1 Úvod

Priority SSM v oblasti dohledu odrážejí střednědobou strategii bankovního dohledu ECB na následující tři roky. Jsou stanovovány Radou dohledu, podléhají každoročnímu přezkumu a vycházejí z komplexního hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst dohlížených institucí. Priority také zohledňují výsledek procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP)^[1] a pokrok z předchozích let dosažený v oblasti priorit. Podporují efektivní alokaci dostupných zdrojů dohledu a lze je flexibilně přizpůsobovat, pokud si to změny v rizikovém prostředí vyžádají.

Dohlížené instituce úspěšně čelily nepříznivým makrofinančním a geopolitickým šokům posledních let. Silné základní veličiny – jako jsou zdravé kapitálové pozice a rezervy v oblasti likvidity nebo nižší úrovně úvěrů se selháním – pomohly bankám vyrovnat se s výzvami vyplývajícími z koronavirové pandemie (COVID-19) a souvisejících narušení dodavatelských řetězců, války Ruska na Ukrajině a následného nabídkového šoku v energiích, jakož i nedávného selhání bank z USA a Švýcarska. Schopnost bankovního sektoru odolat prudkému hospodářskému propadu potvrdil také výsledek letošního zátěžového testu v celé EU.^[2]

Pokud jde o další vývoj, evropský bankovní sektor čelí několika výzvám, které vyžadují zvýšenou obezřetnost orgánů dohledu i bank. I když rychlý růst úrokových sazeb dosud přispíval k ziskovosti bank, očekává se, že ve střednědobém horizontu prostředí s vyššími úrokovými sazbami zvýší volatilitu některých zdrojů financování i náklady bank na financování v okamžiku, kdy má dojít k nahrazení značných částek financování od centrálních bank. Kromě toho se může kvalita bankovních aktiv začít znovu zhoršovat, pokud by se naplnila geopolitická rizika nebo by vysoká inflace spolu s přísnějšími podmínkami financování ohrozily schopnost domácností a nefinančních podniků obsluhovat dluhy. Vyšší rizikové prémie mohou vést k dalšímu přecenění finančních aktiv a novým obdobím vysoké volatility na finančních trzích. V této souvislosti je nezbytné, aby banky udržovaly a nadále posilovaly své rámce pro řízení úvěrového rizika a řízení aktiv a pasiv (ALM) tak, aby v případě posledně jmenovaného rámce byla pokryta jak rizika likvidity, tak rizika financování a také úrokové riziko v bankovním portfoliu (IRRBB).

Selhání řady středních bank ve Spojených státech a převzetí švýcarské banky znovu poukázalo na to, že banky potřebují silnou vnitřní správu a řízení a účinné kontroly rizik, aby se mohly vypořádat s dynamicky se vyvíjejícím rizikovým prostředím. Selhání bank také zdůraznila význam včasné a účinné reakce dohledu a v případě potřeby eskalaci, kdykoli se ukáže, že postupy bank jsou nedostatečné a náprava pomalá. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB postupně používat vhodné mechanismy a nástroje eskalace, aby zajistil, že banky urychleně a úspěšně vyřeší nedostatky zjištěné v prioritách v oblasti dohledu. To platí zejména v případě správy a řízení, kde některé banky navzdory dlouhodobé spolupráci s orgány dohledu dostatečně neřeší závažné nedostatky, například takové, které se týkají fungování a řídicích schopností řídicích orgánů nebo schopností shromažďovat údaje v oblasti rizik a podávat zprávy. Banky musí rovněž zajistit, aby jejich postupy byly plně v souladu s řádným řízením klimatických a environmentálních rizik. Musí tak učinit nejpozději do konce roku 2024, přičemž bankovní dohled ECB také stanovil průběžné lhůty, v nichž musí banky splnit určité požadavky.

Vzhledem k tomu, že se prioritou pro mnoho bank, které usilují o zachování konkurenceschopnosti, stala digitální transformace, je nezbytné, aby měly zavedeny odpovídající pojistné mechanismy, které omezí potenciální rizika vyplývající z nových obchodních postupů a technologií. Šetření v oblasti dohledu ukázala, že i když některé banky již ve své digitální transformaci dosáhly značného pokroku, jiné nepřidělily zdroje potřebné k dosažení svých cílů. Rostoucí kybernetické hrozby podporované současným geopolitickým napětím a zvyšující se závislost na externích poskytovatelích služeb navíc jasně poukazují na to, že je třeba, aby banky zůstaly odolné a zajistily kontinuitu svých kritických služeb i v případě závažných narušení provozu. V této souvislosti a v návaznosti na činnosti dohledu, které byly zahájeny jako součást těchto priorit, budou banky v nadcházejících měsících vyzvány, aby prokázaly svou schopnost reagovat na tyto nepříznivé události a zotavit se z nich.

I když se rizikové prostředí od loňského roku dále vyvíjí, priority v oblasti dohledu a odpovídající činnosti stanovené v roce 2022 zůstávají celkově v platnosti a stále se zaměřují na hlavní zranitelná místa v bankovním sektoru. Bez ohledu na stabilitu nezbytnou pro plánování v tříletém horizontu je třeba provést několik vybraných úprav s cílem výše uvedená rizika řešit.

V souvislosti s prioritami SSM v oblasti dohledu na období 2024–2026 budou dohlížené instituce především vyzvány, aby posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům (priorita č. 1) a aby urychlily účinnou nápravu nedostatků v řízení klimatických a environmentálních rizik (priorita č. 2) a pokročily v digitální transformaci a budování spolehlivých rámců provozní odolnosti (priorita č. 3). Obrázek 1 uvádí sedm klíčových zranitelných míst bank, která lze přiřadit ke třem zastřešujícím prioritám.

