1 Úvod

Geopolitický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu a jejími bezprostředními makrofinančními důsledky zvýšily nejistotu ohledně vývoje ekonomiky a finančních trhů i rizika pro bankovní sektor. Současná situace vyžaduje mimořádnou obezřetnost bank a orgánů bankovního dohledu. V první polovině roku 2022 si dohlížené instituce vedly celkově dobře, což bylo podpořeno hospodářským oživením po postupném uvolňování omezení v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19) a postupným návratem úrokových sazeb k normálu. Banky během tohoto období vykazovaly zdravé kapitálové poměry a dostatečné likviditní polštáře, což odráželo vysokou odolnost sektoru, přičemž celkový objem úvěrů se selháním nadále klesal.

I když přímý dopad války na Ukrajině byl dosud u většiny dohlížených institucí omezený, makroekonomický šok, který prohloubil již existující inflační tlaky a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, se rozšířil, a to zejména v Evropě. V důsledku toho vzrostla finanční a nefinanční rizika pro evropský finanční sektor. Potenciální zesílení geopolitického napětí v budoucnu může dále zvýšit rizika přecenění na finančních trzích a kybernetické hrozby. Celkově zůstává vývoj ekonomiky a finančních trhů velmi nejistý a ponechává více prostoru pro překvapení spíše směrem k hospodářskému zpomalení než zrychlení.

Kromě bezprostřednějších rizik vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu vyžadují dosavadní a více strukturální rizika a zranitelná místa rovněž odpovídající pozornost bank a orgánů dohledu, jako je řešení výzev vyplývajících z vývoje a provádění strategií digitální transformace bank nebo fyzických a přechodových rizik vyplývajících z celosvětové změny klimatu.

V této náročné situaci bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány přezkoumal své strategické priority na příští tři roky. Přezkum vychází z důkladného hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst dohlížených bank, posuzuje pokrok dosažený v oblasti priorit schválených v loňském roce a vychází z výsledku procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) v roce 2022. Ačkoli se okolnosti ve srovnání s minulým rokem podstatně změnily, což zvýšilo pravděpodobnost a závažnost rizik, jimž bankovní sektor čelí, priority v oblasti dohledu a odpovídající činnosti stanovené v roce 2022 zůstávají celkově i nadále vhodné k řešení naléhavých problémů i spíše strukturálně slabých míst v bankovním sektoru.

Nicméně je třeba provést určité úpravy, aby vznikající rizika vyplývající z války a vysoké inflace bylo možné řešit. Aktualizované plánování také odráží pokrok dosažený orgány dohledu při řešení zranitelných míst a rizik, která byla v předchozích letech upřednostněna. Rizika úrokových sazeb a úvěrového rozpětí, úvěrové riziko protistrany a pákové financování jsou, zejména v současné situaci, příklady přetrvávajících a vysoce relevantních rizik, kterým bylo v roce 2022 věnováno značné úsilí dohledu. Orgány dohledu dále s dotčenými bankami cíleně pracují prostřednictvím pravidelné činnosti dohledu, aby bylo zajištěno, že jsou tato rizika odpovídajícím způsobem řízena a že zjištěné nedostatky jsou v plném rozsahu řešeny.

Současné prostředí vyžaduje také obezřetnost. Je proto nezbytné, aby orgány dohledu v rámci svých pravidelných činností dohledu nadále sledovaly a přezkoumávaly dostatečnost a spolehlivost postupů bank v oblasti tvorby rezerv a kapitálových pozic i jejich projekcí a plánů rozdělování zisku. To zahrnuje hodnocení vývoje bank směrem k plnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL), a to zejména s ohledem na současnou makrofinanční situaci.

Cílem priorit SSM v oblasti dohledu na období 2023–2025 je posílit úsilí v oblasti dohledu při plnění střednědobých strategických cílů a zároveň přizpůsobit zaměření měnícím se výzvám. Dohlížené instituce budou povinny posílit svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům (priorita 1), řešit výzvy spojené s digitalizací a posílit řídící schopnosti řídících orgánů (priorita 2) a zvýšit své úsilí při řešení změny klimatu (priorita 3) (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2023–2025 zabývající se zranitelnými místy bank

