1 Úvod
Priority v oblasti dohledu na období 2025–2027 odrážejí střednědobou strategii bankovního dohledu ECB na příští tři roky. Jsou stanovovány Radou dohledu ECB, podléhají každoročnímu přezkumu a vycházejí z komplexního hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst dohlížených institucí. Zohledňují také výsledek procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP)[1] i pokrok ve srovnání s prioritami z předchozích let. Podporují efektivní alokaci dostupných zdrojů dohledu a lze je flexibilně přizpůsobovat, pokud si to změny v rizikovém prostředí vyžádají.
V uplynulém roce prokázal evropský bankovní sektor odolnost vůči nejistému vnějšímu prostředí a osvědčil svou schopnost nadále podporovat hospodářské oživení. Evropské banky vykazují silnou kapitálovou a likviditní pozici. Kvalita jejich aktiv zůstala celkově odolná vůči náročnějšímu makrofinančnímu prostředí, přičemž jejich ziskovost dosáhla nejvyšších úrovní od počátku evropského bankovního dohledu, zejména v důsledku vyšších úrokových sazeb.
Bez ohledu na robustnost rozvah a rizikového profilu bank je vzhledem k trvale vysokému geopolitickému napětí a související nejistotě ohledně makroekonomického výhledu nutná obezřetnost. I když dohlížené subjekty byly dosud schopny odolávat nedávným geopolitickým šokům, podpořené mimo jiné širokou odolností reálné ekonomiky, je nezbytné, aby banky byly i nadále obezřetné a pravidelně vyhodnocovaly důsledky, které by tyto události mohly potenciálně mít na jejich činnost, operace a rizikový profil. V této souvislosti zůstává prioritou řešení nedostatků v bankovních systémech řízení úvěrového rizika, zejména pokud jde o včasné určení zhoršující se kvality aktiv a zavádění obezřetné úrovně tvorby opravných položek. Dále je klíčové posílit rámce provozní odolnosti bank, aby se zvýšila jejich schopnost odolat jakémukoli narušení provozu v důsledku náhlých událostí. Průřezová povaha geopolitických šoků vyžaduje ucelenou strategii dohledu a zvláštní důraz na schopnost bank odolávat těmto šokům v rámci priorit v oblasti dohledu.
Banky by zároveň měly dále zintenzivnit své úsilí o účinné řešení podstatných nedostatků, které orgány dohledu zjistily v předchozích cyklech a včas je napravit. V oblastech, které byly v minulosti předmětem podrobné dohledové činnosti, se úsilí orgánů dohledu zaměří na účinnou a včasnou nápravu zjištěných nedostatků ze strany bank. To platí zejména pro shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik (RDARR) – kde i přes dlouhodobou spolupráci s orgány dohledu a uznaná zlepšení některé banky zásadní nedostatky stále nevyřešily. Prioritou bude i nadále plné dodržování očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o řízení klimatických a environmentálních rizik bankami.
A v neposlední řadě je vzhledem k tomu, že se technologický pokrok stane pro budoucnost bankovního sektoru prioritou, nezbytné, aby banky posílily své úsilí v oblasti digitalizace a zajistily obezřetné řízení rizik vyplývajících ze zavádění nových technologií. I když dohlížené subjekty v této oblasti dosahují pokroku, aby zvýšily svou schopnost úspěšně konkurovat v budoucnu, musí být připraveny na nová rizika vyplývající z digitalizace svých činností a služeb. To jim pomůže zvýšit udržitelnost jejich obchodních modelů a umožnit jim využívat výhod inovativních technologií.
V této souvislosti se priority v oblasti dohledu na období 2025–2027 zaměřují na odolnost bank vůči bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým otřesům (priorita č. 1), na význam včasné nápravy známých podstatných nedostatků (priorita č. 2) a na potřebu řešit výzvy vyplývající z digitální transformace a nových technologií (priorita č. 3). Každá priorita se zaměřuje na konkrétní soubor zranitelných míst v bankovním sektoru (označovaných jako „prioritní zranitelná místa“), pro něž byly stanoveny zvláštní strategické cíle a vypracovány pracovní programy. Vzájemná závislost mezi riziky se odráží v koncepci těchto pracovních programů, jejichž cílem je posílit účinnost a efektivitu spolupráce orgánů dohledu s bankami. Obrázek 1 uvádí pět hlavních zranitelných míst v bankách a zvlášť zdůrazňuje geopolitická rizika, která se tyto tři zastřešující priority snaží řešit.
Obrázek 1
Priority v oblasti dohledu na období 2025–2027 zabývající se zjištěnými zranitelnými místy bank

Zdroj: ECB.
Poznámky: Tento obrázek ukazuje tři priority v oblasti dohledu na období 2025–2027 a odpovídající zranitelná místa, která by banky měly řešit v příštích třech letech. Bankovní dohled ECB bude s ohledem na zjištěná zranitelná místa provádět cílené činnosti zaměřené na jejich hodnocení, sledování a také následnou činnost. Oddíl na pravé straně obrázku ukazuje zastřešující kategorii rizik, která je s každým zranitelným místem spojena.
Hlavním účelem strategického plánování bankovního dohledu ECB je vypracovat zdravou strategii na následující tři roky. Priority v oblasti dohledu podporují účinnost a konzistentnost plánování činnosti společných týmů dohledu a podporují účinnou alokaci zdrojů v souladu se stanovením odpovídajících úrovní tolerance rizika. Priority v oblasti dohledu rovněž pomáhají vnitrostátním orgánům dohledu přiměřeným způsobem stanovovat vlastní priority dohledu nad méně významnými institucemi. Transparentní komunikace v oblasti priorit vyjasňuje očekávání dohledu vůči bankám, posiluje dopad dohledu z hlediska dalšího zvýšení odolnosti bankovního sektoru a pomáhá zajistit rovné podmínky.
