Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Během finanční a dluhové krize se ukázalo, s jakou rychlostí a silou se mohou potíže v bankovním sektoru rozšířit po naší měnové unii a ovlivnit její ekonomiku i obyvatele. S cílem zajistit zdraví a odolnost bankovního systému ustavili tvůrci politik evropský bankovní dohled, který nyní funguje šestým rokem.

V tomto krátkém čase se evropský bankovní dohled vyvinul ze začínajícího projektu ve vyspělou instituci, která je dobře zavedena jako přísný a konzistentní orgán. Od roku 2014 se podařilo značně snížit rizika: objem úvěrů se selháním klesl téměř o 50 % a kapitál bank po celé eurozóně se významně zvýšil. Řešení úvěrů se selháním je ukázkovým příkladem toho, jak evropský přístup pomohl mnohým bankám v různých zemích vypořádat se s následky krize.

Tím, že evropský bankovní dohled zlepšuje zdraví bank, podporuje také měnovou politiku. Silnější banky poskytují ekonomice více úvěrů a posilují tak transmisi měnové politiky. A tím, že evropský bankovní dohled podporuje produktivní podstupování rizika, ale zamezuje nepřiměřenému usilování o výnosy, pomáhá omezovat rizika pro finanční stabilitu a umožňuje při současném nastavení měnové politiky plnit mandát v oblasti cenové stability.

Navzdory usilovnému dohledu v posledních letech nás v roce 2020 stále čekají náročné úkoly, které budou vyžadovat důraznější opatření ze strany bank. Ziskovost bank je stále nízká a to může v případě delšího trvání ovlivnit odolnost celého bankovního sektoru. První částí řešení je snižování přebytečné kapacity, jakož i zbývajícího objemu úvěrů se selháním a přizpůsobení obchodních modelů a IT standardů digitálnímu věku.

Druhou částí je zavedení správného institucionálního rámce, který podpoří účinnější a integrovanější bankovní trh. Základ bankovní unie, jednotný soubor pravidel, zůstává v důsledku odlišností ve vnitrostátních právních předpisech roztříštěn. Dále dosud chybí jeden z pilířů bankovní unie, a sice evropský systém pojištění vkladů, což může být nadále důvodem ke zpochybnění integrity jednotného bankovního trhu, a představuje tedy překážku v další přeshraniční integraci.

Mimo to existují dlouhodobější výzvy, jako změna klimatu, které se týkají každého a nelze je přehlížet. Změna klimatu ovlivní všechny části hospodářství, včetně bankovního systému. Je tedy zřejmé, že se jedná o problém, kterému se musíme postavit společně – napříč státy, napříč institucemi a napříč sektory.


Úvodní rozhovor s Andreou Enriou, předsedou Rady dohledu

Předsedou Rady dohledu ECB jste se stal začátkem roku 2019. Jak byste shrnul první rok ve funkci a jaké úkoly na vás ještě čekají?

Po roce ve funkci bych především řekl toto: evropský bankovní dohled funguje. Myšlenka dohledu nad bankami na evropské úrovni je rozumná a praktická. Navíc náš model dohledu stojí na pevných pilířích. Nicméně dnes, po pěti letech, přecházíme z počáteční do rozvinutější fáze. Proto je třeba dokončit velké zakládací projekty a zaměřit se na upevňování našeho přístupu a dohledu založeného na rizicích. Přitom budeme usilovat o další zjednodušování postupů, abychom ulehčili orgánům dohledu i bankám – což rovněž znamená širší využívání nových technologií. Také se budeme snažit zlepšit jak transparentnost, tak předvídatelnost našich opatření. Pořád se bavíme o bankovním sektoru, který trápí nízká ziskovost, a bankovní unii, jež je méně integrovaná, než by měla být – pomoc s řešením těchto významných témat také zaujímá přední místa na našem seznamu nesplněných úkolů.

S jakým záměrem chcete zvýšit transparentnost evropského bankovního dohledu a co k tomu bude potřeba?

S bankovní unií jsme zavedli nový model do celé eurozóny. Mám dojem, že pro banky a investory je stále obtížné tomuto novému modelu zcela porozumět. To znamená, že my jako orgány dohledu musíme objasnit podstatu toho, co děláme, proč to děláme a jak. Díky tomu budeme také více předvídatelní. Bankovní dohled by měl být koneckonců zdrojem stability, nikoli překvapení. Podle nového institucionálního rámce krizového řízení jsou těmi, kdo jako první absorbují ztráty, investoři namísto toho, aby se banky spoléhaly na podporu státu. Proto musí být investoři lépe informováni o pozici bank, pokud jde o podněty k opatření dohledu. První krok směrem k větší transparentnosti jsme učinili v lednu 2020: poprvé v historii jsme zveřejnili informace o kapitálových požadavcích dohledu na jednotlivé banky, ke kterým jsme dospěli v procesu dohledu a hodnocení, a rovněž jsme poskytli další podrobnosti o naší metodice dohledu. Tím jsme bankám a investorům umožnili lépe porozumět, jak orgány dohledu posuzují evropské banky.

Pokud jde o banky, dosud jim dělá velké potíže ziskovost. Vidíte světlo na konci tunelu?

To je podle mě bohužel ještě v nedohlednu. Nízká ziskovost bank v eurozóně je pro mě jako člena orgánu dohledu bezesporu důvodem k vážným obavám. Banky, které vykazují nízký zisk, nemohou vytvářet kapitál interně a kvůli svému nízkému tržnímu ocenění by mohly mít v případě potřeby potíže s přístupem na akciové trhy. V důsledku toho se stávají zranitelnějšími. Je jasné, že pro to, aby banky vydělávaly peníze tradičním způsobem, nejsou stávající podmínky ideální, avšak tyto problémy ve vnějším prostředí jen tak nepominou. Proto se banky musí se současnou situací smířit a přizpůsobit svůj obchodní model tak, aby zůstaly životaschopné. Nejkonkurenceschopnější jsou ty banky, které jsou hospodárné, a jak se říká, strategicky dobře řízené a ve kterých proběhla určitá forma digitální transformace. Obávám se, že ostatní banky postupují dost pomalu. Budeme proto jejich pokrok bedlivě sledovat a vyvíjet tlak na ty, které zaostávají.

Patří mezi nástroje, které banky využívají, snižování nákladů? Co mohou banky pro snižování nákladů dělat?

Zajištění správného hospodaření s náklady by mělo tvořit základ svépomocných opatření bank. Banky v eurozóně mají stále vysoký poměr mezi náklady a výnosy: v průměru utratí 65 centů na každé vydělané euro, což je mnohem víc než u jejich mezinárodní konkurence. Nicméně klíčové je nešetřit na nesprávném místě. Dobrou volbou není například omezování výdajů v oblasti řízení rizik. Stejně tak je stále důležité investovat do nových technologií, neboť to může přispět ke snížení nákladů v budoucnu. Dále se nabízí několik radikálnějších myšlenek. Banky by například mohly sdružovat služby síťového charakteru. To by jim mohlo přinést úspory z rozsahu, a tím snížit náklady. Samozřejmě nástrojem většího kalibru jsou plnohodnotné fúze. Pokud se provedou správně mezi těmi pravými bankami, mohou pomoci snížit náklady a přeorientovat obchodní model.

Měli bychom tedy chtít větší míru konsolidace, jinými slovy, více fúzí mezi bankami?

Podle mě je zřejmé, že se bankovní sektor eurozóny potřebuje konsolidovat. Přebytečná kapacita je součástí problému ziskovosti, proto je třeba ji odstranit. Odpověď zní tedy ano, bankovní fúze, ať už v rámci jednoho státu nebo přeshraniční, by byly užitečné. Vnitrostátní fúze mají například díky překrývání distribučních sítí potenciál pro další navýšení účinnosti. Na druhou stranu přeshraniční fúze mohou pomoci diverzifikovat zdroje výnosů, a tím i riziko. Ve výsledku by byly banky i celý finanční systém odolnější vůči šokům. Chápu, že z pohledu jednotlivých bank se vzhledem k nízké ziskovosti a tržnímu ocenění fúze těžko prosazuje. Z hlediska celého systému je však malá pravděpodobnost, že by bylo možné nízkou ziskovost a tržní ocenění řešit bez jakékoli formy konsolidace uvnitř tohoto sektoru.

Existuje něco, co může udělat ECB?

Přestože z ekonomického hlediska sám vidím v konsolidaci smysl, není mým úkolem ji prosazovat či brzdit. Jediné, čím se mohu zabývat, jsou případné překážky fúzí, obzvláště pokud zasahují do mého pole působnosti. Někteří se domnívají, že se ECB snaží od fúzí odrazovat, protože má na sloučené subjekty vyšší kapitálové požadavky. To je ovšem mylná představa, kterou se již nějaký čas snažím uvést na pravou míru. Svoji politiku ohledně fúzí více objasníme v průběhu tohoto roku. Jak se například stavíme k badwillu? Jak se díváme na kapitálovou přiměřenost při fúzích bank? K tomuto druhu otázek se budeme vyjadřovat a pokusíme se je objasnit.

Dočkáme se v Evropě další integrace, například dovršením bankovní unie?

Bankovní trh zůstává v důsledku odlišností v jednotlivých zemích roztříštěn, a to i v eurozóně. Do značné míry je to následkem účelového vázání kapitálu z doby finanční krize. To přiživuje strach z toho, že po otřesu banky dojde k odlivu kapitálu a likvidity ze země a účet zůstane místním daňovým poplatníkům. Zde potřebujeme dále pokročit směrem k dokončení záchranné sítě v rámci bankovní unie. Doposud jsme dosáhli určitého pokroku ve zřizování jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, nicméně problémy likvidity při řešení krizí a zejména zavedení evropského systému pojištění vkladů zůstávají velmi kontroverzní. Doufám, že další pokrok přijde brzy, zároveň však vím, jak jsou tato jednání obtížná.

Proto se nabízí otázka: co víc můžeme dělat? Pokud se rámec nezmění, můžeme něco dělat, aniž bychom se od něj odchýlili? Jednou z možností by mohlo být zohlednění zájmů hostitelských zemí při stanovování obezřetnostních požadavků pro celé bankovní skupiny: pokud se místní riziko nediverzifikuje nebo nezajistí při konsolidaci, mohly by je podchytit požadavky na skupinu. Další možností by mohlo být uzavření dohod o vnitroskupinové finanční podpoře v rámci ozdravných plánů bank. Chceme-li mít integrovanou správu aktiv a pasiv v dobách prosperity, potřebujeme zajistit, že tomu tak bude i v době krize, a to prostřednictvím důvěryhodných opatření vynutitelných Evropskou centrální bankou.

Je tedy v tomto ohledu nový evropský rámec pro krizové řízení prospěšný?

Existence takového rámce je zjevným zlepšením. Nový rámec však stále ještě zcela nefunguje na evropské úrovni. Ve skutečnosti se do značné míry stále jedná o vnitrostátní rámec. A právě v důsledku této roztříštěnosti je méně účinný a méně efektivní, než by mohl být. Například likvidace bank se řídí vnitrostátními přístupy, které se stále velmi liší. Stejně tak se liší úlohy systémů pojištění vkladů a institucionálních systémů ochrany, jakož i politické postoje k záchraně bank z veřejných prostředků. To pak nejen nevytváří rovné podmínky, ale nám orgánům dohledu ztěžuje uplatňování nástrojů, které máme k dispozici. Proto musíme přejít k harmonizovanějšímu systému. Mohli bychom se například přiblížit přístupu Spojených států a vytvořit nástroj pro správní likvidaci na evropské úrovni.

Vytváření jednotného bankovního trhu bude pravděpodobně vyžadovat poskytnutí odpovídajících záruk hostitelským zemím, aby mohly s klidným srdcem omezit překážky na vnitrostátní úrovni. Řešení těchto problémů a zlepšení krizového řízení by mohlo snížit vnímané počáteční náklady na stržení některých zdí, kterými jsou vnitrostátní bankovní sektory stále obklopeny. Mezitím je naší povinností prozkoumat veškeré možné způsoby, jak podpořit uplatňování současného právního rámce takovou cestou, která je otevřenější celoskupinové správě aktiv a pasiv v rámci bankovní unie. Měli bychom například přijít na to, jak uplatňovat rozhodnutí, která jsou v některých oblastech v mezích uvážení orgánů dohledu (např. upuštění od požadavků na likviditu v individuálních případech nebo udělení vnitroskupinové výjimky z požadavků v oblasti velkých expozic), abychom podpořili celoskupinovou správu aktiv a pasiv v rámci bankovní unie a poskytli tak ujištění, že v případě krize bude podpora skupiny na dosah.

Banky často tvrdí, že silná regulace se podílí na jejich problému se ziskovostí. Je toto tvrzení podle Vás oprávněné?

Vzhledem k nedostatkům předchozího rámce, které odhalila finanční krize, byla reforma regulace naprosto nezbytná. Když se tedy bavíme o nákladnosti regulace, musíme brát v potaz také náklady krize. Je pravda, že banky se vypořádávají s jedním, ale ne nevyhnutelně i s druhým, a to bylo součástí původního problému. Podle mého názoru jsme snížili pravděpodobnost krize za přijatelnou cenu. Je tedy pravda, že jsem zastáncem reformy regulace včetně konečného souboru standardů Basel III. A že jsem opakovaně vyzýval k jeho důsledné implementaci v Evropě.

Zároveň jsem si vědom zatížení, jaké pro banky představují požadavky na vykazování. Evropská centrální banka již vyvinula značné úsilí s cílem tuto zátěž zmírnit, zejména v případě menších a méně složitých bank. Přesto je stále potřeba vyřešit dvě otázky. Tou první je počet orgánů vyžadujících údaje od bank. Kdyby se zlepšila koordinace mezi ECB, vnitrostátními orgány dohledu, národními centrálními bankami a makroobezřetnostními orgány, bylo by možné zátěž bank snížit. Tou druhou jsou příležitostné žádosti o údaje, kterým jsou banky vystavovány nad rámec pravidelného vykazování. Zde je třeba zlepšit způsob, jakým budeme připravované žádosti plánovat, řadit dle důležitosti a sdělovat.

Jakým dalším problémům kromě ziskovosti by se měly banky věnovat?

Jako problémovou v našich posudcích velice často označujeme oblast správy a řízení. Osvědčené postupy začínají u systémů odměňování, které jsou v souladu s ochotou banky riskovat, a upravují vše až po způsoby, jakými přesně a včasně informovat správní radu o rizicích. A ve světle několika nedávných a významných událostí je patrné, že kontroly a postupy v oblasti boje proti praní peněz jsou stále nedostatečné. Abych se vyjádřil jasně, očekáváme od všech bank, že budou mít důslednou správu a řízení a účinné systémy řízení rizik. Problémy v těchto oblastech se rychle šíří do jiných oblastí a mohou způsobit řadu potíží. Dobrým příkladem je operační riziko. V tomto případě se situace v roce 2019 zhoršila a většina provozních ztrát pramení z rizika chování, které je často spjato s problémy v oblasti řízení. Dalším zdrojem operačního rizika jsou informační technologie. S narůstající mírou digitalizace bank narůstají i kybernetická rizika, kterým jsou vystaveny – nebo obecně rizika v oblasti IT vyplývající například ze zastaralých systémů. Tuto záležitost bereme velice vážně a oblasti IT věnujeme množství kontrol na místě.

Je změna klimatu pro banky a orgány dohledu relevantním tématem?

Změna klimatu se týká nás všech, a proto jsme se také mohli setkat s řadou dalekosáhlých nápadů. Někteří například tvrdí, že důležitou roli v regulaci by měl hrát proekologický faktor; jinými slovy, že kapitálové požadavky na ekologická aktiva by měly být nižší. Z hlediska dohledu je naším úkolem zajistit, aby banky byly bezpečné a zdravé. Proto se vše, co děláme, musí odvíjet od rizik, a tato rizika je třeba pečlivě analyzovat předtím, než se pustíme do jakýchkoli závěrů týkajících se politik.

Klíčovou otázkou je tedy to, zda existují činnosti nebo aktiva, které jsou více než jiné vystaveny environmentálním a klimatickým rizikům. V této souvislosti je důležitým prvním krokem právě připravovaná taxonomie udržitelných činností EU, která umožní bankám určovat klimatická a environmentální rizika a informovat o nich. To zase pomůže zvýšit transparentnost. Druhým krokem by pak bylo pokrýt všechna rizika, která se odrážejí v řízení rizik bank nebo v našem procesu dohledu a hodnocení. V neposlední řadě by tato rizika mohla být rovněž součástí zátěžových testů v rámci dohledu. Na všem zmíněném se pracuje, mnohdy na evropské, nebo dokonce celosvětové úrovni. Evropská centrální banka je například členem Sítě pro zelenější finanční systém, která zahrnuje více než 50 institucí z celého světa.


1 Bankovní dohled v roce 2019

1.1 Bankovní sektor v eurozóně v roce 2019

1.1.1 Celková odolnost bank v eurozóně

Během nejaktuálnějších vykazovacích období byly kapitálové a pákové poměry na souhrnné úrovni stabilní

Během nejaktuálnějších vykazovacích období byly ukazatele kapitálové přiměřenosti na souhrnné úrovni stabilní (viz graf 1). Celková kapitálová přiměřenost dosahovala ve třetím čtvrtletí roku 2019 výše 18,05 % oproti 17,83 % o rok dříve. Podobný vývoj s menšími výkyvy lze pozorovat u poměru kmenového kapitálu tier 1 (angl. Common Equity Tier 1, dále též „CET1“) a kapitálu tier 1.

Graf 1

Celková kapitálová přiměřenost významných institucí (přechodná definice)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.

Vážený průměr poměru CET1 významných institucí (angl. significant institutions, dále též „SI“) v plné výši zůstal mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2018 a třetím čtvrtletím roku 2019 stabilní ve výši 14,1 % (viz graf 2). Ukazatel pákového poměru se v průběhu prvních tří čtvrtletí roku 2019 mírně zvýšil a ve třetím čtvrtletí činil 5,42 % oproti 5,32 % o rok dříve (viz graf 3).

Graf 2

Poměr CET1 významných institucí

Zdroj: ECB.

Graf 3

Ukazatel pákového poměru SI

(v %)

Zdroj: ECB.

Ukazatel krytí likvidity pro agregovanou skupinu SI se nadále zvyšoval

Ukazatel krytí likvidity (angl. liquidity coverage ratio, dále též „LCR“) pro agregovanou skupinu SI se i nadále zvyšoval a ve třetím čtvrtletí roku 2019 činil 145,16 %, což je o 4,23 procentního bodu více než v tomtéž období v předchozím roce (viz graf 4).

Graf 4

Ukazatel krytí likvidity SI

Zdroj: ECB.

Bankovní dohled ECB provedl citlivostní analýzu rizika likvidity – zátěžový test 2019

V roce 2019 provedl bankovní dohled ECB hloubkové posouzení krátkodobých rizik likvidity bank jako svůj roční zátěžový test v oblasti dohledu. Citlivostní analýza rizika likvidity – zátěžový test 2019 posuzovala schopnost SI čelit idiosynkratickému likviditnímu šoku. Odolnost bank vůči nepříznivému a extrémnímu šoku byla posouzena hypotetickými stresovými faktory nastavenými na základě nedávných krizových situací, bez jakéhokoli odkazu na měnověpolitická rozhodnutí.

ECB zjistila, že banky celkově vykazují uspokojivé likviditní pozice

Většina ze 103 bank, které byly předmětem analýzy, vykázala dostatečné rezervy likvidity a relativně dlouhé doby přežití (viz graf 5). Medián vykazované doby přežití činil přibližně šest měsíců v případě nepříznivých šoků a přibližně čtyři měsíce v případě extrémních šoků (viz graf 6). Dlouhé doby přežití v zátěžových situacích poskytují bankám více času na nasazení pohotovostních plánů financování.

Graf 5

Rozdělení bank s dobou přežití kratší než šest měsíců u každého scénáře

(v kalendářních dnech; počet bank)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Doba přežití je definována jako období do prvního dne, kdy kumulovaný čistý odliv likvidity překročí dostupnou vyvažovací schopnost. Čím je doba přežití delší, tím jsou vyhlídky banky na přežití likviditního šoku lepší.

Graf 6

Medián čisté likviditní pozice

(v kalendářních dnech; medián čisté likviditní pozice jako procentní podíl celkových aktiv)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Čistá likviditní pozice se vztahuje k algebraickému součtu kumulovaného čistého odlivu a dostupné vyvažovací schopnosti. Doba přežití je doba do prvního dne, kdy se čistá likviditní pozice dostane do záporu.

Existuje však řada otázek, které vyžadují další pozornost

Celková likviditní pozice SI zůstala v průběhu roku 2019 uspokojivá, ale existuje řada otázek, které si přesto zasluhují další dohledovou kontrolu: i) několik bank vykázalo nízké likviditní pozice v některých cizích měnách (např. v amerických dolarech), ii) některé banky poskytují čistou likviditu subjektům skupiny mimo eurozónu, což je vystavuje riziku účelového vázání, iii) několik bank používá optimalizační strategie, které zlepšují jejich dodržování poměrových ukazatelů likvidity, ale poskytují pouze časově omezenou podporu likvidity, iv) v mnoha případech by bylo možné zlepšit postupy řízení zajištění, včetně schopnosti rychle mobilizovat nezatížené rezervy likvidity, a v) banky mohou podceňovat nepříznivý dopad snížení úvěrového ratingu na likviditu. Test rovněž pomohl odhalit problémy kvality údajů týkající se podávání zpráv o likviditě, což v budoucnu pomůže zlepšit kvalitu informací v oblasti dohledu.

Výsledky sloužily jako podklad pro každoroční hodnocení likvidity bank a orgány dohledu se jimi budou řídit

Výsledky analýzy přispěly k posouzení přiměřenosti likvidity bank a správy rizik. Neměly však přímý vliv na kapitálové požadavky v oblasti dohledu. Za účelem vyřešení problémů, na které upozornil zátěžový test, přijaly orgány dohledu vhodná kvantitativní a kvalitativní opatření v oblasti likvidity. Orgány dohledu projednaly závěry s každou bankou v rámci každoročního procesu dohledu a hodnocení (angl. Supervisory Review and Evaluation Process, dále též „SREP“) a v případě potřeby budou reagovat na konkrétní zjištění.

I méně významné instituce se v roce 2019 těšily uspokojivým likviditním a kapitálovým pozicím

Ukázalo se, že i méně významné instituce (angl. less significant institutions, dále též „LSI“) měly v roce 2019 dostatečnou likviditní a kapitálovou pozici s průměrným LCR ve druhém čtvrtletí vyšším než 200 % a průměrným poměrem CET1 ve výši přibližně 17 %. Byly však zjištěny některé problémy, které vyžadují pečlivé sledování, jako je významný nesoulad splatností a spoléhání na likviditní skupiny, kde dostupné kapitálové rezervy sdílejí všichni členové.

Kvalita bankovních aktiv se během roku 2019 dále zlepšila

V neposlední řadě došlo ke zlepšení kvality bankovních aktiv, neboť celkový podíl úvěrů se selháním (angl. non-performing loans, dále též „NPL“) soustavně klesal z 4,17 % ve třetím čtvrtletí roku 2018 na 3,41 % ve třetím čtvrtletí roku 2019 (viz graf 7 a část 1.2.2). Rozptyl podílu NPL mezi bankami se za stejné období rovněž výrazně snížil, jak ukazuje graf 8.

Graf 7

Kvalita aktiv: úvěry a zálohy se selháním u SI

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.

Graf 8

Rozložení podílu NPL u SI

Zdroj: ECB.