Hlavním účelem strategického plánování bankovního dohledu ECB je vypracování jeho spolehlivé strategie na další tři roky. V souladu s celostním přístupem založeným na spolupráci zahrnuje tato činnost komplexní hodnocení hlavních rizik a zranitelných míst evropského bankovního sektoru. Priority v oblasti dohledu podporují účinnost a konzistentnost plánování dohledu společných týmů dohledu (JST) a podporují efektivnější alokaci zdrojů. Priority dohledu také podporují stanovení úrovní rizikové tolerance a poskytují vodítko pro stanoveni priority rizik v rámci SREP, přičemž je třeba mít na paměti, že zranitelná místa a výzvy se mohou mezi jednotlivými bankami lišit. V neposlední řadě priority v oblasti dohledu pomáhají vnitrostátním orgánům dohledu stanovovat přiměřeným způsobem vlastní priority dohledu nad méně významnými institucemi. Transparentní komunikace v oblasti priorit rovněž vyjasňuje očekávání dohledu vůči bankám, posiluje dopad dohledu na odolnost bankovního sektoru a pomáhá zajistit rovné podmínky.

Bankovní dohled ECB neustále sleduje a posuzuje, jak se rizika a zranitelná místa institucí podléhajících dohledu vyvíjejí i jak velkého pokroku je dosahováno při provádění vybraných priorit. Pravidelné přezkumy strategických priorit umožňují bankovnímu dohledu ECB pružně přizpůsobovat své zaměření a činnosti změnám v rizikovém prostředí. V současném nejistém hospodářském a geopolitickém prostředí je tato flexibilita obzvláště důležitá.

Následující části obsahují podrobnější informace o výsledku procesu identifikace a hodnocení rizik a stanoví priority v oblasti dohledu a související pracovní programy na období 2023–2025. Další pravidelné činnosti vykonávají rovněž orgány dohledu v rámci své průběžné spolupráce s bankami a doplňují práci na prioritách.

2 Priority dohledu a hodnocení rizik na období 2023–2025

2.1 Operační prostředí pro dohlížené instituce

Výhled hospodářského růstu eurozóny se v průběhu tohoto roku výrazně zhoršil v důsledku vysoké inflace a dopadů ruské války na Ukrajině. Velká nejistota přetrvává i ohledně následujících měsíců. Oživení hospodářské aktivity, které bylo zaznamenáno v první polovině roku 2022 mimo jiné v důsledku postupného rušení omezení souvisejících s pandemií, se zpomalilo. Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala řadu západních sankcí, po nichž následovala odvetná opatření ze strany Ruska, která vedla k prudkému nárůstu cen energií, potravin a komodit, jakož i k narušení dodávek energie. V důsledku toho zesílily inflační tlaky a inflace v eurozóně dosáhla rekordně vysokých hodnot. Tyto účinky spolu s výsledným šokem důvěry prohloubily již existující problémy v dodavatelských řetězcích a vedly ke zhoršení hospodářského výhledu. V prostředí vysoce zvýšených nejistot patří k hlavním rizikům zpomalení hospodářského růstu delší než očekávaná válka na Ukrajině, eskalace geopolitického napětí, rostoucí náklady na energie a inflace, což by spolu s dalším narušením dodávek energie a jejich přidělováním mohlo vést v Evropě k recesi.

Vysoká míra inflace na celém světě vedla hlavní centrální banky včetně ECB k urychlení návratu jejich měnové politiky k normálu. Poté, co se poměr veřejného a soukromého dluhu k HDP během pandemie zvýšil, se očekává, že kombinace přísnějších podmínek financování v důsledku rostoucích měnověpolitických sazeb a zhoršeného výhledu hospodářského růstu bude dále omezovat schopnost protistran bank obsluhovat dluh. Dále se předpokládá, že podniky, zejména v segmentu s vysokými výnosy nebo v energeticky náročných odvětvích, budou ohroženy vyššími náklady na financování a vyššími vstupními a provozními náklady, jakož i slabším výhledem hospodářského růstu, což může vést ke zvýšení míry selhání. Domácnosti s vyšší úrovní zadluženosti, nižšími příjmy nebo hypotékami s proměnlivou sazbou mohou v budoucnu rovněž vykazovat zhoršení své úvěrové bonity, i když dopad inflace a vyšších úrokových sazeb mohou pomoci alespoň částečně zmírnit fiskální opatření, úspory nashromážděné během pandemie a celkově odolný trh práce.

