Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Přesídlení do eurozóny

ECB je odhodlána poskytovat bankám a zainteresovaným subjektům informace o svých očekáváních v oblasti dohledu.  V kontextu brexitu se to týká zejména bank v eurozóně, které vyvíjejí činnost ve Spojeném království, a také bank, které  přesídlují své bankovní aktivity do eurozóny.

Postupy pro přesídlení bank do eurozóny v souvislosti s brexitem

Zde naleznete několik často kladených dotazů o úloze ECB při dohledu nad bankami v eurozóně. Témata zahrnují očekávání ECB týkající se povolování činnosti a bankovních licencí, způsob vnitřního řízení a řízení rizik – včetně očekávání v oblasti dohledu týkajících se účetních modelů –, interní modely v bankách a průběžný dohled.

Tato stránka byla naposledy změněna v lednu 2021, aby odrážela konec přechodného období brexitu. 

Pravomoci bankovního dohledu v eurozóně

Kdo dohlíží nad bankami v eurozóně?

V eurozóně vykonávají bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí – známé jako vnitrostátní příslušné orgány – v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM).

Dohledové role a odpovědnosti ECB a vnitrostátních orgánů dohledu týkající se bank v eurozóně jsou rozděleny na základě významu dohlížených subjektů.

  • Nad bankou, která splňuje soubor kritérií významnosti (významná banka), zpravidla dohlíží přímo ECB.
  • Nad bankou, která tato kritéria nesplňuje (méně významná instituce), bude vykonávat přímý dohled vnitrostátní orgán dohledu země, kde se daná banka nachází. (V oblasti dohledu je úlohou ECB zajistit konzistentnost a kvalitu dohledu napříč těmito institucemi a v celém systému.)

ECB má výhradní odpovědnost za udělování nebo odebírání licencí všem úvěrovým institucím v zemích, které se účastní SSM. Dále schvaluje nabývání kvalifikovaných účastí a další společné postupy pro tyto úvěrové instituce v souvislosti s nařízením o SSM (viz také část 3 „Povolení k činnosti a licence k výkonu bankovních aktivit v eurozóně“ v často kladených dotazech).

Kritéria významnosti
Jak spolupracují pracovníci dohledu v rámci SSM?

SSM tvoří ECB a vnitrostátní příslušné orgány zúčastněných zemí EU. Jedná se o systém koordinovaného bankovního dohledu v eurozóně, díky němuž lze využít silných stránek, zkušeností a odborných znalostí ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování SSM, na nějž dohlíží, přičemž respektuje rozdělení úkolů v oblasti dohledu uvedených v nařízení o SSM. Pro zajištění efektivního a účinného dohledu jsou úvěrové instituce rozděleny do dvou kategorií: „významné“ a „méně významné“: nad významnými bankami vykonává přímý dohled ECB, kdežto na méně významné banky dohlíží vnitrostátní příslušné orgány.

Vnitrostátní příslušné orgány a ECB úzce spolupracují při dohledu nad bankami v eurozóně. Procesy a postupy vnitrostátních příslušných orgánů a ECB jsou harmonizované, aby byl zajištěn například soulad s harmonogramy v oblasti povolování činnosti.

Další informace k postupům dohledu
Jak se určuje význam?

Přehled všech relevantních kritérií je k dispozici zde: kritéria pro určení významu.

Je komplexní hodnocení povinné pro všechny banky označené za významné?

Ano. ECB společně s vnitrostátními orgány dohledu provádí kontroly finančního zdraví bank, které přecházejí pod přímý dohled ECB nebo je pravděpodobné, že se tak stane. Tato komplexní hodnocení napomáhají zajistit adekvátní kapitalizaci bank a jejich schopnost odolávat možným finančním šokům. Sestávají z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu.

Komplexní hodnocení
Kdy proběhne komplexní hodnocení bank, jež se staly významnými převedením činnosti nebo aktiv do eurozóny?

ECB rozhodne případ od případu, kdy přesně se každá z těchto institucí stane předmětem komplexního hodnocení. Obecně je cílem provést komplexní hodnocení co nejdříve poté, co se ukáže, že určitá instituce bude splňovat kritéria významnosti a že přesun činností nebo aktiv ze Spojeného království do eurozóny dostatečně pokročilo, aby bylo hodnocení nezbytné.

