Co je bankovní unie a ESFS?
NA TÉTO STRÁNCE
Bankovní unie
Bankovní unie je důležitým krokem na cestě ke skutečné hospodářské a měnové unii. V zúčastněných zemích umožňuje důsledně uplatňovat bankovní pravidla EU. Nové rozhodovací postupy a nástroje pomáhají vytvářet transparentnější, jednotný a bezpečnější bankovní trh.
Jaký má bankovní unie smysl?
Nezbytnost bankovní unie se projevila v důsledku finanční krize v roce 2008 a následné krize státních dluhopisů. Ukázalo se, že zejména v měnové unii, jakou je eurozóna, se mohou problémy způsobené úzkými vazbami mezi veřejnými financemi a bankovním sektorem snadno přenést přes státní hranice a způsobit finanční potíže v jiných zemích EU.
| transparentnějším | konzistentním uplatňováním společných pravidel a administrativních norem na proces dohledu, ozdravení a řešení krizí bank, |
|---|---|
| jednotným | rovným přístupem k vnitrostátním a přeshraničním bankovním aktivitám a oddělením finančního stavu bank od zemí, ve kterých se nacházejí, |
| bezpečnějším | včasným provedením intervence v bankách, které čelí problémům, v zájmu prevence jejich selhání, a bude-li to nezbytné, efektivní řešení krizí bank. |
Prvky bankovní unie
Bankovní unie má dva pilíře:
- jednotný mechanismus dohledu (SSM),
- jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM).
Oba pilíře spočívají na základech jednotného souboru pravidel, který se vztahuje na všechny země EU.
Jednotný mechanismus dohledu
Jednotný mechanismus dohledu je nový systém bankovního dohledu v Evropě. Tvoří jej ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí.
Jednotný mechanismus dohleduJednotný mechanismus pro řešení krizí
Hlavním účelem jednotného mechanismu pro řešení krizí je zajistit efektivní řešení krizí bank v selhání při minimálních nákladech pro daňové poplatníky a reálnou ekonomiku. Jednotný výbor pro řešení krizí zajistí rychlé rozhodovací postupy, díky nimž bude možné vyřešit krizi určité banky během jednoho víkendu. Jakožto orgán dohledu bude mít ECB důležitou roli při rozhodování, zda je určitá banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné.
K financování opatření k řešení krizí bude k dispozici Jednotný fond pro řešení krizí, financovaný příspěvky bank.
Jednotný mechanismus pro řešení krizíJednotný soubor pravidel
Tento soubor pravidel poskytuje právní a administrativní normy zaměřené na efektivnější regulaci, dohled a řízení finančního sektoru ve všech zemích EU. Obsahuje pravidla týkající se kapitálových požadavků, ozdravení, řešení krizí a systému harmonizovaných vnitrostátních systémů pojištění vkladů.
Balíček právních předpisů EU v rámci jednotného souboru pravidel se vztahuje na všechny země EU. Bankovní unie zajišťuje, aby byla tato pravidla uplatňována konzistentně v celé eurozóně i dalších zúčastněných zemích.
Evropský systém dohledu nad finančním trhem
Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS) je síť, která se soustředí kolem tří evropských orgánů dohledu, Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátních orgánů dohledu. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat konzistentní a náležitý finanční dohled v celé EU.
Jakožto evropský orgán bankovního dohledu spolupracuje ECB úzce s evropskými orgány dohledu, zejména s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA).
ESFS zajišťuje jak makroobezřetnostní, tak mikroobezřetnostní dohled.
Makroobezřetnostní dohled
Makroobezřetnostní dohled se zaměřuje na finanční systém jako celek. Jeho hlavním cílem je předcházet rizikům pro finanční systém nebo tato rizika potlačovat.
Evropská rada pro systémová rizika
Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU.
Ačkoli ESRB není součástí ECB, ke své činnosti využívá kanceláří ECB ve Frankfurtu nad Mohanem a ECB zajišťuje její sekretariát.
Úkoly
Hlavní úkoly ESRB jsou:
- shromažďovat a analyzovat relevantní informace s cílem identifikovat systémová rizika,
- vydávat upozornění v případech, kdy budou systémová rizika považována za významná,
- vydávat doporučení ohledně opatření na řešení identifikovaných rizik,
- sledovat následná opatření navazující na varování a doporučení,
- spolupracovat s evropskými orgány dohledu a koordinovat s nimi svou činnost.
Složení
Prezident ECB je také předsedou ESRB.
V ESRB společně zasedají zástupci národních centrálních bank zemí EU a předsedové tří evropských orgánů dohledu.
Evropská rada pro systémová rizikaMikroobezřetnostní dohled
Mikroobezřetnostní dohled se týká dohledu nad jednotlivými institucemi, jako jsou banky, pojišťovny nebo penzijní fondy.
Evropské orgány dohledu
Evropskými orgány dohledu jsou:
- Evropský orgán pro bankovnictví (EBA),
- Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA),
- Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Úkoly
Evropské orgány dohledu usilují především o harmonizaci finančního dohledu v EU prostřednictvím přípravy jednotného souboru pravidel, který obsahuje obezřetnostní standardy pro jednotlivé finanční instituce. Evropské orgány dohledu pomáhají zajistit konzistentní uplatňování jednotného souboru pravidel v zájmu vytvoření stejných pravidel pro všechny. Jsou rovněž zmocněny k vyhodnocování rizik a slabých stránek finančního sektoru.
Složení
V čele každého z orgánů je předseda, který danou organizaci reprezentuje navenek. Operační rozhodnutí však přijímají jejich jednotlivé rady dohledu, které sestávají ze zástupců vnitrostátních orgánů dohledu jednotlivých zemí.
Společné orgány
Odvolací senát
Odvolací senát je nezávislým orgánem, který se zabývá odvoláními subjektů dotčených rozhodnutími těchto tří evropských orgánů dohledu.
Je složen ze šesti členů a šesti náhradníků, jež jmenují evropské orgány dohledu.
Společný výbor
Společný výbor evropských orgánů dohledu zajišťuje konzistentnost mezi odvětvími při přípravě a uplatňování jednotného souboru pravidel.
Zástupci každého ze tří evropských orgánů dohledu se účastní zasedání společného výboru, na kterých zajišťují spolupráci a pravidelnou výměnu informací.