Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Evropské banky se v roce 2023 i nadále pohybovaly v náročném prostředí. Potýkaly se se slabou ekonomikou eurozóny a rostoucími geopolitickými riziky, zejména v důsledku neoprávněné války Ruska proti Ukrajině a tragického konfliktu na Blízkém východě. Na jaře ovlivnilo finanční trhy finanční napětí v dalších zemích. A vzhledem k tomu, že inflace měla zůstat příliš vysoká po příliš dlouhou dobu, ECB nadále zpřísňovala svou měnovou politiku.

Ale veliké úsilí, které jsme vynaložili v předchozích letech, aby banky v eurozóně byly odolnější, se vyplatilo. Banky si zachovaly solidní kapitálové a likviditní pozice, přičemž souhrnný poměr kmenového kapitálu tier 1 dohlížených bank činil 15,6 %, což je blízko rekordně vysoké úrovni. To pomohlo ochránit sektor před vnějšími šoky a umožnilo bankám plynule promítat zpřísňování politiky ECB do ekonomiky.

Několik problémů však zůstává. Zatímco vyšší úrokové sazby měly vliv na čisté úrokové marže bank v eurozóně, což vedlo ve třetím čtvrtletí roku 2023 k průměrnému poměru kapitálové návratnosti ve výši 10 %, depozitní sazby a úvěry se selháním rostou. Orgány dohledu budou vývoj rizik nadále pozorně sledovat. Zaměří se zejména na expozice bank vůči zranitelným sektorům, jako jsou komerční nemovitosti, a budou řešit obavy ohledně řízení bank i vnitřních rámců kontroly rizika.

Odolnost a přizpůsobivost bude mít zásadní význam pro řešení strukturálních problémů spojených se změnou klimatu a digitalizací. V roce 2024 by banky měly splnit očekávání ECB v oblasti dohledu týkající se klimatických a environmentálních rizik a začlenit tato rizika do svých strategií a procesů řízení rizik. A vzhledem k rozšiřujícímu se používání umělé inteligence budou orgány dohledu nadále kontrolovat strategie bank v oblasti digitalizace a jejich odolnost vůči kybernetickým útokům. I díky tomuto úsilí banky zůstanou silné a budou nadále hrát svou úlohu při podpoře ekonomiky eurozóny na její cestě k zelenější a digitálnější budoucnosti.

Úvodní rozhovor s předsedkyní Rady dohledu Claudií Buchovou

Funkce předsedkyně Rady dohledu ECB jste se ujala v lednu 2024. Jakou hlavní zásadou se budete při plnění tohoto důležitého úkolu řídit?

Vždy musíme mít na paměti, že jako orgány dohledu jednáme jménem veřejnosti. Banky hrají v každodenním životě obrovskou roli: chrání vklady, usnadňují platby a půjčují peníze domácnostem a podnikům. Naším úkolem je zajistit, aby banky byly bezpečné a nepodstupovaly příliš mnoho rizik.

To má velmi praktické důsledky: potřebujeme zohledňovat budoucí vývoj a přistupovat k problémům kriticky, jak je stanoveno v Základních zásadách pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru. Zohledňování budoucnosti je nyní, kdy ekonomika a společnost v mnoha zemích dosáhly bodu obratu, obzvláště důležité. A musíme být kritičtí, dívat se na věci z jiných úhlů. Dobře fungující banky jsou pro společnost jednoznačně prospěšné. Banky jsou však soukromé subjekty a v konečném důsledku jednají v zájmu svých akcionářů. Naší úlohou jakožto orgánů dohledu je zajistit, aby jednaly také v zájmu společnosti.

V roce 2024 oslaví evropský bankovní dohled své desáté výročí. Jak je vyspělý a co na něm lze ještě zlepšit?

Díky jednotnému mechanismu dohledu (SSM) dosáhla Evropa významného pokroku, co se týká budování institucí a přenášení pravomocí na evropskou úroveň. Před deseti lety byla situace v oblasti dohledu v Evropě roztříštěná, a to jak z hlediska institucí, tak z hlediska postupů. Často byla opomíjena přeshraniční rizika a nebylo možné porovnávat banky mezi sebou. Dohledové standardy se v jednotlivých zemích lišily.

Nyní máme v oblasti dohledu na evropské úrovni silné pravomoci a zároveň úzce spolupracujeme s vnitrostátními orgány. Domnívám se, že způsob, jakým je dnes uspořádán evropský bankovní dohled, může posloužit jako model pro další oblasti politiky, v nichž může být zapotřebí větší integrace.

Samozřejmě se však vždy můžeme zlepšovat. Jedním z mých cílů je evropský dohled ještě více integrovat. Rok 2024, kdy slavíme desáté výročí, jsme pojmenovali naším „rokem integrace“. Bude zahrnovat řadu iniciativ na další podporu sdílení znalostí, investice do společných dohledových technologií a využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. To podpoří naši kulturu „jednoho týmu“.

Jak si podle vašeho názoru v roce 2023 dohlížené banky vedly?

Evropské banky prokázaly odolnost vůči otřesům, které v posledních letech zasáhly naše ekonomiky. Pandemie COVID-19, rostoucí ceny energií a inflace, ruská invaze na Ukrajinu a nedávno konflikt na Blízkém východě vystavily naše ekonomiky tlaku. Účinky těchto otřesů se odráží ve vyšší inflaci a úrokových sazbách a slabším hospodářském růstu. Zaznamenali jsme nejprudší nárůst úrokových sazeb v historii ECB.

Tyto vyšší úrokové sazby jsou zajisté důležitým faktorem, který stojí za výrazným zvýšením ziskovosti bank, a to i proto, že banky přenášejí růst úrokových sazeb do depozitních sazeb pomalu. Kapitálové pozice bank zůstávají značné a výrazně nad regulatorními požadavky. Také nerealizované ztráty evropských bank z devalvace cenných papírů jsou poměrně omezené. A jejich likviditní pozice zůstaly silné i po postupném ukončení mimořádné podpory likvidity ze strany ECB. To lze přičíst regulatorním a dohledovým změnám provedeným po celosvětové finanční krizi. Musíme však také uznat, že banky těžily z výrazných měnových a fiskálních reakcí na dřívější otřesy.

Nesmíme tedy usnout na vavřínech. Zvyšují se makrofinanční a geopolitická rizika a v mnoha zemích se musí reálná ekonomika přizpůsobit strukturálním změnám. To může ovlivnit banky prostřednictvím zvýšeného úvěrového a likviditního rizika. Ve skutečnosti se již začala naplňovat některá nově vznikající rizika. Dochází k nárůstu nevýkonných úvěrů, úpadků podniků a míry selhání. Budeme pokračovat v našem úsilí posílit odolnost bank, nad nimiž vykonáváme dohled. A budeme se zabývat zjištěnými nedostatky v jejich řízení a v řízení rizik.

Jaké ponaučení si podle vás evropský bankovní dohled může vzít z turbulencí na trzích v březnu 2023?

Pro mě je hlavním ponaučením, že ke krizím často dochází, když negativní vnější otřesy odhalí špatné řízení rizik bank. To pro nás má dva konkrétní důsledky.

Zaprvé, jako orgány dohledu musíme být proaktivní a zabývat se zjištěními v rané fázi. Události v březnu 2023 ukázaly, že i zátěž u menších místních bank může mít celosvětové dopady, pokud se nebude aktivně řešit. Na mezinárodní úrovni proto přezkoumáváme nedostatky regulatorního rámce např. v oblasti likviditního a úrokového rizika a diskutujeme o možných důsledcích pro účelnost dohledu.

Zadruhé, potřebujeme dobře porozumět tomu, jaký vliv mají na banky změny makroekonomického prostředí. Americké a švýcarské orgány uznaly, že před turbulencemi existovaly nedostatky ve správě a řízení rizik. V příznivém makroekonomickém prostředí tyto nedostatky nenapáchají příliš škody. Když se však karta obrátí, dojde k jejich odhalení a mohou poškodit celý finanční systém.

Zajištění dostatečné úrovně kapitálu v systému je samozřejmě první obrannou linií proti nepředvídaným událostem a vnějším šokům. Rovněž zmírňuje negativní dopad špatného řízení a nedostatků v řízení rizik.

Aktuální otázkou je účelnost dohledu, která byla také předmětem doporučení při externím hodnocení procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP). Jak hodláte evropský bankovní dohled zefektivnit?

Být efektivní znamená v případě orgánu dohledu zajistit, aby se relevantní zjištění promítla do konkrétních zlepšení rizikových profilů a odolnosti bank. To je hlavní ponaučení z událostí z loňského jara. Být efektivní však také znamená zaměřit se na příslušná rizika.

Účelnosti evropského bankovního dohledu věnujeme pozornost již nějakou dobu. Jsem velmi vděčná Andreovi Enriovi za to, že jmenoval Odbornou poradní skupinu pro přezkum SREP. Její zpráva pro nás obsahuje jasná doporučení: měli bychom být přizpůsobivější a intruzivnější, více se zaměřovat na rizika, zvýšit svou efektivitu a účelnost a plně využívat všech nástrojů dohledu.

Tato doporučení jsme rozsáhle projednávali v Radě dohledu. Některá byla provedena v cyklu SREP v roce 2023. Máme nový rámec rizikové tolerance a víceleté hodnocení SREP, které pracovníkům dohledu poskytuje větší flexibilitu při zaměřování na zranitelná místa jednotlivých bank. Další doporučení budou zvážena pro cyklus SREP v roce 2025. Náš dohled posilujeme také tím, že používáme intruzivnější opatření, jak vysvětlil Frank Elderson ve svém nedávném projevu.

Co budou podle vás pro evropské banky největší výzvy v blízké budoucnosti?

Podle mého názoru jsou největšími výzvami, před nimiž banky stojí, změny v makrofinančním a geopolitickém prostředí a vyvíjející se konkurenční prostředí.

Opouštíme období velmi nízkých úrokových sazeb. Toto prostředí mohlo přimět banky k tomu, aby více riskovaly a podpořily tak zisky. Navzdory nedávným otřesům HDP zůstávají platební neschopnost a selhání na velmi nízké úrovni, stejně jako rezervy bank na krytí úvěrových ztrát. Tento nesoulad je z velké části způsoben nebývalou fiskální a měnovou podporou, která před těmito šoky rozvahy bank ochránila.

To má důsledky pro budoucí hodnocení rizik, neboť dřívější údaje o nesplácení úvěrů neodrážejí věrně rizika pro kvalitu aktiv, která se očekávají v budoucnu. A mnoho rizik, kterým jsou banky vystaveny, jako je kybernetické riziko, klimatická a environmentální rizika a geopolitická rizika, vzniklo teprve nedávno.

Je proto nezbytné, aby banky přizpůsobily své postupy řízení rizik novému prostředí.

Druhou výzvou, před kterou banky stojí, je měnící se konkurenční prostředí. Nebankovní finanční instituce zvýšily svůj podíl na trhu, a ačkoli inovace, jako jsou technologie distribuovaného registru a umělá inteligence, poskytují bankám příležitosti ke zvýšení jejich produktivity, rovněž umožňují novým účastníkům trhu zpochybnit stávající obchodní modely. Inovace a zvýšená hospodářská soutěž mohou zlepšit hospodářskou prosperitu, ale také vytvářejí nová rizika. Pokud banky vidí stlačování svých marží, mohou se uchýlit k potenciálně rizikovějším aktivitám. Mohou například zmírnit své standardy pro upisování úvěrů. Expozice bank vůči nebankovním finančním institucím a digitálnímu ekosystému proto pozorně hlídáme a sledujeme, jak jsou jejich obchodní modely ovlivněny zvýšenou konkurencí.

Jak vidíte budoucnost bankovní unie?

Dosáhli jsme velmi dobrého pokroku, pokud jde o první dva pilíře bankovní unie, tj. dohled a řešení krizí, avšak třetí pilíř, kterým je ochrana vkladů, postupuje mnohem pomaleji. Domnívám se, že další zpoždění při dokončování bankovní unie by se mohla ukázat jako škodlivá. Musíme se připravit na potenciálně nepříznivější prostředí, což vyžaduje odstranění zbývajících nedostatků v evropských rámcích pro krizové řízení a pojištění vkladů.

Všechny tři pilíře bankovní unie jsou totiž ve skutečnosti úzce propojeny. Dohled zajišťuje, aby selhání bank nebyla pravděpodobná, a pokud k nim přeci jen dojde, aby nebyla závažná. Ale ani nejkvalitnější dohled nemůže a neměl by zabránit všem selháním. Dojde-li k selhání, mělo by se minimalizovat narušení bankovních služeb a měly by být chráněny peníze daňových poplatníků. Tehdy přichází na scénu druhý pilíř – důvěryhodný a účinný režim řešení krizí pod záštitou Jednotného výboru pro řešení krizí.

Je zřejmé, že je třeba dále pracovat na třetím pilíři – společném systému pojištění vkladů. Pojištění vkladů má zásadní význam pro ochranu vkladatelů. Jako jakékoli jiné pojištění však může přispět k morálnímu hazardu a podstupování rizik. Proto evropský bankovní dohled zajišťuje, aby ve všech zúčastněných zemích byly konzistentně uplatňovány přísné standardy dohledu.

V současné době je pojištění vkladů z velké části organizováno na vnitrostátní úrovni, což není slučitelné s dohledem a řešením krizí na evropské úrovni. Potřebujeme evropský systém pojištění vkladů, který zajistí jednotnou úroveň ochrany vkladatelů v celé eurozóně. To by rovněž mohlo podpořit lepší integraci bankovních trhů a přeshraniční sdílení rizik.

Ráda bych také zdůraznila, že aktiva z dřívější doby již nejsou důvodem pro odkládání dalších kroků. Když byl zahájen projekt bankovní unie, dávalo smysl zaměřit se nejprve na odstranění aktiv z dřívější doby z rozvah bank. Toho jsme nyní dosáhli – podíl úvěrů se selháním ve významných institucích klesl ze 7,5 % v roce 2015 na 1,9 % ve třetím čtvrtletí roku 2023, což je blízko rekordně nízké úrovně.

1 Bankovní dohled v roce 2023

1.1 Odolnost bank podléhajících evropskému bankovnímu dohledu

1.1.1 Úvod

Proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) v roce 2023 potvrdil, že banky v eurozóně i nadále vykazují odolnost díky silným kapitálovým a likviditním pozicím navzdory nejistému hospodářskému prostředí. Banky jsou celkově dobře kapitalizovány. Souhrnný poměr kmenového kapitálu tier 1 (dále též „poměr CET1“) významných institucí se vrátil na historická maxima z roku 2021 – ve třetím čtvrtletí roku 2023 činil 15,6 %, zatímco u méně významných institucí dosáhl 17,7 %. Rovněž se zlepšily agregované pákové poměry – v případě významných institucí dosáhly 5,6 % (+0,5 procentního bodu) a v případě méně významných institucí dosáhly 9,3 % (+0,7 procentního bodu).

Celkově mají významné instituce také dostatečné likviditní rezervy, pokud jde o regulatorní požadavky, a to i přes pokles těchto rezerv od začátku současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činil agregovaný ukazatel krytí likvidity významných institucí 159 % oproti přibližně 140 % před pandemií. U méně významných institucí byl tento ukazatel vyšší, a to 205 %.

K vysoké míře nejistoty spojené s makrofinančním prostředím však přispěl utlumený hospodářský růst v prvních devíti měsících roku 2023, slabý hospodářský výhled v důsledku přísnějších podmínek financování a zvýšené geopolitické napětí.

Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činil souhrnný anualizovaný poměr kapitálové návratnosti významných institucí od začátku roku 10 %; v porovnání s předchozím čtvrtletím tedy zůstal beze změny, před rokem však činil 7,6 %. Méně významné instituce dosáhly ve třetím čtvrtletí roku 2023 nižšího anualizovaného poměru kapitálové návratnosti od začátku roku, a to ve výši 8,0 % oproti 8,3 % v předchozím čtvrtletí; v porovnání s předchozím rokem, kdy činil 1,3 %, však tento poměr výrazně vzrostl.

V roce 2022 a v prvních devíti měsících roku 2023 byly hlavním faktorem ziskovosti čisté úrokové marže. To více než kompenzuje stagnující nebo mírně klesající objemy úvěrů. Příjmy z obchodního a investičního bankovnictví klesly ve srovnání s rokem 2022 o 5 %, přičemž ve druhém čtvrtletí byly poplatky za vlastní kapitál, pevný výnos a komodity nízké, což bylo částečně kompenzováno dynamickým třetím čtvrtletím a v případě některých bank obchodováním s úvěry.

V roce 2023 orgány dohledu i nadále pozorně sledovaly problémy, jako je udržitelnost prudce rostoucí ziskovosti a úvěrového rizika vyplývajícího z expozic vůči zranitelným sektorům, jimiž jsou například obytné a komerční nemovitosti. Předmětem zájmu orgánů dohledu byly i nadále způsob vnitřního řízení a řízení rizik. Hlavním rizikem zpomalení růstu zisků bank v eurozóně byly vyšší náklady financování. Očekává se, že náklady na vklady, které se doposud pomalu přizpůsobovaly, se budou s růstem konkurenčního tlaku dále zvyšovat a vkladatelé přesunou své finanční prostředky z jednodenních vkladů do termínovaných vkladů, které přinášejí vyšší úročení.

Údaje z prvních devíti měsíců roku 2023 ukazují postupný, i když mírný nárůst objemu úvěrů se selháním. Pokračoval inflační a tržní tlak na portfolia citlivá vůči úvěrovému riziku, jako jsou spotřebitelské úvěry a obytné a komerční nemovitosti, jakož i na malé a střední podniky. V důsledku toho mohou rezervy navýšené kvůli vyššímu úvěrovému riziku negativně ovlivnit budoucí zisky.

1.1.2 Zátěžové testování a shromažďování údajů o nerealizovaných ztrátách ad hoc

1.1.2.1 Zátěžové testování bank v eurozóně

V roce 2023 provedla ECB dva zátěžové testy významných institucí v eurozóně. Celounijního zátěžového testu, který koordinoval Evropský orgán pro bankovnictví (dále též „EBA“), se účastnilo 57 velkých bank z eurozóny. Souběžného zátěžového testu koordinovaného ECB se zúčastnilo dalších 41 středně velkých významných institucí. Tato dvě cvičení představovala každoroční zátěžový test v oblasti dohledu, který je ECB povinna podle práva EU provádět.^[1]

Orgán EBA zveřejnil podrobné výsledky svého celounijního zátěžového testu z roku 2023 provedeného u 57 největších bank v eurozóně. ECB zveřejnila individuální výsledky dalších 41 středně velkých bank i zprávu o celkových konečných výsledcích svého zátěžového testu bank v eurozóně u celého vzorku 98 dohlížených subjektů.

Výsledky zátěžového testu ECB z roku 2023 ukázaly, že bankovní sektor eurozóny by mohl odolat vážnému ekonomickému útlumu. Podle nepříznivého scénáře by poměr CET1 klesl na konci roku 2025 v průměru o 4,8 procentního bodu na 10,4 %.^[2] Bankám pomohlo vyrovnat se s velkou závažností nepříznivého scénáře výrazné zlepšení kvality aktiv a ziskovosti bank v porovnání s předchozími testy spolu s významnou akumulací kapitálu během posledních deseti let (graf 1). Zátěžový test však také označil potenciální zranitelná místa, což vyžaduje další sledování rizik.

ECB používá výsledky zátěžového testu jako vstupní informace pro každoroční SREP. Kvantitativní výsledky hrají klíčovou úlohu při definování očekávání v rámci 2. pilíře, která dle potřeby také poprvé zahrnují očekávání pákového poměru v rámci 2. pilíře. Kvalitativní výsledky zátěžového testu jsou zahrnuty do části SREP týkající se správy rizik, což může potenciálně ovlivnit požadavky v rámci 2. pilíře.

Graf 1

Vývoj poměru CET1 – výchozí bod a projekce

(v procentních bodech)

1.1.2.2 Shromažďování údajů k posouzení nerealizovaných ztrát v portfoliích dluhopisů bank v eurozóně oceněných zůstatkovou hodnotou

EBA a ECB rovněž shromáždily ad hoc údaje za účelem komplexního posouzení rizik spojených s nerealizovanými ztrátami v dluhopisových portfoliích bank oceněných zůstatkovou hodnotou a se souvisejícím zajištěním. Objem čistých nerealizovaných ztrát v portfoliích dluhopisů bank v eurozóně je celkově omezený a k únoru 2023 dosahuje 73 mld. EUR po zohlednění účinku zajištění reálné hodnoty. Dodatečné ztráty bez zajištění reálné hodnoty by podle nepříznivého scénáře celounijního zátěžového testu činily 155 mld. EUR. Naplnění těchto nerealizovaných ztrát by však mělo být považováno za nepravděpodobný hypotetický výsledek, neboť portfolia bank oceňovaná zůstatkovou hodnotou jsou určena k držení do splatnosti a banky by před likvidací svých dluhopisových pozic zpravidla přistoupily k repo obchodům a dalším zmírňujícím opatřením. ECB zveřejnila jednotlivé výsledky účetních a reálných hodnot těchto dluhopisových portfolií bank k únoru 2023.