Na dynamiku finančních trhů nepříznivě působí zvýšené geopolitické napětí, rostoucí úrokové sazby a obavy z hospodářské recese v Evropě. Úrokové sazby na celém světě následovaly tempo rozhodování centrálních bank a v roce 2022 vykazovaly období volatility v důsledku nejistot ohledně načasování a rozsahu úprav měnověpolitických sazeb. Po prudkém poklesu ocenění v první polovině roku se akciové trhy poněkud zotavily, ale zůstávají náchylné k dalším cenovým korekcím. Do budoucna se může nejistota promítnout do zvýšených turbulencí na trzích a období vysoké volatility, což může následně vést k dalšímu přecenění na finančních trzích a následným ztrátám z ocenění v rozvahách bank podle tržní hodnoty nebo k nižším ziskům z tržního podnikání.

2.2 Rizika a priority v období 2023–2025

Priority SSM v oblasti dohledu zahrnují strategické cíle, které je bankovní dohled ECB odhodlán naplňovat v příštích třech letech s cílem řešit prioritní slabá místa, a činnosti dohledu plánované za účelem dosažení těchto cílů. Tyto priority na období 2023–2025 jsou uvedeny v následujících částech.

2.2.1 Priorita 1: Posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

Vysoké nejistoty a rizika hospodářského poklesu spojená se stávajícím makrofinančním a geopolitickým prostředím významně ovlivňují výhled evropského bankovního sektoru. Dohlížené instituce musí při rozvoji a plánování své obchodní strategie postupovat obezřetně, pečlivě sledovat rizika spojená s rychle se měnícím finančním prostředím a soustředit své úsilí na řízení rizik. To zahrnuje vypracování solidních a důvěryhodných plánů v oblasti kapitálu, likvidity a financování, které zohlední současný nejistý výhled, a připravenost je pružně a včas přizpůsobit vyvíjejícímu se rizikovému prostředí.

V této souvislosti je prvořadým cílem bankovního dohledu ECB v nadcházejících měsících zajistit, aby banky pod jeho přímým dohledem posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům. Celounijní zátěžový test 2023 koordinovaný Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) toto úsilí podpoří a promítne se do výsledku příštího cyklu SREP, což přispěje k prioritám dohledu na rok 2023. Další dohledové činnosti, které se více zaměřují na konkrétní rizika, jsou popsány v následujícím části. Zahrnuty jsou také navazující činnosti související s určitými prioritami z minulého roku, které jsou prováděny v rámci pravidelné dohledové činnosti.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v řízení úvěrového rizika, včetně expozic vůči zranitelným sektorům

Strategický cíl: Banky by měly účinně napravit strukturální nedostatky ve svém cyklu řízení úvěrového rizika, od poskytování úvěrů až po zmírňování a sledování rizik, a včas řešit veškeré odchylky od regulatorních požadavků a očekávání dohledu.

Banky by měly být schopny rychle identifikovat a zmírnit jakoukoli kumulaci rizik ve svých expozicích vůči sektorům, které jsou citlivější na současné makroekonomické prostředí, včetně sektorů postižených válkou na Ukrajině a portfolií nemovitostí.

I když objemy úvěrů se selháním v první polovině roku 2022 nadále klesaly, na úvěrové podmínky v Evropě začaly mít vliv přísnější podmínky financování a rostoucí riziko recese. Tento vývoj bude mít dopad na domácnosti a podniky, i když v různé míře, a to v závislosti na faktorech, jako je míra jejich zadluženosti nebo nepříznivá citlivost na stávající makrofinanční prostředí. Přesněji řečeno, cenový šok u energií a narušení dodavatelských řetězců způsobené válkou na Ukrajině obvykle postihují hospodářská odvětví spojená s výrobou a zpracováním surovin, dodavatele energií a energeticky náročná odvětví, jako je zemědělství a letecká, pozemní a vodní doprava. Vysoké ceny vstupů mají nepříznivý vliv také na stavebnictví, přičemž v řadě zemí eurozóny by narušení dodávek zemního plynu mohlo navíc zatížit významné odběratele plynu, jako jsou výrobci kovů, chemikálií, potravin a nápojů.

Po prudké korekci cen na počátku pandemie se zdá, že podmínky na trzích komerčních nemovitostí se stabilizují. Sektor administrativních nemovitostí v Evropě je však stále do značné míry ohrožen zvyšováním úrokových sazeb a prudkým růstem stavebních nákladů, což posiluje přechod na práci na dálku, k němuž došlo během pandemie. Navzdory přetrvávajícím signálům nadhodnocení v eurozóně se ceny rezidenčních nemovitostí v první polovině roku 2022 zvýšily, což dále rozšířilo mezeru vůči cenám nájemného. To spolu s růstem životních nákladů, klesajícími reálnými mzdami a rostoucími úrokovými sazbami vyvolává obavy, zejména u bank působících v zemích, kde má vysoký podíl hypoték variabilní úrokové sazby.