1.1.2 Celková výkonnost bank v eurozóně

Ziskovost SI se do druhého čtvrtletí roku 2019 snižovala, zatímco poměr mezi náklady a výnosy zůstal relativně vysoký

Ziskovost SI v eurozóně zůstala v roce 2019 utlumená, neboť celková anualizovaná návratnost kapitálu mírně klesla z 6,2 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 na 5,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2019 (viz graf 9).[1] V souhrnné podobě byla návratnost kapitálu SI v eurozóně nižší než u bank v USA a v mnoha případech byla rovněž nižší než jejich náklady na emise akcií dle jejich výkazů. To se odráží také v nízkých oceněních většiny veřejně kótovaných SI, v jejichž případě byly poměry mezi cenou a účetní hodnotou výrazně nižší než jedna, v důsledku čehož je pro ně obtížné získat kapitál na akciových trzích, aniž by došlo k výraznému oslabení stávajících akcionářů.

Graf 9

Návratnost kapitálu SI rozčleněná podle zdroje příjmu

(v % vlastního kapitálu)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.
Poznámka: Údaje za třetí čtvrtletí jsou anualizované.

V kontextu přetrvávajících obav týkajících se rigidní nákladové struktury čisté příjmy před snížením hodnoty, tvorbou rezerv a zdaněním v poměru k vlastnímu kapitálu klesly, ale v absolutním vyjádření byly víceméně stabilní. Zvýšení výnosů z obchodování bylo navíc vykompenzováno záporným čistým nebo jiným provozním příjmem.

Poměr mezi náklady a výnosy SI zůstal relativně vysoký (viz graf 10), neboť odráží nejen nehospodárnost, ale také náklady spojené s restrukturalizací a investicemi do digitalizace. Ve střednědobém horizontu může digitalizace zlepšit hospodárnost a umožnit bankám nabízet nové produkty a služby. Je rovněž důležitá pro udržitelnost obchodních modelů, ale zahrnuje počáteční náklady a přínosy jsou realizovány až v průběhu času.

Graf 10

Poměry mezi náklady a výnosy a indexované složky u SI

(v %)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.

V prvních třech čtvrtletích roku 2019 docházelo k prudkému meziročnímu nárůstu snížení hodnoty a toků rezerv, který ukončil klesající trend posledních let, jenž vedl k nízkým úrovním pozorovaným v roce 2018, a vyvinul další tlak na ziskovost. Toto zvýšení bylo plošné, a to i v zemích s nízkým objemem NPL; hlavním důvodem byly rezervy na krytí úvěrových ztrát pro nové NPL a snížení hodnoty nefinančních aktiv bank spojené s jejich restrukturalizačními programy.

Obdobně jako SI i LSI v eurozóně zaznamenaly setrvale nízkou úroveň ziskovosti. Zejména závislost LSI na úrokových výnosech je vystavuje negativním účinkům dlouhého období nízkých úrokových sazeb a jejich menší velikost a především regionální zaměření omezuje jejich schopnost diverzifikovat své zdroje příjmů a snížit náklady. Nejnovější údaje ukazují průměrnou návratnost kapitálu u LSI v červnu 2019 ve výši pouhých 5,1 %, což je jen nepatrně lepší než hodnota 4,7 % zaznamenaná na konci roku 2018.[2] Na straně aktiv se úrokové příjmy, které u LSI představují největší složku příjmu, v roce 2019 nadále snižovaly (viz graf 11). Čistý úrokový výnos však klesl pouze mírně, a to z důvodu souběžného snížení úrokových výdajů. A konečně, stejně jako v případě SI i u LSI prudce vzrostly toky rezerv, které se v první polovině roku 2019 meziročně zvýšily přibližně o 20 %. Bez ohledu na to zůstávají náklady LSI na riziko, měřené jako poměr finančních znehodnocení k celkovým úvěrům, na relativně nízké úrovni přibližně 0,1 % (což je méně než jedna třetina uvedené hodnoty u SI).

Graf 11

Vývoj úrokových příjmů, úrokových nákladů a čistého úrokového výnosu u LSI

(v mld. EUR)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.
Poznámky: Graf vychází z měnícího se vzorku LSI. Údaje za první a druhé čtvrtletí roku 2019 jsou anualizovány pomocí metody sledování za čtyři čtvrtletí.

LSI pokračovaly ve svém úsilí o omezení celkových nákladů (viz graf 12). Poměr mezi jejich náklady a výnosy však zůstal relativně vysoký, a to 72 % v červnu 2019. Tento údaj se od konce roku 2018 (73 %) v zásadě nemění a je stále vyšší než u SI. Pokud jde o kvalitu aktiv, zdrojem znepokojení byly i nadále velké objemy NPL v držbě některých LSI. Celkově pokrok v čištění rozvah poněkud zpomalil; hrubý podíl NPL činil ve druhém čtvrtletí roku 2019 přibližně 2,71 %, tj. pokles od prosince 2018 o 11 bazických bodů.

Graf 12

Přehled nákladů LSI

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.
Poznámky: Graf vychází z měnícího se vzorku LSI. Údaje za první a druhé čtvrtletí roku 2019 jsou anualizovány pomocí metody sledování za čtyři čtvrtletí.

1.1.3 Hlavní rizika v bankovním sektoru

Za hlavní náročné úkoly pro banky v roce 2019 byly označeny geopolitická nejistota, NPL, počítačová kriminalita a narušení IT

Bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány každý rok označuje klíčová rizika, která bankám hrozí v krátkodobém a střednědobém horizontu dvou až tří let. Tato rizika jsou poté zveřejněna na mapě rizik SSM. V roce 2018 byly pro rok 2019 a další léta zjištěny následující klíčové rizikové faktory: geopolitická nejistota, objem NPL a potenciální hromadění budoucích NPL, jakož i počítačová kriminalita a narušení IT. Dalšími zjištěnými riziky byly přecenění na finančních trzích, prostředí nízkých úrokových sazeb a reakce bank na regulaci.

Geopolitická nejistota představovala pro ekonomiku eurozóny velké riziko

Geopolitická nejistota byla vnímána jako významné riziko pro globální finanční trhy i ekonomiku eurozóny. Stupňující se obchodní napětí a zvýšená geopolitická nejistota měly nepříznivý dopad na růst celosvětového HDP, který zůstal v průběhu roku 2019 utlumený. Významným zdrojem nejistoty byl navíc i nadále brexit, který vyžaduje, aby se banky a orgány dohledu připravily na všechny možné scénáře. Spolu s větší politickou nejistotou v některých zemích eurozóny tento vývoj i nadále zatěžoval ekonomický výhled eurozóny, který se v roce 2019 zhoršil.

Podíl NPL v eurozóně nadále klesal

I přes pokračující pokles podílu NPL v eurozóně zůstala vysoká úroveň NPL v držbě velkého počtu bank v eurozóně zdrojem obav. Díky provádění svých strategií pro snižování NPL dosáhly tyto banky značného pokroku při snižování objemu svých starších NPL. Ve třetím čtvrtletí roku 2019 podíl NPL u SI klesl na 3,41 %, ale zůstal nad úrovní před krizí. Je tedy třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistilo uplatňování strategií pro NPL, zejména vzhledem k tomu, že růst reálného HDP zůstane v blízké budoucnosti podle očekávání utlumený.

Zmírnění úvěrových podmínek by mohlo vést k hromadění budoucích NPL

Neustálé usilování bank o výnosy by mohlo vést k nahromadění budoucích NPL. Trend zmírňování úvěrových podmínek zaznamenaný v předchozích letech v roce 2019 poněkud oslabil. Přesto ve dvou čtvrtletích roku 2019 banky v eurozóně stále vykazovaly lehké zmírnění úvěrových podmínek pro úvěry poskytnuté podnikům a úvěry poskytnuté domácnostem na koupi bytových nemovitostí.[3] Kromě toho SI ještě zvýšily svou aktivitu na trhu úvěrů využívajících pákový efekt a akceptovaly rekordně nízké úrovně ochrany zakotvené ve smluvních podmínkách.

V důsledku probíhající digitalizace vzrůstají rizika spojená s IT a počítačovou kriminalitou

Tendence k digitalizaci finančních služeb potenciálně oslabuje odolnost bank vůči počítačové kriminalitě a narušení IT. Banky se stále více spoléhají na digitální procesy a potřebují zavést další technologie, aby byly efektivnější a splňovaly měnící se preference zákazníků. Řada SI však stále pracuje s dříve zavedenými IT systémy a potřebuje přepracovat své IT infrastruktury, které by mohly tento proces zpomalit anebo prodražit. Další rizika současně představují pachatelé počítačové kriminality s výrazným společným nekalým záměrem.

Přetrvávalo značné riziko přecenění na finančních trzích

Při pokračujícím usilování o výnosy v roce 2019 stále existovalo značné riziko výrazného přecenění na finančních trzích. Rizikové prémie zůstaly po celý rok utlumené, a to i přes případy zvýšené volatility finančních trhů v důsledku eskalace obchodního napětí. I když se udržitelnost dluhu veřejného sektoru v eurozóně jako celku zlepšila, v několika jednotlivých zemích zůstala úroveň dluhu vysoká, v důsledku čehož byly zranitelné vůči potenciálnímu přecenění rizika selhání země.

Ziskovost bank zůstala slabá

Významné instituce se i nadále potýkaly s nízkou ziskovostí, jelikož jejich schopnost vytvářet příjmy dále zatěžovala vyhlídka na dlouhodobě nízké úrokové sazby a intenzivní hospodářská soutěž. V roce 2019 měla více než polovina SI nižší návratnost kapitálu než své odhadované náklady na emise akcií. I přes mírné zlepšení návratnosti kapitálu v roce 2018 revidovaly své projekce ziskovosti směrem dolů, což naznačuje pokles jejich prognózované návratnosti kapitálu v letech 2019 a 2020, a mohly by je revidovat ještě níže, pokud by se makroekonomické podmínky v eurozóně zhoršily.

I když v roce 2019 došlo k určitému vývoji rizik, klíčové rizikové faktory popsané výše zůstávají pro nadcházející roky vysoce relevantní (výhled rizika na rok 2020 a další léta je uveden v části 1.6).


1.2 Priority a projekty v oblasti dohledu v roce 2019

1.2.1 Přehled priorit dohledu na rok 2019

Priority dohledu stanoví oblasti, na které se bankovní dohled ECB zaměří v dalším roce. Jsou projednávány a schvalovány Radou dohledu ECB a jsou založeny na hodnocení klíčových rizik, kterým dohlížené banky čelí (viz část 1.1) v současném ekonomickém, regulačním a dohledovém prostředí. Zohledňují rovněž tematické trendy zjištěné společnými týmy dohledu (angl. Joint Supervisory Teams, dále též „JST“) při každodenním dohledu a postřehy z misí na místě. Priority jsou každoročně přezkoumávány a jsou základním nástrojem vhodně harmonizované, přiměřené a účinné koordinace opatření dohledu napříč bankami. Přispívají tak k rovnému zacházení a výraznějšímu dopadu dohledu. Priority dohledu pro rok 2019 a související projekty jsou uvedeny dále v této části (viz také obrázek 1).

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu pro rok 2019

Zdroj: ECB.
* Pozměněná činnost.
** Nová činnost / oblast zájmu v roce 2019.
1) Úvěry se selháním.
2) Interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity.
3) Ačkoli zatím není v plánu zvláštní zátěžový test zaměřený na riziko likvidity, bude v roce 2020 proveden celounijní zátěžový test, který se bude zabývat různými riziky.

1.2.2 Práce na NPL

V roce 2019 se ECB rozhodla revidovat svá očekávání v oblasti dohledu týkající se obezřetnostní tvorby rezerv na nové nevýkonné expozice (angl. non-performing exposures, dále též „NPE“) uvedená v dokumentu Addendum to the ECB Guidance to banks on non-performing loans (dále též „dodatek“). Cílem bylo zohlednit přijetí nařízení (EU) 2019/630[4], které nastiňuje zacházení s NPE v rámci 1. pilíře. Nové nařízení vstoupilo v platnost dne 26. dubna 2019 a doplňuje stávající obezřetnostní pravidla. Revize dodatku vycházela ze závazku ECB přehodnotit očekávání v oblasti dohledu u nových NPE, jakmile budou dokončeny nové právní předpisy týkající se zacházení s NPE v rámci 1. pilíře.

Hlavní rozdíly mezi přístupem 2. pilíře a 1. pilíře

Byly zjištěny tři hlavní rozdíly mezi novým přístupem k NPE v rámci 1. pilíře a přístupem ECB v rámci 2. pilíře.

  • Zaprvé, přístup k NPE v rámci 1. pilíře vyžaduje, aby všechny banky provedly odpočet z vlastního kapitálu, pokud NPE nejsou automaticky dostatečně kryty rezervami nebo jinými úpravami. Jedná se o právně závazný požadavek, zatímco očekávání ECB v oblasti dohledu nad obezřetnostní tvorbou rezerv SI v rámci přístupu podle 2. pilíře nejsou právně závazná. Očekávání v oblasti dohledu jsou zejména i) výchozím bodem pro dohledový dialog, ii) závislá na posouzení případ od případu a iii) dohledovým opatřením, které může být uplatňováno v rámci 2. pilíře v cyklu SREP.
  • Zadruhé, přístup k NPE v rámci 1. pilíře a dohledový přístup k novým i starším NPL v rámci 2. pilíře se mírně lišily, pokud jde o nastavení harmonogramu. Kromě toho existovaly i různé postupy dosažení úprav v případě přístupu ECB v rámci 2. pilíře a v případě provádění rámce 1. pilíře v plném rozsahu.
  • Zatřetí, existuje významný rozdíl, pokud jde o rozsah. Podle 1. pilíře se zacházení s NPE vztahuje pouze na NPE vyplývající z úvěrů nově poskytnutých od 26. dubna 2019, a nikoli na i) stávající NPE ani na ii) celkový objem stávajících splácených úvěrů v rozvahách bank poskytnutých před 26. dubnem 2019, ze kterých se v budoucnu mohou stát NPE. To znamenalo, že orgány dohledu budou potřebovat nástroje k řešení tohoto potenciálního rizika – tyto nástroje jsou stanoveny v rámci přístupu ECB založeného na 2. pilíři.

Úpravy přístupu k novým NPE v rámci 2. pilíře se týkaly rozsahu a nastavení harmonogramu

Po zjištění hlavních rozdílů rozhodla ECB o úpravě svých očekávání v oblasti dohledu nad obezřetnostní tvorbou rezerv na nové NPE. Cílem bylo zjednodušit a harmonizovat celkový přístup k NPE. Zaprvé, rozsah očekávání ECB v oblasti dohledu nad novými NPE v rámci přístupu podle 2. pilíře, jak je uveden v dodatku, by byl omezen na expozice, na něž se nevztahuje postup podle 1. pilíře, aby se zabránilo překrývání, tj. aby stejná expozice nepodléhala opatřením jak v rámci 1., tak v rámci 2. pilíře. Nevýkonné expozice vyplývající z úvěrů poskytnutých od 26. dubna 2019 by tedy rámcově podléhaly pouze 1. pilíři. Zadruhé, relevantní časové rámce (tj. skupiny podle stáří / počítání stáří) pro NPE vyplývající z úvěrů poskytnutých před 26. dubnem 2019 by se změnily z 2/7 let na 3/7/9 let, aby byly tyto časové rámce v souladu s rámcem 1. pilíře.[5] Konkrétně se očekává, že se stáří NPE, které jsou předmětem dodatku, bude počítat na 3/7/9 let pro nezajištěné expozice / expozice zajištěné (jinak než nemovitým majetkem) / expozice zajištěné nemovitostmi, přičemž postupy úplného splacení se řídí rámcem 1. pilíře (tj. 100% pokrytí).[6]

Očekávání v oblasti dohledu v souvislosti s objemem NPE zůstala beze změny

Očekávání v oblasti dohledu týkající se objemu NPE (tj. expozic klasifikovaných jako NPE k 31. březnu 2018) zůstala nezměněna se stejným výchozím bodem u skupin nezajištěných/zajištěných NPE se stářím 2/7 let v závislosti na doporučeních v oblasti dohledu týkajících se pokrytí a jejich postupném zavádění, jak bylo oznámeno v dopisech SREP.[7] První prioritou bylo rychlé snížení objemu NPE, aby rozvahy bank byly „vyčištěné“, nastanou-li méně příznivé hospodářské podmínky.

Jak u stávajících, tak u nových NPE by stále byly zohledňovány zvláštní okolnosti, za kterých by očekávání v oblasti obezřetnostní tvorby rezerv mohla být nevhodná

Všechny ostatní aspekty zacházení s novými NPE v rámci přístupu podle 2. pilíře, které jsou stanoveny v dodatku, zůstaly stejné. Mimo jiné by při posuzování odchylek od očekávání v oblasti dohledu v souvislosti s pokrytím v rámci přístupu podle 2. pilíře stále byly zohledňovány specifické okolnosti, za kterých by očekávání v oblasti obezřetnostní tvorby rezerv mohla být pro konkrétní portfolio či expozici nevhodná, a to jak v případě nových, tak stávajících NPE.

Shrnutí upraveného dohledového přístupu k tvorbě rezerv na NPE

Souhrnně je rozsah očekávání ECB v oblasti dohledu nad novými NPE omezen na NPE vyplývající z úvěrů poskytnutých před 26. dubnem 2019, na které se nevztahuje postup podle 1. pilíře.[8] Na NPE vyplývající z úvěrů poskytnutých od 26. dubna 2019 se vztahuje zacházení podle 1. pilíře, přičemž ECB věnuje velkou pozornost rizikům, která z nich plynou. Kromě toho se všechny nové NPE bez ohledu na datum vzniku expozice řídí stejným harmonogramem a členěním zajištěných expozic. S cílem zjednodušit vykazování nových NPE se s nimi rovněž zachází stejně jako s jakoukoli částí NPE, která je zaručena nebo pojištěna oficiální exportní úvěrovou agenturou (viz obrázek 2).

Obrázek 2

Přehled postupů v oblasti dohledu a regulace pro tvorbu rezerv na NPE

Zdroj: ECB.

Aspekty týkající se obecných pokynů k NPE zveřejněných Evropským orgánem pro bankovnictví

ECB oznámila orgánu EBA svůj záměr jednat v souladu s obecnými pokyny EBA k NPE

Přístup k dohledu nad NPE byl dále posílen na konci roku 2018, kdy Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zveřejnil dva soubory obecných pokynů k NPE: i) obecné pokyny ze dne 31. října 2018 k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou (EBA/GL/2018/06) a ii) obecné pokyny ze dne 17. prosince 2018 ke zpřístupňování informací o nevýkonných expozicích a expozicích s úlevou (EBA/GL/2018/10). ECB oznámila orgánu EBA svůj záměr jednat v souladu s výše uvedenými obecnými pokyny.[9]

Práce na NPL: pokrok a hodnocení strategií bank v oblasti snižování objemu NPL

Objem NPL v držbě SI klesl od prosince 2014 o více než 40 %

Na počátku evropského bankovního dohledu činil objem NPL v držbě SI přibližně 1 bil. EUR (odpovídá podílu NPL ve výši 8 %). Do konce září 2019 se snížil na 543 mld. EUR (odpovídá podílu NPL ve výši 3,41 %), tzn. že objem NPL klesl od prosince 2014 přibližně o 46 % (viz graf 13). Snižování objemu NPL v roce 2017 zrychlilo, zejména v zemích s vysokým podílem NPL. To se časově shodovalo se zveřejněním pokynů ECB Guidance to banks on non-performing loans (dále též „pokyny k NPL“) v březnu 2017, které stanoví očekávání bankovního dohledu ECB týkající se NPL. Graf 13 znázorňuje vývoj objemu NPL u všech SI.

Graf 13

Vývoj NPL u SI

(stupnice vlevo: v %; stupnice vpravo: v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Významné instituce s vysokým podílem NPL předložily strategie pro NPL poprvé v roce 2017 a od té doby je dvakrát aktualizovaly

Pokyny k NPL stanoví očekávání, jak by banky měly své objemy NPL spravovat.[10] V návaznosti na tyto pokyny požádala ECB významné instituce s vyšší úrovní NPL (dále též „banky s vysokým podílem NPL“) o předložení jejich strategií pro snížení objemu NPL a ponechaných aktiv a o vymezení střednědobého cílového snížení na úrovni portfolia. Tyto SI oznámily ECB své strategie snižování NPL poprvé v roce 2017 a od té doby je dvakrát aktualizovaly.

Strategie pro NPL pro rok 2019 předpokládaly 50% snížení objemu NPL v horizontu tří let

Strategie pro NPL předložené v roce 2019 předpokládaly hrubé snížení objemu NPL zhruba o 50 % od konce roku 2018 do konce roku 2021. Grafy 14 a 15 znázorňují stavy nevýkonných aktiv (angl. non-performing assets, dále též „NPA“) na konci roku 2018 u vzorku 32 bank s vysokým podílem NPL, spolu s vlastním plánovaným snížením jejich objemu v období od konce roku 2019 do konce roku 2021.

Banky s vysokým podílem NPL v roce 2018 překročily své cíle v oblasti snižování NPL

V roce 2018 si banky s vysokým podílem NPL vedly celkově dobře, a v mnoha případech dokonce překročily své cíle, pokud jde o snižování objemu NPL. Nástroje používané ke snižování objemu NPL se v různých institucích i zemích lišily. Zejména zahrnovaly splátky úvěru (dlužníci splácí smluvně sjednané částky) a nápravy, prodej (včetně prodeje portfolia, sekuritizací a změn zatřídění podle mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 mezi aktiva držená k prodeji) a odpisy nedobytných pohledávek.

V první polovině roku 2019 banky dosáhly 8% snížení objemu NPL, což představovalo 42 % ročního plánu na rok 2019, ve srovnání s 51 % v druhém čtvrtletí roku 2018. Zatímco odliv NPL a jejich příliv z výkonných expozic obecně probíhá podle plánu, jiné přílivy překračují cílové hodnoty. Odliv způsobují zejména splátky a nápravy úvěrů, odpisy nedobytných pohledávek a prodej (včetně prodeje portfolia, sekuritizací a změn zatřídění podle IFRS 9 mezi aktiva držená k prodeji).

Banky překračují plány snižování

Většina bank své úsilí v oblasti snižování aktivně zrychluje. V souladu se strategiemi pro snížení NPL předloženými na období 2019–21 se předpokládá, že přibližně 50 % snížení plánovaného na tři roky se ve většině zemí uskuteční v prvním roce. Více než 75 % snížení za tříleté období bude pravděpodobně způsobeno odlivy z nevýkonných portfolií, splátkami úvěrů, prodejem a odpisy nedobytných pohledávek.

Banky se agresivněji zaměřují na NPE s delším stářím

Je rovněž pozitivní, že banky ve svých plánech na snižování agresivněji cílí na NPL s delším stářím. Jak je patrné z grafu 16, u expozic klasifikovaných jako nevýkonné po dobu delší než pět let se předpokládá, že budou sníženy podstatně rychleji než expozice, které jsou nevýkonné po dobu kratší než pět let.

Celkově zůstává objem NPL v eurozóně vysoký. Bankovní dohled ECB tedy bude nadále usilovat o řešení objemu NPL a zabránění kumulace nových NPL.

Graf 14

Strategie snižování objemu NPA: plánovaný vývoj NPA

(v mld. EUR; roky)

Zdroj: ECB.

Graf 15

Plánované snížení NPL za celý rok 2019 oproti skutečnému snížení v první polovině roku

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
0) Příliv z výkonných expozic s úlevou.
1) Odliv způsobený přijetím zajištění.
2) Příliv z výkonných expozic bez úlevy.
3) Odliv způsobený likvidací zajištění.