1.2 Priority dohledu pro období 2023–2025

1.2.1 Úvod

Invaze Ruska na Ukrajinu roce 2022 a její makrofinanční důsledky zvýšily nejistotu ohledně vývoje ekonomiky a finančních trhů a zároveň zesílily rizika pro bankovní sektor. V této souvislosti byly dohlížené subjekty požádány, aby posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům (priorita č. 1). ECB zejména požadovala, aby se banky zaměřily na své systémy řízení úvěrového rizika a na sektory náchylné ke zhoršení úvěrového rizika. ECB také dále zkoumala přiměřenost plánů financování bank a rozmanitost jejich zdrojů financování. Kromě toho byly banky požádány, aby řešily náročné úkoly v oblasti digitalizace, posílily řídicí schopnosti svých řídicích orgánů (priorita č. 2) a zvýšily své úsilí při řešení změny klimatu (priorita č. 3).

ECB průběžně vyhodnocuje a sleduje měnící se povahu rizik a zranitelných míst, se kterými se dohlížené subjekty potýkají. Tento flexibilní přístup umožňuje ECB pružně přizpůsobit své zaměření změnám v oblasti rizik. Pokračující zpřísňování měnové politiky v roce 2023 uplatňované několika centrálními bankami zdůraznilo, že je důležité, aby banky obezřetně řídily své expozice vůči úrokovému riziku a riziku úvěrového rozpětí v bankovním portfoliu (dále též „IRRBB/CSRBB“). Po turbulencích na trzích na jaře 2023, které se vyznačovaly úpadkem některých středně velkých bank ve Spojených státech, upravila ECB své priority dohledu a rozšířila svůj cílený přezkum IRRBB/CSRBB na širší okruh institucí. ECB zároveň provedla ad hoc analýzy s cílem odhalit potenciální zranitelná místa bank vyplývající z nerealizovaných ztrát v jejich rozvahách. Zvýšené riziko, které představuje obchod s komerčními nemovitostmi, navíc přimělo orgány dohledu nově stanovit priority některých kontrol na místě s cílem posoudit opatření bank k řízení a zmírnění dopadů u některých rizikovějších protistran působících v tomto odvětví.

1.2.2 Priorita č. 1: Posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

1.2.2.1 Nedostatky v řízení úvěrového rizika, včetně expozic vůči zranitelným portfoliím a jednotlivým třídám aktiv

Během roku 2023 pracovníci dohledu pokračovali v provádění pracovního programu v oblasti úvěrového rizika zaměřeného na řešení strukturálních nedostatků v systémech bank pro řízení úvěrového rizika, včetně oblasti nemovitostí a zranitelných portfolií. V prostředí rostoucích úrokových sazeb a makroekonomické nejistoty je zejména důležité, aby orgány dohledu zajistily, aby banky aktivně řešily nově vznikající úvěrové riziko ve zranitelných portfoliích a jednotlivých třídách aktiv. Vytváření úvěrů je rovněž klíčovou složkou cyklu řízení úvěrového rizika banky a stále více se stává předmětem zájmu orgánů dohledu, neboť vytváření kvalitních úvěrů může pomoci zabránit vzniku budoucích úvěrů se selháním. V roce 2023 se ECB nadále zaměřovala na řízení úvěrů se selháním^[3] a související činnosti a zajistila tak, aby v případě, že úvěry se selháním začnou narůstat, byly banky připraveny aktivně reagovat za použití vhodných procesů a postupů.

I přes celkově relativně stabilní podíl úvěrů se selháním v cyklu 2023 zaznamenala ECB zhoršení v konkrétních portfoliích zranitelnějších vůči inflačním tlakům, včetně úvěrů domácnostem^[4]. Pozorovala také pokles na trzích komerčních nemovitostí^[5] spolu se zvýšeným tlakem na schopnost dlužníků refinancovat splatné úvěry na komerční nemovitosti. Navíc se oproti nízkým úrovním zaznamenaným během pandemie zvýšily úpadky podniků a míra selhání.^[6] Podniky v eurozóně, zejména malé a střední, se také nadále potýkaly s problémy vyplývajícími z vyšších nákladů na financování, ale také z vyšších nákladů obecně v důsledku inflace^[7]. Vysoce zadlužené podniky nebo ty, které působí ve zranitelných odvětvích, byly více ovlivněny vyššími náklady a nižší poptávkou, což následně vytvářelo tlak na ziskové marže.

Činnosti a výsledky dohledu

Činnosti na dálku a na místě provedené v roce 2023 odhalily, že banky dosáhly pokroku při zmírňování rizik souvisejících se zranitelnými portfolii a třídami aktiv. Některé nedostatky však zůstaly nevyřešeny.

Nedávná hloubková posouzení v oblastech, jako je úleva^[8], odhalila značné nedostatky v připravenosti některých bank na řešení nárůstu dlužníků v tísni a rizik refinancování, včetně identifikace a monitorování klientů ve finančních obtížích. Hodnocení také ukázala, že banky musí provádět proaktivnější nápravná opatření. Kontroly na místě a cílené přezkumy postupů tvorby rezerv podle mezinárodního standardu účetního výkaznictví 9 (včetně překryvů) odhalily, že mnoho bank sice má zavedeny odpovídající postupy, ale značný počet bank potřebuje lépe zachytit nově vznikající rizika a tato rizika lépe zohlednit ve svém postupném přístupu. U všech těchto činností dohledu byl bankám oznámen soubor dohledových opatření s cílem zajistit, aby k nápravě došlo včas. ECB plánovaná nápravná opatření a jejich provádění pečlivě sleduje.

Cílený přezkum poskytování úvěrů na obytné nemovitosti, který se konkrétně zaměřil na portfolia úvěrů domácnostem, zjistil, že banky mají omezené možnosti předvídat rizika a rozlišovat je jak při vzniku, tak při oceňování. Tento cílený přezkum zahrnoval vzorek 34 významných institucí s podstatnými portfolii včetně expozic vůči obytným nemovitostem. Vyšlo najevo několik případů nedodržování obecných pokynů EBA k poskytování a sledování úvěrů, a to i v oblasti procesů ocenění zajištění.

Hloubková posouzení odhalila expozice bank vůči komerčním nemovitostem s úvěry s jednorázovou nebo balonovou splátkou a úvěry s proměnlivou sazbou, jakož i potenciální nadhodnocení zajištění (viz box 1).

Bankám byla oznámena podrobná zjištění z činností dohledu na dálku i na místě. Ta se případně promítla do výsledků SREP za rok 2023 a souvisejících dohledových opatření projednávaných s dohlíženými subjekty v rámci pravidelného dohledového dialogu.

Box 1
Komerční nemovitosti: nově vznikající riziko

Komerční nemovitosti jsou významnou třídou aktiv, která ve druhém čtvrtletí roku 2023 představovala 1,4 bil. EUR úvěrových portfolií významných institucí. V uvedeném čtvrtletí bylo 52 mld. EUR (3,67 %) z úvěrů na komerční nemovitosti klasifikováno jako úvěry se selháním. To odpovídá 15 % celkového objemu úvěrů se selháním, přičemž většina z nich pochází z dřívějších úvěrů se selháním z finanční krize v roce 2008. Podstatné expozice bank vůči úvěrům na komerční nemovitosti jsou soustředěny zejména v německých, francouzských a nizozemských bankách (přibližně 52 % celkových komerčních nemovitostí).

Graf A

Významnost úvěrů na komerční nemovitosti ve významných institucích

(v bil. EUR)

Po letech rostoucích cen nemovitostí se v současné době trhy komerčních nemovitostí nacházejí v útlumu,^[9] neboť se v několika zemích eurozóny objevují známky zhoršení.^[10] Komerční nemovitosti se potýkají s přísnějšími podmínkami financování a s nejistým ekonomickým výhledem i slabší poptávkou po pandemii.^[11]

Hlavním faktorem negativně ovlivňujícím trhy komerčních nemovitostí byl nárůst úrokových sazeb a vyšší náklady dluhového financování. S tím a s vyššími stavebními náklady a měnící se dynamikou poptávky (tj. práce na dálku a energeticky účinnější maloobchodní prostory a kanceláře) bylo spojeno přecenění ocenění komerčních nemovitostí (zejména kancelářských a maloobchodních), které stále probíhá. Dále došlo k prudkému poklesu investic a objemu transakcí a zastavení nových staveb, jakož i ke sníženým výnosům z komerčních nemovitostí, což vedlo k záporným maržím.

Úvěry s velkým zůstatkem splatným v době splatnosti^[12] se často nazývají „úvěry s jednorázovou splátkou“ nebo „s balonovou splátkou“ a v současné době jsou pro ECB vzhledem k nynějším podmínkám na trhu ústředním tématem. Významný podíl těchto úvěrů na komerční nemovitosti je strukturován jako úvěry s jednorázovou nebo balonovou splátkou a jako bezregresní úvěry. Tyto typy struktur financování představují vyšší riziko refinancování, což znamená, že v době splatnosti dlužníci možná budou muset své úvěry refinancovat za mnohem vyšší náklady financování, než se původně předpokládalo. Další možnosti splácení rovněž začaly být náročné, neboť zhoršující se tržní podmínky a vyšší náklady financování také negativně ovlivňují schopnost dlužníka aktivum prodat nebo refinancovat úvěr na komerční nemovitosti u jiné banky.

Z expozic zachycených v AnaCreditu ke druhému čtvrtletí roku 2023 představovaly úvěry s jednorázovou/balonovou splátkou splatné v příštích dvou letech 8 % úvěrů na komerční nemovitosti. Je zásadní, aby banky aktivně spolupracovaly se svými dlužníky s úvěry na komerční nemovitosti a smysluplně posoudily riziko refinancování těchto úvěrů. Musí se zaměřit na klíčové aspekty tohoto posouzení, jako jsou aktualizovaná a realistická ocenění zajištění, schopnost tvorby peněžních toků na pokrytí nákladů financování a případně také možnosti podpory ve formě finančních injekcí.

Graf B

Členění úvěrů na komerční nemovitosti podle různých struktur splácení dle data konce splatnosti

(podíl na celkových úvěrech na komerční nemovitosti)

ECB nadále provádí řadu činností dohledu na místě i na dálku,^[13] aby zajistila aktivní zaměření dohledu na riziko komerčních nemovitostí. Toto aktivní zaměření bude pokračovat i v roce 2024,^[14] přičemž orgány dohledu budou pozorně sledovat vývoj v oblasti bankovnictví a trhu v tomto významném portfoliu.

Úvěrové riziko protistrany a nebankovní finanční instituce

V roce 2023 ECB navázala na výsledek činnosti v oblasti správy a řízení úvěrového rizika protistrany prostřednictvím činností na dálku a na místě. Za tímto účelem zveřejnila zprávu s názvem Sound practices in counterparty credit risk governance and management, která shrnuje výsledek přezkumu provedeného v roce 2022 a nastiňuje řádné postupy zaznamenané v tomto odvětví.

ECB také uspořádala konferenci o úvěrovém riziku protistrany pro vrcholové manažery rizik významných institucí a dalších orgánů bankovního dohledu, aby projednala vývoj v oblasti úvěrového rizika protistrany a praxi v odvětví i současné výzvy a příležitosti jak z hlediska odborníků, tak z hlediska dohledu.

1.2.2.2 Nedostatečná diverzifikace zdrojů financování a nedostatky v plánech financování

Cílené dlouhodobější refinanční operace (dále též „TLTRO“) v posledních deseti letech podporovaly banky při zajišťování úvěrové nabídky pro ekonomiku v krizových obdobích. Využívání TLTRO III však během pandemie výrazně zvýšilo koncentraci závazků.^[15] Vzhledem ke splatnosti úvěrů v rámci TLTRO III nyní musí významné instituce vypracovat a zavést zdravé a důvěryhodné víceleté plány financování, které se zabývají náročnými úkoly vyplývajícími z měnících se podmínek financování a zajišťují odpovídající diverzifikaci zdrojů financování.

V souladu s prioritami dohledu na období 2023–2025 a v rámci širší analýzy proveditelnosti plánů likvidity a financování posoudila ECB plánované splátky úvěrů v rámci TLTRO III u těch významných institucí, které jsou více vystaveny růstu nákladů na financování. Většina kontrolovaných dohlížených subjektů prokázala, že mají zavedeny důvěryhodné výstupní strategie pro TLTRO III a nadále splňují jak minimální úroveň ukazatele krytí likvidity, tak poměr čistého stabilního financování. U některých se však ukázalo, že mají v rámci sdruženého zajištění Eurosystému relativně vysoký podíl málo kvalitních likvidních aktiv, která by po uvolnění nemohla být použita jako zajištění pro soukromé zajištěné transakce financování. Jiné významné instituce učinily poněkud optimistické předpoklady ohledně zvýšení svých vkladů, v důsledku čehož jsou jejich strategie méně životaschopné.

Selhání Silicon Valley Bank i dalších regionálních bank ve Spojených státech v březnu 2023 ukázalo, že chování vkladatelů se může prudce a bez varování změnit. Sociální média a digitalizace spolu s atraktivitou alternativních investičních příležitostí mohou ovlivnit rychlost, s jakou vkladatelé reagují na cenové signály a neověřené zprávy kolující na trhu. V roce 2023 proto ECB iniciovala dodatečné analýzy pohotovostních plánů a schopnosti mobilizace zajištění, aby pochopila, do jaké míry jsou banky schopny odolat krátkodobým likviditním šokům a neočekávaným krizím, včetně vysokého odlivu vkladů. Součástí tohoto procesu bylo také hodnocení strategií řízení aktiv a pasiv, jakož i modelování předpokladů chování ve stávajícím prostředí úrokových sazeb.

Pokračující dohled nad expozicí vůči úrokovému riziku a riziku úvěrového rozpětí

V roce 2023 ECB navázala na výsledek svého cíleného přezkumu expozice vůči úrokovému riziku a riziku úvěrového rozpětí, který provedla v roce 2022 u 29 významných institucí^[16]. Ve druhém čtvrtletí roku 2023 byl přezkum rozšířen o nový soubor deseti významných institucí. Tuto iniciativu doplnily kontroly na místě. Ve druhé polovině roku 2023 ECB dále zahájila horizontální přezkum správy řízení aktiv a pasiv u 24 významných institucí zahrnující aspekty spojené s řízením úrokového i likviditního rizika, jako je modelování vkladů bez dohodnuté splatnosti.

1.2.2.3 Pákové financování

Od zavedení šablon pro vykazování pákového financování v roce 2018 ECB pozoruje u významných institucí pokračující nárůst držby úvěrů využívajících pákový efekt. Tento nárůst byl způsoben trvale nízkými úrokovými sazbami a dostatkem likvidity ve spojení s uvolněním úvěrových standardů, což podporovalo vyšší úroveň finanční páky pro dlužníky a poskytovatele úvěrů. V průběhu roku 2022 a v první polovině roku 2023 se tento trend obrátil. V důsledku energetické krize, inflace a volatility úrokových sazeb výrazně poklesly nové emise úvěrů využívajících pákový efekt. Tento pokles se postupně odráží ve snižujících se úrovních expozic ve všech významných institucích (graf 2). Kombinace klesajících úrovní expozic a zvyšujících se úrovní poměru CET1 vedla v posledních několika čtvrtletích k výraznému snížení podílu pákového financování na CET1.

Graf 2

Expozice významných institucí vůči pákovému financování

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: procentní podíl kmenového kapitálu tier 1)

Při mnoha příležitostech vyzývala ECB významné instituce k větší zdrženlivosti v tomto konkrétním tržním segmentu vzhledem k pokračujícímu růstu vysoce úvěrovaných transakcí. Rostoucí slabost dlužníků se podle očekávání odráží prostřednictvím vyšších měr selhání u úvěrů využívajících pákový efekt, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Celkově však tyto úrovně selhání zůstávají v porovnání s předchozími zátěžovými obdobími nízké, což lze vysvětlit zmírněním smluvních podmínek pozorovaným na trhu. Vzhledem k vysokému riziku refinancování dluhu, se kterým se dlužníci využívající pákové financování potýkají v prostředí vyšších úrokových sazeb, existuje v příštích několika letech riziko potenciálně mnohem vyšších nevýkonných expozic a selhání.

V roce 2022 rozeslala ECB dopis výkonným ředitelům, v němž jsou podrobná očekávání ohledně zavedení vnitřních rámců pro obezřetné podstupování rizika, a informovala o vysoké míře riskování u úvěrovaných transakcí. Hodnocení nedostatků odhalilo řadu vad, za něž byla významným institucím uložena konkrétní návazná opatření. Během roku 2023 ECB nadále kontrolovala pokrok bank při provádění těchto opatření. I když u některých bank bylo možné pozorovat určitý pokrok, významné nedostatky v kontrole rizik přetrvávají. Počet bank, na něž se vztahovaly specifické kapitálové požadavky na rizika související s činnostmi spojenými s pákovým financováním, se proto ve srovnání s rokem 2022 výrazně zvýšil.

Na podporu průběžného dohledového sledování expozic bank v oblasti pákového financování zahrnula ECB do svého celounijního zátěžového testu 2023 také hloubkovou analýzu zajištění kvality pákového financování. Zjištění této analýzy byla zveřejněna ve zvláštní části zprávy ECB o zátěžovém testu bank v eurozóně v roce 2023.

1.2.3 Priorita č. 2: Řešení náročných úkolů spojených s digitalizací a posilování řídicích schopností řídicích orgánů

1.2.3.1 Strategie digitální transformace a rámce provozní odolnosti

Digitalizace v bankách pokračuje. To znamená, že je třeba, aby dohled věnoval další pozornost strategiím digitální transformace a nezbytným kapacitám v oblasti řízení rizik. To zahrnuje zkoumání rizik souvisejících s používáním inovativních technologií, jakož i rizik souvisejících s rámci provozní odolnosti, jako jsou závislost na třetích stranách a kybernetická rizika.

Pokud jde o digitalizaci obecněji, ECB v únoru 2023 zveřejnila přehled hlavních výstupů ze šetření o digitální transformaci a využívání finančních technologií provedeného v roce 2022. Přehled potvrdil, že většina významných institucí má strategii digitální transformace, která se zaměřuje na zlepšení zákaznických zkušeností. Tento přehled rovněž ukázal, že je důležité mít správný přístup ze strany výkonného vedení, jakož i účinný rámec vnitřní kontroly.

Kromě toho byly v roce 2023 provedeny cílené přezkumy digitalizace u 21 významných institucí na základě výše uvedených výsledků šetření s cílem lépe pochopit, jak banky definují své cíle strategie digitalizace, sledovat jejich provádění a zajistit, aby jejich rámce pro obezřetné podstupování rizika a řízení odpovídaly danému účelu. Výsledky těchto přezkumů mají být zveřejněny v první polovině roku 2024 a budou mít zásadní význam pro poskytování názorů orgánů dohledu a jejich referenčních hodnot dohlíženým subjektům.

Pokud jde o provozní odolnost, počet významných kybernetických bezpečnostních incidentů oznámených Evropské centrální bance se v roce 2023 meziročně výrazně zvýšil. Tento nárůst byl způsoben především aktéry hrozby, kteří vedli kampaně distribuovaného odmítnutí služby proti několika bankám. To bylo doprovázeno značným nárůstem incidentů u poskytovatelů služeb třetích stran souvisejících s ransomwarem, což je druh útoku s vysokým potenciálem narušení. Kromě toho se ve finančním sektoru zvýšily i kybernetické útoky subjektů podporovaných státy. ECB proto v roce 2023 provedla řadu dohledových činností na dálku i na místě v souvislosti s rizikem v oblasti IT a kybernetickým rizikem a klíčové výsledky a připomínky zveřejnila ve svém zpravodaji Supervision Newsletter z listopadu 2023.

Kromě zátěžového testu kybernetické odolnosti plánovaného na rok 2024 provedla ECB nanečisto zkoušku vnitřní kybernetické odolnosti, aby otestovala vnitřní komunikační a koordinační postupy a postupy pro eskalaci u sebe a několika vnitrostátních příslušných orgánů pro případ kybernetického útoku na více dohlížených subjektů. Jednalo se o interní zkoušku bez zapojení odvětví.

