Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Zajištění odolnosti bank pod evropským bankovním dohledem zůstalo v roce 2025 klíčovou prioritou. Celosvětové ekonomické a geopolitické problémy nadále tlumily finanční systémy, což zdůrazňuje význam intenzivního dohledu, který zajistí, aby bankovní sektor eurozóny mohl i nadále podporovat reálnou ekonomiku.

Díky více než deseti letům solidního pokroku v rámci jednotného mechanismu dohledu banky zůstaly odolné navzdory rostoucí geopolitické nejistotě a makroekonomickým tlakům. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 agregovaný poměr kmenového kapitálu tier 1 činil 16,1 % a ukazatel krytí likvidity zůstal vysoký na úrovni 158 %, což výrazně převyšuje příslušné požadavky. Ziskovost si také vedla dobře, přičemž se průměrný poměr kapitálové návratnosti stabilizoval na úrovni kolem 10 %. To pomohlo v období pomalejšího růstu a probíhajících strukturálních změn zachovat podporu bank domácnostem a podnikům.

Náročné úkoly spojené s eskalujícím obchodním napětím, zvýšenou nejistotou a zranitelností tohoto sektoru se v rozvahách bank dosud plně nepromítají. Přenos šoků však může být opožděný a nelineární, proto se banky a orgány dohledu musí nadále soustředit na budoucnost a při vzniku rizik jednat včas.

V souvislosti s probíhající globální diskusí o složitosti finančních pravidel ECB evropským spolunormotvůrcům navíc navrhla doporučení, která mají pomoci zjednodušit evropský obezřetnostní regulatorní, dohledový a vykazovací rámec. Souběžně s tím bankovní dohled ECB společně s vnitrostátními příslušnými orgány zavádí soubor reforem svých procesů dohledu, aby byly efektivnější a více zaměřené na rizika. Cílem tohoto společného úsilí je snížit složitost regulace současně se zachováním odolnosti a síly evropského bankovního sektoru.

Program dohledu se mezitím nadále zaměřuje na strukturální problémy, které přetvářejí bankovní prostředí. Rizika související s klimatem a přírodou zůstávají jednou z klíčových priorit při vypracovávání důvěryhodných plánů transformace bankami. Kromě toho digitalizace a rychlé tempo přijímání umělé inteligence poskytují příležitosti inovovat a zvyšovat efektivitu, ale zároveň vystavují banky novým operačním rizikům, jako jsou kybernetické hrozby a zranitelná místa infrastruktury IKT, jakož i větší konkurenci.

V neposlední řadě vývoj v roce 2025 dále posiluje argumenty pro „více Evropy“. Na základě pokroku dosaženého v oblasti rámce krizového řízení a pojištění vkladů jsou dokončení bankovní unie včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a prohloubení jednotného trhu nezbytné pro podporu integrace, zvýšení konkurenceschopnosti a rozvinutí hospodářského potenciálu Evropy.

Z hlediska dalšího vývoje je ECB neochvějně odhodlána podporovat silný a přizpůsobivý bankovní sektor v eurozóně. Prostřednictvím účelného a účinného dohledu založeného na rizicích bude ECB i nadále pomáhat zabezpečovat finanční stabilitu, podporovat udržitelný růst a zajišťovat, aby bankovní sektor eurozóny zůstal odolný a schopný sloužit reálné ekonomice v rychle se měnícím světě.

Předmluva Claudie Buchové, předsedkyně Rady dohledu

V roce 2025 bankovní dohled ECB dále pokročil ve svém programu s cílem zefektivnit dohled a současně zajistit odolnost bankovního sektoru eurozóny. V důsledku reformy procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu, která bude plně provedena v roce 2026, jsme obecněji přezkoumali své procesy dohledu.

Naším hlavním cílem je zajistit, aby byl evropský bankovní dohled účinnější, účelnější a více založený na rizicích. Na základě postřehů různých zúčastněných stran jsme vypracovali komplexní program reforem, jejichž provádění je v plném proudu, jak je vysvětleno v naší zprávě Streamlining supervision, safeguarding resilience: the ECB’s agenda for more effective, efficient and risk-based European banking supervision. Počínaje tímto vydáním budeme poskytovat aktuality o pokroku těchto reforem a jejich dopadu ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu.

Zjednodušení dohledu pomáhá k zajištění odolnosti. Účelem dohledu je zachování bezpečnosti a zdraví bank. To znamená identifikovat zranitelná místa včas, zajistit, aby je banky důsledně řešily, a v případě potřeby eskalovat dohledová opatření. Prostřednictvím těchto reforem uvolňujeme kapacitu dohledu, která se může zaměřit na vyvíjející se oblast rizik a zachovat tak naši pružnost v rychle se měnícím prostředí. To umožní orgánům dohledu najít slabiny dříve a zajistit, aby banky přijaly včasná opatření k zachování své plošné odolnosti. Co se týče odolnosti, nejde jen o dostatečné finanční prostředky, ale také o provozní pružnost, řádnou správu a dobré řízení rizik. Odolnost umožňuje bankám nadále poskytovat své finanční služby, a to i v zátěžových situacích. Je rovněž důležitá pro konkurenceschopnost bank a dlouhodobé obchodní modely.

Zajištění odolnosti je v současném prostředí obzvlášť důležité. Měnověpolitická, hospodářská a geopolitická nejistota je vysoká. Tato nejistota však není dostatečně zohledněna v tržních ukazatelích finanční zátěže, což by mohlo vést k prudkému přecenění rizika. V současné době se bankovní kapitálové rezervy a rezervy v oblasti likvidity pohybují výrazně nad regulatorními požadavky a ziskovost bank je dobrá. Střednědobý až dlouhodobější výhled finanční stability je však nyní nejistější. S ohledem na zvýšené geopolitické napětí, nadhodnocené ocenění v několika segmentech finančního trhu, rostoucí provázanost se subjekty nebankovního finančního zprostředkování a riziko náhlých posunů sentimentu na trhu by se otřesy mohly projevit neočekávaně a rychle se rozšířit.

Proto musíme i nadále odhlédnout od krátkodobých ukazatelů výkonnosti bank a identifikovat místa zranitelná nepříznivým vývojem na vnějších trzích. V této souvislosti jsme stanovili priority dohledu pro období 2026–2028.

První prioritou je posílení odolnosti bank vůči geopolitickým rizikům a makrofinančním nejistotám. To zahrnuje udržování řádných úvěrových standardů, přiměřenou kapitalizaci a obezřetné řízení rizik spojených s klimatem a přírodou. V rámci této činnosti provedeme v roce 2026 reverzní zátěžový test s cílem určit scénáře bankovních geopolitických rizik, které by mohly mít závažný dopad na finanční pozice jednotlivých bank.

Druhá priorita se zaměřuje na provozní odolnost bank a robustnost jejich technologií. Je potřeba, aby banky lépe řídily operační rizika, napravily nedostatky ve způsobu, jakým shromažďují a používají informace o rizicích, a zajistily, aby digitální transformace – včetně využívání umělé inteligence – byla podpořena důkladnou správou a kontrolami rizik.

Aktivní dohled s jednoznačným zaměřením na podstatná rizika a zajišťování plošné odolnosti bank v eurozóně je strategickou reakcí na měnící se prostředí rizik. Abychom mohli plnit svůj mandát k zachovaní bezpečnosti a zdraví bank, potřebujeme pevný regulatorní rámec. V Evropě by větší harmonizace bankovních pravidel a evropského pojištění vkladů podpořila integraci a zjednodušení. Podpora jednotného trhu by navíc zvýšila účinnost bankovního sektoru.

Odolný světový finanční systém má v mezinárodním měřítku zásadní význam pro růst a stabilitu. Je závislý na společných regulatorních normách a řádné koordinaci mezi orgány dohledu. Tyto ochranné prvky je třeba při růstu geopolitického napětí zachovat. Roztříštěnost nebo jakékoli oslabování standardů by mohlo poškodit schopnost bank odolat nepříznivému vývoji.

1 Bankovní dohled v roce 2025

1.1 Odolnost bank podléhajících přímému dohledu ECB v roce 2025

Bankovní sektor eurozóny^[1] zůstal v uplynulém roce odolný, a to při zachování pevného rizikového profilu a solidních základních ukazatelů. Agregovaný přechodný poměr kmenového kapitálu tier 1 (dále též „CET1“) u významných institucí se v meziročním srovnání mírně zvýšil na 16,1 % ve třetím čtvrtletí roku 2025, a to z 15,7 % v roce 2024.^[2] Toto zlepšení bylo způsobeno především vysokou ziskovostí a velkým nerozděleným ziskem významných institucí. Agregované přechodné pákové poměry pro významné instituce zůstaly celkově stabilní na úrovni 5,9 %.

Vzhledem k postupně klesající přebytečné likviditě v eurozóně si bankovní sektor zachoval vysoké poměrové ukazatele likvidity, které zůstaly výrazně nad minimálními požadavky. V roce 2025 činil agregovaný ukazatel krytí likvidity významných institucí 157 % a jejích agregovaný ukazatel čistého stabilního financování činil 126 %.

Ziskovost významných institucí prokázala v roce 2025 odolnost. Čistý úrokový výnos zůstal navzdory uvolňování měnové politiky vysoký. Byl také výrazně vyšší než úroveň zaznamenaná v období nízkých úrokových sazeb. Neúrokové výnosy navíc zaznamenaly výrazný růst, který byl způsoben činnostmi správy aktiv a vyššími čistými výnosy z poplatků a provizí z platebních služeb.

Kvalita aktiv také zůstala stabilní, a to za podpory slabších makroekonomických podmínek a zdravé rozvahy soukromého sektoru. Celkový podíl úvěrů se selháním (dále též „NPL“) u významných institucí činil v prvních třech čtvrtletích roku 1,9 %^[3], v souladu s tvorbou rezerv bank, které odrážely očekávání stabilní kvality aktiv do budoucna. Tato stabilita však zakryla určité rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a třídami aktiv. Slabá poptávka nefinančních podniků po úvěrech spolu s čistým zpřísňováním úvěrových standardů bank v posledních čtvrtletích odrážela různé obavy, jako je například obchodní napětí a související nejistota během posledního roku. I když počet úpadků v eurozóně vyšel z nízké úrovně, v třetím čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostl o 5,1 %^[4], přičemž většina případů se soustředila na malé a střední podniky.

Celkově zůstal podíl úvěrů se selháním u významných institucí stabilní jak u portfolií malých a středních podniků, tak u širších portfolií nefinančních podniků, a to přibližně ve výši 4,9 % a 3,5 %. Podíly úvěrů stupně 2, tj. podíly úvěrů, u kterých od prvotního uznání došlo k podstatnému zvýšení úvěrového rizika, mírně poklesly na 15,4 % u malých a středních podniků (meziročně -0,16 procentního bodu) a na 13,6 % u nefinančních podniků (-0,46 procentního bodu).

V sektoru komerčních nemovitostí indexy nálady a agregované ukazatele kvality aktiv poukazovaly na stabilizaci trhů v eurozóně navzdory nepříznivým faktorům v segmentu kancelářských prostor. Podíly úvěrů stupně 2 u portfolií komerčních nemovitostí se meziročně snížily o 1,74 procentního bodu na 17,8 %. Některé země ve svých portfoliích malých a středních podniků a komerčních nemovitostí však vykázaly podstatný nárůst úvěrů se selháním, což zdůraznilo potřebu pokračující kontroly těchto segmentů.

Nižší úrokové sazby a zlepšující se výhledy trhu bydlení v segmentu domácností podpořily velkou poptávku po hypotečních úvěrech, přičemž kvalita aktiv se nadále zlepšovala. U spotřebitelských úvěrů se kvalita aktiv naopak mírně zhoršila, jak dokládá meziroční nárůst podílu úvěrů se selháním o 0,16 procentního bodu na 5,5 %.

1.1.1 Zátěžové testování v roce 2025

V roce 2025 provedl bankovní dohled ECB zátěžový test solventnosti významných institucí v eurozóně.^[5] Celounijního zátěžového testu koordinovaného Evropským orgánem pro bankovnictví (dále též „EBA“) se zúčastnilo celkem 51 velkých bank v eurozóně. Souběžného zátěžového testu koordinovaného ECB se zúčastnilo 45 středně velkých institucí. Ve všech institucích byl použit společný analytický rámec. Orgán EBA zveřejnil podrobné výsledky celounijního zátěžového testu z roku 2025 pro 51 největších bank v eurozóně. ECB zveřejnila individuální výsledky 45 středně velkých bank i zprávu o agregovaných konečných výsledcích svého zátěžového testu bank v eurozóně za rok 2025 pro celý vzorek 96 dohlížených subjektů.^[6]

Zátěžový test celkově zdůraznil odolnost bankovního sektoru eurozóny proti dopadům prudkého, ale věrohodného hospodářského poklesu. Zátěžový test z roku 2025 znovu potvrdil, že se odolnost bankovního sektoru od vzniku jednotného mechanismu dohledu v roce 2014 zvyšuje. Agregovaný poměr CET1, který na konci roku 2013 činil 11,1 %, se do konce roku 2024 zvýšil o 4,9 procentního bodu na 16,0 % (graf 1). Zátěžový poměr kmenového kapitálu tier 1 podle nepříznivého scénáře po tuto dobu postupně rostl a v roce 2025 dosáhl úrovně o 3,5 procentního bodu vyšší než při komplexním hodnocení ECB v roce 2014. Vzhledem k většímu růstu objemu NPL výsledky zátěžového testu z roku 2025 ukázaly ve srovnání s testem z roku 2023 vyšší celkové ztráty týkající se úvěrového rizika, zatímco ztráty z tržního rizika, ztráty z operačního rizika a dopad na objem rizikových expozic byly zhruba stejné jako v předchozím testu z roku 2023.

Zlepšená ziskovost bankám nicméně umožnila lépe absorbovat negativní šoky během období zátěžového testu a převažovala nad vyššími ztrátami. Čerpání kapitálu proto bylo nižší, přičemž nejvíce se na zlepšení výsledků v zátěžovém testu z roku 2025 podílel ve srovnání se zátěžovým testem z roku 2023 čistý úrokový výnos.

Výsledky zátěžového testu jsou podkladem dohledových dialogů s dohlíženými subjekty ECB. Případné kvalitativní nedostatky, zjištěné během zátěžového testu, se promítají do složky řízení v procesu SREP, a proto mohou potenciálně ovlivnit požadavky v rámci 2. pilíře. Kvantitativní výsledky jsou zohledněny při stanovování očekávání v rámci 2. pilíře a jeho pákového poměru. V grafu 1 je uveden vývoj souhrnných poměrů kmenového kapitálu tier 1 na systémové úrovni před zatížením v dohledových zátěžových testech provedených po celé EU a po něm.

Graf 1

Agregovaný poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výchozím okamžiku a na konci tříletého nepříznivého scénáře

(v % výše rizikových expozic)

Souběžně s celounijním zátěžovým testem v roce 2025 provedla ECB analýzu úvěrového rizika protistrany s průzkumným scénářem s cílem posoudit schopnost vybraných bank modelovat úvěrové riziko protistrany podle různých zátěžových scénářů a identifikovat zranitelná místa spojená s expozicemi vůči nebankovním finančním institucím. I když tento test neměl přímý dopad na kapitálové požadavky, jeho zjištění se promítla do dohledového dialogu se zúčastněnými institucemi.

Analýza naznačila, že zátěžové expozice úvěrovému riziku protistrany, očištěné o zajištění, vůči nefinančním podnikům a subjektům nebankovního finančního zprostředkování se sídlem ve Spojených státech byly obzvlášť velké. Navíc při scénáři s oslabením eura obecně došlo k vyšším ztrátám z úvěrového rizika protistrany než při scénáři s klesajícím kurzem. Zátěžové riziko pozitivní korelace, které měřilo míru pozitivní korelace mezi expozicí vůči riziku protistrany a vůči riziku jejího selhání, se zároveň zdálo poměrně omezené.

1.2 Priority v oblasti dohledu pro období 2025–2027

1.2.1 Úvod

Výhled bankovního sektoru je do značné míry určen přetrvávající nejistotou spojenou s geopolitickým prostředím a jejími dopady na ekonomiku eurozóny. I když bankovní sektor eurozóny zůstal během nedávných zátěžových epizod odolný, priority dohledu zopakovaly výzvu bankovního dohledu ECB k obezřetnosti a potřebu průběžného sledování a pravidelného hodnocení důsledků, které by na sektor mohly tyto vnější šoky mít. V této souvislosti byly dohlížené subjekty požádány o posílení své schopnosti odolávat bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým otřesům (priorita 1, viz část 1.2.2), a to se zaměřením především na své rámce pro řízení úvěrového rizika a provozní odolnost. Vzhledem k průřezové povaze geopolitických rizik byly dohlížené subjekty motivovány, aby začlenily potenciální důsledky těchto rizik do svých obchodních strategií a systémů řízení rizika. Kromě toho byly dohlížené subjekty požádány, aby zvýšily své úsilí o účinnou a včasnou nápravu přetrvávajících podstatných nedostatků zjištěných v jejich agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik, jakož i v jejich obchodních strategiích a řízení klimatických a environmentálních rizik (priorita 2, viz část 1.2.3) a zohlednily tak zvýšený dohled věnovaný těmto kritickým oblastem. V neposlední řadě byly vzhledem k tomu, že se technologický pokrok stává pro budoucnost bankovního sektoru prioritou, dohlížené subjekty požádány, aby posílily své strategie digitalizace a řešily nově vznikající náročné úkoly vyplývající z používání nových technologií (priorita 3, viz část 1.2.4).

1.2.2 Priorita 1: posílit odolnost vůči bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým otřesům

1.2.2.1 Řízení geopolitických rizik v prioritách dohledu

Vzhledem ke zvýšené nejistotě ve světě a vzájemně propojené povaze těchto rizik zůstala geopolitická rizika klíčovou oblastí v prioritách dohledu ECB na období 2025–2027. Kromě toho byla zdůrazněna potřeba, aby banky tato rizika začlenily do svých celkových systémů řízení rizik a zachovaly si plošnou odolnost.

Řešení geopolitických rizik

Dohledová hodnocení v roce 2025 vycházela z rámce stanoveného v roce 2024^[7] s cílem lépe porozumět vlivu geopolitických šoků na finanční systém a banky. Společné týmy dohledu začlenily geopolitické faktory do hodnocení úvěrových, tržních, likviditních a operačních rizik a rizik v oblasti správy a řízení, neboť je považují za průřezové faktory. Orgány dohledu se zaměřily na správu a řízení bank a řízení rizik, včetně jejich schopnosti identifikovat a posuzovat geopolitické šoky a reagovat na ně. V lednu 2025 zorganizovala ECB s bankami diskusi u kulatého stolu s cílem shromáždit vědomosti o postupech bank pro řízení geopolitických rizik, jež se stala podkladem činností dohledu a podpořila širší iniciativy ECB zaměřené na zlepšení odolnosti bank vůči geopolitickým šokům. Geopolitická rizika byla rovněž začleněna do celounijního zátěžového testu v roce 2025,^[8] který byl založen na nepříznivém globálním geopolitickém scénáři (viz část 1.1.1).

Bankovní dohled ECB v roce 2025 kladl zvláštní důraz na operační dimenzi geopolitického rizika. Společné týmy dohledu provedly přezkum připravenosti bank na kybernetické hrozby, náročné úkoly v oblasti fyzické bezpečnosti a narušení externě zajišťovaných služeb. ECB navázala na zjištění zátěžového testu kybernetické odolnosti z roku 2024^[9], který potvrdil, že banky jsou na oživení po kybernetickém útoku celkově dobře připraveny, avšak také odhalil oblasti, v nichž je třeba vynaložit další úsilí. Dohled v této oblasti doplnil probíhající provádění nařízení EU o digitální provozní odolnosti (dále též „DORA“)^[10].

Bankovní dohled ECB navíc nadále pozorně sledoval banky v eurozóně s dceřinými společnostmi v Rusku a vyžadoval zřetelné plány snižování rizik, pravidelné vykazování a opatření založená na rizicích v zájmu zajištění včasného a řádného snížení expozic.

V neposlední řadě ECB na internetových stránkách bankovního dohledu také vytvořila vyhrazenou internetovou stránku o geopolitickém riziku.