Graf 16

Strategie snižování objemu NPA: plánované budoucí snížení NPL dle skupin podle stáří

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Box 1
Dopad vyřazení úvěrů se selháním na akciový trh

Tento box empiricky zkoumá, jak akciový trh reagoval na oznámení ze strany významných (SI) i méně významných institucí (LSI) v rámci jednotného mechanismu dohledu (angl. Single Supervisory Mechanism, dále též „SSM“), pokud jde o vyčištění jejich rozvah v období 2015–2019. Cílem je posoudit, zda prodej[11] úvěrů se selháním (NPL) přinesl SI a LSI v nejaktivnějších zemích (konkrétně v Itálii, ve Španělsku, v Irsku, Řecku, Portugalsku a na Kypru) pozitivní „efekt bohatství“. Celkový objem prodeje NPL a ponechaných aktiv významnými i méně významnými institucemi v těchto zemích dosáhl v roce 2018 více než 184 mld. EUR v porovnání se 108 mld. EUR v roce 2017. V poslední době stály za touto aktivitou ve sledovaném období zejména italské a španělské trhy a k významnému zvýšení aktivity došlo rovněž v Řecku, Portugalsku a na Kypru, kde se roční objem vyřazení v roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 více než zdvojnásobil (viz graf). Přestože prodej z hlediska objemu v roce 2019 ve srovnání s lety 2017 a 2018 zpomalil, stále probíhá prodej objemu ve výši 74 mld. EUR a očekává se, že bude uzavřen do konce roku 2020. Navíc se zvětšuje segment aktiv, jejichž splacení je nepravděpodobné. V roce 2019 přešla do tohoto segmentu přibližně jedna třetina veškerého vyřazení provedeného italskými úvěrovými institucemi.

Graf

Prodej NPL a ponechaných aktiv významnými a méně významnými institucemi SSM v zemích zahrnutých do vzorku v období 2015–2019 a probíhající prodej

(v mil. EUR; hrubé účetní hodnoty)

Zdroje: Oznámení bank, Credit Village, Debtwire, Deloitte, KPMG a výpočty ECB.
Poznámky: Datem uzávěrky údajů je 31. prosinec 2019. „Probíhajícím prodejem“ se rozumí prodej, který má být dokončen do konce roku 2020. Graf zahrnuje přímý prodej NPL, sekuritizace NPL vedoucí k dekonsolidaci a prodej ponechaných aktiv. Ukazuje vyřazení uskutečněné významnými a méně významnými institucemi SSM ve vybraných zemích. Prodej realizovaný společnostmi pro správu aktiv je vyloučen. Údaje za rok 2017 pro Španělsko zahrnují prodej většinového podílu portfolia nemovitostí banky Santander ve výši 30 mld. EUR společnosti Blackstone. Údaje za rok 2018 pro Itálii zahrnují sekuritizaci špatných úvěrů společnosti Monte dei Paschi di Siena ve výši přibližně 24,1 mld. EUR, která byla dokončena v květnu 2018, a převod portfolia banky Veneto Banca / Popolare di Vicenza ve výši 18 mld. EUR na SGA S.p.A dokončený v roce 2018 po likvidaci bank v roce 2017. V údajích za rok 2017 pro Itálii je zahrnuto vyřazení 17,7 mld. EUR bankou UniCredit (projekt Fino).

V odborné finanční literatuře se již dlouho rozebírá dopad čištění rozvah na ceny akcií bank a efekt bohatství pro prodávající.[12] S využitím metodiky studií událostí[13] doplnila ECB předchozí empirické studie na stejné téma a provedla analýzu účinku 135 oznámení o vyřazení NPL učiněných SI a LSI[14] od roku 2015. Z výsledků vyplývá, že oznámení o vyřazení NPL mělo pozitivní a významný dopad na cenu akcií úvěrových institucí, které během sledovaného období dosáhly značného pokroku v procesu snižování NPL (viz tabulka).

Tabulka

Výsledky studie událostí

Zdroje: ECB a Bloomberg (skutečné výnosy).
Poznámky: „Událostí“ se rozumí tisková zpráva o vyřazení NPL zveřejněná kótovanými SI a LSI, včetně přímých prodejů NPL na trhu a sekuritizací NPL, které vedly k dekonsolidaci, a vyřazení ponechaných aktiv. Nebyly brány v úvahu tiskové zprávy obsahující překrývající se a zavádějící události (např. vyřazení sdělené v souvislosti se zveřejňováním čtvrtletních finančních výsledků, oznámení o navýšení kapitálu, obchodní strategie, fúze atd.). „Rozsáhlým vyřazením“ se rozumí vyřazení nevýkonných aktiv s hrubou účetní hodnotou vyšší než 320 mil. EUR, tj. medián všech vyřazení provedených významnými a méně významnými institucemi SSM v období 2015–2019 (rovněž s přihlédnutím k transakcím vyloučeným z této analýzy). Náš vzorek oznámení ve Španělsku, v Irsku a Řecku zahrnuje zveřejněná oznámení o vyřazení aktiv s nadprůměrnou hrubou účetní hodnotou. Abnormální výnosy byly vypočteny odečtením očekávaných běžných výnosů, pokud by nedošlo k žádnému oznámení o vyřazení NPL, od skutečných výnosů z vlastního kapitálu. Předpokládané běžné výnosy byly odhadnuty pomocí „tržního modelu“, který je založen na skutečných výnosech na referenčním trhu a korelaci vlastního kapitálu banky s referenčním trhem. Pro účely této analýzy byly referenčními trhy index FTSE Italia Bank pro italské banky, index IBEX 35 pro španělské banky, souhrnný index aténské burzy cenných papírů pro řecké banky, index FTSE Ireland pro irské banky, index FTSE Portugal pro portugalské banky a souhrnný index kyperské burzy cenných papírů pro kyperské banky. Byly použity přirozené logaritmické výnosy. Fáze odhadu činila 120 obchodních dnů. Po vypočítání abnormálních výnosů byl vypočítán kumulativní abnormální výnos (CAR) sečtením jednotlivých abnormálních výnosů s cílem změřit celkový dopad události v určitém období („období události“). V této analýze byly vzaty v úvahu dvě období události, a to -2;0 a 0;2, kde 0 je den události nebo první obchodní den po oznámení, pokud bylo oznámení učiněno po zavření trhů či pokud událost připadá na neobchodní den (např. na víkend). Kumulativní průměrné abnormální výnosy (CAAR) jsou střední hodnoty všech událostí ve vzorku (celkem nebo na úrovni země), tj. průměrné reakce akciových trhů (vyjádřené v procentech) na tiskové zprávy. Pro ověření statistické významnosti CAAR byl použit průřezový t-test a test Boehmera, Musumeciho a Poulsenové (1991). Symboly ***, **, * označují hladinu významnosti průřezového t-testu a testu Boehmera, Musumeciho a Poulsenové (1991) ve výši 1 %, 5 % a 10 %.

Z analýzy rovněž vyplývá, že ceny akcií v jednotlivých zemích různě ovlivňuje vyspělost domácích trhů s NPL a povaha domácích právních rámců. Například úvěrové instituce v Itálii, které oznámily rozsáhlé vyřazení NPL[15], vykazují v obou dnech po zveřejnění tiskové zprávy v průměru významné a kladné odezvy na akciovém trhu. Výrazně pozitivní efekt bohatství zaznamenaly zejména italské banky, které využívají režim GACS[16]. Z toho vyplývá, že pečlivě navržený systém, který by podporoval převody rizik NPL z rozvah úvěrových institucí, by měl na prodávající banku obecně pozitivní dopad. Obdobně zaznamenaly kladnou reakci trhu po oznámeních úvěrové instituce v Irsku, zřejmě z důvodu příznivého dopadu na kapitálovou přiměřenost, který byl zveřejněn ve většině irských tiskových zpráv o vyřazení NPL.[17] Naproti tomu u úvěrových institucí v Řecku, kde sekundární trhy přispívající ke snížení NPL začaly růst v roce 2017, nebyly zaznamenány žádné statisticky významné dopady. Pozitivní efekt bohatství v budoucnu však může mít přenos rizika prostřednictvím programu sekuritizace Hercules, který má spolu s dalšími externími i interními strategickými nástroji za cíl snížit objem NPL na udržitelnou úroveň[18]. Pokud jde o Španělsko, reakce na oznámení bank v období 2015–2019 nebyla statisticky významná. To by mohlo být způsobeno vyspělostí španělského trhu s NPL a relativně nízkým podílem NPL u španělských úvěrových institucí.[19] Portugalské a kyperské úvěrové instituce byly v analýze vzaty v úvahu jako součást celkového vzorku, ale vzhledem k omezenému počtu dostupných kótovaných bank a oznámení pro Portugalsko a Kypr neexistují žádné výsledky na úrovni jednotlivých zemí.

1.2.3 Práce na kritériích upisování úvěrů

K vysokému podílu NPL v některých zúčastněných členských státech velice přispěly mj. nedostatečné postupy pro poskytování úvěrů. Cílem úsilí v oblasti dohledu na poli snižování NPL je vyčistit rozvahy bank a obnovit tak důvěru v bankovní sektor. Vzhledem ke zvýšené pravděpodobnosti obratu v hospodářském cyklu je však důležité pochopit rizika, kterými banky v současné době zatěžují své rozvahy, neboť by mohla způsobit problémy v budoucnu. Důraz se proto nyní přesouvá k normám pro upisování, které banky uplatňují při poskytování úvěrů. Cílem je přijmout proaktivní opatření za účelem omezení nadměrného hromadění budoucích NPL, což bylo součástí priorit v oblasti dohledu pro rok 2019 (viz část 1.2).

Prvním krokem k dosažení tohoto cíle bylo posoudit rizika a trendy ve způsobu, jakým banky poskytují úvěry, a podle toho zaměřit úsilí v oblasti dohledu na riziková místa. Za tímto účelem ECB důkladně posoudila relevantní údaje, které již orgány dohledu měly k dispozici. Bylo však třeba shromáždit další harmonizované údaje, aby bylo možné provést spolehlivé a strukturované posouzení kvality kritérií bank pro upisování úvěrů se zaměřením na nové úvěry. Bankovní dohled ECB proto v roce 2019 zahájil sběr údajů.

Hlavním cílem bylo i) objasnit, zda se normy bank pro upisování v průběhu času zhoršily, a ii) určit vývoj a odhalit zvláštnosti některých segmentů úvěrů, rozličných obchodních modelů a různých zemí. Kromě toho bylo záměrem pomoci určit, zda byly některé klíčové ukazatele rizik snadno dostupné v IT systémech bank, a zjistit úroveň automatizace při sestavování a vykazování těchto údajů.

Sběr údajů byl navržen ve spolupráci s bankovním sektorem. Díky tomu byly definice klíčových ukazatelů rizik včleněné do šablon upisování úvěrů (např. poměr úvěru k hodnotě) v souladu s nejběžnějšími bankovními postupy. Výsledná šablona zahrnovala klíčové ukazatele rizik pro poskytování úvěrů a rizikové parametry úvěrů poskytovaných nefinančnímu soukromému sektoru. S cílem podpořit konzistentnost údajů napříč úvěrovými institucemi byl tento proces podpořen propracovaným postupem častých otázek a poté následovala komplexní kontrola zajištění kvality.

Při interpretaci shromážděných údajů bylo zapotřebí zohlednit základní prostředí pro poskytování úvěrů, jelikož se v jednotlivých zemích liší. V zájmu doplnění analýzy údajů se tedy konala zvláštní setkání zaměřená na jednotlivé země, jichž se účastnily jak JST, tak vnitrostátní příslušné orgány (angl. national competent authorities, dále též „NCA“). Cílem těchto schůzek bylo společně vyhodnotit závěry JST učiněné „zdola nahoru“ spolu s horizontálním sledováním. To znamená, že bylo možné zohlednit konkrétní situaci v jednotlivých zemích a bankách a zároveň zajistit harmonizované posouzení. Výsledky těchto schůzek tvořily základ pro vymezení rozsahu následné analýzy, která se uskuteční v roce 2020.

Po dokončení budou výsledky analýzy údajů přínosné pro všechny zainteresované strany. ECB a NCA získají cenné poznatky o bankovních postupech v souvislosti s poskytováním úvěrů a s oceňováním vycházejícím z rizik. Výsledky rovněž osvětlí vývoj v obchodních segmentech, jako je trh s úvěry na koupi bytových nemovitostí nebo poskytování úvěrů malým a středním podnikům, a odhalí, které údaje banky používají k řízení rizik vyplývajících z jejich úvěrových portfolií. Přidaná hodnota pro banky bude spočívat v podrobné individuální zpětné vazbě týkající se jejich výsledků v porovnání s výsledky srovnatelných bank. Souhrnné výsledky analýzy budou rovněž zveřejněny. Výsledkem mohou být opatření pro konkrétní banky, která budou dále projednána v další fázi projektu kritérií upisování úvěrů, jež se uskuteční v roce 2020. V neposlední řadě je načasování projektu příznivé pro posílení činnosti orgánu EBA v oblasti poskytování úvěrů, do nějž je ECB aktivně zapojena.

1.2.4 Cílený přezkum interních modelů

Záměrem cíleného přezkumu interních modelů (angl. Targeted Review of Internal Models, dále též „TRIM“) je posoudit přiměřenost a vhodnost interních modelů bank a snížit tak nežádoucí variabilitu rizikově vážených aktiv (angl. risk-weighted assets, dále též „RWA“). TRIM přispívá k rovnému zacházení, neboť podporuje konzistentní postupy dohledu se zaměřením na správné a konzistentní uplatňování regulatorních požadavků na interní modely.

V roce 2019 byla dokončena část TRIMu na místě

Po analytické přípravné práci vykonané v roce 2016 byla v roce 2017 zahájena část TRIMu na místě, která byla dokončena v roce 2019. Během tohoto období bylo provedeno 200 šetření na místě v 65 SI se zaměřením na interní modely úvěrového rizika, tržního rizika a úvěrového rizika protistrany.

V roce 2019 bylo zveřejněno revidované znění všeobecných zásad ECB pro interní modely

Šetření se řídila společným metodickým rámcem založeným na společném chápání evropských správních předpisů týkajících se interních modelů ze strany ECB a NCA. Toto společné chápání se odráží ve všeobecných zásadách ECB pro interní modely, které zprůhledňují způsob, jakým ECB chápe použitelné regulatorní požadavky na interní modely a jakým je konzistentně uplatňuje při posuzování toho, zda banky tyto požadavky splňují. Zveřejnění revidovaného znění uvedených zásad v roce 2019 bylo pro TRIM významným milníkem; následovalo po rozsáhlém procesu získávání zpětné vazby, včetně žádosti o vyjádření bankovního sektoru k první verzi dokumentu v roce 2017 a dvou veřejných konzultací o aktualizovaných verzích jednotlivých kapitol příručky v průběhu roku 2018. Výhledově budou všeobecné zásady ECB pro interní modely i nadále klíčovým referenčním dokumentem pro přístup ECB k dohledu nad interními modely nad rámec TRIMu. Zásady budou v případě potřeby pozměňovány a aktualizovány.

Během celého TRIMu byly (a jsou stále) prováděny různé analýzy s cílem posoudit a porovnat výsledky šetření napříč institucemi. Prozatímní výsledek těchto analýz již byl zveřejněn, aby jej mohly využít jak kontrolované instituce, tak široká veřejnost. Přehled nejpodstatnějších nebo nejběžnějších nedostatků zjištěných v rámci šetření TRIM byl ve skutečnosti poprvé zveřejněn v roce 2018 a v dubnu a listopadu 2019 byl dále aktualizován a rozšířen. Tyto horizontální analýzy jsou spolu s dalšími úrovněmi zajištění kvality[20] důležité pro zabezpečení konzistentnosti dohledových posouzení ve všech šetřeních. Jejich zveřejňování banky podporuje, neboť představují širší kontext pro vnímání rozhodnutí spojených s TRIMem, která obdrží.

Dalším klíčovým výstupem projektu jsou rozhodnutí v oblasti dohledu vyplývající z šetření na místě v rámci TRIMu. Právně závazné povinnosti uvedené v rozhodnutích totiž pomáhají zajistit, aby banky napravily nedostatky zjištěné v rámci TRIMu; díky tomu jsou prováděna potřebná zlepšení interních modelů. Doposud bylo vydáno přibližně 110 takových rozhodnutí ve své konečné podobě (tj. po zahrnutí zpětné vazby od institucí v období slyšení), která byla určena přibližně 55 z 65 institucí účastnících se TRIMu. V průměru každé z těchto rozhodnutí v rámci TRIMu obsahovalo přibližně 20 závazných povinností, k nimž byla případně připojena další opatření.[21] Prostřednictvím těchto podrobných následných opatření TRIM přispívá ke snížení neodůvodněné variability RWA v interních modelech bank, neboť zajišťuje dodržování regulatorních požadavků. Například z hlediska úvěrového rizika banky vykazovaly nedostatky zejména při výpočtu realizovaných ztrát u svých expozic a při používání dlouhodobých průměrných poměrů selhání pro nastavení parametrů pravděpodobnosti selhání. Pokud jde o tržní riziko, nedostatky se týkaly zejména metodiky používané bankami k měření rizikového potenciálu (angl. value at risk, dále též „VaR“), stresového VaR, regulatorního zpětného testování VaR, rozsahu přístupu založeného na interním modelu a metodiky požadavků k dodatečnému riziku.

Celkově TRIM vyžadoval podstatné zdroje dohledu. Aby se předešlo narušení běžné údržby modelů v bankách, byly i významné změny modelů a jejich prvotní schvalování nadále posuzovány také na místě nad rámec šetření v rámci TRIMu a někdy i společně s nimi. Během roku 2019 bylo kromě 49 šetření na místě v rámci projektu TRIM zahájeno i 117 šetření interních modelů u SI (z nichž 52 probíhalo rovněž na místě)[22]. V roce 2019 bylo vydáno celkem 141 rozhodnutí dohledu o posuzování interních modelů[23] (a to i pro účely TRIMu).

TRIM bude dokončen v druhé polovině roku 2020

Projekt TRIM bude dokončen v druhé polovině roku 2020, ale očekává se, že pravidelný dohledový přezkum významných změn modelů i žádosti o schválení původních modelů budou v letech 2020–2021 pokračovat intenzivním tempem. Dohlížené subjekty budou muset upravit své modely v reakci na i) zjištění TRIMu a ii) požadavky stanovené orgánem EBA v řadě nových regulačních technických norem a obecných pokynů vydaných jako součást regulačního přezkumu metody interních ratingů. Bankovní dohled ECB spolu s bankami očekává, že dosáhne součinnosti tím, že v co největší míře spojí provádění a hodnocení změn interních modelů, které vyplývají z těchto dvou iniciativ a dotýkají se stejných ratingových systémů.

1.2.5 Rizika v oblasti IT a kybernetická rizika

Po celý rok 2019 se bankovní dohled ECB jakožto prioritou dohledu i nadále zabýval rizikem v oblasti IT a kybernetickým rizikem. Z obecného hlediska by riziko v oblasti IT a kybernetické riziko mělo být součástí celkového rámce správy a řízení rizik bank a mělo by být v širokém povědomí všech zaměstnanců. Dopad rizika v oblasti IT a kybernetického rizika by totiž mohl být celopodnikový. Ke zmírňování tohoto rizika by proto měli přispívat všichni zaměstnanci, a to napříč organizačními složkami i hierarchií.

Vzhledem k vysoké míře propojenosti ve finančním sektoru by se kybernetické bezpečnostní incidenty mohly rychle šířit. Aby orgány dohledu mohly lépe identifikovat a sledovat trendy kybernetických bezpečnostních incidentů v bankovním sektoru, byl v roce 2017 zaveden postup pro hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Všechny SI jsou povinny hlásit závažné kybernetické bezpečnostní incidenty[24], jakmile jsou zjištěny. Databáze kybernetických bezpečnostních incidentů SSM poskytuje větší transparentnost a rovněž umožňuje ECB rychle reagovat, pokud jednu nebo více SI postihne zásadní incident. Ve srovnání s rokem 2018 vzrostl počet kybernetických bezpečnostních incidentů oznámených v roce 2019 přibližně o 30 %.

Časté kontroly na místě rovněž umožňují bankovnímu dohledu ECB posoudit jednotlivé schopnosti bank na poli řízení rizik v oblasti IT a kybernetických rizik, zatímco „kampaňové“ kontroly (které se zaměřují na totéž téma v několika srovnatelně velkých bankách) poskytují horizontální náhled. Zaměření na řízení kontinuity IT v roce 2019 odhalilo potřebu zlepšení, zejména pokud jde o testování reakcí na závažné katastrofy. K těmto zjištěním budou přijata návazná opatření v rámci průběžného dohledu. Nadcházející kampaň pro rok 2020 týkající se rizika v oblasti IT bude dále posuzovat řízení kybernetických rizik bankami.

V rámci ročního SREPu společné týmy dohledu dohlížejí na riziko v oblasti IT a kybernetické riziko průběžně, přičemž uplatňují společnou a normalizovanou metodiku posuzování rizik, která vychází z obecných pokynů EBA EBA/GL/2017/05[25] a opírá se o dotazník k rizikům v oblasti IT (vlastní hodnocení bank). Tento postup doplňují tematické přezkumy rizik v oblasti IT a horizontální analýza. Vlastní hodnocení rizik v oblasti IT a kontrolních mechanismů prováděné významnými institucemi poskytuje cenné informace. Jedním z relevantních zjištění v roce 2019 bylo, že se celý sektor v průměru posunul k obezřetnějším vlastním hodnocením. Vlastní hodnocení rovněž odhalilo, že SI, které mají v představenstvu nebo dozorčí radě IT odborníky, jsou kompetentnější v několika kategoriích kontroly rizika v oblasti IT a jsou si uvedených rizik více vědomy.

Vlastní hodnocení zároveň ukázalo, že roste počet SI, jejichž životně důležité provozní procesy závisí na zastaralých systémech, a zvyšují se náklady na externí zadávání činností v oblasti IT. V roce 2020 bude posílen důraz na tato témata.

Bankovní dohled ECB je navíc ve spojení s řadou zainteresovaných stran jak v EU, tak mimo ni, aby byl zajištěn koordinovaný přístup a sdílení znalostí o rizicích v oblasti IT a kybernetických rizicích. Přispívá například k činnosti mezinárodních fór, jako je úkolová skupina EBA pro dohled nad riziky v oblasti IT, pracovní skupina Basilejského výboru pro bankovní dohled (angl. Basel Committee on Banking Supervision, dále též „BCBS“) pro provozní odolnost a pracovní skupina Rady pro finanční stabilitu pro reakci a obnovu v případě kybernetických bezpečnostních incidentů.

1.2.6 Brexit

Bankovní dohled ECB i nadále monitoroval provádění plánů na brexit ze strany bank

V roce 2019 se činnost bankovního dohledu ECB v souvislosti s brexitem zaměřila na i) připravenost bank a orgánů dohledu v případě možného brexitu bez dohody a ii) provádění plánů bank v souvislosti s brexitem, jak bylo dohodnuto mezi bankami a orgány dohledu.

Bankovní dohled ECB po celý rok monitoroval připravenost bank na variantu, že nebude dosaženo žádné dohody a že Spojené království vystoupí z EU bez přechodného období. V této souvislosti ECB bankám jasně sdělila, že by měly pokračovat v přípravě na všechny možné nepředvídané události, a požádala je, aby v případě potřeby provedly účinná zmírňující opatření. Celkově lze říci, že přípravy bank na vystoupení z EU bez dohody značně pokročily.

Již před původním datem brexitu na konci března 2019 dokončil bankovní dohled ECB většinu povolovacích řízení týkajících se zakládání nových nebo restrukturalizace stávajících úvěrových institucí v eurozóně. Kromě toho dokončil své posouzení plánů na brexit u SI, které působí ve Spojeném království, a schválil jejich pobočky ze třetích zemí, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Za tímto účelem bankovní dohled ECB zahájil podrobné diskuse s bankami s cílem dohodnout se na fungování a obchodních modelech jejich poboček ve Spojeném království v budoucnu.