Pokud jde o externí zadávání činností, byly v roce 2023 opět shromážděny záznamy všech ujednání významných institucí o externím zadávání činností. Ve srovnání s prvním podáním v roce 2022 bylo dosaženo značného pokroku, pokud jde o kvalitu údajů a konzistentnost shromážděných informací. Výsledky tohoto sběru potvrdily, že externí zadávání činností je pro významné instituce vysoce relevantním tématem, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zavedený oznamovací proces informující orgány dohledu o záměrech dohlížených subjektů uzavírat nové dohody o externím zadávání činností poskytl dodatečnou podporu při posuzování rizika externího zadávání činností. ECB navíc zahájila cílený přezkum rizika externího zadávání činností, který se týká několika významných institucí a bude pokračovat do roku 2025. Každý rok bude přezkoumán rámec pro řízení externího zadávání činností těchto významných institucí společně s vybraným počtem jejich ujednání o externím zadávání činností. Přezkum poskytne horizontální pohled na procesy řízení rizik pro ujednání o externím zadávání činností v rámci významných institucí.

V souladu s mezinárodními standardy^[17] byla provozní odolnost a digitalizace také předmětem činností dohledu prováděných v pracovních skupinách s dalšími evropskými orgány dohledu v roce 2023. Mezi tyto činnosti patřilo provádění nařízení o trzích kryptoaktiv a pilotního režimu technologie distribuovaného registru, diskuse o aktu o umělé inteligenci a provádění nařízení o digitální provozní odolnosti. ECB do svého rámce SREP začlenila také zásady provozní odolnosti vypracované Basilejským výborem pro bankovní dohled.

1.2.3.2 Fungování řídicích orgánů a jejich schopnost řízení

Pro podporu odpovídajícího rozhodování a zmírnění nadměrného podstupování rizik je zásadní, aby banky měly efektivní řídicí orgány, řádné systémy správy a řízení,^[18] důkladné vnitřní kontroly a spolehlivé údaje. Význam spolehlivých opatření v těchto různých oblastech rovněž dokládají úpadky bank, k nimž došlo na jaře 2023 ve Spojených státech a ve Švýcarsku. Za tato selhání mohly nedostatky v oblasti správy a řízení a řízení rizik. I přes určitý pokrok zaznamenaný v posledních letech ECB nadále vnímá vysoký počet strukturálních nedostatků ve vnitřních kontrolních funkcích, ve fungování řídicích orgánů i ve schopnosti agregovat údaje v oblasti rizik a podávat o nich zprávy.^[19]

Orgány dohledu proto pokračovaly ve spolupráci s dohlíženými subjekty s cílem dosáhnout v tomto ohledu dalšího pokroku. Od roku 2022 ECB provedla cílené přezkumy bank s nedostatky ve složení a fungování jejich řídicích orgánů, kontroly na místě a cílená (opětovná) hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti vycházející z rizik. ECB dále rozpracovala přístup, který odráží rozmanitost v jejích hodnoceních způsobilosti a bezúhonnosti, a zdokonalila shromažďování svých údajů s cílem zlepšit srovnávací analýzu^[20]. Cílené přezkumy a opatření dohledu budou pokračovat i v roce 2024.

Následná opatření k řešení nedostatků byla rovněž uložena v rámci SREP v roce 2023 (viz část 1.3.1.5).

Řádné systémy správy a řízení jsou důležité pro všechny banky bez ohledu na jejich velikost. Z tohoto důvodu ECB nadále sledovala výsledky svého tematického přezkumu systémů správy a řízení u méně významných institucí z let 2021–2022.^[21] V tomto smyslu ECB a vnitrostátní orgány dohledu nadále podporují větší sladění evropských očekávání a norem v oblasti dohledu pro způsob vnitřního řízení.

Ve snaze podpořit dialog o tom, co představuje efektivní řízení, a sdělit svůj související přístup a očekávání v oblasti dohledu ECB v dubnu 2023 navíc oslovila zástupce odvětví na semináři organizovaném společně s Florentskou fakultou bankovnictví Evropského univerzitního institutu (dále též „EUI“)^[22].

1.2.3.3 Agregace údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích

ECB zjistila několik nedostatků v agregaci údajů v oblasti rizik a v podávání zpráv o rizicích a zahrnula je jako hlavní zranitelné místo do plánování priorit dohledu pro období 2023–2025. Byla proto vypracována komplexní cílená strategie dohledu zahrnující jak činnosti na místě, tak na dálku, s cílem zajistit, aby banky měly zavedeny účinné postupy směrování a řízení rizik na základě spolehlivých údajů.

Pokud jde o činnosti na místě, pokračovala v letech 2022 a 2023 specializovaná kampaň kontrol na místě zaměřená na agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích, která zahrnovala 23 významných institucí. Tato kampaň odhalila nedostatky, pokud jde o zapojení řídicích orgánů, nejasnou a neúplnou definici oblasti působnosti rámce pro řízení údajů, jakož i neexistenci nezávislého ověřování. Kromě toho byly hlavním zdrojem obav nedostatky v datové architektuře a IT infrastruktuře, rozsáhlé využívání manuálních řešení a dlouhé lhůty pro podávání zpráv, jakož i nedostatečná kontrola kvality údajů.

Pokud jde o činnosti na dálku, klíčovým pilířem byl návrh všeobecných zásad pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích, který zahrnuje soubor minimálních požadavků na účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích a má pomoci bankám posílit jejich schopnosti v tomto ohledu.^[23] Tento návrh všeobecných zásad neukládá nové požadavky, ale spíše konsoliduje a vyjasňuje důležitá témata v oblasti priorit dohledu. Je proto důležité, aby banky nepovažovaly nejnovější zveřejnění všeobecných zásad za příležitost k novému stanovení lhůt k jejich provedení, ale spíše za další pokyny pro zjištění nedostatků a dosažení pozorovatelného pokroku při jejich odstraňování. Mezi další činnosti dohledu patřily pilotní zpráva o činnosti v oblasti řízení a kvality údajů^[24], příspěvek ke zprávě o pokroku ohledně dodržování zásad Basilejského výboru pro bankovní dohled týkajících se účinné agregace údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích ze strany globálně systémově významných bank, další posílení měření kvality údajů v dohledovém výkaznictví a účinnější využívání nástrojů dohledu k eskalaci závažných a přetrvávajících nedostatků, co se týče agregace údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích, včetně souvisejících kvantitativních a kvalitativních opatření.

1.2.4 Priorita č. 3: Zvýšení úsilí při řešení změny klimatu

Od zveřejnění všeobecných zásad ECB o klimatických a environmentálních rizicích v roce 2020 ECB soustavně zdůrazňuje potřebu řádného řízení těchto rizik bankami. Jednou z hlavních priorit ECB v oblasti dohledu na období 2023–2025 je, aby banky tato rizika odpovídajícím způsobem začlenily do svých obchodních strategií a systémů správy a řízení a řízení rizik s cílem tato rizika zmírnit a informovat o nich.

1.2.4.1 Opatření přijatá v návaznosti na nedostatky zjištěné při tematickém přezkumu

V návaznosti na tematický přezkum klimatických a environmentálních rizik v roce 2022 stanovila ECB lhůty pro usnadnění přechodu bank k plnému souladu s očekáváními popsanými ve výše uvedených všeobecných zásadách ECB do konce roku 2024. Zároveň ECB sdělila, že tyto lhůty budou pečlivě sledovány a v případě potřeby budou přijata vynucovací opatření.

První lhůta uplynula v březnu 2023, kdy se očekávalo, že banky budou mít zavedené důkladné a komplexní posouzení významnosti a budou mít přehled o podnikatelském prostředí. Jelikož řada bank tuto lhůtu nedodržela, vydala ECB v roce 2023 závazná rozhodnutí v oblasti dohledu pro 23 dohlížených subjektů, která předpokládají kumulaci penále v 18 nejrelevantnějších případech, pokud by dohlížené subjekty nesplnily požadavky ve lhůtách stanovených v těchto rozhodnutích. Na konci roku 2023 stále probíhala řízení týkající se dodatečných návrhů rozhodnutí, včetně některých obsahujících penále (viz část 2.3.1).

ECB bude pokrok bank v letech 2024 a 2025 nadále pozorně sledovat a v případě potřeby bude přijímat vynucovací opatření.

1.2.4.2 Jednorázová analýza scénářů klimatických rizik „Fit for 55“

V březnu 2023 Evropská komise v rámci „souboru opatření pro udržitelné finance“ pověřila tři evropské orgány dohledu^[25], aby společně s Evropskou radou pro systémová rizika a ECB provedly jednorázovou analýzu scénářů klimatických rizik „Fit for 55“ s cílem posoudit, jak dohodnuté transformační politiky ovlivní finanční sektor. ECB se podílí na modulu bankovního sektoru, který zahrnuje shromažďování údajů zahájené 1. prosince 2023. Související šablony pro shromažďování údajů obsahují údaje o úvěrovém, tržním a realitním riziku a výnosech, jakož i klimaticky významné údaje o přechodném a fyzickém riziku na úrovni protistran a odvětví. ECB má v úmyslu sdělit bankám, které se na shromažďování údajů podílely, svou individuální zpětnou vazbu včetně hlavních zjištění. Výsledky celkové analýzy klimatických scénářů pro modul bankovního sektoru mají být zveřejněny počátkem roku 2025. Toto shromažďování údajů umožní orgánům dohledu sledovat pokrok v souladu se zátěžovým testem klimatických rizik provedeným ECB v roce 2022 a posoudit schopnosti bank v oblasti údajů o klimatických rizicích a jejich harmonizaci se správnou praxí v souladu se zprávou ECB o správné praxi pro zátěžové testování klimatických rizik.

1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku

ECB usiluje o přiměřený dohled nad významnými institucemi vycházející z rizik. Za tímto účelem každý rok plánuje a provádí různé činnosti dohledu na dálku, včetně horizontálních činností a činností specifických pro jednotlivé instituce. Tyto činnosti dohledu vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit dohledu a jsou zahrnuty do každoročního programu dohledových šetření (dále též „SEP“) jednotlivých významných institucí. Tyto činnosti mají řešit specifická rizika jednotlivých institucí a zároveň zajišťovat soulad s prioritami dohledu stanovenými ECB.

1.3.1.1 Zásada proporcionality

SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti, riziku a složitosti každé významné instituce. Společné týmy dohledu, které vykonávají dohled nad většími a rizikovějšími významnými institucemi, proto v průměru plánují vyšší počet činností v rámci SEP (graf 3).

Graf 3

Průměrný počet plánovaných úkolů na jednu významnou instituci v roce 2023

Počet činností provedených v roce 2023 byl jen nepatrně nižší, než bylo na začátku roku původně plánováno (graf 4). Důvodem je především několik administrativních úkolů zrušených v průběhu roku, což odpovídá situaci v předchozích letech.

Graf 4

Průměrný počet úkolů na jednu významnou instituci v roce 2023

1.3.1.2 Přístup založený na rizicích

SEP uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé významné instituce se zaměřuje na nejrelevantnější systémová rizika a rizika specifická pro danou instituci. Například v případě bank s vysokým podílem úvěrů se selháním prováděly společné týmy dohledu (relativně) více činností souvisejících s úvěrovým rizikem než u průměrné významné instituce (graf 5).

Graf 5

Činnosti v rámci SEP v letech 2022 a 2023: podíl činností týkajících se úvěrového a tržního rizika na všech činnostech

Úvěrové riziko

(v %)

Tržní riziko

V roce 2023 zavedla ECB nový rámec rizikové tolerance, který má lépe zaměřit její činnost na strategické priority a klíčová zranitelná místa. Tento nový rámec má zásadní význam pro kulturu dohledu více zaměřenou na rizika, která orgánům dohledu umožňuje přizpůsobit jejich činnost individuální situaci instituce, nad níž vykonávají dohled, namísto uplatňování univerzálního přístupu.

Rámec rizikové tolerance má usnadnit převedení priorit dohledu do strategického plánování a každodenního dohledu. Za tímto účelem kombinuje pokyny Rady dohledu „shora dolů“ týkající se rizik a zranitelných míst seřazených podle priorit s hodnoceními významnosti „zdola nahoru“ pro každý jednotlivý dohlížený subjekt. Hodnocení „zdola nahoru“ účinně doplňují pokyny „shora dolů“, neboť některé dohlížené subjekty se zabývají problémy specifickými pro danou instituci, které ovlivňují úrovně rizikové tolerance stanovené napříč různými riziky, a tím také zaměření dohledu. V rámci rizikové tolerance mají orgány dohledu pravomoc plně využít flexibility obsažené v souboru nástrojů dohledu a zaměřit se na nejrelevantnější úkoly. To znamená, že v závislosti na konkrétní situaci dané instituce mohou orgány dohledu zintenzivnit své úsilí v oblastech vyžadujících větší nasazení a přiřadit nižší prioritu oblastem považovaným za méně naléhavé.

Na základě pozitivních zkušeností získaných během roku hodlá ECB dokončit zavádění rámce rizikové tolerance tím, že jej začlení do všech svých procesů dohledu.^[26] To by mělo dále posílit schopnost společných týmů dohledu zaměřit se na to, co je pro jejich jednotlivé dohlížené subjekty nejdůležitější, včetně nezbytné flexibility k řešení nových a nově vznikajících rizik v měnícím se makrofinančním prostředí.

1.3.1.3 Proces plánování dohledu

Proces plánování dohledu, který byl přepracován v roce 2022, se řídí konzistentním a integrovaným přístupem, podle něhož priority dohledu řídí, mimo jiné úkoly, plánování horizontálních činností, kontrol na místě a posuzování interních modelů.

Aby byl zajištěn účinný dohled, jednotlivé organizační složky ECB při plánování svých činností úzce spolupracují, a to s náležitým ohledem na priority dohledu, specifická rizika jednotlivých významných institucí a rámec rizikové tolerance. Součástí tohoto plánování je výběr vzorků dohlížených subjektů, které se mají účastnit těchto horizontálních činností a kontrol na místě. Stejně jako v minulých letech byl i v případě kontrol na místě uplatněn kampaňový přístup (viz část 1.3.3 o dohledu na místě). Výsledek tohoto procesu se odráží v SEP, který každý společný tým dohledu provádí pro svůj dohlížený subjekt. Vzhledem k tomu, že SEP je důležitou součástí komunikace společných týmů dohledu s významnými institucemi, je zjednodušený program SEP sdílen také s významnými institucemi a tvoří pracovní program na nadcházející rok.

Na základě zásady proporcionality činnosti v rámci SEP prováděné na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit SEP na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury řízení dané banky).

1.3.1.4 Přehled činností dohledu

ECB zajišťuje, aby její zdroje byly přiměřené pro řešení jejích strategických potřeb a potřeb v oblasti dohledu. Vrcholovému vedení jsou poskytovány pravidelné zprávy o tom, jak byly jeho priority v oblasti dohledu začleněny do plánování a zda byly všechny činnosti a projekty dokončeny podle plánu.

V roce 2023 provedla ECB posouzení organizační připravenosti, v němž vyhodnotila svou připravenost k zajištění úspěšného zavedení navrhovaných priorit dohledu do praxe na základě dostupného souboru dovedností a zdrojů (viz část 5.3.3).

Monitorování a pravidelné podávání zpráv o činnostech dohledu má zásadní význam pro strategické řízení iniciativ v oblasti dohledu. Tímto způsobem může vrcholové vedení vyhodnocovat vývoj priorit dohledu i dalších iniciativ a zůstat informované o dosaženém pokroku, pokud jde o související činnosti dohledu. Toto hodnocení je základem pro aktualizaci priorit v oblasti dohledu a podporuje vrcholové vedení v účinném rozhodování.

1.3.1.5 Dohledová opatření

Dohledová opatření jsou jedním z klíčových výsledků pravidelných činností na místě i na dálku. Stanovují detailní opatření, která mají dohlížené subjekty přijmout za účelem nápravy nedostatků. Společné týmy dohledu odpovídají za sledování včasného a účinného provádění těchto opatření. V roce 2023 byl celkový počet zaznamenaných opatření podobný jako v roce 2022. Nejvýznamnějším faktorem dohledových opatření v roce 2023 byly činnosti dohledu na dálku (39 %). Stejně jako v roce 2022 se nejvyšší počet nových dohledových opatření (45 %) týkal úvěrového rizika (graf 6).

Graf 6

Dohledová opatření

a) Počet opatření evidovaných každý rok

(počet opatření)

b) Opatření podle činností	c) Opatření podle kategorií rizik
(počet opatření)	(počet opatření)

1.3.1.6 Horizontální analýza SREP

Dne 19. prosince 2023 zveřejnila ECB výsledek procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu za rok 2023. Ten zahrnoval další vývoj skóre SREP, kapitálové požadavky a očekávání v rámci 2. pilíře, jakož i hlubší analýzu vybraných rizikových oblastí. Se souhlasem příslušných významných institucí zpřístupnila ECB požadavky v rámci 2. pilíře pro jednotlivé banky, včetně těch, které jsou určeny k řešení rizika nadměrné páky a jsou použitelné v roce 2024.

SREP v roce 2023 prokázal celkovou odolnost bank, neboť si banky udržely solidní kapitálové a likviditní pozice navzdory různým náročným makroekonomickým úkolům (viz část 1.1.1).

Nadále přetrvávala rizika zhoršeného hospodářského výhledu vyplývající z nižšího hospodářského růstu, pokračující restriktivní měnové politiky, zpřísňování nabídky úvěrů a ukončování fiskální podpory. Bankovní turbulence ve Spojených státech a ve Švýcarsku loni na jaře neměly na dohlížené subjekty významný vliv, ale vyžadovaly pozornost, co se týče možnosti rychlých úprav úrokových sazeb, které by vyvolaly nestabilitu trhu.

V roce 2023 zaznamenala ECB zlepšení v bankovním sektoru. Díky zvýšeným úrokovým výnosům činil v prvních devíti měsících roku 2023 úhrnný poměr kapitálové návratnosti dohlížených subjektů 10,0 %. Kvalita aktiv se zlepšila, přičemž podíl úvěrů se selháním klesl z 2,6 % v roce 2021 na 2,3 % ve třetím čtvrtletí roku 2023.

Celkové skóre SREP zůstalo stabilní na úrovni 2,6, přičemž změnu skóre zaznamenalo 30 % dohlížených subjektů. Celkové kapitálové požadavky a očekávání se mírně zvýšily na 15,5 % rizikově vážených aktiv (15,1 % v roce 2022), zatímco medián požadavků v rámci 2. pilíře činil 2,25 % (2,15 % v roce 2022). Banky by měly i nadále řešit strukturální problémy uvedené v prioritách dohledu na období 2024–2026 (viz část 1.6).

1.3.1.7 Přezkum SREP externími odborníky

Dne 17. dubna 2023 zveřejnila ECB výsledky a doporučení hodnocení evropského bankovního dohledu, a zejména SREP, provedeného skupinou odborníků.

I když hodnocení procesu SREP prováděného Evropskou centrální bankou uznává značný pokrok při zajišťování toho, aby si významné instituce udržely dostatečnou úroveň kapitálu, vyzývá ECB k revizi hodnocení rizik, jakož i procesu určování kapitálových požadavků v rámci 2. pilíře. Vzhledem k tomu, že kapitál sám o sobě nemůže řešit všechny druhy rizik, zpráva doporučuje, aby ECB v plném rozsahu využívala všechny nástroje obsažené v souboru nástrojů, včetně účinných kvalitativních opatření, s cílem motivovat banky k řešení slabých obchodních modelů a postupů řízení.

Mimo to zpráva doplňuje závěry vyvozené ve zprávě Evropského účetního dvora s cílem dále zvýšit účinnost a účelnost bankovního dohledu ECB (viz část 5.1.1).

Během cyklu SREP v roce 2023 začala ECB uplatňovat některá doporučení expertní skupiny. Například v rámci dokončení realizace rámce rizikové tolerance u všech procesů dohledu zavedla ECB nové víceleté hodnocení SREP. To orgánům dohledu umožňuje lépe nastavit intenzitu a frekvenci jejich analýz v souladu se zranitelností jednotlivých bank a širšími prioritami dohledu. ECB také nadále usiluje o zlepšení svého dohledu založeného na rizicích a podporuje vliv dohledového úsudku. Iniciativy, jako je víceleté hodnocení a rámec rizikové tolerance, budou proto dále upravovány, aby pomohly udržet přesně definovanou kulturu dohledu.

V roce 2023 ECB dále zlepšila svou komunikaci ohledně zveřejňování metodik SREP pro požadavky v rámci 2. pilíře. To zahrnovalo lepší zveřejňování metodik pro posuzování pákového poměru, způsobu vnitřního řízení a řízení rizik, rizik obchodního modelu a úvěrových a tržních rizik.

