Opatření v oblasti dohledu

Dodržování obezřetnostních požadavků uložených úvěrovým institucím je klíčové při zajišťování jejich bezpečnosti a zdraví a stability finančního systému Evropské unie. Z tohoto důvodu ECB přijímá včasná a odpovídající opatření, jakmile má důvod předpokládat, že dohlížený subjekt nedodržuje obezřetnostní požadavky nebo povinnosti ustanovené v zákonech, správních předpisech nebo dohledových rozhodnutích; nebo když používá (nebo pravděpodobně používá) nebezpečné nebo sporné praktiky, které by mohly ohrozit samotný dohlížený subjekt nebo celý bankovní systém.

Včasné zjištění nedostatků (označovaných jako „zjištění v oblasti dohledu“) a souvisejících výzev k přijetí nápravných opatření je základem bankovního dohledu. To znamená, že orgány dohledu vymezí své výhrady a sdělí je bankám dostatečně včas, aby zajistily rychlé a účinné nápravné opatření. Orgány dohledu jsou také připraveny postup eskalovat, pokud nápravný proces nebude pokračovat očekávaným tempem nebo pokud si závažnost zjištění v oblasti dohledu takový krok vyžádá. Je nutné, aby dohledový proces a jeho nápravná funkce byly účinné. Je v zájmu bank, aby v tomto ohledu spolupracovaly s ECB.

K tomuto účelu má ECB k dispozici široký soubor nástrojů, které umožňují přijímat dohledová a donucovací opatření a/nebo uvalit účinné, přiměřené a odrazující sankce. To zajišťuje dodržování obezřetnostních požadavků dotyčnou bankou a odrazuje ostatní banky od porušování povinností.

Dohledová opatření zajišťují, aby banky včas podnikly nezbytné kroky. Cílem je zajistit řádné řízení a krytí rizik bank a řešení jakýchkoliv nedostatků v dodržování požadavků nebo rizik nedodržení obezřetnostních požadavků. Pokud banka nedodržuje (nebo je nepravděpodobné, že v následujících 12 měsících bude dodržovat) příslušné obezřetnostní požadavky či jsou u ní problémy s řízením rizik nebo schopností zabývat se riziky, může ECB vydat nezávazná doporučení, stanovit očekávání v oblasti dohledu nebo požadovat po bankách (kromě dalších opatření), aby:

• předložily akční plán, jak znovu nastolí soulad s obezřetnostními požadavky;
• poskytly dodatečné zprávy nebo je podávaly častěji;
• posílily opatření, postupy a strategie;
• omezily výplaty pohyblivých odměn;
• použily čistý zisk k posílení kapitálu;
• snížily riziko některých aktivit, produktů nebo systémů;
• dodržovaly omezení nebo zákaz ECB týkající se vyplácení akcionářům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1;
• držely dodatečný kapitál;
• omezily obchody, operace nebo síť či požadovaly upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;
• a přehodnotily způsobilost a bezúhonnost členů vedoucích orgánů. 

Podrobnější informace o některých opatřeních jsou k dispozici ve směrnici o kapitálových požadavcích, jak je provedena v závazném vnitrostátním právu, a článku 16 nařízení o SSM.

Všechny tyto nástroje se liší intenzitou a výběr toho správného pro danou situaci závisí na dohledovém úsudku a zohlednění zvláštních okolností. ECB se zpravidla snaží plnit svůj mandát pomocí dohledového dialogu; spolupracuje s bankami na odhalení problémů a řešení nedostatků před tím, než je ohrožena bezpečnost a zdraví banky. V některých případech ovšem zjištění v oblasti dohledu ukládají ECB povinnost přistoupit k intruzivním opatřením dohledu již od počátku. V jiných případech banky nemusí náležitě reagovat na počáteční opatření, což vede ECB k tomu, aby zvýšila míru intruzivnosti a přijala další opatření, pokud problém zůstává nevyřešen.

Dostupná opatření (která se vzájemně nevylučují) mohou být použita souběžně nebo postupně a nemusí přitom jít popořadě, což znamená, že lze přeskočit jeden nebo více kroků eskalačního rámce, pokud to vyžaduje závažnost zjištění v oblasti dohledu nebo (neuspokojivý) pokrok v nápravném procesu. Jakmile eskalační proces pokračuje, obvykle se soubor dostupných nástrojů zúží. ECB může nejprve použít například doporučení, aby banka připravila akční plán a řešila tak určitý soubor nedostatků; některé aspekty tohoto plánu nebo další specifická opatření mohou být vynucena uvalením závazných požadavků, pokud budou předchozí činnosti neúspěšné. Jelikož se použití eskalačního rámce opírá o dohledový úsudek a závisí na zohlednění specifických okolností, výzva k akčnímu plánu může být již od počátku závazným požadavkem, ať už s jistou specifikací obsahu akčního plánu, nebo bez ní. V jiných případech si může závažnost zjištění v oblasti dohledu nebo chování banky vyžádat okamžité přijetí donucovacích opatření nebo uvalení sankcí souběžně s použitím dohledových opatření.

Orgány dohledu mají při pohybování se eskalačním rámcem na paměti soubor zásad, který zajistí účinnou identifikaci, oznámení a nápravu zjištění v oblasti dohledu a opatření (jak vysvětluje v tomto projevu místopředseda). Konkrétně při zjištění problémů v bance:

• začnou orgány dohledu zjišťováním hlavních příčin problémů, což jim umožní shrnout jejich zjištění v oblasti dohledu s ohledem na tyto příčiny, místo toho, aby se jednoduše zaměřily pouze na řešení následků;

• používají orgány dohledu princip proporcionality, aby se zaměřily na jednotlivá zjištění dle důležitosti a přizpůsobily míru dohledové intenzity závažnosti problému a okolnostem, které je provázejí;
• formulují orgány dohledu dohledová opatření s jasně zamýšlenými výsledky a komunikují svá očekávání bankám, aby zajistily, že banky vědí, co se od nich očekává a do kdy;
• sledují orgány dohledu – poté, co jsou banky zpraveny o opatřeních – provádění daných opatření a ověřují, do jaké míry banky se banky snaží přijímat nápravná opatření a řádně napravovat nedostatky během vyhrazené doby – v této části procesu jsou běžné pravidelné interakce s bankami, které jsou většinou častější, když se jedná o závažnější problémy;
• když banky neřeší problémy v očekávaném tempu, a tím v plném rozsahu neplní očekávání v oblasti dohledu, jsou orgány dohledu připraveny postup eskalovat a přistoupit k striktnějším opatřením, aby zajistily rychlou a účinnou nápravu;
• naplánují orgány dohledu – v závislosti na složitosti zjištění v oblasti dohledu – na začátku potenciální eskalační strategie, a připraví se tak na případné další kroky, aby zajistily, že banky budou jasně obeznámeny s potenciálními následky nedodržování dohledových opatření.