Banking Supervision
Banking Supervision
Search
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

1 Úvod

Priority v oblasti dohledu na období 2026–2028 odrážejí střednědobou strategii bankovního dohledu ECB na příští tři roky. Rada dohledu ECB stanoví tyto priority na základě komplexního hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst pro dohlížené subjekty. Ty podléhají každoročnímu přezkumu, aby odrážely změny v oblasti rizik a výsledky různých dohledových činností, zejména procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP)[1]. Cílem přezkumu priorit je také posoudit pokrok, jehož banky dosáhly v porovnání s prioritami a regulatorními požadavky z předchozích let. Tento typ ročního přezkumu přispívá ke strategii založené na rizicích a zaměřené na budoucí vývoj, která podporuje efektivní alokaci zdrojů dohledu, zvyšuje transparentnost a předvídatelnost opatření dohledu pro banky a zároveň zajišťuje dostatečnou flexibilitu pro případné přizpůsobení priorit.

Evropský bankovní systém má zdravý rizikový profil a robustní základy. Díky tomu je možné jej v současném vysoce nejistém geopolitickém a makrofinančním prostředí dobře řídit a účinně podporovat evropské hospodářství. Během minulého roku sektor nadále vykazoval silné kapitálové a likviditní pozice a nízkou úroveň úvěrů se selháním, přičemž úrovně ziskovosti zatím prokazují odolnost vůči klesajícím úrokovým sazbám. Tyto solidní základní ukazatele, které částečně vyplývají z posilování obezřetnostního a dohledového rámce od globální finanční krize, umožnily tomuto sektoru čelit nepříznivým hospodářským faktorům vyplývajícím z eskalace napětí v globálních obchodních vztazích a konfliktů i z období následné vysoké volatility na finančních trzích. Odolnost bankovního sektoru navíc v posledních několika letech těžila z veřejných opatření zaměřených na podporu reálné ekonomiky a zmírnění dopadu nepříznivých šoků. Celkovou odolnost bankovního sektoru vůči nepříznivému scénáři vyvolanému geopolitickým napětím ukazuje i letošní zátěžový test pro celou EU.

Banky však musí být připraveny zvládnout budoucí výzvy. Nejistota ve světě vzrostla na výjimečnou úroveň a vytvořila tak prostředí zvýšené nestability, kde se rizika dříve považovaná za vzdálená stávají pravděpodobnějšími. Geopolitické napětí a měnící se obchodní politiky, krize související s klimatem a přírodou, demografické změny a technologická narušení zhoršují strukturální zranitelnost a bezprecedentně zvyšují pravděpodobnost extrémních událostí s nízkou pravděpodobností výskytu (rizik extrémních ztrát). Nejistota je zvýšená. Tato kombinace faktorů zvyšuje riziko náhlého a závažného narušení s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiky, finanční trhy i banky. Odpovídá výzvám, které byly v posledních letech adresované bankám, aby byly ostražité a nepodléhaly sebeuspokojení.

Vzhledem k tomuto náročnému výhledu odrážejí priority dohledu na období 2026–2028 potřebu zachování odolnosti bank vůči geopolitickým rizikům a makrofinančním nejistotám (priorita 1) současně se zajištěním silné provozní odolnosti a schopností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) (priorita 2).

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2026–2028 zabývající se zjištěnými zranitelnými místy bank

Zdroj: ECB.
Poznámky: Tento obrázek ukazuje dvě priority v oblasti dohledu na období 2026–2028 a odpovídající zranitelná místa, která by banky měly řešit v příštích třech letech. Bankovní dohled ECB bude s ohledem na zjištěná zranitelná místa provádět cílené činnosti zaměřené na jejich hodnocení, sledování a také přijetí následných kroků. Oddíl na pravé straně obrázku ukazuje zastřešující kategorii rizik, která je s každým zranitelným místem spojena.

Každá priorita v oblasti dohledu se zaměřuje na konkrétní soubor zranitelných míst v bankovním sektoru, pro který byly stanoveny zvláštní strategické cíle a vypracovány individuálně uzpůsobené pracovní programy. Obrázek 1 uvádí pět cílů pro řešení klíčových zranitelných míst v bankách a nastiňuje střednědobou až dlouhodobou strategii zaměřenou na digitální oblast bank, a zejména strategii související s umělou inteligencí, správou a řízením a řízením rizik. Tyto dvě priority odrážejí závazek bankovního dohledu ECB podporovat robustní, odolný a udržitelný evropský bankovní sektor schopný se orientovat ve stále složitějším rizikovém prostředí.

Cílem priorit dohledu je řešit nejdůležitější a zastřešující zranitelná místa, kterým banky čelí, a přispět k širší činnosti bankovního dohledu ECB. Souběžně s tím bankovní dohled ECB nadále provádí pravidelné činnosti dohledu s cílem řešit další relevantní rizikové oblasti tak, aby byla dále podpořena odolnost evropského bankovního sektoru vůči rizikům specifickým pro jednotlivé instituce. Zvýšená pozornost bude nadále věnována také návazné činnosti týkající se minulých priorit, a to v souvislosti s pokračující dohledovou spoluprací s bankami.

Priority v oblasti dohledu podporují účinnost a konzistentnost plánování činnosti společných týmů dohledu a podporují účinnou alokaci zdrojů v souladu s předem definovanou úrovní tolerance rizika. [2] Priority v oblasti dohledu rovněž pomáhají vnitrostátním orgánům dohledu přiměřeným způsobem stanovovat vlastní priority dohledu nad méně významnými institucemi. Zásadní úlohu při vyjasňování očekávání pro banky, posilování dopadu tohoto dohledu na další zvyšování odolnosti evropského bankovního sektoru a vyrovnání podmínek mezi institucemi hraje transparentní informování o těchto prioritách.

Následující oddíly poskytují přehled hodnocení rizik v roce 2025 spolu s podrobným nástinem priorit v oblasti dohledu a pracovních programů na období 2026–2028.