1.3.2 Dohled nad subjekty s dceřinými společnostmi v Rusku

Od začátku invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 ECB situaci pozorně sleduje a vede dialog s několika dohlíženými subjekty, které mají dceřiné společnosti v Rusku. I když si většina těchto subjektů své ruské dceřiné společnosti ponechala, dosáhly určitého pokroku v omezování své činnosti na tomto trhu. Od vypuknutí války významné instituce postupně snižovaly úrovně svých expozic a celkově mezi koncem roku 2022 a třetím čtvrtletím roku 2023 zmenšily své expozice vůči Rusku o 21,4 %.^[27] Většina bank se rovněž rozhodla neuzavírat žádné nové obchody v Rusku, bylo-li to právně přípustné, a nyní zkoumají strategie odchodu z Ruska, jako je prodej podniku nebo ukončení činnosti na ruském trhu. Jak je vysvětleno v dopise poslankyním EP E. de Langeové a R. Juknevičienėové ze dne 27. června 2023 o činnosti bank v Rusku, ECB tyto banky požádala, aby pokračovaly ve svých strategiích omezování činnosti a odchodu z Ruska tak, že vytvoří jasné plány, budou pravidelně informovat své řídicí orgány a ECB o dosaženém pokroku a také vysvětlovat případná zpoždění a/nebo překážky spojené s prováděním. V případě potřeby přijala ECB konkrétní opatření k řešení určitých situací jednotlivých významných institucí.

1.3.3 Dohled na místě

V roce 2023 bylo zahájeno 178 kontrol na místě a 83 posuzování interních modelů významných institucí. Podobně jako v předchozím roce byla většina kontrol na místě a posuzování interních modelů v roce 2023 prováděna v hybridním pracovním režimu. ECB také pokračovala v práci na zavádění rámce rizikové tolerance^[28].

Provádění rámce rizikové tolerance znamenalo zvýšení účinnosti díky optimalizaci alokace zdrojů v souladu s rozsahem, velikostí a složitostí kontrolované instituce. Zahrnovalo také posílení přístupu založeného na rizicích, kombinaci misí a tam, kde je to možné, zkoumání slepých míst a priorit „shora dolů“ a zároveň lepší integraci činností na dálku, horizontálních činností a činností na místě. Toto zefektivnění umožnilo za poslední tři roky zvýšit počet kontrol na místě. Počet posuzování interních modelů, která mají být prováděna, se v posledních dvou letech naopak snížil (graf 7) v důsledku nedostatku zdrojů a zvýšeného počtu rozsáhlých posuzování interních modelů v reakci na žádosti bank o podstatné změny modelů v návaznosti na nejnovější regulatorní požadavky.

Kampaňový přístup ke kontrolám na místě použitý v předchozích letech byl i nadále uplatňován u řady rizikových oblastí, čímž se priority dohledu přeměnily na strategické iniciativy a doplnily další kontroly na místě specifické pro jednotlivé instituce. Tyto kampaně se zaměřovaly na i) úvěrové riziko, ii) IRRBB/CSRBB, iii) agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o nich, iv) interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (dále též „ICAAP“) a v) obchodní model a ziskovost. Specializované kontroly na místě byly rovněž prováděny v souvislosti s prioritami dohledu v oblastech, jako je digitální transformace, IT a kybernetická bezpečnost a fungování a účelnost řídicích orgánů. Klimatická a environmentální rizika byla posuzována prostřednictvím kontrol na místě týkajících se buď jednotlivých institucí, nebo zaměřených na konkrétní rizika.

Posuzování interních modelů provedená v roce 2023 zahrnovala oblasti, jako je provádění nejnovějších standardů a obecných pokynů EBA, základní přezkum obchodního portfolia a opatření přijatá v návaznosti na cílený přezkum interních modelů.

Graf 7

Kontroly na místě a posuzování interních modelů zahájené v letech 2021, 2022 a 2023

(počet posouzení)

1.3.3.1 Klíčová zjištění kontrol na místě

Pokud jde o úvěrové riziko, byly zjištěny vážné nedostatky v identifikaci zhoršení úvěrů, včetně vyhodnocení a identifikace významného zvýšení úvěrového rizika, klasifikace expozic vůči úvěrům stupně 2 i expozic s nepravděpodobným splacením a klasifikace expozic s úlevou a souvisejících postupů úlevy. Některé významné problémy se objevily i v procesech sledování rizik, kde došlo k nedostatkům v oblasti systému včasného varování a úlohy orgánu pro řízení rizik při řádném sledování a kontrole úvěrového rizika. Dále se vyskytly nedostatky v oblasti očekávaných úvěrových ztrát, včetně výpočtu a nastavení parametrů, jako je ztrátovost ze selhání, pravděpodobnost selhání a poměr napravených aktiv se selháním, a také v procesu tvorby rezerv k expozicím vůči úvěrům stupně 2 a 3, a to jak na individuální, tak na kolektivní úrovni.

Pokud jde o tržní riziko, hlavní nedostatky se týkaly řízení, ocenění reálnou hodnotou a dodatečných úprav ocenění. Ty byly zvláště patrné, pokud jde o nedostatečnou spolehlivost zdrojů údajů o trhu nebo pokrytí nezávislých ověřování cen, neodpovídající metodiky pro hierarchii reálné hodnoty a dodatečných úprav ocenění či nedostatky ve výpočtech odkladu zisku prvního dne. Závažné nedostatky byly zjevné také v oblasti úvěrového rizika protistrany, kde byly za problematické považovány rámce zátěžového testování, identifikace rizik, nastavení limitů a správa zajištění.

Pokud jde o likviditní riziko, závažná zjištění se týkala nedostatků v měření a sledování rizik, včetně nedostatků v metodikách kvantifikace, v přesnosti a úplnosti údajů a v koncepci scénářů pro zátěžové testování. Další závažná zjištění byla odhalena v souvislosti s podáváním zpráv pro regulatorní účely a výpočtem ukazatele krytí likvidity a ukazatele čistého stabilního financování.

Pokud jde o IRRBB, drtivá většina kritických zjištění se týkala nedostatků v jeho měření a sledování. Souvisela zejména s nepřiměřenými metodami kvantifikace, nedostatečnou spolehlivostí klíčových modelovacích předpokladů, zastaralými údaji a slabými rámci pro modelová rizika. Další závažná zjištění odhalila nedostatečnou formalizaci profilu a strategie řízení IRRBB, jakož i nízkou míru zapojení orgánu pro řízení rizik do definování a sledování procesů řízení IRRBB.

Pokud jde o obchodní model a ziskovost, nejzávažnější zjištění se týkala strategického plánování, sledování provádění strategie, rámců pro rozdělování výnosů a nákladů a finančních projekcí, přičemž zdrojem obav jsou nedostatečně odůvodněné a zastaralé předpoklady.^[29]

Prvotní kontroly na místě týkající se přezkumu digitální transformace^[30] bank ukázaly problémy spojené s projekty monitorování a řízení a s řízením změn. Nesoulad obchodních strategií a strategií v oblasti IT navíc vyvolal obavy o řízení.

Pokud jde o klimatické riziko, které je rizikovým faktorem jiných stávajících kategorií rizik, jako je obchodní model, úvěrové riziko, způsob vnitřního řízení a operační riziko, prvotní specializované kontroly na místě týkající se klimatického rizika odhalily další nedostatky z hlediska začlenění klimatického rizika do řízení úvěrového rizika a správy údajů o klimatu a životním prostředí, do kontrol kvality a do strategií v oblasti údajů. To také potvrdil dohledový horizontální přezkum, který v konečném důsledku vedl k vymahatelným plánům transformace pro všechny významné instituce.

Pokud jde o způsob vnitřního řízení, nejzávažnější zjištění se týkala i) nezávislosti, rozsahu činnosti a zdrojů pro všechny vnitřní kontrolní funkce, ii) nedostatečně komplexních rámců, nedostatečné datové architektury a IT infrastruktury a nedostatků v řízení kvality údajů, co se týče agregace údajů a podávání zpráv v oblasti rizik, a iii) řídicích schopností řídicího orgánu, včetně nedostatečné interakce mezi členy řídicího orgánu, slabé celopodnikové kultury rizik a nedostatečného dohledu nad prováděním obchodních strategií bank a jejich strategií rizik. Tato zjištění také potvrzují, že řízení zůstává vysokou prioritou dohledu.

Pokud jde o ICAAP, nejzávažnější zjištění se týkala i) slabých metodik interní kvantifikace úvěrového, tržního nebo úrokového rizika, ii) nedostatečné metodiky pro identifikaci podstatných rizik v rámci procesu identifikace rizik s nesoudržnou celkovou architekturou ICAAP a iii) rozdílů mezi pojetím vnitřně stanoveného kapitálu a ekonomické přiměřenosti kapitálu.

Pokud jde o regulatorní kapitál (1. pilíř), hlavní zjištění odhalila i) nedostatečné kontrolní rámce pro kapitálové požadavky a proces výpočtu kapitálu a ii) nesprávné zařazení expozic do kategorie expozic nebo nedostatečné přiřazení rizikových vah k expozicím.

Pokud jde o řízení IT a kybernetické bezpečnosti, představovala tato rizika přibližně polovinu nejzávažnějších zjištění odhalených v celkové kategorii rizika v oblasti IT. Dříve se zjištění týkala prevence kybernetického útoku, identifikace kybernetických bezpečnostních rizik a ochrany aktiv IT. V roce 2023 však ECB odhalila rostoucí trend ve zjištěních týkajících se schopnosti reakce na kybernetické bezpečnostní incidenty a schopnosti obnovy.^[31]

Značný počet zbývajících závažných zjištění v oblasti IT (přibližně 16 %) se týkal ujednání o externím zajišťování IT služeb, která banky uzavřely se třetími stranami. Proto kromě posouzení tohoto rizika během obvyklých kontrol na místě týkajících se rizika v oblasti IT prováděných u významných institucí uskutečnila ECB v roce 2023 zvláštní kontrolu na místě u velkého poskytovatele cloudových služeb.

1.3.3.2 Klíčová zjištění z posuzování interních modelů

V roce 2023 byla většina posuzování interních modelů vykonána na žádost bank, které chtěly posoudit změny modelů^[32], rozšíření modelů nebo schválení modelů, spíše než že by je iniciovala ECB. ECB také obdržela a posuzovala řadu žádostí o návrat k méně propracovaným přístupům, obvykle jako součást širších iniciativ zaměřených na zjednodušování prostředí interních modelů.

Interní modely bank se po 200 posouzeních modelů provedených v rámci cíleného přezkumu interních modelů mezi lety 2017 a 2021 celkově zlepšily. Modelovací přístupy bank nyní lépe splňují (nebo se mění tak, aby splňovaly) specifikace definované v novém regulatorním rámci EBA. Šetření však přesto odhalila několik nedostatků, z nichž některé byly závažné, což naznačovalo nedostatečnou připravenost institucí, pokud jde o žádosti o změnu modelů. V tomto ohledu by měly hrát aktivnější a nezávislejší úlohu vnitřní kontrolní oddělení bank.

Přibližně třetina zjištění vyplývajících z posuzování interních modelů byla vysoce závažná. Bez ohledu na typ rizika, který byl předmětem šetření, obsahovaly nejvyšší počet zjištění kategorie „popis modelu“, „procesy“ a „validace“. Při pohledu čistě na procesní aspekty spojené s modely interních ratingů byla přibližně třetina zjištění vysoce závažných, z čehož zhruba polovina se týkala nedostatků v infrastruktuře IT a v definici selhání. Pro účely modelování pravděpodobnosti selhání a modelování ztrátovosti ze selhání byla přibližně třetina zjištění vysoce závažná a týkala se většinou kvantifikace rizik a struktury ratingového systému.^[33] K oblastem s četným výskytem závažných zjištění poskytla ECB další vysvětlení ve svých revidovaných všeobecných zásadách interních modelů.

Během vykazovaného období proběhlo jen velmi málo šetření tržního rizika kvůli nadcházejícímu základnímu přezkumu obchodního portfolia. Zjištění odhalená při posuzování interních modelů v oblasti tržního rizika se týkala zejména validace, úpravy hodnot a modelování požadavků k dodatečnému riziku. V důsledku velmi omezeného počtu posuzování interních modelů pro oblast úvěrového rizika protistrany nebyla zjištění rozdělena do skupin.

1.4 Dozor ECB a nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

1.4.1 Struktura sektoru méně významných institucí

Sektor méně významných institucí zůstává poměrně roztříštěný. 83 % všech evropských méně významných institucí se nachází v Německu, Rakousku a Itálii. Tyto země jsou tedy hnací silou konsolidace v sektoru méně významných institucí. Počet méně významných institucí poklesl ve třetím čtvrtletí roku 2023 na 1 956 subjektů ve srovnání s 2 014 na konci roku 2022. Většina těchto strukturálních změn souvisela s fúzemi 53 subjektů a čtyři bankovní licence byly odňaty. Zároveň bylo uděleno šest nových licencí, z nichž většina byla určena technologickým společnostem (fintech subjekty).

I když se sektor méně významných institucí skládá z poměrně různorodých a někdy velmi specializovaných obchodních modelů, jeho hlavní složkou zůstávají poskytovatelé retailových úvěrů. Často se jedná o regionální spořitelny a/nebo družstevní záložny, z nichž mnohé jsou členy institucionálních systémů ochrany a většinou se nacházejí v Německu a Rakousku. Celkově jsou činnosti méně významných institucí v porovnání s významnými institucemi zatím více soustředěny v některých regionech.

I přes celkový klesající počet méně významných institucí představuje tento sektor nadále relevantní podíl evropského bankovního sektoru, který odpovídá zhruba 15,4 % celkových bankovních aktiv (bez započtení infrastruktur finančního trhu). Podíl aktiv méně významných institucí na celkových bankovních aktivech příslušné země se však značně liší, což ukazuje na strukturální rozdíly mezi členskými státy. Zatímco v Lucembursku, Německu, na Maltě a v Rakousku představovaly méně významné instituce více než jednu třetinu celkových aktiv držených v domácím bankovním sektoru, ve většině ostatních zemí je sektor méně významných institucí poměrně malý. Například ve Francii představuje pouze 2,4 % celkových bankovních aktiv, v Řecku 4,1 % a v Belgii 5,5 %.

Graf 8

Klasifikace obchodních modelů méně významných institucí

(v %)

1.4.1.1 Vybrané činnosti dozoru

V důsledku geopolitických událostí došlo v roce 2023 na finančních trzích ke značné volatilitě. Rychlý růst úrokových sazeb navíc ovlivnil stávající úročená aktiva a pasiva. Zvýšená averze investorů k riziku vedla orgány bankovního dohledu k tomu, aby do popředí své agendy zařadily likviditní rizika a rizika financování. Bankovní dohled ECB a vnitrostátní příslušné orgány se ve stále větší míře zaměřovaly na úrokové riziko i na vhodnost a udržitelnost financování méně významných institucí.

I přes pokračující pokles podílu úvěrů se selháním v roce 2023 zůstalo úvěrové riziko jednou z klíčových oblastí zaměření dohledu nad méně významnými institucemi. Kromě několika kvantitativních srovnávacích hodnocení provedla ECB také přezkum postupů hodnocení úvěrového rizika v rámci evropského bankovního dohledu a aktualizovala harmonizovanou metodiku SREP pro úvěrové riziko u méně významných institucí.

Orgány dohledu zároveň posílily rámec spolupráce pro krizové řízení (viz část 3.3).

1.4.2 Horizontální práce na zátěžovém testování méně významných institucí

V návaznosti na přezkum vnitrostátních postupů pro zátěžové testování méně významných institucí v oblasti dohledu z roku 2022 pracuje ECB a vnitrostátní příslušné orgány na shromažďování a výměně informací o postupech zátěžového testování používaných pro méně významné instituce, včetně metodik a nástrojů. Cílem této probíhající práce je podpora správné praxe a součinnosti a případně také využití přístupů k zátěžovým testům v oblasti dohledu používaných pro významné instituce.

1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM^[34], v roce 2023 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům. Stejně jako v minulých letech ECB v této souvislosti od příslušných vnitrostátních orgánů obdržela a vyhodnocovala oznámení o makroobezřetnostní politice. Tato oznámení se týkala rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv, rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí nebo jiných systémově významných institucí (dále též „J-SVI“), jakož i rozhodnutí o dalších makroobezřetnostních opatřeních, např. o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika a o opatřeních podle článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích^[35].

V letech 2021 a 2022 několik vnitrostátních orgánů stanovilo nebo zvýšilo cyklické či strukturální kapitálové rezervy v souvislosti s rostoucí makrofinanční zranitelností. Tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy některé vnitrostátní orgány zavedly nové rezervy ke krytí systémového rizika zaměřené na řešení systémových rizik v konkrétních sektorech. Vnitrostátní orgány dále označily 127 jiných systémově významných institucí a pro tyto banky stanovily sazby kapitálových rezerv. Tyto sazby byly v souladu s metodikou pro limity požadavků na určování kapitálových rezerv jiných systémově významných institucí, kterou ECB uplatňuje od roku 2016. Jak je uvedeno ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2022, bude ECB od 1. ledna 2024 používat k posuzování kapitálových rezerv J-SVI revidovanou metodiku pro limity požadavků.^[36] Revidovaná metodika má posílit schopnost J-SVI absorbovat ztráty, dále snížit riziko různorodosti kapitálových rezerv pro J-SVI a vést ke konzistentnějšímu zacházení s J-SVI napříč zeměmi, které spadají pod evropský bankovní dohled.

Bankovní dohled ECB se také aktivně účastnil několika oblastí činnosti Evropské rady pro systémová rizika. Součástí byla pravidelná hodnocení rizik a zranitelných míst ve finančním systému EU prováděná ESRB, její práce na důsledcích vyšších úrokových sazeb pro finanční stabilitu, analýza systémové nelikvidnosti, makroobezřetnostní nástroje pro kybernetickou odolnost^[37]a její činnost v oblasti kryptoaktiv a decentralizovaného financování^[38], jakož i práce na klimatických rizicích^[39]. Ta zahrnovala také nepříznivé scénáře zátěžového testu orgánu EBA v roce 2023 pro celounijní zátěžový test a jednorázovou analýzu klimatických rizik „Fit for 55“.

1.6 Rizika a priority dohledu na období 2024–2026

Hlavním účelem identifikace rizik a stanovení priorit je vypracovat řádnou strategii, kterou bude bankovní dohled ECB uplatňovat následující tři roky. Tato strategie spočívá zaprvé v určení hlavních zranitelných míst, na něž se banky i orgány dohledu musí zaměřit v kontextu výhledu rizik, a zadruhé ve vypracování strategických cílů a souvisejících pracovních programů v oblasti dohledu zaměřených na řešení zjištěných rizik. V roce 2023 měla vyšší a trvalejší inflace, než se dříve očekávalo, za následek rychlejší zpřísnění podmínek financování i slabší hospodářský výhled, než se předpokládalo. Výrazný obrat v cyklu úrokových sazeb však zároveň přispěl k nárůstu celkové ziskovosti bank prostřednictvím vyšších čistých úrokových marží, což dále posílilo odolnost bankovního sektoru jako celku.

Tento vývoj vedl bankovní dohled ECB k tomu, aby své priority dohledu na období 2024–2026 mírně upravil a zopakoval svou výzvu bankám, aby dodržovaly obezřetné a řádné postupy řízení rizik a lépe tak odolávaly pravděpodobným nepříznivým faktorům, které se očekávají v blízkém i střednědobém horizontu. Pro účely období 2024–2026 budou dohlížené instituce proto vyzvány, aby posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům (priorita č. 1), aby urychlily účinnou nápravu nedostatků ve správě a řízení klimatických a environmentálních rizik (priorita č. 2) a aby pokročily v digitální transformaci a budování spolehlivých rámců provozní odolnosti (priorita č. 3). Další informace o aktualizovaných prioritách dohledu, podkladových hodnoceních rizik a souvisejících činnostech dohledu jsou k dispozici v prioritách SSM v oblasti dohledu 2024–2026.

2 Povolení k činnosti, vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Posouzení významnosti, komplexní hodnocení a určení méně významných institucí s velkým dopadem

2.1.1.1 Posouzení významnosti

V listopadu 2023 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM^[40] dokončeno roční hodnocení, zda banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti^[41]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc (jež vedla k 61 rozhodnutím o statusu významnosti), která byla provedena v návaznosti na změny ve struktuře skupin.

V důsledku toho bylo k 1. lednu 2024 klasifikováno 113 institucí jako významné^[42], stejně jako v předchozím posouzení významnosti.

Roční posouzení v roce 2023 vedlo k následujícím změnám.

• Wüstenrot Bausparkasse Aktiengesellschaft byla klasifikována jako významná, protože její aktiva přesáhla 30 mld. EUR.
• Na základě žádosti Lietuvos bankas se ECB rozhodla převzít přímý dohled nad společností Revolut Holdings Europe UAB v souladu s čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení o SSM a článkem 67 nařízení o rámci SSM s ohledem na faktory, jako je velká přeshraniční přítomnost instituce na evropských trzích, její rychle rostoucí rozvaha a značný nárůst počtu jejích klientů v různých členských státech.
• Euroclear Holding SA/NV splňovala kritérium velikosti, ale byla klasifikována jako méně významná z důvodu zvláštních okolností, jak stanoví čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM a článek 70 nařízení o rámci SSM.