Bankovní dohled ECB bude i nadále sledovat a vyhodnocovat jak i) vývoj rizik a zranitelných míst dohlížených subjektů, tak ii) pokrok, kterého banky dosáhly při provádění priorit v oblasti dohledu. Pravidelné přezkumy těchto strategických priorit umožní bankovnímu dohledu ECB podle potřeby přizpůsobovat své zaměření a činnosti a pružně reagovat na změny v rizikovém prostředí.
Následující části obsahují podrobnější informace o výsledku identifikace a hodnocení rizik v roce 2024 a stanovují priority v oblasti dohledu a související pracovní programy na období 2025–2027. V rámci své průběžné spolupráce s bankami budou orgány dohledu rovněž provádět další pravidelné a návazné činnosti týkající se minulých priorit, které doplní práci na třech prioritách na období 2025–2027.
2 Hodnocení rizik a priority v oblasti dohledu na období 2025–2027
2.1 Makroekonomické a provozní prostředí pro dohlížené subjekty
I když růst reálného HDP v eurozóně začal postupně oživovat a inflační tlaky nadále zmírňují, krátkodobý výhled růstu zůstává utlumený a podléhá značné geopolitické a politické nejistotě. [2] Mírné tempo hospodářského oživení v eurozóně během roku 2024 podpořily především služby, zatímco zpracovatelský sektor zůstával velmi slabý.[3] I když nedávné ukazatele naznačují pokles tempa růstu v prostředí výrazné nejistoty, růst reálného HDP by měl ve střednědobém horizontu posílit. Toto oživení by mělo zrychlovat v důsledku růstu reálného disponibilního důchodu spotřebitelů (který podpoří soukromou spotřebu), posilování zahraniční poptávky a odeznívání tlumícího vlivu dřívějšího zpřísňování měnové politiky.[4] Současně se snížila inflace měřená HICP a očekává se, že v horizontu projekcí dosáhne svého cíle. Klesat by měla nadále také jádrová inflace, i když by měla v krátkodobém horizontu zůstat mírně vyšší než celková inflace měřená HICP.
Vzhledem ke zvýšené úrovni nejistoty zůstávají rizika pro výhled hospodářského růstu ve střednědobém horizontu spíše na straně zpomalení růstu. I přes očekávání návratu k mírnému růstu se pravděpodobnost naplnění mezních událostí zdá být vyšší než před rokem, neboť se zvýšila geopolitická rizika.[5] Rostoucí geopolitické napětí (pramenící např. z války na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě) a rostoucí trendy deglobalizace by mohly v krátkodobém horizontu zvýšit ceny energií a náklady na přepravu zboží a narušit světový obchod, což by následně nepříznivě ovlivnilo výhled hospodářského růstu v eurozóně a oživilo inflační tlaky.[6] Současně by extrémní povětrnostní jevy a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku mohly inflaci zvýšit – zejména ve složce potravin.[7]
Kromě jejich širšího dopadu na výhled růstu a inflace se očekává, že na bankovní sektor budou mít přímý vliv také geopolitická rizika a strukturální výzvy vyplývající z transformace související s klimatem a digitální transformace finančního systému. Geopolitické otřesy mohou zhoršit rizika v oblasti správy a řízení, operační rizika a rizika obchodního modelu, zejména prostřednictvím finančních sankcí nebo kybernetických útoků. Dále mohou mít významné důsledky pro rizikový profil, zejména v situacích, kdy mají banky velké přímé nebo nepřímé rozvahové expozice vůči protistranám zasaženým odpovídajícími riziky. Zároveň vzrostl význam klimatických a environmentálních rizik pro finanční systém a širší ekonomiku, což pomáhá utvářet provozní prostředí bank. Vzhledem k podstatným expozicím vůči fyzickým rizikům a rizikům spojeným s klimatickou transformací se banky musí přizpůsobit hlubšímu dopadu klimatických a kapitálových krizí, což by mohlo potenciálně vést k narušení transformace a dále zvýšit fyzické škody.[8] Pokračující technologická transformace ekonomiky navíc vyžaduje, aby banky podnikly aktivní kroky ke zrychlení úsilí v oblasti digitalizace, zlepšení postupů řízení rizik a řešení rostoucí konkurence ze strany nebankovních subjektů.
Příznivé oceňování rizik na finančních trzích, které v uplynulém roce převládalo, může mít za následek náhlé posuny nálady na trzích a přehodnocování cen aktiv vyvolané negativními překvapeními. Postupné oživení hospodářské aktivity a očekávání uvolnění měnové politiky vedlo ke zvýšení ochoty riskovat, nižším rizikovým prémiím a několikaměsíční relativně utlumené volatilitě na akciových trzích. Tyto podmínky by spolu s nejistotou ohledně budoucího vývoje hospodářského růstu a inflace v hlavních světových ekonomikách mohly vytvořit podmínky pro náhlé korekce cen aktiv a vyšší volatilitu na světových finančních trzích v případě zhoršení makroekonomického výhledu nebo naplnění geopolitických šoků.[9] Tento bod ilustruje prudký a krátkodobý výprodej na světových finančních trzích na začátku srpna – s negativním překvapením v ekonomice ve Spojených státech a obavami z rostoucích úrokových sazeb v Japonsku, které vyvolaly náhlou reakci na riziko.
