Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

1 Úvod

Geopolitický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu a jejími bezprostředními makrofinančními důsledky zvýšily nejistotu ohledně vývoje ekonomiky a finančních trhů i rizika pro bankovní sektor. Současná situace vyžaduje mimořádnou obezřetnost bank a orgánů bankovního dohledu. V první polovině roku 2022 si dohlížené instituce vedly celkově dobře, což bylo podpořeno hospodářským oživením po postupném uvolňování omezení v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19) a postupným návratem úrokových sazeb k normálu. Banky během tohoto období vykazovaly zdravé kapitálové poměry a dostatečné likviditní polštáře, což odráželo vysokou odolnost sektoru, přičemž celkový objem úvěrů se selháním nadále klesal.

I když přímý dopad války na Ukrajině byl dosud u většiny dohlížených institucí omezený, makroekonomický šok, který prohloubil již existující inflační tlaky a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, se rozšířil, a to zejména v Evropě. V důsledku toho vzrostla finanční a nefinanční rizika pro evropský finanční sektor. Potenciální zesílení geopolitického napětí v budoucnu může dále zvýšit rizika přecenění na finančních trzích a kybernetické hrozby. Celkově zůstává vývoj ekonomiky a finančních trhů velmi nejistý a ponechává více prostoru pro překvapení spíše směrem k hospodářskému zpomalení než zrychlení.

Kromě bezprostřednějších rizik vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu vyžadují dosavadní a více strukturální rizika a zranitelná místa rovněž odpovídající pozornost bank a orgánů dohledu, jako je řešení výzev vyplývajících z vývoje a provádění strategií digitální transformace bank nebo fyzických a přechodových rizik vyplývajících z celosvětové změny klimatu.

V této náročné situaci bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány přezkoumal své strategické priority na příští tři roky. Přezkum vychází z důkladného hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst dohlížených bank, posuzuje pokrok dosažený v oblasti priorit schválených v loňském roce a vychází z výsledku procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) v roce 2022. Ačkoli se okolnosti ve srovnání s minulým rokem podstatně změnily, což zvýšilo pravděpodobnost a závažnost rizik, jimž bankovní sektor čelí, priority v oblasti dohledu a odpovídající činnosti stanovené v roce 2022 zůstávají celkově i nadále vhodné k řešení naléhavých problémů i spíše strukturálně slabých míst v bankovním sektoru.

Nicméně je třeba provést určité úpravy, aby vznikající rizika vyplývající z války a vysoké inflace bylo možné řešit. Aktualizované plánování také odráží pokrok dosažený orgány dohledu při řešení zranitelných míst a rizik, která byla v předchozích letech upřednostněna. Rizika úrokových sazeb a úvěrového rozpětí, úvěrové riziko protistrany a pákové financování jsou, zejména v současné situaci, příklady přetrvávajících a vysoce relevantních rizik, kterým bylo v roce 2022 věnováno značné úsilí dohledu. Orgány dohledu dále s dotčenými bankami cíleně pracují prostřednictvím pravidelné činnosti dohledu, aby bylo zajištěno, že jsou tato rizika odpovídajícím způsobem řízena a že zjištěné nedostatky jsou v plném rozsahu řešeny.

Současné prostředí vyžaduje také obezřetnost. Je proto nezbytné, aby orgány dohledu v rámci svých pravidelných činností dohledu nadále sledovaly a přezkoumávaly dostatečnost a spolehlivost postupů bank v oblasti tvorby rezerv a kapitálových pozic i jejich projekcí a plánů rozdělování zisku. To zahrnuje hodnocení vývoje bank směrem k plnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL), a to zejména s ohledem na současnou makrofinanční situaci.

Cílem priorit SSM v oblasti dohledu na období 2023–2025 je posílit úsilí v oblasti dohledu při plnění střednědobých strategických cílů a zároveň přizpůsobit zaměření měnícím se výzvám. Dohlížené instituce budou povinny posílit svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům (priorita 1), řešit výzvy spojené s digitalizací a posílit řídící schopnosti řídících orgánů (priorita 2) a zvýšit své úsilí při řešení změny klimatu (priorita 3) (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2023–2025 zabývající se zranitelnými místy bank

Zdroj: ECB.
Poznámky: Obrázek ukazuje tyto tři priority v oblasti dohledu a odpovídající zranitelná místa, které by banky měly v nadcházejících letech řešit. Bankovní dohled ECB bude s ohledem na zjištěná zranitelná místa provádět cílené činnosti zaměřené na jejich hodnocení, sledování a také dohledovou následnou činnost. Každé zranitelné místo je spojeno se svou zastřešující kategorií rizik. Zranitelné sektory jsou sektory citlivější na současné makroekonomické prostředí.