Bankovní dohled ECB rovněž monitoroval provádění plánů bank na brexit s cílem zajistit, aby dotčené banky dodržely závazky, které učinily, včetně lhůt pro provedení, na nichž se dohodly se svými orgány dohledu. Horizontální sledování bylo v případě potřeby doplněno o návazné kroky a odpovídající opatření v oblasti dohledu pro konkrétní banky.

Pro banky, které se v důsledku přesunu činností do eurozóny z důvodu brexitu staly významnými, byly zřízeny nové JST a ECB převzala nad těmito subjekty přímý dohled. U některých těchto bank bylo v druhé polovině roku 2019 zahájeno povinné komplexní hodnocení.

ECB dále sdělovala svá očekávání v oblasti dohledu prostřednictvím aktualizací často kladených dotazů na internetových stránkách bankovního dohledu ECB, několika článků v publikaci Supervision Newsletter a dvoustranných diskusí s dohlíženými subjekty.

Další vývoj

V roce 2020 bude ECB nadále sledovat, jak banky provádějí své plány na brexit, a to na základě závazků a lhůt, které byly dohodnuty za účelem dosažení jejich cílových provozních modelů. I když banky v roce 2019 dosáhly určitého pokroku, stále ještě musí udělat více pro plnění očekávání ECB v oblasti dohledu v různých sférách, jako je způsob vnitřního řízení, vytváření obchodních příležitostí a přístup k infrastrukturám finančních trhů, účetní modely, ujednání uvnitř skupiny, IT infrastruktura a podávání zpráv o IT.

Budou rovněž zahájena komplexní hodnocení dalších institucí, které byly vzhledem k činnostem souvisejícím s brexitem nově klasifikovány jako významné.

ECB bude nadále sledovat politická jednání mezi EU a Spojeným královstvím a posuzovat jejich důsledky z hlediska dohledu.

1.2.7 Obchodní riziko a ocenění aktiv

V roce 2019 byla zahájena řada koordinovaných iniciativ na dálku i na místě

V roce 2019 zahájil bankovní dohled ECB sérii koordinovaných iniciativ na dálku a na místě v oblasti tržního rizika. To zahrnuje rizika vyplývající z obchodních aktivit a ocenění finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě. Cílem těchto iniciativ bylo:

  • zajistit dodržování stávajících správních předpisů,
  • rozšířit znalosti v oblasti dohledu, pokud jde o složení těchto finančních aktiv a pasiv,
  • sledovat oblasti více vystavené riziku ocenění,
  • posoudit rámce používané institucemi pro výpočet reálné hodnoty a obezřetných dodatečných úprav ocenění.

V roce 2019 byly shromážděny podrobné údaje o regulačním obchodním portfoliu 13 velkých SI, které zahrnuje 87 % pozic úrovně 2 a 3[26] v obchodních portfoliích bank pod přímým dohledem ECB.[27] Dostupnost informací na úrovni obchodních oddělení a produktů umožnila prozkoumat složení významného dílčího souboru aktiv a pasiv úrovně 2 a 3. Díky tomu bude snazší vymezit rozsah šetření na místě, která budou zahájena v rámci kampaně na místě týkající se rizika ocenění.

Aktiva a pasiva úrovně 3 se soustředí v několika velkých bankách, zatímco aktiva a pasiva úrovně 2 tvoří převážně swapy a dohody o zpětném odkupu

Pokud jde o zařazování aktiv do příslušných úrovní, většina pozic v obchodním portfoliu (přibližně 87 %) zahrnutých do vzorku je klasifikována jako úroveň 2, zatímco pozice úrovně 3 představují pouze asi 2 % a jsou koncentrovány v několika málo bankách (zhruba 82 % ve třech bankách). Podíváme-li se na složení podle produktů, velkou část aktiv a pasiv úrovně 2 tvoří swapy a dohody o zpětném odkupu se splatností většinou kratší než deset let.

Postupy bank sloužící k definování pozorovatelnosti, zařazení aktiv do příslušných úrovní, zisku dne 1 a ocenění reálnou hodnotou se značně liší

Pokud jde o iniciativy na místě, v roce 2019 byla zahájena kampaň[28] týkající se rizika ocenění, která bude pokračovat v letech 2020 a 2021. Předběžné výsledky kampaně ukazují, že postupy bank jsou velmi různorodé a že se banky mohou od sebe vzájemně velice lišit vzhledem k míře vlastního uvážení, jakou mají při definování pozorovatelnosti, zařazení aktiv do příslušných úrovní, zisku dne 1 a ocenění reálnou hodnotou při uplatňování účetního rámce. Tato míra rozdílnosti představuje při posuzování rizika ocenění náročný úkol. Iniciativa na místě si klade za cíl podpořit rovné podmínky pro obezřetnostní účely a harmonizovat uplatňování metodiky pro provádění kontrol na místě v bankách.

Pokud jde o provádění regulačních technických norem EBA ohledně obezřetného oceňování, šetření na místě provedená v roce 2019 odhalila, že rámce institucí pro obezřetné oceňování neodpovídají normám očekávaným ECB, a upozornila, že instituce čelí problémům s údaji, pokud jde o dosažení požadované úrovně jistoty při obezřetném oceňování. Uplatňování obezřetného oceňovacího rámce pomohl více objasnit proces otázek a odpovědí EBA.

1.2.8 Práce na metodikách dohledu

Klíčem k zajištění odolnosti bank jsou kapitál a likvidita

Finanční otřesy bankovního sektoru často způsobuje nebo znásobuje neadekvátní výše a kvalita kapitálu a likvidity v držbě bank. V tomto kontextu jsou pro posílení odolnosti bank klíčové dva hlavní procesy, interní bankovní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (angl. internal capital adequacy assessment process, dále též „ICAAP“) a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity (angl. internal liquidity adequacy assessment process, dále též „ILAAP“).

Cílem postupů ICAAP i ILAAP je zajistit, aby instituce své kapitálové a likviditní riziko měřily a řídily strukturovaně pomocí vlastních přístupů. Umožňují bankám kapitálové a likviditní riziko vždy identifikovat, posuzovat, a tedy účinně řídit a pokrýt.

Vzhledem ke klíčové úloze pro řízení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity bank vyžadují ICAAP a ILAAP zvláštní pozornost orgánů dohledu. V rámci procesu SREP se kvalita a výsledky postupů ICAAP a ILAAP berou v úvahu při určování opatření v oblasti kapitálu, likvidity a kvality. Dobré postupy ICAAP a ILAAP snižují nejistotu institucí i orgánů dohledu, pokud jde o skutečné expozice institucí vůči riziku. To institucím pomáhá udržovat odpovídající kapitál a likviditu, a tak zůstat životaschopné.

Bankovní dohled ECB zveřejnil příručky o postupech ICAAP a ILAAP

V listopadu 2018 zveřejnil bankovní dohled ECB příručky o postupech ICAAPILAAP institucí a v lednu 2019 je začal uplatňovat. Příručky nemají představovat úplné pokyny ke všem aspektům spojeným s důkladnými postupy ICAAP a ILAAP. Uplatňují spíše přístup založený na zásadách se zaměřením na vybrané klíčové aspekty.

Každá instituce odpovídá za provádění postupů ICAAP a ILAAP, které jsou přizpůsobeny její individuální situaci

Bankovní dohled ECB tedy zdůrazňuje, že postupy ICAAP a ILAAP jsou v prvé řadě vnitřní procesy, které by měly být vytvořeny na míru každé instituci. Každá instituce tak odpovídá za provádění postupů ICAAP a ILAAP, které jsou přiměřeně přizpůsobeny její individuální situaci. Spolehlivé, účinné, komplexní a výhledové postupy ICAAP a ILAAP jsou klíčovými nástroji pro zajištění odolnosti bank. Banky by tedy měly tyto příručky co nejdříve využít k zacelení veškerých mezer a k nápravě nedostatků v oblasti řízení kapitálu a likvidity.

V průběhu roku 2019 horizontální funkční složky bankovního dohledu ECB spolu s JST diskutovaly s bankami o tom, jak hodlají v souladu s novými příručkami své postupy ICAAP a ILAAP zlepšit.

Více než polovina všech postupů ICAAP a více než třetina všech postupů ILAAP měla závažné nedostatky

Ve svých posouzeních v rámci SREP v roce 2019 dospěl bankovní dohled ECB k závěru, že ve více než polovině všech postupů ICAAP a ve více než jedné třetině všech postupů ILAAP využívaných SI stále existují závažné nedostatky. Nepředstavovaly solidní základ pro obezřetné řízení kapitálu a likvidity, a proto by je instituce potřebovaly (dále) zlepšit. Závěry vyplývající z těchto individuálních posouzení mají rostoucí dopad na SREP a relevantní jednotlivá dohledová opatření. Jinými slovy, solidní postupy ICAAP a ILAAP se pozitivně odrážejí v procesu dohledu a hodnocení bank.

V rámci SREPu budou ICAAP a ILAAP hrát ještě významnější úlohu

V budoucnu budou postupy ICAAP a ILAAP hrát v procesu SREP ještě větší úlohu, což banky přiměje neustále zlepšovat své vnitřní procesy. Mimo jiné budou kvalitativní a kvantitativní aspekty postupů ICAAP hrát větší roli při určování kapitálových přirážek orgány dohledu na základě jednotlivých rizik.

Box 2
Technologie v oblasti dohledu

ECB zřídila centrum pro technologie v oblasti dohledu (angl. Supervisory Technology, dále též „SupTech“) s cílem prozkoumat potenciál umělé inteligence a dalších průkopnických technologií v souvislosti s bankovním dohledem.

Inovace a SupTech

Technologie mění finanční sektor. Orgány dohledu na celém světě navíc přijímají opatření k zavádění inovativních technologií za účelem modernizace infrastruktur a zajištění účinného a efektivního dohledu. V roce 2019 zřídila ECB jako způsob zavádění inovativních nástrojů do svých dohledových procesů centrum pro SupTech.

Umělá inteligence a datová analytika

ECB zahájila různé projekty v oblasti umělé inteligence. Jednou z hlavních oblastí umělé inteligence je strojové učení, které počítačům umožňuje učit se z dat a vytvářet předpovědi. ECB například vyvíjí nástroj, který může předpovědět výsledek zátěžových testů provedených Evropským orgánem pro bankovnictví, a to na základě údajů shromážděných v souladu s prováděcími technickými normami, pokud jde o podávání zpráv pro účely dohledu.

Další oblastí umělé inteligence je zpracování přirozeného jazyka (angl. natural language processing, dále též „NLP“), které může orgánům dohledu pomoci analyzovat nestrukturované údaje. Počítače, které využívají NLP, mohou pochopit a posoudit informace poskytnuté v textové podobě. ECB například vytváří nástroj, který lze použít k získávání strukturovaných informací ze zdrojů nestrukturovaných údajů, jako jsou finanční zprávy, jež mohou být v současné době získávány pouze ručně.

ECB rovněž pracuje na vyspělých nástrojích pro analýzu dat, které orgánům dohledu umožňují lépe pochopit údaje a činit informovanější rozhodnutí založená na datech. Jako příklad lze uvést síťovou analýzu, která slouží k lepšímu pochopení propojení vlastnických podílů v dohlížených subjektech.

Portál pro povolení k činnosti

Vysoký objem povolovacích řízení (viz také část 2.1.2) představuje velkou pracovní zátěž nejen pro orgány dohledu, ale i pro banky. ECB proto ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány vyvíjí online portál s cílem řídit tento proces účinněji a začíná hodnoceními způsobilosti a bezúhonnosti.

Cílem portálu je zlepšit výměnu informací o řízeních a omezit byrokracii prostřednictvím automatizace aspektů povolovacího procesu. Portál by měl rovněž lépe podporovat banky při předkládání úplných a přesných žádostí a následně zvýšit účinnost a včasnost hodnocení. V neposlední řadě by rovněž měl harmonizovat postup povolování napříč zeměmi účastnícími se SSM, přičemž by měly být zohledněny zvláštnosti relevantního vnitrostátního práva. Cílem je, aby se v budoucnu stal komplexním portálem bankovního dohledu, který bude zahrnovat celou řadu dohledových procesů spadajících do působnosti ECB.

Šíření znalostí a zlepšování dovedností

Pro zavádění SupTech má zásadní význam šíření znalostí a zapojení všech relevantních zainteresovaných stran. Tým pro SupTech, který působí jako centrum znalostí, začal pořádat akce a kurzy odborné přípravy s cílem vybavit pracovníky bankovního dohledu odborným know-how a dovednostmi, které potřebují, aby mohli inovovat.

Spolupráce

Za účelem výměny technologických odborných znalostí a postupů oslovila ECB vnitrostátní příslušné orgány, které do svých procesů dohledu v současnosti zavádějí digitální nástroje, své srovnatelné protějšky (např. singapurskou centrální banku (Monetary Authority of Singapore), britský orgán pro obezřetnostní regulaci (Prudential Regulation Authority), Federální rezervní banku), akademické instituce (např. Technickou univerzitu v Darmstadtu a iniciativu pro aplikovanou umělou inteligenci Technické univerzity v Mnichově) a řadu začínajících podniků.


1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku

Bankovní dohled ECB usiluje o dohled nad SI přiměřeným způsobem vycházejícím z rizik, který je jak náročný, tak konzistentní. Za tímto účelem vymezuje na každý rok soubor hlavních činností průběžného dohledu. Tyto činnosti vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit SSM v oblasti dohledu a jsou zahrnuty do probíhajícího programu dohledových šetření (angl. supervisory examination programme, dále též „SEP)“ pro každou SI.

Kromě těchto centrálně vymezených hlavních činností lze do SEPu zařadit další činnosti dohledu, které jsou na míru přizpůsobeny zvláštnostem jednotlivých bank. Díky tomu se lze zabývat rychle se měnícími riziky na úrovni jednotlivých institucí nebo na úrovni celého systému.

Činnosti v rámci SEPu prováděné na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP, zátěžové testování), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit probíhající SEP na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury způsobu řízení dané banky). Zatímco první dva soubory činností jsou definovány centrálně, třetí se týká jednotlivých bank a je definován příslušným JST.

Proporcionalita

Činnosti dohledu se v roce 2019 řídily zásadou proporcionality, a intenzitu dohledu tedy uzpůsobily systémové významnosti a rizikovému profilu dohlížených bank

SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti a složitosti každé instituce. Na základě pokynů interní skupiny SSM pro zjednodušení vydaných v roce 2019 byl průměrný počet centrálně vymezených činností dohledu na jednu SI oproti předchozímu roku mírně snížen (viz graf 17), což znamenalo, že JST měly větší volnost, pokud jde o řešení rizik týkajících se jednotlivých institucí.

Graf 17

Průměrný počet úkolů na jednu SI v letech 2018 a 2019

Zdroj: ECB.

Přístup založený na rizicích

SEP uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé SI se zaměřuje na nejrelevantnější rizikové kategorie. Například procentní podíl úkolů spojených s úvěrovým rizikem je větší u bank s vysokým podílem NPL než u průměrné banky a procentní podíl úkolů souvisejících s tržním rizikem je vyšší u bank s velkými expozicemi vůči tržním a obchodním aktivitám než u průměrné banky. (Viz graf 18).

Graf 18

Činnosti podle programu SEP v letech 2018 a 2019: zaměření na úvěrové riziko a tržní riziko

Zdroj: ECB.
Poznámka: V úvahu byly vzaty pouze plánované činnosti spojené s kategoriemi rizik.

Nejvýznamnější události v rámci dohledu na dálku v roce 2019

V rámci probíhajícího SEPu zahájeného v roce 2019 mají zvláštní význam tři centrálně řízené činnosti: i) posouzení v rámci SREPu, ii) zátěžový test likvidity a iii) posouzení kritérií upisování úvěrů.

SREP je klíčový nástroj dohledu, který shrnuje všechny shromážděné informace o jednotlivých institucích v daném roce za účelem ročního posouzení jejich rizik. Toto posouzení tvoří základ dohledového dialogu s danou institucí ohledně vhodných dohledových opatření, než o nich rozhodne ECB. Důležité vstupní údaje pro SREP přineslo v roce 2019 mj. posouzení postupů ICAAP a ILAAP institucí v souvislosti s novými všeobecnými zásadami ECBvýsledky zátěžového testu likvidity (angl. liquidity stress test, dále též „LiST“).

LiST zkoumal odolnost bank z hlediska likvidity. Test, který probíhal zdola nahoru, zahrnoval 103 SI a byl založen na údajích o likviditě bank ke konci roku 2018. Výsledky byly zveřejněny dne 7. října 2019.[29]

Další činností, která si vyžádala značné zapojení JST, bylo strukturované posouzení kvality bankovních kritérií upisování úvěrů. Zahrnovalo 94 SI, které byly předmětem sběru kvalitativních a kvantitativních údajů, jež se zaměřovaly především na standardní postupy poskytování úvěrů. Na základě kvantitativní horizontální analýzy shromážděných údajů bude bankám poskytnuta zpětná vazba a budou vypracována následná opatření[30].

Hloubkové analýzy

V rámci průběžného dohledu se JST mohou zabývat konkrétními riziky jednotlivých institucí podle vlastního uvážení. Činí tak například stanovením rozsahu působnosti hloubkových analýz, tj. analýz idiosynkratických otázek, které jsou součástí programů SEP. V roce 2019 provedly větší počet hloubkových analýz než v roce 2018, zřejmě vzhledem k menšímu počtu centrálně řízených úkolů. Rizikové oblasti, které byly předmětem hloubkových analýz, víceméně odrážely priority dohledu pro rok 2019 (viz graf 19).

Graf 19

Hloubkové a běžné analýzy podle kategorií rizik v letech 2018 a 2019

Zdroj: ECB.

Stav činností podle programu SEP

Programy SEP na rok 2019 byly úspěšně provedeny s mírou implementace 90 %

Programy SEP na rok 2019 byly úspěšně provedeny. Na konci roku probíhalo 90 % všech činností podle původního plánu. Z toho bylo 75 % dokončeno, zatímco 15 % jich stále probíhalo podle plánu. Další 3 % činností budou dokončena v roce 2020 s určitým zpožděním. Sedm procent činností bylo zrušeno, a to zejména v důsledku změn bankovních struktur, ale také proto, že z některých SI se staly LSI, a nejsou již tedy pod přímým dohledem ECB (viz graf 20). Všechny klíčové aktivity byly provedeny podle plánu a zabývaly se hlavními riziky pro bankovnictví. Nízké procento zpoždění a zrušení celkově potvrzuje vhodnost a stabilitu průběžných programů SEP i schopnost JST provádět činnosti podle plánu.

Graf 20

Míra dokončení v roce 2019

Zdroj: ECB.

Zjištění v oblasti dohledu

„Zjištění v oblasti dohledu“ jsou jedním z hlavních výsledků pravidelných činností dohledu a odrážejí nedostatky, které musí banky napravit. Společné týmy dohledu jsou povinny sledovat, jak banky na tato zjištění naváží. V roce 2019 celkový počet zaznamenaných zjištění ve srovnání s předchozími lety klesl.[31] Většina zjištění pocházela z kontrol na místě, z posuzování interního modelu a z aktivit souvisejících s povoleními k činnosti (viz graf 21).

Graf 21

Zjištění v oblasti dohledu

Zdroj: ECB.
Poznámka: Neobsahuje 34 zjištění předchozích JST.

SREP 2019

SREP je každoroční proces, v jehož rámci orgány dohledu posuzují rizika bank a následně stanoví pro každou banku individuální kapitálové požadavky a pokyny nad rámec zákonem požadovaného minimálního kapitálu.

Pokud jde o SREP 2019, ECB poprvé zveřejnila souhrnné údaje podle obchodního modelu a informace o jednotlivých bankách týkající se požadavků v rámci 2. pilíře.[32] To je v souladu s cílem zajistit bankám, investorům i široké veřejnosti větší transparentnost.

V roce 2019 zůstaly požadavky a pokyny (bez systémových a proticyklických kapitálových rezerv) pro kmenový kapitál tier 1 vydané v rámci SREPu v porovnání s rokem 2018 beze změny na 10,6 %. To potvrdilo stabilizaci v rámci dohledového posouzení poptávky bank po kapitálu. Téměř všechny banky měly adekvátní úroveň kapitálu nad rámec všech požadavků, včetně systémových a proticyklických kapitálových rezerv.

Kromě požadavků a pokynů týkajících se kapitálu jsou jako výsledek SREPu často vyžadována kvalitativní opatření. V rámci SREPu 2019 byla kvalitativní opatření uložena 91 bankám, což je jen o něco více než v roce 2018. Rozdělení kvalitativních opatření ukazuje, že obavy v oblasti dohledu se zaměřují zejména na oblast způsobu vnitřního řízení: téměř třetina všech nápravných opatření, která mají banky přijmout, se týká jejich řízení. Skóre SREP pro způsob vnitřního řízení se ve všech obchodních modelech skutečně zhoršilo, což je trend zaznamenaný i v předchozích letech.

Současně také došlo ke zhoršení skóre u operačního rizika, což odráží skutečnost, že u řady bank vzrostla rizika v oblasti IT a kybernetická rizika. Bankovní dohled ECB se tak v roce 2020 na tato rizika nadále zvýšeně zaměřuje tím, že provádí kontroly na místě věnované IT. Větší vhled do případů narušení kybernetické bezpečnosti, což je jednoznačně oblast, na které musí banky pracovat, navíc poskytne harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o kybernetických bezpečnostních incidentech.

1.3.2 Dohled na místě

V roce 2019 bylo zahájeno 151 OSI

V rámci SEPu na místě bylo v roce 2019 zahájeno celkem 151 kontrol na místě (angl. on-site inspection, dále též „OSI“) v porovnání se 156 v roce 2018. Plánování OSI vycházelo z priorit dohledu na rok 2019 (viz graf 22). Program OSI zůstal flexibilní, aby mohl být během celého roku pravidelně aktualizován s cílem řešit naléhavé situace a neočekávané události.

Graf 22

OSI v letech 2018 a 2019 v členění podle druhu rizika

Zdroj: ECB.

Plánování dohledu na místě je součástí průběžného dohledu. Ačkoli se program OSI řídí prioritami SSM v oblasti dohledu, je rovněž přiměřeným způsobem vycházejícím z rizik přizpůsoben specifickým rysům jednotlivých dohlížených subjektů. OSI čerpají z průběžného dohledu vykonávaného JST. Jsou doplňkovým, intruzivním a cíleným nástrojem dohledu, který je založen na úzké spolupráci s JST, ale zároveň zajišťuje dodatečný nezávislý pohled.

Jednou ze silných stránek evropského bankovního dohledu je schopnost provádět horizontální analýzy a srovnávat banky z celé eurozóny. Díky využití této schopnosti byl koncept kampaní OSI v roce 2019 dále rozšířen. Kampaň sdružuje několik OSI, které zkoumají stejné téma, a poskytuje tak kontrolním týmům rámec pro koordinaci, průběžnou spolupráci, sladění cílů a využití synergií. V průběhu roku se kampaňový přístup k OSI uplatňoval ve třech různých oblastech v souladu s prioritami dohledu: i) komerční a rezidenční nemovitosti, ii) pákové financování a obezřetné tržní ocenění a iii) nepřetržité fungování v souvislosti s riziky v oblasti IT.

1.3.2.1 Klíčová zjištění OSI

Následující analýza poskytuje přehled nejdůležitějších zjištění ze 113 OSI provedených v letech 2018 a 2019, o nichž byly závěrečné zprávy zveřejněny mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2018 a třetím čtvrtletím roku 2019.