Bude se komplexní hodnocení zaměřovat výhradně na tradiční bankovní aktivity? Spadají do působnosti hodnocení obchodníci s cennými papíry, kteří jsou součástí zúčastněné banky?

Komplexní hodnocení se provádí na nejvyšší úrovni konsolidace v zúčastněných členských státech. Pokud je obchodník s cennými papíry součástí konsolidované bankovní skupiny, hodnocení se na tento subjekt vztahovat bude. Zaměří se na vyhodnocení rizik týkajících se poskytování úvěrů i investiční služby.

Co když je naše banka součástí větší skupiny? Dohlížela by ECB přímo na všechny subjekty ve skupině? Mělo by to vliv na status významnosti naší banky?

Je-li banka součástí skupiny, pro účely určení významnosti se zohledňuje situace skupiny na nejvyšší úrovni obezřetnostní konsolidace v eurozóně (nikoli jednotlivá situace každého subjektu). Například pokud na výše zmíněné konsolidované úrovni přesahují aktiva skupiny 30 mld. EUR, jsou všechny dohlížené subjekty v dané skupině považovány za významné, i když by hranice 30 mld. EUR nedosahovaly na individuální úrovni.

Je-li banka součástí významné skupiny, nad kterou vykonává přímý dohled ECB, dohled nad danou bankou probíhá jak jednotlivě, tak na konsolidovaném základě. Aby mohla ECB provádět dohled na obou úrovních, přiznávají jí nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM („nařízení“) specifické pravomoci v oblasti dohledu, nejen nad bankami, ale také například nad (smíšenými) finančními holdingovými společnostmi, pokud se nacházejí v zemích eurozóny a podle specifických pravidel nařízení. Pokud skupina zahrnuje další finanční instituce, jako jsou obchodníci s cennými papíry, nad těmito institucemi by ECB dohled na individuální úrovni nevykonávala, byly by však zahrnuty do dohledu nad skupinou na konsolidovaném základě.

Podle čl. 2 odst. 20 nařízení o rámci SSM se „dohlíženým subjektem“ rozumí kterýkoli z těchto subjektů: a) úvěrová instituce usazená v zúčastněném členském státě, b) finanční holdingová společnost usazená v zúčastněném členském státě, c) smíšená finanční holdingová společnost usazená v zúčastněném členském státě, pokud splňuje podmínky vymezené v bodu 21 písm. b), a d) pobočka usazená v zúčastněném členském státě a patřící úvěrové instituci, která je usazena v nezúčastněném členském státě.

Bude mít volba země eurozóny, ve které se naše společnost usadí, za následek více či méně přísné požadavky dohledu?

ECB je zcela neutrální, co se týče vybraného místa, a zajišťuje konzistentní dohled v rámci celé eurozóny. Nad všemi významnými institucemi vykonává přímý dohled ECB a používá přitom soubor dohledových standardů, nezávisle na zemi, ve které se nacházejí. Nad méně významnými institucemi provádí přímý dohled vnitrostátní orgán dohledu země, kde se daná banka nachází. V oblasti dohledu je úlohou ECB zajistit konzistentnost a kvalitu dohledu napříč těmito institucemi a v celém systému.

Vztahují se tyto často kladené dotazy pouze na významné instituce pod přímým dohledem ECB?

Ne, nevztahují. ECB a vnitrostátní orgány dohledu se dohodly na použivání konzistentních přístupů v celé eurozóně, a to v případě významných i méně významných institucí.

Odchod Spojeného království z Evropské unie

Co ECB očekává od bank v návaznosti na konec přechodného období?

Od bank se očekává, že dokončí realizaci svých brexitových plánů v souladu s harmonogramem, na kterém se dohodly se svými orgány dohledu.

ECB a vnitrostátní orgány dohledu budou sledovat plnění dohodnutých závazků a pokrok bank směrem k jejich cílovým provozním modelům. Může to být součástí klíčových procesů dohledu, jako je proces dohledu a hodnocení orgány dohledu.