Hlavním účelem strategického plánování bankovního dohledu ECB je vypracování jeho spolehlivé strategie na další tři roky. V souladu s celostním přístupem založeným na spolupráci zahrnuje tato činnost komplexní hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst evropského bankovního sektoru. Priority v oblasti dohledu podporují účinnost a konzistentnost plánování dohledu společných týmů dohledu (JST) a podporují efektivnější alokaci zdrojů. Priority dohledu také podporují stanovení úrovní rizikové tolerance a poskytují vodítko pro stanoveni priority rizik v rámci SREP, přičemž je třeba mít na paměti, že zranitelná místa a výzvy se mohou mezi jednotlivými bankami lišit. V neposlední řadě priority v oblasti dohledu pomáhají vnitrostátním orgánům dohledu stanovovat přiměřeným způsobem vlastní priority dohledu nad méně významnými institucemi. Transparentní komunikace v oblasti priorit rovněž vyjasňuje očekávání dohledu vůči bankám, posiluje dopad dohledu na odolnost bankovního sektoru a pomáhá zajistit rovné podmínky.

Bankovní dohled ECB neustále sleduje a posuzuje, jak se rizika a zranitelná místa institucí podléhajících dohledu vyvíjejí i jak velkého pokroku je dosahováno při provádění vybraných priorit. Pravidelné přezkumy strategických priorit umožňují bankovnímu dohledu ECB pružně přizpůsobovat své zaměření a činnosti změnám v rizikovém prostředí. V současném nejistém hospodářském a geopolitickém prostředí je tato flexibilita obzvláště důležitá.

Následující části obsahují podrobnější informace o výsledku procesu identifikace a hodnocení rizik a stanoví priority v oblasti dohledu a související pracovní programy na období 2023–2025. Další pravidelné činnosti vykonávají rovněž orgány dohledu v rámci své průběžné spolupráce s bankami a doplňují práci na prioritách.

2 Priority dohledu a hodnocení rizik na období 2023–2025

2.1 Operační prostředí pro dohlížené instituce

Výhled hospodářského růstu eurozóny se v průběhu tohoto roku výrazně zhoršil v důsledku vysoké inflace a dopadů ruské války na Ukrajině. Velká nejistota přetrvává i ohledně následujících měsíců. Oživení hospodářské aktivity, které bylo zaznamenáno v první polovině roku 2022 mimo jiné v důsledku postupného rušení omezení souvisejících s pandemií, se zpomalilo. Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala řadu západních sankcí, po nichž následovala odvetná opatření ze strany Ruska, která vedla k prudkému nárůstu cen energií, potravin a komodit, jakož i k narušení dodávek energie. V důsledku toho zesílily inflační tlaky a inflace v eurozóně dosáhla rekordně vysokých hodnot. Tyto účinky spolu s výsledným šokem důvěry prohloubily již existující problémy v dodavatelských řetězcích a vedly ke zhoršení hospodářského výhledu. V prostředí vysoce zvýšených nejistot patří k hlavním rizikům zpomalení hospodářského růstu delší než očekávaná válka na Ukrajině, eskalace geopolitického napětí, rostoucí náklady na energie a inflace, což by spolu s dalším narušením dodávek energie a jejich přidělováním mohlo vést v Evropě k recesi.

Vysoká míra inflace na celém světě vedla hlavní centrální banky včetně ECB k urychlení návratu jejich měnové politiky k normálu. Poté, co se poměr veřejného a soukromého dluhu k HDP během pandemie zvýšil, se očekává, že kombinace přísnějších podmínek financování v důsledku rostoucích měnověpolitických sazeb a zhoršeného výhledu hospodářského růstu bude dále omezovat schopnost protistran bank obsluhovat dluh. Dále se předpokládá, že podniky, zejména v segmentu s vysokými výnosy nebo v energeticky náročných odvětvích, budou ohroženy vyššími náklady na financování a vyššími vstupními a provozními náklady, jakož i slabším výhledem hospodářského růstu, což může vést ke zvýšení míry selhání. Domácnosti s vyšší úrovní zadluženosti, nižšími příjmy nebo hypotékami s proměnlivou sazbou mohou v budoucnu rovněž vykazovat zhoršení své úvěrové bonity, i když dopad inflace a vyšších úrokových sazeb mohou pomoci alespoň částečně zmírnit fiskální opatření, úspory nashromážděné během pandemie a celkově odolný trh práce.