Úvěrové riziko

Více než polovina kontrol úvěrového rizika se zaměřila na kvalitu aktiv a měla podobu přezkumu úvěrových složek. Ten odhalil potřebu dodatečných rezerv ve výši více než 5 mld. EUR a změnu zatřídění výkonných aktiv mezi nevýkonná aktiva ve výši přibližně 4,4 mld. EUR. Zbývající kontroly se zaměřily na kvalitativní aspekty procesu řízení úvěrového rizika. Při podrobnějším pohledu byla nejvážnější zjištění tato:

  • Nesprávná klasifikace dlužníků: nedostatky ve vymezování anebo označování expozic se selháním či nevýkonných expozic a vady v procesech zjišťování úlevy a zaznamenávání indikátorů včasného varování.
  • Podcenění očekávaných úvěrových ztrát: nadhodnocení zajištění a poměru napravených aktiv se selháním, nevhodné odhady peněžních toků a nedostatky v parametrech srážek při ocenění zajištění a tvorby rezerv.
  • Slabé monitorovací procesy: nedostatky v rozpoznávání včasných známek zhoršení úvěrů a neadekvátní systémy úvěrového hodnocení.
  • Nedostatečné procesy poskytování úvěrů: nedostatečné posuzování rizika dlužníka, neadekvátní mechanismy určování cen a nevhodné procesy schvalování výjimek.
Riziko v oblasti správy a řízení

Nejzávažnější zjištění v souvislosti s rizikem v oblasti správy a řízení se týkala těchto oblastí:

  • Podniková struktura a organizace: slabá celopodniková kultura rizik, nedostatek lidských zdrojů, nedostatky ve vnitřních kontrolních rámcích a nekomplexní obecné organizační zásady.
  • Vnitřní kontrolní funkce (včetně dodržování předpisů, řízení rizik a vnitřního auditu): vážné nedostatky v oblasti stavu, zdrojů a rozsahu činnosti všech vnitřních kontrolních funkcí.
  • Agregace údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích: nekomplexní podávání zpráv o řízení rizik a nedostatky v datové architektuře a IT infrastruktuře.
Riziko v oblasti IT

Většina vysoce závažných zjištění odhalila nedostatky v těchto oblastech:

  • Řízení bezpečnosti IT: nedostatečná opatření pro včasné odhalování a zmírňování bezpečnostních incidentů v oblasti IT a nesprávné nakládání s přístupovými právy k privilegovaným uživatelským účtům.
  • Řízení rizik v oblasti IT: nedostatečné posouzení zbytkových rizik.
  • Řízení IT operací: absence komplexní a přesné evidence aktiv.
Kapitálové riziko

Hlavní zjištění týkající se regulatorního kapitálu (1. pilíř) souvisela s nedostatky v přiřazení správných rizikových vah k expozicím, což vedlo k podhodnocení RWA, zejména pokud jde o úvěrové riziko v důsledku nesprávné alokace tříd expozic a určení hodnoty zajištění. Další zjištěné závažné nedostatky se týkaly neexistence vhodných kontrolních rámců pro postup výpočtu kapitálových požadavků.

Nejzávažnější zjištění odhalená při kontrolách ICAAP se týkala nedostatků při kvantifikaci rizik (zejména úvěrového rizika a úrokového rizika v bankovním portfoliu (angl. interest rate risk in the banking book, dále též „IRRBB“)), nedostatečně propracovaných rámců pro zátěžové testy (chybějící řešení všech podstatných rizik u dostatečně závažných, ale možných událostí) a podstatných nedostatků v začlenění ICAAP do rámce řízení.

Tržní riziko

Nejzávažnější zjištění se týkala měření a řízení rizika ocenění (nedostatky v metodikách pro umísťování finančních nástrojů do hierarchie reálné hodnoty, neadekvátní postupy vykazování zisku dne 1, neúplné rámce pro měření reálné hodnoty a závažné nedostatky v provádění regulačních technických norem EBA ohledně obezřetného oceňování).

IRRBB

Nejkritičtější zjištění týkající se IRRBB souvisela především s měřením a řízením rizik, tj. s nedostatečností kvantifikačních metod, s používáním nevhodných předpokladů a parametrů, s nedostatkem pádných důvodů pro modelování vkladů bez dohodnuté splatnosti, s neexistencí pravidelné validace modelů IRRBB a se slabinami v řízení skupiny.

Riziko likvidity

Většina vysoce závažných zjištění se týkala měření a monitorování rizik (chybná klasifikace vkladů, nesprávné předpoklady v metodice výpočtu LCR), dodržování požadavků na vykazování (nedostatečný přezkum a chyby ve výpočtu LCR) a zátěžového testování (v rámci scénářů zátěžového testování nejsou brány v úvahu specifické rysy jednotlivých institucí).

Obchodní modely a ziskovost

Nejkritičtější zjištění se týkala analýzy finančních projekcí (příliš optimistické finanční prognózy a scénáře) a analýzy ziskovosti (nedostatečná analýza klíčových faktorů ziskovosti a linií podnikání, nedostatky v oceňovacích nástrojích, pokud jde o zahrnutí všech nákladů a rizik).

Operační riziko

Nejkritičtější zjištění se týkala určení operačního rizika (neúplné pokrytí a definice významného operačního rizika) a jeho měření (nedostatky v procesu sběru údajů o operačním riziku, nedostatečná prevence rizik a nápravná opatření při řešení událostí spojených s výskytem operačního rizika).


1.4 Nepřímý dohled nad LSI

Pokud jde o dohled nad LSI, nařízení o SSM[33] pověřuje ECB dozorovou funkcí a přímý dohled nad těmito institucemi svěřuje NCA. V roce 2019 bylo dosaženo několika významných mezníků ve vývoji a udržování provozního rámce pro dohled NCA a nepřímý dohled ECB nad LSI.

1.4.1 Dozor nad dohledem nad LSI

V roce 2019 zpracovala ECB zprávu o rizicích týkajících se LSI, která byla zveřejněna v lednu 2020

V rámci svých činností dohledu v roce 2019 zpracovala ECB zprávu o rizicích týkajících se LSI, která byla zveřejněna v lednu 2020. Tato zpráva poskytuje výsledky každoročního hodnocení stavu sektoru LSI, které bylo provedeno ve spolupráci s NCA. Ve zprávě se pojí komplexní kvantitativní analýza stávajícího rizikového profilu LSI s výhledovějšími faktory hlavních rizik a slabých míst.

Kromě toho ECB pokračovala ve vývoji několika analytických nástrojů, které byly poskytnuty pracovníkům dohledu nad LSI v NCA. Tyto nástroje obsahují souhrnné ukazatele rizik v každé zemi v jurisdikci evropského bankovního dohledu, spolu s odpovídajícími celosystémovými srovnávacími standardy. Usnadňují rovněž lepší odhalování odlehlých hodnot v jednotlivých zemích.

ECB rovněž dále upravila svůj systém včasného varování pro LSI, jehož účelem je výhledově určit ty LSI, u nichž je pravděpodobné zhoršení finanční situace, a poskytnout vstupy pro nepřetržitý dialog s NCA.

ECB se nadále zaměřovala na institucionální systémy ochrany

Vzhledem k významu hybridních[34] institucionálních systémů ochrany (angl. institutional protection scheme, dále též „IPS“) pro sektory LSI v některých zemích v jurisdikci evropského bankovního dohledu ECB tyto systémy v roce 2019 nadále sledovala. Provedla rovněž hloubkovou analýzu jednoho IPS a podpořila žádost jednoho NCA o uznání jiného IPS.

Kromě toho ECB nadále aktivně spolupracovala s NCA a v průběhu roku absolvovala řadu návštěv a zasedání, a to jak na technické úrovni, tak na úrovni vedení. Bylo zorganizováno několik výměn zaměstnanců mezi ECB a NCA, kdy zaměstnanci ECB působili po dobu tří až šesti měsíců v NCA a naopak. Všechny tyto iniciativy přispívají k lepšímu fungování dohledu ECB.

V neposlední řadě ECB uspořádala několik seminářů na téma dohledových zpravodajských informací o LSI, které představují platformu pro diskusi s LSI a dalšími relevantními účastníky trhu.

Podpora společných vysoce kvalitních norem pro dohled nad LSI v rámci evropského bankovního dohledu

V roce 2019 pokračovala ECB v provádění řady iniciativ na podporu důsledného uplatňování vysoce kvalitních norem v oblasti dohledu nad LSI.

V roce 2019 byla u vysoce prioritních LSI uplatněna metodika SREP pro LSI

Po schválení metodiky SREP pro LSI[35] Radou dohledu ECB v lednu 2018 pracovaly ECB a NCA na jejím postupném provádění. V roce 2019 byla metodika SREP pro LSI uplatněna na vysoce prioritní LSI[36] a od roku 2020 by se měla uplatňovat na všechny LSI. S cílem zajistit jednotné uplatňování metodiky a podpořit NCA při jejím zavádění poskytla ECB zaměstnancům NCA například několik kurzů odborné přípravy. Rovněž pracovala na zdokonalení metodiky, aby lépe zohledňovala nově vznikající rizika.

Mimo všezahrnující proces SREP pro LSI dosáhla ECB dalšího pokroku v prosazování důsledného dohledu nad riziky v oblasti IT a kybernetickými riziky s dopadem na LSI. Její horizontální analýza určila osvědčené postupy, které ECB sdílela s pracovníky dohledu z NCA s cílem podpořit vysoce kvalitní dohled.

ECB dokončila projekt vnitrostátních účetních standardů

ECB také dokončila významný projekt, který se týkal vnitrostátních účetních standardů (dále též „nGAAP“). Zahrnoval vypracování metodiky pro převedení částí nGAAP do IFRS a nástroje pro liniové pracovníky dohledu. Tento nástroj posílí interní analytické schopnosti a usnadní porovnávání údajů od bank, které používají odlišné účetní standardy.

V roce 2019 pokračovala práce na politice SSM pro dohled nad finančnětechnologickými institucemi

Další klíčovou oblastí dohledu je rozvoj politiky SSM pro dohled nad finančnětechnologickými institucemi (včetně SI i LSI). Po zveřejnění příručky Guide to assessments of fintech credit institution licence applications v roce 2018 uspořádala ECB v květnu 2019 odvětvový dialog. Zaměřil se na používání úvěrového hodnocení založeného na umělé inteligenci a datech velkého objemu, jakož i na využívání cloud computingu a robotických poradenských služeb. V témže roce ECB rovněž přepracovala své centrum SSM pro finanční technologie, což je jediné místo shromažďující podklady na dané téma pro všechny orgány dohledu SSM, a zorganizovala kurzy odborné přípravy na toto téma v rámci společenství SSM pro dohled.

V neposlední řadě ECB v roce 2019 ověřila, jak NCA provádějí obecné zásady (EU) 2017/697[37] o uplatňování možností a případů vlastního uvážení ve vztahu k méně významným institucím.

1.4.2 Další důležitá témata pro dohled nad LSI

Po přijetí revidovaného nařízení o kapitálových požadavcích (angl. Capital Requirements Regulation, dále též „CRR II“)[38] a revidované směrnice o kapitálových požadavcích (angl. Capital Requirements Directive, dále též „CRD V“)[39] pracovaly ECB a NCA v roce 2019 na uplatňování zásady proporcionality při dohledu nad LSI. ECB zejména posoudila dopad nové klasifikace malých a nepříliš složitých institucí. Tato práce bude pokračovat i v roce 2020 v úzké spolupráci s orgánem EBA.

Po vstupu obecných pokynů EBA k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou v platnost začala ECB rovněž posuzovat provádění těchto obecných pokynů vnitrostátními příslušnými orgány v oblasti dohledu nad LSI. Tato činnost bude pokračovat i v roce 2020 a bude rovněž zahrnovat horizontální srovnávací analýzu ECB týkající se vzorku strategií LSI pro NPL.

V roce 2019 zahájila ECB posuzování standardů LSI pro upisování úvěrů

V roce 2019 zahájila ECB posuzování kritérií upisování úvěrů LSI. Toto posouzení bylo založeno na průzkumu, který byl následně doplněn sběrem statistických dat od národních centrálních bank a několika vybraných LSI. Tyto informace budou základem pro horizontální analýzu a podkladem pro následné práce v roce 2020.

V neposlední řadě ECB nadále podporovala konvergenci norem pro dohled nad LSI napříč členskými státy zúčastněnými na SSM tak, že NCA poskytla normalizované technické IT nástroje. Tyto nástroje vycházejí z nástrojů používaných ECB a vnitrostátními orgány dohledu pro účely dohledu nad SI, které jsou přizpůsobeny specifickým rysům LSI a potřebám pracovníků dohledu v NCA.


1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

Pokud jde o makroobezřetnostní politiku v eurozóně, ECB v souladu s úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM, v roce 2019 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům. V tomto omezeném rámci makroobezřetnostní politiky může ECB uplatňovat i) vyšší požadavky na příslušné kapitálové rezervy, než které uplatňují vnitrostátní orgány, a ii) přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik. Jako platforma pro interakci mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních hledisek v rámci SSM slouží členům Rady guvernérů a Rady dohledu makroobezřetnostní fórum. Dále se ECB podílela na činnosti Evropské rady pro systémová rizika (angl. European Systemic Risk Board, dále též „ESRB“), která je zodpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU.

V roce 2019 bylo od vnitrostátních orgánů obdrženo 105 makroobezřetnostních oznámení

V roce 2019 obdržela ECB od vnitrostátních orgánů 105 oznámení v oblasti makroobezřetnostní politiky. Většina těchto oznámení se týkala čtvrtletních rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv a rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí (G-SVI) anebo jiných systémově významných institucí (J-SVI). Posoudila rovněž oznámení o jiných makroobezřetnostních opatřeních, například o rezervách ke krytí systémového rizika, opatřeních zavedených podle článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)[40] a recipročním uplatňování makroobezřetnostních opatření přijatých v jiných členských státech.

Podle metodiky vypracované BCBS označila ECB a vnitrostátní orgány osm G-SVI v eurozóně[41], které budou v roce 2021 povinny držet dodatečné kapitálové polštáře v rozmezí od 1,0 % do 1,5 %. ECB dále obdržela od vnitrostátních orgánů oznámení o sazbách kapitálových polštářů pro 109 J-SVI. Tyto sazby byly v souladu s metodikou pro limity požadavků na kapitálové polštáře J-SVI, kterou ECB uplatňuje od roku 2016. Nyní byla dokončena revize této metodiky a revidovaná metodika bude zveřejněna v publikaci ECB Macroprudential Bulletin č. 10.


1.6 Další vývoj – rizika a priority dohledu pro rok 2020

Identifikace a hodnocení rizik, kterým dohlížené subjekty čelí, jsou zásadní pro úspěšný výkon bankovního dohledu a slouží jako základ pro priority dohledu, jež jsou stanovovány v rámci pravidelného strategického plánování. V říjnu 2019 zveřejnil bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu aktualizovanou mapu rizik SSM pro rok 2020 a další období.

Rizika spojená s hospodářským prostředím v eurozóně vzrostla, spolu s obavami o udržitelnost obchodních modelů bank

Třemi nejvýznačnějšími rizikovými faktory, které by podle očekávání měly v období 2020–2022 ovlivnit bankovní sektor, jsou i) problémy v ekonomice, v politice a v oblasti udržitelnosti dluhu v eurozóně, ii) udržitelnost obchodních modelů a iii) počítačová kriminalita a nedostatky v IT. Další rizikové faktory zahrnují riziko provádění spojené se strategiemi bank pro NPL, zmírňování úvěrových podmínek, přecenění na finančních trzích, porušení povinností, praní peněz a financování terorismu (viz graf 23).

Graf 23

Mapa rizik SSM pro rok 2020

Zdroje: ECB a vnitrostátní orgány dohledu.
* Riziko provádění spojené se strategiemi bank pro NPL se týká pouze bank s vysokým podílem NPL.
** Rizika spojená s klimatickou změnou jsou relevantnější v dlouhodobějším horizontu (tj. v horizontu delším než tři roky).

Ve srovnání s posouzením rizik pro rok 2019 se v důsledku zhoršujícího se výhledu růstu světové ekonomiky zvýšila rizika spojená s ekonomickým prostředím v eurozóně, a to zejména kvůli rostoucímu obchodnímu protekcionismu, nejistotám kolem brexitu a výrazným obavám o udržitelnost dluhu v některých zemích. Tento vývoj společně s delším obdobím nízkých úrokových sazeb, které by mělo podle očekávání pokračovat, zvyšuje obavy, pokud jde o sníženou ziskovost bank v eurozóně a udržitelnost jejich obchodních modelů. Intenzivnější šetření případů praní peněz rovněž zvyšuje riziko ztrát z důvodu porušení povinností.

S cílem zajistit, že banky budou tyto klíčové problémy řešit účinně, přezkoumal bankovní dohled ECB své priority dohledu, které byly následně zveřejněny spolu s mapou rizik SSM. V prvních letech evropského bankovního dohledu byla zásadní obnova zdraví bankovních rozvah, zaměření dohledu se však postupně posunulo. Nyní zahrnuje budoucí odolnost bank a udržitelnost jejich obchodních modelů. Priority dohledu byly proto upraveny tak, aby zahrnovaly vysoce prioritní oblasti, kterými jsou i) průběžná oprava rozvah, ii) posílení budoucí odolnosti a iii) opatření navazující na činnost v souvislosti s brexitem (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Priority dohledu pro rok 2020

Zdroj: ECB.
* Pozměněná činnost.
** Nová činnost / oblast zájmu v roce 2020.
1) Úvěry se selháním.
2) Na základě interních ratingů.
3) Interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity.

Stejně jako v předchozích letech bude pro zajištění účinného provádění uplatňován třístupňový přístup: i) plánování činností, které mají být prováděny evropským bankovním dohledem v roce 2020, na základě priorit dohledu, ii) zajištění toho, aby tyto činnosti byly prováděny, a konečně iii) posuzování účinnosti provedených činností, tj. v jaké míře skutečně dosáhly cílů stanovených v prioritách dohledu.

Box 3
Zelené finance

Ukázalo se, že klimatická a environmentální rizika a posun k udržitelnější ekonomice budou mít dopad na finanční systém a mohly by představovat finanční rizika pro banky v eurozóně.[42] Již druhý rok v řadě proto mapa rizik SSM pro rok 2020 označuje klimatická a environmentální rizika za jeden z klíčových rizikových faktorů pro banky v eurozóně v dlouhodobějším horizontu. V tomto kontextu provedla ECB v roce 2019 dva průzkumy, které zahrnovaly přibližně 30 významných institucí (jež představují zhruba 44 % veškerých bankovních aktiv v eurozóně) a řadu méně významných institucí, aby lépe pochopila postoj bank k začleňování klimatických a environmentálních rizik do jejich obchodní strategie, do jejich řízení rizik a do jejich správních a řídicích rámců.

Instituce se otázkou změny klimatu obecně zabývají. Jejich angažovanost se liší v závislosti na velikosti, obchodním modelu, složitosti a zeměpisné poloze banky. Obzvlášť zřejmé to je z „podnikového“ hlediska, neboť banky se zaměřují především na nastínění svého příspěvku k cílům udržitelnosti a na sledování obchodních příležitostí vyplývajících z rostoucí poptávky po ekologických finančních produktech.

Graf

Přístupy bank v oblasti řízení rizik ke klimatickým a environmentálním rizikům

(seznam přístupů k řízení rizik; počet bank)

Zdroj: Výpočty zaměstnanců ECB na základě dobrovolného průzkumu tržní praxe provedeného ECB-EBA mezi 24 významnými institucemi.

Většina dotazovaných bank uvedla, že potenciálně podstatná rizika představují buď rizika fyzická, nebo přechodná, ale že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o vtělení klimatických a environmentálních rizik do jejich systémů řízení rizika (např. začlenění do rámce pro ochotu riskovat nebo do interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP)) (viz graf). Při začleňování klimatických a environmentálních faktorů do těchto rámců se však banky potýkají s určitými metodickými problémy. Panuje nedostatek přesných údajů a relevantních ukazatelů, jelikož dlužníci zveřejňují pouze částečné informace a uvedené informace nejsou stejnorodé. Navíc je obtížné určit uskutečnitelné předpoklady toho, jak a kdy by se klimatická a environmentální rizika mohla zhmotnit. Důvodem je nejistota spojená s prováděním státních/vládních politik, dopad možného technologického pokroku a změny sentimentu na trhu. V současném okamžiku jsou zveřejňované informace o klimatických a environmentálních rizicích omezené a často nepříliš transparentní, pokud jde o definice a taxonomii, což ztěžuje jejich porovnání. Kromě toho jsou většinou retrospektivní, a postrádají tedy dlouhodobý výhled do budoucna, který je pro klimatická a environmentální rizika obzvlášť relevantní.

Ve světle výše uvedeného je ECB toho názoru, že by banky měly k řešení klimatických a environmentálních rizik zaujmout včasný a strategický přístup a zvýšit své úsilí o zveřejňování smysluplných informací o těchto rizicích. V tomto ohledu zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v prosinci 2019 akční plán udržitelných financí. Tento plán uvádí určitá klíčová politická sdělení a očekávání určená bankám a vybízí je, aby do svých strategií, systémů řízení rizika, zveřejňovaných informací a analýz scénářů již začaly vtělovat faktory týkající se životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení (angl. environmental, social and governance factors, dále též „ESG“).[43] Banky se totiž stále více zapojují do společných odvětvových iniciativ, aby zlepšily své metodiky pro měření těchto rizik a přispěly ke zveřejňování rozsáhlejších a srovnatelnějších informací.

Pokud jde o další vývoj, plánuje ECB zintenzivnit svůj dialog s bankovním sektorem s cílem zajistit adekvátní zohlednění klimatických a environmentálních rizik na základě aktuálních regulatorních rámců. Za tímto účelem ECB formuluje a sdělí bankám svá očekávání v oblasti dohledu v souvislosti s tím, jak by měly zohlednit klimatická a environmentální rizika ve svých obchodních strategiích, správních a řídicích rámcích a systémech řízení rizika a jak by měly zlepšit zveřejňování, aby bylo v tomto ohledu transparentnější. Bankovní dohled ECB bude rovněž pokračovat ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, finančními regulačními orgány (např. s EBA a Basilejským výborem pro bankovní dohled), jakož i s ostatními centrálními bankami a orgány dohledu (zejména prostřednictvím Sítě pro zelenější finanční systém) za účelem dalšího rozvoje svého přístupu k dohledu nad klimatickými a environmentálními riziky.


2 Povolení k činnosti, vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Změny počtu dohlížených subjektů

V říjnu 2019 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM[44] dokončeno roční hodnocení toho, zda některá banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti[45]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc provedená na základě změn ve struktuře skupin a jiného vývoje, ke kterému v bankovních skupinách došlo. Celkem sedm bank bylo klasifikováno jako významné v průběhu roku 2019 nebo od roku 2020, zatímco devět bank bylo ze seznamu významných institucí vyňato. V důsledku toho bylo k 1. listopadu 2019 klasifikováno jako významné 117 institucí[46] oproti 119 v předchozím ročním hodnocení významnosti ke dni 14. prosince 2018 (viz tabulka 1). Složení seznamu významných (SI) a méně významných institucí (LSI) se změnilo v důsledku nových skupinových struktur, odnětí licence, přemisťování podniků z důvodu brexitu, regulačních změn a dalšího vývoje. I když počet SI klesl, obecně narůstá jejich velikost a složitost, neboť bankovní skupiny konsolidují činnosti nebo je přemisťují ze Spojeného království do eurozóny.

V roce 2019 bylo do seznamu subjektů pod dohledem ECB doplněno sedm bank.