2.2 Priority v oblasti dohledu pro období 2025–2027
Priorita č. 1: Banky by měly posílit svou schopnost odolávat bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým otřesům
Přetrvávající nejistota ohledně makroekonomického výhledu a rostoucí intenzita geopolitických hrozeb vyžadují zvýšený dohled nad schopností bank odolat souvisejícím šokům. Vzhledem k přetrvávajícímu riziku poklesu, pokud jde o výhled hospodářského růstu v eurozóně, a k vysoké míře nejistoty je ještě důležitější zohlednit jiné scénáře, než je základní scénář, a zvážit různé trajektorie hospodářského růstu a úrokových sazeb. Banky by měly účinně řešit nedostatky zjištěné ve svých systémech řízení úvěrového rizika, včas identifikovat případné zhoršení kvality aktiv a udržovat přiměřenou úroveň tvorby rezerv. Makroekonomický vývoj může ovlivnit riziko expozic bank vůči nefinančním podnikům, např. malým a středním podnikům (SME). Dále může tento vývoj ovlivňovat rizika plynoucí z expozic vůči nebankovním finančním institucím, včetně rizika přelévání šoků do tohoto sektoru. Proto se na tyto otázky bude i v budoucnu pozornost nadále zaměřovat.
Vzhledem k jejich průřezové povaze mohou geopolitická rizika vést k nepříznivému makrofinančnímu vývoji a ovlivnit širší provozní prostředí bank. Mohou představovat přímou hrozbu pro provozní odolnost bank, zejména pokud vedou ke zvýšenému riziku v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, a proto v nadcházejících letech vyžadují soustředěné úsilí v oblasti dohledu s cílem řešit související nedostatky. Vzhledem k velké řadě transmisních kanálů pro geopolitická rizika budou orgány dohledu provádět různé cílené iniciativy ke zvýšení povědomí a posílení odolnosti bank vůči těmto šokům. Jednou z těchto iniciativ je celounijní zátěžový test 2025, který koordinuje Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).
Prioritní zranitelnost: Nedostatky rámců pro řízení úvěrového rizika
Strategický cíl: Banky by měly včas identifikovat zhoršení kvality aktiv a transformovat je do obezřetných rezerv a úrovně kapitálu. Měly by zintenzivnit své úsilí o včasné a účinné řešení příslušných nedostatků zjištěných orgány dohledu podle priorit z předchozích let.
Evropské domácnosti a podniky dosud prokázaly vysokou odolnost vůči měnícím se makroekonomickým podmínkám a posunu směrem k vyšším úrokovým sazbám. Zdravé rozvahy a postupné hospodářské oživení v eurozóně pomáhají podpořit výhled pro firmy, zatímco trhy rezidenčních nemovitostí by měly zůstat odolné. Podporovat by je měla nízká nezaměstnanost, růst reálných mezd a očekávání dalšího snižování úrokových sazeb. Objem bankovních úvěrů se však začal zvyšovat, i když poměrně pomalým tempem, přičemž výraznější vývoj byl pozorován u portfolií, která jsou zranitelnější vůči současnému makrofinančnímu prostředí – zejména komerčních nemovitostí a portfolií malých a středních podniků. I přes tento trend míra krytí bank nadále klesala, a to i v případě rizikovějších segmentů, což bylo částečně způsobeno pokračujícím zbavováním se starších úvěrů se selháním. Pomalý nárůst míry krytí nových úvěrů se selháním (stupeň 2)[10] proto vyvolává obavy, že opravné položky bank nemusí dostatečně odrážet potenciální vznikající rizika nebo rizika zpomalení růstu vyplývající ze slabého ekonomického výhledu a náročného geopolitického prostředí.
Dohledová činnost poukázala na přetrvávající nedostatky v rámcích IFRS 9 bank a ukázala, že některé banky v tomto ohledu očekávání v oblasti dohledu stále neplní. V posledních dvou letech provedly orgány dohledu dvě horizontální hodnocení zaměřená na schopnost bank zachytit nově vznikající rizika prostřednictvím modelů očekávaných úvěrových ztrát. Tato hodnocení ukazují, že banky dosáhly pokroku, pokud jde o zachycení nových rizik, zejména v případě klimatických a environmentálních rizik. Pokrok v některých nově se objevujících rizicích, jako jsou geopolitická rizika, je však nedostatečný.[11] Orgány dohledu také pokračovaly v provádění kontrol na místě zaměřených na úvěrové riziko, přičemž v některých institucích učinily zjištění týkající se oblastí, jako jsou parametry modelu očekávaných úvěrových ztrát, zařazení do stupňů a nedostatky týkající se tvorby rezerv. SREP 2024 také upozornil na přetrvávající nedostatky v oblastech, jako je tvorba rezerv, poskytování úvěrů, klasifikace a ocenění nebo přecenění zajištění.[12]
Do budoucna bude bankovní dohled ECB nadále sledovat schopnost bank včas identifikovat zhoršení kvality aktiv a zavádět odpovídající postupy pro tvorbu rezerv. V tomto kontextu se orgány dohledu zaměří na využívání překryvů a krytí nových rizik včetně těch geopolitických. V následující fázi budou orgány dohledu nadále spolupracovat s bankami, aby zajistily účinnou a včasnou nápravu zjištěných nedostatků, které vyšly najevo v předchozích cyklech dohledu, přičemž k dosažení tohoto cíle využijí všech dostupných prostředků.[13] Zároveň se cílené kontroly na místě budou i nadále zaměřovat na modely a politiky tvorby rezerv pro krytí úvěrů se selháním mimo jiné v portfoliích malých a středních podniků a retailových a komerčních nemovitostí. Orgány dohledu budou rovněž posuzovat, jestli banky včas identifikují a řeší případné potíže dlužníků ve zranitelných portfoliích, zejména prostřednictvím cíleného přezkumu portfolií bank pro malé a střední podniky.
Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority v oblasti dohledu
- Fáze navazující na cílený přezkum IFRS 9, která se zaměří mimo jiné na využívání překryvů a pokrytí nových rizik (včetně těch geopolitických). Orgány dohledu budou sledovat, jak banky pokročily v řešení zjištěných nedostatků, a v případě potřeby využijí eskalační opatření.
- Pokračování kontrol na místě týkajících se úvěrového rizika se zaměřením na zařazení do úvěrových stupňů a tvorbu rezerv na kolektivním základě dle IFRS 9 u korporátů/malých a středních podniků, retailových portfolií a komerčních nemovitostí, včetně ocenění zajištění.
- Cílený přezkum portfolií malých a středních podniků se zaměřením na včasnou identifikaci a řešení potenciálních potíží dlužníků, modelů malých a středních podniků a řízení expozic vůči malým a středním podnikům.
Prioritní zranitelnost: Nedostatky v rámcích provozní odolnosti, zejména co se týče externího zadávání činností IT a bezpečnostních/kybernetických rizik v oblasti IT
Strategický cíl: Banky by měly dodržovat právní požadavky vyplývající z nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), pokud jde o řízení rizik informačních a komunikačních technologií, hlášení incidentů, testování digitální provozní odolnosti a poskytování služeb třetími stranami. Měly by zintenzivnit své úsilí o včasné a účinné řešení dříve zjištěných nedostatků, zejména pokud jde o řízení rizik spojených s kybernetickou bezpečností a externím zadáváním činností.
Rostoucí kybernetické hrozby a závislost na společných poskytovatelích služeb třetích stran představují pro banky i nadále náročné úkoly. Počet závažných kybernetických incidentů oznámených dohlíženými subjekty v roce 2023 prudce vzrostl a v prvních třech čtvrtletích roku 2024 se pohyboval na podobné úrovni. Klíčovými faktory prudkého nárůstu kybernetických incidentů v posledních dvaceti letech[14] je probíhající digitalizace služeb a činností bank a eskalace geopolitického napětí (což zvýšilo riziko útoků ze strany různých skupin napojených na státy)[15]. Banky navíc u kritických funkcí hlásí zvýšenou závislost na poskytovatelích třetích stran, přičemž téměř všechny instituce pro externě zajišťované kritické činnosti využívají cloudové služby.[16] Vysoká míra koncentrace při využívání IT služeb poskytovaných třetími stranami může dále zhoršit finanční nákazu a zvýšit potenciální dopad kybernetických incidentů na celý systém.[17]
Neuspokojivé skóre SREP u operačního rizika a výsledky dohledu v oblasti kybernetické odolnosti a řízení externího zadávání činností potvrzují nedostatky v provozních rámcích bank a potřebu dosáhnout pokroku v nápravných opatřeních. V rámci procesu SREP za rok 2024 mělo operační riziko i nadále nejhorší průměrné skóre, což bylo způsobeno hlavně faktory spojenými s informačními a komunikačními technologiemi.[18] Co se týče externího zadávání zakázek, orgány dohledu zjistily, že více než 10 % smluv pokrývajících zásadní funkce nesplňuje příslušné předpisy.[19] V této souvislosti by banky měly posoudit rizika koncentrace ve vztahu ke konkrétním poskytovatelům, zeměpisným oblastem (s ohledem na zvýšená geopolitická rizika) a funkcím a tato rizika odpovídajícím způsobem řídit, jakož i posoudit a řídit riziko potenciálních dominových efektů napříč více odvětvími vzhledem ke vzájemně propojené povaze bankovních sítí.
Zátěžový test kybernetické odolnosti v roce 2024 ukázal, že banky obecně mají zavedeny vysoce kvalitní reakční a ozdravné rámce. Tento zátěžový test však odhalil také klíčové oblasti, které je nutné zlepšit. Jedná se především o rámce pro zajištění nepřetržitého fungování provozu, přípravy reakcí na incidenty, bezpečnost zálohování a řízení poskytovatelů třetích stran.[20] Orgány dohledu se tak budou i nadále zabývat nedostatky, které se týkají schopností bank zotavit se z úspěšného kybernetického útoku.[21] V této souvislosti budou orgány dohledu pokračovat v úsilí vynaloženém v posledních letech a provádět cílené přezkumy a kroky, jejichž cílem bude posoudit provozní odolnost bank a jestli splňují očekávání v oblasti dohledu a regulatorní požadavky (zejména požadavky podle nařízení DORA, které budou platit od ledna 2025).
Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu
- Shromažďování údajů o poskytovatelích informačních komunikačních technologií z řad třetích stran za účelem identifikace vazeb mezi dohlíženými subjekty a poskytovateli třetích stran, potenciálních rizik z koncentrace a slabých míst ve smlouvách bank o externím zadávání činností.
- Cílené přezkumy systémů řízení rizik pro externí zajišťování rizik a rámců pro kybernetickou odolnost a kontrol rizik
- Opatření přijatá na základě zjištění zátěžového testu kybernetické odolnosti
- Cílené kontroly na místě týkající se rámců pro operační riziko a IT odolnost.
- Provádění nařízení o digitální provozní odolnosti do rámce dohledu
Zvláštní zaměření: Začlenění řízení geopolitických rizik do priorit dohledu
Nedávná eskalace geopolitického napětí nutí banky zavádět důkladné řízení a kontrolu rizik. Aktuální situace vyžaduje zvýšený dohled v krátkodobém a střednědobém horizontu.