Na dynamiku finančních trhů nepříznivě působí zvýšené geopolitické napětí, rostoucí úrokové sazby a obavy z hospodářské recese v Evropě. Úrokové sazby na celém světě následovaly tempo rozhodování centrálních bank a v roce 2022 vykazovaly období volatility v důsledku nejistot ohledně načasování a rozsahu úprav měnověpolitických sazeb. Po prudkém poklesu ocenění v první polovině roku se akciové trhy poněkud zotavily, ale zůstávají náchylné k dalším cenovým korekcím. Do budoucna se může nejistota promítnout do zvýšených turbulencí na trzích a období vysoké volatility, což může následně vést k dalšímu přecenění na finančních trzích a následným ztrátám z ocenění v rozvahách bank podle tržní hodnoty nebo k nižším ziskům z tržního podnikání.

2.2 Rizika a priority v období 2023–2025

Priority SSM v oblasti dohledu zahrnují strategické cíle, které je bankovní dohled ECB odhodlán naplňovat v příštích třech letech s cílem řešit prioritní slabá místa, a činnosti dohledu plánované za účelem dosažení těchto cílů. Tyto priority na období 2023–2025 jsou uvedeny v následujících částech.

2.2.1 Priorita 1: Posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

Vysoké nejistoty a rizika hospodářského poklesu spojená se stávajícím makrofinančním a geopolitickým prostředím významně ovlivňují výhled evropského bankovního sektoru. Dohlížené instituce musí při rozvoji a plánování své obchodní strategie postupovat obezřetně, pečlivě sledovat rizika spojená s rychle se měnícím finančním prostředím a soustředit své úsilí na řízení rizik. To zahrnuje vypracování solidních a důvěryhodných plánů v oblasti kapitálu, likvidity a financování, které zohlední současný nejistý výhled, a připravenost je pružně a včas přizpůsobit vyvíjejícímu se rizikovému prostředí.

V této souvislosti je prvořadým cílem bankovního dohledu ECB v nadcházejících měsících zajistit, aby banky pod jeho přímým dohledem posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům. Celounijní zátěžový test 2023 koordinovaný Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) toto úsilí podpoří a promítne se do výsledku příštího cyklu SREP, což přispěje k prioritám dohledu na rok 2023. Další dohledové činnosti, které se více zaměřují na konkrétní rizika, jsou popsány v následujícím části. Zahrnuty jsou také navazující činnosti související s určitými prioritami z minulého roku, které jsou prováděny v rámci pravidelné dohledové činnosti.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v řízení úvěrového rizika, včetně expozic vůči zranitelným sektorům

Strategický cíl: Banky by měly účinně napravit strukturální nedostatky ve svém cyklu řízení úvěrového rizika, od poskytování úvěrů až po zmírňování a sledování rizik, a včas řešit veškeré odchylky od regulatorních požadavků a očekávání dohledu.

Banky by měly být schopny rychle identifikovat a zmírnit jakoukoli kumulaci rizik ve svých expozicích vůči sektorům, které jsou citlivější na současné makroekonomické prostředí, včetně sektorů postižených válkou na Ukrajině a portfolií nemovitostí.

I když objemy úvěrů se selháním v první polovině roku 2022 nadále klesaly, na úvěrové podmínky v Evropě začaly mít vliv přísnější podmínky financování a rostoucí riziko recese. Tento vývoj bude mít dopad na domácnosti a podniky, i když v různé míře, a to v závislosti na faktorech, jako je míra jejich zadluženosti nebo nepříznivá citlivost na stávající makrofinanční prostředí. Přesněji řečeno, cenový šok u energií a narušení dodavatelských řetězců způsobené válkou na Ukrajině obvykle postihují hospodářská odvětví spojená s výrobou a zpracováním surovin, dodavatele energií a energeticky náročná odvětví, jako je zemědělství a letecká, pozemní a vodní doprava. Vysoké ceny vstupů mají nepříznivý vliv také na stavebnictví, přičemž v řadě zemí eurozóny by narušení dodávek zemního plynu mohlo navíc zatížit významné odběratele plynu, jako jsou výrobci kovů, chemikálií, potravin a nápojů.

Po prudké korekci cen na počátku pandemie se zdá, že podmínky na trzích komerčních nemovitostí se stabilizují. Sektor administrativních nemovitostí v Evropě je však stále do značné míry ohrožen zvyšováním úrokových sazeb a prudkým růstem stavebních nákladů, což posiluje přechod na práci na dálku, k němuž došlo během pandemie. Navzdory přetrvávajícím signálům nadhodnocení v eurozóně se ceny rezidenčních nemovitostí v první polovině roku 2022 zvýšily, což dále rozšířilo mezeru vůči cenám nájemného. To spolu s růstem životních nákladů, klesajícími reálnými mzdami a rostoucími úrokovými sazbami vyvolává obavy, zejména u bank působících v zemích, kde má vysoký podíl hypoték variabilní úrokové sazby.