Povolení k činnosti a licence k výkonu bankovních aktivit v eurozóně

Komu máme předložit žádost o licenci? Jak je koordinována činnost mezi vnitrostátními příslušnými orgány a ECB?

Vnitrostátní příslušné orgány a ECB úzce spolupracují jak při dohledu, tak povolování činnosti bank. Postupy pro udělení povolení jsou prováděny v souladu s nařízením o rámci SSM.

V eurozóně je postup pro udělení nebo (případně) prodloužení bankovní licence jedním z takzvaných společných postupů. ECB odpovídá za tyto postupy, pokud jde o všechny instituce v eurozóně, tedy jak pro významné, tak méně významné instituce. ECB a vnitrostátní orgány dohledu jsou do těchto postupů zapojeny ve všech fázích. V rámci společného postupu se všechny žádosti podávají u vnitrostátního orgánu dohledu země, ve které se bude banka nacházet, nezávisle na tom, jestli kritéria významnosti splněna jsou, či nikoli. Činnost pracovníků dohledu je od počátku koordinována, aby byl zajištěn hladký průběh bez dopadu na harmonogram. Vnitrostátní orgány dohledu a ECB úzce spolupracují během celého postupu, který je u všech dohlížených úvěrových institucí dokončen, přičemž na jeho konci přijme ECB rozhodnutí.

Ve všech případech by proto měla být vaše žádost o licenci podána přímo u příslušného vnitrostátního orgánu dohledu, aby mohl být zahájen společný postup. V souladu s článkem 22 směrnice o kapitálových požadavcích má být použit stejný postup v případě nabytí kvalifikované účasti v bance.

Společné postupy
Bude nezbytné zažádat o nové nebo dodatečné povolení k činnosti, pokud je obchodní činnost rozšířena?

Jestli je nezbytné, aby banka plánující rozšíření své obchodní činnosti zažádala o nové nebo dodatečné povolení k činnosti, bude záviset na různých faktorech. Mimo jiné na místních požadavcích a dále na druhu a rozsahu bankovního povolení, které již příslušný orgán udělil, což může být mezi jednotlivými zúčastněnými členskými státy různé. Když banka zamýšlí rozšířit své obchodní aktivity, měla by se obrátit na ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán (podle toho, jestli je banka významná nebo méně významná), aby si ujasnila, zda je nové nebo dodatečné povolení nezbytné.

Bez ohledu na potřebu mít povolení, od bank rozšiřujících svou činnost se očekává, že zahájí včas a aktivně spolupráci s orgány dohledu týkající se jejich plánů a toho, jak zajistí, aby měly zavedeny dostatečné systémy a kontroly k řízení této nové činnosti. Všechny požadavky související s povolením bude samozřejmě třeba plnit průběžně.

Můžeme se na ECB nebo vnitrostátní orgány dohledu obrátit kvůli jednáním před podáním žádosti, i když není naše žádost ještě úplná?

Ano. ECB a vnitrostátní orgány dohledu považují přípravná jednání s bankami, které mají zájem přijít do eurozóny nebo zde zvýšit svou přítomnost, za přínosná. Taková jednání doporučujeme u otázek týkajících se žádosti, jakmile jste si vymezili základní prvky a zúžili seznam dostupných možností své transformace nebo reorganizačního plánu. V každém případě spolu ECB a vnitrostátní orgány dohledu začínají komunikovat o těchto žádostech v raném stádiu, aby byl zajištěn hladký proces.

Je možné podat žádost o povolení k činnosti, i když právnická osoba, které se povolení týká, ještě nebyla zřízena?

Ano, ECB bude žádost o licenci zvažovat i bez dokumentace potvrzující existenci podniku, jenž má být povolen. Příslušnou dokumentaci je nicméně třeba předložit během období hodnocení.

Upozorňujeme, že Evropský orgán pro bankovnictví dále specifikoval informační požadavky pro povolení činnosti úvěrových institucí v návrhu regulačních technických norem zveřejněném 14. července 2017, který musí podle čl. 8 odst. 2 směrnice o kapitálových požadavcích schválit Komise. Praxe ECB popsaná výše se tudíž může změnit, aby byl zajištěn soulad s příslušným nařízením, jakmile bude použitelné.