1.2.2.2 Systémy řízení úvěrového rizika

V průběhu roku 2025 orgány dohledu nadále řešily strukturální nedostatky v systémech řízení úvěrového rizika bank a sledovaly geopolitická rizika, makroekonomickou nejistotu a nově vznikající rizika ve zranitelných sektorech, což vše může vést ke zvýšenému úvěrovému riziku. Novým přímým i nepřímým rizikům, která vyžadují pozornost dohledu, mohou banky vystavit například rychle se vyvíjející vztahy mezi bankami a subjekty nebankovního finančního zprostředkování, jako jsou soukromé tržní fondy.^[11] I přes měnící se rizika zůstaly základy dohledu nad úvěrovým rizikem nezměněny. V roce 2025 se ECB nadále zaměřovala na celý cyklus řízení úvěrového rizika, od vytváření úvěrů až po řízení NPL, čímž zajistila zavedení proaktivních procesů řízení v bankách.

Společné týmy dohledu konsolidovaly a řídily související činnosti dohledu na místě i na dálku, čímž zajistily celostní a účinný přístup k dohledu nad úvěrovým rizikem.

Kontroly na místě (viz část 1.4.2) se v roce 2025 zaměřily na retailová portfolia, portfolia komerčních nemovitostí, portfolia s pákovým financováním a podniková portfolia nebo portfolia malých a středních podniků, a to konkrétně na vytváření úvěrů, klasifikaci rizik a postupy modelování očekávaných úvěrových ztrát.

Horizontální činnost na dálku (viz část 1.4.1) navázala na klíčová zjištění z kontrol na místě. Společné týmy dohledu například po komplexním přezkumu pákového financování zaslaly dopisy 12 bankám a nastínily v nich doporučení, jak by banky měly zjištění z tohoto přezkumu napravit. Horizontální funkční složky a společné týmy dohledu prostřednictvím horizontálních cílených přezkumů i hloubkových analýz jednotlivých bank rovněž provedly posouzení na dálku. Například byl dokončen cílený přezkum řízení nově vznikajících rizik v portfoliích malých a středních podniků^[12] a společné týmy dohledu provedly hloubkové analýzy témat a rizik týkajících se konkrétně jejich bank, jako je úleva a účinnost systémů včasného varování.

Nadále se pozornost také zaměřovala na hodnocení klimatického rizika a na to, jak ovlivňuje úvěrové riziko, a to konkrétně na energetickou náročnost budov a dostupnost pojistného krytí při událostech v důsledku fyzického nebezpečí. V rámci tohoto úsilí ECB zorganizovala dvě speciální konference se zástupci odvětví s cílem projednat náročné úkoly a určit potenciální řešení.^[13]

Dalšího pokroku bylo v roce 2025 dosaženo v oblasti nápravy zjištění týkajících se úvěrového rizika protistrany. Kromě toho pokračovaly ve spolupráci s Radou Federálního rezervního systému a Bank of England činnosti na expozicích úvěrovému riziku protistrany vůči subjektům nebankovního finančního zprostředkování se zvláštním zaměřením na měření úvěrového rizika protistrany a na expozice vůči nebankovním finančním institucím, které se podílejí na tvorbě trhu. Analýza odhalila, že banky musí pokračovat ve svém úsilí o zlepšení kvality údajů v zájmu zajištění řádnosti a spolehlivosti měření úvěrového rizika protistrany. Zátěžové testování expozice vůči úvěrovému riziku protistrany prováděné bankami by nemělo klást důraz pouze na faktory tržního rizika, ale také na koncentraci a likviditu portfolií. Banky by navíc měly mít zavedené výrazné vnitrodenní řízení úvěrového rizika protistrany, které náležitě zohledňuje činnost jejich protistran v průběhu dne, zejména pro nebankovní tvůrce trhu.

V roce 2025 ECB také pokračovala ve sledování rizika devizového vypořádání na vzorku významných institucí, které v této oblasti působily nejaktivněji. Za tímto účelem ECB shromažďuje na základě revidované metodiky Globálního devizového výboru pololetní údaje a statistiky o riziku devizového vypořádání a pravidelně spolupracuje s významnými institucemi na vnitřních změnách a obecných tržních trendech.

Bankám byla písemně oznámena podrobná zjištění ze všech dokončených činností dohledu na dálku i na místě a byla uspořádána speciálně zaměřená setkání s cílem podrobně vysvětlit jednotlivé výsledky (viz část 1.3.1). Vše se případně promítlo do výsledků SREP a s dohlíženými subjekty byla v rámci pravidelného dohledového dialogu projednána související dohledová opatření.

1.2.2.3 Rámce provozní odolnosti pro rizika v oblasti IKT, včetně kybernetické bezpečnosti a rizika závislosti na třetích stranách

V roce 2025 ECB i nadále upřednostňovala provozní odolnost významných institucí se zaměřením na bezpečnost informačních a komunikačních technologií (dále též „IKT“), včetně kybernetické bezpečnosti, a na riziko závislosti na třetích stranách. Od ledna 2025 nařízení o digitální provozní odolnosti změnilo činnosti dohledu a vyžaduje, aby banky posílily své řízení rizik v oblasti IKT, včetně řízení rizika závislosti na třetích stranách a hlášení incidentů souvisejících s IKT. Metodiky dohledu byly aktualizovány tak, aby ve všech činnostech dohledu byl zajištěn soulad s požadavky podle nařízení DORA. Rámce ECB pro hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a externího zadávání činností byly zrušeny a nahrazeny lhůtami pro podávání zpráv a standardizovanými šablonami stanovenými v nařízení DORA.

V reakci na vyvíjející se oblast kybernetických rizik navrhly orgány dohledu komplexní příručku pro krize v oblasti kybernetických bezpečnostních incidentů s cílem zlepšit koordinaci a schopnosti napříč vnitřními i vnějšími rámci kybernetického rizika. Tyto schopnosti zahrnovaly interní přípravy ECB, jakož i mezinárodní protokoly pro reakci na incidenty.

V roce 2025 byly kontroly rizika v oblasti IKT na místě z velké části založeny na prioritách dohledu ECB a zaměřily se na kybernetickou bezpečnost a řízení rizika závislosti na třetích stranách. Dodatečné kontroly na místě uplatnily idiosynkratický přístup, o který společné týmy dohledu žádaly (viz části 1.3.1 a 1.4.2). Kromě toho ECB sestavila tým, který dohlíží na penetrační testování významných institucí na základě hrozeb. Penetrační testování na základě hrozeb je nový nástroj dohledu používaný podle nařízení DORA, kde ECB působí jako orgán odpovědný za významné instituce. V roce 2025 ECB provedla první shromažďování údajů o ujednáních se třetími stranami souvisejících s IKT pro významné instituce, a to v registru informací na základě nařízení DORA. Analýzy údajů potvrdily současné trendy: zvýšenou závislost na poskytovatelích služeb IKT z řad třetích stran, koncentraci malého počtu poskytovatelů služeb IKT z řad třetích stran, zejména poskytovatelů cloudových služeb, a nízkou úroveň nahraditelnosti poskytovatelů služeb IKT z řad třetích stran v kombinaci s obtížemi při znovuzačleňování externě zajišťovaných služeb.

Všeobecné zásady o externím zadávání cloudových služeb poskytovatelům cloudových služeb se proto snažily vyjasnit očekávání ECB ohledně požadavků stanovených podle nařízení DORA, a to podporou konzistentnosti dohledu a pomocí u zajištění rovného zacházení prostřednictvím zvýšení transparentnosti.

Kybernetická rizika a riziko externího zadávání činností v oblasti IT jsou pro banky i nadále klíčovým náročným úkolem, neboť rostoucí hrozby vyplývající z geopolitického rizika vyžadují, aby banky dále přizpůsobovaly kybernetickou bezpečnost a řízení rizika závislosti na třetích stranách.

1.2.3 Priorita 2: včasná a účinná náprava přetrvávajících podstatných nedostatků

Dohledová strategie ECB se zaměřila na posun od identifikace rizik k nápravným opatřením, což vyžaduje, aby banky řešily přetrvávající podstatné nedostatky a dostály očekáváním ECB v oblasti dohledu. Předchozí hodnocení odhalila významné nedostatky v řízení klimatických a environmentálních rizik bankami a v jejich schopnostech agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik (dále též „RDARR“), které zůstávají klíčovou oblastí v prioritách dohledu ECB na období 2025–2027. I když bylo v obou oblastech dosaženo značného pokroku, další úsilí o nápravu je zásadní a bude v nadcházejících cyklech dohledu vyžadovat návaznou činnost.

1.2.3.1 Nedostatky v obchodních strategiích a řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou

V roce 2025 byl na předních příčkách dohledu i nadále dohled nad schopnostmi bank adekvátně řídit rizika související s klimatem a přírodou^[14]. Důvodem je skutečnost, že se nadále naplňovala fyzická a tranzitivní rizika, jejich rozsah a četnost se zvyšovala a přetrvávaly nedostatky v systémech bank pro řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou.

V roce 2025 dokončila ECB víceletý program, jehož cílem je pokrok ve schopnostech bank v oblasti řízení rizik, a pokračovala v přechodu na přístup bez opatření tím, že v rámci svých pravidelných dohledových hodnocení a procesů vykonávala dohled nad riziky souvisejícími s klimatem a přírodou. Na základě stávajících regulatorních požadavků stanovila ECB bankám konec roku 2024 jako očekávanou lhůtu pro zlepšení jejich souvisejících postupů v oblasti řízení rizik. V předchozích letech a po různých kolech dialogu a zpětné vazby ECB vydala pro banky s významnými nedostatky závazná rozhodnutí v oblasti dohledu v kombinaci s penále, které narůstá každý den, pokud banky tyto požadavky v oblasti rizik ve stanovených lhůtách nesplní („kombinovaná rozhodnutí“)^[15]. V roce 2025 ECB vydala v souvislosti s těmito požadavky jedno takové kombinované rozhodnutí. Také dokončila jedno vynucovací řízení o nedodržení rozhodnutí ECB o těchto požadavcích v oblasti rizik subjektem, v němž stanovila celkovou výši penále (viz část 2.3.1).

Obecně řečeno banky značně pokročily v řízení rizik vyplývajících ze stávajících klimatických a přírodních krizí – zavedly institucionální struktury, aby mohly rizika související s klimatem a přírodou identifikovat, sledovat a řídit. Podle analýz ECB se více než 90 % bank domnívá, že jsou těmto rizikům výrazně vystaveny (ve srovnání s 50 % v roce 2021)^[16], a všechny banky nyní mají rámce zátěžového testování klimatických rizik. Většina bank také začala zavádět příslušné rámce pro kvantifikaci svých kapitálových požadavků. Trvalá pozornost dohledu je však nadále vyžadována vzhledem k vznikajícím metodikám kvantifikace rizik, přetrvávajícím náročným úkolům při řízení fyzických a tranzitivních rizik a zbývajícím nedostatkům konkrétních bank pozorovaným v jednotlivých institucích.

S ohledem na různé náročné úkoly, jimž banky čelí, ECB v současné době dokončuje svou zprávu o správné praxi pro řízení klimatických a environmentálních rizik, která slouží jako aktualizace přehledu zveřejněného poprvé v roce 2022. Tento přehled je užitečným nástrojem, který banky mohou použít k prozkoumání možných způsobů zlepšení jejich souvisejících postupů v oblasti řízení rizik. ECB se také zapojila do průběžného dialogu s bankami s cílem projednat jejich všeobecný pokrok a porozumět náročným úkolům, se kterými se potýkají. Jako příklad může sloužit odvětvový dialog ECB na téma Climate and nature risk management: taking stock and looking ahead, konaný 1. října 2025.

1.2.3.2 Agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik

Agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik má zásadní význam pro řádné řízení rizik a účinné rozhodování, neboť nedostatky v kvalitě a vykazování údajů oslabují schopnost banky identifikovat, sledovat a zmírňovat rizika. Velké kapacity pro RDARR umožňují bankám zlepšit svou provozní účinnost a konkurenceschopnost a usnadňují používání digitálních nástrojů a inovativních technologií, jako je umělá inteligence a pokročilé analytické nástroje.

Jelikož byl´ v roce 2025 stále pozorován nedostatečný pokrok v kapacitách pro RDARR bank, a to i na základě očekávání stanovených ve všeobecných zásadách účinné agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik zveřejněných v květnu 2024, zaujala ECB v roce 2025 vůči všem bankám zastřešující přístup. Účelem tohoto přístupu bylo pečlivě sledovat vývoj kapacit pro RDARR všech významných institucí s cílem identifikovat případné nedostatky a podrobně se jimi zabývat.^[17] Klíčovým prvkem tohoto přístupu bylo definování jasného postupu pro eskalaci, který vyžadoval, aby banky poskytly jednoznačný harmonogram a průběžné mezníky pro nápravu jejich zjištěných nedostatků a řešení jejich základních příčin. V případě, že prvotní opatření nedosáhla včasných výsledků, byly použity účinnější nástroje k zajištění řádné nápravy. Tyto nástroje byly založeny na závazných dohledových opatřeních stanovených v článku 16 nařízení o SSM^[18], která jako potenciální donucovací opatření zahrnují také penále.

ECB nadále zajišťovala ucelený přístup k otázkám kvality údajů a zahrnula zjištění z jiných činností dohledu do celkového hodnocení kapacit pro RDARR bank. Mezi ně patřila kvalita údajů poskytnutých pro krátkodobé testování a zátěžové testy ECB i účinná agregace expozic vůči soukromému úvěrovému trhu. ECB s cílem posílit snahy v této oblasti stanovila na začátku ledna 2025 právní rámec v zájmu zajištění odpovídající kvality údajů při vykazování zátěžových testů.^[19] Kromě toho ECB po úspěšném pilotním projektu v roce 2023 pokračovala ve vypracovávání výroční zprávy o činnosti v oblasti správy a kvality údajů.^[20] Ve srovnání s rokem 2024 se v letošním roce vrcholové vedení bank významněji podílelo na nápravě zjištěných nedostatků, přičemž existovala zřetelná odpovědnost a povinnosti v souvislosti s řízením projektů na úrovni řídicího orgánu.

Za poslední tři roky vedlo zvýšené zaměření na kapacity pro RDARR celkově k postupnému pokroku. Kapacity pro RDARR nyní spadají do působnosti vrcholového vedení bank a byly provedeny důležité kroky k nápravě zjištění z minulých činností dohledu. Probíhající činnosti dohledu včetně kontrol na místě však potvrdily, že dohlížené subjekty nadále musí pracovat na oblastech, jako je správa údajů, rozsah uplatnění rámce pro správu údajů, architektura údajů a IT infrastruktura.

1.2.4 Priorita 3: strategie digitalizace a používání nových technologií

1.2.4.1 Strategie digitální transformace

Digitální transformace bank a používání nových technologií vyžaduje důkladné řízení a schopnosti v oblasti řízení rizik. Při digitalizaci nejde jen o technologie. Jde také o vnitřní kulturu a schopnosti institucí. Klíčem k úspěchu jakékoli digitální strategie je začlenění inovací do podnikání a zajištění celkové digitální připravenosti. Načasování a rozsah digitalizace zůstávají vlastním strategickým rozhodnutím banky, ale mohou mít zásadní dopad na operační a finanční rizika bank a mohou ovlivnit jejich rizikový profil.

V roce 2025 ECB provedla řadu dohledových činností se záměrem získat přehled o případech použití nových technologií a porozumět tomu, jaký dopad tyto případy použití mohou mít na schopnosti bank v oblasti řízení rizik.^[21] Tyto činnosti zahrnovaly již čtvrtým rokem pokračující cílené kontroly na místě, které komplexně prověřily strategie digitalizace bank a nástroje pro provádění strategie, včetně nových technologií, schopnosti zajišťování zdrojů a řízení projektů a posouzení finančních a nefinančních dopadů digitalizace. Součástí činností na dálku byly semináře ve 13 významných institucích o používání umělé inteligence za účelem úvěrového ohodnocení a odhalování podvodů.

V souvislosti s digitální transformací jsou data velmi důležitá jak pro samotné banky, tak pro orgány dohledu. Každoroční shromažďování údajů ECB o digitalizaci a používání inovativních technologií bylo doladěno tak, aby lépe zachytilo technologie a inovace. Tvořilo součást krátkodobého testování, jež spočívalo ve shromažďování údajů provedeném ECB, které je doplňkem pravidelného vykazování pro účely dohledu. Bylo i nadále klíčovým zdrojem údajů pro hodnocení pokroku bank v oblasti digitální transformace, které zachycuje vývoj digitalizačních činností, technologické spolupráce a případů použití v bankách. Analýza shromážděných údajů pomohla při výběru případů použití a bank pro další posouzení nebo pro účast na seminářích a dalších podobných interakcích.

ECB v rámci cíleného přístupu provedla také dvě horizontální analýzy, které zkoumaly používání digitalizace v konkrétních liniích podnikání. Podkladem uvedených analýz byly semináře o digitálních platbách a o digitálním maloobchodu s 12 významnými institucemi. Konference SSM o digitalizaci dne 16. října 2025 se navíc zúčastnily orgány dohledu a banky s cílem vyměnit si názory na digitální strategie, provádění těchto strategií v konkrétních liniích podnikání, jako jsou maloobchod a platby, a na vývoj umělé inteligence a související rizika.

1.3 Účelný a účinný dohled založený na rizicích

Od vzniku SSM v roce 2014 se způsob provádění bankovního dohledu značně změnil. Během několika prvních let svého fungování se evropský bankovní dohled zaměřil na harmonizaci postupů dohledu. V posledních letech dohled přechází na aktivnější prostředí, v němž lze dosáhnout účinnějších a konzistentnějších výsledků prostřednictvím méně složitých, avšak stejně důkladných metodik a pružnějších postupů. V roce 2023 stanovila ECB rámec rizikové tolerance s cílem umožnit orgánům dohledu upřednostnit kritické rizikové oblasti a poskytnout jim větší flexibilitu, pokud jde o identifikaci a řešení nových a nově vznikajících rizik.

V roce 2025 ECB vypracovala komplexní program dalšího zvyšování účinnosti, účelnosti a zaměření evropského bankovního dohledu na rizika. Tento program, který je popsán ve zprávě Streamlining supervision, safeguarding resilience, jež byla zveřejněna v prosinci 2025, sestává ze čtyř iniciativ. Zaprvé, reforma SREP, která byla zahájena v roce 2024, byla nadále prováděna v roce 2025 a měla by být dokončena v roce 2026 (viz část 1.3.1).^[22] Zadruhé, v důsledku projektu „nová úroveň dohledu“ byly cíle reformy SREP rozšířeny o oblasti, jako je rozhodování, schvalování interních modelů, zátěžové testování, rozhodnutí tykající se kapitálu, vykazování a kontroly na místě (viz část 1.3.2). Zatřetí, byla zahájena specializovaná iniciativa na další podporu jednotné kultury dohledu v rámci SSM (viz část 1.3.3). V neposlední řadě ECB v současnosti připravuje rámec pro hodnocení účinnosti dohledu (viz část 1.3.4).

1.3.1 Provedení reformy SREP

Bankovní dohled ECB v souladu se svým mandátem pravidelně, prostřednictvím SREP, posuzuje finanční zdraví bank pod jeho přímým dohledem. V návaznosti na nezávislý odborný přezkum^[23], a aby dokázala reagovat na rychle se vyvíjející oblast rizik, zahájila ECB v roce 2024 komplexní reformu procesu SREP s cílem zvýšit jeho účelnost, účinnost a zaměření na rizika.