Vzhledem k průřezové povaze geopolitických rizik budou odolnost, strategie a řízení rizik bank posuzovány prostřednictvím řady činností. Geopolitické riziko se nejprve podchytí výše uvedenými prioritními činnostmi, které souvisejí s řízením úvěrového a operačního rizika ze strany bank. Orgány dohledu budou také posuzovat procesy řízení rizik a rámce pro ochotu riskovat, které banky používají ke sledování a zmírňování geopolitických rizik. Toho bude dosaženo prostřednictvím cílených srovnávacích analýz týkajících se ochoty riskovat a kultury rizik se zaměřením na zohlednění důsledků, které geopolitická rizika představují pro rámce bank pro identifikaci rizik a ochotu riskovat. Kromě toho budou geopolitická rizika klíčovou součástí celounijního zátěžového testu v roce 2025, který bude zahrnovat průzkumnou analýzu scénářů posuzující schopnost bank modelovat úvěrové riziko protistrany pod tlakem.
Aby orgány dohledu lépe pochopily, jak banky přistupují ke geopolitickým rizikům, a dále vyjasnily očekávání dohledu v této oblasti, přezkoumají stávající postupy a zaměří se mimo jiné na systémy řízení rizik, plánování kapitálu a likvidity a interní zátěžové testování.
Priorita č. 2: Banky by měly účinně a včas napravit přetrvávající podstatné nedostatky
Postupný posun od zaměření na identifikaci rizik k nápravným opatřením je základním prvkem strategie dohledu v rámci celého SSM. Po bankách s nevyřešenými podstatnými nedostatky se proto bude požadovat, aby zintenzivnily své úsilí o kompletní splnění očekávání v oblasti dohledu a včas zavedly řádné plány nápravných opatření. Rozsáhlá činnost dohledu vykonaná v předchozích letech vedla k identifikaci hlavních nedostatků, které se týkají o i) obchodních strategií bank a řízení klimatických a environmentálních rizik a ii) jejich schopnosti v rámci shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik. S ohledem na vznikající rizika (včetně těch geopolitických) je nanejvýš důležité, aby banky měly zavedeny odpovídající a účinné rámce pro shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik, což zajistí včasné rozhodování a účinné strategické řízení. Bankovní dohled ECB bere na vědomí, že v tomto ohledu již bylo dosaženo významného pokroku. Proces nápravy však ještě není dokončen a bude v nadcházejících cyklech dohledu vyžadovat návaznou činnost.
Prioritní zranitelnost: Nedostatky v obchodních strategiích a řízení rizik týkajících se klimatických a environmentálních rizik
Strategický cíl: Banky by měly v plném rozsahu splňovat očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení klimatických a environmentálních rizik jakož i požadavky vyplývající z nového souboru bankovních předpisů CRR3/CRD6 (včetně těch, které se týkají obezřetnostních plánů transformace) a měly by zjištěné nedostatky řešit včas.
Schopnost bank adekvátně řídit klimatická a environmentální rizika zůstává jednou z priorit programu dohledu, a to kvůli rostoucím fyzickým a transformačním rizikům, skutečnosti, že banky dosud plně nesplňují související očekávání v oblasti dohledu, a novým požadavkům vyplývajícím z nového souboru bankovních předpisů, které vstoupí v platnost v roce 2025. Rostoucí fyzická rizika odrážejí pokračující růst globálních teplot (očekává se, že rok 2024 bude nejteplejší v historii měření) a také skutečnost, že v posledních letech prudce roste počet katastrof souvisejících s klimatem (např. požáry či záplavy). Pomalý pokrok při dosahování cílů nulových čistých emisí zároveň vyvolává obavy týkající se transformačních rizik. Velké procento globálních společností kotovaných na burze cenných papírů nesměřuje ke zpomalení globálního oteplování na 2 °C nebo méně.[22] Co se týče bankovního sektoru, z nedávného hodnocení vyplývá, že 90 % dotazovaných bank stále nesměřuje k cílům EU v oblasti klimatu. Kvůli tomu jsou vystavovány nejen vyššímu úvěrovému riziku, ale mimo jiné rovněž právním rizikům při neexistenci dalšího zavádění osvědčených postupů k řešení těchto rizik.[23] Zároveň je 70 % evropských bank v důsledku rizika soudních sporů týkajících se životního prostředí vystaveno reputačním rizikům.[24]
Dohledová hodnocení ukazují, že banky stále pracují na tom, aby splňovaly očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení klimatických a environmentálních rizik.[25] Většina bank, které podléhají dohledu ECB (ne však všechny), vynaložila značné úsilí, aby pokročila v posuzování významnosti ve lhůtě stanovené na březen 2023. Pro banky, které tak dosud neučinily, Evropská centrální banka dále posunula eskalační stupnici a vydala závazná rozhodnutí v oblasti dohledu s možností uložit penále, pokud banky ve stanovených lhůtách dané požadavky nesplní.[26] Hodnocení z prosince 2023 – což byla lhůta stanovená pro začlenění klimatických a environmentálních rizik do řízení bank a jejich strategií a řízení rizik – ukázalo, že banky obecně mají zavedeny základní rámce pro klimatická a environmentální rizika, ale v řadě bank zatím stále chybí (právě v těchto případech orgány dohledu nyní přijímají následná opatření). Zároveň přetrvávají nedostatky, které narušují odpovídající řízení klimatických a environmentálních rizik. Tato zpětná vazba byla bankám písemně sdělena a ECB pokrok příslušných institucí nadále pečlivě sleduje. Orgány dohledu budou rovněž pečlivě sledovat, jestli banky dodrží konečný termín a do konce roku 2024 v plném rozsahu splní očekávání v oblasti dohledu včetně začlenění do interních bankovních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a zátěžového testování.