  • V důsledku ročního posouzení významnosti byla jedna banka, Akcinė bendrovė Šiaulių bankas, zařazena mezi významné poté, co se stala třetí největší úvěrovou institucí v Litvě. Pod přímým dohledem ECB je od 1. ledna 2020.
  • Vzhledem k brexitu se očekávalo, že čtyři banky, konkrétně UBS Europe SE, J.P. Morgan AG, Morgan Stanley Europe Holding SE a Goldman Sachs Bank Europe SE, výrazně zvýší svou podnikatelskou činnost v eurozóně, a byly tedy v roce 2019 umístěny pod přímý dohled ECB.
  • V roce 2019 byla mezi významné zařazena nová bankovní skupina, kterou vedla Cassa Centrale Banca – Credito Cooperativo Italiano S.p.A., protože její aktiva přesáhla hodnotu 30 mld. EUR. Skupina vznikla po konsolidaci řady družstevních záložen poté, co byl v Itálii přijat zákon za účelem reformy sektoru.
  • ECB rovněž převzala v dubnu 2019 na žádost lotyšské komise pro finanční a kapitálový trh dohled nad AS PNB Banka. ECB později prohlásila, že banka „je v selhání nebo že její selhání je pravděpodobné“.

Mezitím bylo ze seznamu bank pod dohledem ECB vyňato devět bank.

  • Pět bank se stalo pobočkami SI, a byly proto ze seznamu vyňaty, ale stále je nad nimi jakožto nad součástí skupiny vykonáván dohled: Luminor Bank AB, Luminor Bank AS a pobočky Barclays Bank plc v Německu, Francii a Itálii.
  • ECB ukončila přímý dohled nad třemi bankami na základě změn zavedených revidovanou směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD V), která z působnosti dohledu ECB vyloučila rozvojové banky: Landeskreditbank Baden-Württemberg-Förderbank, Landwirtschaftliche Rentenbank a NRW.BANK.
  • Jedné bance, konkrétně ABLV Bank Luxembourg, S.A., byla odňata licence.

Seznam dohlížených subjektů je aktualizován průběžně během roku. Aktuální verze seznamu je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Tabulka 1

Významné a méně významné bankovní skupiny nebo samostatné banky pod evropským bankovním dohledem po ročním hodnocení 2019

Zdroj: ECB.
Poznámky: „Celkovými aktivy“ se rozumí celková aktiva subjektů uvedených na seznamu dohlížených subjektů zveřejněném v prosinci 2019 (s rozhodným dnem 1. listopadu 2019). Rozhodným dnem pro celková aktiva je 31. prosinec 2018 (nebo nejnovější dostupný den použitý při posledním posouzení významnosti).

Komplexní hodnocení v roce 2019

V červenci 2019 ECB dokončila komplexní hodnocení týkající se společnosti Nordea Bank Abp, která se stala předmětem přímého dohledu ze strany ECB v roce 2018 v důsledku přemístění jejího ústředí ze Švédska do Finska. Ve stejném měsíci bylo dokončeno komplexní hodnocení šesti bulharských bank v návaznosti na žádost Bulharska o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Българска народна банка (Bulharská národní banka). Bulharské orgány přijímají v návaznosti na zjištění tohoto hodnocení příslušná opatření s cílem iniciovat úzkou spolupráci v roce 2020 (viz část 4.1).

V květnu 2019 Chorvatsko rovněž předložilo žádost o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Hrvatska narodna banka (viz část 4.1). V návaznosti na zavedený postup ECB v září 2019 tedy iniciovala komplexní hodnocení pěti chorvatských bank, která mají být dokončena ve druhém čtvrtletí roku 2020.

Další dvě banky v souvislosti s brexitem podstatně zvýšily svou přítomnost v členských státech zúčastněných na SSM. Komplexní hodnocení těchto bank byla iniciována v září 2019 a mají být dokončena ve druhém čtvrtletí roku 2020.

2.1.2 Povolovací řízení

Počet řízení

V roce 2019 uvědomily vnitrostátní příslušné orgány (NCA) bankovní dohled ECB o 3 569 povolovacích řízeních[47] (viz tabulka 2). Tato oznámení zahrnovala 34 žádostí o licenci, 15 odnětí licence, 36 zániků povolení k činnosti[48], 110 nabytí kvalifikovaných účastí, 407 pasportizací a 2 967 postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti (individuální posouzení členů vedení a dozorčích rad, držitelů klíčových funkcí a manažerů poboček ze třetích zemí)[49].

Tabulka 2

Povolovací řízení oznámená Evropské centrální bance

Poznámka: Metrika použitá k zajištění spolehlivosti údajů má poskytnout úplný přehled o skutečném počtu oznámených a vyřízených postupů, aniž jsou dotčeny případné menší nepřesnosti v důsledku dočasných problémů souvisejících s pracovními postupy.

V roce 2019 bylo dokončeno přibližně 1 282 rozhodnutí o povolení k činnosti[50]. Z toho předložila Rada dohledu 556 předloh rozhodnutí, které poté schválila Rada guvernérů. Zbývajících 726 schválilo vrcholové vedení v rámci přenesení pravomocí[51]. Těchto 1 282 rozhodnutí o povolení k činnosti tvoří 54,41 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu.

V porovnání s rokem 2018 se trendy v povolovacích řízeních rozcházejí: počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti významně vzrostl, zatímco počet společných postupů klesl nebo v případě kvalifikovaných účastí a pasportizací zůstal víceméně stabilní.

Vývoj společných postupů

Drtivá většina licenčních řízení v roce 2019 souvisela se založením nových LSI. Stejně jako v předchozích letech souvisely dva hlavní důvody nových žádostí bank s plánovaným vystoupením Spojeného království z EU a s rostoucím využíváním digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (finančnětechnologické obchodní modely).

Licenční řízení týkající se SI byly v prvé řadě důsledkem organizační restrukturalizace nebo potřeby rozšířit bankovní licenci na další regulované činnosti plánované bankou. Dva postupy týkající se SI souvisely s rozšířením povolení na investiční služby a jeden se týkal rozšíření povolení na emitování krytých dluhopisů. Jiný postup týkající se SI souvisel s významnou přeměnou společnosti, která zahrnovala přesun jejích bankovních služeb do nově založeného subjektu.

V lednu 2019 ECB zveřejnila konsolidované vydání obou částí své příručky Guide to assessments of licence applications.

Důvodem řízení o odnětí bylo hlavně dobrovolné ukončení podnikatelské činnosti bankou nebo fúze či jiné typy restrukturalizace. Zejména šlo o vzdání se licence, která tvořila zhruba polovinu všech řízení o odnětí. V omezeném počtu případů bylo nicméně příčinou odnětí povolení k činnosti nesplnění obezřetnostních požadavků ze strany instituce nebo nedodržení pravidel prevence praní peněz.

Významných institucí se týkala o něco více než polovina všech řízení souvisejících s kvalifikovanými účastmi. V roce 2019 byla mezi SI zaznamenána jen omezená přeshraniční konsolidace. Pokud jde o absolutní čísla, většina řízení týkajících se kvalifikovaných účastí oznámených ECB v roce 2019 souvisela s vnitřními reorganizacemi vlastnické struktury dohlížených subjektů. V prvé řadě bylo cílem těchto reorganizací zjednodušit strukturu skupiny anebo snížit náklady.

S nabytím podílů v SI soukromými kapitálovými investory nebo jinými dohlíženými subjekty souvisel malý počet řízení, ačkoli vůči roku 2018 nebyl pozorován žádný patrný trend. Tyto případy jsou často složité, zahrnují posouzení řady soukromých i veřejných zainteresovaných stran z mnoha aspektů a mohou mít důsledky pro budoucí politiky. Z hlediska významnosti a hloubky analýzy tyto případy představují většinu práce vykonané v souvislosti s postupy, které se týkají SI.

Značné úsilí v oblasti dohledu si v roce 2019 opět vyžádal brexit z hlediska posuzování bank, které chtěly přesunout činnosti svých subjektů se sídlem ve Spojeném království do eurozóny. ECB se těmto bankám průběžně věnovala. Důležitým ústředním tématem bylo zabránit tomu, aby tyto banky zřizovaly krycí společnosti. Za tímto účelem ECB s bankami podrobně projednávala jejich plány týkající se způsobu vnitřního řízení, personálního obsazení a organizace, účetních a zajišťovacích strategií a ujednání uvnitř skupiny.

Pokud jde o společné postupy obecně, v několika případech, zejména v souvislosti s kvalifikovanými účastmi, se žadatelé rozhodli svá oznámení po předložení prvních návrhů stáhnout z konkrétních důvodů týkajících se jednotlivých případů, včetně pochybností nebo obav vznesených během prvotního posouzení orgány dohledu.

Vývoj hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti

Z důvodu reformy a následné konsolidace odvětví družstevních záložen v Itálii, která vyústila ve vznik dvou velkých skupin družstevních záložen, byl ECB v roce 2019 oznámen výrazně vyšší počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti než v roce 2018. V důsledku toho také bylo pod přímý dohled ECB převedeno více než 200 malých úvěrových institucí, pro něž bylo (znovu) jmenováno přibližně 1 000 členů představenstev a dozorčích rad, kteří museli být v průběhu roku posouzeni.

Předmětem přibližně 75 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti oznámených v roce 2019 byli členové řídicího orgánu vykonávajícího funkci dohledu. Zbývajících 25 % se týkalo členů řídicího orgánu vykonávajícího řídicí funkci (přibližně 20 %), držitelů klíčových funkcí (3 %) a manažerů poboček ze třetích zemí (1 %).

Přibližně u 40 % členů řídicích orgánů, kteří byli posouzeni, měla ECB obavy ohledně jednoho nebo více kritérií způsobilosti a bezúhonnosti. ECB proto uložila SI podmínky, povinnosti nebo doporučení s cílem zjištěné obavy rozptýlit. Nejběžnější problémy se týkaly zkušeností a časového závazku členů představenstev a dozorčích rad.

Hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti ze strany ECB zahrnuje vzájemnou komunikaci s relevantními NCA i samotnými bankami. Kdykoli vyvstanou pochybnosti nebo obavy ohledně vhodnosti kandidáta, o stažení žádosti často rozhodnou buď sami kandidáti či daná instituce. Takové případy tedy nevedou k zápornému rozhodnutí. V roce 2019 byly žádosti v návaznosti na výše uvedenou vzájemnou komunikaci staženy ve 12 řízeních.

V srpnu 2019 ECB zveřejnila zprávu o deklarovaném časovém závazku nevýkonných členů ve vedoucích orgánech v rámci SSM. Referenční údaje, na nichž je tato zpráva založena, poskytují přehled o čase, který nevýkonní členové ve vedoucích orgánech vyčlenili na své funkce, a mají za cíl podporovat banky a orgány dohledu při posuzování vhodnosti uvedených členů.

V roce 2019 pokračovala ECB v intenzivním dialogu s bankami, které podávají nejvyšší počet žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti. Cílem bylo dále zprůhlednit hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, zlepšit související komunikaci a podpořit banky v podávání úplných a přesných žádostí. V rámci tohoto průběžného dialogu uspořádala ECB v únoru 2019 jednání se zástupci bank u kulatého stolu s cílem projednat a zdůraznit význam hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti při zajišťování vysoce kvalitního dohledu prováděného nevýkonnými členy ve vedoucích orgánech. Jednání u kulatého stolu umožnilo výměnu názorů o osvědčených postupech v oblasti správy a řízení a o společných náročných úkolech v této oblasti. Nevyřešeným problémem je roztříštěnost pravidel pro hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti napříč eurozónou.

Ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány ECB rovněž připravuje internetový portál s cílem řídit proces podávání a vyřizování žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti účinněji. Aktivní zapojení bank jakožto koncových uživatelů do fáze návrhu projektu bylo zajištěno prostřednictvím řady seminářů uspořádaných v letech 2018 a 2019. Další podrobnosti jsou uvedeny v boxu 2 o technologiích v oblasti dohledu.


2.2 Ohlašování případů porušení, vynucování a sankce

2.2.1 Vynucování a sankce

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a NCA na charakteru údajného porušení, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato (viz Výroční zpráva ECB o činnosti dohledu 2014). Sankce uložené Evropskou centrální bankou v rámci jejích úkolů dohledu jsou v souladu s platným právním rámcem zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Na týchž internetových stránkách jsou zveřejňovány sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na základě žádosti ECB.

Vezmeme-li v úvahu 11 řízení, která probíhala na konci roku 2018, ECB v roce 2019 projednávala 34 sankčních řízení (viz tabulka 3). Těchto 34 řízení vedlo k 11 rozhodnutím ECB.

Tabulka 3

Činnost ECB v oblasti vynucování a sankcí v roce 2019

Zdroj: ECB.
Poznámky: Několik rozhodnutí ECB se týkalo více než jednoho řízení. V roce 2019 bylo 12 řízení zakončeno šesti rozhodnutími ECB o uložení sankcí. Dalších 13 řízení bylo zakončeno pěti rozhodnutími ECB, která žádala relevantní NCA o zahájení řízení.

Z celkem 34 sankčních řízení projednávaných v roce 2019 jich 21 souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit deset SI.

V roce 2019 uložila ECB tři sankce v celkové výši 7,6 mil. EUR. Kromě toho byly v roce 2019 zveřejněny tři sankce přijaté koncem roku 2018

V roce 2019 přijala ECB tři sankční rozhodnutí, která vedla ke třem sankcím uloženým třem dohlíženým subjektům v celkové výši 7,6 mil. EUR. Kromě toho byla koncem roku 2018 přijata tři rozhodnutí o sankcích uložených jednomu dohlíženému subjektu (v celkové výši 0,6 mil. EUR). Tato rozhodnutí byla zveřejněna v roce 2019. Výše uvedené sankce byly uloženy za porušení, k nimž došlo v oblasti vlastního kapitálu, kapitálových požadavků, vykazování a velkých expozic.

V návaznosti na žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem udělily NCA v roce 2019 jednu důtku a uložily peněžitou sankci ve výši 0,1 mil. EUR

V průběhu roku 2019 bylo uzavřeno jedno řízení týkající se porušení přímo použitelného práva EU, a to z důvodu neexistence právního základu pro uložení sankcí v tomto konkrétním případě. Dalších osm řízení na konci roku stále probíhalo.

Pokud jde o zbývajících 13 sankčních řízení, která byla v roce 2019 projednávána, ECB neměla žádné přímé pravomoci v oblasti sankcí, a mohla tedy pouze požádat NCA o zahájení řízení. Tato řízení souvisela s podezřeními na údajná porušení vnitrostátního práva, kterým se provádějí ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV)[52], jež se většinou týkají požadavků na správu a řízení, ze strany SI nebo fyzických osob. V souvislosti s těmito řízeními přijala ECB pět rozhodnutí, která žádala NCA o zahájení sankčního řízení v rámci jejich vnitrostátní působnosti.

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem udělily relevantní NCA v roce 2019 jednu důtku a uložily peněžitou sankci ve výši 0,1 mil. EUR.

Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2019, podle oblastí porušení zobrazuje graf 24.

Graf 24

Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením

Zdroj: ECB.

2.2.2 Oznamování porušení pravidel

V roce 2019 obdržela ECB 133 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 10% nárůst

ECB má povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se často nazývá „whistleblowing“). ECB tedy vytvořila mechanismus oznamování porušení pravidel, který zahrnuje předem strukturovanou internetovou platformu, jež je přístupná prostřednictvím internetových stránek bankovního dohledu ECB.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2019 obdržela ECB 133 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 10% nárůst. 73 z nich se týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 63 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u deseti, že jsou v působnosti dohledu NCA. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), která spadala mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

Nejběžnějšími údajnými porušeními pravidel byly problémy se správou a řízením (72 %) a neadekvátní výpočet vlastního kapitálu a kapitálových požadavků (19 %). Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 25. Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly hlavně řízení rizik, vnitřních kontrol, požadavků na způsobilost a bezúhonnost a organizační struktury[53].

Graf 25

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

Zdroj: ECB.

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu pro oznamování porušení byly uvědomeny relevantní společné týmy dohledu. Tyto informace byly odpovídajícím způsobem zohledněny (např. posouzením jejich dopadu na rizikový profil dohlížených subjektů) a ECB na ně navázala v rámci svých úkolů dohledu. Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2019 v souvislosti s oznámeními porušení relevantních právních předpisů EU zahrnovala:

  • vnitřní posouzení založená na stávající dokumentaci (79 % případů),
  • žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (14 % případů),
  • žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (7 % případů).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Případy řešení krizí v roce 2019

3.1.1 Případ AS PNB Banka

Dne 15. srpna 2019 bankovní dohled ECB rozhodl, že AS PNB Banka je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné

Podle rámce EU pro řízení krizí může ECB po konzultaci s Jednotným výborem pro řešení krizí (angl. Single Resolution Board, dále též „SRB“) rozhodnout, že je dohlížený subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné (angl. failing or likely to fail, dále též „FOLTF“). Dne 15. srpna 2019 bankovní dohled ECB rozhodl, že lotyšská významná instituce (SI)[54] AS PNB Banka je podle čl. 18 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (angl. Single Resolution Mechanism Regulation, dále též „SRMR“)[55] v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. Zejména pak kontrola na místě provedená ECB odhalila skutečnosti nasvědčující tomu, že aktiva AS PNB Banka měla nižší hodnotu než její pasiva. Mimo to banka rovněž porušovala požadavky pro pokračující povolení k činnosti způsobem, který opodstatňoval odnětí jejího povolení k činnosti ze strany ECB.

Události směřující k rozhodnutí FOLTF

AS PNB Banka od prosince 2017 soustavně porušovala požadavky v rámci 2. pilíře

Od 31. prosince 2017 AS PNB Banka soustavně porušovala požadavky v rámci 2. pilíře, převážně v důsledku svých specifických nedostatků. Tyto specifické nedostatky spočívaly především ve i) vysokém počtu nevýkonných aktiv soustředěných v malém okruhu dlužníků, ii) ve strukturálním poklesu provozních výnosů, které byly v minulosti závislé na poplatcích z rozsáhlých mezinárodních peněžních převodů a z vedení bankovních účtů nerezidentů, a iii) ve výši administrativních nákladů pramenících z odměn členům rady a nákladů na právní služby.

Od března 2016 AS PNB Banka rovněž porušovala další požadavky

Kromě toho také AS PNB Banka porušovala od března 2016 další požadavky, zejména limity velkých expozic podle článku 395 nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), a od února 2018 vnitrostátní limit pro poskytování úvěrů spřízněným stranám ve výši 15 % použitelného kapitálu podle oddílu 43 odst. 1 lotyšského zákona o úvěrových institucích.

AS PNB Banka nedokázala požadavkům znovu vyhovět a dostala se do závažných potíží s kapitálem

Navzdory opakovaným výzvám příslušných orgánů (včetně rozhodnutí ECB o opatření včasného zásahu z 11. července 2019) nebyla AS PNB Banka schopna začít výše zmiňované požadavky opět plnit. Nadto externí auditor po prověření účetního výkazu AS PNB Banka za rok 2018 vydal výrok s výhradou, ve kterém uvedl, že bude nezbytné provést následné snížení hodnoty a úpravy reálné hodnoty. Celkové podhodnocení rezerv a nezaúčtované snížení reálné hodnoty aktiv v držbě banky, které byly zjištěny během auditu, byly natolik významné, že jejich vykázání bankou by představovalo porušení požadavků v rámci 1. pilíře. Následná kontrola úvěrového rizika na místě, kterou provedla ECB, závažné potíže s kapitálem AS PNB Banka potvrdila. Dle výsledků této kontroly měla AS PNB Banka ke dni 31. prosince 2018 zápornou čistou hodnotu.

Následkem toho Rada dohledu a Rada guvernérů ECB přistoupily k posouzení AS PNB Banka jako FOLTF

AS PNB Banka neposkytla důkazy o schopnosti doplnit svůj kapitál v patřičném časovém horizontu, jak stanoví rozhodnutí o včasném zásahu. S ohledem na tuto skutečnost a na základě výsledku kontroly na místě Rada dohledu 14. srpna 2019 rozhodla spustit proces FOLTF a zahájila formální konzultaci s výborem SRB. Následně Rada dohledu a Rada guvernérů ECB přistoupily k posouzení subjektu AS PNB Banka jako FOLTF. Dne 15. srpna 2019 bylo posouzení FOLTF zasláno v souladu s článkem 18 SRMR jak výboru SRB, tak Evropské komisi. Bankovní dohled ECB o svém rozhodnutí v souladu s článkem 81 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (angl. Bank Recovery and Resolution Directive, dále též „BRRD“)[56] a CRD IV rovněž vyrozuměl všechny příslušné orgány.

Spolupráce a výměna informací s výborem SRB

Bankovní dohled ECB informoval výbor SRB ihned po převzetí přímého dohledu nad AS PNB Banka. Situace banky ve vztahu k jejímu kapitálu byla podrobně projednána se zástupci výboru SRB na zasedáních krizového řízení uspořádaných ECB. Výbor SRB byl rovněž přizván k účasti jako pozorovatel na příslušných zasedáních Rady dohledu ECB. Dále se představitel ECB zúčastnil jako pozorovatel všech výkonných jednání výboru SRB, která s případem souvisela, včetně zasedání, na němž výbor SRB přijal rozhodnutí nezahájit proces řešení krize.

Činnosti navazující na posouzení FOLTF

Bankovní dohled ECB odňal AS PNB Banka licenci v únoru 2020 na návrh FCMC

Výbor SRB 15. srpna 2019 rozhodl, že v případě AS PNB Banka nezahájí proces řešení krize. Výbor dospěl k závěru, že i když byly splněny podmínky pro zahájení procesu řešení krize uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) SRMR, nedošlo k naplnění podmínky z čl. 18 odst. 1 písm. c) související s veřejným zájmem. Souběžně rozhodla lotyšská komise pro finanční a kapitálové trhy (angl. Financial and Capital Market Commission, dále též „FCMC“) uvalit na AS PNB Banka moratorium, které s okamžitou účinností pozastavilo její finanční aktivity. Dále komise FCMC ve výkonu své funkce pověřeného orgánu podle směrnice 2014/49/EU[57] rozhodla, že kryté vklady AS PNB Banka budou nedisponibilní. Dne 22. srpna 2019 komise FCMC předložila příslušnému soudu návrh[58] na prohlášení úpadku. Soud dne 12. září 2019 prohlásil úpadek AS PNB Banka a jmenoval insolvenčního správce. Bankovní dohled ECB odňal AS PNB Banka licenci v únoru 2020 na návrh komise FCMC, která na úpadkové řízení nadále dohlíží.

Základní ponaučení

Případ AS PNB Banka opět upozorňuje na problematický nesoulad mezi spouštěcími mechanismy řešení krizí, insolvence/likvidace a odnětí licence

Jak již bylo zdůrazněno v rámci ponaučení z případu ABLV Bank uvedeného ve Výroční zprávě ECB o činnosti dohledu 2018, nedostatečný soulad mezi spouštěcími mechanismy pro FOLTF podle BRRD/SRMR, pro likvidační řízení podle vnitrostátního insolvenčního práva a pro odnětí licence podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí CRD IV, vede k výrazné nejistotě. Po stanovení statusu FOLTF pro AS PNB Banka a rozhodnutí výboru SRB, že řešení krize není ve veřejném zájmu, nebylo možné okamžitě zahájit úpadkové řízení, neboť podle lotyšských právních předpisů je nutné rozhodnutí soudu. V důsledku tohoto zdržení byly podniknuty další kroky, jako například omezení činnosti ze strany komise FCMC (uvalení moratoria), které byly nezbytné pro zohlednění rizika, že úpadkové řízení bude zahájeno se zpožděním.

