Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Opatření v oblasti dohledu

Dodržování obezřetnostních požadavků uložených úvěrovým institucím je klíčové při zajišťování jejich bezpečnosti a zdraví a stability finančního systému Evropské unie. Z tohoto důvodu ECB přijímá včasná a odpovídající opatření, jakmile má důvod předpokládat, že dohlížený subjekt nedodržuje obezřetnostní požadavky nebo povinnosti ustanovené v zákonech, správních předpisech nebo dohledových rozhodnutích; nebo když používá (nebo pravděpodobně používá) nebezpečné nebo sporné praktiky, které by mohly ohrozit samotný dohlížený subjekt nebo celý bankovní systém.

Včasné zjištění nedostatků (označovaných jako „zjištění v oblasti dohledu“) a souvisejících výzev k přijetí nápravných opatření je základem bankovního dohledu. To znamená, že orgány dohledu vymezí své výhrady a sdělí je bankám dostatečně včas, aby zajistily rychlé a účinné nápravné opatření. Orgány dohledu jsou také připraveny postup eskalovat, pokud nápravný proces nebude pokračovat očekávaným tempem nebo pokud si závažnost zjištění v oblasti dohledu takový krok vyžádá. Je nutné, aby dohledový proces a jeho nápravná funkce byly účinné. Je v zájmu bank, aby v tomto ohledu spolupracovaly s ECB.

K tomuto účelu má ECB k dispozici široký soubor nástrojů, které umožňují přijímat dohledová a donucovací opatření a/nebo uvalit účinné, přiměřené a odrazující sankce. To zajišťuje dodržování obezřetnostních požadavků dotyčnou bankou a odrazuje ostatní banky od porušování povinností.

Dohledová opatření zajišťují, aby banky včas podnikly nezbytné kroky. Cílem je zajistit řádné řízení a krytí rizik bank a řešení jakýchkoliv nedostatků v dodržování požadavků nebo rizik nedodržení obezřetnostních požadavků. Pokud banka nedodržuje (nebo je nepravděpodobné, že v následujících 12 měsících bude dodržovat) příslušné obezřetnostní požadavky či jsou u ní problémy s řízením rizik nebo schopností zabývat se riziky, může ECB vydat nezávazná doporučení, stanovit očekávání v oblasti dohledu nebo požadovat po bankách (kromě dalších opatření), aby:

  • předložily akční plán, jak znovu nastolí soulad s obezřetnostními požadavky;
  • poskytly dodatečné zprávy nebo je podávaly častěji;
  • posílily opatření, postupy a strategie;
  • omezily výplaty pohyblivých odměn;
  • použily čistý zisk k posílení kapitálu;
  • snížily riziko některých aktivit, produktů nebo systémů;
  • dodržovaly omezení nebo zákaz ECB týkající se vyplácení akcionářům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1;
  • držely dodatečný kapitál;
  • omezily obchody, operace nebo síť či požadovaly upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;
  • a přehodnotily způsobilost a bezúhonnost členů vedoucích orgánů. 

Podrobnější informace o některých opatřeních jsou k dispozici ve směrnici o kapitálových požadavcích, jak je provedena v závazném vnitrostátním právu, a článku 16 nařízení o SSM.

Všechny tyto nástroje se liší intenzitou a výběr toho správného pro danou situaci závisí na dohledovém úsudku a zohlednění zvláštních okolností. ECB se zpravidla snaží plnit svůj mandát pomocí dohledového dialogu; spolupracuje s bankami na odhalení problémů a řešení nedostatků před tím, než je ohrožena bezpečnost a zdraví banky. V některých případech ovšem zjištění v oblasti dohledu ukládají ECB povinnost přistoupit k intruzivním opatřením dohledu již od počátku. V jiných případech banky nemusí náležitě reagovat na počáteční opatření, což vede ECB k tomu, aby zvýšila míru intruzivnosti a přijala další opatření, pokud problém zůstává nevyřešen.

Eskalační rámec ECB

Eskalační rámec ECB může být shrnut následovně (je nutno uvést, že zde uvedené příklady nejsou taxativní, a ačkoliv šipka označuje zvyšující se míru intruzivnosti, orgány dohledu mohou mezi jednotlivými kroky přecházet). Orgány dohledu používají celou řadu disponibilních nástrojů, a stupňují dohledová opatření podle potřeby, aby docílily včasné nápravy zjištění v oblasti dohledu.