2 Hodnocení rizik a priority v oblasti dohledu na období 2026–2028

2.1 Makroekonomické a provozní prostředí pro dohlížené subjekty

Makroekonomické prostředí se v uplynulém roce vyznačovalo eskalací napětí v oblasti světového obchodu a širšími geopolitickými riziky, což vedlo k posunu obchodních politik a vyšší celkové nejistotě. Oznámení nových amerických dovozních cel na začátku dubna 2025 vyvolalo prudký výprodej dluhopisů na trzích, což zesílilo obavy z globální recese. Politická nejistota, zejména v oblasti mezinárodního obchodu, prudce vzrostla na nebývalou úroveň, což vedlo ke značné volatilitě na finančních trzích.[3] Následná oznámení – nejprve o dočasném pozastavení zvyšování cel a později o obchodní dohodě, která odvrátila obchodní válku mezi Spojenými státy a EU – vyvolala oživení na akciových trzích. Přestože došlo k vymazání počátečních ztrát, akciové trhy zůstávají volatilní a zranitelné vůči dalšímu přecenění v důsledku zvýšených kurzů těchto aktiv a koncentrace rizik.[4]

I přes výkyvy hospodářské aktivity zůstávají podmínky pro posílení růstu reálného HDP v eurozóně v horizontu projekcí příznivé a inflace by se měla stabilizovat na úrovni kolem střednědobého 2% cíle.[5] Předpokládá se, že silnější než očekávaná hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí 2025, částečně v důsledku zrychleného vývozu motivovaného předzásobením v očekávání vyšších cel, by ve druhé polovině roku měla vést ke slabšímu růstu. Růst reálného HDP v eurozóně by však měl ve střednědobém horizontu posilovat. Podporovat by jej měl zlepšující se reálný disponibilní důchod, snížená nejistota, silnější zahraniční poptávka a fiskální stimul související s obranou a infrastrukturou. Ukazatele z výběrových šetření naznačují také mírnou expanzi v sektoru zpracovatelského průmyslu i v sektoru služeb, což signalizuje příznivou dynamiku hospodářství. Celková inflace by měla zůstat blízko 2% střednědobého cíle, zatímco jádrová inflace by se měla snižovat v důsledku klesajících tlaků na růst mzdových nákladů a posilování eura.

I když se nejistota ve druhé polovině roku poněkud zmírnila, ve srovnání s historickými hodnotami zůstává zvýšená, což představuje riziko pro hospodářský výhled.[6] Rizika pro hospodářský růst jsou nyní vyváženější, neboť obchodní dohody snížily nejistotu.[7] Obnovená eskalace napětí v globálních obchodních vztazích by však mohla tlumit růst vývozu i investice a spotřebu. Hlavním zdrojem rizika makroekonomického výhledu zůstává pokračující geopolitické napětí. Případné zhoršení nálady na finančních trzích může mít za následek přísnější podmínky financování, rostoucí averzi k riziku a slábnoucí růst. Kombinace slabšího než očekávaného růstu, zvýšené potřeby výdajů na obranu a strukturálních problémů – jako je nízká produktivita, stárnutí obyvatelstva, změna klimatu a digitalizace – by navíc mohla oslabit udržitelnost státního dluhu, zejména v silně zadlužených zemích.[8]

Finanční trhy a evropský bankovní sektor zatím prokázaly vysokou odolnost vůči vnějším otřesům. V tomto ohledu tomu někdy napomáhá soubor podpůrných veřejných opatření, včetně fiskální a měnové politiky. Dostatečný objem likvidity ve finančním systému hrál zásadní úlohu při omezování počtu pozic, které zanikly při odprodeji dluhopisů na trzích během dubna. I když turbulence související se cly a s tím spojený prudký nárůst makroekonomické volatility byly podstatné, neměly dlouhého trvání. Akciové trhy rychle oživily poté, co bylo oznámeno dočasné pozastavení zvyšování cel, přičemž ceny evropských bankovních aktiv byly podporovány jejich solidními základními veličinami. V důsledku otřesů vyvolaných obchodními politikami přetrvává zvýšená pravděpodobnost dalšího geopolitického a makrofinančního napětí, což zvyšuje riziko náhlého tržního přecenění, které by mohlo mít nepříznivé důsledky pro finanční stabilitu v eurozóně a ve světové ekonomice. Toto riziko by pak mohlo být dále umocněno rostoucí provázaností mezi bankovními a nebankovními finančními institucemi.[9]

Výrazná potřeba veřejných výdajů spolu s omezeným dostupným fiskálním prostorem by navíc mohla v některých zemích vyvolat obavy ohledně udržitelnosti státního dluhu, které by vedly ke zvýšení nákladů na financování a jejich přenosu do bank a podniků.[10] To může do budoucna také omezit dostupný prostor politik pro tlumení šoků do reálné ekonomiky.

2.2 Priorita č. 1: Posílení odolnosti bank vůči geopolitickým rizikům a makrofinančním nejistotám

Současné makrofinanční a geopolitické prostředí potvrzuje potřebu silné finanční odolnosti evropského bankovního sektoru a vyžaduje zvýšenou pozornost dohledu ve vybraných oblastech. Banky by zejména měly zajistit obezřetné podstupování rizika a zdravé úvěrové standardy, aby se zabránilo akumulaci nových úvěrů se selháním. Kromě toho budou orgány dohledu věnovat velkou pozornost tomu, jak banky uplatňují nové, rizikově citlivější standardizované přístupy, které mají napomáhat výpočtu kapitálových požadavků podle bankovního balíčku CRR III / CRD VI. Tyto nové rámce kapitálových požadavků lépe slaďují kapitálové požadavky se skutečnými riziky bank a očekává se, že jejich dopad na výpočet rizikově vážených aktiv se zaváděním nového výstupního prahu postupem času vzroste. V neposlední řadě rostoucí četnost katastrof souvisejících s klimatem a pomalý pokrok směrem k cílům nulových čistých emisí podle Pařížské dohody vyžadují, aby banky dále posílily své řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou.

Jako klíčový faktor makroekonomické nejistoty zůstávají v centru priorit dohledu ECB geopolitická rizika. V tomto smyslu tematický zátěžový test 2026 posoudí scénáře geopolitických rizik specifických pro danou instituci a jejich potenciál mít významný dopad na solventnost bank.[11] Pomůže také zjistit, jak by geopolitické rizikové scénáře, které banky zvažují, mohly ovlivnit podmínky financování a likviditu bank. Vzhledem k jejich průřezové povaze budou geopolitická rizika zachycena během prioritních i pravidelných činností dohledu. V rámci svých pravidelných činností vyhodnotí orgány dohledu schopnost bank odolávat geopolitickým šokům a prověří interní výkazy bank týkající se kapitálové a likviditní přiměřenosti, jejich postupy plánování likvidity a financování, ozdravné plány a interní rámce zátěžového testování.

2.2.1 Prioritní zranitelnost: Zajistit obezřetné podstupování rizik a řádné úvěrové standardy

Strategický cíl: V zájmu podpory obezřetného podstupování rizik by dohlížené subjekty měly mít zavedeny a udržovat řádné úvěrové standardy a oceňování založené na rizicích a současně se přizpůsobovat změnám makrofinančního prostředí a specifickým podmínkám své instituce.