V říjnu 2025 byl dokončen první cyklus reformy SREP, přičemž rozhodnutí byla přijata o šest týdnů dříve než v předchozích letech. Tento mezník je pouze jedním z hmatatelných dopadů reformy SREP – bylo dosaženo významného pokroku u všech jejích šesti cílů:^[24]

• Soustředěnější hodnocení rizik: od roku 2023 zaujímá ECB přístup založený na víceletém hodnocení SREP a na svá hodnocení uplatňuje rámec rizikové tolerance.^[25] V roce 2025 bylo provedeno víceleté hodnocení 75 % prvků SREP, které bylo rozšířeno na dceřiné společnosti bank.
• Lepší integrace činností dohledu: společné týmy dohledu nyní systematičtěji čerpají poznatky ze svých kontrol na místě, z tematických přezkumů a dalších zdrojů a odklánějí se od závislosti na údajích z konce roku s cílem získat komplexnější přehled o rizicích bank a omezit duplicitu. Banky navíc obdrží svůj program dohledových šetření dříve v roce, což jim pomáhá sladit své plánování.
• Plné využívání souboru nástrojů dohledu: nyní je kladen větší důraz na včasnou komunikaci a eskalaci^[26] dohledových opatření. Spolu se zavedením víceúrovňového přístupu pro kontrolu opatření^[27] se rozhodnutí vyplývající ze SREP výrazněji zaměřují na nejvíce strukturální a nejzávažnější problémy, přičemž další zjištění se řeší v průběhu roku.
• Lepší komunikace: nový formát rozhodnutí vyplývajících ze SREP^[28] podporuje soustředěnější dialog s bankami, neboť klíčové rizikové faktory a obavy v oblasti dohledu jsou předem zdůrazněny v zjednodušeném formátu.
• Stabilnější metodiky: ECB usiluje o zvýšení stability a předvídatelnosti metodik dohledu. Díky aktualizacím, jako je revidovaná metodika požadavků v rámci 2. pilíře^[29], je metodika jednodušší a důkladnější.
• Lepší využívání informačních systémů a datových analytických nástrojů: digitální nástroje podporují dohled založený na datech a účinnou interakci s bankami, jako je možnost bank sledovat stav svých kvalitativních opatření a předkládat důkazy přímo svým orgánům dohledu.

1.3.1.1 Sledování pokroku

S cílem zajistit přínos zamýšlených výhod prostřednictvím reformy SREP bankovní dohled ECB konzistentně monitoruje její dopad a porovnává jej s hlavními cíli. Toto monitorování využívá soubory ukazatelů, které se dále vyvíjejí a zdokonalují, a týká se šesti cílů uvedených v rámci reformy. Očekává se, že tyto ukazatele budou zahrnovat dostupnost a účinné využívání víceletého hodnocení v rámci SREP, délku a významnost rozhodnutí a opatření SREP, využívání digitálních nástrojů s cílem podpořit opatření navazující v reálném čase na zjištění a opatření, zavedení opatření SREP a celkovou včasnost cyklu SREP. O těchto ukazatelích budou informovat budoucí výroční zprávy ECB o činnosti dohledu.

1.3.2 Nová úroveň dohledu: reforma činností dohledu nad rámec SREP

V roce 2025 zahájila ECB a vnitrostátní příslušné orgány další široký soubor reforem prostřednictvím projektu „nová úroveň dohledu“. Jeho cílem je zefektivnit a zjednodušit klíčové procesy dohledu a doplnit tak reformu SREP. Je koncipován tak, aby zohledňoval průzkum zdola nahoru provedený některými vnitrostátními příslušnými orgány účastnícími se evropského bankovního dohledu a informace od bankovního sektoru.

Projekt zahrnuje následující klíčové oblasti.

1. Rozhodování: ECB ve svých dohledových rozhodovacích procesech zlepšuje účinnost, účelnost a zohledňování rizik. To se týká například hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a společných postupů, jako je udělování licencí a schvalování kvalifikovaných účastí. Efektivnější rozhodování urychlí procesy dohledu u dohlížených subjektů a umožní ECB zaměřit své zdroje na nejrelevantnější aspekty. Zjednodušená rozhodnutí mají být provedena do druhé poloviny roku 2026, přičemž vzhledem k provádění digitálních nástrojů budou postupně zaváděna další zlepšení. Navíc bude zkraje roku 2026 zaveden zkrácený rozhodovací proces pro jednoduché sekuritizace převodu významného rizika (viz box 2).
2. Interní modely: zefektivnění procesů dohledu souvisejících s interními modely má zásadní význam pro snížení pracovní zátěže pracovníků bank a orgánů dohledu, která vzniká schvalováním podstatných změn modelů. ECB postupně zavádí přístupy více založené na rizicích, a to pro schvalování změn modelů obecně a změn modelů provedených v dřívější fázi procesu. Není tak nutné, aby banky souběžně udržovaly více verzí modelů. K provádění těchto změn dojde v průběhu roku 2026.
3. Zátěžové testování: ECB již v předchozích cyklech zátěžového testu podnikla kroky ke zvýšení proporcionality, zajištění kvality údajů více založeného na riziku a snížení počtu cyklů pro předkládání údajů. ECB podniká další kroky k zefektivnění svého zátěžového testování tím, že směřuje k pružnějším a dynamičtějším přístupům, ke zjednodušení šablon a ke snížení potřeb v oblasti zdrojů jak v případě bank, tak orgánů dohledu. Tyto změny budou zavedeny počínaje tematickým zátěžovým testem v roce 2026 a celounijním zátěžovým testem v roce 2027.
4. Rozhodnutí týkající se kapitálu: ECB zavádí „zkrácený“ proces schvalování jasně definovaných transakcí s vlastními zdroji s nízkým rizikem. Tato iniciativa má za cíl zkrátit dobu zpracování a začne fungovat od prvního čtvrtletí roku 2026. S pokračujícími investicemi do digitálních technologií usiluje ECB o zkrácení doby zpracování v nejjednodušších případech na dva týdny.
5. Vykazování v oblasti dohledu: ECB usiluje o zefektivnění procesu vykazování a snížení nákladů vznikajících bankám a zároveň o zachování kvality a relevance shromažďovaných údajů. V roce 2025 ECB rozeslala dotazník s cílem shromáždit odvětvové návrhy na zjednodušení prostředí vykazování a na tento krok navázala seminářem. ECB přezkoumala „nejméně využívané šablony“ a snížila stávající požadavky na výkaznictví. Například datové body v souboru pro vykazování krátkodobých výsledků v roce 2026 byly zredukovány o 18,5 %. V roce 2026 plánuje ECB upravit a zdokonalit svůj proces pro horizontální požadavky na vykazování a vymezit koncept prahu významnosti pro žádosti o opětovné předložení údajů. Další zdokonalení vykazování krátkodobých výsledků budou zavedena v cyklu SREP 2027. ECB zavádí rovněž opatření ke zvýšení proporcionality v požadavcích na vykazování pro malé a nepříliš složité instituce, včetně začlenění konceptu malých a nepříliš složitých institucí do nařízení ECB o finančním výkaznictví.
6. Dohled na místě: ECB a vnitrostátní příslušné orgány se dohodly na zavedení řady zlepšení procesu kontrol na místě v roce 2026. Tato zlepšení zahrnují přezkum a zefektivnění interních i externích pokynů týkajících se dohledu na místě, vypracování stručnějších protokolů o kontrole, posílení koordinace mezi týmy pro provádění kontrol na místě a zavedení kratších, cílenějších misí.

V každé z těchto šesti oblastí ECB stále více využívá pro svůj dozor digitální nástroje (známé také jako dohledové technologie). V této souvislosti ECB zahajuje komplexní projekt IT (2026–2028) s cílem dále digitalizovat komplexní procesy dohledu, včetně rozhodovacích postupů, prostřednictvím lepší integrace interních systémů a předpokládaného jednotného portálu SSM (viz část 5.2.1). Pokrok v digitální infrastruktuře ECB nejen pomáhá pracovníkům dohledu plnit jejich úlohy účinněji a účelněji, ale v konečném důsledku prospívá také dohlíženým subjektům díky snazší komunikaci, rychlejšímu zpracování úkolů týkajících se dohledu a účinnějšímu využívání zdrojů.

1.3.2.1 Další plánované iniciativy

V roce 2026 zahájí ECB přezkum svých všeobecných zásad dohledu a dalších sdělení s cílem zvýšit transparentnost svých očekávání a přístupů k dohledu. Jedním z cílů tohoto přezkumu bude ještě jednou zdůraznit, že pokyny ECB nestanoví závazné požadavky, které jdou nad rámec použitelných právních předpisů EU.

Kromě toho ECB přezkoumá uplatňování proporcionality při dohledu nad méně významnými institucemi. Přezkum se zaměří zejména na dílčí soubor méně významných institucí zahrnutých do stávajícího rámce pro malé a nepříliš složité instituce. Přezkum zohlední aspekty, jako je četnost a hloubka hodnocení SREP, interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (dále též „ICAAP“) a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity, ale také celoodvětvové zátěžové testování.

1.3.2.2 Provádění a dohledová následná činnost

Změny dohodnuté v rámci projektu „nová úroveň dohledu“ budou provedeny v roce 2026 a v nadcházejících letech, a to spolu s probíhajícími pracemi na posílení jednotné kultury dohledu (viz část 1.3.3). ECB bude sledovat pokrok dosažený při provádění různých iniciativ v rámci všech uvedených reforem a o tomto pokroku bude informovat ve své výroční zprávě o činnosti dohledu.

1.3.3 Kultura dohledu SSM

V únoru 2025 zahájila Rada dohledu ECB iniciativu v oblasti kultury dohledu^[31] s cílem poskytnout platformu, která se bude zabývat tématy, jako je reforma SREP (viz část 1.3.1) a projekt „nová úroveň dohledu“ (viz část 1.3.2). Cílem této víceleté iniciativy je zajistit konzistentní a účinné provádění těchto reforem a projektů v rámci evropského bankovního dohledu prostřednictvím podpory společné kultury dohledu, která je v souladu s třemi klíčovými strategickými cíli.

• Dohled založený na rizicích: upřednostňovat podstatná rizika, převzít odpovědnost za rozhodnutí a jednat rozhodně
• Účinný a účelný dohled: dosažení výsledků včas, urychlená náprava problémů a úsilí o neustálé zlepšování
• Integrovaný dohled: spolupráce napříč evropským bankovním dohledem s cílem dosáhnout lepších výsledků jako jeden tým

Za účelem dosažení těchto strategických cílů byl vypracován aktivační plán pro posílení komunikace a spolupráce, rozvoj dovedností a vedení, větší zaměření na rizika a priority a zlepšení provozní účinnosti.

Tuto víceletou iniciativu provádí společně bankovní dohled ECB a vnitrostátní příslušné orgány.

1.3.4 Hodnocení účinnosti dohledu

Účinný dohled zajišťuje, aby banky včas napravily své nedostatky. Bankovní dohled ECB usiluje o neustálé zvyšování své účinnosti tím, že orgánům dohledu umožňuje rychle posoudit obezřetnostní rizika, identifikovat podstatné nedostatky a účinněji využívat svůj soubor nástrojů dohledu a své pravomoci dohledu.

V roce 2025 ECB vypracovala rámec pro hodnocení účinnosti dohledu. Tento rámec definuje metodiky, které lze použít k hodnocení účinnosti příslušných činností dohledu, zejména metodiky používané k provádění priorit v oblasti dohledu.

Existují určité přirozené překážky pro hodnocení účinnosti dohledu, jako je například skutečnost, že výsledky činností dohledu i) nemusí být přímo pozorovatelné ve finančních nebo statistických údajích, ii) mohou mít opožděný dopad a iii) mohou být ovlivněny vnějšími faktory mimo rozsah vlivu orgánu dohledu. Proto je nezbytné, aby byla hodnocení pracovníky dohledu náležitě připravena od samého počátku jejich činnosti dohledu. Během plánovací fáze by společné týmy dohledu měly definovat jasné cíle, které specifikují zamýšlený dopad na jejich dohlížené subjekty, určit, jak lze tyto dopady měřit, i když pouze částečně pomocí specifických ukazatelů, a určit odpovídající požadavky na údaje.

Hodnocení účinnosti dohledu v konečném důsledku umožňuje ECB použít dosažené závěry hodnocení k trvalému zlepšování způsobu, jakým provádí své činnosti dohledu, jako je rozhodování o tom, zda bylo náležitě řešeno prioritní zranitelné místo nebo zda je třeba upravit její strategii dohledu pro nápravu těchto zranitelných míst. Tato hodnocení lze rovněž využít jako podklad osvědčených postupů nebo metod používaných k dosažení určitých zamýšlených výsledků dohledu.

Hodnocení účinnosti dohledu ECB může dále podpořit komunikaci ECB s externími zainteresovanými subjekty, jako je Evropský parlament, a přispět k obecné diskusi o odpovědnosti bankovního dohledu ECB.

1.4 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.4.1 Dohled na dálku

Přímý dohled nad úvěrovými institucemi se zaměřuje na proaktivní rozpoznávání a zmírňování rizik s cílem zajistit, aby banky zůstaly ve stále složitějším a dynamičtějším prostředí odolné a dobře řízené.

Dohled na dálku je účinný díky využívání integrovaného a koordinovaného systému plánování, který společným týmům dohledu umožňuje vyvážit jejich zdroje napříč úkoly dohledu na horizontální úrovni a úrovni konkrétních bank, ale také ad hoc (viz také část 1.4.1.2).

1.4.1.1 Zásada proporcionality

Bankovní dohled ECB uplatňuje na své činnosti a metody dohledu zásadu proporcionality. Rozsah a intenzita dohledu závisí na faktorech, jako je velikost banky, její systémová významnost, rizikový profil a složitost jejího obchodního modelu.

V souladu s víceletým přístupem bankovního dohledu ECB k procesu SREP (viz část 1.3.1) mohou banky se stabilním a méně složitým rizikovým profilem podléhat dohledovým hodnocením v menším počtu nebo méně často, zatímco u institucí s vyšším rizikem nebo větším systémovým významem se upřednostňují komplexnější hodnocení.

V důsledku toho společné týmy dohledu odpovědné za větší nebo rizikovější významné instituce obvykle plánují a během roku provádějí více dohledových činností než společné týmy dohledu, které dohlížejí na menší či méně složité instituce.

1.4.1.2 Proces plánování dohledu a činnosti dohledu

Při procesu plánování dohledu se uplatňuje konzistentní a integrovaný přístup, v jehož rámci se prioritami dohledu řídí plánování horizontálních činností, kontroly na místě a posuzování interních modelů, jakož i činnosti dohledu společných týmů dohledu.

Za účelem zajištění účinného dohledu ECB a vnitrostátní příslušné orgány úzce spolupracují při plánování svých činností, a to s náležitým ohledem na priority dohledu, specifická rizika jednotlivých bank a rámec rizikové tolerance. Součástí tohoto plánování je výběr vzorků dohlížených subjektů, které se mají účastnit horizontálních činností a kontrol na místě. Jedním z výsledků tohoto procesu je pracovní program na vysoké úrovni, který doplňuje celkový proces plánování společných týmů dohledu.

V kterémkoli daném roce jsou činnosti dohledu plánované společnými týmy dohledu zohledněny v ročním programu dohledových šetření. Důležitou součástí komunikace společného týmu dohledu s dohlíženým subjektem je proces plánování dohledu. Zjednodušený plán činnosti popisující činnosti dohledu, které vyžadují zapojení nebo informace od dohlížených subjektů, je do konce roku sdílen s bankami.

V návaznosti na reformu SREP a posun směrem k integrovanějšímu víceletému hodnoticímu rámci poskytují plánované činnosti dohledu v rámci výše uvedeného programu klíčové analytické podklady pro hodnocení SREP prováděná společnými týmy dohledu (viz část 1.3.1).

Na základě zásady proporcionality plány činností na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit plány aktivit na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury řízení dané banky).

1.4.1.3 Dohledová opatření

Dohledová opatření jsou jedním z klíčových výsledků pravidelných dohledových činností na místě i na dálku.^[32] Stanovují podrobná opatření, která mají dohlížené subjekty přijmout za účelem nápravy nedostatků. Za sledování včasného a účinného provádění těchto opatření odpovídají společné týmy dohledu. V roce 2025 se počet nových dohledových opatření ve srovnání s rokem 2024 snížil. Nejdůležitějšími faktory dohledových opatření byly činnosti na místě, přičemž téměř 63 % všech opatření představovaly kontroly na místě a posuzování interních modelů (převážně prováděné na místě). Stejně jako v předchozích letech souvisel nejvyšší počet nových dohledových opatření s úvěrovým rizikem (42,5 %), následoval způsob vnitřního řízení (10,7 %) (graf 2).

Graf 2

Dohledová opatření

a) Počet opatření evidovaných každý rok

b) Nová opatření v roce 2025 podle činností	c) Nová opatření v roce 2025 podle kategorie rizika

1.4.1.4 Horizontální analýza SREP

ECB zveřejnila agregované výsledky procesu SREP za rok 2025 týkající se dohlížených subjektů 18. listopadu 2025. Součástí byl vývoj skóre SREP, kapitálové požadavky a očekávání v rámci 2. pilíře, kvalitativní opatření a analýza vybraných rizikových oblastí. ECB zpřístupnila použitelné kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře pro jednotlivé banky na rok 2026, včetně těch, které jsou určeny k řešení rizika nadměrné páky. Všechny dohlížené subjekty souhlasily se zveřejněním svých požadavků v rámci 2. pilíře a požadavků v rámci 2. pilíře na pákový poměr.

Celkové skóre SREP se dále zlepšilo z 2,6 v roce 2024 na 2,5, přičemž zhoršení skóre bylo zaznamenáno pouze u 6 % bank a jeho zlepšení u 19 % bank. Celkové kapitálové požadavky a očekávání zůstaly v průměru stabilní na úrovni 15,6 % rizikově vážených aktiv, zatímco medián požadavků v rámci 2. pilíře činil 2,3 %, což je v porovnání s předchozím rokem téměř beze změny. Kromě toho se průměrná očekávání v rámci 2. pilíře snížila z 1,3 % na 1,1 %, přičemž výsledky zátěžového testu z roku 2025 ukázaly, že vyšší předpokládané ztráty z úvěrového rizika, tržního rizika a operačního rizika byly kompenzovány vysokou úrovní agregovaných zisků nahromaděných v roce 2024. To vedlo k celkově nižšímu vyčerpání kapitálu, a v důsledku toho k nižšímu očekávání v rámci 2. pilíře (viz část 1.1.1).

SREP v roce 2025 potvrdil, že banky pod dohledem ECB zůstávají celkově odolné se solidními kapitálovými a likviditními pozicemi. K tomu napomohla intenzivní regulace, účinný dohled a mimořádná reakce fiskální a měnové politiky na nedávné makroekonomické šoky, jako byla pandemie COVID-19, válka Ruska proti Ukrajině a následná energetická krize. Prostředí, v němž banky působí, však klade stále větší nároky, neboť je charakterizováno vícevrstevnými geopolitickými riziky a ekonomickou nejistotou. Do budoucna by banky měly zachovat svou finanční a provozní odolnost, posílit své obchodní modely a stát se konkurenceschopnějšími, což by jim umožnilo lépe sloužit reálné ekonomice v Evropě.

1.4.2 Dohled na místě

V souladu s nařízením o SSM je dohled ECB nad dohlíženými subjekty vykonáván prostřednictvím dohledu na dálku a na místě; cílem kombinace těchto druhů dohledu je zajistit podrobnou a důkladnou analýzu provozních činností. Dohled na místě se provádí prostřednictvím kontrol na místě, což jsou hloubková šetření rizik, kontrol rizik a správy a řízení, nebo prostřednictvím posuzování interních modelů, což jsou hloubková posouzení interních modelů používaných pro výpočet kapitálových požadavků, zejména pokud jde o metodiky, rizika, kontroly rizik a správu a řízení.

V roce 2025 bylo v případě významných institucí zahájeno 163 kontrol na místě a 77 posuzování interních modelů. Kontroly na místě v roce 2025 se týkaly finančních i nefinančních rizik. Oblasti šetření byly v souladu s prioritami ECB v oblasti dohledu, čímž bylo zajištěno i řešení obav týkajících se jednotlivých bank. Kromě toho ECB v roce 2025 zahájila penetrační testování významných institucí na základě hrozeb, což je nová odpovědnost vyplývající z čl. 26 odst. 1 nařízení DORA.

Posuzování interních modelů prováděné v roce 2025 většinou pokrývalo oblasti, jako jsou významné změny modelů vyvolané pravidelnou údržbou modelů a nápravou povinností souvisejících s předchozím posuzováním interních modelů.

V červenci 2025 ECB aktualizovala své všeobecné zásady interních modelů tak, aby je uvedla v soulad se změnami, které byly zavedeny v nařízení CRR III, vyjasnila svůj výklad regulatorních požadavků a řešila žádosti o pokyny ze strany odvětví, například k využívání strojového učení v interních modelech. Všeobecné zásady obsahují také vysvětlení některých otázek, které ECB zjistila při posuzování interních modelů.