Navíc vzhledem k tomu, že tři investiční podniky třídy 1 mají licenci jako významné úvěrové instituce, byly do stávajících významných skupin v roce 2023 přidány čtyři významné úvěrové instituce: ProCapital do Confédération Nationale du Crédit Mutuel s účinností od 11. dubna; GENO Broker GmbH do DZ BANK AG Deutsche Zentral-Genossenschaftsbank s účinností od12. srpna; KBC Securities NV do KBC Group NV s účinností od 5. října a BNP Paribas Financial Markets do BNP Paribas S.A. s účinností od 9. prosince.

Kromě toho došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, které měly dopad na počet významných dohlížených subjektů.

• HSBC Bank Malta p.l.c., HSBC Trinkaus & Burkhardt GmbH a HSBC Private Bank (Luxembourg) S.A. nabyla HSBC Continental Europe a staly se tak s účinností od 30. listopadu 2022, resp. 1. února 2023 a 2. listopadu 2023 součástí významné dohlížené skupiny vedené HSBC Continental Europe. Následně byla s účinností od 30. června 2023 odňata licence HSBC Trinkaus & Burkhardt GmbH.
• LP Group B.V. a její dceřinou společnost LeasePlan Corporation N.V. nabyla s účinností od 22. května 2023 dceřiná společnost Société Générale S.A. a staly se tak součástí dohlížené skupiny vedené Société Générale S.A.
• CACEIS Investor Services Bank S.A. (dříve RBC Investor Services Bank S.A.) a její dceřinou společnost nabyla s účinností od 3. července 2023 Crédit Agricole S.A. a staly se tak součástí významné dohlížené skupiny vedené Crédit Agricole S.A.
• Subjekty se sídlem v eurozóně, které patří do skupiny NatWest Group plc (usazené ve Spojeném království) – NatWest Bank Europe GmbH, skupina vedená RBS Holdings N.V., a RBS International Depositary Services S.A. – byly s účinností od 13. listopadu 2023 klasifikovány jako významné s ohledem na vznik dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU vedených společnostmi NatWest Bank Europe GmbH a RBS Holdings N.V.

V neposlední řadě došlo také k následujícím změnám ve struktuře skupin, aniž by byl dotčen počet významných dohlížených subjektů.

• OTP Luxembourg S.à.r.l. (dříve Biser Bidco S.à.r.l.) byla klasifikována jako významná jakožto jedna ze tří největších dohlížených skupin ve Slovinsku po prodeji podílů Biser Topco S.à.r.l. ve společnostech OTP Luxembourg S.à.r.l. (dříve Biser Bidco S.à.r.l.) a Nova Kreditna Banka Maribor d.d. k 6. únoru 2023.
• Atlantic Lux HoldCo S.à r.l. se s účinností od 7. června 2023 stala hlavním subjektem významné dohlížené skupiny, která rovněž zahrnuje Aareal Bank AG a Atlantic BidCo GmbH po nabytí více než 50 % kapitálu a hlasovacích práv Aareal Bank AG.
• Citibank Europe plc se s účinností od 17. října 2023 stala samostatným významným dohlíženým subjektem poté, co Citibank Holdings Ireland Limited rozdělila celkový kapitál a hlasovací práva Citibank Europe plc.

Seznam dohlížených subjektů je často aktualizován a je k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu.

2.1.1.2 Komplexní hodnocení a přezkumy kvality aktiv

V první polovině roku 2023 dokončila ECB čtyři přezkumy kvality aktiv, které byly zahájeny v roce 2022. Každá ze čtyř hodnocených bank splnila kritérium pro přímý dohled ECB: AS Citadele banka v Lotyšsku patřila mezi tři největší úvěrové instituce v daném členském státě a Crelan SA v Belgii, Goldman Sachs Bank Europe SE v Německu a Morgan Stanley Europe SE v Německu splnily kritérium velikosti.

V roce 2023 zahájila ECB přezkum kvality aktiv u tří bank. V dubnu 2023 byl zahájen přezkum kvality aktiv AS LHV Group v Estonsku (mezi třemi nejvýznamnějšími úvěrovými institucemi v členském státě) a FinecoBank S.p.A. v Itálii (velikost) a v listopadu 2023 byl zahájen přezkum kvality aktiv J.P. Morgan SE v Německu (velikost). První dva přezkumy by měly být dokončeny v prvním čtvrtletí roku 2024 a přezkum kvality aktiv J.P. Morgan SE by měl být dokončen do konce druhého čtvrtletí roku 2024.

2.1.1.3 Méně významné instituce s velkým dopadem

Vzhledem k velkému počtu méně významných institucí a rozdílům mezi nimi, pokud jde o velikost, složitost a rizikový profil, klasifikuje evropský bankovní dohled tyto instituce na základě jejich dopadu na finanční systém a jejich rizikového profilu. Od roku 2022 jsou kritéria dopadu a kritéria rizik posuzována samostatně. Určení méně významných institucí s velkým dopadem je prováděno jednou ročně pro každou zemi účastnící se evropského bankovního dohledu. Kritéria pro určení méně významných institucí s velkým dopadem jsou uvedena v boxu 1 zprávy o dohledu nad méně významnými institucemi za rok 2022.

Méně významnou instituci, která je považována za malou a nepříliš složitou instituci ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích, nelze označit za méně významnou instituci s velkým dopadem, ledaže by se jednalo o největší méně významnou instituci v dané jurisdikci, v níž jsou všechny méně významné instituce malé a nepříliš složité.

2.1.1.4 Důsledky označení za méně významnou instituci s velkým dopadem

Označení méně významné instituce za instituci s velkým dopadem je důležitý faktor, který vnitrostátní příslušné orgány berou v úvahu při určování četnosti a míry podrobnosti svých činností dohledu, jako jsou proces dohledu a hodnocení orgány dohledu a kontroly na místě. Kromě toho jsou vnitrostátní příslušné orgány povinny v souladu s články 97 a 98 nařízení o rámci SSM informovat ECB o všech podstatných řízeních nebo rozhodnutích v oblasti dohledu, která hodlají ve vztahu k těmto institucím uplatnit.

Seznam dohlížených subjektů přijatý Radou dohledu ECB uvádí 100 méně významných institucí označených pro rok 2024 za instituce s velkým dopadem.

2.1.2 Povolovací řízení

V roce 2023 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 777 povolovacích řízení (tabulka 2). Tato oznámení zahrnovala 25 žádostí o licenci, 10 odnětí licence, 61 zániků povolení k činnosti, 112 nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí, 558 pasportizací a 11 povolení pro finanční holdingové společnosti. V souladu se širší definicí „úvěrové instituce“ platnou od června 2021 zahrnovala rovněž povolení pro tři investiční podniky třídy 1, kterým byla udělena licence jako významným úvěrovým institucím.

V roce 2023 bylo dokončeno 206 rozhodnutí v rámci povolovacích řízení^[43]. Z toho předložila Rada dohledu 106 návrhů rozhodnutí, které poté schválila Rada guvernérů. Zbývajících 100 návrhů schválilo vrcholové vedení v rámci přenesení pravomocí.^[44] Tyto počty zahrnují 79 operací (např. zánik povolení k činnosti a pasportizace), které ECB implicitně schválila tím^[45], že nevznesla v zákonných lhůtách námitky.

Těchto 206 rozhodnutí v rámci povolovacích řízení tvořilo 8,57 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu v roce 2023.

Tři povolovací řízení byla zakončena záporným rozhodnutím. Dále bylo před dokončením rozhodnutí staženo sedm žádostí o licenci a pět oznámení o nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí z důvodu negativního posouzení.

2.1.2.1 Vývoj společných postupů

Počet oznámení o společných postupech pro udělování licencí, kvalifikované účasti a odnětí licencí předložených ECB zůstal v roce 2023 v porovnání s předchozím rokem celkově stabilní.

ECB posoudila vysoký počet kvalifikovaných účastí. V několika řízeních se žadatelé rozhodli v návaznosti na obavy vyjádřené orgány dohledu během počátečního hodnocení nebo při vydání záporného rozhodnutí ECB svá oznámení stáhnout. V jiných případech se žadatelé rozhodli svou žádost stáhnout z důvodu déletrvající nejistoty v makroekonomickém prostředí nebo z důvodů specifických pro jednotlivé případy. Několik řízení týkajících se kvalifikovaných účastí vycházelo z vnitřní reorganizace, která podléhala zjednodušenému přístupu k hodnocení kvalifikovaných účastí. Podobně jako v předchozích letech byla i přes nově vznikající transformační a aktivní konsolidační dynamiku zaznamenána pouze omezená přeshraniční konsolidace.

V roce 2023 byla většina licenčních řízení spojena se založením nových méně významných institucí. Důvodem několika licenčních řízení týkajících se významných institucí byla především potřeba rozšířit licence o další regulované činnosti plánované bankami. Tento postup je v určitých členských státech povinný. Kromě toho bylo uděleno několik povolení k činnosti podle regulačního rámce EU pro investiční podniky, který byl zaveden s použitelností nařízení a směrnice o investičních podnicích od 26. června 2021.

Stejně jako v předchozích letech bylo jednou z hlavních příčin nových žádostí o licence zvýšené využívání digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (např. finančnětechnologických obchodních modelů). Většina žádostí týkajících se obchodních modelů soustředěných do činností a služeb souvisejících s kryptoaktivy byla podána úvěrovými institucemi se sídlem v Německu, a to z důvodu zvláštní licenční povinnosti uložené německým právem. I když některé z těchto žádostí o licenci byly během počátečního hodnocení staženy, ECB v souladu s německými právními předpisy vydala jedno rozšíření licence německé úvěrové instituci v souvislosti s jejím obchodním modelem úschovy kryptoměny. Při posuzování žádostí o licenci týkajících se činností souvisejících s kryptoaktivy uplatňují ECB a relevantní vnitrostátní příslušné orgány kritéria stanovená ve směrnici o kapitálových požadavcích. Vnitrostátní rámce upravující kryptoaktiva a související činnosti se v současné době liší. ECB tedy podniká kroky k harmonizaci posuzování žádostí o licenci týkajících se kryptoaktiv.

Poté, co v červnu 2023 vstoupilo v platnost nařízení o trzích kryptoaktiv (dále též „nařízení MiCA“) s použitelností od roku 2024, zvažují úvěrové instituce v celé EU, zda se budou zabývat činnostmi a službami souvisejícími s kryptoaktivy, jak stanoví nařízení MiCA. Úvěrové instituce ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích nepotřebují podle nařízení MiCA dodatečnou licenci pro služby a činnosti související s kryptoaktivy, ale vztahují se na ně oznamovací povinnosti. ECB bude nadále zajišťovat, aby úvěrové instituce, které se zabývají činnostmi souvisejícími s kryptoaktivy, tak činily bezpečně a řádně.

V roce 2023 ECB nadále dostávala vysoký počet žádostí o licence pro banky s finančnětechnologickým obchodním modelem. Hodnocení ukázala, že finančnětechnologické podniky se vzhledem k omezenému počtu zaměstnanců většinou spoléhají na externě zajišťované kritické služby. Právě zajišťování kritických služeb externími poskytovateli zvyšuje operační riziko, zejména v oblasti služeb IT a ukládání dat v cloudu, ale také pokud jde o postupy ověřování a přístup „poznej svého klienta“. Finančnětechnologické podniky často využívaly režimu pasportizace, který umožňuje úvěrovým institucím z EU poskytovat služby nebo zakládat pobočky v kterékoli jiné zemi EU na základě původní udělené licence.

Třem méně významným institucím (v Německu, Řecku a Lotyšsku) bylo odňato povolení k činnosti z důvodu selhání v oblasti kapitálu a závažných porušení předpisů v oblasti boje proti praní peněz. Dvě rozhodnutí ECB byla napadena u Správní revizní komise ECB a Soudního dvora Evropské unie. V jedné ze sporných věcí Soudní dvůr rozhodnutí ECB o odnětí potvrdil a soudní řízení bylo ukončeno, zatímco řízení ve druhé věci stále probíhá.

2.1.2.2 Vývoj týkající se pasportizací a (smíšených) finančních holdingových společností

V roce 2023 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány zabývaly 558 pasportizacemi.

Podle článku 21a směrnice o kapitálových požadavcích byla zavedena schválení a osvobození mateřských (smíšených) finančních holdingových společností. V roce 2023 ECB schválila dvě a osvobodila pět (smíšených) finančních holdingových společností, které již byly nebo se měly stát součástí významných bankovních skupin. Ze všech schválení a osvobození se tři týkala (smíšených) finančních holdingových společností, které byly nově zřízeny ve významné dohlížené skupině. Další schválení a osvobození souvisela se zpožděním při provádění článku 21a směrnice o kapitálových požadavcích do vnitrostátního práva (tj. po 29. prosinci 2020), což následně vedlo k opožděnému oznamování již existujícími (smíšenými) finančními holdingovými společnostmi. Po rozsáhlém nárůstu postupů v letech 2021 a 2022 v návaznosti na provedení směrnice o kapitálových požadavcích se počet postupů v roce 2023 stabilizoval. V neposlední řadě došlo v dohlížených skupinách k mnoha reorganizacím, které vyloučily (smíšené) finanční holdingové společnosti ze struktury skupiny.

2.2 Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2023 bylo ECB oznámeno celkem 2 573 jednotlivých postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti^[46], které souvisely s významnými institucemi (tabulka 3).

V roce 2023 zahrnovalo 62 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti členy řídicího orgánu v jeho dohledové funkci a 28 % členy řídicího orgánu v jeho výkonné funkci. Zbývající jednotlivé postupy se týkaly držitelů klíčových funkcí (8 %), vedoucích pracovníků poboček ze třetích zemí (1,5 %) a dalších funkcí nevýkonných členů ve vedoucích orgánech (0,5 %).

Průměrná doba potřebná k provedení hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a k přijetí rozhodnutí ECB činila 109 dní, což je v rámci maximální lhůty čtyř měsíců stanovené v odstavci 179 společných obecných pokynů orgánů ESMA a EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.

2.2.1 Vývoj postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti

ECB přijímala rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti efektivněji, neboť zjednodušila procesy a vypracovala a aktualizovala všeobecné zásady a šablony, jak je uvedeno ve druhé zprávě Evropské komise o jednotném mechanismu dohledu.^[47] Komise rovněž zjistila, že bylo dosaženo významného pokroku při posilování spolupráce s vnitrostátními příslušnými orgány v oblasti hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti. ECB také komunikovala s bankovním sektorem na společném semináři uspořádaném s Evropským univerzitním institutem ve Florencii o rozmanitosti a efektivitě představenstev, dozorčích rad a výborů v měnícím se a konkurenčním prostředí.

Pokud jde o zajištění rozmanitosti ve složení představenstev a dozorčích rad, ECB v roce 2023 využila kritérium způsobilosti a bezúhonnosti týkající se kolektivní vhodnosti, aby podpořila rozmanitost z hlediska dovedností a zkušeností, pohlaví, věku a zeměpisného původu ve složení představenstev a dozorčích rad bank. Dále rozhodla zvýšit svá očekávání ohledně kolektivní vhodnosti pro rok 2024 se zvláštním zaměřením na odborné znalosti řídicího orgánu v jeho dohledové funkci, pokud jde o informační a komunikační technologie a bezpečnostní rizika.

Posouzení vhodnosti může vést k uložení doplňkových ustanovení, pokud je na základě pěti kritérií způsobilosti a bezúhonnosti třeba zmírnit určité obavy ohledně jmenovaného uchazeče. Politika doplňkových ustanovení byla v roce 2022 revidována, což vedlo ke konkrétnějším požadavkům a lhůtám. Od té doby jsou doplňková ustanovení v rozhodnutích přesnější a podíl rozhodnutí obsahujících doplňkové ustanovení se snížil z 32 % všech rozhodnutí v roce 2022 na 9,5 % v roce 2023. Nejčastější obavy vyjádřené v hodnoceních způsobilosti a bezúhonnosti v roce 2023 se týkaly časových závazků, zkušeností a střetů zájmů. Výsledkem bylo 47 podmínek, 179 povinností a 21 doporučení oproti 58, 225, respektive 95 v roce 2022.

Existují-li závažné obavy ohledně vhodnosti jmenovaného uchazeče, může ECB považovat za nezbytné provést hlubší posouzení a v konečném důsledku může sdělit svůj záměr přijmout záporné rozhodnutí. Banky pak obvykle během dohledového dialogu žádost stáhnou. V roce 2023 k tomu došlo v deseti případech.

ECB provedla 19 přehodnocení členů řídicích orgánů bank, a to především z důvodu obav o reputaci (14 případů).

V roce 2023 ECB nadále vyvíjela a podporovala IT nástroje pro zpracování postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti (viz část 5.9.2).

2.3 Oznamování porušení předpisů (whistleblowing), vynucování a sankce

2.3.1 Vynucovací a sankční opatření

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato. Sankce uložené ECB v rámci jejích úkolů v oblasti dohledu a sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB o sankcích v oblasti dohledu.

Sankce jsou určeny k potrestání porušení povinností a slouží jako odrazující prostředek nejen pro dotčený dohlížený subjekt, ale také pro bankovní sektor jako celek. Vynucovací opatření, jako je penále, mají za cíl přinutit dohlížené subjekty k dodržování obezřetnostních požadavků stanovených v rozhodnutích nebo nařízeních v oblasti dohledu.

V roce 2023 ECB projednávala 14 vynucovacích a sankčních řízení. V 13 z nich se jednalo o sankční řízení, která vedla k devíti rozhodnutím ECB^[48], a v jednom případě se jednalo o vynucovací řízení, jež vedlo k jednomu rozhodnutí ECB (tabulka 4).

Kromě toho ECB v roce 2023 vydala 18 závazných rozhodnutí v oblasti dohledu, v nichž informovala o kumulaci penále za každý den porušení předpisů, pokud by dotčené banky nesplnily obezřetnostní požadavky na posílení procesu identifikace klimatických a environmentálních rizik ve lhůtách stanovených v uvedených rozhodnutích, které se pohybují od konce roku 2023 do konce roku 2024 (viz část 1.2.4). Na konci roku 2023 stále probíhala řízení týkající se dalších návrhů rozhodnutí, která předpokládají kumulaci penále.

Z celkem 13 sankčních řízení projednávaných v roce 2023 jich pět souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit pět významných institucí. Tři z těchto řízení byla v roce 2023 zakončena třemi rozhodnutími ECB, která uložila třem dohlíženým subjektům sankce ve výši 17 925 000 EUR za porušení kapitálových požadavků a nesprávné vykazování požadavků na kapitál v souvislosti s tržním a úvěrovým rizikem. Dvě řízení na konci roku 2023 stále probíhala.

Osm zbývajících sankčních řízení projednávaných v roce 2023 se týkalo podezření na porušení požadavků na způsobilost a bezúhonnost, odměňování, řízení a kvalifikovanou účast stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí směrnice o kapitálových požadavcích. Tato řízení se týkala pěti významných institucí a jedné méně významné instituce a byla zakončena šesti žádostmi ECB o zahájení řízení určenými relevantním vnitrostátním příslušným orgánům.

Vynucovací řízení projednávané v roce 2023 se týkalo možného uložení penále významné instituci s cílem přimět ji k plnění obezřetnostních požadavků na úrokové riziko v bankovním portfoliu uložených v rozhodnutí ECB. Vzhledem k přijatým krokům a dokumentaci, kterou instituce předložila ve fázi slyšení vynucovacího řízení, ECB rozhodla, že penále není nutné, neboť zahájení řízení již přispělo k dosažení požadovaného výsledku.

Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2023, podle oblastí porušení zobrazuje graf 9.

Graf 9

Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením v roce 2023

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátními právními předpisy uložily dva vnitrostátní příslušné orgány v roce 2023 dvě peněžité sankce ve výši 60 000 EUR.

Podrobné informace včetně komplexních statistik o sankční činnosti, kterou ECB a vnitrostátní příslušné orgány vykonávaly v roce 2023 v souvislosti s porušením obezřetnostních požadavků, budou uvedeny ve výroční zprávě o sankční činnosti v rámci SSM v roce 2023. Zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB ve druhém čtvrtletí roku 2024.