Jak dlouho proces povolování trvá? Můžu počítat s kratším obdobím, pokud žádám pouze o prodloužení stávající licence?

Od okamžiku, kdy žadatel poskytne úplnou žádost o rozhodnutí týkající se žádosti o bankovní licenci, obvykle uběhne půl roku. Toto období může být kratší v případech, kdy žadatel žádá o prodloužení stávající licence, pokud vnitrostátní rámec takové prodloužení připouští a ohledně stávajícího subjektu SSM neexistují z pohledu dohledu žádné obavy. V každém případě musí být rozhodnutí přijato během 12 měsíců od data podání žádosti. (Podrobné informace o společných postupech jsou k dispozici v článcích 14 a 15 nařízení o SSM a dále v části V nařízení o rámci SSM.) Rozhodující význam má každopádně to, aby byl od počátku k dispozici kompletní spis vysoké kvality, aby bylo možné vaši žádost zpracovat co nejhladším způsobem. Vnitřní příprava všech relevantních dokumentů před podáním žádostí je tedy důležitá. Instituce by si měly na přípravu spisů s žádostmi ponechat dostatek času.

Povolení k činnosti Obecné pokyny k hodnocením žádostí o licence
Lišily by se délka trvání a kritéria hodnocení v závislosti na tom, kterou zemi eurozóny si vybereme jako místo pro podnikání?

Ne, nelišily. Všechny žádosti o licenci jsou zpracovávány podle společného postupu popsaného výše, bez ohledu na zemi, ve které je žádost podána (viz také otázka na způsob podání žádosti o licenci).

Poté, co bylo povolení uděleno, v jakém maximálním časovém rámci je třeba zahájit provoz?

Obecně mohou podle čl. 18 písm. a) směrnice o kapitálových požadavcích příslušné orgány odebrat povolení udělené úvěrové instituci mimo jiné v případě, že příslušná úvěrová instituce povolení nevyužívá, tzn. nezahájí obchodní provoz do 12 měsíců od udělení povolení. V některých členských státech však mohou platit dodatečné nebo kratší časové rámce, pokud jde o požadavek zahájit provoz po udělení povolení. V každém případě by banky měly během procesu udělování povolení jasně sdělit, kdy plánují zahájit provoz. Banky dále musí poskytnout strategii, která jasně vymezuje, jak plánují zavést obchodní plán a vybudovat dostatečný systém kontroly rizik.

Co se stane, když se v důsledku rozhodnutí skupinu restrukturalizovat změní podíly držené v bance, nad kterou vykonává přímý dohled ECB? Máme ECB uvědomit přímo?

Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti v úvěrové instituci – v souladu s vymezením ve směrnici o kapitálových požadavcích – podléhá předchozímu povolení Evropskou centrální bankou. Podobně jako hodnocení pro udělení bankovní licence je i toto hodnocení prováděno v rámci společného postupu. Kontaktním místem, kde je třeba předložit oznámení, je tedy vnitrostátní orgán dohledu. Po úzké spolupráci a konzultacích s vnitrostátním orgánem dohledu přijme ECB dohledové rozhodnutí o nabytí podílu. V zájmu hladkého průběhu by žadatelé měli zvážit navázání dialogu s daným vnitrostátním příslušným orgánem a ECB před oficiálním podáním oznámení.

Co se stane s pobočkou úvěrové instituce ze Spojeného království, která se nachází v EU, na konci přechodného období?

Po skončení přechodného období se směrnice o kapitálových požadavcích již nebude na banky ve Spojeném království vztahovat a pobočky úvěrových institucí ze Spojeného království, které se nacházejí v EU, pozbudou práva plynoucí z jejich „pasu“ EU. K tomu, aby mohly vykonávat libovolné regulované činnosti, musí mít tyto instituce odpovídající povolení k činnosti.

Vnitřní správa a řízení rizik

Přijala by ECB obchodní model, kdy banka vykonává svou činnost v eurozóně, včetně transakcí na kapitálovém trhu, a současně nadále používá infrastrukturu, zkušenosti a struktury celé skupiny (např. centralizované řízení rizik) ve třetí zemi?