Graf 3

Kontroly na místě a posuzování interních modelů zahájené v letech 2023, 2024 a 2025

(počet posouzení)

Činnosti a výsledky dohledu ECB na místě byly rovněž zveřejněny ve zpravodaji Supervision Newsletter.^[33]

1.4.2.1 Kontroly na místě podle druhu rizika: nejdůležitější zjištění

Pokud jde o výpočet regulatorního kapitálu (1. pilíř), mezi hlavní zjištění patří i) nedostatečné přiřazení rizikových vah k expozicím, ii) nevhodné určení technik snižování úvěrového rizika a iii) nedostatečné kontrolní rámce pro proces výpočtu kapitálových požadavků, zejména ve vztahu k úvěrovému riziku.

Pokud jde o interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, nejkritičtější zjištění odhalila i) nedostatečně spolehlivé, nekonzistentní, příliš optimistické a neadekvátně prováděné interní metodiky a předpoklady kvantifikace vnitřně stanoveného kapitálu a ii) nedostatky v zátěžových testech celé instituce vyplývající z nevhodné četnosti a nedostatečného pokrytí normativního i ekonomického hlediska.

Pokud jde o úvěrové riziko, banky odhalily významné slabiny při přesné kvantifikaci očekávaných úvěrových ztrát u splácených úvěrů. Zejména kontroly na místě nadále identifikovaly podstatnou potřebu zlepšení rámců bank pro významné zvýšení úvěrového rizika. Tyto nedostatky vedly k rizikům nedostatečných reklasifikací ve stupni 2 a potenciálně k podhodnocení snížení hodnoty. Rovněž byly pozorovány nedostatky, pokud jde o odhad a nastavení parametrů pravděpodobnosti selhání a ztrátovosti ze selhání v modelech bank týkajících se očekávaných úvěrových ztrát. Některé banky měly potíže odhalit zhoršení úvěruschopnosti protistrany, přičemž se objevily problémy v monitorovacích procesech, jako je oceňování zajištění a systémy včasného varování.

Byly rovněž zjištěny nedostatky v oblasti správy a řízení, včetně slabých vnitřních kontrol, nevhodných rámců pro řízení rizik a procesů poskytování úvěrů. Nesplněné zůstávaly náročné úkoly při identifikaci selhání v rámci pro nepravděpodobné splacení, přičemž kvalita spouštěcího postupu a implementace je nevalná. Tyto problémy zdůraznily potřebu důkladnějšího řízení rizik a postupů sledování úvěrů, aby byly splněny regulatorní standardy.

Pokud jde o riziko likvidity, nejzávažnější zjištění se týkala podávání zpráv pro regulatorní účely, ukazatele krytí likvidity a výpočtů ukazatele čistého stabilního financování. Kritická zjištění rovněž odhalila nesrovnalosti mezi plánem financování, plánem pohotovostního financování a strategií pro riziko likvidity. Další zjištění odhalila nedostatky v organizačním rámci pro řízení rizika likvidity, a to i v oblasti správy a řízení, strategie rizik a koncepce scénářů zátěžového testování likvidity.

Pokud jde o riziko úrokových sazeb a úvěrového rozpětí v bankovním portfoliu (dále též „IRRBB/CSRBB“), byly při měření a řízení IRRBB zjištěny závažné problémy, jako jsou neadekvátní předpoklady pro modelování, nedostatečná formalizace, nevalná koncepce strategií IRRBB, zastaralé údaje, slabé systémy IT nebo rámce pro modelové riziko. Další závažná zjištění se týkala nedostatečného zapojení řídicích orgánů do definování a sledování procesů rizik IRRBB a vytváření rámců pro řízení CSRBB.

Pokud jde o tržní riziko, klíčová zjištění se týkala rizika ocenění, správy a řízení, řízení rizik a úvěrového rizika protistrany. Zjištění o riziku ocenění poukázala na slabá místa v obezřetnostních a účetních úpravách, v nezávislém ověřování cen a v odkladu zisku prvního dne. Slabá místa byla zjištěna také v oblasti správy a řízení, rámců limitů a postupů pro obchodní a bankovní portfolio. Kontroly úvěrového rizika protistrany zjistily nedostatky v modelování a validaci klíčových metrik (např. pro potenciální budoucí expozice nebo zátěžové testy), sledování limitů a řízení zajištění. V rámci přípravy na provádění základního přezkumu obchodního portfolia byly zjištěny kvalitativní i kvantitativní problémy, včetně nejasných úloh a povinností, náročných úkolů spojených s externím zadáváním činností, nedostatku nezávislé validace a metodických chyb.

Pokud jde o způsob vnitřního řízení a úzce související zjištění, problémy zahrnovaly i) slabá místa v agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik v důsledku nevalné kvality rámců správy a řízení, datové architektury a infrastruktury IT, což mělo dopad na přesnost a integritu údajů, ii) nezávislost, rozsah činností a zdroje pro všechny vnitřní kontrolní funkce a iii) nedostatky v hodnoceních rizik externího zadávání činností, zejména v oblasti služeb IT (viz níže).

Pokud jde o obchodní model a ziskovost, kritická zjištění zahrnovala otázky týkající se řízení faktorů ziskovosti, provádění strategie, rámců pro produktovou cenotvorbu, metodik a monitorování, alokace nákladů, předpokladů obchodního plánu a finančních projekcí. Činnosti v oblasti digitální transformace odhalily podobná slabá místa jako předchozí kontroly na místě.

Pokud jde o klimatické a environmentální riziko, zjištění kontrol na místě ukázala, že banky plně neidentifikovaly rizika, neanalyzovaly jejich významnost a neposkytly přesné výkazy ochoty riskovat. Další častá zjištění ukázala, že faktory klimatických rizik nebyly začleněny do procesu řízení úvěrového rizika, dohledu vedoucího orgánu nebo datového rámce.

Pokud jde o riziko v oblasti IT, největší podíl závažných zjištění se i nadále týkal řízení IT a kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o ochranu údajů a schopnosti detekce. Podobně jako v předchozím roce byly zjištěny značné nedostatky v oblasti externího zadávání činností v oblasti IT a řízení rizika třetí strany v oblasti IT. Tyto problémy přinesly výrazná rizika pro kontinuitu provozu, zejména v prostředí rychlých geopolitických posunů.^[34] Kromě toho existovala významná slabá místa v řízení rizik v oblasti IT a v řízení IT. Zjištění se často týkala identifikace a hodnocení rizik a úlohy řídicího orgánu, pokud jde o jeho povinnosti v oblasti dohledu.^[35]

Závěrem lze říci, že kontroly odhalily regulační porušení a nesprávné výpočty rizik, a to navzdory celkovému zlepšení v řízení rizik. Významné nedostatky v kvantifikaci rizik, správě a řízení a vnitřních kontrolách zdůraznily potřebu dalších opatření k zajištění odolného bankovního sektoru v prostředí pokračující geopolitické a ekonomické nejistoty.

1.4.2.2 Klíčová zjištění z posuzování interních modelů

Při posuzování interních modelů se vyhodnocuje, zda interní modely, které banky používají k výpočtu svých kapitálových požadavků, splňují právní a regulatorní požadavky. Posuzování interních modelů může být zahájeno buď na žádost banky – například z důvodu prvotního schvalování modelů, podstatných změn modelů, rozšíření modelů, zavádění modelů, trvalého částečného používání či přechodu na méně propracované přístupy pro modely – nebo je může iniciovat ECB.

V roce 2025 bylo více než 90 % posuzování interních modelů zahájeno na základě žádostí bank o posouzení změn modelů, o prvotní schválení modelů nebo o rozšíření modelů. Podobně jako v roce 2024 činil počet posuzování interních modelů iniciovaných ECB přibližně 5 %. ECB také obdržela a posoudila řadu žádostí o návrat k méně propracovaným přístupům. Tyto žádosti byly v souladu s širšími iniciativami zaměřenými na zjednodušení prostředí interních modelů v reakci na podrobnější a přísnější normy vyplývající jak z pravidel EBA, tak z nařízení EU, zejména pro portfolia menší velikosti nebo s omezenými reprezentativními údaji.

Posuzování interních modelů v roce 2025 odhalilo několik slabých míst, přičemž u každého posouzení bylo v průměru identifikováno 16 zjištění, z nichž téměř polovina byla velmi závažná.^[36]

Zaměříme-li se čistě na procesní aspekty modelů pro úvěrové riziko založené na interních ratinzích, zhruba dvě pětiny zjištění měly vysokou závažnost. Z toho se více než polovina týkala nedostatků v infrastruktuře IT, dokumentaci a procesu přidělování ratingu. U modelování pravděpodobnosti selhání a ztrátovosti ze selhání měl vysokou závažnost obdobný podíl (dvě pětiny) zjištění. Pokud jde o modelování pravděpodobnosti selhání, téměř dvě třetiny závažných zjištění se týkaly kvantifikace rizik a struktury ratingového systému, přičemž u modelování ztrátovosti ze selhání představovala zjištění týkající se kvantifikace rizik a struktury ratingového systému zhruba polovinu. K oblastem s četným výskytem závažných zjištění poskytla ECB další vysvětlení ve svých revidovaných všeobecných zásadách interních modelů.

Ve vykazovaném období bylo provedeno jedno šetření tržních rizik v důsledku nadcházejících nových požadavků vyplývajících ze základního přezkumu obchodního portfolia. Hlavní zjištěné nedostatky se nacházely v některých stavebních kamenech nového přístupu.

Proběhlo několik nových šetření s cílem posoudit standardizovaný přístup k úpravám úvěrového ocenění, který byl zaveden novým nařízením od ledna 2025 a který zahrnoval nový model regulatorní expozice podléhající schválení orgánem dohledu. Slabá místa byla zjištěna zejména v oblasti působnosti, regulačních výpočtů a kvality a údržby údajů.

Pokud jde o úvěrové riziko protistrany, hlavní slabá místa se týkala podstatných rozšíření modelu v případě hlavního akciového makléře. V těchto případech většina problémů pramenila z použití nástroje pro výpočet rizikového potenciálu, který byl původně navržen pro tržní riziko u úvěrového rizika protistrany, z nedostatků v modelování prudkých nárůstů expozic, včetně jejich rizikových faktorů, a ze zpětného testování a cenové validace.

1.4.3 Základní přezkum obchodního portfolia

Základní přezkum obchodního portfolia je jednou z klíčových součástí revidovaného rámce Basel III. Spočívá v zásadní revizi kapitálových požadavků na tržní riziko v rámci 1. pilíře, jež vychází ze zkušeností získaných během světové finanční krize v letech 2007 až 2008 a jejímž cílem je snížit pravděpodobnost a dopad podobných událostí v budoucnu. Zejména zavádí přísnější pravidla pro klasifikaci aktiv v rámci obchodního portfolia nebo mimo něj, alternativní standardizovaný přístup, který je citlivější vůči riziku, ale také složitější než stávající standardizovaný přístup, a dodatečné požadavky na používání interních modelů.

Vzhledem k vysoké nejistotě ohledně provádění rámce Basel III v jiných jurisdikcích, na něž se vztahují pravidla Basilejského výboru pro bankovní dohled, odložila Evropská komise uplatňování těchto standardů obchodního portfolia ze strany EU o jeden rok na 1. ledna 2027 v souladu se svým nařízením v přenesené pravomoci ze dne 12. června 2025^[37]. Dne 6. listopadu 2025 zahájila Komise cílenou konzultaci (která skončila 6. ledna 2026) o možnostech této politiky zmírnit negativní kapitálové dopady na banky v EU po dobu tří let, jež skončí v roce 2029.^[38]

V roce 2025 ECB navázala na zjištění cíleného přezkumu na dálku a několika kontrol na místě a posuzování interních modelů tím, že analyzovala a srovnala plány bank pro nápravná opatření. Některé z kontrol na místě, které posuzovaly provádění alternativního standardizovaného přístupu, navíc odhalily nedostatky týkající se jednotlivých bank v podkladových výpočtech, provozních procesech a řízení údajů, jako jsou chyby v zaúčtování, jež brání řádnému zapracování citlivosti, a dále v zapojení druhé a třetí obranné linie, jako je neúplné potvrzení citlivostí nebo absence přezkumů vnitřního auditu. Byly zjištěny jak kvalitativní, tak kvantitativní problémy, včetně nejasných úloh a povinností, náročných úkolů spojených s externím zadáváním činností, chybějící nezávislé validace nesrovnalostí v rozsahu výpočtů podle alternativního standardizovaného přístupu, jako je chybějící zakřivení finančních nástrojů s otevřenými možnostmi a metodickými nedostatky, včetně nesprávného pásmování některých rizikových faktorů pomocí metod založených na citlivosti nebo nesprávného výpočtu pomyslných hodnot v přirážkách ke zbytkovému riziku. Pokud jde o provozní provádění, banky čelily náročným úkolům při správě dat, zejména pokud jde o kvalitu a dostupnost vysokoobjemových a granulárních dat, technologickou infrastrukturu a výklad a konzistentnost regulace, a to v důsledku rozdílů mezi jednotlivými jurisdikcemi. Kromě toho se banky navzdory existenci alternativního standardizovaného přístupu potýkaly s dalšími náročnými úkoly týkajícími se složitosti výpočtů, které vyžadovaly výpočet tří různých metrik, jak je například stanoveno pro metodu založenou na citlivosti.

První dvě kontroly na místě týkající se alternativního standardizovaného přístupu proběhly v roce 2023, jedna v roce 2024 a další čtyři v roce 2025. Kromě toho se na rok 2026 plánuje prostřednictvím kampaně šest dalších kontrol na místě stejného druhu spolu s průběžným zapojením dohledu s cílem zajistit hladké provádění základního přezkumu obchodního portfolia.

1.4.4 Dohled nad bankami ze zemí mimo EU

V roce 2025 vykonávala ECB dohled nad 14 dceřinými společnostmi bank ze zemí mimo EU působících v eurozóně. Tyto subjekty společně drží aktiva v celkové výši 1,9 bil. EUR, což představuje 7 % celkových aktiv pod bankovním dohledem ECB, a hrají důležitou úlohu ve finančním systému a reálné ekonomice EU jako poskytovatelé podnikových a investičních bankovních produktů. Jejich kombinované obchodní portfolio dosáhlo 815 mld. EUR, což představovalo 19 % celkových obchodních finančních aktiv spadajících pod bankovní dohled ECB. Jejich aktiva v úschově dosáhla 17 bil. EUR, což k třetímu čtvrtletí roku 2025 představovalo 38 % celkových aktiv v úschově v působnosti bankovního dohledu ECB.

V roce 2025 se stopa bank v Evropě mimo EU ve srovnání s rokem 2024 mírně zvýšila, neboť se přiblížilo dokončení zavádění cílových provozních modelů souvisejících s brexitem. Tento mezník znamenal pro tyto instituce přechod ke stabilnější a vyspělejší provozní fázi. V důsledku toho se zaměření ECB v oblasti dohledu přesunulo z původních pobrexitových priorit, jako je hodnocení obchodních modelů bank, systémů správy a řízení a vazeb na mateřské společnosti a předcházení strukturám krycích společností, na přístup více uzpůsobený k řešení specifických rizik a charakteristik jednotlivých institucí.

Jednou z hlavních priorit ECB zůstává důsledné uplatňování regulatorních a dohledových standardů pro banky ze zemí mimo EU ve všech subjektech. Orgány dohledu proto nadále uplatňovaly jednotný přístup k řešení společných témat, zejména v oblastech ovlivněných rozměrem dceřiné společnosti nebo silnou (vzájemnou) závislostí v rámci skupiny, jako je odolnost obchodního modelu, agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik, rámce provozní odolnosti, posuzování ozdravných plánů a řízení geopolitických rizik.

ECB nadále monitorovala realizaci prováděcích plánů vyplývajících z přezkumu mapování obchodních oddělení (viz box 2 výroční zprávy ECB o činnosti dohledu za rok 2023). Nadále také spolupracovala s bankami mimo země EU, pokud jde o dopady článku 21c směrnice o kapitálových požadavcích a plánovaného provádění požadavků na vnitrostátní úrovni. Počínaje 11. lednem 2027 bude v těchto ustanoveních vyžadováno, aby bankovní skupiny ze třetích zemí byly v EU fyzicky přítomné pro činnosti zahrnující přijímání vkladů a poskytování úvěrů a záruk. Očekává se, že to povede ke značnému nárůstu aktiv i dalším změnám provozních modelů bank mimo EU, což bude vyžadovat zvýšené zapojení dohledu, zejména ve vztahu k širšímu souboru činností a rizikových profilů.

1.5 Dozor ECB a nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

1.5.1 Struktura sektoru méně významných institucí

Počet méně významných institucí se ve třetím čtvrtletí roku 2025 snížil na 1 828 subjektů na nejvyšší úrovni konsolidace oproti 1 864 méně významným institucím na konci roku 2024. 77 % všech evropských méně významných institucí se nachází v Německu a Rakousku. V roce 2025 se změny v sektoru méně významných institucí týkaly 49 fúzí, z nichž většina byla v Německu. Dále bylo odňato osm bankovních licencí a uděleno bylo šest nových licencí.

I když se sektor méně významných institucí skládá z různorodých a někdy velmi specializovaných obchodních modelů, hlavní kategorií (zhruba 61 %) zůstávali poskytovatelé retailových a spotřebitelských úvěrů. Často se jedná o regionální spořitelny nebo družstevní záložny, z nichž mnohé jsou členy institucionálních systémů ochrany.

I přes celkový klesající počet méně významných institucí představoval tento sektor nadále relevantní podíl bankovního sektoru eurozóny, který odpovídá zhruba 15 % celkových bankovních aktiv (bez započtení infrastruktur finančního trhu vyvíjejících činnost s bankovní licencí). Podíl aktiv méně významných institucí na celkových bankovních aktivech jednotlivých zemí se značně liší, což ukazuje na strukturální rozdíly mezi zeměmi eurozóny. Zatímco v Lucembursku, na Maltě, v Německu a Rakousku představovaly méně významné instituce více než jednu třetinu celkových aktiv držených v domácím bankovním sektoru, ve většině ostatních zemí je sektor méně významných institucí poměrně malý. Například v Belgii představuje pouze 3,7 % celkových bankovních aktiv, ve Francii 1,5 % a v Řecku 5,1 %.

Graf 4

Klasifikace obchodních modelů méně významných institucí

(v %)

1.5.2 Vybrané činnosti dozoru

Odbor pro dohled nad méně významnými institucemi má důležitý mandát podporovat přísné a konzistentní dohledové standardy pro méně významné instituce v celém evropském bankovním dohledu. V posledních několika letech se výrazně zaměřuje mimo jiné na řešení NPL, zejména když podíl NPL v úvěrovém portfoliu méně významných institucí v poslední době opět trvale roste. Nemalý počet méně významných institucí nadále čelil náročným úkolům souvisejícím s dřívějšími úvěry se selháním, které byly v jejich portfoliích po mnoho let, což způsobovalo potenciální další ztráty a omezovalo kapacitu bank poskytovat nové úvěry. ECB proto ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány připravila nové obecné zásady^[39], které stanovují společný přístup k očekáváním v oblasti dohledu, co se týče krytí portfolia dřívějších úvěrů se selháním. Tato iniciativa těží z několikaletých zkušeností s využitím podobného přístupu pro významné instituce, přičemž méně významným institucím je pouze poskytnuta výrazně vyšší míra proporcionality.

Další iniciativy na podporu těchto přísných a konzistentních standardů dohledu pro méně významné instituce zahrnovaly i) řešení rizik v oblasti IKT, jako je provádění DORA a vývoj nástrojů pro sledování rizik v oblasti IKT, ii) vypracování společných přístupů k dohledu nad určitými charakteristikami nebo riziky obchodního modelu, jako jsou finanční technologie a vysoká koncentrace finančních kanálů, a iii) zřízení kontaktní skupiny za účasti ECB a několika vnitrostátních příslušných orgánů s cílem pokročit v postupech dohledu nad rizikem souvisejícím s klimatem a přírodou u méně významných institucí. Dále byly provedeny různé srovnávací analýzy týkající se méně významných institucí, jako je pravidelné sledování úvěrového rizika a srovnávání v rámci SREP, horizontální analýza IRRBB, sledování hybridních institucionálních systémů ochrany a identifikace méně významných institucí, které v klíčových oblastech podnikání zaznamenaly podstatný růst. Tyto iniciativy mohou vést k návazným činnostem vnitrostátních příslušných orgánů nebo ECB, pokud by byly zjištěny významné nedostatky či rizika.