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2024–2026 zabývající se zjištěnými zranitelnými místy bank

Hlavním účelem strategického plánování bankovního dohledu ECB je vypracovat zdravou strategii na následující tři roky. Priority podporují účinnost a konzistentnost plánování dohledu společných týmů dohledu (JST) a podporují efektivnější alokaci zdrojů v souladu se stanovením odpovídajících úrovní tolerance rizika. Priority v oblasti dohledu rovněž pomáhají vnitrostátním orgánům dohledu stanovovat přiměřeným způsobem vlastní priority dohledu nad méně významnými institucemi. Transparentní komunikace v oblasti priorit vyjasňuje očekávání dohledu vůči bankám, posiluje dopad dohledu na další zvýšení odolnosti bankovního sektoru a pomáhá zajistit rovné podmínky.

Následující části obsahují podrobnější informace o výsledku identifikace a hodnocení rizik v roce 2023 a stanoví priority v oblasti dohledu a související pracovní programy na období 2024–2026. Další pravidelné a ad hoc činnosti vykonávají rovněž orgány dohledu v rámci své průběžné spolupráce s bankami a doplňují práci na prioritách.

2 Hodnocení rizik a priority v oblasti dohledu na období 2024–2026

2.1 Operační prostředí pro dohlížené instituce

Evropský bankovní sektor prokázal vysokou odolnost vůči vnějším šokům, když letošní březnové napětí v bankovním sektoru USA a Švýcarska vyvolalo pouze omezené a dočasné vedlejší účinky. Ukázalo se, že evropské banky jsou silné, pokud jde o kapitál, likviditu a kvalitu aktiv, a mohly se rovněž spoléhat na dobře diverzifikované zdroje financování a zákaznické základny. Jejich ziskovost, která je již řadu let jedním ze zdrojů obav, se v poslední době výrazně zvýšila v důsledku prostředí vyšších úrokových sazeb a vrátila se na úroveň, která nebyla zaznamenána za více než desetiletí. Zvýšená odolnost bankovního sektoru – dosažená i posílením evropského regulatorního a dohledového rámce – však může být v budoucnu znovu vystavena zkoušce a není důvod k sebeuspokojení.

Výhled hospodářského růstu v eurozóně zůstává spojen s vysokou mírou nejistoty v kontextu přísnějších podmínek financování a zvýšeného geopolitického napětí, zatímco budoucí vývoj cen energií a potravin ohrožují proinflační rizika.^[3] Náročné prostředí dále ovlivňují inflační tlaky a očekává se, že v blízkém horizontu bude růst v eurozóně i nadále slabý. I když přetrvávají nedostatky ve zpracovatelském průmyslu, aktivita v sektoru služeb, která byla doposud hlavní hnací silou hospodářského růstu, by rovněž měla oslabit, neboť vlivy znovuotevření ekonomiky po pandemii slábnou a omezení vyvolaná přísnějšími podmínkami financování a zvýšenou spotřebitelskou nejistotou zůstávají výrazná. Trh práce v eurozóně je doposud odolný, ale poptávka po práci může zpomalit, pokud by hospodářská aktivita déle stagnovala.^[4] Od prosince 2022 se výrazně zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů a dynamika úvěrování zpomalila, neboť rychlé zpřísňování měnové politiky se stále více promítá do reálné ekonomiky.^[5]

Celková inflace v eurozóně by měla ve střednědobém horizontu nadále klesat, zatímco jádrová inflace by měla klesat pozvolněji.^[6] Pokud bude měnová politika vyžadovat další zpřísňování nebo pokud úrokové sazby zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu v případě setrvale vysoké inflace, může se výhled hospodářského růstu zhoršit, což by zhoršilo kvalitu aktiv bank. I když se rozvahy domácností a podniků celkově jeví jako finančně zdravé, rostou obavy o schopnost dlužníků splácet dluhy, zejména u úvěrů na nemovitosti. Kromě snížení kvality aktiv bank v případě hospodářského poklesu představují v některých zemích jednorázové faktory, jako jsou bankovní odvody, samostatné riziko poklesu zisků bank. [Bod bude revidován po zveřejnění (14. prosince) makroekonomických projekcích z prosince 2023 sestavených odborníky Eurosystému]

Kombinace zvýšeného geopolitického napětí, vyšších úrokových sazeb po delší dobu a potenciálního hospodářského zpomalení v eurozóně může vést k obnovení turbulencí na finančních trzích. Napětí v bankovním sektoru ve Spojených státech a ve Švýcarsku počátkem března, které vyvolalo mezi bankami v USA prudkou averzi vůči riziku, se rozšířilo jen částečně a dočasně do evropského bankovního sektoru. Dopady do eurozóny zůstaly mírné a krátkodobé, volatilita trhu se snížila a ceny akcií v eurozóně se zotavily krátce po šoku, a to zejména v bankovním sektoru, zatímco spready podnikových dluhopisů se opět zúžily. Náhlé zhoršení ekonomického výhledu by však mohlo vést k opětovným obdobím zvýšené volatility a náhlým korekcím cen aktiv, což by vedlo k dalšímu zpřísnění podmínek financování.

2.2 Priority v oblasti dohledu pro období 2024–2026

Priority dohledu jsou stanoveny po komplexním posouzení hlavních rizik a zranitelných míst bank. Tři zastřešující priority pro příští tři roky se zaměřují jak na krátkodobá rizika pro bankovní sektor (priorita č. 1), tak na potřebu řešit strukturálnější střednědobé výzvy (priority č. 2 a 3). Každá priorita se zaměřuje na soubor zranitelných míst v bankovním sektoru (označovaných jako „prioritní zranitelná místa“), pro něž byly stanoveny zvláštní strategické cíle a vypracovány pracovní programy s cílem zmírnit související rizika. Vzájemná závislost mezi riziky se odráží v koncepci pracovních programů, jejichž cílem je posílit účinnost a efektivitu spolupráce orgánů dohledu s bankami.