V této souvislosti zůstávají při řešení výzev vyplývajících ze současného prostředí obecně relevantní také činnosti dohledu zahájené od vypuknutí pandemie, jejichž cílem je řešit strukturální nedostatky v rámcích pro řízení úvěrového rizika bank. I když banky v posledních letech dosáhly určitého pokroku, proces SREP 2022 potvrdil, že v kontrolách rizik dohlížených institucí přetrvávají nedostatky, zejména pokud jde o vytváření a sledování úvěrů, klasifikaci dlužníků v tísni a rámce tvorby rezerv. I když většina bank vypracovala plány nápravných opatření k řešení mezer uvedených v iniciativě „Dear CEO“ (dopis výkonným ředitelům) z roku 2020^[1], některé mezery zůstávají otevřené, včetně nedostatků v úlevě, pravděpodobnosti nesplácení (unlikeliness to pay – UTP) a v postupech tvorby rezerv. Orgány dohledu proto posílí a zintenzivní své úsilí o dosažení strategického cíle bankovního dohledu ECB v této oblasti, a přestože většina plánovaných činností navazuje na loňský prioritní pracovní program, pozornost bude upravena tak, aby se vztahovala i na odvětví, která jsou nejvíce postižena důsledky války na Ukrajině (např. energeticky náročná odvětví) a makroekonomickým prostředím.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy^[2] tvorby a sledování úvěrů, které posuzují dodržování souvisejících obecných pokynů EBA se zaměřením na portfolia rezidenčních nemovitostí.
• Cílené přezkumy IFRS 9 zaměřené na posouzení souladu vybraných bank s očekáváními v oblasti dohledu stanovenými v dopise výkonným ředitelům „Dear CEO“ z roku 2020 (se zaměřením na zbývající otázky) a prozkoumání konkrétních aspektů modelování (včetně překrývání).
• Hloubkové analýzy politik týkajících se úlevy a pravděpodobnosti nesplácení v návaznosti na zbývající otázky, které byly identifikovány jako součást iniciativy „Dear CEO“, s přihlédnutím k současnému makrofinančnímu prostředí.
• Kontroly na místě zaměřené na IFRS 9 – cílené na velké podniky, malé a střední podniky a retailová portfolia – a na komerční nemovitosti / zajištění (rozšíření z roku 2022).
• Cílené kontroly na místě týkající se obchodníků s energiemi nebo komoditami.
• Cílené kontroly na místě a posuzování interních modelů u některých významných portfolií ve vybraných zranitelných sektorech s cílem posoudit adekvátnost odpovídajících modelů interních ratingů (IRB), účetních modelů a rámců pro řízení úvěrového rizika.
• Posuzování interních modelů a následná opatření společných týmů dohledu za účelem posouzení změn modelů IRB v souvislosti s novými regulatorními požadavky^[3] a činnosti navazující na zjištění z předchozího cíleného přezkumu interních modelů (TRIM).

Následné činnosti prováděné v rámci pravidelné činnosti dohledu

Zatímco emise úvěrů s pákovým efektem se v posledních čtvrtletích zpomalily a emitenti a investoři se přizpůsobili makroekonomickým nejistotám, nesplacené objemy dohlížených institucí a související zranitelnost zůstávají vysoké vzhledem k povaze protistran (vysoké výnosy / nízký úvěrový rating nebo vysoký pákový efekt) a nástrojů (obvykle pohyblivá sazba a úvěry s mírnějšími smluvními podmínkami). Letos bankovní dohled ECB zvýšil své úsilí o posílení dodržování očekávání v oblasti dohledu ze strany bank stanovených v pokynech ECB. Do budoucna budou orgány dohledu sledovat reakce bank na tuto činnost s cílem odstranit zbývající mezery související s odpovídajícími očekáváními v oblasti dohledu. Bankovní dohled ECB je připraven uložit dodatečné kapitálové požadavky dohlíženým institucím, které při řešení těchto nedostatků vykazují nedostatečnou schopnost reakce.