Kvalita aktiv dohlížených subjektů zůstala během posledního roku celkově stabilní, přičemž ji podporovala odolnost domácností a podniků vůči vyšším úrokovým sazbám. I když objemy úvěrů se selháním v uplynulém roce mírně vzrostly, převážně ve spotřebitelském segmentu a v segmentu malých a středních podniků, u většiny dohlížených subjektů se podíl úvěrů se selháním zlepšil. Hospodářský výhled eurozóny zůstává víceméně příznivý, přičemž nižší úrokové sazby a zdravější úrovně zadlužení by měly tlak na obsluhu dluhu zmírnit. Očekává se také, že trhy rezidenčních nemovitostí zůstanou odolné a budou těžit z příznivých podmínek na trhu práce. Objevují se náznaky stabilizace v segmentu komerčních nemovitostí, i když sektor rizikových administrativních nemovitostí zůstává v prostředí trvale nižší poptávky slabý.[12] Zároveň přetrvávají významná rizika poklesu, zejména v důsledku napětí v obchodních vztazích mezi USA a EU a širších geopolitických rizik, která by mohla ovlivnit odvětví s vysokým objemem vývozu do Spojených států, jako je automobilový, chemický nebo farmaceutický průmysl, což by mohlo vést k poklesu kvality aktiv. V reakci na tyto globální nejistoty začaly některé banky zvyšovat své rezervy, ale celkové náklady na riziko a tvorbu rezerv zůstaly celkově stabilní. Vzhledem k možnosti zhoršování makroekonomických podmínek v důsledku eskalace geopolitického napětí a napětí ve světovém obchodu je proto klíčové zajistit, aby banky na tvorbu nových úvěrů uplatňovaly řádné standardy pro upisování úvěrů.[13]

Hodnocení orgánů dohledu ukazují, že některé banky se i přes dosažený pokrok stále potýkají s nedostatky ve svých rámcích IFRS 9 a řízení úvěrového rizika u svých zranitelnějších portfolií. Přezkumy na místě a na dálku odhalily zlepšení při zachycování vyvíjejících se rizik[14], jako jsou rizika související s klimatem a přírodou, ale přetrvávající problémy, jako jsou svévolné překryvy a nedostatečné zachycení rizik, přetrvávají[15]. Orgány dohledu zjistily v průběhu SREP 2025 nedostatky v rámcích tvorby rezerv a IFRS 9 a v rámci své pravidelné dohledové činnosti se budou nadále zabývat zbývajícími nedostatky. Orgány dohledu také nadále pozorně sledovaly, jak banky provádějí řízení zranitelnějších dlužníků. Cílený přezkum portfolia malých a středních podniků odhalil významné nedostatky v oblasti správy a řízení (včetně bank využívajících zastaralé údaje pro hodnocení), systémů včasného varování (často závislé výhradně na ratingu) a připravenosti na finanční potíže dlužníků. Kontroly úvěrového rizika na místě u malých a středních podniků i dalších zranitelných portfolií, jako jsou komerční nemovitosti, nadále ukazovaly na problémy spojené s tvorbou rezerv, procesy řízení úvěrového rizika (včetně oceňování zajištění), správou a kvalitou údajů.

Do budoucna budou orgány dohledu upřednostňovat obezřetné podstupování rizik a řádné standardy pro upisování úvěrů v bankách, aby se zabránilo vzniku budoucích úvěrů se selháním. Na základě testu v roce 2019[16] bude proveden tematický přezkum s cílem posoudit, jak banky zmírňují potenciální ztráty prostřednictvím svých úvěrových rámců. Poté budou následovat cílené iniciativy, včetně nápravných opatření a kontrol na místě týkajících se úvěrového rizika, které se budou zabývat standardy pro upisování. U bank, u nichž tematický přezkum identifikuje problémy týkající se oceňování úvěrů nebo řízení nákladů, se provedou další přezkumy s cílem posoudit, zda jsou úvěrové postupy v souladu s cíli udržitelné ziskovosti.

2.2.1.1 Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Tematický přezkum standardů pro upisování úvěrů se zaměřením na nové úvěry s cílem posoudit, jak banky hodlají zmírnit potenciální budoucí úvěrové ztráty
  • Cílený přezkum tvorby cen úvěrů v návaznosti na tematický přezkum s cílem posoudit postupy a standardy bank při tvorbě cen úvěrů
  • Cílené kontroly na místě týkající se úvěrového rizika, včetně rámců bank pro vytváření úvěrů a upisování úvěrů

2.2.2 Prioritní zranitelnost: Zajištění odpovídající kapitalizace a konzistentní provádění CRR III

Strategický cíl: K zachování přiměřené kapitálové vybavenost musí dohlížené subjekty uplatňovat nový standardizovaný přístup pro výpočet svých minimálních kapitálových požadavků podle CRR III konzistentním a přesným způsobem.

Konečný rámec Basel III vytvořený v reakci na globální finanční krizi si klade za cíl zlepšit vybavenost bank k absorpci ekonomických šoků a zároveň zachovat jejich schopnost financovat ekonomickou aktivitu a podporovat hospodářský růst. V EU byl tento rámec proveden prostřednictvím balíčku CRR III / CRD VI, který vstoupil v platnost 1. ledna 2025. Tento legislativní balíček posiluje požadavky týkající se evropského bankovního dohledu a správy a řízení a zavádí klíčové změny ve výpočtu rizikově vážených aktiv bank ve všech kategoriích obezřetnostního rizika.

Je proto zásadní, aby banky důsledně a přesně uplatňovaly nový standardizovaný přístup s cílem zajistit, že kapitálové požadavky budou více sladěny se skutečnými riziky bank. Ačkoli příslušné dohledové přezkumy provedené v minulosti byly poněkud omezené, cílené analýzy společných týmů dohledu a kontrol na místě týkající se provádění standardizovaného přístupu bankami běžně poukazovaly na podstatné nedostatky vyplývající z nesprávné klasifikace expozic, alokace rizikových vah, oceňování zajištění nebo slabých kontrol ze strany jejich odborů pro kontroly rizik.

V budoucnu bude zapotřebí důkladnějšího dohledu, aby se zohlednila rostoucí úloha, kterou bude při určování solventnosti bank hrát standardizovaný přístup, a to i prostřednictvím výpočtu nového výstupního prahu. Pokud jde o úvěrové riziko, orgány dohledu posoudí, jak banky uplatňují standardizovaný přístup v návaznosti na příslušné změny zavedené nařízením CRR III. Orgány dohledu zkombinují cílené kontroly na místě s cílenými přezkumy, aby posoudily přiměřenost kapitálových rámců bank. Náprava souvisejících zjištění bude řešena prostřednictvím pravidelných následných opatření společných týmů dohledu. Pro operační riziko zavádí CRR III nový nemodelový přístup vztahující se na všechny banky, který nahrazuje předchozí přístup. Podobně jako u úvěrového rizika provedou orgány dohledu počáteční přezkum s cílem identifikovat potenciální mimořádné hodnoty na základě vykázaných rizikově vážených aktiv bank a dalších kvalitativních hodnocení a následně provedou cílený přezkum bank s vyšším rizikem nesprávného výpočtu. Pokud jde o tržní riziko, vzhledem k odložení prvního data použitelnosti základního přezkumu obchodního portfolia budou příslušné cílené dohledové přezkumy prováděny pouze na žádost společných týmů dohledu v závislosti na výsledku jejich průběžného dialogu s bankami v této oblasti.