Dohledová hodnocení a kontroly na místě budou nadále prověřovat přiměřenost strategií bank a řízení klimatických a environmentálních rizik a jejich soulad s nadcházejícími regulatorními změnami. Hodnocení zveřejňování informací dohlíženými subjekty v rámci 3. pilíře poukázalo na značný prostor pro zlepšení.[27] S tím, jak banky zdokonalují své postupy zveřejňování informací, budou orgány dohledu přiměřenost těchto postupů nadále pravidelně přezkoumávat a posuzovat. Připravovaný bankovní balíček CRR3/CRD6 uloží přísnější povinnosti týkající se zveřejňování informací a bude vyžadovat, aby banky vypracovaly obezřetnostní plány transformace, které orgány dohledu přezkoumají v souladu s připravovanými obecnými pokyny EBA. Kromě toho budou klimatická a environmentální rizika nadále posuzována prostřednictvím kontrol na místě. Ty budou prováděny na samostatném základě i v rámci určitých kontrol specifických pro konkrétní rizika a orgány dohledu budou provádět hloubkové analýzy schopnosti bank řešit reputační riziko a riziko soudních sporů.
Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority dohledu
- Sledování plného souladu s očekáváními v oblasti dohledu a provádění eskalační stupnice
- Horizontální hodnocení toho, jak banky dodržují požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře týkající se environmentálních a sociálních rizik i rizik v oblasti správy a řízení (rizika ESG)
- Hloubkové analýzy schopnosti bank řešit reputační riziko a riziko soudních sporů spojené se závazky v oblasti klimatu a životního prostředí.
- Přezkum plánování přechodu bank v souladu s mandáty očekávanými od CRD6
- Cílené kontroly na místě týkající se aspektů souvisejících s klimatem a životním prostředím, a to buď samostatné, nebo v rámci přezkumů jednotlivých rizik (např. úvěrového, provozního a rizika obchodního modelu).
Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve shromažďování údajů o rizicích a vykazování
Strategický cíl: Banky by měly zintenzivnit úsilí o nápravu dlouhodobých nedostatků ve svých rámcích RDARR a sladit své postupy s očekáváními v oblasti dohledu. Pokud banky nesplní očekávání v oblasti dohledu, mohlo by to vyvolat eskalační opatření.
Pokrok při řešení dlouhodobých nedostatků v rámcích RDARR je stále nedostatečný. Značný počet dohlížených subjektů stále plně nedodržuje očekávání v oblasti dohledu a zásady Basilejského výboru pro bankovní dohled pro účinné shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. SREP 2024, cílený přezkum schopností RDARR a kampaň na místě upozornily na nedostatky týkající se i) zapojení řídicích orgánů a jejich odborných znalostí, ii) komplexnosti rámců RDARR, iii) přiměřenosti datové architektury a IT infrastruktury, iv) složitých a roztříštěných informačních systémů a v) řízení kvality údajů.
V souladu s prioritami v oblasti dohledu stanovenými v loňském roce zintenzivní bankovní dohled ECB své úsilí, aby zajistil, že dohlížené subjekty dodržují očekávání v oblasti dohledu stanovená v jeho „všeobecných zásadách pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích“. Orgány dohledu dále zvýší tlak na banky, které ve stanovených lhůtách nedostatky nenapraví, přičemž podle potřeby plně využijí nástroje pro eskalaci dohledu (včetně sankcí).[28] Tato strategie nápravy zohlední individuální situaci bank a bude přizpůsobena závažnosti jejich nevyřešených nedostatků, jejich postavení v nápravném cyklu i jejich výsledkům při řešení problémů v oblasti dohledu. Orgány dohledu budou rovněž pokračovat ve svém cíleném přezkumu schopností RDARR a provádět cílené kontroly na místě a v případě zjištění nedostatků úzce spolupracovat s bankami.
Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority v oblasti dohledu
- Následná činnost týkající se cíleného přezkumu postupů RDARR a dodržování očekávání v oblasti dohledu stanovených ve „všeobecných zásadách pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích“, a nápravy dříve zjištěných zjištění, přičemž v případě potřeby budou plně využity dostupné nástroje eskalace
- Cílené kontroly na místě zaměřené na zastřešující otázky správy a řízení a infrastruktury IT, schopnosti shromažďovat údaje v oblasti rizik a postupy podávání zpráv o rizicích
- Zpráva o řízení údajů a kvalitě údajů – každoroční dotazník, jehož cílem je zajistit, aby řídicí orgány bank byly odpovídajícím způsobem odpovědné za interní, finanční a dohledové výkaznictví
Priorita č. 3: Banky by měly posílit své strategie digitalizace a řešit nově vznikající výzvy vyplývající z používání nových technologií
Banky čelí mnoha strukturálním a dlouhodobějším trendům a jedním z nich je digitalizace. Technologický pokrok rychle mění mnoho odvětví, včetně bankovního sektoru, a vytváří tak množství nových obchodních příležitostí, ale také nové výzvy a rizika pro zavedené subjekty. Vzhledem k tomu, že se digitální transformace stala prioritou pro mnoho bank, které usilují o zachování konkurenceschopnosti, je nezbytné, aby měly zavedeny odpovídající pojistné mechanismy, které omezí potenciální rizika vyplývající z nových obchodních postupů a technologií. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu i složité prostředí kybernetických hrozeb, neboť pokrok v oblasti digitalizace by mohl oslabit provozní odolnost bank. V dlouhodobém horizontu se očekává, že digitalizace posílí konkurenceschopnost bank, zlepší jejich obchodní modely a zvýší jejich odolnost vůči konkurenci mimo bankovní sektor.