V této souvislosti zůstávají při řešení výzev vyplývajících ze současného prostředí obecně relevantní také činnosti dohledu zahájené od vypuknutí pandemie, jejichž cílem je řešit strukturální nedostatky v rámcích pro řízení úvěrového rizika bank. I když banky v posledních letech dosáhly určitého pokroku, proces SREP 2022 potvrdil, že v kontrolách rizik dohlížených institucí přetrvávají nedostatky, zejména pokud jde o vytváření a sledování úvěrů, klasifikaci dlužníků v tísni a rámce tvorby rezerv. I když většina bank vypracovala plány nápravných opatření k řešení mezer uvedených v iniciativě „Dear CEO“ (dopis výkonným ředitelům) z roku 2020[1], některé mezery zůstávají otevřené, včetně nedostatků v úlevě, pravděpodobnosti nesplácení (unlikeliness to pay – UTP) a v postupech tvorby rezerv. Orgány dohledu proto posílí a zintenzivní své úsilí o dosažení strategického cíle bankovního dohledu ECB v této oblasti, a přestože většina plánovaných činností navazuje na loňský prioritní pracovní program, pozornost bude upravena tak, aby se vztahovala i na odvětví, která jsou nejvíce postižena důsledky války na Ukrajině (např. energeticky náročná odvětví) a makroekonomickým prostředím.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Cílené přezkumy[2] tvorby a sledování úvěrů, které posuzují dodržování souvisejících obecných pokynů EBA se zaměřením na portfolia rezidenčních nemovitostí.
  • Cílené přezkumy IFRS 9 zaměřené na posouzení souladu vybraných bank s očekáváními v oblasti dohledu stanovenými v dopise výkonným ředitelům „Dear CEO“ z roku 2020 (se zaměřením na zbývající otázky) a prozkoumání konkrétních aspektů modelování (včetně překrývání).
  • Hloubkové analýzy politik týkajících se úlevy a pravděpodobnosti nesplácení v návaznosti na zbývající otázky, které byly identifikovány jako součást iniciativy „Dear CEO“, s přihlédnutím k současnému makrofinančnímu prostředí.
  • Kontroly na místě zaměřené na IFRS 9 – cílené na velké podniky, malé a střední podniky a retailová portfolia – a na komerční nemovitosti / zajištění (rozšíření z roku 2022).
  • Cílené kontroly na místě týkající se obchodníků s energiemi nebo komoditami.
  • Cílené kontroly na místě a posuzování interních modelů u některých významných portfolií ve vybraných zranitelných sektorech s cílem posoudit adekvátnost odpovídajících modelů interních ratingů (IRB), účetních modelů a rámců pro řízení úvěrového rizika.
  • Posuzování interních modelů a následná opatření společných týmů dohledu za účelem posouzení změn modelů IRB v souvislosti s novými regulatorními požadavky[3] a činnosti navazující na zjištění z předchozího cíleného přezkumu interních modelů (TRIM).
Následné činnosti prováděné v rámci pravidelné činnosti dohledu

Zatímco emise úvěrů s pákovým efektem se v posledních čtvrtletích zpomalily a emitenti a investoři se přizpůsobili makroekonomickým nejistotám, nesplacené objemy dohlížených institucí a související zranitelnost zůstávají vysoké vzhledem k povaze protistran (vysoké výnosy / nízký úvěrový rating nebo vysoký pákový efekt) a nástrojů (obvykle pohyblivá sazba a úvěry s mírnějšími smluvními podmínkami). Letos bankovní dohled ECB zvýšil své úsilí o posílení dodržování očekávání v oblasti dohledu ze strany bank stanovených v pokynech ECB. Do budoucna budou orgány dohledu sledovat reakce bank na tuto činnost s cílem odstranit zbývající mezery související s odpovídajícími očekáváními v oblasti dohledu. Bankovní dohled ECB je připraven uložit dodatečné kapitálové požadavky dohlíženým institucím, které při řešení těchto nedostatků vykazují nedostatečnou schopnost reakce.

I když v roce 2022 byl proveden značný objem dohledové činnosti zaměřený na řešení zranitelných míst vyplývajících z podstatných citlivostí bank na úrokové sazby a úvěrové rozpětí a z jejich expozic vůči úvěrovému riziku protistran, související rizika se nesnížila a pravděpodobnost, že budeme svědky dalších období vysoké volatility a přecenění na finančních trzích v nadcházejících měsících, zůstává vysoká. Za této situace se očekává, že dohlížené instituce budou tato výchozí rizika, která jsou v současné situaci stále velmi relevantní a významná, nadále pozorně sledovat a obezřetně řídit. Tomu bude odpovídat i úsilí v oblasti dohledu, přičemž v roce 2023 se očekává cílené sledování ze strany společných týmů dohledu na základě výsledků cílených přezkumů provedených letos.