Priorita č 1: Posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

Výhled pro evropský bankovní sektor je nadále utvářen nejistým makrofinančním prostředím spolu s přetrvávajícím geopolitickým napětím a rizikem obnoveného napětí na finančních trzích. Instituce podléhající dohledu musí být obezřetné a rozvíjet a dodržovat odolné obchodní strategie, aby zohledňovaly rychle se měnící makrofinanční a geopolitické prostředí. V této souvislosti je prvořadým cílem bankovního dohledu ECB zajistit, aby banky pod jeho přímým dohledem posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům. I když rostoucí úrokové sazby dosud měly pozitivní dopad na ziskovost, banky musí být připraveny vypořádat se s volatilnějšími zdroji financování, vyššími náklady financování, potenciálním poklesem kvality aktiv a dalším přeceněním na finančních trzích v krátkodobém a střednědobém horizontu. Banky proto musí posílit své rámce řízení úvěrového rizika a rámce řízení aktiv a pasiv.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v systémech řízení úvěrového rizika a úvěrového rizika protistrany

Strategický cíl: Banky by měly účinně napravit strukturální nedostatky ve svých systémech řízení úvěrového rizika, včetně úvěrového rizika protistrany (CCR), a včas řešit veškeré odchylky od regulatorních požadavků a očekávání v oblasti dohledu. Měly by být schopny rychle identifikovat a zmírňovat případné hromadění rizik v portfoliích, která jsou citlivější na současné makrofinanční prostředí.

Podniky a domácnosti zatím prokázaly svou odolnost vůči hospodářskému zpomalení díky značným ziskům, nízké míře nezaměstnanosti a vysokým rezervám úspor. Ačkoliv je celkový podíl a objem úvěrů se selháním dohlížených institucí stále blízko rekordně nízké úrovni, ve výhledu se objevují první známky zhoršování kvality aktiv. Podíl úvěrů ve stupni 2 vzrostl u úvěrů domácností, zejména u spotřebitelských úvěrů, neboť pokles reálných příjmů spolu s vyššími úrokovými sazbami čím dál více snižuje schopnost domácností splácet dluhy. Obdobně se z nízkých úrovní zaznamenaných během pandemie začaly zvyšovat úpadky podniků a míra jejich selhání.

V cyklu obytných nemovitostí (RRE) v eurozóně nastal obrat – ve většině zemí eurozóny došlo ke zpomalení poskytování hypotečních úvěrů a poklesu cen obytných nemovitostí. Trh komerčních nemovitostí (CRE) se nadále nachází v útlumu, přičemž došlo k prudkému poklesu jejich ocenění a objemu transakcí. Strukturální slabiny a nižší poptávka, zejména po méně kvalitních maloobchodních a kancelářských aktivech, umocňují přísnější podmínky financování a nejistotu v tržním prostředí. Zdá se, že expozice bank jsou obzvláště zranitelné v zemích charakterizovaných dřívějším nadhodnocením a v zemích s významným podílem úvěrů s plovoucí sazbou a neamortizovaných úvěrů (např. úvěrů s jednorázovou splátkou), které mohou představovat vyšší riziko refinancování.

Kombinace vyšších nákladů na financování v důsledku přísnějších podmínek financování a vysoké volatility na finančních trzích zvyšuje rizika pro nebankovní finanční instituce využívající vysoký pákový efekt, zejména ty s velkými derivátovými pozicemi. Expozice vůči těmto institucím by mohla pro některé banky znamenat zvýšenou míru CCR, což jen zdůrazňuje potřebu spolehlivých postupů řízení rizik.

Orgány dohledu již několik let pracují na řešení strukturálních nedostatků v bankovních systémech řízení úvěrového rizika.^[7] I když činnosti dohledu ukazují, že banky v této oblasti dosáhly určitého pokroku, poukazují také na několik přetrvávajících nedostatků. Jedná se například o omezené možnosti bank předvídat nově vznikající rizika (včetně klimatických a environmentálních rizik) a odpovídajícím způsobem je promítnout do rezerv k úvěrovému riziku, přes mezery v jejich připravenosti při řešení možného prudkého nárůstu dlužníků v tísni a rizik refinancování až po známky nadhodnocení zajištění v portfoliích komerčních nemovitostí. Zjištění těchto přezkumů se promítla do výsledku SREP 2023. Bankám byla sdělena specifická opatření v oblasti dohledu a orgány dohledu pečlivě sledují provádění plánovaných nápravných opatření.

Pokud jde o řízení úvěrového rizika protistrany, cílený přezkum provedený v roce 2022 a následné kontroly na místě upozornily na podstatné nedostatky v hloubkové kontrole klienta bankami, definici ochoty riskovat, postupech řízení selhání a rámcích pro zátěžové testování. Ačkoliv dohlížené instituce dosáhly při řešení zjištěných problémů pokroku, stále se očekává, že bude potřeba dalšího úsilí k dosažení co největšího souladu s dokumentem „Řádné postupy při správě a řízení úvěrového rizika protistrany“ zveřejněným v říjnu 2023.