Kromě harmonizace standardů dohledu se funkční složka dohledu nadále zaměřovala na dohledové procesy a podporovala společné přístupy. V tomto smyslu byl v roce 2025 zahájen projekt na zhodnocení a další posílení přístupů v oblasti dohledu k řešení zjištění a opatření v oblasti dohledu v případě méně významných institucí, který bude pokračovat i v roce 2026.

V roce 2025 věnovaly orgány dohledu nad méně významnými institucemi zvláštní pozornost přezkumu a řešení náročných úkolů, kterým čelí menší banky v reakci na rostoucí regulatorní požadavky. Práce na otázce proporcionality se zaměřila zejména na malé a nepříliš složité instituce a bude pokračovat i v roce 2026 s cílem zvýšit úroveň proporcionality uplatňovanou v postupech dohledu, aniž by byla ohrožena odolnost sektoru méně významných institucí jako celku.

1.5.3 Horizontální práce na zátěžovém testování méně významných institucí

V roce 2025 ECB a vnitrostátní příslušné orgány dokončily kvantitativní přehled nejnovějších souhrnných výsledků zátěžového testu méně významných institucí a několika souvisejících metrik zátěžového testování a uzavřely tak zvláštní dohledovou činnost navazující na přezkum vnitrostátních postupů z roku 2022 pro zátěžové testy méně významných institucí v oblasti dohledu.

Za účelem sdílení poznatků získaných při zátěžových testech ECB a vnitrostátní příslušné orgány pravidelně pořádaly semináře o správné praxi, některých metodických prvcích a příslušných nástrojích dohledu.

1.6 Makroobezřetnostní úkoly ECB

Úloha makroobezřetnostní politiky ECB má zásadní význam pro konzistentnost a účinnost při řešení systémových rizik v celé eurozóně. Prostřednictvím svých dohledových činností a dalších podobných funkcí zkoumá ECB opatření přijatá vnitrostátními orgány s cílem zajistit, aby jednotlivé členské státy i Evropská unie jako celek byly dobře připraveny řešit ekonomickou nejistotu a rizika pro finanční stabilitu.

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM, v roce 2025 zaujímala vůči vnitrostátním orgánům aktivní přístup. Stejně jako v minulých letech ECB v této souvislosti od příslušných vnitrostátních orgánů obdržela a vyhodnocovala oznámení o makroobezřetnostní politice. Tato oznámení se týkala rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv (dále též „CCyB“), o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí nebo jiných systémově významných institucí (dále též „J-SVI“) a o dalších makroobezřetnostních opatřeních, např. o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika a o přísnějších rizikových váhách pro nemovitostní expozice bank.^[40]

V letech 2023 a 2024 několik vnitrostátních orgánů stanovilo nebo zvýšilo cyklické či strukturální kapitálové rezervy. Tento trend pokračoval i v roce 2025 a vedl k situaci, kdy všechny makroobezřetnostní orgány v bankovní unii oznámily či zavedly určitou formu požadavku na rozpustitelnou rezervu, přičemž deset zemí přijalo politické rámce pro provádění tzv. kladné neutrální sazby pro CCyB, tj. kladné míry pro CCyB v době, kdy cyklická systémová rizika ještě nejsou zvýšená. Vnitrostátní orgány dále označily 125 jiných systémově významných institucí a pro tyto banky stanovily sazby kapitálových rezerv. Tyto sazby byly v souladu se zdokonalenou metodikou pro limity požadavků na kapitálové rezervy pro J-SVI, kterou v prosinci 2024 oznámila Rada guvernérů ECB^[41] a která zohledňuje systémovou významnost J-SVI pro bankovní unii jako celek.

Bankovní dohled ECB se také aktivně účastnil několika oblastí činnosti Evropské rady pro systémová rizika. To zahrnovalo pravidelné hodnocení rizik a zranitelných míst ve finančním systému EU, hodnocení odolnosti finančního systému EU vůči změnám úrokových sazeb, analýzu systémového rizika v sektoru kryptoaktiv, jakož i práci na sekuritizaci a swapech úvěrového selhání.

1.7 Rizika a priority dohledu na období 2026–2028

Priority dohledu odrážejí hodnocení bankovního dohledu ECB týkající se hlavních rizik a zranitelných míst u dohlížených subjektů na základě současné oblasti rizik, výhledových informací, jako je makrofinanční výhled a výsledky celounijního zátěžového testu, a stavu nápravy podstatných nedostatků zjištěných během jeho činností dohledu.

Bankovnímu sektoru eurozóny se dosud dařilo zvládat náročnější geopolitické a strukturálnější ekonomické úkoly vyplývající z různých světových událostí, jako jsou války a konflikty v různých částech světa, včetně Evropy, a novější eskalace napětí v globálních obchodních vztazích; důsledkem toho všeho byla období vysoké volatility na finančních trzích a zhoršení makrofinančního výhledu. I když finanční a obezřetnostní ukazatele potvrdily širokou odolnost bankovního sektoru eurozóny, jak také dokládá celounijní zátěžový test z roku 2025 (viz část 1.1.1), potenciální nepříznivé faktory vyplývající z těchto vnějších náročných úkolů zatím neměly na bankovní sektor významný vliv a rizika poklesu zůstávají vzhledem k přetrvávající velké nejistotě vysoká.

Bankovní dohled ECB proto provedl cílené úpravy svých priorit v oblasti dohledu na období 2026–2028 a zároveň zopakoval svou výzvu bankám, aby zůstaly ostražité a v blízkém až střednědobém horizontu zajistily obezřetné a řádné řízení rizik. Priority dohledu na období 2026–2028 se proto zaměřují na potřebu zachování odolnosti bank vůči geopolitickým rizikům a makrofinanční nejistotě tím, že se banky zaměří především na obezřetné podstupování rizik a zdravé úvěrové standardy, důsledné provádění nařízení CRR III a obezřetné řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou (priorita 1). V rámci priority 2 je cílem zajistit silnou provozní odolnost a schopnosti v oblasti IKT, což zahrnuje rovněž soulad s novými požadavky nařízení DORA a včasné odstranění nedostatků v kapacitách pro podávání zpráv o rizicích a souvisejících informačních systémech.

Bankovní dohled ECB vypracovává v rámci priority 2 také střednědobou až dlouhodobou strategii, která se zaměřuje na digitální strategie dohlížených subjektů (a strategie související s umělou inteligencí), správu a řízení a řízení rizik s cílem identifikovat strukturální trendy a rizikové faktory formující budoucnost bankovního sektoru. Orgány dohledu proto hodlají v průběhu roku 2026 s bankami cíleně spolupracovat na některých z těchto klíčových témat. Další podrobnosti jsou k dispozici v rámci priorit v oblasti dohledu na období 2026–2028.

2 Povolení k činnosti, hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Posouzení významnosti

V listopadu 2025 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM^[42] dokončeno roční posouzení, zda banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti^[43]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc, která byla provedena v návaznosti na změny ve struktuře skupin a vedla k 51 rozhodnutím o statusu významnosti.

V důsledku toho bylo k 1. lednu 2026 zařazeno 112 institucí^[44] mezi významné.

Roční posouzení v roce 2025 vedlo k následujícím změnám.

Kromě toho došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, které měly dopad na počet významných dohlížených subjektů.

V neposlední řadě došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, aniž by byl dotčen počet významných dohlížených subjektů.

Seznam dohlížených subjektů je často aktualizován a je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

2.1.2 Přezkumy kvality aktiv

Cílem přezkumů kvality aktiv je zajistit, aby banky, nad nimiž ECB vykonává nebo bude vykonávat přímý dohled, byly přiměřeně kapitalizovány. Metodika používaná při přezkumech kvality aktiv je vymezena ve zvláštní příručce^[45].

V roce 2025 dokončila ECB přezkum kvality aktiv Raiffeisen-Holding Niederösterreich-Wien reg.Gen.m.b.H. v Rakousku. Počátkem roku 2026 by měly být dokončeny přezkumy kvality aktiv dvou německých bank – LBS Landesbausparkasse Süd a Wüstenrot Bausparkasse Aktiengesellschaft. V červnu 2025 zahájila ECB přezkumy kvality aktiv dvou bank, KfW Beteiligungsholding GmbH v Německu a Promontoria 19 Coöperatie U.A. v Nizozemsku. Všech pět posuzovaných bank splnilo kritérium velikosti pro přímý dohled ECB:

2.1.3 Méně významné instituce s velkým dopadem

Vzhledem k velkému počtu méně významných institucí a rozdílům mezi nimi, pokud jde o velikost, složitost a rizikový profil, třídí evropský bankovní dohled tyto instituce na základě jejich dopadu na finanční systém a jejich rizikového profilu. Určení méně významných institucí s velkým dopadem je prováděno jednou ročně pro každou zemi účastnící se evropského bankovního dohledu. Kritéria pro určení méně významných institucí s velkým dopadem zahrnují velikost, význam pro hospodářství, přeshraniční činnosti, obchodní model a minimální pokrytí podle jednotlivých zemí.^[46] K 1. lednu 2026 bylo jako instituce s velkým dopadem klasifikováno 105 méně významných institucí. Tento počet v posledních několika letech zůstává víceméně stabilní.^[47]

2.1.4 Povolovací řízení

V roce 2025 bylo ECB oznámeno celkem 676 povolovacích řízení (tabulka 7). Tato oznámení zahrnovala 14 žádostí o licenci, 11 odnětí licence, 42 zániků povolení k činnosti, 110 nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí, 496 pasportizací a tři povolení pro finanční holdingové společnosti.

V roce 2025 bylo vydáno 194 rozhodnutí o povolovacích řízeních^[48]. Tvoří 7,7 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu v roce 2025.

Před dokončením rozhodnutí byla stažena jedna žádost o licenci a tři oznámení o nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí z důvodu negativního hodnocení.

2.1.4.1 Vývoj společných postupů

Počet oznámení o společných postupech pro udělování licencí, kvalifikované účasti a odnětí licencí předložených ECB byl v roce 2025 v porovnání s předchozím rokem vyšší.

ECB posoudila vysoký počet kvalifikovaných účastí. Několik řízení týkajících se kvalifikovaných účastí vycházelo z vnitřní reorganizace uvnitř dohlížených skupin, která podléhala zjednodušenému přístupu k hodnocení kvalifikovaných účastí. Řízení týkající se kvalifikovaných účastí v roce 2025 převážně souvisela s transakcemi zaměřenými na konsolidaci, zejména na vnitrostátní úrovni, ačkoli některé cílily na přeshraniční konsolidaci. Rovněž bylo posouzeno několik nepřátelských nabytí – včetně převzetí podniku – zahrnujících veřejné nabídky.

V roce 2025 byla většina licenčních řízení spojena se založením nových méně významných institucí. Důvodem několika málo licenčních řízení týkajících se významných institucí byly především žádosti o rozšíření licencí o další regulované činnosti plánované bankami. Tento postup je v určitých členských státech povinný. V některých případech licenční řízení souvisela s přesídlením významné instituce do jiného členského státu nebo se zřízením dceřiné společnosti významné instituce v jiném členském státě.

V roce 2025 některé žádosti o licenci předložily ECB subjekty ze třetích zemí zamýšlející rozšířit svou činnost v EU. V těchto případech se posouzení zaměřila na dobrou pověst subjektů a jejich soulad se standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Vnitrostátní příslušné orgány zahájily odnětí povolení k činnosti u dvou méně významných institucí (v Německu a Rakousku). V jednom případě bylo důvodem zahájení insolvenčního řízení proti úvěrové instituci a v druhém byla důvodem závažná porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz, porušení systémů správy a řízení a insolvenční řízení proti této instituci.

V roce 2025 zavedla ECB strategii vycházející z rizik pro společné postupy, která má podle očekávání přinést prospěch dohlíženým subjektům i navrhovaným nabyvatelům, a to díky menší interakci a rychlejšímu vyřízení méně složitých případů (viz část 1.3.2).

2.1.4.2 Vývoj týkající se pasportizací, (smíšených) finančních holdingových společností a fúzí a rozdělení

V roce 2025 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány zabývaly 496 pasportizacemi.

Po rozsáhlém nárůstu postupů týkajících se finančních holdingů v letech 2021 a 2022 v návaznosti na provedení směrnice o kapitálových požadavcích^[49] se počet postupů v letech 2023, 2024 a 2025 stabilizoval. V roce 2025 ECB obdržela tři žádosti o schválení (smíšených) finančních holdingových společností významných skupin.

V roce 2025 se ECB rovněž připravovala na používání revidované směrnice o kapitálových požadavcích (dále též „CRD VI“)^[50] od ledna 2026. Směrnice CRD VI zavádí určité změny ve výkonu dohledu nad (smíšenými) finančními holdingovými společnostmi prostřednictvím revizí článku 21a uvedené směrnice. Tyto změny zahrnují nový požadavek, aby orgány dohledu zveřejňovaly každoroční seznam finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, které byly schváleny nebo osvobozeny od schválení, a označený dohlížený subjekt v souladu s čl. 21a odst. 4 písm. c) směrnice CRD VI.

Směrnice CRD VI rovněž zavádí nové kapitoly o nabytí nebo odprodeji významné účasti, významných převodech aktiv a závazků a fúzích a rozděleních, které harmonizují předchozí režimy „vnitrostátních pravomocí“.^[51] Podle směrnice CRD VI je ECB jediným příslušným orgánem pro posuzování těchto operací, kdykoli zahrnují významné instituce. Co se týče konkrétně fúzí, má ECB pravomoc provádět příslušné obezřetnostní posuzování, pokud se výsledný subjekt kvalifikuje jako významná instituce. U rozdělení bude ECB příslušná, pokud je rozdělovaný subjekt významnou institucí.

2.2 Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2025 bylo ECB oznámeno 1 672 jednotlivých postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti^[52], které souvisely s významnými institucemi (tabulka 8).

V roce 2025 zahrnovalo 67,2 % všech postupů členy řídicího orgánu v jeho dohledové funkci a 24,9 % členy řídicího orgánu v jeho výkonné funkci. Zbývající jednotlivé postupy se týkaly držitelů klíčových funkcí (6,2 %), dalších funkcí nevýkonných členů ve vedoucích orgánech (1,0 %) a vedoucích pracovníků poboček ze třetích zemí (0,7 %).

Průměrná doba potřebná k hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti – od obdržení oznámení do přijetí rozhodnutí ECB – činila 113 dnů oproti 109 dnům v roce 2023. To je v rámci maximální lhůty čtyř měsíců stanovené v odstavci 179 společných obecných pokynů orgánů ESMA a EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.

2.2.1 Vývoj postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti

ECB zkoumá možnosti, jak zefektivnit rozhodování využitím digitálních nástrojů a zavedením procesů vycházejících z rizik. To by mělo zkrátit dobu zpracování při zachování vysoké kvality a konzistentnosti jejích rozhodnutí v oblasti dohledu (viz část 1.3).

Dne 27. října 2025 uspořádala ECB společný seminář s Evropským univerzitním institutem ve Florencii s cílem zvýšit v bankovním sektoru povědomí o řádných řídicích postupech.

Posouzení vhodnosti může vést k uložení doplňkových ustanovení, pokud je na základě pěti kritérií způsobilosti a bezúhonnosti třeba řešit určité obavy ohledně jmenovaného uchazeče. V 40,85 % hodnocení vyjádřila ECB obavy ohledně jednoho či více kritérií způsobilosti a bezúhonnosti. Podíl rozhodnutí obsahujících doplňková ustanovení se snížil ze 14,5 % v roce 2024 na 9,15 % v roce 2025. Nejběžnější obavy vyjádřené v roce 2025 se týkaly časového závazku, zkušeností a střetů zájmů. Výsledkem bylo 27 podmínek, 122 povinností a čtyři doporučení oproti 55 podmínkám, 151 povinnostem a 20 doporučením v roce 2024.

Existují-li závažné obavy ohledně vhodnosti jmenovaného uchazeče, může ECB považovat za nezbytné provést hlubší posouzení a nakonec může signalizovat svůj záměr přijmout záporné rozhodnutí. Banky pak obvykle během dohledového dialogu žádost stáhnou. V roce 2025 k tomu došlo v 30 případech.

2.3 Vynucovací a sankční opatření a whistleblowing

2.3.1 Vynucovací a sankční opatření

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato. Sankce uložené ECB v rámci jejích úkolů v oblasti dohledu a sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB jsou zveřejněny na internetové stránce ECB o sankcích v oblasti dohledu.

Sankce jsou určeny k potrestání aktuálních nebo dřívějších porušení ze strany dohlíženého subjektu a k odrazení od budoucích porušení jinde v bankovním systému. Vynucovací opatření, jako je penále, mají za cíl přinutit dohlížené subjekty k dodržování obezřetnostních požadavků v případě aktuálně probíhajících porušení.

V roce 2025 ECB projednávala 16 vynucovacích a sankčních řízení. Ve 14 z nich se jednalo o sankční řízení, která vedla k devíti rozhodnutím ECB, a ve dvou případech se jednalo o vynucovací řízení, jež vedlo k jednomu rozhodnutí ECB (tabulka 9).

Z celkem 14 sankčních řízení projednávaných v roce 2025 jich deset souviselo s porušeními přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit devět významných institucí. Pět z těchto řízení na konci roku stále probíhalo a pět bylo v roce 2025 zakončeno pěti rozhodnutími ECB o uložení sankcí ve výši 8 585 000 EUR. Tyto sankce byly uloženy pěti dohlíženým subjektům. Čtyři z těchto rozhodnutí se týkala porušení rozhodnutí ECB o interních modelech pro úvěrové riziko a jedno rozhodnutí se týkalo vykazování chybně vypočtených rizikově vážených aktiv pro tržní riziko.

Ze čtyř nevyřízených sankčních řízení projednávaných v roce 2025 se tři týkala porušení požadavků na řízení a kvalifikovanou účast stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí směrnice o kapitálových požadavcích, a jedno se týkalo porušení relevantních přímo použitelných právních předpisů EU souvisejících s kapitálovými požadavky a požadavky na vykazování. Tato řízení byla uzavřena čtyřmi žádostmi ECB určenými vnitrostátním příslušným orgánům o zahájení řízení s cílem zajistit uložení vhodných sankcí odpovědným stranám. Patří mezi ně jedna významná instituce, osoby zaměstnané významnými institucemi, které se dopustily porušení, jakož i subjekty nepodléhající dohledu a fyzické osoby odpovědné za nabytí kvalifikovaných účastí ve významné instituci.

Tato dvě vynucovací řízení projednávaná v roce 2025 se týkala dvou významných institucí, které nedodržely rozhodnutí ECB, jež jim ukládala, aby ve stanovené lhůtě v roce 2024 posílily své procesy identifikace rizik souvisejících s klimatem a přírodou. Jedno z těchto řízení na konci roku 2025 stále probíhalo a druhé bylo zakončeno rozhodnutím ECB, které stanovuje penále v celkově vzniklé výši 187 650 EUR.

Graf 5 uvádí členění podle oblastí porušení vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2025 a řízení ukončená v letech 2020 až 2024.

Graf 5

Vynucovací a sankční činnost podle oblastí porušení v letech 2020 až 2025

(počet řízení)

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátními právními předpisy uložil jeden vnitrostátní příslušný orgán v roce 2025 dvě peněžité sankce ve výši 30 000 000 EUR. Další informace o peněžitých sankcích uložených vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB jsou k dispozici na internetové stránce ECB věnované sankcím v oblasti dohledu.

Podrobné informace včetně komplexních statistik o sankční činnosti, kterou ECB a vnitrostátní příslušné orgány vykonávaly v roce 2025 v souvislosti s porušením obezřetnostních požadavků, budou uvedeny ve výroční zprávě o sankční činnosti v rámci SSM v roce 2025. Zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB ve druhém čtvrtletí roku 2026.

V roce 2025 navíc vydala ECB jedno závazné rozhodnutí v oblasti dohledu, v němž informovala o předpokládané kumulaci penále za každý den porušení, pokud by dotčená banka neplnila obezřetnostní požadavky stanovené v tomto rozhodnutí ECB. Toto rozhodnutí obsahovalo obezřetnostní požadavky na posílení procesu identifikace rizik souvisejících s klimatem a přírodou.