Banky v eurozóně by měly být schopny řídit všechna podstatná rizika, která se jich potenciálně týkají, a to nezávisle a na místní úrovni, a měly by mít kontrolu nad rozvahou a všemi expozicemi. Měly by být schopny reagovat přímo a nezávisle na potenciální dotazy od ECB nebo vnitrostátních orgánů dohledu týkající se všech činností, které s bankou souvisejí, a rychle poskytovat informace. Mechanismy správy a řízení rizik by měly odpovídat charakteru, rozsahu a komplexnosti podnikání a být plně v souladu v evropskými právními předpisy. Vznik společnosti coby „prázdné schránky“ by nebylo přijatelné.

Očekávání dohledu v oblasti účetních modelů
Jaké jsou požadavky, pokud jde o personální obsazení bank?

Obecně platí, že úvěrové instituce by měly v dohlíženém subjektu zajistit dostatek pracovníků pro jeho činnost – včetně řízení rizik a útvaru front office.

Pokud banky hodlají přidělit pracovníkům dočasně nebo trvale více než jednu úlohu, tzn. že pracují pro více subjektů v rámci skupiny (souběh funkcí), ECB a vnitrostátní orgány situaci pečlivě vyhodnotí, aby bylo zajištěno, že plnění takových funkcí v dohlížených bankách je věnován dostatečný čas. Organizační struktury by neměly být nastaveny tak, aby v dohlížených subjektech nabourávaly jednoznačné hierarchické vztahy a povinnosti nebo vedly k možným střetům zájmů. Je třeba, aby si banky zřídily místně nezávislé funkce a kontrolní mechanismy, které budou odpovědné místním řídicím orgánům, např. v oblasti kontroly rizika, compliance a auditu. Na určité klíčové úlohy by neměl být souběh funkcí uplatňován.

Důležité je, aby řídicí orgán věnoval dostatek času na posouzení rizikových oblastí. Řídicí orgán musí být aktivně zapojen do řízení všech podstatných rizik i do oceňování aktiv, používání externích úvěrových ratingů a interních modelů pro tato rizika a zajistit pro to dostatečné zdroje. Instituce musí mít také organizační složku pro řízení rizik, která je nezávislá na provozních složkách a která má dostatečnou autoritu, postavení, zdroje a přístup k řídicímu orgánu.

Můžeme po brexitu nadále poskytovat služby klientům v EU z pobočky v Londýně?

ECB a vnitrostátní orgány dohledu mají za to, že účelem poboček ve třetích zemích je plnit místní potřeby. ECB a vnitrostátní orgány dohledu neočekávají, že pobočky ve třetích zemích budou plnit důležité funkce pro samotnou úvěrovou instituci nebo zpětně poskytovat služby klientům v EU.

Můžeme začít vykonávat bankovní činnost v zemi eurozóny, i když všechny potřebné podmínky ještě nejsou splněny, ale v blízké budoucnosti je hodláme splnit?

Požadavky na dobře fungující banku musí být splněny dříve, než instituce začne vykonávat jakoukoli bankovní činnost v eurozóně.

Za předpokladu, že instituce následně začne postupně rozvíjet svou činnost, může být z tohoto výchozího bodu možné, že některé dodatečné místní činnosti a kapacity budou také budovány souběžně. Taková nastavení může orgán dohledu povolit individuálně a za podmínky, že budou odpovídat obchodnímu plánu banky. Nastavení musí vycházet z realistického a podrobného obchodního plánu budování kapacit a je třeba je uvést v žádosti o povolení k činnosti. Je třeba zohlednit následující oblasti: rozsah a rizika plánovaných činností, účetní politika a diverzifikace zajištění a obchodních protistran, přemístění zdrojů, ziskovost subjektu SSM, schopnosti vykazování a infrastruktura IT.

Toto nastavení by v žádném případě nemělo ohrozit silnou vnitřní správu a řízení a zdravé a efektivní řízení rizik a ani by nemělo znamenat, že kapacity a kontrolní mechanismy „pokulhávají za obchodní činností“.