2.3.2 Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se běžně označuje jako whistleblowing). ECB tedy provozuje online platformu pro oznámení porušení předpisů.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2023 obdržela ECB 355 oznámení o porušení pravidel, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 74 %. Z těchto oznámení se jich 117 týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 106 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 11, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

V rámci působnosti dohledu ECB se nejběžnější údajná porušení týkala otázek řízení (87 %) a výpočtu kapitálu a kapitálových požadavků (9 %). Problémy v oblasti řízení se týkaly především řízení rizik a vnitřních kontrol, požadavků na způsobilost a bezúhonnost, organizační struktury a funkcí řídicích orgánů. Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 10.

Graf 10

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel byly uvědomeny příslušné společné týmy dohledu, které rozhodly o vhodných následných opatřeních.

Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2023 v souvislosti s oznámeními o porušení relevantních právních předpisů EU, která byla obdržena v průběhu uvedeného roku nebo předtím, zahrnovala:

• vnitřní posouzení založené na stávající dokumentaci (48 %),
• žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (42 %),
• žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (10 %).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Případy řešení krizí v roce 2023

Bankovní turbulence na jaře 2023, které začaly v bankovním sektoru USA a vyvrcholily převzetím společnosti Credit Suisse, byly nejvýznamnější celosystémovou bankovní zátěží od velké finanční krize. Bankovní sektor v evropské bankovní unii však prokázal svou odolnost a vykazoval značnou úroveň kapitálu a likvidity. V důsledku toho nebyly v roce 2023 v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí^[49]žádné významné instituce vyhodnoceny jako instituce, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné.

3.2 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí (dále též „SRB“) v roce 2023 pokračovaly v úzké spolupráci na všech úrovních. Docházelo k pravidelným výměnám zkušeností mezi jejich předsedy a mezi vrcholovým a středním vedením. Předseda Rady dohledu ECB a předseda SRB navíc uskutečnili společné návštěvy několika vnitrostátních příslušných orgánů.

Po bankovních turbulencích na jaře 2023 ECB a SRB svou spolupráci zintenzivnily.^[50] Pokračovaly v diskusích o získaných zkušenostech a v navazující činnosti.

ECB a SRB pokračovaly v úzké spolupráci na politických tématech společného zájmu. V říjnu 2023 ECB a SRB společně uspořádaly seminář na vysoké úrovni o navrhovaných změnách rámce krizového řízení a pojištění vkladů z hlediska dohledu a řešení krizí.

ECB rovněž aktualizovala své interní provozní pokyny s cílem podpořit plné provádění dvoustranného memoranda o porozumění, které bylo přezkoumáno v roce 2022. Dále se ECB stejně jako v předchozích letech zúčastnila simulace krize prováděné SRB nanečisto a trojstranného cvičení na nejvyšší úrovni, které zahrnuje orgány příslušné k řešení krize, orgány dohledu, centrální banky a ministerstva financí Spojených států, Spojeného království a bankovní unie.

ECB a SRB pokračovaly ve společném úsilí v oblasti měření a vykazování likvidity. V této souvislosti byla pověřena společná pracovní skupina prováděním každoročních společných likviditních cvičení zaměřených na testování připravenosti bank na krize. V říjnu 2023 pracovní skupina úspěšně dokončila své první cvičení týkající se 204 bank.

Klíčovou součástí spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi byla nadále také pravidelná interakce mezi společnými týmy dohledu ECB a vnitřními týmy SRB příslušnými k řešení krize. Spolupráce byla obzvláště úzká v případě bank spadajících do rámce ECB pro krizové řízení.

V souladu s regulatorním rámcem byly se SRB konzultovány ozdravné plány, které Evropské centrální bance předložily významné instituce.

Výbor SRB s ECB také konzultoval návrhy plánů řešení krize a výpočet navrhovaných příspěvků předem, které mají významné instituce uhradit do Jednotného fondu pro řešení krizí v souladu s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

3.3 Krizové řízení u méně významných institucí

Krizové řízení u méně významných institucí vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB. Ačkoli odpovědnost v oblasti dohledu za krizové řízení méně významných institucí nesou vnitrostátní příslušné orgány, vyvstává potřeba intenzivnější spolupráce a sdílení informací, když se méně významná instituce blíží k bodu ztráty životaschopnosti, neboť ECB odpovídá za odnětí licence.

V počátečních fázích krize vyvolané zhoršením finanční situace méně významné instituce relevantní vnitrostátní příslušný orgán informuje ECB prostřednictvím úředního oznámení. V roce 2023 obdržela ECB od vnitrostátních příslušných orgánů 13 takových oznámení.

Po předložení oznámení o zhoršení finanční situace jsou obecně zřizovány kontaktní skupiny pro krizové řízení. V roce 2023 stejně jako v předchozích letech tyto skupiny – sestávající ze zástupců ECB a relevantních vnitrostátních příslušných orgánů – zajišťovaly, aby krize byly pečlivě sledovány a opatření a rozhodnutí v oblasti dohledu byla přijímána včas a koordinovaně. V průběhu roku působilo 17 kontaktních skupin pro krizové řízení. Došlo také k deseti odnětím bankovní licence a třem zánikům povolení k činnosti, tj. dotčené méně významné instituce se samy rozhodly odevzdat svou bankovní licenci. Důvody pro odnětí licence mohou zahrnovat neudržitelné obchodní modely, slabou nebo zápornou ziskovost či nedostatky v oblasti řízení a kontroly rizik.

V roce 2023 ECB a vnitrostátní příslušné orgány společně revidovaly rámec spolupráce při krizovém řízení méně významných institucí a vycházely při tom ze svých zkušeností s řízením krizových případů méně významných institucí získaných od zahájení evropského bankovního dohledu. Tento projekt, jehož cílem bylo zlepšit rámec spolupráce a zvýšit jeho účinnost, je součástí širšího úsilí několika evropských institucí o přezkoumání postupů krizového řízení finančních institucí v tísni.

4 Interinstitucionální spolupráce

4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce

4.1.1 Spolupráce s ostatními orgány dohledu v EU a orgány ze zemí mimo EU

Memoranda o porozumění dohodnutá mezi ECB a dalšími orgány dohledu jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu.

4.1.1.1 ECB a kolegia orgánů dohledu

V případě významných bankovních skupin, které působí mimo bankovní unii, se ECB účastní kolegií orgánů dohledu. To umožňuje ECB vypracovávat koordinované přístupy a rozhodnutí v oblasti dohledu a zajistit existenci společných pracovních programů s ostatními orgány dohledu, které se podílejí na dohledu nad toutéž přeshraniční bankovní skupinou. ECB zřizuje kolegia v případech, kdy jakožto domovský orgán dohledu zodpovídá za dohled nad bankovní skupinou na konsolidovaném základě. V případech, kdy je ECB hostitelským orgánem dohledu a vykonává dohled nad konkrétními subjekty v bankovní skupině, účastní se kolegií orgánů dohledu, pokud je přizvána. V roce 2023 existovalo kolegium orgánů dohledu pro 47 bank pod přímým dohledem ECB.

4.1.1.2 Posílení spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem a orgány v EU mimo SSM

Významné bankovní skupiny provádějí operace na trzích finančních nástrojů, proto ECB spolupracuje s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem v EU v souladu s právními předpisy Unie.

ECB nadále posilovala výměnu informací a spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu v členských státech EU mimo SSM v souvislosti s operacemi významných bankovních skupin v těchto zemích.

4.1.1.3 Spolupráce s ostatními odvětvovými orgány dohledu v EU a s orgány obezřetnostního dohledu mimo EU

Podle směrnice o finančních konglomerátech^[51] musí ECB spolupracovat s relevantními příslušnými orgány při doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty. V případě skupin, v jejichž čele stojí instituce, pro které je ECB orgánem dohledu na konsolidovaném základě, odpovídá ECB za uzavření příslušných koordinačních dohod. V roce 2023 byla ECB koordinátorem pro 29 finančních konglomerátů^[52].

Konzistentní přístup k dohledu nad finančními konglomeráty v rámci celého SSM zajišťuje tým složený z odborníků z různých funkčních složek z ECB a z vnitrostátních příslušných orgánů.

V roce 2023 ECB také posílila své výměny zkušeností s orgány obezřetnostního dohledu mimo EU, pokud jde o využívání technologií dohledu. Patřila sem spolupráce s Federálním rezervním systémem, Bank of England a Orgánem Spojeného království pro dohled nad chováním ve finančním sektoru (Financial Conduct Authority) při vývoji aplikace založené na strojovém učení s cílem podpořit orgány dohledu při identifikaci konkrétních rizik v oblasti IT a kybernetických rizik za pomoci zpracování přirozeného jazyka. Odborníci z těchto čtyř institucí v současnosti spolupracují v mezioborovém „super týmu“ zahrnujícím různé funkční složky s cílem předložit ověření této koncepce v září 2024.

4.1.1.4 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnové fondu (dále též „MMF“) na hodnocení finančního systému (dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru dané země.

Program FSAP pro eurozónu hodnotil v roce 2018 architekturu pro bankovní dohled a řešení krizí v eurozóně. ECB většinu doporučení MMF zavedla do svých postupů dohledu. Současně se spolunormotvůrci EU zabývají doporučeními, která vyžadují změny právních předpisů EU. Příští FSAP pro eurozónu je naplánován na rok 2024 a očekává se, že bude zahrnovat hloubkové posouzení dohledu nad významnými institucemi.

V roce 2023 MMF dokončil vnitrostátní program FSAP pro Belgii, pokračoval v práci na tomto programu pro Nizozemsko a zahájil FSAP pro Lucembursko, Slovensko a Španělsko. Vnitrostátní programy FSAP posuzují nebankovní témata, jako jsou rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce, a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež vykonávají dohled nad méně významnými institucemi, nebo aspektů souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu, neboť berou v úvahu, že k dokončení bankovní unie je zapotřebí další práce.

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě zemí účastnících se evropského bankovního dohledu souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s povinnostmi ECB v těchto oblastech.

4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.2.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

Rada pro finanční stabilitu se v kontextu přetrvávající inflace, vyšších úrokových sazeb a zpřísňování finančních podmínek zaměřila v roce 2023 na řešení stávajících zranitelných míst ve finančním systému a na posílení odolnosti finančního systému prostřednictvím strukturálních změn. Tyto činnosti podpořily priority předsednictví skupiny G20 ve finančním sektoru.

Jako člen FSB se bankovní dohled ECB podílel na různých oblastech činnosti. Mezi ně patřilo i) dokončení doporučení týkajících se činností souvisejících s kryptoaktivy a trhů kryptoaktiv, ii) práce spojená s harmonogramem činností souvisejících se změnou klimatu, jako je dosažení konzistentního zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem, iii) dokončení souboru nástrojů pro řízení rizik třetích stran, iv) závěrečná zpráva o doporučeních k dosažení větší konvergence při podávání zpráv o kybernetických bezpečnostních incidentech, v) plánování řešení krizí a připravenost na krizi, včetně řešení překážek přeshraničního financování při řešení krize a projednávání uvedení nástrojů k řešení krize do praxe, a vi) přezkum zkušeností (včetně poznatků týkajících se mezinárodního rámce pro řešení krizí) získaných při turbulencích v bankovním sektoru na jaře 2023.

Bankovní dohled ECB se účastnil plenárních zasedání FSB a zasedání Stálého výboru pro provádění standardů a Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace. V červnu 2023 uspořádala ECB prezenční zasedání Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace a v červenci 2023 prezenční plenární zasedání FSB. Přispěla také k činnosti Řídicí skupiny pro řešení krizí, Regionální poradní skupiny pro Evropu a Kulatého stolu pro externí audit.

Kromě výše uvedených témat bude bankovní dohled ECB v roce 2024 spolupracovat s FSB na činnostech v oblasti politiky plánování transformace, na opatřeních přijatých v návaznosti na turbulence v bankovním sektoru na jaře 2023, na otázkách připravenosti v oblasti marží a na provádění řádných postupů odměňování.

4.2.2 Příspěvek k basilejskému procesu a revidovaným basilejským Základním zásadám pro účinný bankovní dohled

V roce 2023 ECB nadále významně přispívala k činnosti Basilejského výboru pro bankovní dohled (dále též „BCBS“). Aktivně se podílela na několika oblastech činnosti, poskytovala odborné znalosti ve skupinách BCBS a spolupracovala se členy BCBS v rámci EU i po celém světě.

Jedním z klíčových mezníků byla zpráva o turbulencích v bankovním sektoru v roce 2023, která přinesla přehled zkušeností v oblasti regulace a dohledu získaných z turbulencí v bankovním sektoru z jara 2023. Zdůraznila význam postupů bank v oblasti řízení rizik a systémů správy a řízení, potřebu výrazného a účinného dohledu s cílem zajistit bezpečnost a zdraví bank a zásadní význam obezřetných a důkladných regulatorních standardů pro zajištění finanční stability.

Dalším klíčovým milníkem bylo zahájení veřejné konzultace o revizích Základních zásad pro účinný bankovní dohled. Změny navrhované v konzultačním dokumentu zahrnují výslovné uznání nadnárodních rámců dohledu, jako jsou jednotný mechanismus dohledu, dopad klimatických finančních rizik a digitalizace financí a význam hodnocení udržitelnosti obchodního modelu bank a provozní odolnosti bank.

K dalším klíčovým úspěchům patřilo zahájení veřejných konzultací o i) rámci pro zveřejňování informací v rámci 3. pilíře o klimatickém finančním riziku (viz box 7); ii) zveřejňování informací o expozicích bank vůči kryptoaktivům, které navrhuje standardizovanou tabulku pro zveřejňování informací a soubor šablon pro expozice a operace bank v oblasti kryptoaktiv; iii) změnách standardu pro expozice bank vůči kryptoaktivům zveřejněného v prosinci 2022 a iv) navrhovaných úpravách standardu pro úrokové riziko v bankovním portfoliu.

ECB nadále spolupředsedala Pracovní skupině BCBS pro klimatická finanční rizika a Skupině BCBS pro politiku a standardy. V červnu 2023 uspořádala ECB zasedání Skupiny pro spolupráci v oblasti dohledu ve Frankfurtu nad Mohanem.

4.2.3 Podíl na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví

V roce 2023 bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s EBA s cílem prosazovat konzistentní dohled v celém evropském bankovním sektoru a podporovat bezpečnost a zdraví úvěrových institucí a stabilitu finančního systému.

Společné projekty zahrnovaly celounijní zátěžový test 2023, který orgánům dohledu umožnil posoudit odolnost evropského bankovního sektoru. ECB také spolupracovala s EBA na zahájení jednorázové analýzy scénářů klimatických rizik „Fit for 55“, jejímž cílem bylo posoudit odolnost finančního sektoru v souladu s balíčkem EU „Fit for 55“. Společně s Jednotným výborem pro řešení krizí vydaly ECB a EBA společné prohlášení v návaznosti na snížení hodnoty dluhopisů vedlejšího kapitálu tier 1 společnosti Credit Suisse. To pomohlo vyjasnit rámec EU pro řešení krizí a uklidnit evropské trhy s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1.

ECB se také podílela na regulatorní činnosti orgánu EBA a poskytovala vstupy a podporu řadě projektů, včetně plánu rozvoje politik EBA pro nařízení o trzích kryptoaktiv a dokončení obecných pokynů EBA k celkové schopnosti ozdravení při plánování ozdravných postupů, jejichž cílem je zlepšit použitelnost ozdravných plánů a zefektivnit připravenost na krizi. ECB se navíc jako člen Podvýboru pro digitální provozní odolnost Společného výboru evropských orgánů dohledu podílela na přípravě úkolů souvisejících s politickými mandáty podle nařízení o digitální provozní odolnosti. ECB také přispěla k monitorovací zprávě EBA o Basel III, která analyzuje dopad úprav specifických pro EU, což je zásadní součást procesu dokončování Basel III.

Pokud jde o postup orgánu EBA týkající se zásady „dodržuj, nebo vysvětli“, v roce 2023 bankovní dohled ECB informoval orgán EBA o stavu svého dodržování jedněch obecných pokynů, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Bankovní dohled ECB je odhodlán řídit se všemi příslušnými obecnými pokyny vydanými orgánem EBA nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu.

ECB spolupracuje s orgánem EBA a dalšími zainteresovanými stranami na zřízení Společného výboru pro bankovní výkaznictví, který se bude skládat ze zástupců evropských a vnitrostátních orgánů, a Kontaktní skupiny pro výkaznictví, jež bude složena z odborníků z bankovního sektoru. První zasedání Společného výboru pro bankovní výkaznictví by se mělo konat v roce 2024. Již probíhají práce na vývoji odvětvového datového slovníku v souladu se strategií Evropské komise pro údaje z oblasti dohledu, na zvýšení podrobnosti při podávání zpráv pro účely dohledu a na další integraci podávání statistických zpráv a zpráv pro účely dohledu.

5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB

5.1 Plnění požadavků na odpovědnost

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie (dále též „Rada EU“), jak je stanoveno v nařízení o SSM. Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB týkající se dohledu podléhají náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam dodržování a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB.

V roce 2023 předseda Rady dohledu vystoupil v Hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu čtyřikrát – na třech pravidelných veřejných slyšeních a při jedné výměně názorů ad hoc. Na svém veřejném slyšení 21. března 2023 předseda představil výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2022. Téhož dne se spolu s předsedou Evropského orgánu pro bankovnictví zúčastnil výměny názorů ad hoc o selhání Silicon Valley Bank a jeho důsledcích pro finanční stabilitu v Evropě. Další dvě pravidelná veřejná slyšení se konala 28. června a 7. listopadu 2023. Diskuse se zaměřily na rizika vyplývající z makroekonomického výhledu, zejména na dopad růstu úrokových sazeb na bankovní sektor a vkladatele, poučení z jarních turbulencí na trhu a vývoj úvěrů se selháním. Dalšími projednávanými otázkami byla nově vznikající rizika ze strany kryptosektoru a nefinančních bankovních institucích a legislativní dokumenty týkající se posílení bankovní unie, jako je soubor bankovních předpisů a přezkum rámce krizového řízení a pojištění vkladů bank.

V roce 2023 předseda Rady dohledu odpověděl na dva písemné dotazy poslanců Evropského parlamentu, které se týkaly záležitostí souvisejících s bankovním dohledem, a v souladu se zpravodajskou povinností ECB vůči národním parlamentům odpověděl na písemný dotaz poslance národního parlamentu. Všechny dopisy s odpovědí poslancům byly zveřejněny na příslušných internetových stránkách. Dopisy se týkaly činností dohlížených institucí v Rusku, dohledové činnosti související s expozicemi bank vůči zranitelným sektorům a legislativních iniciativ na podporu sekundárního trhu s úvěry se selháním.

V souladu s interinstitucionální dohodou ECB také zpřístupnila Evropskému parlamentu záznamy ze zasedání své Rady dohledu a souhrny z jejích seminářů.

Kromě toho bankovní dohled ECB v zájmu další podpory dialogu mezi ECB a Evropským parlamentem reagoval na připomínky a návrhy Evropského parlamentu v jeho usnesení o bankovní unii – výroční zprávě za rok 2022. Ve své odpovědi^[55] se ECB vyjádřila k vývoji v bankovním sektoru, ke klimatickým a environmentálním rizikům a k legislativním dokumentům týkajícím se bankovního dohledu.

Pokud jde o interakce s Radou EU v roce 2023, předseda Rady dohledu se 15. května a 8. listopadu zúčastnil dvou výměn názorů s Euroskupinou. Před každou z těchto diskusí zveřejnila ECB přehled svých relevantních činností dohledu^[56]. Hlavními projednávanými tématy byly stav evropského bankovního systému ve stávajícím makroekonomickém a geopolitickém prostředí, priority dohledu a regulatorní a institucionální otázky.

5.1.1 Přezkum jednotného mechanismu dohledu ze strany Evropské komise a zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o dohledu EU nad úvěrovým rizikem bank

Dne 18. dubna 2023 zveřejnila Evropská komise zprávu o svém druhém přezkumu SSM. V jeho rámci dospěla k závěru, že SSM funguje celkově dobře a stal se vyspělým, zavedeným orgánem dohledu, jemuž se daří plnit cíle stanovené v době, kdy byl vytvořen. Pomáhá zajistit dobrou kapitalizaci a připravenost bank pro případ hospodářských a finančních krizí. Zajišťuje také kvalitní a proaktivní bankovní dohled a rychle se přizpůsobuje výzvám v oblasti dohledu, jak se prokázalo během krize koronaviru (COVID-19).

Dne 12. května 2023 zveřejnil Evropský účetní dvůr (dále též „EÚD“) svou zvláštní zprávu o dohledu EU nad úvěrovým rizikem bank. Zpráva dospěla k závěru, že dohledová hodnocení úvěrového rizika bank ze strany ECB mají určité nedostatky, ale jejich kvalita je celkově dobrá. Vyjádření ECB ke zjištěním je uvedeno v příloze zprávy. ECB vítá výsledek auditu EÚD a jeho doporučení, která přispějí k dalšímu zlepšování procesů. ECB je nadále odhodlána uplatňovat nejpřísnější měřítka v bankovním dohledu a zdokonalovat své postupy dohledu.