Pokud jde o další vývoj, činnosti dohledu z loňského pracovního programu, které jsou zaměřeny na dosažení strategického cíle v oblasti řízení úvěrového rizika a CCR, budou z velké části pokračovat. I tak je však nezbytné poněkud upravit směr vzhledem k měnícímu se ekonomickému prostředí a doposud dosaženému pokroku. Zbývající nedostatky zjištěné v iniciativě „Vážený pane generální řediteli“ z roku 2020 budou i nadále sledovány v rámci přezkumu úlevy, pravděpodobnosti nesplácení a postupů tvorby rezerv. Pokud jde o přezkumy, cílený přezkum zaměřený na IFRS 9 a překryv bude zopakován s cílem sledovat pokrok bank a nápravu dřívějších zjištění. Cílené přezkumy a případně kontroly na místě a posuzování interních modelů budou navíc prováděny u citlivějších portfolií, jako jsou nemovitosti (obytné i komerční) a malé a střední podniky. Pokud jde o CCR, společné týmy dohledu budou i nadále pečlivě sledovat expozice bank a kontrolovat přiměřenost jejich postupů řízení rizik, přičemž budou cíleně sledovat pokrok dosažený při nápravě nedostatků zjištěných v roce 2022.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy zaměřené na odolnost portfolií, která jsou citlivější na současnou makrofinanční situaci a jsou vystavena riziku refinancování, včetně opatření navazujících na zjištění předchozích cílených přezkumů poskytování úvěrů na obytné a komerční nemovitostí a zahájení nového cíleného přezkumu týkajícího se zranitelných dlužníků z řad malých a středních podniků.
• Opatření navazující na cílený přezkum IFRS 9 se zaměřením na překryvy, které sleduje pokrok u schopnosti modelů očekávaných úvěrových ztrát bank zachytit nově vznikající rizika.
• Rozšíření hloubkových analýz politik týkajících se úlevy a pravděpodobnosti nesplácení.
• Rozšíření kontrol na místě se zaměřením na zařazení do úvěrových stupňů a tvorbu rezerv na kolektivním základě dle IFRS 9 u malých a středních podniků, retailových portfolií a komerčních nemovitostí, včetně ocenění zajištění.
• Rozšíření posuzování interních modelů a následná opatření přijatá společnými týmy dohledu s cílem posoudit změny modelů založených na interním ratingu v souvislosti s novými regulatorními požadavky a nápravou zjištění z cíleného přezkumu interních modelů.
• Opatření navazující na cílený přezkum řízení CCR provedený v roce 2022.
• Cílené kontroly na místě týkající se konkrétních aspektů řízení CCR.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v rámcích pro řízení aktiv a pasiv

Strategický cíl: Banky by měly zajistit v oblasti řízení aktiv a pasiv řádnou a obezřetnou správu a strategie, které budou odrážet náležitý dohled ze strany jejich řídicích orgánů a odpovídající zachycení rizik vyplývajících ze současné měnové politiky a rychle se měnícího ekonomického prostředí. Měly by zejména vypracovat spolehlivé a důvěryhodné plány financování zaměřené na dosažení diverzifikovaných struktur financování, jakož i účinné pohotovostní plány, aby byly schopny odolat krátkodobým likviditním šokům. Banky by také měly zajistit přiměřené řízení svých pozic úrokového rizika, odrážet přitom obezřetné předpoklady týkající se chování zákazníků a vypracovat odpovídající strategie zmírňování rizika úměrné jejich rizikovým profilům.

Úrokové prostředí, v němž banky působí, se v posledních dvou letech zásadně změnilo. Ačkoliv vyšší úrokové sazby víceméně podporují ziskovost dohlížených institucí, mohou vést také k vyšším nákladům na financování a představovat výzvu pro likviditu bank a obecněji pro jejich správu, strategie a rámce řízení aktiv a pasiv.

Volatilita na finančních trzích a cenové korekce na trzích s pevnými výnosy v kontextu současné dynamiky úrokových sazeb zvýšily riziko vzniku nerealizovaných ztrát v portfoliích bank oceňovaných zůstatkovou hodnotou. Přestože tyto dopady mohou být závažné, jak dokazují březnové turbulence v některých středně velkých bankách ve Spojených státech, v bankách pod evropským bankovním dohledem zatím nebyla zaznamenána kombinace faktorů, které k této konkrétní události vedly. Celkový objem těchto nerealizovaných ztrát byl poměrně omezený, jak dokládají údaje^[8] zveřejněné v červenci 2023, a k únoru 2023 činil 73 miliard EUR, zatímco u bank ve Spojených státech se na konci roku 2022 jednalo o 620 miliard USD^[9]. Orgány dohledu kontrolují hodnocení a řízení rizik úrokových sazeb a úvěrového rozpětí bankami již od druhé poloviny roku 2021, kdy se objevily první známky inflačních tlaků. V roce 2022 zahrnul bankovní dohled ECB tato rizika do svých priorit dohledu a provedl specializovaný cílený přezkum za účelem aktivně posoudit připravenost bank na případné zvýšení sazeb. Tehdejší zjištění poukázala na to, že je potřeba, aby banky častěji přezkoumávaly nastavení svých modelů řízení aktiv a pasiv, a reagovaly tak na změny v chování zákazníků vyplývající z nového režimu úrokových sazeb a na slabá místa v některých zajišťovacích strategiích.

Co se týče likvidity a financování, dohlížené instituce zatím prokázaly celkově silnou odolnost vůči změnám finančního prostředí. Zatímco klesající rezervy centrálních bank a slabá dynamika měnového vývoje vedly k poklesu bankovních rezerv v oblasti likvidity, jejich ukazatele krytí likvidity a ukazatele čistého stabilního financování zůstávají v průměru výrazně nad regulatorním minimem. Dohlížené instituce navíc nevykazují podobné koncentrace financování jako některé středně velké banky ve Spojených státech, které zkrachovaly počátkem tohoto roku, neboť jejich hlavní zdroje financování pocházejí především z vkladů. Ty většinou pocházejí od drobných zákazníků, přičemž převážná část je kryta pojištěním vkladů. V roce 2023 byl proveden cílený přezkum zaměřený na ústupové strategie bank týkající se programů cílených dlouhodobějších finančních operací (TLTRO), který měl vyhodnotit připravenost bank na ukončování TLTRO a zajistit plynulé zrušení programů TLTRO. V této souvislosti byly některé banky požádány, aby své zdroje financování dále diverzifikovaly. Cílený přezkum vyhodnocuje také spolehlivost a stabilnost plánů financování bank. Jeho výsledky se promítnou do výstupů SREP za rok 2024.