I když v roce 2022 byl proveden značný objem dohledové činnosti zaměřený na řešení zranitelných míst vyplývajících z podstatných citlivostí bank na úrokové sazby a úvěrové rozpětí a z jejich expozic vůči úvěrovému riziku protistran, související rizika se nesnížila a pravděpodobnost, že budeme svědky dalších období vysoké volatility a přecenění na finančních trzích v nadcházejících měsících, zůstává vysoká. Za této situace se očekává, že dohlížené instituce budou tato výchozí rizika, která jsou v současné situaci stále velmi relevantní a významná, nadále pozorně sledovat a obezřetně řídit. Tomu bude odpovídat i úsilí v oblasti dohledu, přičemž v roce 2023 se očekává cílené sledování ze strany společných týmů dohledu na základě výsledků cílených přezkumů provedených letos.

Prioritní zranitelnost: Nedostatečná diverzifikace zdrojů financování a nedostatky v plánech financování

Strategický cíl: Banky vykazující vysokou koncentraci zdrojů financování, zejména zdrojů méně stabilních, by měly diverzifikovat svou strukturu financování tím, že vypracují a provedou spolehlivé a věrohodné víceleté plány financování, které zohlední výzvy vyplývající z měnících se podmínek financování.

V první polovině roku 2022 dohlížené instituce vykazovaly v průměru uspokojivé ukazatele krytí likvidity (LCR) a ukazatele čistého stabilního financování (NSFR), což je jasnou známkou odolnosti vůči naplnění potenciálních šoků v oblasti likvidity a financování. Nedostatečná diverzifikace financování však zvyšuje zranitelnost některých institucí vůči narušení trhu. Mimořádná měnověpolitická opatření zavedená na počátku pandemie vedla zejména některé banky k navýšení financování ze strany centrální banky (např. prostřednictvím třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací, TLTRO III) a následně ke snížení podílu tržního financování (např. prostřednictvím komerčních cenných papírů a krytých dluhopisů). Očekávané splátky v době splatnosti nebo při předčasném splacení budou vyžadovat, aby banky své zdroje financování dále diverzifikovaly a nahradily část financování od svých centrálních bank dražšími a možná krátkodobějšími alternativami, což bude vyvíjet tlak na obezřetnostní ukazatele a ziskovost bank, zejména v prostředí rostoucích ekonomických rizik a postupného zpřísňování měnové politiky. Rizika vyplývající z vysoké závislosti bank na financování prostřednictvím TLTRO III a z jejich souvisejících strategií jeho ukončování vyžadují trvalý dohled, jak zdůraznily některé společné týmy dohledu v letošním procesu SREP. V této souvislosti budou dohlížené instituce požádány, aby podle potřeby vypracovaly, provedly a upravily spolehlivý plán v oblasti likvidity a financování, který se bude týkat strategií ukončování financování prostřednictvím TLTRO III a zmírňování rizik refinancování a koncentrace ve strukturách financování.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílený přezkum strategií ukončení TLTRO III pro vybrané banky, které na tento zdroj financování výrazně spoléhají a jsou zranitelnější vůči růstu nákladů tržního financování. Tento cílený přezkum bude doplněn širší analýzou plánů bank v oblasti likvidity a financování zaměřenou na identifikaci slabých postupů a zranitelnějších institucí, včetně případných cílených kontrol na místě. Společné týmy dohledu budou sledovat zjištění vyplývající z těchto činností a budou ověřovat vypracování a provádění řádných akčních plánů nápravných opatření, a to i prostřednictvím cílených kontrol na místě.

2.2.2 Priorita 2: Řešení výzev spojených s digitalizací a posílení řídicích schopností řídicích orgánů

Dohlížené instituce by se měly i nadále velmi soustředit na řešení strukturálních výzev a rizik vyplývajících z digitalizace jejich bankovních služeb s cílem zajistit odolnost a udržitelnost svých obchodních modelů. Silná vnitřní správa a řízení a účinné strategické řízení ze strany řídicích orgánů jsou sice klíčem k rozvoji a provádění úspěšných strategií digitální transformace, banky však musí rovněž řešit zranitelná místa a rizika vyplývající z větší operační závislosti na informačních systémech, službách třetích stran a inovativních technologiích. Banky zároveň působí ve vysoce volatilním a nejistém prostředí. Přijetí rozhodných kroků k dosažení silného strategického řízení, řádného řízení a náležitého shromažďování údajů v oblasti rizik a schopnosti podávat zprávy mohou bankám pomoci podpořit udržitelnost jejich obchodních modelů s ohledem na budoucí výzvy.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve strategiích digitální transformace

Strategický cíl: Banky by měly vypracovat a provádět řádné plány digitální transformace prostřednictvím přiměřených opatření (např. obchodní strategie, řízení rizik atd.) s cílem posílit udržitelnost svého obchodního modelu a zmírnit rizika spojená s používáním inovativních technologií.