EÚD rovněž dokončil opatření navazující na jeho audit z roku 2016 – zvláštní zpráva č. 29/2016 Jednotný mechanismus dohledu – dobrý začátek, jsou však zapotřebí další zlepšení. Výsledky byly zveřejněny v příloze zvláštní zprávy o dohledu EU nad úvěrovým rizikem bank.

5.2 Transparentnost a komunikace

V roce 2023 přednesli předseda a místopředseda Rady dohledu 26 projevů a zástupci ECB v Radě dohledu 12 projevů. Celkově poskytli 32 rozhovorů médiím a zveřejnili devět blogových příspěvků a komentářů. Předseda také uspořádal dvě tiskové konference o výsledcích procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) z let 2022 a 2023. Bankovní dohled ECB vydal čtyři díly podcastu a zveřejnil 28 tiskových zpráv, ale i další výstupy, např. dopisy poslancům EP, pokyny bankám a statistiky dohledu. Čtvrtletní zpravodaj Supervision Newsletter, což je digitální publikace s 10 000 odběrateli, poskytoval informace a aktuality týkající se probíhajících projektů a zjištění v oblasti dohledu.

V roce 2023 zveřejnil bankovní dohled ECB výsledky zátěžových testů a zahájil čtyři veřejné konzultace. Tyto konzultace se týkaly řádných postupů při správě a řízení úvěrového rizika protistrany, revidovaných všeobecných zásad ECB k interním modelům, všeobecných zásad pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích a návrhu všeobecných zásad pro podávání zpráv o významných koncentracích rizik finančními konglomeráty a o transakcích uvnitř skupiny. V reakci na švýcarské bankovní otřesy bankovní dohled ECB pohotově vyjasnil pravidla pro řešení krizí bank uplatňovaná v EU. Rovněž sdílel informace o několika případech sankcí a zveřejnil výsledky externího přezkumu SREP (viz část 1.3.1.7). ECB navíc hostila páté Fórum ECB o bankovním dohledu. Na podporu dialogu mezi bankovním dohledem ECB a odborníky na trh uspořádala ECB dvě zasedání Kontaktní skupiny bankovního dohledu pro trh, přičemž diskuse se zaměřily na výhled rizik pro evropský bankovní sektor.

V roce 2023 ECB odpověděla na 1 355 dotazů veřejnosti na témata bankovního dohledu. Zejména se zabývala jednou peticí, v níž občané vyjádřili obavy ohledně dopadů změny klimatu na evropský finanční sektor, a odpověděla na dotazy týkající se zátěžového testu klimatických rizik. Prostřednictvím návštěvnického centra uspořádala ECB přednášky o bankovním dohledu pro 401 účastníků a 9 096 návštěvníkům (8 903 na místě a 193 virtuálně) představila klíčové úkoly ECB a základy evropského bankovního dohledu.

5.3 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB

5.3.1 Nábor pracovníků

Bankovní dohled ECB obecně inzeruje volná místa nejprve interně, s výjimkou vstupních pracovních míst, která jsou inzerována na vnějším trhu. V roce 2023 bankovní dohled ECB přijal z externích kampaní 40 uchazečů na dlouhodobější pozice.

Graf 11

Počet jmenování v rámci jednotlivých zaměstnaneckých skupin v roce 2023

V rámci každoroční rotace se 48 zaměstnanců přesunulo do nového společného týmu dohledu, aby se zabránilo dohledovému zajetí a byl podpořen jejich osobní a profesní rozvoj.

5.3.2 Výměnné programy

Kromě programu výměn zaměstnanců SSM (viz část 5.4) se bankovní dohled ECB připojil k Schumanově programu, který zaměstnancům z Evropského systému centrálních bank a evropského bankovního dohledu umožňuje pracovat v různých institucích na společných projektech.

Kromě výměny mezi Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a ECB, která byla zahájena 1. února 2023, byla zveřejněna výzva k podávání přihlášek k účasti na výměnách mezi ECB a Evropskou investiční bankou, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Jednotným výborem pro řešení krizí.

5.3.3 Budování kapacit

V roce 2023 provedl bankovní dohled ECB posouzení organizační připravenosti a určil tři oblasti rozvoje: riziko v oblasti informačních technologií a kybernetické riziko, klimatické riziko a digitální transformaci.

Tato analýza nedostatků poskytla základ pro plán budování kapacit SSM na rok 2024. Plán bude zahrnovat opatření pro lepší rozpoznání talentů a jejich sladění s potřebami organizace, odbornou přípravou a dalšími vzdělávacími příležitostmi a zlepší nábor nových talentů. V této souvislosti bylo na rok 2024 přiděleno do souboru flexibilních možností v rámci SSM 35 pracovních míst na podporu iniciativ v rámci těchto tří oblastí rozvoje.

5.3.4 Rozmanitost a začleňování

Bankovní dohled ECB je odhodlán pojímat rozmanitost a začleňování ve všech jejich podobách. Jednou z klíčových strategických priorit zůstává genderová vyváženost. Ženy tvoří 43 % zaměstnanců bankovního dohledu ECB. Podíl žen se na jednotlivých hierarchických úrovních mírně liší. Na úrovni analytiků se podíl žen mezi zaměstnanci zvýšil o 2 procentní body na 52 %. Na expertní úrovni klesl o 4 procentní body na 39 %. Na úrovni vedoucích týmů se zvýšil o 2 procentní body na 34 % a na manažerské úrovni o 1 procentní bod na 35 %. ECB bude své úsilí o dosažení genderové vyváženosti nadále zvyšovat.

Obrázek 1

Zaměstnanci bankovního dohledu ECB v číslech

5.4 Integrace SSM

V roce 2023 ECB společně s vnitrostátními orgány dohledu vypracovala multidisciplinární program základní odborné přípravy SSM, který byl spuštěn počátkem roku 2024. Program je přístupný všem zaměstnancům pracujícím pro evropský bankovní dohled a byl vytvořen ve spolupráci s Evropským univerzitním institutem. Jeho cílem je vybudovat společnou úroveň technických dovedností a znalostí týkajících se základních i nových témat dohledu.

Nový obsah a funkce přizpůsobené potřebám uživatelů pomohly proměnit síť SSMnet – což je společná platforma pro sdílení informací a znalostí – v účinnější kanál přímé komunikace v rámci evropského bankovního dohledu. Přispěvatelé ze všech vnitrostátních orgánů dohledu a ECB vypracovali přitažlivý obsah a informovali čtenáře mimo jiné o interních aktivitách, důležitých setkáních a výsledcích svého pravidelného průzkumu týkajícího se spolupráce v rámci celého SSM.

Za účelem posílení této společné dohledové kultury byla v roce 2023 připravena významná integrační iniciativa, která byla spuštěna počátkem roku 2024. Cílem této iniciativy je pojmout desáté výročí SSM jako „rok integrace“, v němž všechny vnitrostátní orgány dohledu a ECB budou zaměstnancům nabízet více příležitostí k vzájemnému propojení.

V rámci výměnného programu SSM byly v roce 2023 organizovány výměny zaměstnanců s již zavedenými partnerskými institucemi (Autorité de contrôle prudentiel et de résolution a Banco de España), ale i s několika novými (Banca d’Italia a De Nederlandsche Bank). Tyto profesní výměny mezi zaměstnanci ECB a vnitrostátních orgánů dohledu jsou klíčem k usnadnění integrovaného kariérního postupu v rámci evropského bankovního dohledu. Výměn se zúčastnilo 15 dvojic zaměstnanců.

Užší spolupráce probíhala také v oblasti nejdůležitějších témat dohledu. Do expertních skupin pro hybridní spolupráci bylo úspěšně zapojeno více než 50 pracovníků dohledu z vnitrostátních orgánů dohledu. Komunita na místě zavedla v rámci pilotního projektu dvě centra kompetencí pro specializované rizikové oblasti s cílem dále posílit spolupráci a sdílení odborných znalostí mezi inspektory. Kromě toho byly v zájmu dalšího posílení spolupráce určeny osvědčené postupy pro sdílení znalostí a provoz sítí SSM.

Vzhledem k tomu, že užší spolupráce souvisí s integrovaným plánováním, byl zaveden rámec rizikové tolerance s cílem podpořit dohledová hodnocení a usnadnit převedení strategických priorit do plánování dohledu (viz část 1.3.1).

5.5 Digitální agenda SSM

Vzhledem ke stále složitějšímu bankovnímu sektoru a omezenějším zdrojům dohledu nasměroval evropský bankovní dohled své úsilí k digitalizaci, aby držel krok se změnami v bankovním prostředí a řešil nově vznikající rizika v oblasti dohledu. Za tímto účelem evropský bankovní dohled učinil od roku 2020 z digitální agendy prioritu a investoval do portfolia dohledových technologií.

V současné době je k dispozici přibližně 14 nástrojů dohledových technologií, které účinně uspokojují různé potřeby orgánů dohledu. Například platforma pro analýzu sítí a pokročilé vizualizace nazvaná Navi čerpá hlavní poznatky z propojených dat, jako jsou vlastnické struktury významných institucí. A Agora poskytuje centralizovaný přístup ke všem obezřetnostním údajům používaným v evropském bankovním dohledu.

Zatímco v roce 2022 bylo zavedeno několik nástrojů, v roce 2023 bylo vynaloženo velké úsilí o lepší propojení a integraci těchto nástrojů do IT prostředí, rozšíření platforem dohledových technologií, podporu jejich přijetí orgány dohledu a zkoumání nově vznikajících technologií. Počáteční investice do technologií rovněž přispěly k rozvoji špičkové infrastruktury s cílem rozšířit uplatňování umělé inteligence. Významným příkladem je Virtual Lab, nejmodernější cloudová platforma. Nejenže posílila spolupráci a digitální výměny, ale také umožnila uživatelům prozkoumat průkopnické technologie, jako jsou aplikace založené na generativní umělé inteligenci. Patří k nim vyhledávání údajů z oblasti dohledu pomocí přirozeného jazyka a testování funkcí chatbota pro správní předpisy a metodiky týkající se dohledu.

V roce 2023 byl navíc dokončen první strategický cyklus digitální agendy SSM, když byl plně proveden plán digitalizace SSM. Pro období 2024–2028 se připravuje nová digitální strategie SSM. Jedním z hlavních cílů nové strategie je vytvořit jednotné kontrolní centrum dohledu, které by propojilo nejvíce požadované údaje, aktuality a IT aplikace a systémy.

A konečně, evropský bankovní dohled také začal zavádět ustálený provozní model své digitální agendy, který zahrnuje posílení interních týmů a snížení závislosti na externích konzultantech při vývoji a údržbě aplikací a platforem dohledových technologií. V této souvislosti spustil iniciativu s cílem vytvořit centrum dohledových technologií, v jehož rámci budou některé vnitrostátní příslušné orgány vyvíjet a sdílet řešení dohledových technologií pro použití napříč SSM.

5.6 Rozhodování

5.6.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

V roce 2023 se uskutečnilo 20 zasedání Rady dohledu ECB. V návaznosti na další uvolnění pandemických omezení se pět zasedání konalo ve Frankfurtu nad Mohanem a jedno v Dubrovníku. Všechna ostatní se konala prostřednictvím videokonference.

Rada dohledu navíc uspořádala dvě styčná setkání pro výměnu informací o aktuálním finančním vývoji a také seminář k projednání témat souvisejících s dohledem. Na základě pozvání Banca d’Italia uspořádala Rada dohledu v říjnu 2023 v Římě rovněž strategické výjezdní zasedání, na němž její členové diskutovali o dalším postupu v oblasti integrace SSM, o opatřeních navazujících na zprávu expertní skupiny o procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu, o způsobech, jak zvýšit účinnost dohledu, a o prioritách Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“) pro rok 2024.

Řídicí výbor^[57] Rady dohledu zasedal v roce 2023 čtyřikrát, pokaždé prostřednictvím videokonference.

Řídicí výbor uspořádal dalších 13 zasedání se zaměřením na digitalizaci, zjednodušení procesů SSM a integraci SSM. Všechna tato zasedání se konala prostřednictvím videokonference a zúčastnit se mohli všichni členové Rady dohledu, kteří projevili zájem.

Poté, co bylo v květnu zveřejněno oznámení výběrového řízení, Rada guvernérů ECB navrhla 13. září 2023, aby od 1. ledna 2024 nahradila Andreu Enriu ve funkci předsedy Rady dohledu Claudia Buchová, která byla vybrána z užšího seznamu uchazečů, jenž byl předtím poskytnut Evropskému parlamentu a Radě EU. Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu uspořádal dne 20. září veřejné slyšení s Claudií Buchovou a hlasoval v její prospěch. Jmenování navržené ze strany ECB následně schválil Evropský parlament na plenárním zasedání 3. října a potvrzeno bylo prováděcím rozhodnutím Rady EU dne 19. října 2023 s datem použitelnosti od 1. ledna 2024.

V roce 2023 přijala ECB 2 403 dohledových rozhodnutí^[58] týkajících se konkrétních dohlížených subjektů (obrázek 2). Z toho 1 286 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 1 117 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Tato čísla zahrnují 189 operací^[59] (např. zřízení poboček), které ECB implicitně schválila tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (48,4 %), kapitálu (9,6 %), vnitrostátních pravomocí (7,9 %), interních modelů (7,7 %), SREP (4,7 %) a podávání zpráv ad hoc (4,7 %).

Kromě návrhů rozhodnutí v konečném znění týkajících se jednotlivých bank, které byly předloženy k přijetí Radě guvernérů, rozhodla Rada dohledu také o několika horizontálních otázkách. Tato rozhodnutí se týkala zejména zátěžového testu kybernetické odolnosti SSM v roce 2024, konečných výsledků celounijního zátěžového testu orgánu EBA v roce 2023, způsobů a provozních aspektů zveřejňování penále uložených Evropskou centrální bankou, priorit dohledu na období 2024–2026 a politiky způsobilosti a bezúhonnosti pro hodnocení odborných znalostí o informačních a komunikačních technologiích a bezpečnostních rizicích v představenstvech a dozorčích radách bank. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly ze zástupců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů, kteří prováděli přípravné práce na tématech, jako jsou revize metodiky pro hodnocení provozní odolnosti, operačního rizika a rizika v oblasti IT, jež mají být zavedeny v rámci cyklu SREP v roce 2024, a nastavení metodik pro stanovení celkových očekávání v rámci 2. pilíře a očekávání v rámci 2. pilíře pro riziko nadměrné páky.

Některá rozhodnutí Rady dohledu navíc vyústila ve vypracování veřejných pokynů, zpráv a přezkumů, jako jsou všeobecné zásady ECB k řízením týkajícím se kvalifikovaných účastí.

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.^[60]

V roce 2023 požadovalo 32 z celkového počtu 113 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině.

Obrázek 2

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2023

5.6.2 Činnost Správní revizní komise

Správní revizní komise (dále též „ABoR“) je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověřeni úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum.

V roce 2023 ABoR obdržela čtyři žádosti o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu (tabulka 5). Jednu z těchto žádostí žadatel stáhl poté, co ECB záležitost žadateli vysvětlila mimo řízení ABoR.

Ze tří zbývajících žádostí se dvě týkaly odnětí bankovní licence Evropskou centrální bankou. V obou věcech ABoR po vyslechnutí žadatele navrhla Radě dohledu, aby bylo rozhodnutí nahrazeno rozhodnutím se stejným obsahem. Ve třetí věci, rovněž po vyslechnutí žadatele, přijala ABoR stanovisko s návrhem, aby rozhodnutí Rada dohledu nahradila rozhodnutím, které stanoví stejná dohledová opatření. ABoR dále odkázala Radu dohledu na nové informace poskytnuté žadatelem a zahrnula je do svého stanoviska.

V květnu 2023 byl ve zpravodaji Supervision Newsletter zveřejněn rozhovor s předsedou ABoR Penttim Hakkarainenem. Ten v rozhovoru vysvětluje fungování ABoR a její pracovní plán na nadcházející roky.

V roce 2023 komisi ABoR předsedal Pentti Hakkarainen. Jejími dalšími členy byli André Camilleri (místopředseda od května 2023), F. Javier Aríztegui Yáñez, René Smits a Christiane Campillová (členka od března 2023, dříve náhradnice). Náhradníkem byl Damir Odak. Současné složení ABoR je k dispozici na internetové stránce ECB věnované ABoR.

5.6.3 Oblasti zájmu zástupců ECB v Radě dohledu

Podle nařízení o SSM a rozhodnutí ECB 2014/4^[61] jmenuje Rada guvernérů do Rady dohledu čtyři zástupce ECB.

Stávajícími zástupci ECB v Radě dohledu jsou Kerstin af Jochnicková, Edouard Fernandez-Bollo, Elizabeth McCaulová a Anneli Tuominenová.

Ve své každodenní činnosti poskytují podporu předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu a zastupují bankovní dohled ECB dovnitř i navenek.

Vzhledem k tomu, že funkční období Kerstin af Jochnickové, Edouarda Fernandeze-Bolla a Elizabeth McCaulové v roce 2024 skončí, budou oblasti zájmu zástupců ECB v Radě dohledu po jmenování jejich nástupců přerozděleny.

5.7 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídící pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje jednotný kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu v pravidlech pro zaměstnance ECB a obecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, Kancelář pro compliance, správu a řízení a Výbor pro etiku a compliance.

Od 1. ledna 2023 se na všechny vysoce postavené úředníky ECB vztahují zdokonalená pravidla a povinnosti v oblasti transparentnosti při provádění soukromých finančních transakcí. Podle nových pravidel musí úředníci nyní rovněž získat předchozí povolení k prodeji aktiv z dřívější doby nebo k výkonu jakýchkoli práv s nimi spojených a poskytnout seznamy soukromých finančních transakcí uskutečněných v průběhu kalendářního roku.

Etický výbor jako každý rok posoudil v souladu se svým mandátem prohlášení o zájmech předložená členy Rady dohledu před jejich zveřejněním na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Výbor reagoval také na žádosti o poradenství podané vysoce postavenými úředníky ECB vykonávajícími bankovní dohled a v této souvislosti vydal 13 stanovisek, z nichž většina se týkala soukromých aktivit a činností po skončení pracovního poměru. Stanoviska Etického výboru jsou zveřejňována na internetových stránkách ECB šest měsíců po datu jejich vydání.

V roce 2023 pokračovala Kancelář pro compliance, správu a řízení v úsilí o digitalizaci s cílem poskytovat zaměstnancům etické poradenství rychlejším, bezpečnějším a uživatelsky vstřícnějším způsobem. Kromě etického chatbota, který poskytuje odpovědi na jednoduché dotazy, mohou zaměstnanci ECB nyní využívat interní platformu pro přístup k šablonám pro předkládání informací a sledování případných návazných opatření. Nový nástroj je dostupný z různých zařízení. V roce 2023 bylo podáno 2 767 žádostí o informace od pracovníků této kanceláře, přitom v roce 2022 jich bylo 1 690. Přibližně 44 % žádostí o radu zaslali pracovníci bankovního dohledu ECB.

Graf 12

Přehled dotazů pracovníků bankovního dohledu ECB obdržených v roce 2023

(počet dotazů)

Kromě specializovaných školicích kurzů a e-learningových programů pořádala Kancelář pro compliance, správu a řízení informační kampaně o etickém rámci, jako jsou Dny otevřených dveří na téma etika pro nově příchozí a Dny etické osvěty v říjnu, které se dotkly i Měsíce osvěty o kybernetické bezpečnosti. Světový den etiky 2023 určený všem zaměstnancům se zaměřil mimo jiné na pravidla pro soukromé finanční transakce, po skončení pracovního poměru a pro jednání s externími stranami a na to, jak je důležité dokázat se ozvat.

S cílem zabránit skutečnému nebo domnělému „efektu otáčivých dveří“ posuzovala Kancelář pro compliance, správu a řízení možné střety zájmů v případech, kdy zaměstnanci zvažovali pracovní nabídky ze soukromého sektoru, a informovala o platných pravidlech a zmírňujících opatřeních. Mezi zaměstnanci zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2023 rezignovali na svou funkci, došlo ve dvou případech v souladu s etickým rámcem k dočasnému zákazu zahájení jiné pracovní činnosti. V sedmi případech byla uložena další ochranná opatření, jako je přeřazení úkolů, převedení zaměstnanců na jiná pracovní místa nebo omezení přístupových práv, aby se zabránilo efektu otáčivých dveří, čímž se fakticky internalizovalo přechodné období.

Kancelář pro compliance, správu a řízení provedla svou pravidelnou kontrolu soukromých finančních transakcí zaměstnanců a vysoce postavených úředníků ECB. Jako v předchozích letech kontrola odhalila pouze omezený počet případů neplnění požadavků, z nichž méně než 40 % souviselo se zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná závažná porušení pravidel.