Má-li ECB důvod se domnívat, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, požádá relevantní vnitrostátní příslušný orgán, aby věc postoupil příslušným orgánům za účelem vyšetřování a případného trestního stíhání v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V roce 2025 byly relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu předány dvě tyto žádosti.

2.3.2 Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se běžně označuje jako whistleblowing). ECB tedy provozuje online platformu pro oznámení porušení předpisů.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2025 ECB obdržela 416 oznámení o porušení pravidel, podobně jako v roce 2024 (421), ale více než v roce 2023 (355). Z těchto oznámení se jich 165 týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 155 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 10, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

V rámci působnosti dohledu ECB se nejběžnější údajná porušení týkala otázek řízení (80 %), po nichž následovalo zveřejňování informací a vykazování (6 %) a vlastní zdroje a kapitálové požadavky (6 %). Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly především řízení rizik, vnitřních kontrol, funkcí řídicích orgánů a požadavků na způsobilost a bezúhonnost. Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 6.

Graf 6

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel byly uvědomeny příslušné společné týmy dohledu, které rozhodly o vhodných následných opatřeních.

Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2025 v souvislosti s oznámeními o porušení relevantních právních předpisů EU, která byla obdržena v průběhu uvedeného roku nebo předtím, zahrnovala:

• vnitřní posouzení založené na stávající dokumentaci (38 %),
• žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (35 %),
• žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (24 %),
• rozhovor s obviněnými osobami (3 %).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Případy krizí v roce 2025

V roce 2025 nebyly žádné významné instituce vyhodnoceny jako instituce, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné podle čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí^[53]. Makroekonomické prostředí zůstalo v roce 2025 pro banky celkově příznivé, zejména pokud jde o ziskovost. Z hlediska dalšího vývoje se však banky potýkají s nepříznivými faktory, které mohou zatížit budoucí zisky. Patří mezi ně potenciální zhoršení kvality aktiv, pokračující stlačení marží a slabý objem úvěrů.

3.2 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí (dále též „SRB“) v roce 2025 pokračovaly v úzké spolupráci. Předsedkyně Rady dohledu ECB a předseda SRB vedli pravidelné výměny názorů a navštívili společně několik vnitrostátních příslušných orgánů a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Docházelo k častým výměnám mezi zaměstnanci ECB a SRB, kteří spolupracovali na různých tématech společného zájmu a v krizových případech zahrnujících méně významné instituce.

Klíčovou součástí této spolupráce byla nadále pravidelná interakce mezi společnými týmy dohledu ECB a vnitřními týmy SRB příslušnými k řešení krize. Spolupráce byla obzvláště úzká v případě bank spadajících pod rámec ECB pro krizové řízení. Byla podpořena dvoustranným memorandem o porozumění mezi ECB a SRB o spolupráci a výměně informací a zvláštním memorandem o porozumění týkajícím se výměny důvěrných statistických údajů, které bylo podepsáno v roce 2023.

ECB a SRB pokračovaly ve spolupráci na tématech společného zájmu týkajících se politik. Obě organizace zajistily vzájemný úzký soulad v oblasti programu reformy zjednodušení z hlediska dohledu a řešení krizí. ECB a SRB také pokračovaly ve společném úsilí v oblasti měření a vykazování likvidity. V roce 2025 dokončily třetí roční společný test likvidity, který zkouší připravenost bank na krizi na základě společně vypracované šablony likvidity. V neposlední řadě ECB a SRB spolupracovaly na vývoji svých příslušných strategií digitalizace a digitálních kultur tím, že vycházely ze společných zkušeností a iniciativ v oblasti odborné přípravy a sdílely specializované nástroje ECB pro dohledové technologie.

V roce 2025 se ECB a SRB podílely na cvičeních zaměřených na zkoušky nanečisto v rámci svého společného cíle vyhodnotit stávající kapacity a zlepšit připravenost na krize. Účastnily se rovněž trojstranného cvičení na úrovni vedoucích pracovníků v prostorách SRB v Bruselu. Mezi účastníky byly orgány příslušné k řešení krize, orgány dohledu, centrální banky a ministerstva financí ze Spojených států, Spojeného království a bankovní unie. Kromě toho ECB a SRB spolupracovaly na několika simulacích krize týkajících se vybraných bank. Cílem bylo ověřit jejich připravenost na potenciální krizovou situaci.

V souladu s regulatorním rámcem byly se SRB konzultovány ozdravné plány, které Evropské centrální bance předložily významné instituce. Výbor SRB s ECB zase konzultoval návrhy plánů řešení krize a výpočet navrhovaných příspěvků, které mají významné instituce uhradit do Jednotného fondu pro řešení krizí v souladu s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

3.3 Krizové řízení u méně významných institucí

Krizové řízení u méně významných institucí vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB. Ačkoli odpovědnost v oblasti dohledu na krizové řízení méně významných institucí nesou vnitrostátní příslušné orgány, vyvstává potřeba intenzivnější spolupráce a sdílení informací, když se méně významná instituce blíží k bodu ztráty životaschopnosti, neboť ECB odpovídá za odnětí licence. Procesní aspekty této spolupráce jsou stanoveny v revidovaném rámci pro krizové řízení méně významných institucí, který byl zaveden 1. ledna 2024.

V počátečních fázích krize vyvolané zhoršením finanční situace méně významné instituce relevantní vnitrostátní příslušný orgán informuje ECB prostřednictvím úředního oznámení. V roce 2025 obdržela ECB od vnitrostátních příslušných orgánů 11 takových oznámení.

Po oznámení zhoršení finanční situace se obvykle zřizují kontaktní skupiny pro krizové řízení, ledaže odpovědný vnitrostátní příslušný orgán nebo ECB zjistí oprávněné důvody pro neúčast na řízení. Tyto skupiny, jež zahrnují zástupce ECB, vnitrostátního příslušného orgánu a v závislosti na situaci relevantních vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, mohou být zřízeny v reakci na narušení kapitálu, zhoršení kvality aktiv nebo likviditní pozice či závažné nedostatky ve způsobu vnitřního řízení nebo vnitřních kontrolních systémech.

V průběhu roku působilo 14 kontaktních skupin pro krizové řízení oproti 12 v roce 2024. Tyto skupiny nadále hrály klíčovou úlohu – zajišťovaly, aby napětí v jednotlivých méně významných institucích bylo řešeno účinným a konzistentním způsobem a aby opatření dohledu byla přijímána včas a koordinovaně. To pomohlo v maximální možné míře omezit rozšíření do dalších částí finančního systému.

4 Interinstitucionální spolupráce

4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce

4.1.1 Spolupráce s ostatními orgány dohledu v EU a orgány ze zemí mimo EU

V roce 2025 ECB dále posílila spolupráci s ostatními orgány dohledu napříč různými státy a sektory, mimo jiné sjednáním dalších memorand o porozumění.

4.1.1.1 Spolupráce s orgány v EU a Evropském hospodářském prostoru mimo jednotný mechanismus dohledu

Prostřednictvím kolegií orgánů dohledu může ECB vypracovávat koordinované přístupy a rozhodnutí v oblasti dohledu a zajistit existenci společných pracovních programů s ostatními orgány dohledu, které se podílejí na dohledu nad toutéž přeshraniční bankovní skupinou. ECB zřizuje v souladu s evropskými předpisy kolegia v případech, kdy jakožto domovský orgán dohledu zodpovídá za dohled nad bankovní skupinou na konsolidovaném základě. Nebo pokud orgán EU působící jako orgán dohledu na konsolidovaném základě není součástí evropského bankovního dohledu, účastní se ECB příslušného kolegia jako hostitelského orgánu dohledu nad konkrétními subjekty spadajícími pod její přímý dohled.

V roce 2025 ECB a příslušné orgány členských států EU, které nejsou součástí evropského bankovního dohledu, a Norsko znovu potvrdily na dvou specializovaných seminářích pořádaných ECB v březnu a říjnu svůj závazek podporovat spolupráci a konvergenci v oblasti dohledu. Semináře poskytly příležitost sdílet osvědčené postupy a podpořit účinnost a účelnost dohledu v souvislosti s reformou procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu prováděnou ECB. Mezitím vstoupila v platnost dvě evropská nařízení o fungování kolegií orgánů dohledu^[54], která umožnila ECB dále podporovat výměnu informací o pobočkách bank s ústředím ve třetích zemích a zefektivnit spolupráci mezi orgány obezřetnostního dohledu a dalšími orgány, jako jsou orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

4.1.1.2 Spolupráce s orgány bankovního dohledu mimo EU

ECB spolupracuje s mezinárodními orgány dohledu také prostřednictvím dalších fór, jako jsou skupiny pro krizové řízení globálních systémově významných bank.

Pokud ECB odpovídá za dohled na konsolidovaném základě nad skupinami, které působí i mimo Evropskou unii, vyzývají se příslušné orgány třetích zemí, aby se připojily k příslušným kolegiím dohledu za předpokladu, že Evropský orgán pro bankovnictví (dále též „EBA“) posoudil jejich režimy důvěrnosti a služebního tajemství jako rovnocenné s režimem v EU.

ECB uzavřela nové memorandum o porozumění v oblasti dohledu s Banco Central de la República Argentina. Kromě pravidelného a strukturovaného dialogu s orgány, jako je britský Orgán pro obezřetnostní regulaci a Federální rezervní systém, ECB rovněž uspořádala několik aktuálních a dvoustranných jednání a organizovala iniciativy na budování kapacit s orgány bankovního dohledu z jiných zemí mimo EU, na nichž se diskutovalo o otázkách společného zájmu, včetně dohledu nad finančními konglomeráty, klimatických finančních rizik, digitální transformace a provozní odolnosti.

V roce 2025 ECB dále posílila spolupráci s orgány obezřetnostního dohledu mimo EU, pokud jde o využívání dohledových technologií. Součástí bylo spolupředsednictví v pracovní skupině sítě Banky pro mezinárodní platby Innovation Network pro dohledové, regulatorní a měnověpolitické technologie společně s Bank of England; tato pracovní skupina zkoumá využívání velkých jazykových modelů a podporuje globální inovační ekosystém. ECB také prohloubila svou dlouhodobou spolupráci s Monetary Authority of Singapore prostřednictvím rozsáhlých výměn znalostí.

4.1.1.3 Spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem a s dalšími sektorovými orgány dohledu

ECB spolupracuje s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem v souladu s právními předpisy EU a vyměňuje si informace o operacích významných bankovních skupin na trzích finančních nástrojů. Konkrétně uzavřela ECB dvoustranná memoranda o porozumění s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem šesti zemí, které se účastní evropského bankovního dohledu. V roce 2025 probíhala větší výměna informací s těmito orgány z důvodu zvýšeného množství fúzí, akvizic a dalších konsolidačních transakcí zahrnujících významné instituce a tržního vývoje, který vyžadoval koordinovaná opatření v oblasti dohledu.

Jako pověřený koordinátor pro významné bankovní skupiny označené za finanční konglomeráty posílila ECB spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s relevantními příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad regulovanými podniky –většinou mimo bankovní sektor – v rámci těchto konglomerátů. Přijetí koordinačních dohod s relevantními příslušnými orgány pomohlo zlepšit a rozšířit kolegia pro finanční konglomeráty, přičemž výroční zasedání kolegií slouží jako důležitá platforma pro výměnu informací mezi těmito orgány.

4.1.1.4 Zapojení ECB do boje proti praní peněz

Dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (dále též „AML/CFT“) spadá do působnosti orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně nově zřízeného Orgánu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále též „AMLA“). Obezřetnostní orgány a orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu úzce spolupracují, aby plnily své příslušné mandáty.

Jako orgán obezřetnostního dohledu ECB sdílela zkušenosti získané při vytváření jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“) s orgánem AMLA, mimo jiné prostřednictvím své účasti v pracovní skupině AMLA. Uzavření memoranda o porozumění mezi ECB a AMLA dne 27. června 2025, jak je uvedeno v čl. 92 odst. 3 nařízení o AMLA, bylo mezníkem ve stanovení toho, jak mají obě organizace spolupracovat a vyměňovat si informace.

Stejně jako v předchozích letech ECB ve svém dohledu zohlednila obezřetnostní důsledky rizik praní peněz a financování terorismu^[55] a podpořila přípravy politik pro orgán AMLA. ECB přispěla k vývoji regulace v oblasti AML/CFT a prosazovala legislativní rámec, který umožní účinnou spolupráci a výměnu informací mezi orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a příslušnými orgány mimo AML/CFT.

V roce 2025 ECB pokračovala také ve výměně informací o dohledu s orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Jednalo se mimo jiné o účast v roli pozorovatele a výměnu informací v rámci 66 kolegií AML/CFT zřízených pro významné instituce^[56] a o vykazování podstatných nedostatků v oblasti AML/CFT v centrální databázi orgánu EBA (EuReCa).

ECB se navíc jako pozorovatel účastnila Stálého výboru EBA pro AML/CFT a Generální rady AMLA ve složení pro dohled. Současně se ECB podílela na přípravných pracích vedených orgány EBA a AMLA při zpracování návrhů regulačních technických norem a obecných pokynů podle nového rámce pro AML/CFT.

4.1.1.5 Úloha ECB při dohledu nad kritickými poskytovateli z řad třetích stran po zavedení nařízení o digitální provozní odolnosti

Nařízení o digitální provozní odolnosti (dále též „DORA“) zavedlo komplexní rámec dohledu^[57] pro kritické poskytovatele služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran. Rámec dohledu se vztahuje na 19 kritických poskytovatelů z řad třetích stran^[58] určených evropskými orgány dohledu. Hlavní orgán dohledu – jeden ze tří orgánů dohledu – vykonává za pomoci společných kontrolních týmů veškeré činnosti dohledu na dálku i na místě. Hlavní orgán dohledu může na základě těchto činností vydávat kritickým poskytovatelům z řad třetích stran doporučení.

V roce 2025 bankovní dohled ECB podpořil vytvoření dohledového rámce. Od zahájení činnosti v lednu 2026 poskytl společným kontrolním týmům 21 odborníků. Kromě toho ECB také zajistí, aby dohlížené instituce, které využívají služeb kritických poskytovatelů z řad třetích stran, odpovídajícím způsobem řešily specifická rizika uvedená v doporučeních.

Dohled nad kritickými poskytovateli z řad třetích stran posiluje digitální provozní odolnost v celém finančním sektoru EU. Doplňuje řádné řízení rizik spojených s třetími stranami prováděné institucemi a související činnosti dohledu ECB, není jejich náhradou. Za řízení všech aspektů rizika v oblasti IKT jsou i nadále plně odpovědné úvěrové instituce a další finanční subjekty.

4.1.1.6 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnové fondu (dále též „MMF“) na hodnocení finančního systému (dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru dané země.

V roce 2025 MMF dokončil druhý program FSAP pro eurozónu (viz box 3). Součástí programu FSAP bylo komplexní hodnocení souladu postupů dohledu SSM s basilejskými základními zásadami (dále též „BCP“). Jednalo se o první hodnocení, které mělo být založeno na revidované metodice BCP (viz box 3). V nadcházejících letech bude provedena návazná práce na provádění doporučení programu FSAP.

V roce 2025 MMF dokončil vnitrostátní program FSAP pro Francii a Slovensko a zahájil FSAP pro Rakousko, Řecko, Itálii a Portugalsko. Vnitrostátní programy FSAP posuzují nebankovní témata, jako jsou rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce, a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež vykonávají dohled nad méně významnými institucemi, nebo aspektů souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu, přičemž berou v úvahu, že k dokončení bankovní unie je zapotřebí další práce.

Bankovní dohled ECB se rovněž podílí na vnitrostátních konzultacích MMF podle článku IV, které se týkají zemí účastnících se evropského bankovního dohledu. Poskytuje podněty týmům MMF v mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních otázkách v souladu s úkoly ECB v těchto oblastech.

4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.2.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

Jako člen plenárního zasedání Rady pro finanční stabilitu (dále též „FSB“) se bankovní dohled ECB aktivně účastnil činnosti Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace, Stálého výboru pro provádění standardů, Řídicí skupiny pro řešení krizí a Regionální konzultační skupiny pro Evropu i několika z jejich dílčích struktur. Bankovní dohled ECB hrál nedílnou úlohu při prosazování různých iniciativ FSB se strategickým významem, zejména plánu FSB pro řešení finančních rizik vyplývajících ze změny klimatu, práce na standardizaci hlášení kybernetických a provozních incidentů (formát pro výměnu informací o incidentech) a tematického vzájemného hodnocení kryptoaktiv. Bankovní dohled ECB také nadále podporoval činnost FSB při definování oblasti regulace a hodnocení potenciálních příležitostí a rizik spojených s finančními inovacemi.

4.2.2 Podíl na basilejském procesu

Jako člen Basilejského výboru pro bankovní dohled poskytl bankovní dohled ECB evropský pohled na činnost výboru a aktivně se podílel na diskusích o tom, jak dále posílit regulaci bank a dohled nad nimi.

Bankovní dohled ECB přispíval k činnosti dílčích struktur Basilejského výboru, neboť spolupředsedal Pracovní skupině pro klimatická finanční rizika a Skupině pro politiku a standardy. Mezi hlavní úspěchy těchto dílčích struktur patří zveřejnění rámce pro dobrovolné zveřejňování klimatických finančních rizik a zásad řádného řízení rizik spojených s třetími stranami, jakož i zahájení konzultace o novém standardním formátu pro zveřejňování strojově čitelných informací v rámci 3. pilíře.

Kromě toho bankovní dohled ECB vedl vypracování přezkumu literatury o účinnosti dohledu v souvislosti s návaznými činnostmi Basilejského výboru týkajícími se bankovních turbulencí v roce 2023.

V prosinci 2025 navíc ECB uspořádala společnou konferenci s Výzkumnou skupinou Basilejského výboru pro bankovní dohled a Centrem pro výzkum hospodářské politiky o technologických inovacích na finančních trzích a rizicích a příležitostech pro bankovnictví a regulaci.

V neposlední řadě ECB hlasitě podporuje mezinárodní provádění Basilejské dohody, která poskytuje silné záruky pro odolný globální bankovní sektor. Tyto společné standardy jsou základem pro rovné podmínky a zajišťují, aby banky byly schopny poskytovat úvěry a likviditu i v zátěžových situacích.

4.2.3 Podíl na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví a evropské tvorbě politik

V roce 2025 bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s orgánem EBA s cílem pomoci mu vypracovat jednotný soubor pravidel, prosazovat konzistentní dohled v celém bankovním sektoru EU a podporovat bezpečnost a zdraví úvěrových institucí a stabilitu finančního systému.

ECB a EBA spolupracovaly na vývoji metodiky, šablon a scénářů pro celounijní zátěžový test 2025, jehož výsledky byly zveřejněny 1. srpna 2025. V této souvislosti ECB také přispívala k diskusím o dlouhodobých strategiích a vývoji centralizovaných modelů úvěrového rizika pro budoucí celounijní zátěžové testy.

V rámci úsilí o zjednodušení v celé EU se ECB účastnila činnosti Pracovní skupiny EBA pro účinnost regulatorního a dohledového rámce. Pracovní skupina ve svém hodnocení určila čtyři klíčové oblasti, které je třeba zlepšit: i) produkci regulatorních produktů úrovně 2 a úrovně 3, ii) zpravodajskou zátěž pro finanční instituce, iii) úlohu EBA při formování obezřetnostního regulatorního rámce EU a iv) interní pracovní ujednání. Navrhla rovněž opatření ke zvýšení účinnosti v různých časových horizontech: do konce roku 2025 (okamžitě), do konce roku 2026 (v krátkodobém horizontu) a po roce 2026 (ve středně- až dlouhodobém horizontu). Výsledky hodnocení pracovní skupiny a její doporučení byly představeny ve zprávě o účinnosti regulatorního a dohledového rámce a v pracovním programu orgánu EBA na rok 2026.

V souvislosti s reformami Basel III se ECB podílela na přípravě technických norem pro zavedení požadavků na zveřejňování informací pro minimální výstupní úrovně, úvěrové riziko, tržní riziko, riziko úvěrové úpravy v ocenění, operační riziko a přechodné zveřejňování informací o expozicích vůči kryptoaktivům.

ECB se zúčastnila veřejné konzultace o změně požadavků na zveřejňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích, akciových expozicích a agregovaných expozicích vůči subjektům stínového bankovnictví podle prováděcího nařízení Evropské komise o zveřejňování informací v rámci 3. pilíře podle nařízení o kapitálových požadavcích a veřejné konzultace o návrhu obecných pokynů k řádnému řízení rizik spojených s třetími stranami.