Akceptuje ECB používání účetních modelů „back-to-back“? Jaké podmínky očekáváte, že budou zavedeny, pokud jde o účetní modely obecně?

Nehledě na jakékoli dočasné podmínky, které si banky mohou individuálně dohodnout s orgánem dohledu, ECB a vnitrostátní orgány dohledu očekávají, že banky usazené v eurozóně budou mít vybudovány dostatečné kapacity (včetně místní infrastruktury, personální složky a složky řízení rizik), aby mohly na místní úrovni řídit veškerá podstatná rizika.

Pokud jde konkrétně o používání účetních modelů „back-to-back“, ECB a vnitrostátní orgány dohledu by očekávaly (a platí to i pro případné přechodné uspořádání umožněné na individuální úrovni), že část rizik generovaných všemi významnými produktovými liniemi by měla být řízena a kontrolována v místě. V případě tržního rizika to může nakonec znamenat zřízení stálých místních obchodních kapacit a místních výborů pro riziko i obchodování a zajištění rizik pomocí diverzifikovaného souboru vnějších protistran. Konkrétní požadavky a možná přechodná období budou mimo jiné záviset na struktuře účetního modelu, podstatnosti a komplexnosti podnikání, míře expozic uvnitř skupiny i na souvisejících smluvních vztazích a vnitřním uspořádání.

Jak jsou účetní modely hodnoceny? Jaká jsou očekávání dohledu, pokud jde o účetní modely „back-to-back“?

ECB a vnitrostátní orgány dohledu posuzují účetní postupy (včetně účetních modelů „back-to-back“ a účetnictví na dálku) a související rizika, když je podána žádost o povolení k činnosti, a dále prostřednictvím průběžného dohledu (sledování). Účetní modely nově přicházejících i stávajících bank by neměly vést k „prázdným schránkám“, závislosti na poskytování služeb subjekty ze třetích zemí nebo bránit rychlému provádění nápravných opatření. Banky by také měly být schopny dostatečně fungovat samostatně (tj. nezávisle na podpoře skupiny). ECB a vnitrostátní orgány dohledu při hodnocení účetních modelů posuzují, nakolik banky tato očekávání v oblasti dohledu splňují (nebo hodlají splnit).

ECB a vnitrostátní orgány dohledu především hodnotí, zda banky zavádějí (nebo hodlají zavést) vhodné místní rámce pro systémy vnitřní správy a řízení rizik a zda zaměstnávají pracovníky, kteří identifikují a řídí rizika, která vznikají v místě. Věnují především pozornost tomu, zda místní rámec správy banky a personální struktura i kapacity na řízení rizik jsou vhodné a přiměřené z hlediska obchodních aktivit, strategií zajištění i schopnosti zajistit se vůči rizikům s diverzifikovaným souborem protistran, plánované úrovně přístupu k infrastruktuře finančního trhu, úrovně a vnitřního uspořádání transakcí a expozic uvnitř skupiny a koncentrace protistran a dalších velkých expozic.

Očekávání dohledu v oblasti účetních modelů jsou uplatňována poměrně, a to podle podstatnosti a komplexnosti činností jednotlivých institucí. To znamená, že velké banky s vysokou mírou propojenosti a složitými operacemi na kapitálovém trhu podléhají náročnějším očekáváním dohledu a hodnocení.

Jaká jsou Vaše očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o externí zadávání činností (outsourcing)? Které funkce a služby by mohla banka v eurozóně zadávat externě?

ECB a vnitrostátní orgány dohledu očekávají, že dohlížené banky mají v subjektech usazených v eurozóně zavedeny spolehlivé mechanismy pro kontrolu rizik. Tyto mechanismy by měly zajistit, že provádění dohod o externím zadávání činností (ať už uvnitř skupiny, nebo mimo ni) řádně sledují řídicí orgány subjektu a plně odpovídá regulatorním požadavkům.

Navíc by v důsledku externího zadávání funkcí nebo služeb neměla být narušena provozní nezávislost dohlížené banky; musí být zavedeny a pravidelně testovány vhodné pohotovostní postupy, aby byla zajištěna kontinuita provozu daného subjektu, Dále je nezbytně nutné, aby smlouvy o externím zadávání služeb umožňovaly místní řízení a aby orgány dohledu měly přístup k veškerým informacím i možnost prověřit subjekt, který služby poskytuje.