Dohlížené instituce neustále vyvíjejí, provádějí a upravují strategie na podporu digitalizace svých bankovních služeb a postupů s cílem reagovat na neustále se vyvíjející potřeby a preference spotřebitelů. Přijetí nových technologií může zároveň podpořit zvýšení efektivity, které přispívá ke zlepšení ziskovosti bank. Ačkoli dohlížené instituce v poslední době oznámily vyšší ziskovost v důsledku očekávání vyšších úrokových sazeb, zintenzivnění konkurence s digitálními šampiony v bankovním sektoru a podniky digitálními generace mimo sektor – např. těmi z oblasti finančních technologií (fintech) a s velkými technologickými hráči – může ohrozit obchodní modely bank, pokud se včas nepřizpůsobí měnícímu se prostředí. V této souvislosti a v návaznosti na letošní prioritní iniciativy zaměřené na lepší pochopení a srovnávání postupů bank bude bankovní dohled ECB pokračovat ve svém úsilí v této oblasti a bude provádět cílené kontroly na místě a cílené přezkumy konkrétních aspektů strategií bank v oblasti digitální transformace a využívání inovativních technologií. Společné týmy dohledu budou rovněž sledovat instituce, u nichž byly v těchto testech identifikovány odlehlé výsledky, s cílem doplnit celkovou strategii a přimět banky k řešení případných zjištěných strukturálních nedostatků.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Zveřejnění očekávání v oblasti dohledu týkajících se strategií digitální transformace, jakož i výsledků srovnávání provedeného v roce 2022.^[4]
• Cílené přezkumy a) strategií bank v oblasti digitální transformace a b) jejich využívání inovativních technologií, doplněných následnými opatřeními společného týmu dohledu ve vztahu k bankám, u nichž byly zjištěny závažné nedostatky.
• Cílené kontroly na místě týkající se digitální transformace, které kombinují dimenze těchto strategií týkající se jak IT, tak obchodních modelů.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky v rámcích provozní odolnosti, zejména se jedná o externí zadávání činností IT a bezpečnostní/kybernetická rizika v oblasti IT

Strategický cíl: Banky by měly mít spolehlivé mechanismy externího zajišťování rizik i rámce pro bezpečnost IT a kybernetickou odolnost, aby proaktivně řešily veškerá neřešená rizika, která by mohla vést k podstatnému narušení kritických činností nebo služeb, a zároveň zajistily dodržování příslušných regulatorních požadavků a očekávání v oblasti dohledu.

Digitální transformace probíhající v bankovním sektoru a zvýšená závislost na technologiích a externích poskytovatelích bankovních služeb přinesly další komplexnost a propojení v rámci finančního systému, což vedlo ke zvýšeným výzvám v oblasti provozní odolnosti bank po celém světě. I když dohlížené instituce prokázaly během pandemie silnou odolnost a v kontextu zvýšeného rizika byly hlášeny omezené provozní ztráty, válka na Ukrajině přináší nové výzvy. Některé z konkrétních obav, které řada společných týmů dohledu rovněž vyjádřila v souvislosti se SREP 2022, se týkají zvýšených rizik vyplývajících z externího zadávání určitých činností nebo kritických služeb do zemí nepříznivě zasažených sankčními režimy (nebo které čelí vyšším geopolitickým rizikům), které mohou být zranitelnější například vůči možnému nárůstu odvetných kybernetických útoků v reakci na západní sankce vůči Rusku.

Vysoká závislost na externí dodavatele, pokud jde o kritické služby v oblasti IT, a nedostatky v ujednáních o externím zajišťování IT představují i nadále významnou zranitelnost, která by mohla vést k rostoucím ztrátám v důsledku nedostupnosti nebo nízké kvality externě zajišťovaných služeb. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB pokračovat v přezkumu mechanismů externího zadávání činností bank a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a bude provádět cílené přezkumy a kontroly na místě s cílem řešit případné zjištěné nedostatky.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Shromažďování údajů a horizontální analýza registrů externě zadávaných činností mající za cíl identifikovat propojení mezi významnými institucemi a poskytovateli externích služeb a potenciální koncentrace u některých poskytovatelů.
• Cílené přezkumy ujednání o externím zajišťování činností, opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a kontroly rizik v oblasti IT.
• Cílené kontroly na místě v oblasti externího zajišťování činností a řízení kybernetické bezpečnosti.