Prioritní zranitelnost: Nedostatečná diverzifikace zdrojů financování a nedostatky v plánech financování

Strategický cíl: Banky vykazující vysokou koncentraci zdrojů financování, zejména zdrojů méně stabilních, by měly diverzifikovat svou strukturu financování tím, že vypracují a provedou spolehlivé a věrohodné víceleté plány financování, které zohlední výzvy vyplývající z měnících se podmínek financování.

V první polovině roku 2022 dohlížené instituce vykazovaly v průměru uspokojivé ukazatele krytí likvidity (LCR) a ukazatele čistého stabilního financování (NSFR), což je jasnou známkou odolnosti vůči naplnění potenciálních šoků v oblasti likvidity a financování. Nedostatečná diverzifikace financování však zvyšuje zranitelnost některých institucí vůči narušení trhu. Mimořádná měnověpolitická opatření zavedená na počátku pandemie vedla zejména některé banky k navýšení financování ze strany centrální banky (např. prostřednictvím třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací, TLTRO III) a následně ke snížení podílu tržního financování (např. prostřednictvím komerčních cenných papírů a krytých dluhopisů). Očekávané splátky v době splatnosti nebo při předčasném splacení budou vyžadovat, aby banky své zdroje financování dále diverzifikovaly a nahradily část financování od svých centrálních bank dražšími a možná krátkodobějšími alternativami, což bude vyvíjet tlak na obezřetnostní ukazatele a ziskovost bank, zejména v prostředí rostoucích ekonomických rizik a postupného zpřísňování měnové politiky. Rizika vyplývající z vysoké závislosti bank na financování prostřednictvím TLTRO III a z jejich souvisejících strategií jeho ukončování vyžadují trvalý dohled, jak zdůraznily některé společné týmy dohledu v letošním procesu SREP. V této souvislosti budou dohlížené instituce požádány, aby podle potřeby vypracovaly, provedly a upravily spolehlivý plán v oblasti likvidity a financování, který se bude týkat strategií ukončování financování prostřednictvím TLTRO III a zmírňování rizik refinancování a koncentrace ve strukturách financování.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Cílený přezkum strategií ukončení TLTRO III pro vybrané banky, které na tento zdroj financování výrazně spoléhají a jsou zranitelnější vůči růstu nákladů tržního financování. Tento cílený přezkum bude doplněn širší analýzou plánů bank v oblasti likvidity a financování zaměřenou na identifikaci slabých postupů a zranitelnějších institucí, včetně případných cílených kontrol na místě. Společné týmy dohledu budou sledovat zjištění vyplývající z těchto činností a budou ověřovat vypracování a provádění řádných akčních plánů nápravných opatření, a to i prostřednictvím cílených kontrol na místě.

2.2.2 Priorita 2: Řešení výzev spojených s digitalizací a posílení řídicích schopností řídicích orgánů

Dohlížené instituce by se měly i nadále velmi soustředit na řešení strukturálních výzev a rizik vyplývajících z digitalizace jejich bankovních služeb s cílem zajistit odolnost a udržitelnost svých obchodních modelů. Silná vnitřní správa a řízení a účinné strategické řízení ze strany řídicích orgánů jsou sice klíčem k rozvoji a provádění úspěšných strategií digitální transformace, banky však musí rovněž řešit zranitelná místa a rizika vyplývající z větší operační závislosti na informačních systémech, službách třetích stran a inovativních technologiích. Banky zároveň působí ve vysoce volatilním a nejistém prostředí. Přijetí rozhodných kroků k dosažení silného strategického řízení, řádného řízení a náležitého shromažďování údajů v oblasti rizik a schopnosti podávat zprávy mohou bankám pomoci podpořit udržitelnost jejich obchodních modelů s ohledem na budoucí výzvy.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve strategiích digitální transformace

Strategický cíl: Banky by měly vypracovat a provádět řádné plány digitální transformace prostřednictvím přiměřených opatření (např. obchodní strategie, řízení rizik atd.) s cílem posílit udržitelnost svého obchodního modelu a zmírnit rizika spojená s používáním inovativních technologií.