Obecně platí, že ECB a vnitrostátní orgány dohledu budou podmínky externího zadávání služeb prověřovat a posuzovat případ od případu.

Plánování ozdravných postupů

Má odchod Spojeného království z EU nějaký dopad na plánování ozdravných postupů institucí v eurozóně? Jaké jsou požadavky týkající se plánování ozdravných postupů pro nově usazené banky v eurozóně?

Čl. 7 odst. 1 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) stanovuje, že mateřské podniky v EU musí sestavit ozdravný plán pro skupinu na nejvyšší úrovni konsolidace v EU. Po skončení přechodného období tento plán musí zohledňovat skutečnost, že instituce ze Spojeného království již nebude nejvyšším subjektem v EU ve skupině.

Úvěrové instituce, které právě získaly povolení k činnosti, a stávající banky, které hodlají výrazně rozšířit svou činnost, budou muset vypracovat ozdravný plán pro EU, který bude v souladu s BRRD. Plán bude muset odrážet povinnosti stanovené relevantním příslušným orgánem a měl by být zasazen do odpovídajícího časového rámce, tj. v rozmezí od tří do šesti měsíců po zahájení provozu. Jednoznačný a podrobný plán projektu, jak řídicí orgán instituce hodlá splnit tyto požadavky ve výše zmíněném časovém rámci, by měl být součástí dokumentace k povolení k činnosti.

Interní modely

Uzná ECB stávající povolení týkající se interních modelů vydaná orgány ze třetích zemí?

Uznání povolení týkajících se interních modelů není podle stávajícího právního rámce považováno v tomto kontextu za proveditelné.

Podle CRR (pokračující) používání interních modelů:

  • nově usazenou bankou v eurozóně
  • stávající bankou v případě, že hodlá provést změny v hlavních portfoliích (tj. doplnění portfolií, která budou spadat pod interní modely)

vyžaduje, aby banka předložila novou žádost o povolení k činnosti.

Jak bude ECB posuzovat interní modely v kontextu přemístění nebo restrukturalizace v rámci bankovní skupiny?

V kontextu odchodu Spojeného království z Evropské unie platí omezené období, v němž nové banky v eurozóně, které rozšiřují činnost nebo přicházejí ze Spojeného království, mohou používat interní modely, které ECB ještě neschválila.

Takovéto dohody, které podléhají přísným podmínkám, byly s dotčenými bankami komunikovány.

Omezené období, během něhož banky mohou používat interní modely, které ještě ECB neschválila, skončí nejpozději 30. června 2022, nebo jakmile ECB použití modelů schválí nebo zamítne.

Interní modely

Problémy související s průběžným dohledem

EBA zveřejnila v říjnu 2017 stanovisko s názvem „Opinion on Brexit Issues“ s cílem zajistit konzistentní uplatňování právních předpisů Unie na podniky, které hodlají ustavit nebo rozšířit svou přítomnost v EU27. Dojde v důsledku tohoto stanoviska EBA k nějakým změnám?

Stanovisko EBA Opinion on Brexit Issues stanovuje zásady týkající se řady témat rovněž pojednávaných v těchto otázkách a odpovědích. Stanoviska ECB jsou s těmito zásadami v souladu.

ECB např. souhlasí, že je potřeba zachovat vysoké standardy pro povolování činnosti, a hodlá posuzovat žádosti bez výjimky přísně. Institucím nebude umožněno externě zadávat činnosti v takovém rozsahu, že by fungovaly jako „prázdná schránka“, a budou muset mít místní kapacity k identifikaci a řízení rizik. Stanovisko ECB k interním modelům je také v souladu se všemi zásadami EBA – např. instituce, které usilují o další povolení interních modelů, by měly předkládat požadované žádosti a příslušné orgány EU27 mohou spoléhat na hodnocení Spojeného království, ale měly by následně provést přezkum.