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve fungování řídicích orgánů a v jejich schopnostech řízení

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit závažné nedostatky ve fungování, dohledu a složení svých řídicích orgánů vypracováním a rychlým zavedením řádných akčních plánů nápravných opatření, které budou splňovat očekávání v oblasti dohledu.

Pro zajištění udržitelnosti obchodních modelů bank během krizí i za normálních okolností a pro úspěšné přizpůsobení se stávajícím trendům, jako je digitalizace a ekologická transformace, mají zásadní význam systémy řádné vnitřní správy a řízení a efektivní strategické řízení. Kolektivní vhodnost, včetně odpovídajících kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, a rozmanitost řídicích orgánů bank posilují jejich úlohu v oblasti dohledu nad riziky a jsou zásadní pro jejich účinné fungování.

Banky dosáhly pokroku při přizpůsobování svých politik rozmanitosti, a to i v důsledku následných dohledových opatření na začátku roku 2022 u bank, které takové politiky nebo interní cíle pro genderovou rozmanitost na úrovni řídících a dozorčích orgánů nezavedly. Některé oblasti stále vyžadují pozornost, jako je dodržování vnitřních nebo vnitrostátních cílů zastoupení žen a mužů v řídicích orgánech nebo nedostatečná rozmanitost dovedností v představenstvech, mimo jiné včetně odborných znalostí v oblasti IT nebo kybernetických rizik. Kromě toho stále existují nedostatky v procesu plánování nástupnictví a ve schopnosti představenstev zajišťovat funkce dohledu a řízení výzev, a to i v rámci příslušných výborů. To může také souviset s přetrvávajícími nedostatky v oblasti formální nezávislosti v řídících orgánech některých institucí.

Bankovní dohled ECB bude nadále usilovat o dosažení pokroku v těchto oblastech prostřednictvím cílených přezkumů, kontrol na místě a cílených hodnocení a přehodnocování způsobilosti a bezúhonnosti založených na posouzení rizik. Kromě toho budou orgány dohledu také aktualizovat a zveřejňovat očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení bank a řízení rizik.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené přezkumy účinnosti řídících orgánů bank a cílené kontroly na místě.
• Aktualizace a externí zveřejnění očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o systémy řízení bank a řízení rizik.^[5]

Prioritní zranitelnost: Nedostatky ve shromažďování údajů o rizicích a podávání zpráv

Strategický cíl: Banky by měly účinně řešit dlouhodobé nedostatky a mít zavedeny odpovídající a účinné rámce pro shromažďování údajů o rizicích a podávání zpráv, aby podpořily účinné řízení ze strany řídicích orgánů a reagovaly na očekávání orgánů dohledu, a to i v době krize.

Přístup k včasným a přesným údajům a zprávám je nezbytným předpokladem účinného strategického řízení, účinného řízení rizik a řádného rozhodování, a to jak v běžných, tak v zátěžových obdobích. V této souvislosti věnuje bankovní dohled ECB velkou pozornost kvalitě údajů dohlížených institucí, schopnostem agregovat údaje v oblasti rizik a postupům podávání zpráv o rizicích. Významné nedostatky v těchto oblastech byly opakovaně zjištěny při každoročním procesu SREP, neboť banky vykazovaly pomalý a nedostatečný pokrok při odstraňování nedostatků, pokud jde o očekávání v oblasti dohledu a dodržování zásad Basilejského výboru pro bankovní dohled pro účinné shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. Hlavní slabá místa se týkají nedostatečného dozoru nad řídicími orgány, roztříštěného a neharmonizovaného prostředí IT, nízké kapacity pro shromažďování údajů na úrovni skupiny a omezeného rozsahu a ambicí ozdravných plánů bank.

Bankovní dohled ECB proto zintenzivní své úsilí s cílem zajistit, aby dohlížené instituce dosáhly při nápravě zjištěných strukturálních nedostatků významného pokroku.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Zpřesnění očekávání v oblasti dohledu v souvislosti se zaváděním zásad shromažďování údajů v oblasti rizik a vykazování rizik a jejich sdělování bankám.
• Cílené zapojení a horizontální analýza všech společných týmů dohledu nebo kontrol na místě u bank s přetrvávajícími nedostatky.
• Kampaň sestávající z kontrol na místě týkajících se shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv (pokračování činnosti z roku 2022).