Výbor pro etiku a compliance je fórum pro výměnu a spolupráci v rámci Eurosystému a SSM v záležitostech týkajících se etiky a bezúhonnosti. V roce 2023 jeho činnosti zahrnovaly zřízení Pracovní skupiny pro rizika v oblasti správy a řízení s cílem porovnat, zlepšit a harmonizovat stávající rámce pro posuzování uvedeného rizika a postupy monitorování a vykazování zavedené ve vnitrostátních příslušných orgánech. ECB na zasedání Výboru pro etiku a compliance představila svůj rámec pro rizika v oblasti správy a řízení pro dodavatele a důsledky tohoto rámce pro dodavatele SSM.

5.8 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu

V roce 2023 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB^[63] byla uvedená výměna informací podmíněna požadavkem na potřebu přístupu k informacím: každá funkční oblast musela prokázat, že informace požadované od druhé funkční oblastí jsou nezbytné pro dosažení cílů jejích politik.

Podle rozhodnutí ECB/2014/39 je vyžadován souhlas Výkonné rady s výměnou neanonymizovaných údajů společného výkaznictví (COREP) a finančního výkaznictví (FINREP), dalších nezpracovaných údajů a informací obsahujících hodnocení nebo politická doporučení. Organizační složky obou funkčních oblastí ECB si tyto údaje vyměňovaly na základě rámce, který schválila a pravidelně přezkoumává Výkonná rada.

V případech, kdy se požadované informace týkaly anonymizovaných údajů nebo informací, které nejsou politicky citlivé, byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo ze strany funkční oblasti ECB, která informace vlastnila, v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39.

V květnu 2023 Výkonná rada rozhodla povolit výměnu důvěrných informací mezi oběma funkcemi na základě článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39 s ohledem na nepříznivý vývoj na trhu, který mohl potenciálně ohrozit likviditu trhu a finanční stabilitu. Povolení udělené výhradně na základě potřeby přístupu k informacím podléhalo každý měsíc přezkumu a bylo prodlužováno až do konce června 2023. Sdílení údajů souvisejících s dopadem ruské invaze na Ukrajinu na bankovní sektor – které bylo aktivováno v únoru 2022 na základě ustanovení o naléhavých situacích obsaženého v článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39 – pokračuje v závislosti na přísném uplatňování požadavku potřeby přístupu k informacím. Výjimka vztahující se na výměnu bankovních údajů shromažďovaných v souvislosti s pandemií COVID-19 byla ukončena v říjnu 2023.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebyl zapotřebí zásah Mediační komise.

5.9 Rámec vykazování údajů a správa informací

5.9.1 Vývoj v rámci vykazování údajů

V roce 2023 ECB a vnitrostátní příslušné orgány nadále dosahovaly významného pokroku v provádění opatření k další harmonizaci společných postupů pro shromažďování údajů z oblasti dohledu za použití „postupného přístupu“. Do praxe byl uveden požadavek, aby vnitrostátní příslušné orgány okamžitě předávaly podání s údaji z oblasti dohledu Evropské centrální bance, a byly provedeny související aktualizace právního rámce ECB (viz kapitola 7).

Platforma ECB pro centralizovaná podání (CASPER), jež měla v roce 2023 více než 3 400 interních i externích uživatelů, prochází modernizací, aby bylo možné přicházející údaje po jejich obdržení ověřit srovnáním s jinými datovými soubory ECB.

V reakci na doporučení interního auditu začala ECB ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány pracovat na jasném souboru pravidel pro určení významu opětovného předložení údajů z oblasti dohledu v rámci prováděcích technických norem orgánu EBA pro dohledové výkaznictví. Byl zahájen pilotní projekt, jehož cílem je definovat kritéria pro identifikaci významných opětovných podání a shromáždit podrobné vysvětlení pro opětovná podání, pokud porušují příslušné regulatorní prahové hodnoty nebo prahové hodnoty významnosti.

ECB také vydala zprávu o činnosti týkající se správy údajů a jejich kvality.^[64] Cílem zprávy, která obsahuje soubor kvantitativních ukazatelů a dotazník bankám, je podpořit odpovědnost řídicích orgánů a určit a potenciálně snížit strukturální nedostatky bank při agregaci a vykazování údajů o rizicích.

V roce 2023 ECB rozšířila obsah svých čtvrtletních dohledových bankovních statistik o nové ukazatele čisté úrokové marže, dodatečné členění ukazatele čistého stabilního financování a členění dluhových cenných papírů podle protistran. Kromě toho v květnu 2023 zveřejnila ECB nový soubor agregovaných bankovních statistik pro méně významné instituce, který zahrnuje klíčové ukazatele týkající se kapitálu, ziskovosti, likvidity a kvality aktiv.

Na konci roku 2023 zveřejnila ECB informace v rámci 3. pilíře týkající se jednotlivých bank, které doplnily vybrané ukazatele kapitálové přiměřenosti a likvidity a šablony úvěrové kvality o informace o expozicích bank vůči environmentálním rizikům. ECB provedla sladění mezi zveřejňováním vybraných informací v rámci 3. pilíře a podáváním zpráv pro regulatorní účely, což vedlo ke značnému zlepšení konzistentnosti údajů.

5.9.2 Správa informací

Systém správy informací dohledu (IMAS) zahrnuje soubor systémů pro procesy dohledu. IMAS poskytuje prostor aplikacím týkajícím se postupů SREP, všem primárním pracovním tokům pro dohled, datové službě k získávání a analýze zpráv v oblasti dohledu (IDRA) a aplikaci, na níž se mohou dohlížené subjekty digitálně spojit s orgány dohledu a podávat žádosti a oznámení prostřednictvím online formulářů (portál IMAS).

V roce 2023 byla podkladová technická infrastruktura systému IMAS zcela přepracována. Systém nyní těží z nejmodernějších technologií a zvýšila se jeho účinnost, rozšiřitelnost a udržitelnost. Byl také přizpůsoben změnám finančního systému a jeho regulatorního rámce a metodice a strategii SSM. Nové prvky v roce 2023 zahrnovaly i) změny odrážející aktualizace a nastavení metodiky SREP, včetně zvláštních nástrojů pro referenční srovnávání a horizontální analýzu, ii) přepracování plánovacího modulu programu dohledových šetření, iii) úpravy výkaznictví připravovaného pro rozhodovací orgány SSM, iv) vylepšení modulu pro posouzení významnosti a rejstříku dohlížených institucí a v) zdokonalenou možnost dohledání a vnitřní kontroly napříč všemi dohledovými procesy podporovanými systémem IMAS.

V roce 2023 byl portál IMAS také obohacen o renovované uživatelské rozhraní, které zjednodušuje orientaci. Došlo k rozšíření o nové dohledové postupy, zejména o i) předkládání úvěrových záznamů v rámci přezkumů kvality úvěrů při kontrolách na místě, ii) nový postup sledování procesu nápravy zjištění a souvisejících opatření ze strany bank a orgánů dohledu a iii) rozšíření jednotného formuláře pro podávání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti pro bulharské a chorvatské instituce.

Využívání portálu IMAS se v roce 2023 výrazně zvýšilo a bylo předloženo více než 3 900 nových procesů, včetně žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, oznámení o pasportizaci, navrhovaných nabytí kvalifikovaných účastí, nových licencí, schválení a osvobození finančních holdingových společností, oznámení nevýznamných změn modelů a oznámení ujednání o externím zadávání činností. Především využití portálu IMAS pro podávání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a sledování jejich pokroku se zvýšilo z 89 % v roce 2022 na 96 % v roce 2023.

V neposlední řadě byl od 1. září 2023 zaveden pro oznámení o způsobilosti a bezúhonnosti nástroj pro strojové čtení Heimdall. Heimdall získává informace, které banky předkládají prostřednictvím portálu IMAS, jako jsou dotazníky, a analyzuje jejich obsah předtím, než příslušní pracovníci ověří a dokončí hodnocení pomocí nástroje pro hodnocení vycházející z rizik. Používání Heimdallu a nástroje pro hodnocení vycházející z rizik posiluje účinnost procesu hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a zajišťuje konzistentnost hodnocení.

6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

6.1 Výdaje za rok 2023

Nařízení o SSM ukládá ECB, aby vyčlenila přiměřené zdroje k účinnému plnění svých úkolů dohledu. Tyto zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatku za dohled hrazeného subjekty, které podléhají přímému a nepřímému dohledu ECB. ECB vyvíjí veškeré úsilí o změnu priorit a optimalizaci svých zdrojů s cílem zajistit, aby bankovní dohled mohl své úkoly v neustále se měnící situaci plnit odpovídajícím způsobem, čímž se zvýší jeho účinnost a omezí náklady v souladu se závazkem celé organizace k stabilizaci nákladů.

Výdaje vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně rozpoznatelné. Tvoří je přímé náklady funkce bankovního dohledu ECB. Funkce dohledu také využívá sdílené služby poskytované podpůrnými organizačními složkami ECB^[65].

Rozpočtová pravomoc ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá Rozpočtový výbor složený z členů ze všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. Rozpočtový výbor je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se plánování a sledování rozpočtu.

V roce 2023 činily skutečné roční výdaje ECB na úkoly dohledu 653,5 mil. EUR, což odpovídá odhadovaným 649,0 mil. EUR oznámeným v březnu 2023. Tato částka je zároveň 7,4 % pod rozpočtovým stropem ECB pro úkoly dohledu v roce 2023, který činí 705,6 mil. EUR.

Klasifikace v tabulce 6 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které budou získány zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný) podle článku 8 nařízení o poplatcích^[66].^[67] V tabulce 7 jsou k dispozici podrobnější informace o výdajích podle vykonávané činnosti.

Výdaje na úkoly v oblasti dohledu (653,5 mil. EUR) v roce 2023 vzrostly o 10,1 % ve srovnání s rokem 2022, kdy činily 593,8 mil. EUR. Tento nárůst je patrný u všech hlavních úkolů dohledu a odráží zvýšení nákladů souvisejících se zaměstnanci i první celý rok návratu k běžné úrovni činnosti bankovního dohledu po pandemii. Dále odráží zavedení nových služeb IT souvisejících s projekty v oblasti dohledových technologií a probíhající vývoj dalších IT systémů pro bankovní dohled. Více informací o těchto činnostech je k dispozici v části 5.9. V neposlední řadě tento nárůst odráží vliv inflace a vysokých cen energií. Nárůst výdajů na makroobezřetnostní úkoly ve výši 20,4 % odráží zátěžový test Evropského orgánu pro bankovnictví z roku 2023, který je prováděn každé dva roky.

Jako doplněk vnitřních zdrojů během vysokého pracovního zatížení využívá ECB také externí poradenské podpůrné služby za účelem získání specializovaných odborných znalostí nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením. V roce 2023 vynaložila ECB na poradenské služby pro hlavní úkoly v oblasti dohledu 33,9 mil. EUR, což ve srovnání s rokem 2022 představuje pokles o 6,9 mil. EUR, a to především v důsledku internalizace zdrojů pro mise na místě. Tyto výdaje zahrnovaly 9,4 mil. EUR na vývoj systémů IT, 8,3 mil. EUR na přezkum kvality aktiv a 16,2 mil. EUR na úkoly dohledu na místě, včetně přeshraničních misí. Více informací o těchto činnostech naleznete v kapitole 1. Kromě toho vznikly náklady na poradenství ve výši 11,2 mil. EUR. Tyto náklady se týkaly oblastí, které podporují funkci bankovního dohledu ECB, a souvisely především s provozem a vývojovou údržbou systémů IT.

V roce 2023 došlo k výraznému nárůstu výdajů na služební cesty související s činnostmi bankovního dohledu, a to na 11,3 mil. EUR oproti 6,8 mil. EUR v roce 2022. Promítá se zde skutečnost, že rok 2023 byl prvním celým rokem, v němž již nebyly služební cesty po pandemii omezené.

Rozdělení nákladů na výdaje přímo přiřaditelné k úkolům dohledu ECB a výdaje na sdílené služby bylo zhruba podobné jako v předchozím roce (graf 13).

Graf 13

Náklady na úkoly dohledu ECB podle nákladových kategorií

(v mil. EUR)

Přímo přiřaditelné výdaje se skládají z hlavních osobních nákladů v oblasti dohledu, z nákladů na iniciativy v oblasti dohledu (včetně nákladů spojených s komplexními hodnoceními), z ostatních provozních nákladů, jako jsou náklady na služební cesty a odbornou přípravu, z nákladů na specializované informační technologie, jako jsou IMAS, platforma pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (dále též „STAR“) a související projekty, a také z nákladů na vývoj pokročilých dohledových technologií.

Kategorie sdílených služeb zahrnuje služby, které využívá jak funkce centrálního bankovnictví, tak funkce bankovního dohledu.^[68] Náklady na sdílené služby si jednotlivé funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování nákladů, který uplatňuje standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku, kancelářské prostory a počet zadaných překladů. Jelikož je ECB odhodlána důsledně prosazovat zvyšování efektivnosti, metody pro rozdělování nákladů neustále zlepšuje.

V roce 2023 činily celkové skutečné výdaje 653,5 mil. EUR. Přímo přiřaditelné výdaje činily 403,0 mil. EUR (61,7 %) a sdílené služby 250,5 mil. EUR (38,3 %) skutečně vynaložených výdajů, což je zhruba podobné roku 2022, kdy činily 59,2 % a 40,8 %. Amortizace technologií IMAS a STAR přispěla k výdajům na přímo přiřaditelné informační technologie a související projekty, které dosáhly v roce 2023 výše 22,9 mil. EUR.

Z celkového nárůstu skutečných výdajů v roce 2023, který činil 59,7 mil. EUR, vyplývá 70,7 % z nákladů na zaměstnance (42,2 mil. EUR). V roce 2022 se po úpravě ocenění dlouhodobých požitků osobní náklady snížily v důsledku výrazně vyšší diskontní sazby použité v pojistněmatematickém ocenění. Vyšší průměrný počet zaměstnanců pracujících v bankovním dohledu ECB, včetně zaměstnanců potřebných pro zátěžové testy Evropského orgánu pro bankovnictví prováděné každé dva roky a pro částečnou internalizaci nákladů na poradenství souvisejících s kontrolami na místě a posuzováním interních modelů, jakož i úpravy platů vedly v roce 2023 k růstu osobních nákladů.

Návrat k plnému rozsahu činnosti po pandemii navíc vedl nejen k vyšší míře obsazenosti zaměstnanců, ale měl také dopad na většinu typů nákladů, například služební cesty, což také přispělo k celkovému nárůstu nákladů.

Zbývající nárůst je patrný ve většině ostatních nákladových kategorií, a to jak u přímo přiřaditelných výdajů, tak u výdajů na sdílené služby, což opět odráží především návrat k plnému rozsahu činnosti a vliv inflace.

6.2 Výhled v oblasti poplatků za dohled ECB v roce 2024

Po zmírnění dopadů pandemie na očekávané čerpání plánovaných výdajů upravila ECB svůj přístup uplatňovaný při odhadu výdajů na rok 2024. Očekávané zvýšené čerpání plánovaných výdajů vedlo k odhadovaným výdajům na rok 2024 ve výši 661,0 mil. EUR. Rozpočtový strop ECB pro úkoly dohledu v roce 2024 činí 698,9 mil. EUR. V souladu se závazkem ECB stabilizovat náklady zohledňují tyto plánované výdaje snahy o změnu priorit a optimalizaci zdrojů, skutečnost, že v roce 2024 nebude proveden zátěžový test Evropského orgánu pro bankovnictví, a internalizaci nákladů na poradenství spojené s projekty dohledových technologií a misemi na místě, přičemž obě tyto položky jsou kompenzovány snížením nákladů na poradenství.

V souladu se svým závazkem stabilizovat do roku 2023 náklady pro celou organizaci ECB předpokládá stabilizaci plánovaných výdajů na své stávající mandáty.

Roční poplatek za dohled za rok 2024, který má být vybírán v roce 2025, bude znám až na konci období placení poplatku 2024 a bude obsahovat skutečné výdaje za celý rok 2024 očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, úroky z prodlení a nedobytné poplatky.

Poměr celkové částky, která má být vyměřena v roce 2024 pro každou kategorii, se odhaduje na 95,8 % v případě významných institucí a 4,2 % pro méně významné instituce.

6.3 Poplatkový rámec v roce 2023

Nařízení o poplatcích a související rozhodnutí^[69] společně s nařízením o SSM vytváří právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled k pokrytí výdajů vzniklých ECB v souvislosti s úkoly dohledu.

6.3.1 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku 2023

Roční poplatek za dohled, který má být vyměřen za období placení poplatku 2023, činí 653,7 mil. EUR. Téměř bezezbytku se skládá ze skutečných ročních nákladů za rok 2023 ve výši 653,5 mil. EUR, plus očištění o (netto) náhradu jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku ve výši 402 266 EUR a o obdržené úroky z prodlení ve výši 182 137 EUR, což představuje celkovou úpravu ve výši 220 129 EUR.

Roční poplatek za dohled lze rovněž očistit o odepsané nedobytné částky. Taková úprava nebyla v roce 2023 nutná.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu, kterým ze strany ECB podléhají. Výdaje jsou přidělovány kategoriím institucí na základě metodiky, která umožňuje průběžné zlepšování a včasné úpravy, díky čemuž se rozdělování výdajů v průběhu času neustále zdokonaluje.

Za rok 2023 činí celková částka vyměřená významným institucím 626,5 mil. EUR a pro méně významné instituce činí 27,2 mil. EUR, což představuje 95,8 %, respektive 4,2 % celkových nákladů vyplývajících z úkolů dohledu ECB.

6.3.2 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni subjektu nebo skupiny se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené banky.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

6.4 Další výnosy související s úkoly dohledu ECB

ECB je oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Při výpočtu ročních poplatků za dohled není zohledněn související výnos ani vratky takových sankcí v případě, že jsou předchozí rozhodnutí o sankcích pozměněna nebo zrušena; související částky jsou zaúčtovány ve výkazu zisku a ztráty ECB. V roce 2023 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 17,9 mil. EUR.

7 Právní nástroje přijaté ECB

ECB přijala právní nástroje, které zahrnují nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny určené vnitrostátním příslušným orgánům (jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci nařízení o SSM a článku 22 nařízení o rámci SSM). V této kapitole jsou uvedeny právní nástroje týkající se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2023 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a na portále EUR-Lex. Obsahují právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM a jiné relevantní právní nástroje.

7.1 Nařízení ECB

ECB/2023/20
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2023/1678 ze dne 17. srpna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/534 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (ECB/2015/13) (ECB/2023/20) (Úř. věst. L 216, 1.9.2023, s. 93)

7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2023/2
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/656 ze dne 28. února 2023 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2022 (ECB/2023/2) (Úř. věst. L 81, 21.3.2023, s. 42)

ECB/2023/5
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/672 ze dne 10. března 2023 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí týkající se kontrol na místě a šetření interních modelů (ECB/2023/5) (Úř. věst. L 84, 23.3.2023, s. 18)

ECB/2023/6
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/673 ze dne 14. března 2023 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci týkající se kontrol na místě a šetření interních modelů (ECB/2023/6) (Úř. věst. L 84, 23.3.2023, s. 24)

ECB/2023/11
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/864 ze dne 13. dubna 2023, kterým se mění rozhodnutí ECB/2014/16 o zřízení správní revizní komise a o pravidlech jejího fungování (ECB/2023/11) (Úř. věst. L 112, 27.4.2023, s. 46)

ECB/2023/18
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/1681 ze dne 17. srpna 2023 o poskytování údajů z oblasti dohledu, které dohlížené subjekty vykazují vnitrostátním příslušným orgánům, Evropské centrální bance (ECB/2023/18) (Úř. věst. L 216, 1.9.2023, s. 105)

ECB/2023/19
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/1680 ze dne 17. srpna 2023 o poskytování plánů financování dohlížených subjektů vnitrostátními příslušnými orgány Evropské centrální bance (ECB/2023/19) (Úř. věst. L 216, 1.9.2023, s. 98)

ECB/2023/24
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/2530 ze dne 28. září 2023 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o nevznesení námitek proti zamýšleným makroobezřetnostním opatřením vnitrostátních příslušných orgánů nebo vnitrostátních pověřených orgánů (ECB/2023/24) (Úř. věst. L, 2023/2530, 24.11.2023)

ECB/2023/26
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2023/2531 ze dne 24. října 2023 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o nevznesení námitek proti zamýšleným makroobezřetnostním opatřením vnitrostátních příslušných orgánů nebo vnitrostátních pověřených orgánů (ECB/2023/26) (Úř. věst. L, 2023/2531, 24.11.2023)