ECB již na problém s nesouladem spouštěcích mechanismů pro FOLTF a pro platební neschopnost / odnětí licencí upozornila zákonodárce EU po případu ABLV Bank. Ve výsledku byl do BRRD II zaveden požadavek, aby v případech, kdy řešení krize není ve veřejném zájmu, byla členskými státy zajištěna řádná likvidace subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Přestože se tímto záležitost do jisté míry vyřešila, jedná se o velmi obecný požadavek, který se nevypořádává s nesouladem mezi spouštěcími mechanismy pro FOLTF a pro odnětí licencí. Bude tedy důležité transponovat BRRD II ve všech členských státech EU srovnatelně, aby se v bankovní unii zajistily rovné podmínky. V této souvislosti může být rovněž nutná reforma vnitrostátních režimů pro ukončení bankovních aktivit a potenciálně i některých aspektů pravidel upravujících platební neschopnost bank. Tyto postupy by společně zajistily soulad odlišných spouštěcích mechanismů a usnadnily správné plánování v dobách krize.

3.1.2 Komunikace týkající se AS PNB Banka

Komunikace je jedním z nepostradatelných prvků řízení krize. Schopnost ukázat, že odpovědné orgány krizi řeší, může zmírnit reakce trhu a omezit tak rizika přenosu. Je-li banka v selhání nebo je-li její selhání pravděpodobné, je účinná komunikace s veřejností zásadní. Z tohoto důvodu tisková zpráva, ve které ECB oznámila posouzení AS PNB Banka jako FOLTF[59], uvádí relevantní fakta o selhávající bance a jednoznačně objasňuje, jak na nedostatky zjištěné příslušnými orgány reagují orgány dohledu.

Koordinace jednotlivých zainteresovaných stran, která umožní poskytnout veřejnosti srozumitelné a komplexní informace, má zásadní význam. V případě AS PNB Banka ECB, výbor SRB a komise FCMC v oblasti komunikačních aktivit úzce spolupracovaly. Ve čtvrtek 15. srpna 2019, po hodnocení ECB, že AS PNB Banka je FOLTF, oznámil výbor SRB, že řešení krize není ve veřejném zájmu.[60] Krátce na to bankovní dohled ECB a komise FCMC jednotně oznámily hodnocení ECB v otázce FOLTF a příslušná rozhodnutí FCMC o uvalení moratoria a stanovení nedostupnosti vkladů.[61]

3.1.3 Případ Banca Carige

Dne 2. ledna 2019 ECB jmenovala tři dočasné správce a tříčlenný dozorčí výbor pro převzetí Banca Carige a nahrazení jejího představenstva. Toto rozhodnutí následovalo poté, co většina členů představenstva Banca Carige odstoupila.

Rozhodnutí o zavedení dočasné správy představovalo opatření včasného zásahu s cílem zajistit udržitelný soulad s obezřetnostními požadavky. Součástí tohoto plánu bylo posílení kapitálu a zavedení opatření snižujících riziko za účelem potenciálního spojení podniků. Úkolem dočasných správců bylo zabezpečit stabilitu Banca Carige prostřednictvím pečlivého sledování její situace, průběžného informování ECB a v případě potřeby přijetím opatření k zajištění toho, aby banka opět udržitelně dodržovala kapitálové požadavky.

Dne 20. září 2019 bylo na mimořádné valné hromadě akcionářů Banca Carige schváleno posílení kapitálu v celkové výši 900 mil. EUR. To zahrnovalo emisi nových akcií (387 mil. EUR), převod původních dluhopisů z kapitálu tier 2 do kmenového kapitálu tier 1 (313 mil. EUR) a emisi nových dluhopisů tier 2 (200 mil. EUR). Posílení kapitálu bylo předně zajištěno ze strany italského fondu pro ochranu mezibankovních vkladů (Fondo Interbancario per la tutela dei depositi, dále též „FITD“) a jeho dobrovolného zásahového systému (angl. Voluntary Intervention Scheme, dále též „VIS“) a jako minoritní akcionář s opcí na akcie Banca Carige v držbě FITD a VIS se na posílení rovněž podílela Cassa Centrale Banca Credito Cooperativo Italiano.

Po navýšení kapitálu na konci prosince 2019 byly novými akcionáři jmenovány nové řídicí orgány Banca Carige. Dočasná správa byla ukončena na konci ledna 2020.


3.2 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

V roce 2019 stejně jako v předchozích letech bankovní dohled ECB a výbor SRB při výkonu svých funkcí pokračovaly v úzké spolupráci.

Bankovní dohled ECB konzultoval s výborem SRB ozdravné plány

V souladu s regulatorním rámcem bankovní dohled ECB konzultoval s výborem SRB 98 ozdravných plánů předložených významnými institucemi, kde ECB působí jako orgán dohledu na konsolidovaném základě. Zpětná vazba poskytnutá výborem SRB byla zohledněna při posuzování ozdravných plánů a případně zapracována do dopisů podávajících zpětnou vazbu jednotlivým bankám.

Výbor SRB konzultoval s bankovním dohledem ECB plány řešení krize

Stejně tak v rámci cyklu konzultací plánů řešení krize výbor SRB konzultoval s bankovním dohledem ECB pět souborů plánů řešení krize (celkem přibližně 30 jednotlivých plánů), včetně otázky určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (angl. minimum requirement for own funds and eligible liabilities, dále též „MREL“) a hodnocení způsobilosti k řešení krize. Bankovní dohled ECB zvážil možné důsledky z hlediska předpokladu nepřetržitého trvání jednotky a poskytl zpětnou vazbu. Dále byly s bankovním dohledem ECB projednávány také výpočty příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí s přihlédnutím k možným dopadům na SI.

V roce 2019 bankovní dohled ECB a výbor SRB pokračovaly v úzké spolupráci na všech úrovních. Rada dohledu ECB přizvala předsedu výboru SRB jako pozorovatele ke svým zasedáním pro témata týkající se úkolů a povinností výboru SRB a naproti tomu se jako pozorovatel účastnil zástupce ECB výkonných i plenárních zasedání výboru SRB.

Provádění souboru bankovních předpisů zvýšilo interakci s výborem SRB

Po technické stránce práce na provádění souboru bankovních předpisů[62] zvýšila četnost i kvalitu interakce mezi bankovním dohledem ECB a výborem SRB, co se týče oblastí politiky spojených s krizovým řízením. Usilovná spolupráce mezi bankovním dohledem ECB a výborem SRB probíhala v rámci příslušných výborů i napříč relevantními horizontálními funkčními složkami.

Memorandum o porozumění mezi ECB a výborem SRB (přezkoumané v letech 2017–18)[63] umožnilo dále posílit každodenní spolupráci a výměnu informací mezi společnými týmy dohledu a vnitřními týmy příslušnými k řešení krize.


3.3 Práce na plánování ozdravných postupů

Ozdravné plány mají zajistit odolnost bank vůči vážnému finančnímu napětí

Při hodnocení ozdravných plánů je hlavním cílem ECB zajistit, aby byly banky připraveny a schopny obnovit svou životaschopnost v obdobích vážného finančního napětí. To znamená, že tyto plány musí zahrnovat důvěryhodné ozdravné postupy, které lze účinně a včas provést. Spolehlivé ozdravné plány jsou jedním z klíčových prvků zajišťujících účinnost evropského rámce pro řízení krizí.

Srovnávání ozdravných plánů SI, které ECB provedla v roce 2019, přineslo několik důležitých poznatků.

Mnohým bankám dělá potíže vypracovat věrohodný odhad jejich celkové schopnosti ozdravení

Zaprvé, i když se má za to, že po stránce správy a řízení, jakož i výběru a nastavení ukazatelů splňují ozdravné plány SI minimální požadavky krizového řízení, k jejich efektivnímu využití v krizových situacích je stále zapotřebí dalšího zlepšení. Srovnáváním se potvrdilo, že mnohým bankám dělá potíže zejména vypracování věrohodného odhadu jejich celkové schopnosti ozdravení (angl. overall recovery capacity, dále též „ORC“)[64].

V důsledku toho ECB vymezila oblast komunikace s institucemi o možnostech zlepšení výpočtů a hlášení jejich ORC jako klíčovou pro rok 2019. V červnu 2019 uspořádala seminář s více než 180 účastníky z 88 bank. ECB vysvětlila, jak vypočítat věrohodnou hodnotu ORC na základě osvědčených postupů popsaných ve zprávě ECB o ozdravných plánech z roku 2018. Podle těchto postupů se nejdříve sestaví seznam všech věrohodných možností, následně se zohlední omezující faktory (např. vzájemná výlučnost, provázanost variant a provozní omezení při souběžném nasazení více variant) a nakonec se při sestavování odhadu ORC posoudí citlivost ozdravných postupů na různé scénáře.[65]

Třetina bank ve svých ozdravných plánech dosud neuvádí postupy zajištění dostatečné krátkodobé likvidity

Druhým klíčovým poznatkem, který vyplynul ze srovnávání provedeného ECB, je, že třetina bank dosud nemá postupy zajištění dostatečné likvidity, které by bylo možné pohotově zavést (nejdéle do tří měsíců). Nadcházejícím cílem je lépe porozumět důvodům této skutečnosti a zajistit, aby se banky potřebou zahrnout postupy pro zajištění dostatečné krátkodobé likvidity do svých ozdravných plánů začaly zabývat.

V roce 2019 se zvýšil počet bank, které mají vypracované příručky a provádějí zkoušky nanečisto

Závěrečným a povzbuzujícím poznatkem ze srovnávání provedeného ECB je, že v roce 2019 se zvýšil počet bank, které mají vypracované příručky a provádějí zkoušky nanečisto.[66] Tyto kroky se řadí mezi osvědčené postupy a ECB je vyzdvihla a prosazovala ve své zprávě za rok 2018 jako užitečné nástroje ke zlepšení využitelnosti ozdravných plánů v krizových situacích. Příručku má nyní 40 % všech SI a 27 % provedlo svoji první zkoušku nanečisto.


3.4 Krizové řízení u méně významných institucí

Řízení krize u méně významné instituce (LSI) vyžaduje, aby si relevantní vnitrostátní příslušný orgán (NCA) a ECB intenzivně vyměňovaly informace a úzce koordinovaly postup – NCA coby orgán přímého dohledu nad LSI a ECB ve výkonu funkce dozoru a coby orgán příslušný k rozhodování o společných postupech. Nutnost intenzivnější spolupráce nastává ve chvíli, kdy se LSI začne přibližovat bodu ztráty životaschopnosti. V této fázi musí ECB a NCA navázat kontakt ve věci odnětí povolení k činnosti, posouzení nabývání či zvýšení kvalifikovaných účastí a udělení nových povolení k činnosti (např. pro překlenovací instituci).

V tomto ohledu ECB úzce spolupracovala s NCA přibližně v 15 případech, které se týkaly zhoršení finanční situace LSI v roce 2019. Ve dvou z těchto případů ECB přijala rozhodnutí o odnětí licence v návaznosti na prohlášení stavu FOLTF odpovídajícím NCA.[67] Důvodem k odnětí licence je obvykle situace, kdy instituce nesplňuje obezřetnostní požadavky nebo nedodržuje pravidla předcházení praní peněz.

Cílem této úzké spolupráce v oblasti krizového řízení je podpořit NCA a ECB při plnění jejich příslušných úkolů a zajistit dostupnost požadovaných informací, až bude zapotřebí rychle přijmout naléhavá rozhodnutí. Vyměňované informace, přijímaná opatření a spolupráce mezi ECB a NCA jsou úměrné rizikům, jež LSI představuje, a to i s přihlédnutím k řešením v soukromém sektoru, která již určil NCA. Po celý rok 2019 se spolupráce mezi NCA a ECB vyznačovala pravidelnou a podrobnou výměnou informací. Její součástí bylo mimo jiné ustavení zvláštních koordinačních skupin pro krizové řízení sestávajících z pracovníků ECB a NCA za účelem zajistit účinnou a koordinovanou spolupráci mezi institucemi. Toto prohloubení spolupráce umožňuje přijímat opatření a rozhodnutí dohledu včasně a koordinovaně vždy, když je potřeba.

Mezi hlavní příčiny zhoršení finanční situace LSI v roce 2019 se řadí jednak neživotaschopné obchodní modely a nízká ziskovost, jednak nedostatky v systémech správy a řízení a nedostatečné rámce proti praní peněz (angl. anti-money laundering, dále též „AML“). V tomto ohledu rozložení krizových případů napříč jurisdikcemi rovněž odráželo skutečnost, že specifické zeměpisné oblasti, na něž se vztahuje SSM, jsou více postiženy strukturálně nízkou ziskovostí v bankovním sektoru a jsou více vystaveny rizikům spojeným s AML.

Závěrečným bodem je různorodost vnitrostátních přístupů a postupů, jež byly zjištěny během intenzivní spolupráce v oblasti krizového řízení; tato různorodost taktéž poukazuje na potřebu harmonizovaného evropského přístupu při řešení situace ohrožených bank. Ačkoli jsou již zavedeny evropské mechanismy dohledu a řešení krizí, reakce na krizi stále z velké části závisí na vnitrostátních právních předpisech týkajících se řešení krizí a platební neschopnosti – a plně tak podléhá jejich nesourodosti.


4 Přeshraniční spolupráce

4.1 Rozšíření bankovní unie prostřednictvím úzké spolupráce

Členské státy mimo eurozónu se mohou bankovní unie účastnit prostřednictvím úzké spolupráce

Členské státy EU, jejichž měnou není euro, mohou požádat o navázání úzké spolupráce mezi ECB a jejich vnitrostátním příslušným orgánem (angl. national competent authority, dále též NCA). Hlavní podmínky pro tento postup jsou stanoveny v článku 7 nařízení o SSM a procesní aspekty jsou vymezeny v rozhodnutí ECB/2014/5 o úzké spolupráci[68]. Jakmile dojde k navázání úzké spolupráce, NCA těchto členských států přistoupí k jednotnému mechanismu dohledu (SSM), zatímco jejich vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize se připojí k jednotnému mechanismu pro řešení krizí (angl. Single Resolution Mechanism, dále též „SRM“). Účast NCA členských států mimo eurozónu na SSM prostřednictvím úzké spolupráce rozšiřuje bankovní unii, podporuje integrovanější bankovní dohled a zároveň také přispívá k zachování a prohloubení vnitřního trhu.

Podle nařízení o SSM a rozhodnutí ECB/2014/5 musí členský stát mimo eurozónu ECB formálně požádat, aby zahájila proces navázání úzké spolupráce.

Bulharsko a Chorvatsko předložily žádosti o navázání úzké spolupráce

Dne 27. května 2019 se Chorvatsko stalo druhým členským státem, který formálně požádal o navázání úzké spolupráce v oblasti bankovního dohledu mezi svou národní centrální bankou (Hrvatska narodna banka) a ECB. Stalo se tak po žádosti Bulharska o navázání úzké spolupráce mezi Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) a ECB, která byla předložena dne 18. července 2018.

Postup pro navázání úzké spolupráce spočívá v právním hodnocení a komplexním hodnocení

Postup navázání úzké spolupráce zahrnuje dva hlavní prvky. Prvním je právní hodnocení příslušných vnitrostátních právních předpisů, které ukládají NCA povinnost přijmout všechna opatření požadovaná ECB ve vztahu k úvěrovým institucím, jakmile bude úzká spolupráce navázána. Toto hodnocení rovněž zohledňuje praktické provádění těchto právních předpisů. Druhý prvek zahrnuje komplexní hodnocení vybraných[69] úvěrových institucí usazených v členském státě, který žádost podává. Komplexní hodnocení zahrnuje přezkum kvality aktiv a zátěžový test založený na metodikách ECB.[70] Kromě toho zahajuje ECB s NCA daného členského státu technický dialog s cílem usnadnit jeho hladký přechod na přístup k dohledu v rámci SSM.

Posouzení žádosti Bulharska o navázání úzké spolupráce

V roce 2019 pokračovala ECB v posuzování žádosti Bulharska o navázání úzké spolupráce

V roce 2019 pokračovala ECB v právním hodnocení požadovaném v souvislosti s budoucí úzkou spoluprací s bulharským NCA. Dne 26. července 2019 byly navíc zveřejněny výsledky komplexního hodnocení šesti bulharských úvěrových institucí. Výsledky tohoto komplexního hodnocení veřejně podpořila Българска народна банка (Bulharská národní banka). Vzhledem k tomu, že dvě z těchto šesti bank nesplnily příslušné prahové hodnoty, které byly při tomto hodnocení použity, Българска народна банка (Bulharská národní banka) se nyní zabývá návaznými opatřeními reagujícími na tato zjištění s cílem řešit nedostatky předtím, než ECB přijme rozhodnutí o úzké spolupráci.

Posouzení žádosti Chorvatska o navázání úzké spolupráce

ECB zahájila hodnocení žádosti Chorvatska o navázání úzké spolupráce

V reakci na žádost podanou Chorvatskem přijala ECB dne 8. července 2019 stanovisko[71] k chorvatským návrhům právních předpisů. Právní předpisy byly nezbytné pro vytvoření mechanismů pro fungování úzké spolupráce a pro poskytování veškerých informací, které může ECB požadovat za účelem provedení komplexního hodnocení chorvatských úvěrových institucí. Dne 7. srpna 2019 ECB oznámila, že povinnému komplexnímu hodnocení bude podléhat pět bank usazených v Chorvatsku.[72] Tento proces byl zahájen v září 2019 a je založen na údajích k 30. červnu 2019. Obdobně jako v případě Bulharska lze očekávat, že ECB dokončí komplexní hodnocení zhruba do jednoho roku od předložení formální žádosti Chorvatska.

V roce 2019 ECB neobdržela žádné další formální žádosti o úzkou spolupráci, avšak na technické úrovni se uskutečnily některé neformální výměny s členskými státy s cílem objasnit příslušné aspekty úzké spolupráce.


4.2 Evropská a mezinárodní spolupráce

Protože jsou banky z eurozóny přítomny ve více než 90 neevropských jurisdikcích (viz obrázek 4), spolupracuje SSM ve velkém rozsahu s dalšími orgány dohledu vně i uvnitř EU. Z toho důvodu je ECB odhodlána usnadňovat spolupráci, ať už svými příspěvky k činnosti kolegií dohledu, nebo rozvíjením nástrojů spolupráce, jako jsou memoranda o porozumění (angl. Memorandum of Understanding, dále též „MoU“). Ta byla dosud dojednána s protějšky, jako jsou orgány dohledu členských států EU mimo eurozónu, orgány dohledu třetích zemí a vnitrostátní orgány dohledu nad trhem.

Obrázek 4

Pobočky a dceřiné společnosti bank z eurozóny mimo EU v roce 2019

Zdroj: ECB.

Bankovní dohled ECB obecně spolupracuje s dalšími orgány obezřetnostního dohledu prostřednictvím MoU, kolegií orgánů dohledu nebo dohod uzavíraných případ od případu (viz obrázek 5).

Obrázek 5

Přehled činností ECB v oblasti mezinárodní a evropské spolupráce

Spolupráce s jinými orgány dohledu EU

ECB pravidelně spolupracuje s NCA zemí EU mimo eurozónu, a to v souladu s ustanoveními CRD IV týkajícími se společných rozhodnutí, spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány v EU.

Bankovní dohled ECB dosud uzavřel také MoU s 15 orgány dohledu v EU, včetně vnitrostátních orgánů dohledu nad trhem. Kromě toho podepsal mnohostranné MoU, v němž jsou stanoveny praktické postupy pro výměnu informací se 48 orgány zabývajícími se bojem proti praní peněz a financování terorismu, které vykonávají dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v rámci Evropského hospodářského prostoru (viz také box 4). Bankovní dohled ECB tedy uzavřel celkem devět dvoustranných a vícestranných MoU s více než 60 orgány z EU.

S ohledem na plánované vystoupení Spojeného království z EU uzavřela ECB rámec pro spolupráci rovněž s jeho orgánem pro obezřetnostní regulaci a orgánem pro dohled nad chováním ve finančním odvětví (Financial Conduct Authority), což umožní pokračující a hladkou spolupráci v oblasti dohledu a výměnu informací.

Box 4
ECB a boj proti praní peněz

Při vytváření rámce SSM se zákonodárci EU rozhodli ponechat odpovědnost za boj proti praní peněz a financování terorismu (angl. anti-money laundering and combating the financing of terrorism, dále též „AML/CFT“) na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní orgány odpovědné za AML/CFT jsou povinny dohlížet nad tím, aby úvěrové instituce dodržovaly závazky v oblasti AML a účinně je prováděly.

Je však důležité, aby ECB při plnění svých úkolů dohledu podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení o SSM[73] brala v úvahu výsledky dohledu v oblasti AML/CFT. To dále potvrzuje revidovaná směrnice o kapitálových požadavcích (CRD V), kterou přijal Evropský parlament v dubnu 2019. V 20. bodě odůvodnění se uvádí, že „(...) [Vedle orgánů a subjektů odpovědných za AML/CFT] náleží významná úloha při odhalování a napravování nedostatků [v oblasti AML/CFT] příslušným orgánům pověřeným vydáváním povolení a obezřetnostním dohledem. Tyto příslušné orgány by proto měly problematiku praní peněz a financování terorismu důsledně začleňovat do svých příslušných činností dohledu (...)“.

Souběžně se zavedením CRD V, která dále vyjasňuje úlohu orgánů obezřetnostního dohledu, pokud jde o AML/CFT, došlo v posledních dvou letech k významným iniciativám na posílení celounijního rámce pro AML/CFT. Dne 9. července 2018 vstoupila v platnost pátá směrnice o AML[74] a v současné době ji čeká provedení do vnitrostátního práva. V prosinci 2018 schválila Rada pro hospodářské a finanční věci ambiciózní akční plán pro AML, který mají provádět tři evropské orgány dohledu spolu s ECB a vnitrostátními orgány pro obezřetnostní dohled a pro AML/CFT. Tyto iniciativy mají podporovat spolupráci mezi orgány odpovědnými za AML/CFT a obezřetnostní dohled a zlepšit sbližování dohledu mimo jiné tím, že poskytnou společné pokyny, jak začlenit aspekty týkající se AML/CFT do procesu obezřetnostního dohledu.

Pátá směrnice o AML zavedla dva významné nové prvky, pokud jde o úlohu ECB v oblasti AML/CFT. Zaprvé, změnou článku 56 CRD IV bylo ECB umožněno vyměňovat si důvěrné informace s vnitrostátními orgány dohledu odpovědnými za AML/CFT. Zadruhé, stanovila požadavek, aby ECB podepsala dohodu vymezující praktické postupy pro výměnu informací s vnitrostátními orgány odpovědnými za AML/CFT, které vykonávají dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v rámci Evropského hospodářského prostoru. ECB se účastní výměny informací na základě tohoto rámce od podepsání této dohody v lednu 2019.

Širší výměna informací mezi ECB a orgány dohledu v EU odpovědnými za AML/CFT by měla příznivě ovlivnit provádění jak AML/CFT, tak obezřetnostního dohledu na úrovni EU. V rámci přístupu ECB je orgánům dohledu v EU odpovědným za AML/CFT pravidelně zasílán soubor dohledových informací, který je běžně vytvářen pro účely plnění obezřetnostních úkolů. Dohledové informace shromážděné například v rámci kontrol na místě jsou zasílány ad hoc, pokud jsou související zjištění považována za relevantní pro příslušný orgán odpovědný za AML/CFT, který dohlíží na dotčený subjekt. Orgány odpovědné za AML/CFT naopak zasílají informace ECB, pokud je považují za relevantní a nezbytné pro výkon úkolů stanovených v nařízení o SSM. Bankovní dohled ECB navíc posílil svou angažovanost v oblasti AML/CFT tím, že zřídil novou horizontální koordinační funkční složku pro AML, kterou tvoří malý tým se třemi hlavními povinnostmi:

  • působit jako „ústřední kontaktní místo“ pro otázky v oblasti AML/CFT týkající se SI a usnadnění výměny informací s orgány odpovědnými za AML/CFT (včetně podpisu dalších memorand o porozumění s orgány zemí, které nejsou členy EU),
  • zřídit ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány (NCA) síť orgánů obezřetnostního dohledu pro AML s cílem dosáhnout soudržného systémového přístupu za účelem lepšího začlenění rizika praní peněz a financování terorismu do obezřetnostního dohledu,
  • fungovat jako interní centrum odborných znalostí v oblasti obezřetnostních otázek souvisejících s AML/CFT.