2.2.2.1 Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Úvěrové riziko: cílené přezkumy a cílené kontroly na místě se zaměřením na výpočet rizikově vážených aktiv v rámci standardizovaného přístupu
  • Operační riziko: cílené přezkumy výpočtu složky obchodního ukazatele na podporu výpočtu odpovídajících kapitálových požadavků

2.2.3 Prioritní zranitelnost: Zajištění obezřetného řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou

Strategický cíl: Banky by měly účinně hodnotit a řídit krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá rizika související s klimatem a přírodou a napravit přetrvávající nedostatky ve svých souvisejících rámcích pro řízení rizik.

Vzhledem k tomu, že globální teploty překračují o 1,5 °C předindustriální průměr, a vzhledem k tomu, že Evropa je na Zemi[17]nejrychleji se ohřívajícím světadílem, jsou závažné události v oblasti rizik související s klimatem a přírodou častější a nákladnější. Události, jako jsou nedávné povodně a požáry v celé Evropě, ukazují rostoucí lidské a hospodářské ztráty vyplývající z krizí souvisejících s klimatem a přírodou.[18] Současně vysoká a rostoucí mezera v pojistné ochraně, kdy je pojištěno pouze přibližně 25 % ztrát způsobených přírodními katastrofami, představuje další rizika pro růst HDP a potenciálně i pro bilanční expozice bank.[19] Navíc nedostatečný pokrok světových ekonomik směrem k dosažení cílů nulových čistých emisí podle Pařížské dohody zvyšuje tranzitivní riziko.[20] Neřízený tranzitivní scénář „runu na hnědá aktiva“[21] spojený s recesí by mohl evropským bankám způsobit významné ztráty v důsledku úvěrového a tržního rizika.[22]

Významné instituce dosáhly značného pokroku a jsou schopny plnit obezřetnostní požadavky na plánování tranzice. Evropské banky dosáhly značného pokroku při řešení rizik vyplývajících z krizí souvisejících s klimatem a přírodou. I když v roce 2019 tato rizika zohledňovala méně než čtvrtina bank v eurozóně, nyní mají stále větší počet pokročilých postupů pro identifikaci, sledování – a co je nejdůležitější – řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou. V roce 2022 mělo téměř 80 % bank buď zavedeny pouze základní postupy řízení rizik, nebo neměly zavedeny vůbec žádné. Na základě tehdejší nízké úrovně připravenosti po tematickém přezkumu klimatických a environmentálních rizik v roce 2022 a zátěžovém testu klimatických rizik v roce 2022 bankovní dohled ECB vyzval banky, aby urychlily svůj pokrok, stanovily jasné prozatímní lhůty pro rok 2023 a konečné lhůty pro konec roku 2024, tak, aby sladily své postupy s očekáváními v oblasti dohledu s přihlédnutím ke svým specifikům. Pozitivní je, že počet bank, kterým chybí základní prvky, se v posledních několika letech prudce snížil.[23] Pokrok, kterého banky dosáhly při řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou, jim navíc umožňuje posílit své vnitřní kapacity účinně řídit další rizika, např. ta geopolitická. Analýza rizika dodavatelského řetězce a rizika koncentrace (např. porozumění zeměpisným stopám klientů, závislostem a zranitelným místům) a plánování scénářů a rámec zátěžového testování (např. navrhování a testování možných, ale nejistých scénářů) představují jen několik oblastí, které těžily z posílení řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou ze strany bank v minulých letech, a lze je použít ke sledování a hodnocení dopadu jiných průřezových rizikových faktorů, jako jsou geopolitická rizika.

Trvalé úsilí je však i nadále zásadní. Měnící se rizikové prostředí již naznačuje, že rizika související s klimatem a přírodou mají rostoucí trend[24] a že na rozdíl od cyklických rizikových faktorů je klimatické riziko trvalým šokem směřujícím pouze jedním směrem, což má závažné dlouhodobé dopady na ceny nemovitostí a hodnotu dalších aktiv.[25] Tento trend se také odráží v nejnovějším pokroku v hodnocení významnosti ze strany bank, což ukazuje, že oproti přibližně 50 % v roce 2021 se 90 % zkoumaných bank domnívá, že mají podstatnou expozici vůči rizikům souvisejícím s klimatem a přírodou. Modelování a kvantifikace rizik souvisejícím s klimatem a přírodou navíc zůstávají nepříliš rozvinuté a podléhají významným podceněním, například v modelech fyzických rizik.[26] Bankovní dohled ECB také sleduje přetrvávající výzvy, včetně fyzických rizik souvisejícím s klimatem a přírodou, a akumulaci slabin specifických pro jednotlivé banky, zejména pokud jde o komplexnost jejich postupů. Orgány dohledu proto budou tyto nedostatky v rámci své pravidelné činnosti dohledu sledovat.

Do budoucna budou orgány dohledu nadále sledovat pokrok bank a nápravu jejich nedostatků a zároveň se zaměří na cílené dohledové činnosti, pokud jde o obezřetnostní požadavky na plánování tranzice a přetrvávající výzvy týkající se dodržování dohledových očekávání a regulatorních požadavků na řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou ze strany bank. V souladu se směrnicí CRD VI budou banky požádány, aby vypracovaly obezřetnostní plány tranzice, které budou přezkoumány orgány dohledu v souladu s obecnými pokyny EBA k řízení rizik ESG. Bankovní dohled ECB bude uplatňovat postupný a cílený přístup se zaměřením na nové prvky těchto obecných zásad, nejprve prostřednictvím neformálních dialogů s bankami, po nichž bude následovat tematický přezkum. Orgány dohledu budou také nadále sledovat, jak banky dodržují požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře, pokud jde o environmentální a sociální otázky a otázky týkající se správy a řízení, a provádět cílený přezkum zveřejňování informací o fyzických rizicích. Bankovní dohled ECB bude provádět další analýzy schopností bank řešit pokračující výzvy, včetně těch, které se týkají fyzických rizik. Cílené kontroly na místě se navíc zaměří také na to, jak banky řídí rizika související s klimatem a přírodou, a to buď samostatně, s důrazem především na rizika související s klimatem a přírodou, nebo jako součást kontrol na místě týkajících se konkrétního rizika, jako jsou například kontroly úvěrového rizika. V neposlední řadě si bankovní dohled ECB klade za cíl včas aktualizovat svůj přehled osvědčených postupů pro rizika související s klimatem a přírodou.

Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Cílená následná opatření a sledování nápravy zbývajících nedostatků bank vyplývajících z tematického přezkumu 2022 a zátěžového testu klimatických rizik
  • Tematický přezkum plánů tranzice bank v souladu s balíčkem CRD VI
  • Horizontální hodnocení toho, jak banky dodržují požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře týkající se environmentálních a sociálních otázek i otázek v oblasti správy a řízení
  • Hloubková analýza schopností bank řešit probíhající výzvy včetně fyzického rizika
  • Cílené kontroly na místě v oblasti řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou, buď samostatně, nebo jako součást plánovaných přezkumů jiných rizikových oblastí

2.3 Priorita č. 2: Posílení provozní odolnosti bank a podpora robustních schopností v oblasti IKT

Spolehlivé a odolné rámce pro řízení operačních rizik a robustní schopnosti IKT mají zásadní význam pro zmírnění vznikajících rizik a zabránění narušení kritických operací a služeb. Vstupem nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA) v platnost na začátku roku 2025 musí banky nyní zajistit, aby důsledně a rychle prováděly příslušné požadavky, zejména požadavky na řízení rizik v oblasti IKT spojených s třetími stranami a řízení reakce na bezpečnostní incidenty. Navíc má i nadále zásadní význam řešení podstatných nedostatků zjištěných v rámci minulých dohledových přezkumů kybernetické bezpečnosti, řízení rizik třetích stran a shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik (RDARR). V rámci střednědobé až dlouhodobější strategie a s tím, jak se bankovní operace stále více digitalizují, bude navíc bankovní dohled ECB postupně zvyšovat své úsilí o spolupráci s bankami týkající se toho, jak používají nové technologie, a zejména umělou inteligenci, s cílem využít potenciálních přínosů a zároveň si uvědomovat související rizika. To napomůže rozvoji budoucího dohledového přístupu.

2.3.1 Prioritní zranitelnost: Zavedení spolehlivých a odolných rámců pro řízení operačních rizik

Strategický cíl: S cílem podpořit svou schopnost předcházet narušení kritických operací a služeb, odolávat jim a zotavit se z nich by banky měly vytvořit a udržovat robustní a odolné rámce pro řízení operačních rizik. Měly by pokračovat ve svém úsilí o rychlé a účinné řešení dříve zjištěných nedostatků v oblasti kybernetické bezpečnosti a řízení rizik třetích stran a bezezbytku plnit nařízení DORA.

Rychle se vyvíjející oblast kybernetických hrozeb, umocněná geopolitickými riziky, nadále představuje pro schopnosti bank výzvu v oblasti kybernetické bezpečnosti a řízení rizik třetích stran. Oznámené závažné kybernetické incidenty se v posledních letech zdvojnásobily[27], přičemž ransomwarové útoky jsou stále sofistikovanější a státem podporované činnosti, které představují nepolevující hrozby, včetně těch hybridních, jako je manipulace s informacemi – to vše vyžaduje neustálou obezřetnost.[28] I když banky prokázaly vůči těmto útokům i jiným incidentům provozní povahy odolnost a byly schopny zabránit závažným narušením, nedávné události, jako jsou výpadky elektřiny v Evropě, podtrhávají význam toho, aby banky vypracovaly zmírňující opatření a zavedly účinné pohotovostní plány pro rizika, která s sebou nesou jejich kritické infrastruktury a pokrývaly všechny kritické informační systémy a řadu věrohodných scénářů. [29] Kybernetickou bezpečnost bank může rovněž významně prověřit pokrok ve vývoji aplikací umělé inteligence, neboť jakékoli podcenění souvisejících bezpečnostních rizik před jejich zavedením by mohlo do jejich systémů IKT vnést kritická zranitelná místa.[30] Pravidelné podávání zpráv pro účely dohledu navíc ukazuje, že banky jsou silně závislé na několika poskytovatelích služeb z řad třetích stran, z nichž mnozí mají sídlo mimo EU. [31] To zvyšuje složitost dohod bank o externím zadávání činností a vystavuje je zvýšené zranitelnosti, zejména vzhledem ke geopolitickému napětí.

Souhrnné výsledky SREP 2025 a poznatky z činností dohledu potvrzují potřebu posílit postupy bank při řízení rizik v oblasti IKT. Nejhorší průměrné skóre v procesu SREP nadále dostávají operační riziko a riziko v oblasti IKT. Dohledové přezkumy odhalily opakující se nedostatky ve strategiích kybernetické bezpečnosti, nedostatky v řízení kybernetických incidentů a mezery v rámcích pro řízení rizik třetích stran. [32] Bankovní dohled ECB nedávno dokončil své všeobecné zásady o externím zadávání cloudových služeb poskytovatelům cloudových služeb s cílem řešit rostoucí využívání cloudových řešení ze strany bank. Tyto zásady nastiňují očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o provádění požadavků souvisejících s nařízením DORA. Uvádí příklady osvědčených postupů pro účinné řízení rizik v oblasti externího zajišťování cloudových služeb a zároveň usiluje o zajištění rovných podmínek pro všechny dohlížené subjekty.

Do budoucna bude bankovní dohled ECB podporovat řádné a konzistentní provádění požadavků souvisejících s nařízením DORA. Soulad s nařízením DORA bude posuzován u široké škály činností. V návaznosti na předchozí dohledové přezkumy bezpečnosti IT / kybernetické odolnosti a řízení rizik spojených s externím zadáváním činností v oblasti IT bude nyní prováděna cílená návazná činnost v případě bank, které mají v těchto oblastech závažné nedostatky, s cílem podpořit tak jejich účinnou a včasnou nápravu. Za tímto účelem budou provedeny dvě kampaně kontrol na místě zaměřené na kybernetickou bezpečnost a řízení rizik třetích stran, se zaměřením na zranitelnější banky, jak je určily společné týmy dohledu. V rámci nového dohledového mandátu podle nařízení DORA bude rovněž provedeno penetrační testování na základě hrozeb s cílem podpořit zlepšení strategií bank v oblasti kybernetické odolnosti. Na základě zveřejněných zásad týkajících se externího zadávání cloudových služeb provedou orgány dohledu rovněž hloubkovou analýzu s cílem posoudit připravenost daných bank na potenciální narušení služeb způsobené významným poskytovatelem cloudových služeb. Vzhledem k tomu, že hlavní příčina neplánované doby nefunkčnosti služeb bank často spočívá ve změnách systému IKT, provede bankovní dohled ECB cílený přezkum řízení změn IKT s cílem odhalit mezery v základních kontrolních rámcích a zlepšit schopnosti bank v oblasti řízení změn.

Dohled nad kritickými poskytovateli služeb z řad třetích stran podle rámce dohledu DORA bude zahájen v lednu 2026. Bankovní dohled ECB výrazně podporuje tento nový rámec dohledu, který pomůže posílit digitální provozní odolnost napříč finančním sektorem EU. Dohled institucí nad kritickými poskytovateli z řad třetích stran má doplňovat, nikoli nahrazovat řádné řízení rizika třetí strany.