V budoucnu bude bankovní dohled ECB i nadále intenzivně zdůrazňovat, že banky musí mít zavedeny spolehlivé mechanismy řízení aktiv a pasiv. Cílené činnosti přezkoumají správu a strategie bank v oblasti řízení aktiv a pasiv a posoudí přiměřenost předpokladů, na nichž jsou založeny některé jejich modely chování. Orgány dohledu také vyhodnotí odolnost bank vůči krátkodobým likviditním šokům a důvěryhodnost a spolehlivost jejich pohotovostních plánů v oblasti likvidity. V neposlední řadě se budou pracovníci dohledu nadále snažit pokračovat v přezkumech toho, jak banky řídí úroková rizika ve svých portfoliích, a také se zaměří na stabilnost a spolehlivost plánů financování.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy stability a spolehlivosti plánů financování, pohotovostního plánování a adekvátnosti ve způsobilosti optimalizovat zajištění, jakož i správy a strategie řízení aktiv a pasiv.
• Cílené kontroly na místě posuzující odolnost a vhodnost plánů financování a ozdravných plánů.
• Opatření v návaznosti na zjištění cíleného přezkumu rizik úrokových sazeb a úvěrového rozpětí, která tento přezkum rozšiřují i na širší okruh institucí.
• Kampaň kontrol na místě týkající se úrokových rizik v bankovních profilech, která se zabývá zejména nastavením a strategií řízení aktiv a pasiv, modely chování ve vztahu k úrokovým rizikům v bankovních portfoliích a strategií zajištění.

Priorita č. 2: Urychlit účinnou nápravu nedostatků ve správě a řízení klimatických a environmentálních rizik

Výsledky SREP 2023 nadále vyzdvihují nedostatečný pokrok některých bank při řešení nedostatků v oblasti správy a řízení. To platí zejména v oblastech souvisejících s fungováním a strategickým řízením řídicích orgánů bank, ale také pro jejich schopnosti shromažďovat údaje v oblasti rizik a podávat zprávy. Na význam silné správy a řízení a řádné kontroly rizik navíc opět poukázalo selhání některých amerických a švýcarských bank počátkem tohoto roku. Totéž platí v kontextu neustále rostoucích klimatických a environmentálních rizik, jejichž negativní dopad už pociťují lidé po celém světě. Banky budou požádány, aby zintenzivnily své úsilí a odpovídajícím způsobem zohlednily příslušné rizikové faktory ve svých obchodních strategiích a systémech řízení rizik, aby do konce roku 2024 plně splnily odpovídající očekávání v oblasti dohledu. Na podporu tohoto cíle je bankovní dohled ECB připraven využít nástroje, které má k dispozici (v případě potřeby také navýšení kapitálu, vymáhání a sankcí a přezkumů hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti), s cílem motivovat banky k účinné nápravě zjištěných nedostatků, zejména pokud jsou stanovena jasná opatření a konkrétní lhůty pro splnění očekávání v oblasti dohledu.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve fungování řídicích orgánů a v jejich řídicích schopnostech

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit závažné nedostatky ve fungování, dohledu a složení svých řídicích orgánů vypracováním a rychlým zavedením řádných akčních plánů nápravných opatření, které budou splňovat očekávání v oblasti dohledu.

Pro zajištění odolnosti a udržitelnosti obchodních modelů bank mají zásadní význam silné systémy vnitřní správy a řízení a efektivní strategické řízení. Současný nejistý makrofinanční výhled a probíhající změna v prostředí úrokových sazeb, která přišla po letech uvolněných podmínek financování, vyžadují, aby banky uplatňovaly účinné strategické řízení a přizpůsobily své postupy tak, aby odpovídajícím způsobem posuzovaly, kontrolovaly a řídily související rizika. Březnové otřesy v bankovním sektoru Spojených států a Švýcarska jen zdůraznily zásadní úlohu rad a vedení bank, které mají konečnou odpovědnost za zajištění odpovídajících systémů vnitřní správy a řízení a účinných procesů řízení rizik. Rovněž poukázaly na možné katastrofální následky, které mohou nastat, pokud banka takové systémy a procesy nezajistí. Účinné strategické řízení je rovněž nezbytné k tomu, aby se obchodní modely bank přizpůsobily rozvíjejícím se trendům, jako je digitalizace a urychlená ekologická transformace.

Řešení nedostatků v řídicích orgánech je již několik let jednou z hlavních priorit bankovního dohledu ECB, a i když v některých oblastech došlo ke zlepšení, je třeba dosáhnout většího pokroku, pokud jde o složení, kolektivní vhodnost a úlohu dohledu bankovních rad. Po přímém zapojení dohledu v roce 2022 banky zlepšily své politiky rozmanitosti, které nyní vedle pohlaví zahrnují kritéria vzdělání, zkušeností, zeměpisného původu a věku. V současné době mají téměř všechny dohlížené instituce cíl řešit genderovou nerovnováhu ve svých řídicích orgánech. Pokrok při plnění tohoto cíle je však stále nedostatečný.^[10] Banky také musí dále zlepšit kolektivní vhodnost svých řídicích orgánů i kontrolu jejich kapacity. Ta souvisí s nedostatky ve složení představenstev (např. nedostatečný počet formálních nezávislých členů bankovní rady a nedostatek znalostí v konkrétních oblastech, jako je IT) a s fungováním (např. nedostatečný čas vyhrazený na diskusi a obavy v procesu jmenování řídicích orgánů). V souladu s cíleným přezkumem řídicích orgánů v roce 2023 je rovněž třeba dále zlepšit úlohu dohledu výborů správních orgánů.^[11]

Bankovní dohled ECB bude nadále spolupracovat s bankami, aby řešily tyto dlouhodobé nedostatky prostřednictvím cílených přezkumů a kontrol na místě. Kromě toho budou orgány dohledu také aktualizovat a zveřejňovat očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení bank a řízení rizik.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy účinnosti řídicích orgánů bank a cílené kontroly na místě.
• Aktualizovat a externě zveřejňovat očekávání a osvědčené postupy v oblasti řízení bank a kultury rizik.^[12]

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve shromažďování údajů o rizicích a vykazování

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit dlouhodobé nedostatky a mít zavedeny odpovídající a účinné rámce pro shromažďování údajů v oblasti rizik, aby podpořily efektivní řízení ze strany řídicích orgánů a reagovaly na očekávání orgánů dohledu, a to i v době krize.