ECB dále poskytla vstupní informace pro zprávu orgánu EBA o poskytování produktů a služeb pod cizí značkou (white label), která byla zveřejněna 14. října 2025.

ECB se rovněž stala pozorovatelem v podskupině Rady pro umělou inteligenci ve finančních službách, což jí umožní pomoci utvářet podobu spolupráce mezi orgány dohledu a příslušnými orgány podle aktu o umělé inteligenci.

5 Organizace bankovního dohledu ECB

5.1 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB

5.1.1 Nábor pracovníků

Bankovní dohled ECB obecně inzeruje volná místa nejprve interně, s výjimkou pracovních míst vstupní úrovně, která jsou inzerována na vnějším trhu. V roce 2025 bankovní dohled ECB přijal z externích kampaní 22 uchazečů na dlouhodobější pozice.

Graf 7

Počet jmenování v rámci jednotlivých zaměstnaneckých skupin v roce 2025

5.1.2 Výměnné programy

ECB podporuje výměny zaměstnanců s partnerskými organizacemi EU. Interinstitucionální výměny s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Jednotným výborem pro řešení krizí, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropskou investiční bankou nabídly zaměstnancům možnost pracovat v různých organizačních prostředích, rozšířit své dovednosti a prohloubit spolupráci v rámci celého evropského systému finančního dohledu.

5.1.3 Rozvoj schopností

Bankovní dohled ECB pravidelně vyhodnocuje svou připravenost na úkoly v oblasti dohledu a aktualizuje svůj plán rozvoje schopností s cílem upřednostnit rozvoj talentů v oblastech s nižší připraveností. V roce 2025 se zaměřil na úkoly dohledu týkající se externího zadávání činností v oblasti IT, bezpečnosti IT, kybernetických rizik a mandátu ECB podle nařízení o digitální provozní odolnosti.

ECB dále rozvíjela nabídku školení ve všech oblastech bankovního dohledu. Posílila zaškolovací program SSM zřízením speciální sekce pro nováčky na síti SSMnet. V červnu 2025 skončila druhá edice programu základní odborné přípravy SSM, která poskytla pracovníkům dohledu konzistentní úroveň technických znalostí. Byly rovněž zavedeny nové vzdělávací části týkající se virtuálních aktiv a geopolitických rizik, které odrážejí význam těchto témat dohledu. V neposlední řadě byla zdokonalena část digitálního vzdělávání SSM, aby bylo možné školit pracovníky dohledu, vývojáře a vedoucí pracovníky na poli umělé inteligence, dohledu nad riziky v oblasti IT a digitalizace (viz část 5.2.1).

V roce 2026 odborná příprava v prioritních rizikových oblastech, jako je úvěrové riziko, riziko v oblasti IT / operační riziko a geopolitické riziko, začlení nejnovější vývoj v oblasti bankovního dohledu tak, aby odrážel hlavní a nově se objevující trendy a náročné úkoly.

5.1.4 Rozmanitost a začleňování

Bankovní dohled ECB usiluje o vytvoření pracovní kultury, která využívá sílu rozmanitosti a začleňování a umožňuje každému přispívat na pracovišti svými jedinečnými názory a autentickými vlastnostmi. V rámci této vize zůstává klíčovou strategickou prioritou dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů. V bankovním dohledu ECB představují ženy 43 % zaměstnanců a stážistů. Podíl žen se na jednotlivých hierarchických úrovních liší. Ženy tvoří 47 % zaměstnanců na úrovni analytiků a 44 % na odborné úrovni. Jak na úrovni vedoucího týmu, tak na úrovni vedení činí tento podíl 33 %, zatímco ve vrcholovém vedení 37 %. ECB bude své úsilí o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů nadále zvyšovat.

Obrázek 1

Zaměstnanci bankovního dohledu ECB v číslech

5.2 Technologie, inovace a rámec vykazování údajů

5.2.1 Vývoj dohledových technologií

V roce 2025 bankovní dohled ECB dále pokročil ve využívání technologií v souladu s technologickou strategií SSM na období 2024–2028, jejímž cílem je podpořit dohled založený na rizicích, posílit datové kapacity a prosazovat digitální kulturu. K významnému pokroku došlo ve třech oblastech: byly modernizovány základní systémy dohledu, byly zavedeny inovace založené na umělé inteligenci a byly zjednodušeny postupy s cílem snížit složitost pro orgány dohledu a banky.

Byl výrazně zmodernizován systém IMAS, základní informační systém používaný všemi orgány dohledu v rámci evropského bankovního dohledu. Tato zlepšení posílila schopnost orgánů dohledu dohlížet na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií a kybernetická rizika v souladu s nařízením o digitální provozní odolnosti a zavedla zdokonalený proces hlášení incidentů v oblasti informačních a komunikačních technologií. V systému IMAS umožňuje nový stupňovitý přístup k opatřením v oblasti dohledu orgánům dohledu upřednostnit závažná zjištění a zároveň zjednodušit řešení méně kritických zjištění. Také banky mohou nyní řídit následná opatření digitálně prostřednictvím portálu SSM a potvrdit on-line, že problém napravily. To snižuje administrativní zátěž bank a orgánů dohledu, neboť méně závažná zjištění lze uzavřít rychleji, a zajišťuje, aby dohledová následná činnost více vycházela z rizik a byla přiměřenější.

Byly zavedeny také nové analytické nástroje a nástroje založené na umělé inteligenci. Athena, platforma pro textovou analýzu, byla aktualizována o velké jazykové modely, což znamená, že orgány dohledu mohou k analýze a shrnutí textu a vyhledávání informací používat pokročilou umělou inteligenci. Pracuje se také na širokém souboru asistentů AI, přičemž jsou již k dispozici asistenti pro dotazy týkající se údajů a pro přezkumy dokumentů. Kromě toho se k hodnocení rizik a kanálů nákazy v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty používá platforma Navi pro analýzu sítí.

Tyto inovace rozšiřují soubor analytických nástrojů, poskytují rychlejší přístup k informacím, zlepšují konzistentnost analýz dohledu a umožňují orgánům dohledu zaměřit se na rozhodnutí založená na úsudku.

V rámci pokračujícího úsilí ECB o zjednodušení a harmonizaci interakcí mezi bankami a orgány dohledu začal projekt portálu SSM konsolidovat stávající kanály pro předávání informací a komunikaci. Portál SSM sloučí stávající portál IMAS a externí portál platformy pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (STAR) do jediného kanálu a dále jej začlení do platformy pro centralizovaná podání (CASPER). Portál SSM poskytne jednotnou platformu pro výměnu údajů, sledování stavu a dialog v oblasti dohledu. To bankám i orgánům dohledu zjednoduší pracovní toky a připraví půdu pro plynulejší, bezpečnější a transparentnější interakci s bankovním sektorem.

Vedle technologií bankovní dohled ECB nadále investoval do digitální kultury a dovedností prostřednictvím odborné přípravy a praktických komunit s cílem podpořit využívání nových technologií. Spolupracoval také s bankovním sektorem prostřednictvím Konference inovátorů dohledu. Na výroční konferenci s tématem Umělá inteligence v akci se sešlo přibližně 1 200 účastníků z oblasti bankovnictví, dohledu a technologií, aby diskutovali o odpovědném přijetí umělé inteligence v dohledu.

V roce 2025 ECB také zahájila projekt „nová úroveň dohledu“ (viz část 1.3.2), včetně iniciativ na další digitalizaci komplexních procesů dohledu a na podporu dohledu, který je účinnější, účelnější a více založený na rizicích.

5.2.2 Vývoj rámce vykazování údajů

V roce 2025 dokončily ECB a vnitrostátní příslušné orgány aktualizovaný vykazovací rámec Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“), který odráží nové požadavky vyplývající z nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích. Související metodické změny jsou zachycovány ve čtvrtletních statistikách bankovního dohledu ECB počínaje referenčním obdobím zahrnujícím první čtvrtletí roku 2025. Tyto metodické změny ovlivňují zejména výpočet celkového objemu rizikové expozice a jeho složek napříč úvěrovým, tržním a operačním rizikem. Navíc v rámci svého závazku zlepšit komunikaci a inovace rozšířila ECB své čtvrtletní statistiky bankovního dohledu tím, že je poprvé prezentovala jako interaktivní zprávy, čímž uživatelům poskytla větší flexibilitu a možnosti přizpůsobení.

Kromě podávání zpráv EBA v oblasti dohledu požadují pracovníci dohledu od bank ad hoc informace ke sledování nově vznikajících rizik. ECB vede databázi těchto žádostí o údaje s cílem řídit zpravodajskou zátěž a pomoci zefektivnit požadavky na vykazování v rámci svého projektu „nová úroveň dohledu“ (viz část 1.3.2). Databáze bude v brzké době zahrnovat sběr údajů od méně významných institucí a ve spolupráci s EBA sběr údajů spuštěný v zemích EU, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní. V rámci probíhajícího úsilí o snížení nákladů na podávání zpráv dokončila ECB tematické hodnocení sběru údajů o obchodních modelech a kapitálové přiměřenosti bank. To vedlo ke snížení přezkoumaných datových bodů, větší standardizaci a zavedení přísnějších zásad kázně a odpovědnosti pro žadatele při podávání nových žádostí o údaje.

V červnu 2025 začala ECB od dohlížených subjektů shromažďovat vysvětlení týkající se povahy a hlavních příčin veškerých významných revizí jejich dohledových zpráv v rámci prováděcích technických norem EBA. Metodika identifikace těchto revizí vychází z poznatků získaných z pilotního testu, který ECB provedla v roce 2023. Metodika vznikla v roce 2024 a je sdílena s významnými institucemi, které by ji měly interně zavést.

V roce 2025 ECB s bankami sdílela svou výroční zprávu o činnosti v oblasti řízení a kvality údajů (viz část 1.2.3.2). Cílem zprávy, která obsahuje soubor kvantitativních ukazatelů a dotazník pro banky, je zvýšit odpovědnost řídicích orgánů. Rovněž pomáhá orgánům dohledu a bankám identifikovat a řešit nedostatky v agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik. Zpráva konstatuje, že dříve zjištěné nedostatky v kvalitě údajů přetrvávají. Vyplývají především z chybného výkladu požadavků na vykazování, problémů s interními informačními systémy nebo externími poskytovateli softwaru a z provozních či lidských chyb.

V únoru 2025 zavedla ECB nový komunikační kanál, který jí umožňuje významné instituce sledovat a přímo s nimi spolupracovat na řešení otázek kvality údajů podle prováděcích technických norem. Interakce se nyní uskutečňují prostřednictvím platformy ECB ASTRA pro výměnu informací na základě dokumentů a pro komunikaci s externími protistranami ECB. Vnitrostátní příslušné orgány si ponechávají plný přístup a zajišťují transparentnost a společnou účast v průběhu celého procesu.

V neposlední řadě ECB v roce 2025 provedla své roční sladění mezi zveřejňováním vybraných informací v rámci 3. pilíře a podáváním zpráv pro účely dohledu. Tento proces vedl k podstatnému zlepšení konzistentnosti a kvality údajů. Získané údaje byly zveřejněny na internetové stránce věnované statistikám bankovního dohledu společně s poznámkou poukazující na klíčové výsledky. Sladění v roce 2025 se zaměřilo na automatizaci procesů, což umožní rozšířit rozsah sladění, jakmile bude zprovozněno centrum EBA s údaji v rámci 3. pilíře.

6 Řízení bankovního dohledu ECB

6.1 Požadavky na odpovědnost

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu (dále též „EP“) a Radě Evropské unie, jak stanoví nařízení o SSM. Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB týkající se dohledu podléhají náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB klade velký důraz na dodržování a plné uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB. V průběhu let ECB rozšířila svoji spolupráci s Evropským parlamentem nad rámec požadavků interinstitucionální dohody, což zdůrazňuje nasazení ECB pro odpovědnost.

V roce 2025 vystoupila předsedkyně Rady dohledu před Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu na třech pravidelných veřejných slyšeních. Na veřejném slyšení 27. března předsedkyně představila výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2024. Další dvě pravidelná veřejná slyšení se konala 15. července a 13. října. Předmětem diskusí byly náročné úkoly pro banky, makroekonomická nejistota, digitalizace, geopolitické riziko a výsledky zátěžového testu 2025. Předsedkyně rovněž hovořila o aktuálních opatřeních k posílení a zjednodušení dohledu. Mezi dalšími tématy byl regulatorní rámec a legislativní dokumenty mající za cíl dokončení bankovní unie, konkrétně přezkum rámce krizového řízení bank a pojištění vkladů a evropský systém pojištění vkladů.

V roce 2025 předsedkyně Rady dohledu odpověděla na šest písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu o záležitostech souvisejících s bankovním dohledem. Všechny písemné odpovědi byly zveřejněny na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Tyto odpovědi se týkaly aspektů finanční stability při posuzování akvizic bank, ochrany spotřebitele, institucionálních systémů ochrany a důsledků digitálního eura pro bankovní sektor.^[62]

V souladu s interinstitucionální dohodou ECB dále zpřístupnila Evropskému parlamentu záznamy ze zasedání své Rady dohledu a souhrny jejích seminářů.

Kromě toho bankovní dohled ECB v zájmu další podpory dialogu s Evropským parlamentem reagoval na připomínky a návrhy Evropského parlamentu v jeho usnesení o bankovní unii – výroční zprávě za rok 2024. Ve své odpovědi se ECB vyjádřila k vývoji v bankovním sektoru a k legislativním dokumentům týkajícím se bankovního dohledu. Mezi témata patřila odolnost bank, regulatorní rámec a dokončení bankovní unie.

Pokud jde o interakce s Radou EU v roce 2025, předsedkyně Rady dohledu se 12. května a 12. listopadu zúčastnila dvou výměn názorů s Euroskupinou. Kromě jiných regulačních témat předsedkyně diskutovala o úloze solidního dohledu a regulace při posilování odolnosti bankovního sektoru eurozóny vzhledem ke zvýšeným geopolitickým rizikům, o nástrojích pro testování odolnosti, jako je zátěžové testování, a o způsobech, jak zdokonalit účinnost a účelnost dohledu.

6.2 Transparentnost a komunikace

V roce 2025 se bankovní dohled ECB řídil přísnými standardy transparentnosti a komunikace s cílem zúčastněným stranám vysvětlit prostřednictvím různých kanálů a produktů své dohledové činnosti a informovat o nich. Bankovní dohled ECB komunikoval transparentně a jasně, aby veřejnosti pomohl pochopit snahu zvýšit účinnost a účelnost svého dohledu a více jej založit na rizicích.

V roce 2025 přednesli předsedkyně a místopředseda Rady dohledu 23 projevů, zatímco zástupci ECB v Radě dohledu 18 projevů. Společně poskytli 14 rozhovorů a zveřejnili 14 příspěvků na blogu. Předsedkyně a místopředseda Rady dohledu také uspořádali tiskovou konferenci o výsledcích procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) v roce 2025. Bankovní dohled ECB vydal dva díly podcastu a zveřejnil 23 tiskových zpráv, ale i další výstupy, např. dopisy poslancům EP, pokyny bankám a statistiky dohledu. Čtvrtletní zpravodaj Supervision Newsletter, digitální publikace s více než 11 000 odběrateli, poskytoval informace a aktuality týkající se stávajících projektů a zjištění v oblasti dohledu. ECB se rovněž angažuje na sociálních sítích, kde upozorňuje na témata spojená s bankovním dohledem a pomocí kvízů a stránky „ECB vysvětluje“ mladší publikum seznamuje se základními pojmy.

Komunikace ECB se v roce 2025 zaměřovala hlavně na poskytování podrobných informací o tom, jak ECB začleňuje geopolitické riziko do své činnosti a co od bank očekává, pokud jde o identifikaci a řízení tohoto rizika (viz část 1.2.2). Sdělení ECB vysvětlila program reforem dohledu, jenž byl nastíněn v komplexní zprávě doplňující doporučení, jež připravila Pracovní skupiny ECB na vysoké úrovni pro zjednodušení (viz část 1.3).

S cílem podpořit dialog s analytiky trhu a odborníky z daného odvětví uspořádala ECB dvě setkání Kontaktní skupiny bankovního dohledu pro trh a uspořádala šesté Fórum ECB o bankovním dohledu. Diskuse se na těchto akcích zaměřily na výhled rizik pro bankovní sektor eurozóny, vazby mezi bankami a nebankovním finančním sektorem a geohospodářská rizika a jejich dopad na regulaci a strategie bank. Při návštěvách vnitrostátních příslušných orgánů 12 zemí se předsedkyně Rady dohledu setkala také s výkonnými pracovníky domácích bank a se zástupci organizací občanské společnosti.

V roce 2025 se ECB vedle každodenních dotazů médií zabývala také 915 otázkami veřejnosti týkajícími se bankovního dohledu. Tyto otázky se týkaly různých aspektů bankovního dohledu ECB, včetně zátěžových testů, kybernetické odolnosti, operačních rizik, bankovních licencí a povolení k činnosti, politik a rámců dohledu a řešení krizí bank. V návštěvnickém centru uspořádala ECB přednášky o bankovním dohledu pro 688 účastníků a 14 860 návštěvníkům představila své nejdůležitější úkoly.

6.3 Rozhodování

6.3.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

V roce 2025 se uskutečnilo 16 zasedání Rady dohledu ECB. Čtyři zasedání se konala ve Frankfurtu nad Mohanem a jedno na Maltě. Ostatní zasedání se konala prostřednictvím videokonference.

Kromě toho Rada dohledu na pozvání Finantsinspektsioon uspořádala v říjnu 2025 strategický výjezd do Tallinu.

Řídicí výbor^[63] Rady dohledu zasedal v roce 2025 šestkrát, pokaždé prostřednictvím videokonference.

V roce 2025 přijala ECB 2 549 dohledových rozhodnutí^[64] týkajících se konkrétních dohlížených subjektů (obrázek 2). Z toho 1 395 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 1 154 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Tato čísla zahrnují 128 operací (např. zřízení poboček), které ECB implicitně schválila tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (48,8 %), kapitálu (11,2 %), interních modelů (8,1 %), společných postupů (7,7 %), podávání zpráv pro účely dohledu (7,5 %), vnitrostátních pravomocí (6,8 %) a SREP (4,0 %).

Kromě návrhů rozhodnutí v konečném znění týkajících se jednotlivých bank, které byly předloženy k přijetí Radě guvernérů, rozhodla Rada dohledu také o několika horizontálních otázkách. Tato rozhodnutí se týkala především účinného a účelného dohledu, řešení dopadu geopolitických rizik na banky, zátěžového testu ECB v roce 2025, provádění nařízení o digitální provozní odolnosti v rámci dohledu, posílení dohledového hodnocení úvěrového rizika, otázek souvisejících s klimatem a životním prostředím, reformy SREP, vyvíjejícího se dohledu nad interními modely v návaznosti na nový vývoj regulace a předběžného návrhu priorit v oblasti dohledu na období 2026–2028. Některá z těchto rozhodnutí připravily dočasné struktury pověřené Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly ze zástupců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů, kteří prováděli přípravné práce na příslušných tématech.

Některá rozhodnutí Rady dohledu navíc vyústila v přijetí veřejných všeobecných zásad, zpráv a přezkumů, jako jsou všeobecné zásady ECB o externím zadávání činností poskytovatelům cloudových služeb, aktualizace všeobecných zásad ECB o možnostech a případech vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie a revidované všeobecné zásady ECB k interním modelům.

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.^[65]

Od ledna 2025 požádalo 32 z celkového počtu 113 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB o zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině.

Obrázek 2

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2025

6.3.2 Činnost Správní revizní komise

Správní revizní komise (dále též „ABoR“) je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověřeni úkolem přezkoumávat rozhodnutí ECB v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum.

V roce 2025 uspořádala ABoR 35 zasedání, z nichž 31 bylo virtuálních a čtyři prezenční (včetně externího zasedání ve finských Helsinkách).