2.3.1.1 Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Cílená následná opatření týkající se strategií nápravy u bank, které oznamují významné nedostatky v kybernetické odolnosti nebo bezpečnosti IKT a v externím zadávání činností IKT
  • Dvě kampaně kontrol na místě zaměřené na řízení kybernetické bezpečnosti a řízení rizik třetích stran v souladu s novými požadavky nařízení DORA
  • Penetrační ověřování na základě hrozeb s cílem identifikovat zranitelná místa bank a zlepšit jejich odolnost v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • Cílený přezkum řízení změn IKT
  • Hloubková analýza závislosti bank na poskytovatelích cloudových služeb s cílem posoudit jejich připravenost na potenciální narušení služeb

2.3.2 Prioritní zranitelnost: Náprava nedostatků ve schopnostech podávat zprávy o rizicích a v souvisejících informačních systémech

Strategický cíl: S cílem podpořit řádné řízení rizik a účinné rozhodování by banky měly posílit své úsilí o účinnou a včasnou nápravu podstatných nedostatků zjištěných v jejich rámcích RDARR a uvést je do souladu s očekáváními v oblasti dohledu stanovenými v příslušných všeobecných zásadách ECB.

Nejisté geopolitické prostředí a rychlá digitalizace činností a služeb bank zdůrazňují potřebu odolných interních informačních systémů a robustních kapacit RDARR. Včasné a přesné informace o rizicích jsou nezbytné pro účinné řízení, včasné strategické rozhodování a účinné řešení krizí. Silný rámec RDARR navíc umožňuje bankám využívat nástroje a technologie digitalizace, jako je umělá inteligence a pokročilé analýzy.[33]

Pokrok, kterého dohlížené subjekty dosáhly při řešení strukturálních nedostatků ve svých rámcích RDARR, však zůstává pomalý a činnost dohledu během uplynulého roku ukazuje, že je třeba pokračovat v úsilí o nápravu, aby byly odstraněny nedostatky v porovnání s očekáváními v oblasti dohledu. Výsledky SREP 2025 poukazují na přetrvávající nedostatky v rámcích bank pro RDARR, aniž by došlo ke zlepšení příslušného průměrného dílčího skóre v porovnání s minulým rokem. Kampaň kontrol na místě v letech 2022–2024 a cílené přezkumy rámců RDARR odhalily, že banky mají slabá místa: i) v rámcích správy údajů, včetně komplexnosti nebo adekvátnosti zapojení řídicích orgánů, ii) v architektuře datové infrastruktury a IT a iii) v přesnosti a integritě údajů. Cílené přezkumy v roce 2024 také poukázaly na nedostatky v porovnání se zásadami BCBS 239 a příslušnými dohledovými očekáváními, jak jsou popsány ve všeobecných zásadách ECB pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích.

Úsilí v oblasti dohledu bude intenzivnější s cílem zajistit, aby banky zlepšily své rámce a schopnosti RDARR a splnily příslušná očekávání v oblasti dohledu. V prosinci 2024 schválila Rada dohledu ECB celosystémovou strategii, která zahrnuje všechny dohlížené subjektů, s cílem sledovat, jak dodržují očekávání v oblasti dohledu, a případně sledovat jejich strategie nápravy. Tato strategie se zpočátku zaměřila na odpovědnost řídicích orgánů za dohled nad rámcem RDARR a jeho provádění, než se postupně rozšířila na další očekávání v oblasti dohledu, jako je řízení kvality údajů a architektura IT nebo údajů. Jasně definovaný proces nápravy a eskalace bude vodítkem pro činnost orgánů dohledu, které v případě potřeby využijí stávající soubor nástrojů dohledu. Uskuteční se cílené kontroly na místě s cílem získat dodatečné informace o pokroku bank při odstraňování rozdílu v případě vysoké závažnosti a složitějších zjištění.

2.3.2.1 Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Celosystémová strategie a související dohledové přezkumy ke sledování toho, jak banky dodržují očekávání v oblasti dohledu ohledně rámců RDARR, jakož i účinné nápravy nejvýznamnějších zjištění
  • Cílené kontroly na místě v rámci RDARR pro banky, které vyžadují další posouzení, jakož i cílené kontroly na místě u dříve zjištěných závažných zjištění

2.3.3 Střednědobá až dlouhodobá prioritní strategie zaměřená na digitální a zejména s umělou inteligencí související strategie bank, správu a řízení a řízení rizik

Strategický cíl: Při využívání nových technologií, a zejména umělé inteligence, za účelem zvýšení účinnosti a inovací budou banky muset mít zavedeny strategie, které účinně odrážejí příležitosti a rizika vyplývající ze souvisejících aplikací, a zavést důkladnou správu a kontrolu rizik pro řízení podkladových rizik.

Dohlížené subjekty by měly upřednostňovat své úsilí o digitalizaci s cílem posílit svou konkurenceschopnost a účinně řídit rizika vyplývající z nových technologií. Rychlé technologické změny, zejména v oblasti umělé inteligence, přetvářejí bankovní sektor a instituce musí jednat strategicky, aby podchytily dlouhodobou hodnotu a přizpůsobily své obchodní modely. Jak faktory na straně nabídky, včetně větší dostupnosti technických zdrojů, a to nejen té cenové, např. co se týče vývoje modelů a cloudových úložišť, tak faktory na straně poptávky, včetně očekávaného zvýšení efektivity a větší konkurence, vedou k širšímu využívání umělé inteligence v bankách, které často vycházejí z interně zavedených schopností modelování. Ikdyž má umělá inteligence potenciál zlepšit řízení rizik a zpracování informací, jakož i zvýšit efektivitu prostřednictvím automatizace, související rizika mohou být patrnější, neboť odpovídající aplikace umělé inteligence jsou využívány šířeji. V tomto ohledu představují generativní nástroje umělé inteligence významný technologický posun vpřed, což by mohlo mít na banky velký dopad. I když se technologie neustále vyvíjejí, zaměření dohledu nadále zůstane technologicky neutrální a zaměřené na případy použití a rizika. Rostoucí využívání nástrojů umělé inteligence v institucích podléhajících i nepodléhajících obezřetnostnímu dohledu proto vyžaduje strukturovaný a ucelený přístup, který integruje strategii, správu a řízení rizik související s umělou inteligencí. Orgány dohledu pak musí naopak zdokonalit své hodnotící rámce v rámci svého zaměření dohledu s cílem lépe vyhodnocovat strategie bank související s umělou inteligencí, podpořit přijetí osvědčených postupů v odvětví a zajistit, aby byly zavedeny vhodné záruky. Cílem této priority je pomoci zaujmout strategický postoj dohledu, pokud jde o příležitosti i rizika spojená s aplikacemi založenými na umělé inteligenci, a připravit půdu pro případné úpravy souboru nástrojů dohledu. Bankovní dohled ECB může bankám pomoci aktivně řešit nově vznikající rizika a zároveň účinně propojit obvyklé krátkodobé až střednědobé zaměření priorit dohledu s dlouhodobější strategickou perspektivou.