Rychlý pokrok zaznamenaný v oblasti technologií, jako je vznik generativní umělé inteligence, a výrazný nárůst v zavádění těchto technologií v bankách (přičemž umělá inteligence je využívána např. v obezřetnostním i jiném prostředí) vyžadují strukturovaný přístup. Orgány bankovního dohledu musí vypracovat cílené strategie, aby lépe pochopily reakce bank na strukturální trendy formující budoucnost jejich sektoru, jako jsou digitální platformy, strategická partnerství a využívání umělé inteligence. ECB proto podporuje odpovídající řízení rizik spojených s digitalizací a přijímání osvědčených postupů v odvětví.
Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve strategiích digitální transformace
Strategický cíl: Banky by měly posílit své strategie digitalizace a související plány provádění, aby odpovídajícím způsobem zmírnily základní rizika, včetně rizik vyplývajících z používání nových nebo pokročilejších technologií, jako jsou cloudové služby a umělá inteligence.
Dohlížené subjekty těží z rekordně vysoké ziskovosti, která byla způsobena především posunem od prostředí nízkých úrokových sazeb do kladných úrokových sazeb, což zvýšilo čisté úrokové marže. Banky využívají vyšších výnosů a zároveň se daří omezit růst nákladů, a tím zlepšit nákladovou efektivnost (což se odráží v nedávném poklesu poměru mezi náklady a výnosy). Tato zlepšení jsou však z velké části spojena s exogenními faktory souvisejícími s makrofinančním prostředím, v němž banky působí, zatímco strukturální problémy související s obchodními modely bank přetrvávají. V této souvislosti mohou být dohlížené subjekty vybízeny k tomu, aby tyto neočekávané zisky aktivovaly a dále tak pokročily v digitalizaci a posílily svůj rámec provozní odolnosti.
V posledních letech bankovní dohled ECB upřednostňoval hodnocení rizik souvisejících s digitalizací bankovního sektoru. Činnosti dohledu, jako jsou informace o trhu, cílené přezkumy a kontroly na místě, umožnily zhodnotit osvědčené postupy bank a určit důležité aspekty pro udržitelné, dobře řízené řízení digitalizace bank a zvyšování povědomí o rizicích. V červenci 2024 zveřejnil bankovní dohled ECB zprávu o klíčových kritériích hodnocení a osvědčených postupech v oblasti digitalizace,[29] která orgánům dohledu poskytla základy, jenž potřebují k vytvoření uceleného hodnotícího rámce pro digitalizaci. V budoucnu bude bankovní dohled ECB pokračovat v této oblasti ve svém úsilí a provádět cílené kontroly na místě a přezkumy se zaměřením na klíčové technologie, případy použití a linie podnikání s cílem dále prohloubit své porozumění a dále zdokonalovat svůj přístup k dohledu. Orgány dohledu budou s bankami spolupracovat, aby na základě jasně stanoveného přístupu k eskalaci navázaly na svá zjištění.
Hlavní činnosti jako součást pracovního programu pro tyto priority v oblasti dohledu
- Cílené činnosti zaměřené na dopad digitálních činností bank na jejich obchodní modely/strategii a rizika vyplývající z používání inovativních technologií
- Cílené kontroly na místě týkající se digitální transformace, které se zaměřují jak na aspekty strategií bank související s IT, tak na obchodní modely
2.3 Další činnosti dohledu a návazná činnost týkající se minulých priorit
Kromě priorit v oblasti dohledu, které byly stanoveny na období 2025–2027, bude bankovní dohled ECB pokračovat v provádění dalších pravidelných a ad hoc činností.
Následné nápravné činnosti prováděné v rámci pravidelné činnosti dohledu
Vzhledem k tomu, že v předchozích letech byly prováděny rozsáhlé dohledové přezkumy, některé minulé priority nyní dosáhly pokročilé fáze, kdy se zaměření dohledu přesouvá od identifikace klíčových zranitelných míst ke skutečné nápravě odpovídajících zjištění. Tento oddíl se zabývá pokrokem, kterého bylo dosaženo v posledních několika letech, a upozorňuje na oblasti, kterým je stále třeba věnovat pozornost a na něž dohled prostřednictvím svých pravidelných činností naváže.
V posledních třech letech se orgány dohledu zaměřily na systémy řízení úvěrového rizika bank. Zvláštní důraz byl kladen na odolnost portfolií, která jsou citlivější na makrofinanční situaci nebo jsou vystavena riziku refinancování, jako jsou portfolia bytových a komerčních nemovitostí. V důsledku toho banky zlepšily svou schopnost řešit potenciální prudký nárůst počtu dlužníků v tísni v nemovitostních portfoliích. Některé banky však budou muset vynaložit větší úsilí, aby například plně dodržovaly obecné pokyny EBA pro poskytování a sledování úvěrů, náležitě zohledňovaly rizika refinancování dlužníků a včas aktualizovaly oceňování zajištění. Orgány dohledu navíc pokračovaly v přezkumu interních modelů, což vedlo k velkému objemu zjištění a opatření souvisejících s modely založenými na interním ratingu.
Cílený přezkum řízení úvěrového rizika protistran, který byl proveden v roce 2022, a různé kontroly na místě, které proběhly v posledních několika letech, odhalily závažná zranitelná místa v postupech řízení rizik bank (zátěžové testování, proces řízení selhání a dokumentace a další). V návaznosti na tento cílený přezkum předložily dotčené banky cílené akční plány s lhůtou pro konečnou nápravu do konce roku 2025. Kromě toho zveřejnila ECB v říjnu 2023 pokyny k řádným postupům při správě a řízení úvěrového rizika protistran.[30]
V roce 2024 rovněž proběhla významná dohledová činnost zaměřená na řešení nedostatků v rámcích pro řízení aktiv a pasiv (ALM). Byly provedeny cílené přezkumy zaměřené na pohotovostní plány v oblasti likvidity a schopnosti optimalizace zajištění, proveditelnost plánů financování, řízení a strategií ALM a rizik úrokových sazeb a úvěrového rozpětí. Ty vedly k identifikaci nedostatků mimo jiné i) v hodnocení zajištění a zpeněžení (neznámá způsobilost zajištění z hlediska centrální banky, příliš optimistická doba pro likviditu atd.); ii) v předpokladech použitých při modelování projekcí pro vklady (příliš optimistický budoucí růst vkladů, závislost na zjednodušených předpokladech modelování apod.); iii) v procesech zpětného testování, validace a rekalibrace modelů ALM; a iv) v obecných rámcích ALM (správa údajů, přizpůsobivost informačních systémů, kalibrace omezení ve výkazech o ochotě riskovat atd.).