Včasné a přesné shromažďování údajů a podávání zpráv o rizicích má zásadní význam pro správné rozhodování a účinné strategické řízení bank, zejména v současném prostředí, jakož i pro účely podávání zpráv o rizicích, finančních záležitostech a dohledu. Výsledky všech dosud provedených dohledových činností – včetně procesu SREP 2023 a probíhající kampaně kontrol na místě – poukazují na nedostatečný pokrok při odstraňování nedostatků, pokud jde o očekávání v oblasti dohledu, a dodržování zásad Basilejského výboru pro bankovní dohled pro účinné shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. Hlavní nedostatky se týkají nedostatečné pozornosti a dozoru ze strany řídicích orgánů, slabých míst v datové architektuře a roztříštěného a neharmonizovaného prostředí IT, nízké kapacity pro agregaci a neúčinných správních rámců. Zásadní význam má důrazné stanovení priorit ze strany řídicích orgánů, neboť řešení nedostatků souvisejících se shromažďováním údajů v oblasti rizik často vyžaduje značné zdroje.

Jak již bylo uvedeno v loňských prioritách dohledu, bankovní dohled ECB zvyšuje své úsilí s cílem zajistit, aby dohlížené instituce dosáhly výrazného pokroku, co se týče nápravy dlouhodobých nedostatků zjištěných při shromažďování údajů v oblasti rizik. Od roku 2024 bude ve stále větší míře uplatňován strukturovaný mechanismus eskalace, který by mohl zahrnovat vymáhání a sankce.^[13] Všeobecné zásady účinného shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích dále potvrzují a upřesňují očekávání v oblasti dohledu. Veřejná konzultace^[14] o těchto zásadách se uskutečnila mezi červencem a říjnem 2023. Ke zveřejnění zásad by mělo dojít v roce 2024. Orgány dohledu budou rovněž provádět cílené přezkumy a kontroly na místě a budou spolupracovat s bankami, budou-li zjištěny přetrvávající nedostatky. Kromě toho bude ve formě každoročního dotazníku určeného bankám pokračovat zpráva o činnosti v oblasti správy a kvality údajů^[15], která byla zkušebně zavedena počátkem roku 2023. Cílem dotazníku je zajistit přiměřenou odpovědnost řídicích orgánů bank v záležitostech týkajících se vnitřního, finančního a dohledového vykazování.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Zpřesnění očekávání v oblasti dohledu v souvislosti s uplatňováním zásad shromažďování údajů v oblasti rizik a zveřejnění všeobecných zásad o účinném shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik.
• Cílené přezkumy postupů shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv.
• Kampaň kontrol na místě týkající se shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv (rozšíření od roku 2023).
• Vypracování zprávy o činnosti v oblasti správy a kvality údajů – každoroční dotazník k zajištění náležité odpovědnosti řídicích orgánů bank ve věcech týkajících se vnitřního, finančního a dohledového vykazování.

Prioritní zranitelnost: Významné expozice vůči faktorům fyzických a transformačních rizik změny klimatu

Strategický cíl: Banky by měly do své obchodní strategie a svých rámců pro řízení a řízení rizik odpovídajícím způsobem začlenit klimatická a environmentální rizika s cílem tato rizika zmírnit a oznamovat a sladit své postupy se stávajícími regulatorními požadavky a očekáváními v oblasti dohledu.

Celosvětové emise skleníkových plynů nadále rostou^[16], což v budoucnu povede k dalšímu globálnímu oteplování a následně ke zintenzivnění vícečetných a souběžných nebezpečí, jak opakovaně ukazují rekordní vlny veder, lesní požáry a záplavy v Evropě a dalších částech světa. Zavedené politiky nedosahují cílů v oblasti globálního oteplování stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015.^[17] Očekává se, že opožděná opatření v oblasti klimatu dále zvýší fyzická rizika a rizika přechodu a případně i související ztráty bank, čímž se zvýší riziko vyšších škod, infrastruktur závislých na vysokých emisích, uvízlých aktiv a eskalace nákladů.^[18] Geopolitické napětí, jakož i stále vyšší počáteční investice a přelomové změny potřebné ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně pravděpodobně dále zvýší přechodová rizika v důsledku přísnějších podmínek financování.

I když v případě některých bank SREP 2023 ukázal určité zlepšení při definování jejich strategie s ohledem na klimatická a environmentální rizika, u jiných odhalil také naléhavou potřebu tyto nedostatky řešit. Kvalitativní opatření SREP se zaměřila především na nedostatky bank ve strategickém a provozním plánování a na znalosti řídicích orgánů o environmentálních, sociálních a správních tématech (ESG). Ve srovnání s loňským SREP ovlivnila klimatická a environmentální rizika u rostoucího počtu bank úrovně požadavků v rámci 2. pilíře.^[19]