Dohlížené instituce neustále vyvíjejí, provádějí a upravují strategie na podporu digitalizace svých bankovních služeb a postupů s cílem reagovat na neustále se vyvíjející potřeby a preference spotřebitelů. Přijetí nových technologií může zároveň podpořit zvýšení efektivity, které přispívá ke zlepšení ziskovosti bank. Ačkoli dohlížené instituce v poslední době oznámily vyšší ziskovost v důsledku očekávání vyšších úrokových sazeb, zintenzivnění konkurence s digitálními šampiony v bankovním sektoru a podniky digitálními generace mimo sektor – např. těmi z oblasti finančních technologií (fintech) a s velkými technologickými hráči – může ohrozit obchodní modely bank, pokud se včas nepřizpůsobí měnícímu se prostředí. V této souvislosti a v návaznosti na letošní prioritní iniciativy zaměřené na lepší pochopení a srovnávání postupů bank bude bankovní dohled ECB pokračovat ve svém úsilí v této oblasti a bude provádět cílené kontroly na místě a cílené přezkumy konkrétních aspektů strategií bank v oblasti digitální transformace a využívání inovativních technologií. Společné týmy dohledu budou rovněž sledovat instituce, u nichž byly v těchto testech identifikovány odlehlé výsledky, s cílem doplnit celkovou strategii a přimět banky k řešení případných zjištěných strukturálních nedostatků.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Zveřejnění očekávání v oblasti dohledu týkajících se strategií digitální transformace, jakož i výsledků srovnávání provedeného v roce 2022.[4]
  • Cílené přezkumy a) strategií bank v oblasti digitální transformace a b) jejich využívání inovativních technologií, doplněných následnými opatřeními společného týmu dohledu ve vztahu k bankám, u nichž byly zjištěny závažné nedostatky.
  • Cílené kontroly na místě týkající se digitální transformace, které kombinují dimenze těchto strategií týkající se jak IT, tak obchodních modelů.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v rámcích provozní odolnosti, zejména se jedná o externí zadávání činností IT a bezpečnostní/kybernetická rizika v oblasti IT

Strategický cíl: Banky by měly mít spolehlivé mechanismy externího zajišťování rizik i rámce pro bezpečnost IT a kybernetickou odolnost, aby proaktivně řešily veškerá neřešená rizika, která by mohla vést k podstatnému narušení kritických činností nebo služeb, a zároveň zajistily dodržování příslušných regulatorních požadavků a očekávání v oblasti dohledu.

Digitální transformace probíhající v bankovním sektoru a zvýšená závislost na technologiích a externích poskytovatelích bankovních služeb přinesly další komplexnost a propojení v rámci finančního systému, což vedlo ke zvýšeným výzvám v oblasti provozní odolnosti bank po celém světě. I když dohlížené instituce prokázaly během pandemie silnou odolnost a v kontextu zvýšeného rizika byly hlášeny omezené provozní ztráty, válka na Ukrajině přináší nové výzvy. Některé z konkrétních obav, které řada společných týmů dohledu rovněž vyjádřila v souvislosti se SREP 2022, se týkají zvýšených rizik vyplývajících z externího zadávání určitých činností nebo kritických služeb do zemí nepříznivě zasažených sankčními režimy (nebo které čelí vyšším geopolitickým rizikům), které mohou být zranitelnější například vůči možnému nárůstu odvetných kybernetických útoků v reakci na západní sankce vůči Rusku.

Vysoká závislost na externí dodavatele, pokud jde o kritické služby v oblasti IT, a nedostatky v ujednáních o externím zajišťování IT představují i nadále významnou zranitelnost, která by mohla vést k rostoucím ztrátám v důsledku nedostupnosti nebo nízké kvality externě zajišťovaných služeb. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB pokračovat v přezkumu mechanismů externího zadávání činností bank a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a bude provádět cílené přezkumy a kontroly na místě s cílem řešit případné zjištěné nedostatky.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Shromažďování údajů a horizontální analýza registrů externě zadávaných činností mající za cíl identifikovat propojení mezi významnými institucemi a poskytovateli externích služeb a potenciální koncentrace u některých poskytovatelů.
  • Cílené přezkumy ujednání o externím zajišťování činností, opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a kontroly rizik v oblasti IT.
  • Cílené kontroly na místě v oblasti externího zajišťování činností a řízení kybernetické bezpečnosti.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve fungování řídicích orgánů a v jejich schopnostech řízení

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit závažné nedostatky ve fungování, dohledu a složení svých řídicích orgánů vypracováním a rychlým zavedením řádných akčních plánů nápravných opatření, které budou splňovat očekávání v oblasti dohledu.

Pro zajištění udržitelnosti obchodních modelů bank během krizí i za normálních okolností a pro úspěšné přizpůsobení se stávajícím trendům, jako je digitalizace a ekologická transformace, mají zásadní význam systémy řádné vnitřní správy a řízení a efektivní strategické řízení. Kolektivní vhodnost, včetně odpovídajících kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, a rozmanitost řídicích orgánů bank posilují jejich úlohu v oblasti dohledu nad riziky a jsou zásadní pro jejich účinné fungování.