V roce 2025 ABoR vydala stanoviska k pěti žádostem o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu (tabulka 10). Jedna žádost se týkala klasifikace žadatelů jako významných dohlížených subjektů. Druhá žádost se týkala otázek souvisejících s pravomocí ECB přijímat opatření v oblasti dohledu na základě vnitrostátních právních předpisů. V dalších třech žádostech žadatelé napadli rozhodnutí ECB v oblasti sankcí a vynucování. Ve všech těchto věcech ABoR po vyslechnutí žadatelů navrhla Radě dohledu, aby bylo rozhodnutí ECB nahrazeno rozhodnutím se stejným obsahem.

Předseda ABoR v roce 2025 představil činnosti komise na dvou právních konferencích. Na fóru vedoucích představitelů SSM, jež v červnu uspořádala firma A&O Shearman, a na 11. konferenci bankovní unie, kterou v září uspořádala advokátní kancelář Freshfields ve spolupráci s Institutem pro právo a finance a Centrem pro finanční studia Goetheho univerzity ve Frankfurtu, hovořil o tom, že ABoR nabízí pragmatický a diskrétní způsob odvolání.

V roce 2025 komisi ABoR předsedal Pentti Hakkarainen. Jejími dalšími členy byli Ilias Plaskovitis (místopředseda), Edouard Fernandez-Bollo, Christiane Campillová a Verica Trstenjaková. Náhradníkem byl Damir Odak. Stávající složení ABoR a životopisy jejích členů jsou k dispozici na internetové stránce ABoR.

6.4 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídicí pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu v pravidlech pro zaměstnance ECB a obecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, Kancelář pro compliance, správu a řízení (dále též „CGO“) a Výbor pro etiku a compliance.

V souladu se svým mandátem provádí Etický výbor každoroční hodnocení prohlášení členů Rady dohledu o zájmech. Tato prohlášení jsou zveřejněna na stránce věnované odpovědnosti v rámci internetových stránek bankovního dohledu ECB. Výbor reaguje také na žádosti o poradenství podané vysoce postavenými úředníky ECB vykonávajícími bankovní dohled a v této souvislosti vydal 18 stanovisek, z nichž většina se týkala oznámení o činnostech po skončení pracovního poměru. Stanoviska Etického výboru jsou obvykle zveřejňována na internetových stránkách ECB šest měsíců od data jejich vydání. V roce 2025 byl digitalizován postup pro předkládání prohlášení o zájmech vysoce postavených úředníků, čímž se zvýšila účinnost a účelnost jejich zpracování.

V roce 2025 pokračovala kancelář CGO v úsilí o digitalizaci a modernizovala své interní nástroje, aby mohla zaměstnancům poskytovat etické poradenství rychlejším a uživatelsky vstřícnějším způsobem. V roce 2025 bylo pracovníkům CGO podáno 3 532 žádostí o informace v porovnání s 3 070 v roce 2024. Přibližně 41 % žádostí o radu zaslali pracovníci bankovního dohledu ECB.

Graf 8

Přehled dotazů od pracovníků bankovního dohledu ECB přijatých v roce 2025

(počet dotazů)

Vedle úvodních setkání pro nováčky, kurzů odborné přípravy a povinných e-learningových programů uspořádala kancelář CGO informační kampaně o etickém rámci. V rámci týdnů osvěty o etice 2025 zaměřených na všechny zaměstnance, které zahrnovaly i Světový den etiky, byly k dispozici osvětové stánky na téma etika a opakovací školení k pravidlům, jež se vztahují na soukromé finanční transakce. V roce 2025 přichystala kancelář CGO také specializovanou odbornou přípravu týkající se střetu zájmů pro kontrolory na místě z ECB i vnitrostátních příslušných orgánů. Tyto kurzy se zaměřily na posílení povědomí o etických pravidlech v rámci evropského bankovního dohledu.

S cílem zabránit efektu otáčivých dveří posuzovala kancelář CGO možné střety zájmů v případech, kdy zaměstnanci zvažovali pracovní nabídky ze soukromého sektoru, informovala o platných pravidlech a případně uložila vhodná zmírňující opatření. Mezi zaměstnanci, kteří v průběhu roku 2025 rezignovali na svou funkci, došlo v jednom případu v souladu s etickým rámcem k dočasnému zákazu zahájení jiné pracovní činnosti. V šesti případech byla uložena další ochranná opatření jako např. přeřazení úkolů, převedení zaměstnanců na jiná pracovní místa nebo omezení přístupových práv, aby se zabránilo efektu otáčivých dveří, čímž se v zásadě internalizovalo přechodné období.

Kancelář CGO jako každý rok sledovala dodržování pravidel soukromých finančních transakcí zaměstnanců a vysoce postavených úředníků ECB. Stejně jako v předchozích letech kontrola odhalila pouze omezený počet případů neplnění požadavků, z nichž přibližně 55 % se týkalo zaměstnanců bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná závažná porušení pravidel.

Výbor pro etiku a compliance, Eurosystém a fórum SSM pro spolupráci v otázkách etiky a bezúhonnosti zřídily zvláštní pracovní skupinu pro etiku a umělou inteligenci. Prostřednictvím této iniciativy výbor vypracoval nezávazné hlavní zásady zaměřené na podporu etického a odpovědného navrhování a používání systémů umělé inteligence a na poskytování praktických pokynů institucím v celém Eurosystému a evropském bankovním dohledu. V souladu se svým závazkem podporovat povědomí o etice a bezúhonnosti a na základě informací poskytnutých pracovní skupinou výbor připravil vědomostní kvíz o etice Eurosystému/SSM a také uspořádal přednášku o etice, důvěře veřejnosti a lidském chování z hlediska behaviorální vědy. Účast na obou iniciativách byla vysoká a aktivně se angažovaly instituce v celém Eurosystému a evropském bankovním dohledu.

6.5 Zásada oddělení úkolů v oblasti měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu

V roce 2025 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB^[66] byla uvedená výměna informací podmíněna požadavkem na potřebu přístupu k informacím: každá funkční oblast musela prokázat, že informace požadované od druhé funkční oblasti jsou nezbytné pro dosažení cílů její politiky.

Podle rozhodnutí ECB/2014/39 je vyžadován souhlas Výkonné rady s výměnou neanonymizovaných údajů společného výkaznictví (COREP) a finančního výkaznictví (FINREP), jiných nezpracovaných údajů a informací obsahujících hodnocení nebo strategická doporučení. Organizační složky obou funkčních oblastí ECB si tyto údaje vyměňovaly na základě rámce, který schválila a pravidelně přezkoumává Výkonná rada.

V případech, kdy se požadované informace týkaly anonymizovaných údajů nebo informací, které nejsou politicky citlivé, byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo ze strany funkční oblasti ECB, jež informace vlastnila, v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39.

Vzhledem ke zvýšenému geopolitickému napětí bylo v roce 2025 aktivováno ustanovení pro naléhavé situace v článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39 s cílem umožnit časově omezenou výměnu informací mezi funkčními složkami měnové politiky a dohledu.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebyl zapotřebí zásah Mediační komise.

7 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

Nařízení o SSM ukládá ECB, aby vyčlenila přiměřené zdroje k účinnému plnění svých úkolů dohledu. Tyto zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatku za dohled hrazeného subjekty, které podléhají přímému i nepřímému dohledu ECB. ECB vyvíjí veškeré úsilí o změnu priorit a optimalizaci svých zdrojů s cílem zajistit, aby funkce dohledu mohla v měnícím se prostředí plnit své úkoly, čímž se v souladu se závazkem celé organizace ke stabilizaci nákladů zvýší účinnost a omezí plánované náklady.

Výdaje vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně rozpoznatelné. Tvoří je přímé náklady funkce dohledu ECB. Funkce dohledu také využívá sdílené služby poskytované podpůrnými organizačními složkami ECB^[67]. Vzhledem k tomu, že ECB je odhodlána důsledně prosazovat zlepšování efektivnosti, pravidelně zdokonaluje mechanismy rozdělení nákladů, aby zajistila jeho přesnost, která odráží vyšší efektivitu a měnící se úkoly v celé instituci.

Rozpočtová pravomoc ECB je svěřena Radě guvernérů. Ta přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá Rozpočtový výbor složený ze členů ze všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. Rozpočtový výbor je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se plánování a sledování rozpočtu.

7.1 Výdaje za rok 2025

V roce 2025 činily skutečné roční výdaje na úkoly ECB v oblasti dohledu 689,8 mil. EUR, což je o 14,0 mil. EUR méně než odhadované výdaje ve výši 703,8 mil. EUR oznámené v březnu 2025, což odráží míru využití plánovaných výdajů na úkoly v oblasti dohledu ve výši 98,0 %.

Klasifikace v tabulce 11 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které budou získány zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný) podle článku 8 nařízení o poplatcích^[68].^[69]

V tabulce 12 jsou k dispozici podrobnější informace o výdajích podle vykonávané činnosti.

V roce 2025 se výdaje na úkoly v oblasti dohledu ve srovnání s rokem 2024 zvýšily o 1,3 %. Tento meziroční nárůst celkových výdajů o 9,1 mil. EUR lze přičíst celounijním zátěžovým testům prováděným každé dva roky, které proběhly v roce 2025 (viz část 1.1.1), dodatečným nákladům souvisejícím s novým mandátem vyplývajícím z nařízení o digitální provozní odolnosti (dále též „DORA“) (viz části 1.2.2.3 a 4.1.1.5), jakož i pokračujícím investicím do dohledových technologií (viz část 5.2).

Zvýšení nákladů bylo vyrovnáno snížením odpisů původních výdajů na systém správy informací dohledu (dále též „IMAS“) a platformu pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (dále též „STAR“) na počátku evropského bankovního dohledu. Odpisy, které byly v roce 2025 uplatněny naposledy, se snížily z 19,0 mil. EUR v roce 2024 na 3,8 mil. EUR v roce 2025. Celkový růst navíc dále vyrovnaly nižší náklady související s iniciativami v oblasti dohledu a sdílenými službami (graf 9).

Vedle vnitřních zdrojů využívá ECB externí poradenské služby za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným vedením, obzvláště během období vysokého pracovního vytížení. V roce 2025 vynaložila ECB na poradenské služby pro hlavní úkoly dohledu 37,1 mil. EUR, což v porovnání s rokem 2024 představuje pokles o 5,0 mil. EUR především v důsledku menší potřeby externího poradenství, pokud jde o iniciativy v oblasti dohledu a kontroly na místě.

Rozdělení nákladů na výdaje přímo přiřaditelné k úkolům dohledu ECB a výdaje na sdílené služby zůstalo zhruba podobné jako v předchozím roce (graf 9).

Graf 9

Náklady na úkoly dohledu ECB podle nákladových kategorií

(v mil. EUR)

Přímo připsatelné výdaje sestávají z hlavních osobních nákladů v oblasti dohledu, iniciativ v oblasti dohledu (včetně nákladů souvisejících s přezkumy kvality aktiv), výdajů na specializované informační technologie a z dalších provozních výdajů, jako jsou výdaje na služební cesty a školení.

Celkové výdaje na přímo připsatelné náklady se v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 zvýšily o 14,7 mil. EUR, což odráželo nárůst osobních nákladů o 30,4 mil. EUR, který byl vyrovnán poklesem v jiných kategoriích nákladů. Tyto zvýšené náklady odrážejí především dodatečné pozice v přepočtu na plný úvazek schválené Radou guvernérů v případě i) zátěžových testů prováděných každé dva roky, ii) dokončení internalizace nákladů na poradenství spojených s kontrolami na místě a posuzováním interních modelů a iii) nového mandátu vyplývajícího z nařízení DORA, jakož i dodatečného personálního obsazení projektů zaměřených na bankovní dohled, jejichž náklady jsou přímo zařazeny do této kategorie.

Zejména nárůst výdajů na specializované dohledové technologie a nový mandát vyplývající z nařízení DORA byl převážen nižšími odpisy na IMAS a STAR ve výši 15,2 mil. EUR. V roce 2025 došlo k nárůstu projektů na vývoj IT systémů zaměřených na bankovní dohled (včetně projektu Olympus a jednotného prostoru pro dohled (single supervisory cockpit)), zatímco výdaje na zachování specializovaných IT systémů se ve srovnání s rokem 2024 snížily. Výdaje na činnosti související s iniciativami v oblasti dohledu se oproti roku 2024 rovněž snížily, neboť probíhaly pouze pravidelné přezkumy kvality aktiv.

Výdaje v kategorii sdílených služeb činily 264,6 mil. EUR a zahrnovaly služby, které využívá jak funkce centrálního bankovnictví, tak funkce dohledu.^[70] Tyto náklady si tyto dvě funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování nákladů, který uplatňuje standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku, kancelářské prostory a počet žádostí o překlad.

Náklady na sdílené služby se v roce 2025 snížily: nižší náklady spojené s investicemi do IT hardwaru a IT služeb a s příspěvky ECB na Evropskou školu Frankfurt snížily výdaje v kategoriích IT služby a služby v oblasti lidských zdrojů.

Tento pokles byl vyrovnán zvýšením nákladů na správu majetku a zařízení v důsledku údržby dvou budov v roce 2025^[71] a zavedením dlouhodobé majetkové strategie týkající se nahrazení majetku na konci jeho životního cyklu. Tato strategie by měla být dokončena v roce 2029. Kromě toho došlo k nárůstu v oblasti právních, auditních a administrativních služeb. Důvodem byla především vnitřní reorganizace funkce interního auditu ECB, jejímž cílem bylo dále posílit oddělení úkolů dohledu od ostatních úkolů ECB v rámci sdílených služeb.

7.2 Výhled výdajů na úkoly dohledu ECB v roce 2026

Plánovaný rozpočtový strop pro úkoly v oblasti dohledu v roce 2026 činí 706,7 mil. EUR, což ve srovnání s plánovaným rozpočtem na rok 2025 (703,8 mil. EUR) představuje nárůst o 2,9 mil. EUR. Rozpočet ECB je sestavován s ohledem na očekávané úkoly a na zásady změny priorit a optimalizace zdrojů s cílem dodržet závazek ECB stabilizovat náklady. V souladu s trendem pozorovaným v letech 2024 a 2025 očekává ECB téměř plné využití plánovaného rozpočtu v roce 2026. To znamená, že existuje menší finanční flexibilita, jak reagovat na vnější faktory, které by mohly nastat během rozpočtového období.

Odhad na rok 2026 odráží pokračující investice do dohledových technologií a dodatečné rozpočtové potřeby vyplývající z nařízení DORA. Od ledna 2026 náklady spojené s účastí odborníků ECB ve společných vyšetřovacích týmech podílejících se na dohledu nad kritickými poskytovateli služeb IKT z řad třetích stran (viz část 4.1.1.5) hradí hlavní orgán dohledu, proto nejsou zahrnuty do poplatků ECB za dohled.

Dále byly upraveny modely náboru pracovníků v souvislosti s celounijními zátěžovými testy prováděnými každé dva roky, přičemž zdroje potřebné pro přípravné úkoly jsou nyní zahrnuty do rozpočtu na roky, během nichž se zátěžové testy neprovádí. Tato změna by měla pomoci vyrovnat dopad dvouletých rozdílů v počtu pracovníků. Plánované náklady na rok 2026 neobsahují žádné náklady na odpisy systémů IMAS a STAR. Nárůst nákladů je navíc vyrovnán nižšími výdaji ECB v důsledku konsolidace ze tří budov na dvě.

Roční poplatek za dohled za rok 2026, který má být vybírán v roce 2027, bude vypočítán teprve na konci období placení poplatku za rok 2026 a bude obsahovat skutečné výdaje za celý rok 2026 očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, úroky z prodlení a nedobytné poplatky.

Poměr celkové částky, která má být pro každou kategorii vyměřena za rok 2026, se v případě významných institucí odhaduje na 95,8 % a v případě méně významných institucí na 4,2 %.

7.3 Poplatkový rámec v roce 2025

7.3.1 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku za rok 2025

Roční poplatek za dohled, který má být vyměřen za období placení poplatku za rok 2025, činí 690,0 mil. EUR. Téměř bezezbytku se skládá ze skutečných ročních výdajů za rok 2025 ve výši 689,8 mil. EUR, očištěných o (netto) náhradu jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku ve výši 275 638 EUR a o obdržené úroky z prodlení ve výši 30 444 EUR, což představuje celkovou úpravu ve výši 245 194 EUR.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí podle statusu dohlíženého subjektu (významný, nebo méně významný), a tedy podle rozsahu dohledové činnosti ECB. Výdaje se přidělují významné nebo méně významné instituci dle metodiky, která se na základě skutečně prováděných úkolů dohledu průběžně přehodnocuje. V roce 2025 představují částky vyměřené významným a méně významným institucím 95,5 %, resp. 4,5 % celkového ročního poplatku za dohled.

Z celkového hlediska představují poplatky ECB za dohled 0,16 % veškerých správních nákladů a odpisů subjektů, nad nimiž ECB vykonává přímý či nepřímý dohled^[72] (0,19 % pro významné subjekty a 0,04 % pro méně významné subjekty).

7.3.2 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni subjektu nebo skupiny se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené subjekty.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

7.4 Další výnosy související s úkoly bankovního dohledu

ECB je oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí v případě, že jsou předchozí rozhodnutí o sankcích pozměněna nebo zrušena. Související částky jsou vykázány ve výsledovce ECB. V roce 2025 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 28,5 mil. EUR.

8 Právní nástroje přijaté ECB

Mezi právní nástroje přijaté ECB patří nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny určené vnitrostátním příslušným orgánům. V této kapitole jsou uvedeny právní nástroje v oblasti bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2025 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a na portále EUR-Lex. Jsou zde právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM i jiné relevantní právní nástroje.

8.1 Nařízení ECB

ECB/2025/24
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2025/1520 ze dne 15. července 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2016/445 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (ECB/2016/4) (ECB/2025/24) (Úř. věst. L, 2025/1520, 28.7.2025)

ECB/2025/31
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2025/1958 ze dne 9. září 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2015/534 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (ECB/2015/13) (ECB/2025/31) (Úř. věst. L, 2025/1958, 17.10.2025)

8.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2025/1
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/94 ze dne 10. ledna 2025, kterým se stanoví kritéria pro oznamování rozhodnutí v oblasti dohledu pro účely zátěžových testů v rámci dohledu (ECB/2025/1) (Úř. věst. L, 2025/94, 16.1.2025)

ECB/2025/7
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/451 ze dne 21. února 2025, kterým se mění rozhodnutí EU/2024/461 o poskytování informací o odměňování, rozdílech v odměňování žen a mužů, schválených vyšších poměrech a osobách s vysokými příjmy vnitrostátními příslušnými orgány Evropské centrální bance pro účely srovnávání (ECB/2024/2) (ECB/2025/7) (Úř. věst. L, 2025/451, 6.3.2025)

ECB/2025/8
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/507 ze dne 7. března 2025 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2024 (ECB/2025/8) (Úř. věst. L, 2025/507, 27.3.2025)

ECB/2025/10
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/673 ze dne 24. března 2025, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2023/1681 o poskytování údajů z oblasti dohledu, které dohlížené subjekty vykazují vnitrostátním příslušným orgánům, Evropské centrální bance (ECB/2023/18) (ECB/2025/10) (Úř. věst. L, 2025/673, 4.4.2025)

ECB/2025/13
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/873 ze dne 24. dubna 2025, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2022/1981 o využívání služeb Evropského systému centrálních bank příslušnými orgány (ECB/2022/33) (ECB/2025/13) (Úř. věst. L, 2025/873, 12.5.2025)

ECB/2025/14
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2025/874 ze dne 24. dubna 2025, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2022/1982 o využívání služeb Evropského systému centrálních bank příslušnými orgány a spolupracujícími orgány (ECB/2022/34) (ECB/2025/14) (Úř. věst. L, 2025/874, 12.5.2025)

ECB/2025/25
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2025/1521 ze dne 15. července 2025, kterými se mění obecné zásady (EU) 2017/697 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím (ECB/2017/9) (ECB/2025/25) (Úř. věst. L, 2025/1521, 28.7.2025)

ECB/2025/26
Doporučení Evropské centrální banky ze dne 15. července 2025, kterým se mění doporučení ECB/2017/10 o společných specifikacích pro uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím (ECB/2025/26) (Úř. věst. C, C/2025/4190, 28.7.2025)

ECB/2025/40
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2025/2595 ze dne 10. prosince 2025 o přístupu vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti dohledu ke krytí nevýkonných expozic v držení méně významných dohlížených subjektů (ECB/2025/40) (Úř. věst. L, 2025/2595, 19.12.2025)