S cílem účinně řešit nedostatky, na něž upozornil zátěžový test ECB z hlediska klimatického rizika ^[20] a tematický přezkum^[21] ECB v roce 2022, stanovil bankovní dohled ECB konkrétní lhůty pro banky, aby do konce roku 2024 své postupy plně uvedly do souladu s očekáváními v oblasti dohledu stanovenými ve všeobecných zásadách ECB týkajících se klimatických a environmentálních rizik z roku 2020. Březen 2023 byl jedním z průběžných milníků tohoto procesu, neboť právě v tomto měsíci se od bank očekávalo, že klimatická a environmentální rizika rozřadí do odpovídajících kategorií a provedou úplné posouzení souvisejícího dopadu na své činnosti. Některé banky v tomto ohledu stále vykazují vážné nedostatky a pracovníci dohledu s nimi spolupracují prostřednictvím operativních aktů, kvalitativních požadavků SREP a ad hoc rozhodnutí Rady dohledu. Očekává se, že banky do konce roku 2023 zahrnou klimatická a environmentální rizika do svého řízení, strategie a řízení rizik a do konce roku 2024 splní všechna zbývající očekávání v oblasti dohledu nastíněná v roce 2020, včetně plného začlenění do interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a zátěžového testování. V budoucnu bude bankovní dohled ECB nadále využívat všech svých nástrojů k zajištění toho, aby banky tato očekávání plnily. Tyto nástroje budou v případě potřeby zahrnovat i eskalace dohledu, jako jsou penále nebo navýšení kapitálu specifické pro jednotlivé banky.^[22]

Pracovníci dohledu budou navíc pokračovat v přezkumu a hodnocení přiměřenosti postupů bank v oblasti zveřejňování informací. I když banky v této oblasti dosáhly určitého pokroku, o čemž svědčí výsledek třetího hodnocení pokroku, kterého evropské banky dosáhly při zveřejňování klimatických a environmentálních rizik, kvalita zveřejňovaných informací zůstává nízká. Další oblasti, na něž se v nadcházejících letech zaměří, budou v souvislosti s klimatem a životním prostředím zahrnovat řešení reputačního rizika a rizika soudních sporů, která vyplývají ze zveřejnění cílů v oblasti přechodu nebo závazků k čisté nule. Pracovníci dohledu budou rovněž pokračovat ve své přípravné práci s cílem vypracovat rámec pro přezkum plánování bank v oblasti přechodu a jejich připravenosti plnit mandáty související s ESG stanovené ve směrnici o kapitálových požadavcích (CRD VI). A konečně, rizika spojená s klimatem budou nadále posuzována v rámci určitých kontrol na místě zaměřených na konkrétní rizika, zatímco cílené samostatné mise v oblasti klimatických a environmentálních rizik by měly být zahájeny v roce 2024.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílená následná opatření týkající se nedostatků zjištěných v kontextu zátěžového testu klimatických rizik a tematického přezkumu v roce 2022 s cílem dosáhnout plného souladu se souvisejícími očekáváními v oblasti dohledu do konce roku 2024.
• Přezkum toho, jak banky dodržují prováděcí technické normy pro výkaznictví a požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře v souvislosti s klimatickými a environmentálními riziky a jejich souladu, společně s porovnáním postupů bank s očekáváními v oblasti dohledu.
• Hloubkové analýzy schopnosti bank řešit reputační riziko a riziko soudních sporů spojené se závazky v oblasti klimatu a životního prostředí.
• Cílené kontroly na místě týkající se aspektů souvisejících s klimatem, a to buď samostatné, nebo v rámci přezkumů jednotlivých rizik (např. úvěrového, operačního a rizika obchodního modelu).

Priorita č. 3: Další pokrok v digitální transformaci a budování pevných rámců provozní odolnosti

I když většina dohlížených institucí dosahuje pokroku v digitalizaci svých operací a služeb, aby mohly čelit stále rostoucím výzvám v oblasti konkurenceschopnosti, musí rovněž posílit a v případě potřeby upravit své rámce provozní odolnosti, aby zmírnily potenciální rizika. Dosažení provozní odolnosti by mělo ve střednědobém horizontu přispět k udržitelnosti obchodních modelů bank a mimo jiné by jim mělo umožnit využívat výhod inovativních technologií. Některé banky však při dosahování svých cílů v této oblasti zaostávají. Kromě toho musí instituce podléhající dohledu řešit slabá místa vyplývající z jejich rostoucí operační závislosti na poskytovatelích externích služeb a zlepšit svou bezpečnost IT a řízení kybernetických rizik. To je obzvláště důležité s ohledem na rostoucí kybernetické hrozby vyplývající ze současného geopolitického prostředí.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve strategiích digitální transformace

Strategický cíl: Banky by měly vypracovat a provádět řádné plány digitální transformace prostřednictvím přiměřených opatření (např. obchodní strategie a řízení rizik) s cílem posílit udržitelnost svého obchodního modelu a zmírnit rizika spojená s používáním inovativních technologií.

Dohlížené instituce v poslední době vykázaly rekordně vysokou ziskovost, která je do značné míry způsobena vyššími čistými úrokovými maržemi. V jejich obchodních modelech však přetrvávají strukturální nedostatky. Poměr mezi náklady a výnosy bank zůstává trvale vysoký a stabilní a provádění opatření k omezení nákladů by se v důsledku současných vysokých inflačních tlaků mohlo ukázat jako náročné. V tomto ohledu by dohlížené instituce měly být schopny řídit předpokládané zvýšení provozních nákladů, aniž by byly ohroženy tolik potřebné investice do digitální transformace. Očekává se, že digitalizace posílí konkurenční postavení bank a zvýší jejich odolnost vůči hospodářské soutěži přicházející zvnějšku bankovního sektoru.