Banky dosáhly pokroku při přizpůsobování svých politik rozmanitosti, a to i v důsledku následných dohledových opatření na začátku roku 2022 u bank, které takové politiky nebo interní cíle pro genderovou rozmanitost na úrovni řídících a dozorčích orgánů nezavedly. Některé oblasti stále vyžadují pozornost, jako je dodržování vnitřních nebo vnitrostátních cílů zastoupení žen a mužů v řídicích orgánech nebo nedostatečná rozmanitost dovedností v představenstvech, mimo jiné včetně odborných znalostí v oblasti IT nebo kybernetických rizik. Kromě toho stále existují nedostatky v procesu plánování nástupnictví a ve schopnosti představenstev zajišťovat funkce dohledu a řízení výzev, a to i v rámci příslušných výborů. To může také souviset s přetrvávajícími nedostatky v oblasti formální nezávislosti v řídících orgánech některých institucí.

Bankovní dohled ECB bude nadále usilovat o dosažení pokroku v těchto oblastech prostřednictvím cílených přezkumů, kontrol na místě a cílených hodnocení a přehodnocování způsobilosti a bezúhonnosti založených na posouzení rizik. Kromě toho budou orgány dohledu také aktualizovat a zveřejňovat očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení bank a řízení rizik.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Cílené přezkumy účinnosti řídících orgánů bank a cílené kontroly na místě.
  • Aktualizace a externí zveřejnění očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o systémy řízení bank a řízení rizik.[5]

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve shromažďování údajů o rizicích a podávání zpráv

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit dlouhodobé nedostatky a mít zavedeny odpovídající a účinné rámce pro shromažďování údajů o rizicích a podávání zpráv, aby podpořily účinné řízení ze strany řídicích orgánů a reagovaly na očekávání orgánů dohledu, a to i v době krize.

Přístup k včasným a přesným údajům a zprávám je nezbytným předpokladem účinného strategického řízení, účinného řízení rizik a řádného rozhodování, a to jak v běžných, tak v zátěžových obdobích. V této souvislosti věnuje bankovní dohled ECB velkou pozornost kvalitě údajů dohlížených institucí, schopnostem agregovat údaje v oblasti rizik a postupům podávání zpráv o rizicích. Významné nedostatky v těchto oblastech byly opakovaně zjištěny při každoročním procesu SREP, neboť banky vykazovaly pomalý a nedostatečný pokrok při odstraňování nedostatků, pokud jde o očekávání v oblasti dohledu a dodržování zásad Basilejského výboru pro bankovní dohled pro účinné shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. Hlavní slabá místa se týkají nedostatečného dozoru nad řídicími orgány, roztříštěného a neharmonizovaného prostředí IT, nízké kapacity pro shromažďování údajů na úrovni skupiny a omezeného rozsahu a ambicí ozdravných plánů bank.

Bankovní dohled ECB proto zintenzivní své úsilí s cílem zajistit, aby dohlížené instituce dosáhly při nápravě zjištěných strukturálních nedostatků významného pokroku.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Zpřesnění očekávání v oblasti dohledu v souvislosti se zaváděním zásad shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik a jejich sdělování bankám.
  • Cílené zapojení a horizontální analýza všech společných týmů dohledu nebo kontrol na místě u bank s přetrvávajícími nedostatky.
  • Kampaň sestávající z kontrol na místě týkajících se shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv (pokračování činnosti z roku 2022).

2.2.3 Priorita 3: Zintenzívnění úsilí při řešení změny klimatu

Pro banky se stává naléhavou potřeba řešit výzvy transformace klimatu a využít příležitostí, které nabízí, a také adaptace na ni. Změnu klimatu již nelze považovat pouze za dlouhodobé nebo vznikající riziko, neboť její dopad je již patrný a očekává se, že v nadcházejících letech výrazně poroste.[6]

Prioritní zranitelnost: Významné expozice vůči faktorům fyzických a transformačních rizik

Strategický cíl: Banky by měly do své obchodní strategie a svých rámců pro řízení a řízení rizik odpovídajícím způsobem začlenit klimatická a environmentální rizika s cílem tato rizika zmírnit a oznamovat a sladit své postupy se stávajícími regulatorními požadavky a očekáváními v oblasti dohledu.

Rizika spojená se změnou klimatu se zrychlují a již se naplňují. Intenzifikace extrémních povětrnostních jevů ovlivňujících Evropu[7] poukázala na rostoucí pravděpodobnost a závažnost ztrát z důvodu fyzického rizika. Zároveň narušení trhu s energiemi způsobené válkou mezi Ruskem a Ukrajinou dále zdůraznilo potřebu, aby si Evropa udržela dynamiku přechodu na obnovitelné zdroje energie. V této souvislosti je cílem plánu REPowerEU[8], který byl oznámen v květnu 2022, snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech již v krátkodobém horizontu a urychlit transformaci energetiky.