Neexistuje žádná automatická posloupnost kroků – ten správný krok určí dohledový úsudek na základě závažnosti zjištění v oblasti dohledu. Pro každý zobrazený problém jsou dostupné alternativní nástroje s různou mírou intenzity a intruzivnosti s ohledem na povahu a závažnost zjištění v oblasti dohledu.

Hodnocení

Odhalit a posoudit nedostatky a hlavní příčiny, vyžádat si informace a vyzvat banky k nápravě.

Dialog v oblasti dohledu

Zapojení orgánů dohledu k dosažení požadovaného výsledku, tzv. morální apel.

Psaná nezávazná doporučení nebo očekávání

Očekávaná nápravná opatření podniknutá bankou (např. akční plán připravený bankou).

Závazné požadavky nebo omezení

Požadavek na specifická nápravná opatření pro dotyčnou banku nebo využití restriktivnějších nástrojů (např. navýšení kapitálu, posílení postupů, přehodnocování způsobilosti a bezúhonnosti – různá opatření mohou být přijata zároveň).

Donucovací opatření a sankce

Vynutit dodržování obezřetnostních požadavků (např. uvalením pravidelného penále) nebo potrestat neplnění požadavků sankcemi, a tím odradit od budoucího porušení povinností.

Dostupná opatření (která se vzájemně nevylučují) mohou být použita souběžně nebo postupně a nemusí přitom jít popořadě, což znamená, že lze přeskočit jeden nebo více kroků eskalačního rámce, pokud to vyžaduje závažnost zjištění v oblasti dohledu nebo (neuspokojivý) pokrok v nápravném procesu. Jakmile eskalační proces pokračuje, obvykle se soubor dostupných nástrojů zúží. ECB může nejprve použít například doporučení, aby banka připravila akční plán a řešila tak určitý soubor nedostatků; některé aspekty tohoto plánu nebo další specifická opatření mohou být vynucena uvalením závazných požadavků, pokud budou předchozí činnosti neúspěšné. Jelikož se použití eskalačního rámce opírá o dohledový úsudek a závisí na zohlednění specifických okolností, výzva k akčnímu plánu může být již od počátku závazným požadavkem, ať už s jistou specifikací obsahu akčního plánu, nebo bez ní. V jiných případech si může závažnost zjištění v oblasti dohledu nebo chování banky vyžádat okamžité přijetí donucovacích opatření nebo uvalení sankcí souběžně s použitím dohledových opatření.

Orgány dohledu mají při pohybování se eskalačním rámcem na paměti soubor zásad, který zajistí účinnou identifikaci, oznámení a nápravu zjištění v oblasti dohledu a opatření (jak vysvětluje v tomto projevu místopředseda). Konkrétně při zjištění problémů v bance:

  • začnou orgány dohledu zjišťováním hlavních příčin problémů, což jim umožní shrnout jejich zjištění v oblasti dohledu s ohledem na tyto příčiny, místo toho, aby se jednoduše zaměřily pouze na řešení následků;

  • používají orgány dohledu princip proporcionality, aby se zaměřily na jednotlivá zjištění dle důležitosti a přizpůsobily míru dohledové intenzity závažnosti problému a okolnostem, které je provázejí;
  • formulují orgány dohledu dohledová opatření s jasně zamýšlenými výsledky a komunikují svá očekávání bankám, aby zajistily, že banky vědí, co se od nich očekává a do kdy;
  • sledují orgány dohledu – poté, co jsou banky zpraveny o opatřeních – provádění daných opatření a ověřují, do jaké míry banky se banky snaží přijímat nápravná opatření a řádně napravovat nedostatky během vyhrazené doby – v této části procesu jsou běžné pravidelné interakce s bankami, které jsou většinou častější, když se jedná o závažnější problémy;
  • když banky neřeší problémy v očekávaném tempu, a tím v plném rozsahu neplní očekávání v oblasti dohledu, jsou orgány dohledu připraveny postup eskalovat a přistoupit k striktnějším opatřením, aby zajistily rychlou a účinnou nápravu;
  • naplánují orgány dohledu – v závislosti na složitosti zjištění v oblasti dohledu – na začátku potenciální eskalační strategie, a připraví se tak na případné další kroky, aby zajistily, že banky budou jasně obeznámeny s potenciálními následky nedodržování dohledových opatření. 

Správní přezkum

Správní revizní komise může na základě žádosti dotyčné banky provést přezkum rozhodnutí ECB ukládajících dohledová opatření.

Všechny stránky v této části

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)