V roce 2023 provedl bankovní dohled ECB horizontální hodnocení a srovnávací analýzu na základě údajů o digitální transformaci a využívání finančních technologií shromážděných v rámci celého SSM. Výsledek této analýzy byl s bankami sdílen a pomohl určit řadu rizik souvisejících s digitální transformací, včetně strategického rizika a rizika provádění, kybernetického rizika, rizika závislosti na třetích stranách a rizika praní peněz a rizika podvodů. Cílené kontroly na místě, které doplňovaly horizontální hodnocení, vyvolaly obavy ohledně účinného řízení a výkonu strategií a zdůraznily význam prohlubování dovedností zaměstnanců a řídicích orgánů. Rovněž byly zjištěny nedostatky v sestavování rozpočtu a finančním plánování, neboť banky mají potíže sledovat finanční dopad svých iniciativ v oblasti digitální transformace. Výsledek těchto činností byl podkladem pro dohledové hodnocení obchodních modelů bank během cyklu SREP 2023. V budoucnu se bankovní dohled ECB bude nadále zaměřovat na digitální transformaci a bude kombinovat cílené přezkumy se zvláštními kontrolami na místě. Bankovní dohled ECB zveřejní svá očekávání v oblasti dohledu týkající se digitální transformace bank.^[23] Revidovaná očekávání pomohou posílit metodiku dohledového hodnocení.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy zaměřené na dopad digitální transformace bank na jejich obchodní model/strategii, správu a řízení a identifikaci/řízení rizik, doplněné o následná opatření společných týmů dohledu ve vztahu k bankám, u nichž byly zjištěny významné nedostatky.
• Cílené OSI zaměřené na digitální transformaci, které slučují rozměr obchodního modelu s IT aspektem strategií digitální transformace bank.
• Zveřejnění očekávání v oblasti dohledu a sdílení osvědčených postupů týkajících se strategií digitální transformace.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v rámcích provozní odolnosti, zejména se jedná o externí zadávání činností IT a bezpečnostní/kybernetická rizika v oblasti IT

Strategický cíl: Banky by měly mít spolehlivé mechanismy pro rizika spojená s externím zajišťováním služeb i rámce pro bezpečnost IT a kybernetickou odolnost, aby iniciativně řešily veškerá neřešená rizika, která by mohla vést až k podstatnému narušení kritických činností nebo služeb, a zároveň zajistily dodržování příslušných regulatorních požadavků a očekávání v oblasti dohledu.

Kybernetické riziko a bezpečnost údajů zůstávají klíčovými faktory operačního rizika bank. Počet kybernetických bezpečnostních incidentů, které dohlížené instituce oznámily bankovnímu dohledu ECB, se v první polovině roku 2023 prudce zvýšil, což odráželo významnou expozici bankovního sektoru vůči vyvíjejícím se kybernetickým hrozbám. Důvodem byla mimo jiné válka Ruska na Ukrajině a zvýšené geopolitické napětí. Destruktivní útoky se staly významnou součástí provozu státních subjektů, přičemž pravděpodobným cílem jsou s ohledem na svou úlohu v kritické infrastruktuře také finanční instituce.^[24] Narůstají zejména ransomwarové útoky, neboť pachatelé kybernetické kriminality jsou stále sofistikovanější a banky jsou stále více ovlivňovány vyvíjejícími se vyděračskými metodami.

Další klíčovou zranitelnost vzhledem k rostoucí závislosti bank na poskytovatelích externích služeb představují nedostatky v ujednáních o externím zajišťování služeb IT. Prodlužování a rostoucí složitost dodavatelských řetězců vyžaduje, aby banky lépe chápaly a kontrolovaly své dodavatelské vztahy a různé druhy závislosti, včetně vzájemné provázanosti, aby mohly proaktivně řešit potenciální rizika koncentrace. Řádné řízení aktiv a dodavatelů je proto klíčem k tomu, aby byly banky schopny plnit požadavky zákazníků a zvýšit svou efektivitu v konkurenčně stále náročnějším prostředí, a to vše při současném zajištění řádného řízení rizik v souvislosti s ujednáními o externím zajišťování služeb a využívání cloudových řešení. Výsledek posouzení SREP 2023 dále potvrdil význam nedostatků bank souvisejících s řízením externího zadávání IT a s bezpečnostními/kybernetickými riziky v oblasti IT, neboť operační riziko je i nadále prvkem s nejhorším skóre SREP.^[25]

V této souvislosti zavedl bankovní dohled ECB každoroční sběr údajů o registrech dohlížených institucí týkajících se externího zadávání činností. Dosud provedené analýzy odhalily různá zranitelná místa, včetně vysoké závislosti na některých mimoevropských externích poskytovatelích a značného počtu smluv o externím zajišťování služeb. Řádné řízení rizik třetích stran, včetně externího zajištění cloudových služeb, zůstává jednou z priorit programu dohledu a bude dále posuzováno v rámci probíhajících činností.

Kromě horizontálního hodnocení ujednání bank o externím zadávání činností a analýzy rizika koncentrace bude bankovní dohled ECB nadále provádět cílené přezkumy ujednání o externím zadávání činností a kybernetické odolnosti s cílem lépe pochopit povahu a rozsah souvisejících rizik i související zmírňující opatření bank. Cílené přezkumy budou rovněž doplněny o kontroly na místě s cílem identifikovat a posoudit nedostatky v jednotlivých bankách. Vzhledem k prudkému nárůstu kybernetických útoků a významu tématu v současném geopolitickém prostředí provede bankovní dohled ECB v příštím roce navíc tematický zátěžový test kybernetické odolnosti s cílem vyhodnotit schopnost bank reagovat na úspěšný kybernetický útok a zotavit se z něj.^[26]

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Shromažďování údajů a horizontální analýza registrů externě zadávaných činností mající za cíl identifikovat propojení mezi dohlíženými institucemi a poskytovateli externích služeb a potenciální koncentrace rizik u některých poskytovatelů.
• Cílené přezkumy ujednání o externím zajišťování činností a kybernetické odolnosti.
• Cílené kontroly na místě v oblasti externího zajišťování činností a řízení kybernetické bezpečnosti.
• Zátěžový test kybernetické odolnosti v rámci celého systému v roce 2024 se zaměřením na schopnost reakce a obnovy bank po incidentu v oblasti kybernetické bezpečnosti a na jejich schopnost včas omezit dopad a obnovit služby.