V posledních letech bankovní dohled ECB identifikoval důležité aspekty pro řízení transformace digitalizace bank udržitelným, dobře řízeným způsobem a prostřednictvím zvyšování povědomí o rizicích. Zpráva bankovního dohledu ECB zveřejněná v loňském roce, která se týkala klíčových kritérií hodnocení a osvědčených postupů v oblasti digitalizace, odhalila výrazný nárůst míry přijetí umělé inteligence v bankovních službách. Cílené přezkumy a kontroly na místě provedené v letech 2024–2025 tento vývoj potvrdily. Ačkoli případy použití umělé inteligence zahrnují širokou škálu činností, minulé kontroly ze strany dohledu zdůraznily význam zvýšeného přijímání umělé inteligence pro úvěrové ohodnocení a odhalování podvodů, jakož i zatím vznikající, avšak vysoce rušivý potenciál generativní umělé inteligence. [34] V roce 2025 zintenzivnil bankovní dohled ECB sledování využívání umělé inteligence, včetně té generativní, shromažďováním údajů od bank. Pracovníci dohledu navíc dále spolupracovali s bankami, aby lépe porozuměli konkrétním případům použití a posoudili jejich dopad a význam z hlediska mikroobezřetnostního rizika.

Do budoucna bude bankovní dohled ECB nadále sledovat obecné používání umělé inteligence a zároveň bude uplatňovat cílenější přístup, aby se zaměřil na generativní aplikace umělé inteligence používané bankami. Zaměření na generativní umělou inteligenci má za cíl rozšířit rozsah probíhajících šetření na aplikace umělé inteligence používané bankami, jež mají obezřetnostní důsledky. To by mělo vést k širšímu posouzení obezřetnostního významu současného a budoucího vývoje bank v této oblasti a k přijetí postoje dohledu k významnosti těchto aplikací umělé inteligence a inherentních rizik, aby tak byla připravena půda pro budoucí přezkumy. Souběžně s tím je bankovní dohled ECB rovněž aktivní v diskusích o provádění aktu EU o umělé inteligenci a hodlá spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na vnitrostátní úrovni i s Evropským orgánem pro bankovnictví.

Mimo umělou inteligenci bude bankovní dohled ECB nadále provádět své mapování situace, aby si zajistil náskok. Vzhledem k tomu, že bankovní sektor působí v rychle se měnícím prostředí formovaném jak technologickými inovacemi, tak i vznikem nebankovních institucí, tyto činnosti umožňují identifikovat a pochopit strukturální trendy a rizikové faktory, u nichž se očekává, že budou utvářet budoucnost bank ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Podporují také postupné začleňování podkladových zjištění do rámců a strategie bankovního dohledu. V této souvislosti může rychlý růst stablecoinů a rostoucí počet případů používání a související složitost, ale také důsledky pro banky – včetně poskytování finančních služeb emitentům stablecoinů – představovat významná rizika, pokud nejsou tyto jevy řádně pochopeny a řízeny. Orgány dohledu budou tedy sledovat vývoj i v této oblasti a cíleně spolupracovat s bankami, aby bylo i zde zajištěno důsledné řízení rizik.

2.3.3.1 Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu

  • Cílené horizontální semináře s vybraným počtem bank o aplikacích generativní umělé inteligence s cílem posílit porozumění orgánů dohledu tomu, jak banky tyto aplikace používají
  • Spolupráce s orgány dozoru nad trhem odpovědnými za akt o umělé inteligenci a s Evropským orgánem pro bankovnictví

Box 1
Dohledový cyklus – integrované plánování dohledových činností

Vypracování priorit v oblasti dohledu a strategického plánování mají zásadní význam pro zajištění účinného dohledu a usnadnění toho, aby mohly banky účinně plánovat. Prostřednictvím integrovaného přístupu jsou priority dohledu podkladem pro plánování činností dohledu pro nadcházející cyklus. Mezi klíčové složky patří plánování horizontálních činností, kontrol na místě a iniciativ společných týmů dohledu.[35]

Integrované plánování zahrnuje všechny činnosti dohledu, včetně činností na dálku i na místě, horizontálních činností a činností specifických pro jednotlivé banky. Jakmile jsou stanoveny celkové priority v oblasti dohledu a vybrány horizontální činnosti, společné týmy dohledu definují klíčové cíle a činnosti pro každý dohlížený subjekt. Shrnutí je obsaženo v programu dohledových šetření. Součástí tohoto procesu je posouzení relevance jednotlivých rizik s ohledem na vlastní zranitelná místa banky a určení opatření dohledu v souladu s prioritami dohledu a s úrovněmi tolerance rizik. Na základě těchto hodnocení vypracovávají pracovníci dohledu pracovní programy, které jsou přizpůsobeny rizikovému profilu dohlíženého subjektu a zahrnují všechny činnosti dohledu. V zájmu zajištění transparentnosti a předvídatelnosti jsou banky seznamovány s programy dohledových šetření každoročně na začátku dohledového cyklu.

Různé prvky pracovních programů jsou vybírány tak, aby byl dohled ECB založen na rizicích a byl přiměřený a aby zdroje na straně bank a orgánů dohledu byly využívány co nejúčinněji. To znamená, že úroveň zapojení orgánů dohledu se u různých institucí liší – čím rizikovější banka, tím intenzivnější dohled. Existuje přímá vazba mezi celkovým rizikovým profilem instituce a úrovní zapojení dohledu.

Ve svých probíhajících reformách, jejichž cílem je zvýšit efektivitu a účinnost bankovního dohledu při současném zachování jasného zaměření na rizika, ECB zdokonaluje proces plánování dohledu. Cílem těchto zlepšení je lépe sladit a integrovat činnosti dohledu, zajistit větší vzájemné doplňování a zároveň zabránit zdvojování úsilí. K hmatatelným zlepšením ve prospěch bank a orgánů dohledu patří 1) definování priorit v oblasti dohledu zaměřená na konkrétní zranitelná místa bank a následný rozvoj efektivnějších činností dohledu zaměřených na plnění odpovídajících strategických cílů; 2) posílení součinnosti mezi horizontálními činnostmi, kontrolami na místě a činnostmi společných týmů dohledu, což vede k omezení překrývajících se žádostí adresovaných bankám v podobných otázkách a 3) dřívější informování o programech dohledových šetření, což umožní lepší plánování a posloupnost úsilí bank o nápravu.