Pokud jde o možnosti a případy vlastního uvážení v oblasti dohledu, které jsou k dispozici v balíčku CRD, kterými pravidly se máme řídit, pokud přesídlíme do některé ze zemí eurozóny?

Pokud jste významnou institucí, podléháte politice ECB, která se vztahuje na uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie. Tato politika se promítá do nařízení ECB a do obecných zásad ECB o uplatňování možností a případů vlastního uvážení. Ty se uplatňují od roku 2016.

K zajištění rovných podmínek a konzistentního uplatňování vysokých standardů dohledu v celé eurozóně bylo rozhodnuto harmonizovat rovněž uplatňování možností a případů vlastního uvážení pro méně významné instituce. Konečné znění těchto právních nástrojů bylo zveřejněno 13. dubna 2017.

Jak se řeší velké expozice v rámci skupiny?

Všeobecný rámec pro velké expozice, jak jsou stanoveny v nařízení o kapitálových požadavcích, uplatňují přímo všechny banky. Pokud jde konkrétně o možné vynětí velké expozice mezi subjekty ve skupině nebo v síti v eurozóně, měli byste si zjistit, zda země, kde jste usazeni, přijala vnitrostátní právní předpisy upravující vynětí velkých expozic uvnitř skupiny na základě přechodného uvážení podle čl. 493 odst. 3 CRR.

  • Pokud je to tento případ, jste povinni tyto vnitrostátní právní předpisy dodržovat. Tyto právní předpisy budou vzaty v úvahu při hodnocení velkých expozic uvnitř skupiny, které si subjekt přeje vyjmout z limitu velkých expozic stanoveného v CRR.
  • Pokud tomu tak není, jste povinni se řídit politikou ECB upravující uplatnění tohoto uvážení, jak je v současnosti nastavena. Tato politika se promítá do výše uvedeného nařízení ECB o uplatňování možností a případů vlastního uvážení (viz článek 9 a příloha I). Je třeba uvést, že vzhledem k možnému nárůstu objemu a významu expozic vůči stranám ve třetích zemích ECB a vnitrostátní orgány dohledu zvažují zavedení předchozího přezkumu před povolením výjimek z limitů.
Přehled různých režimů, které se uplatňují v zemích eurozóny
Inventarizace provádění limitů velkých expozic na vnitrostátní úrovni*
Nařízení ECB o uplatňování možností a případů vlastního uvážení se uplatňuje v zemích, v nichž se provádí čl. 400 odst. 2 CRR. Nařízení ECB o uplatňování možností a případů vlastního uvážení se neuplatňuje v zemích, v nichž se provádí čl. 493 odst. 3 CRR.
IE, NL, SK, LT, EL, CY, SI, LV AT, FR, LU, ES, PT, IT, MT, FI, EE, BE, DE

* Informace v tabulce k druhému čtvrtletí 2015.

Jak se uplatňuje postup přezkumu v rámci dohledu? (Basilejský výbor pro bankovní dohled, 2. pilíř)? Vztahovaly by se na mateřskou instituci ze třetí země opatření přijatá ECB nebo vnitrostátními orgány dohledu?

Proces dohledu a hodnocení (SREP) je založen na rozsahu obezřetnostní konsolidace v rámci EU a provádí se s přihlédnutím ke konsolidované úrovni skupiny v rámci EU, přičemž se hodnotí finanční situace a rizika všech subjektů ve skupině. To znamená, že se SREP pro dohlížené banky bude vztahovat na mateřskou společnost v EU, ale nikoli na mateřskou společnost ve třetí zemi dohlížené skupiny. ECB stanovuje požadavky SREP pro významné bankovní skupiny v eurozóně. Je-li mateřský podnik na vrcholu skupiny v EU usazen v nezúčastněném členském státě, příslušný orgán v této zemi EU odpovídá za rozhodnutí SREP na skupinové úrovni.

Proces dohledu a hodnocení (SREP)
Hodláte v budoucnu sdělovat další pokyny k otázkám v oblasti dohledu?

ECB může zveřejnit nové nebo aktualizované často kladené otázky na svých internetových stránkách věnovaných bankovnímu dohledu.

Všechny stránky v této části

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)