2.2.3 Priorita 3: Zintenzívnění úsilí při řešení změny klimatu

Pro banky se stává naléhavou potřeba řešit výzvy transformace klimatu a využít příležitostí, které nabízí, a také adaptace na ni. Změnu klimatu již nelze považovat pouze za dlouhodobé nebo vznikající riziko, neboť její dopad je již patrný a očekává se, že v nadcházejících letech výrazně poroste.^[6]

Prioritní zranitelnost: Významné expozice vůči faktorům fyzických a transformačních rizik

Strategický cíl: Banky by měly do své obchodní strategie a svých rámců pro řízení a řízení rizik odpovídajícím způsobem začlenit klimatická a environmentální rizika s cílem tato rizika zmírnit a oznamovat a sladit své postupy se stávajícími regulatorními požadavky a očekáváními v oblasti dohledu.

Rizika spojená se změnou klimatu se zrychlují a již se naplňují. Intenzifikace extrémních povětrnostních jevů ovlivňujících Evropu^[7] poukázala na rostoucí pravděpodobnost a závažnost ztrát z důvodu fyzického rizika. Zároveň narušení trhu s energiemi způsobené válkou mezi Ruskem a Ukrajinou dále zdůraznilo potřebu, aby si Evropa udržela dynamiku přechodu na obnovitelné zdroje energie. V této souvislosti je cílem plánu REPowerEU^[8], který byl oznámen v květnu 2022, snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech již v krátkodobém horizontu a urychlit transformaci energetiky.

Výsledky zátěžového testu^[9] a tematického přezkumu^[10] ECB v oblasti klimatických rizik v roce 2022 ukázaly, že banky dosahují pokroku v začleňování klimatických a environmentálních rizik do svých obchodních operací, rámců řízení rizik a postupů zveřejňování informací. Schopnost bank generovat výnosy však do značné míry závisí na sektorech s vyššími emisemi a přetrvávají značné mezery, pokud jde o jejich soulad s očekáváními ECB v oblasti dohledu^[11]. Tyto mezery se týkají mimo jiné nedostatku spolehlivých posouzení významnosti expozic bank vůči klimatickým a environmentálním rizikům, vývoje vhodných přístupů ke správě údajů a kvantifikace rizik, výkonnosti a ukazatelů ochoty riskovat, limitů a prahových hodnot a robustních rámců zátěžového testování klimatických rizik. V této souvislosti budou orgány dohledu v návaznosti na nedostatky zjištěné během těchto aktivit přijímat následná opatření, sledovat pokrok a v případě potřeby přijímat vynucovací opatření. Za tímto účelem stanovily orgány dohledu harmonogramy nápravy pro jednotlivé instituce, aby bylo dosaženo do konce roku 2024 plného souladu s očekáváními.

Kromě toho budou orgány dohledu provádět cílené hloubkové analýzy a kontroly na místě, posoudí, jak banky plní požadavky na vykazování nových prováděcích technických norem (ITS) a požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře a očekávání v oblasti dohledu, a připraví se na přezkum schopností bank v oblasti plánování procesu transformace.

Část pracovního programu priorit dohledu zabývající se hlavními činnostmi

• Cílené hloubkové analýzy v návaznosti na nedostatky zjištěné v souvislosti se zátěžovým testem klimatických rizik a tematickým přezkumem v roce 2022.
• Přezkum toho, jak banky dodržují nové požadavky na vykazování podle ITS a požadavky na zveřejňování informací v rámci 3. pilíře týkající se klimatických rizik, a srovnávání postupů bank s očekáváními v oblasti dohledu.
• Hloubkové analýzy rizika poškození dobré pověsti a rizika soudních sporů v souvislosti s klimatickými a environmentálními strategiemi a rizikovými profily vybraných bank.
• Přípravné práce na přezkumech kapacit bank v oblasti plánování transformace a připravenosti bank na mandáty v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a řízení, které se očekávají v šesté směrnici o kapitálových požadavcích (CRD VI).
• Cílené kontroly na místě týkající se aspektů souvisejících s klimatem, a to buď samostatně, nebo v rámci přezkumů jednotlivých rizik (např. úvěrového rizika, řízení a obchodního modelu).