Od roku 2020 je jednou z priorit dohledu řešení nedostatků ve fungování řídicích orgánů bank. Činnosti dohledu (které zahrnovaly cílené přezkumy účinnosti a rozmanitosti řídicích orgánů, kontroly na místě a každoroční shromažďování údajů) odhalily klíčové nedostatky a zmapovaly pokrok dosažený při jejich řešení. I přes určitý pokrok v oblasti rozmanitosti některé banky stále vykazují nedostatky, pokud jde o kolektivní vhodnost (včetně odborných znalosti v oblasti IT a nezávislosti členů řídících a dozorčích orgánů), plánování nástupnictví a fungování a složení výborů. Poznatky z éto analýzy byly podkladem pro aktualizaci „všeobecných zásad ECB o řízení a kultuře rizik“, které by měly být zveřejněny počátkem roku 2025 a bankám nastiňují očekávání v oblasti dohledu.
V budoucnu se orgány dohledu zaměří na konsolidaci a nápravu stávajících zjištění ve výše uvedených oblastech s cílem zajistit plný soulad s očekáváními v oblasti dohledu a regulace. Orgány dohledu navážou na výsledky činností dohledu a budou individuálně spolupracovat s příslušnými bankami s cílem řešit dosud nevyřízené otázky (zejména dlouhodobé otázky). Pokud úsilí o nápravu není včasné nebo dostatečné, mohou orgány dohledu použít strategie eskalace, přičemž v případě potřeby plně využijí soubor nástrojů dohledu, které mají k dispozici.
Evropská centrální banka 2024
Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu
Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.
Specifická terminologie viz glosář SSM (k dispozici pouze v angličtině).
HTML ISBN 978-92-899-6903-1, ISSN 2599-8536, doi:10.2866/2134400 QB-01-24-029-CS-Q
Viz Aggregated results of the 2024 SREP, ECB, prosinec 2024.
Viz „Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému“, ECB, prosinec 2024.
Viz „Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému“, ECB, prosinec 2024.
Viz „Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému“, ECB, prosinec 2024.
Viz Financial Stability Review, ECB, listopad 2024.
Viz měnové prohlášení ECB, 12. prosince 2024.
Viz Ekonomický bulletin, č. 7, ECB, 2024.
Viz „Sustainable finance: from ‘eureka!’ to action“, hlavní projev Franka Eldersona na sympoziu „Sustainable Finance Lab Symposium on Finance in Transition“, 4. října 2024.
Viz Financial Stability Review, ECB, listopad 2024.
Viz „Same same but different: credit risk provisioning under IFRS 9“, Working Paper Series, č. 2841, ECB, 2023.
Viz „IFRS 9 overlays and model improvements for novel risks“, ECB, červenec 2024.
Viz „Aggregated results of the 2024 SREP“, ECB, prosinec 2024.
Více informací o dalších plánovaných a již probíhajících činnostech dohledu souvisejících s úvěrovým rizikem naleznete v kapitole 2.3.
Viz Global Financial Stability Report, MMF, duben 2024
Viz rozhovor s Anneli Tuominenovou v Börsen-Zeitung z 21. listopadu 2023
Viz „Rise in outsourcing calls for attention“, Supervision Newsletter, ECB, únor 2024.
Viz Global Financial Stability Report, MMF, duben 2024.
Viz „Aggregated results of the 2024 SREP“, ECB, prosinec 2024.
Viz „Rise in outsourcing calls for attention“, zpravodajSupervision Newsletter, ECB, únor 2024.
Viz „Global rifts and financial shifts: supervising banks in an era of geopolitical instability“, projev Claudie Buchové na výroční konferenci ESRB „New Frontiers in Macroprudential Policy“, 26. září 2024.
Viz „ECB concludes cyber resilience stress test“, tisková zpráva, ECB, 26. července 2024.
Viz zpráva Institutu udržitelnosti MSCI Net-Zero Tracker.
Viz Risks from misalignment of banks’ financing with the EU climate objectives, ECB, leden 2024.
Viz „Failing to plan is fail’ – why transition planning is essential for banks“, The Supervision Blog, ECB, 23. ledna 2024.
Jak je uvedeno v dokumentu „Guide on climate-related and environmental risks“, ECB, 2020.
Viz také „You have to know your risks to manage them – banks’ materiality assessments as a crucial precondition for managing climate and environmental risks“, The Supervision Blog, ECB, 8. května 2024, a „Nature-related risk: legal implications for central banks, supervisors and financial institutions“, projev Franka Eldersona na Právní konferenci ESCB 2024, 6. září 2024.
Viz „ESG data quality: Pillar 3 disclosures in focus“, Supervision Newsletter, ECB, únor 2024.
Viz “Risk data aggregation and risk reporting: ramping up supervisory effectiveness”, The Supervision Blog, ECB, 15. března 2024.
Viz „Digitalisation: key assessment criteria and collection of sound practices“, ECB, 2024.
Viz „Sound practices in counterparty credit risk governance and management“, ECB, říjen 2023.