Výsledky zátěžového testu[9] a tematického přezkumu[10] ECB v oblasti klimatických rizik v roce 2022 ukázaly, že banky dosahují pokroku v začleňování klimatických a environmentálních rizik do svých obchodních operací, rámců řízení rizik a postupů zveřejňování informací. Schopnost bank generovat výnosy však do značné míry závisí na sektorech s vyššími emisemi a přetrvávají značné mezery, pokud jde o jejich soulad s očekáváními ECB v oblasti dohledu[11]. Tyto mezery se týkají mimo jiné nedostatku spolehlivých posouzení významnosti expozic bank vůči klimatickým a environmentálním rizikům, vývoje vhodných přístupů ke správě údajů a kvantifikace rizik, výkonnosti a ukazatelů ochoty riskovat, limitů a prahových hodnot a robustních rámců zátěžového testování klimatických rizik. V této souvislosti budou orgány dohledu v návaznosti na nedostatky zjištěné během těchto aktivit přijímat následná opatření, sledovat pokrok a v případě potřeby přijímat vynucovací opatření. Za tímto účelem stanovily orgány dohledu harmonogramy nápravy pro jednotlivé instituce, aby bylo dosaženo do konce roku 2024 plného souladu s očekáváními.

Kromě toho budou orgány dohledu provádět cílené hloubkové analýzy a kontroly na místě, posoudí, jak banky plní požadavky na vykazování nových prováděcích technických norem (ITS) a požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře a očekávání v oblasti dohledu, a připraví se na přezkum schopností bank v oblasti plánování procesu transformace.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi
  • Cílené hloubkové analýzy v návaznosti na nedostatky zjištěné v souvislosti se zátěžovým testem klimatických rizik a tematickým přezkumem v roce 2022.
  • Přezkum toho, jak banky dodržují nové požadavky na vykazování podle ITS a požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře týkající se klimatických rizik, a srovnávání postupů bank s očekáváními v oblasti dohledu.
  • Hloubkové analýzy rizika poškození dobré pověsti a rizika soudních sporů v souvislosti s klimatickými a environmentálními strategiemi a rizikovými profily vybraných bank.
  • Přípravné práce na přezkumech kapacit bank v oblasti plánování transformace a připravenosti bank na mandáty v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a řízení, které se očekávají v šesté směrnici o kapitálových požadavcích (CRD VI).
  • Cílené kontroly na místě týkající se aspektů souvisejících s klimatem, a to buď samostatně, nebo v rámci přezkumů jednotlivých rizik (např. úvěrového rizika, řízení a obchodního modelu).

© Evropská centrální banka, 2022

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosář SSM.

HTML ISBN 978-92-899-5413-6, ISSN 2599-8536, doi:10.2866/358883 QB-BZ-22-001-CS-Q


  1. Dopis bankám: Identification and measurement of credit risk in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic, bankovní dohled ECB, prosinec 2020.

  2. Cílený přezkum je horizontální projekt/přezkum zahrnující velkou, ale cílenou skupinu dohlížených institucí (menší vzorek než v případě tematického přezkumu).

  3. Viz například Progress report on the IRB roadmap, EBA, červenec 2019.

  4. Viz klíčové plánované činnosti dohledu z loňské prioritní zranitelnosti na téma „Deficiencies in banks’ digital transformation strategies“ v publikaci ECB Banking Supervision – Supervisory priorities for 2022-2024, Bankovní dohled ECB, prosinec 2021.

  5. Viz „SSM supervisory statement on governance and risk appetite“, ECB, červen 2016.

  6. Více než 80 % bank uznává, že jsou klimatickým rizikům výrazně vystaveny, přičemž více než 70 % bank spatřuje riziko ve svém stávajícím horizontu podnikatelského plánování v délce tří až pěti let. Viz „Walking the talk – Banks gearing up to manage risks from climate change and environmental degradation“, Bankovní dohled ECB, listopad 2022.

  7. Economic losses from weather and climate-related extremes in Europe reached around half a trillion euros over past 40 years“, Evropská agentura pro životní prostředí, 3. února 2022.

  8. Plán REPowerEU, Evropská komise, květen 2022.

  9. 2022 climate risk stress test“, Bankovní dohled ECB, červenec 2022.

  10. Tamtéž.

  11. Jak je uvedeno v dokumentu "Guide on climate-related and environmental risks“, ECB, listopad 2020.

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)