Činnosti dohledu zahrnuté do pracovních programů

  • Tematické přezkumy: Tematické přezkumy jsou centrálně koordinované činnosti, které se týkají většiny dohlížených subjektů. Zaměřují se na zjišťování skutečností a srovnávání v souvislosti s prioritami dohledu definovanými Radou dohledu. Výsledky tematických přezkumů lze použít s cílem pomoci ECB vypracovat pokyny v oblasti dohledu[36], zlepšit celosystémovou identifikaci rizik a prosazovat osvědčené postupy.
  • Cílené přezkumy: Cílené přezkumy mají podobné cíle jako tematické přezkumy, ale zaměřují se na konkrétnější soubor otázek a vztahují se na menší počet dohlížených subjektů na základě přístupu založeného na posouzení rizik. Vzorek institucí je vybírán v souladu s tolerancí rizik, kterou pro daný dohlížený subjekt stanovil každý společný tým dohledu.
  • Hloubkové analýzy: Hloubkové analýzy obvykle podrobně zkoumají idiosynkratická témata, jež společné týmy dohledu vybraly k řešení konkrétních obav.
  • Kontroly na místě: Cílem kontrol na místě je poskytnout hloubkovou analýzu různých rizik, systémů vnitřní kontroly, obchodních modelů a správy a řízení. Kontroly provádí ECB a vnitrostátní orgány dohledu v předem vymezeném rozsahu a časovém rámci v prostorách kontrolovaných právnických osob. Jsou prováděny jako součást celkového procesu dohledu a musí být založeny na posouzení rizik, být přiměřené, zaměřené na budoucnost a zaměřené na konkrétní kroky. Využívání kontrol na místě je úzce koordinováno se společnými týmy dohledu, které přispívají k plánování kontrol (např. prostřednictvím programu dohledových šetření), přípravě doporučení pro banku a následných opatřeních v návaznosti na nápravná opatření nebo opatření v oblasti dohledu.

Výsledky všech výše uvedených přezkumů slouží jako podklad pro roční SREP nebo jiné činnosti dohledu. Příslušná zjištění mohou vést k vypracování kvalitativních a/nebo kvantitativních opatření specifických pro danou instituci.

Při vypracovávání pracovních programů na podporu priorit dohledu a určování nejvhodnějších nástrojů dohledu k dosažení svých cílů uplatňuje ECB přístup identifikace rizik a jejich nápravy. To zahrnuje nejprve přezkum postupů dohlížených subjektů a jejich srovnávání. Zjištění vyplývající z těchto přezkumů jsou poté posuzována z hlediska významnosti a po dohlížených subjektech je následně požadováno, aby je řešily způsobem a v rámci lhůt projednaných s orgány dohledu. Dojde-li k odchylkám, může ECB přijmout závazná opatření k zajištění včasné nápravy podstatných zjištění a může využít své pravomoci v oblasti vynucování a sankcí, aby zajistila, že náprava bude provedena účinně a ve stanoveném časovém rámci.[37]

Evropská centrální banka 2025

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosář SSM (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISBN 978-92-899-7459-2, ISSN 2599-8536, doi:10.2866/2945725, QB-01-25-230-CS-Q

  1. Viz „Aggregated results of the 2025 SREP“, ECB, listopad 2025.

  2. Viz box 1: Cyklus dohledu – integrované plánování dohledových činností.

  3. Viz Ekonomická prognóza z jara 2025, Evropská komise, květen 2025.

  4. Viz část „Financial markets“, Financial Stability Review, ECB, květen 2025.

  5. Viz Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky ECB, ECB, září 2025.

  6. Viz Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky ECB, ECB, září 2025.

  7. Viz měnové prohlášení, ECB, 11. září 2025.

  8. Viz Financial Stability Review, ECB, květen 2025.

  9. Tamtéž.

  10. Tamtéž.

  11. Viz „ úvodní prohlášení předsedkyně Rady dohledu ECB Claudie Buchové na slyšení Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu“, 15. července 2025.

  12. Viz Financial Stability Review, ECB, květen 2025.

  13. Viz obecné pokyny EBA k poskytování a sledování úvěrů (EBA/GL/2020/06).

  14. Vývoj rizik je obtížné zachytit nebo modelovat pomocí tradičních modelů očekávaných úvěrových ztrát vzhledem k jejich nejisté povaze a nedostatku historických dat.

  15. Viz „IFRS 9 overlays and model improvements for novel risks“, ECB, červenec 2024.

  16. Výsledky testu v roce 2019 byly sděleny širší veřejnosti ve zvláštní publikaci určené odvětví; viz „Trends and risks in credit underwriting standards of significant institutions in the Single Supervisory Mechanismu“, ECB, červen 2020.

  17. Viz „European state of the climate: Report 2024“, Copernicus Climate Change Service (C3S) and World Meteorological Organization (WMO), 2025.

  18. Viz „Climate change impacts, risks and adaptation“, Evropská agentura pro životní prostředí, červen 2025.

  19. Viz „Insurance protection gaps“, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), únor 2024.

  20. Velké procento společností kotovaných na burze cenných papírů nesměřuje ke zpomalení globálního oteplování na 2 °C nebo méně; viz MSCI Transition Finance Tracker, březen 2025.

  21. Scénář „runu na hnědá aktiva“ se zaměřuje na krátkodobá klimatická rizika, která se projeví v podobě korekcí cen aktiv vyvolaných náhlým přehodnocením tranzitivního rizika.

  22. Viz „Fit-for-55 climate scenario analysis“, ESA a ECB, listopad 2024.

  23. Viz Výroční zpráva o činnosti dohledu 2024, ECB, březen 2025.

  24. Viz Swiss Re Institute, „Natural catastrophes: insured losses on trend to USD 145 billion in 2025“, zpráva sigma, č. 1, 29. dubna 2025.

  25. Viz Clark, P., „How the next financial crisis starts“, Financial Times, 26. června 2025.

  26. Trust, S. et al., „Planetary Solvency – finding our balance with nature“, Institute and Faculty of Actuaries, University of Exeter, leden 2025.

  27. Viz Tuominen, A., „Operational resilience in the digital age“, The Supervision Blog, ECB, 17. ledna 2025.

  28. Viz Montagner, P., „Information and communications technology resilience and reliability“, projev, Frankfurt Banking Summit, Frankfurt nad Mohanem, 2. července 2025.

  29. Viz „What we can learn about building a resilient energy grid from the Iberian power outage“, Světové ekonomické fórum, 16. května 2025.

  30. Viz zpráva „Global Cybersecurity Outlook 2025“, Světové ekonomické fórum, 13. ledna 2025.

  31. Viz „Outsourcing trends in the banking sector“, Supervision Newsletter, ECB,19. února 2025.

  32. Další informace jsou k dispozici zde: „Aggregated results of the 2025 SREP“, ECB, listopad 2025.

  33. Viz „Sound risk data reporting: key to better decision-making and resilience“, Supervision Newsletter, ECB, únor 2025.

  34. Další informace jsou k dispozici zde: „Aggregated results of the 2025 SREP“, ECB, listopad 2025.

  35. Pro další informace o dohledovém cyklu a integrovaném přístupu viz Supervisory Manual, ECB, leden 2024; pro další informace o kontrolách na místě viz Guide to on-site inspections and internal model investigations, ECB, září 2018.

  36. Viz např. všeobecné zásady ECB.

  37. Viz také Opatření v oblasti dohledu na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu.

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)