Na základě toho nová koordinační funkční složka bankovního dohledu ECB pro AML koordinuje činnost v rámci evropského bankovního dohledu, pokud jde o zlepšení metodických přístupů při udělování povolení k činnosti a při kontrolách na dálku i na místě, s cílem zajistit, aby aspekty týkající se AML/CFT byly důsledně zohledňovány v rámci obezřetnostního dohledu. Spolupracuje s interní pracovní skupinou ECB pro AML/CFT, která spojuje všechny příslušné organizační složky ECB.

Spolupráce s orgány třetích zemí

ECB usiluje o navázání plodné spolupráce s orgány dohledu třetích zemí a o usnadnění probíhajícího přeshraničního dohledu. ECB dosud uzavřela MoU s 13 orgány dohledu třetích zemí. Pokud je to možné, bankovní dohled ECB se nadále opírá o MoU, která byla dohodnuta mezi NCA v eurozóně a orgány dohledu třetích zemí před vznikem SSM. V jednotlivých případech, kde jsou zapotřebí řešení na míru, ECB rovněž uzavírá řadu ujednání o spolupráci.

V zájmu zajištění konzistentnosti na úrovni EU bankovní dohled ECB úzce spolupracuje se sítí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) pro rovnocennost, která provádí hodnocení rovnocennosti režimů utajení v orgánech dohledu třetích zemí. MoU týkající se spolupráce v oblasti dohledu lze uzavřít pouze tehdy, pokud existuje požadovaná rovnocennost služebního tajemství.

Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy MMF na hodnocení finančního systému (angl. Financial Sector Assessment Programs, dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru v dané zemi. Zahrnují i) označení klíčových zranitelných míst a hodnocení odolnosti finančního sektoru, ii) posouzení politického rámce dané země pro finanční stabilitu a dále jejího rámce a postupů dohledu a iii) vyhodnocení finančních záchranných sítí a schopnosti finančního systému zvládnout a vyřešit finanční krizi.

Bankovní dohled ECB přijímá opatření návazná na FSAP MMF pro eurozónu

FSAP MMF pro eurozónu hodnotil v roce 2018 novou architekturu pro bankovní dohled a řešení krizí v eurozóně. V návaznosti na tento FSAP připravil bankovní dohled ECB akční plán, který se má zabývat doporučeními, jež spadají do působnosti dohledu ECB. Bankovní dohled ECB nadále provádí tato doporučení, jejichž cílem je zvýšit účinnost v oblasti dohledu, zatímco spolunormotvůrci EU posuzují doporučení, která vyžadují změny právních předpisů EU.

Vnitrostátní FSAP nezahrnují hodnocení evropského bankovního dohledu

V programech FSAP pro jednotlivé členské státy eurozóny MMF nadále uplatňuje celostní pohled na zkoumaný bankovní systém, přičemž se vyhýbá duplicitě s FSAP pro eurozónu. Obdobně jako je tomu ve zprávách MMF o jednotlivých zemích podle článku IV v případě měnové politiky, národní programy FSAP by neměly zahrnovat hodnocení účinnosti dohledové činnosti SSM. Tento obecný přístup MMF umožňuje sladit rozsah programů FSAP jak na úrovni jednotlivých států, tak eurozóny s novou evropskou architekturou pro bankovní dohled a řešení krizí. Pomáhá zajistit, aby dohled a poradenství MMF byly pro všechny dotčené orgány nadále účinné a relevantní.

V roce 2019 MMF dokončil vnitrostátní FSAP pro Francii a Maltu, pokračoval v práci na FSAP pro Itálii a zahájil FSAP pro Rakousko a Lotyšsko. Tyto vnitrostátní FSAP posuzují všechny relevantní nebankovní aspekty (např. činnost v oblasti pojištění, cenných papírů a penzijních fondů) a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež dohlížejí na méně významné instituce nebo na aspekty související s bojem proti praní peněz a proti financování terorismu.

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě členských států eurozóny souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s jejími povinnostmi v těchto oblastech.


4.3 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.3.1 Příspěvek k činnosti Rady pro finanční stabilitu

Bankovní dohled ECB v roce 2019 aktivně přispíval k činnosti Rady pro finanční stabilitu (angl. Financial Stability Board, dále též „FSB“), zejména v oblastech dohledové a regulační spolupráce, provádění standardů a řešení krizí. Podílel se na řadě důležitých úkolů FSB v roce 2019 v rámci japonského předsednictví G20, konkrétně na přezkumu provádění normy celkové kapacity absorpce ztráty (angl. Total Loss-Absorbing Capacity, dále též „TLAC“), na zprávě o vývoji roztříštěnosti trhu, na finalizaci hodnocení dopadů reforem na financování malých a středních podniků a na hodnocení zranitelných míst souvisejících s úvěry využívajícími pákový efekt a dluhopisy zajištěnými úvěry. Zástupci bankovního dohledu ECB se také zúčastnili zasedání regionální konzultační skupiny FSB pro Evropu.

V rámci tří prioritních oblastí se FSB v současné době zaměřuje na sledování provádění reforem globálního finančního sektoru a hodnocení jejich dopadů. Bankovní dohled ECB bude i nadále přispívat k činnosti FSB v řadě oblastí, včetně hodnocení dopadů reforem týkajících se statusu zaručené záchrany (status „too big to fail“) na banky, účinných postupů v souvislosti s kybernetickými bezpečnostními incidenty, otázek dohledu spojených s transformací srovnávacích standardů, navazujících činností v oblasti roztříštěnosti trhu a krizového řízení.

4.3.2 Podíl na basilejském procesu

Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) v roce 2019 pokračoval v hodnocení dopadu reforem provedených po krizi a v provádění svého programu hodnocení regulatorní konzistentnosti(angl. Regulatory Consistency Assessment Programme, dále též „RCAP“) a nabízel platformu pro výměnu mezi regulačními orgány bank a orgány dohledu z různých zemí. Podíl bankovního dohledu ECB spočíval v účasti na diskusích o politických opatřeních, v poskytování odborných znalostí v pracovních skupinách BCBS, ve spolupráci se členy BCBS v rámci EU i po celém světě a v podpoře příslušných analýz dopadu. Tato práce zahrnovala mimo jiné i) revize kapitálového rámce pro tržní riziko, které byly schváleny orgánem dohledu BCBS, skupinou guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu, ii) představení konzultačního dokumentu k revizím rámce pro riziko úvěrových úprav v ocenění a iii) revize zacházení s deriváty, jejichž clearing provádějí klienti, v souvislosti s ukazatelem pákového poměrupožadavků na zveřejňování, pokud jde o řešení „vylepšování“ údajů ze strany dohlížených subjektů.

Bankovní dohled ECB podporuje plné, včasné a důsledné provedení dokončeného souboru standardů Basel III

Během roku BCBS nadále pracoval na dosažení cíle zajistit úplné, včasné a důsledné provedení souboru standardů Basel III a v obecnější rovině podporovat silný bankovní dohled. V příštích letech bude v této činnosti pokračovat za podpory bankovního dohledu ECB.

Bankovní dohled ECB se rovněž zapojil do komplexního pracovního programu BCBS na hodnocení regulačních reforem, které byly přijaty v reakci na krizi. Tento program posuzuje účinnost jednotlivých standardů, jejich vzájemné působení a soudržnost, riziko regulatorní arbitráže a širší makroekonomický dopad reforem provedených po krizi.

Pět pracovníků bankovního dohledu ECB se připojilo k týmu BCBS pro analýzu údajů, aby přispěli k přípravě zpráv o dopadu basilejských reforem. Další pracovník přispěl k práci týmu posuzujícího globální systémově významné banky (angl. global systemically important banks, dále též „G-SIB“), který vypočítává skóre používaná pro určení G-SIB.

4.3.3 Podíl na činnosti EBA

Pracovníci bankovního dohledu ECB jsou zastoupeni celkem v 50 výborech a pracovních skupinách EBA

Během celého roku 2019 bankovní dohled ECB úzce spolupracoval s orgánem EBA při dosahování jejich společných cílů zvyšovat finanční stabilitu a podporovat konzistentní dohled v rámci celého evropského bankovního sektoru.

Bankovní dohled ECB aktivně přispíval k činnosti orgánu EBA na všech úrovních. V roce 2019 byli pracovníci bankovního dohledu ECB zastoupeni celkem v 50 výborech a pracovních skupinách orgánu EBA. V pěti z těchto výborů převzali pracovníci bankovního dohledu ECB funkci předsedy nebo spolupředsedy. V Radě dohledu EBA se bankovní dohled ECB účastnil jako nehlasující člen.

Spolupráce orgánu EBA a bankovního dohledu ECB zahrnovala řadu otázek. Mnoho úsilí bylo věnováno přípravě celounijního zátěžového testu 2020 a pracovníci bankovního dohledu ECB přispěli mimo jiné k vypracování metodiky, systémů správy a řízení, obecných pokynů a příručky pro zajišťování kvality. ECB se například podílela na odpovědi orgánu EBA na žádost o radu, kterou Evropská komise podala ohledně uplatňování finalizačního souboru standardů Basel III. Rovněž přispěla k těmto dokumentům EBA: obecné pokyny k odhadu ztrátovosti ze selhání pro případ hospodářského poklesu („odhad LGD při poklesu“), obecné pokyny pro vytváření a monitorování úvěrů, obecné pokyny pro řízení rizik v oblasti IKT a bezpečnostiobecné pokyny k řízení úrokového rizika investičního portfolia.

Orgán EBA se řídí zásadou „dodržuj, nebo vysvětli“, aby podpořil regulatorní harmonizaci v EU.[75] Podle této zásady ECB jako příslušný orgán pro přímý dohled nad SI musí informovat orgán EBA, zda se řídí nebo hodlá řídit nově vydanými obecnými pokyny a doporučeními. V roce 2019 zaslal bankovní dohled ECB orgánu EBA oznámení týkající se deseti souborů obecných pokynů a jednoho doporučení, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.[76] Bankovní dohled ECB dosud soustavně informoval orgán EBA o tom, že se řídí nebo hodlá řídit všemi platnými obecnými pokyny, které vydal EBA nebo Společný výbor evropských orgánů dohledu.


5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB

5.1 Plnění požadavků na odpovědnost

Bankovní dohled ECB v roce 2019 nadále úzce spolupracoval s Evropským parlamentem a Radou EU

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu a Radě EU, jak je stanoveno v nařízení o SSM. Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB týkající se dohledu podléhají náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam zachovávání a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění (MoU) mezi Radou EU a ECB.

Mezi klíčovými otázkami projednanými s Evropským parlamentem bylo dokončení souboru standardů Basel III, boj proti praní peněz, ekologické financování a budoucnost bankovní unie

Pokud jde o komunikaci s Evropským parlamentem v roce 2019, předseda Rady dohledu promluvil před parlamentním Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti, i) aby představil výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2018 (21. března), ii) na dvou běžných veřejných slyšeních (4. září12. prosince) a iii) při třech výměnách názorů ad hoc (21. března, 4. září a 12. prosince). Mezi hlavní projednávané otázky patřilo dokončení souboru standardů Basel III, úloha ECB v oblasti boje proti praní peněz, přístup dohledu k ekologickému financování a budoucnost bankovní unie.

V souladu s nařízením o SSM a interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem a ECB se Yves Mersch v návaznosti na návrh ECB na jeho jmenování místopředsedou Rady dohledu ECB zúčastnil dne 4. září slyšení v Hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu. Evropský parlament tento návrh ECB schválil dne 17. září hlasováním v plénu a Yves Mersch byl jmenován prováděcím rozhodnutím Rady EU s účinností od 7. října.

Během roku 2019 zveřejnila ECB 22 odpovědí na písemné dotazy poslanců EP související se záležitostmi bankovního dohledu. Dopisy se zabývaly otázkami ohledně řady témat, včetně zátěžových testů, přístupu bankovního dohledu ECB k fúzím a otázek správy a řízení v bankovním sektoru.

ECB dále zaslala zápisy ze zasedání Rady dohledu Evropskému parlamentu, jak vyžaduje interinstitucionální dohoda.

Pokud jde o Radu EU, předseda Rady dohledu se zúčastnil dvou zasedání Euroskupiny, přičemž první z nich se konalo 5. dubna. Toho dne předseda představil výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2018. Dne 9. října se předseda zúčastnil výměny názorů týkající se provádění úkolů dohledu ECB.

V roce 2019 bankovní dohled ECB nadále plnil své povinnosti podávat zprávy národním parlamentům, jak stanoví nařízení o SSM. Zveřejnil pět odpovědí na písemné dotazy od členů národních parlamentů.

V roce 2019 ECB dále přispěla k auditu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) provedeného Evropským účetním dvorem (EÚD), a to v oblasti provádění zátěžového testu bank v celé EU. V souvislosti s šetřeními EÚD, jak EBA provádí rámec pro zátěžové testování, poskytla ECB informace o procesech pro zajištění kvality při zátěžovém testování, pro odhad dopadů zátěže a pro podávání zpráv o výsledcích zátěžových testů orgánu EBA.

ECB přijala opatření k řešení zjištění a doporučení EÚD v jeho zprávách o auditu a podepsala s ním MoU týkající se sdílení informací v oblasti mikroobezřetnostního dohledu

ECB rovněž informovala EÚD o opatřeních provedených s cílem reagovat na zjištění a doporučení první zprávy EÚD o fungování SSM. S cílem posílit svou vnější odpovědnost a na základě doporučení EÚD provedla ECB přípravné práce na zahájení průzkumu ve všech příslušných bankovních sdruženích. Průzkum pomůže určit oblasti zájmu a možných zlepšení a jeho provedení je naplánováno na první polovinu roku 2020. Kromě toho ECB nadále pracovala na řešení doporučení obsažených ve zprávě EÚD o krizovém řízení ECB pro banky. A konečně, jak je podrobněji uvedeno v boxu 5, podepsal bankovní dohled ECB s EÚD memorandum o porozumění týkající se praktických opatření pro sdílení informací v oblasti mikroobezřetnostního dohledu.

Box 5
Memorandum o porozumění mezi ECB a Evropským účetním dvorem

ECB si vysoce cení auditů, které provádí Evropský účetní dvůr (EÚD). Je nadále odhodlána úzce spolupracovat s EÚD a poskytovat mu všechny informace potřebné pro usnadnění jeho práce. Jako projev dobré vůle mezi oběma stranami a společného záměru konstruktivně spolupracovat v rámci auditů EÚD týkajících se bankovního dohledu ECB podepsaly EÚD a ECB dne 9. října 2019 memorandum o porozumění (MoU). Toto MoU stanoví praktická ujednání o sdílení informací mezi oběma orgány v oblasti mikroobezřetnostního dohledu. Tato ujednání umožní EÚD vyhledávat a získávat veškeré dokumenty a informace, které potřebuje pro provedení auditu bankovního dohledu ECB. Vysoce důvěrná dokumentace bude plně chráněna a přístup k citlivým informacím o konkrétních bankách bude poskytnut v kontrolovaném prostředí na místě v ECB.

MoU, které zdůrazňuje nezávislost ECB a EÚD při výkonu jejich příslušných funkcí, má za cíl zajistit odpovídající transparentnost a odpovědnost. Zahrnuje pouze audity EÚD týkající se úkolů dohledu, které byly ECB svěřeny nařízením o SSM, a odráží mandát EÚD v oblasti auditu, který mu svěřily právní předpisy EU.


5.2 Transparentnost a komunikace

Komunikace je důležitým nástrojem k zajištění toho, aby byla úloha bankovního dohledu ECB náležitě chápána dohlíženými bankami i celou řadou zainteresovaných stran v bankovním systému. Bankovní dohled ECB proto pravidelně poskytuje informace. V tomto duchu pokračoval v roce 2019 ve vysvětlování své činnosti prostřednictvím široké škály komunikačních kanálů, např. na internetových stránkách bankovního dohledu ECB a prostřednictvím řady sociálních médií. Bankovní dohled ECB je pevně odhodlán zajistit transparentnost svých dohledových aktivit, a proto pravidelně veřejnost informuje o nejnovějším vývoji a nejdůležitějších pojmech v oblasti dohledu. V roce 2019 pronesli předseda a místopředsedkyně (později místopředseda) 25 projevů a zástupci ECB v Radě dohledu přednesli 14 projevů. Dohromady pak poskytli médiím 15 rozhovorů. Bankovní dohled ECB zveřejnil 28 tiskových zpráv a devět dopisů bankám pod přímým dohledem. V roce 2019 byla rovněž zveřejněna čtyři další vydání čtvrtletní digitální publikace „Supervision Newsletter“, která má více než 6 300 odběratelů. Bankovní dohled ECB rovněž zveřejnil výsledky svých hlavních činností, jako jsou souhrnné výsledky procesu dohledu a hodnocení (SREP), zátěžový test likvidity, komplexní hodnocení banky Nordea a šesti bulharských bank a rozhodnutí o uložení sankcí. ECB nadále využívala celé škály sociálních médií s cílem informovat veřejnost o nejnovějším vývoji a vysvětlovat klíčové pojmy.

Kromě toho bankovní dohled ECB uspořádal své třetí fórum o bankovním dohledu, přenášené živě přes internet, jehož se zúčastnilo 180 zástupců bank, vnitrostátních příslušných orgánů (NCA), institucí EU, auditorských firem, analytických středisek a sdělovacích prostředků. V rámci pokračujícího úsilí bankovního dohledu ECB oslovit mladší publikum se předseda zúčastnil dvou dialogů ECB s mládeží (cyklus Youth Dialogue). Prvního, který se konal v Banco de Portugal v Lisabonu, se zúčastnila skupina 50 mladých odborníků z finančního sektoru, zatímco druhý dialog svedl dohromady přibližně 350 studentů a absolventů univerzity La Sapienza v Římě. Bankovní dohled ECB dále zahájil veřejnou konzultaci o rámci poplatků za dohled[77], která vyústila v soubor sdělení, v němž je podrobně popsán celý proces i jeho výsledky. V roce 2019 ECB odpověděla na více než 1 500 dotazů veřejnosti zaměřených na témata bankovního dohledu, které se zabývaly jednotlivými bankami, licencemi a finančními technologiemi. Kromě toho ECB uspořádala 32 přednášek na témata související konkrétně s odpovědností ECB v oblasti dohledu, a to pro více než 1 300 účastníků.


5.3 Rozhodování

5.3.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

Rada dohledu ECB se skládá z předsedy (jmenovaného na funkční období pěti let, které nelze obnovit), místopředsedy (vybraného z řad členů Výkonné rady ECB), čtyř zástupců ECB a zástupců NCA. Není-li vnitrostátním příslušným orgánem národní centrální banka, může být zástupce NCA doprovázen zástupcem příslušné národní centrální banky. V takových případech jsou pro účely hlasování oba tito zástupci společně považováni za jednoho člena.

V dubnu  2019 navrhla Rada guvernérů ECB jmenování člena Výkonné rady ECB Yvese Mersche do funkce místopředsedy Rady dohledu ECB. Po slyšení ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu byla v září 2019 na plenárním zasedání Evropského parlamentu schválena zpráva doporučující jeho jmenování, jež Evropská rada potvrdila v říjnu 2019.

V roce 2019 byli do Rady dohledu jmenováni jako zástupci ECB Edouard Fernandez-Bollo, Kerstin af Jochnicková a Elizabeth McCaulová, a připojili se tak k Penttimu Hakkarainenovi, který byl jmenován v roce 2016.

Rada dohledu

Přední řada (zleva): Gottfried Haber, Eric Cadilhac, Jekaterina Govinová, Ana Paula Serrová, Liga Kleinbergová (alternátka za Kristīne Černaja-Mežmaleovou), Andrea Enria, Yves Mersch, Catherine Galeaová, Anneli Tuominenová, Margarita Delgadová, Stelios Georgakis.
Prostřední řada (zleva): Denis Beau, Vladimír Dvořáček, Zoja Razmusová, Päivi Tissariová, Maive Ruteová, Edouard Fernandez-Bollo, Alessandra Perrazzelliová, Kerstin af Jochnicková, Elizabeth McCaulová, Irena Vodopivecová Jeanová.
Zadní řada (zleva): Ed Sibley, Ilias Plaskovitis, Tom Dechaene, Felix Hufeld, Helmut Ettl, Pentti Hakkarainen, Kilvar Kessler, Claude Wampach, Joachim Wuermeling, Thijs van Woerden (alternát za Franka Eldersona), Oliver Bonello.

V roce 2019 zasedala Rada dohledu ECB osmnáctkrát. Z toho 13 zasedání se konalo ve Frankfurtu nad Mohanem a čtyři proběhla prostřednictvím telekonference. Jedno zasedání se konalo v Lisabonu, a to na pozvání Banco de Portugal.

Řídící výbor[78] Rady dohledu uspořádal v roce 2019 sedm zasedání ve Frankfurtu nad Mohanem. V dubnu proběhla obvyklá rotace pěti členů NCA, kteří jsou jmenováni do Řídícího výboru na funkční období jednoho roku.

V roce 2019 vydala ECB 2 356[79] dohledových rozhodnutí[80] určených konkrétním dohlíženým subjektům (viz obrázek 6). Z toho 961 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. Zbývajících 1 395 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala postupů hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (47,3 %), SREP (8,6 %), interních modelů (7,5 %), vlastního kapitálu (7,0 %) a kvalifikovaných účastí (5,5 %).

Kromě konečných návrhů rozhodnutí týkajících se jednotlivých bank předložených Radě guvernérů v rámci postupu neuplatnění námitek rozhodla Rada dohledu i o několika horizontálních otázkách, zejména o použití společných metodik a rámců ve specifických oblastech dohledu. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Uvedené struktury sestávaly z členů vyššího vedení ECB a NCA. Provedeny tak byly přípravné práce k tématům, jako je metodika SREP a zjednodušení postupů v rámci SSM.

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.[81]

V roce 2019 požádalo 34 z celkového počtu 117 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB o zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině (oproti 35 v roce 2018).

Obrázek 6

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2019

Poznámky:
1) Toto číslo zahrnuje písemná řízení týkající se jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu a dalších otázek, jako jsou společné metodiky a konzultace Rady dohledu. Jedno písemné řízení může obsahovat několik rozhodnutí v oblasti dohledu.
2) Jedná se o počet jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu určených dohlíženým subjektům nebo jejich potenciálním nabyvatelům a instrukcí vnitrostátním příslušným orgánům týkajících se významných či méně významných institucí. Jedno rozhodnutí může obsahovat několik schválení v oblasti dohledu. V důsledku použití rámce pro přenesení pravomocí nebyla všechna rozhodnutí v oblasti dohledu zahrnutá v tomto počtu schválena Radou dohledu a přijata Radou guvernérů. Rada dohledu přijala navíc další rozhodnutí o řadě horizontálních otázek (např. o společných metodikách) a institucionálních otázek.
3) Celkem 1 114 rozhodnutí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti se týká 2 967 jednotlivých řízení (viz část 2.1.2).

5.3.2 Další úsilí o zefektivnění rozhodovacího procesu

Rámec pro přenesení pravomocí byl v roce 2019 dále rozšířen

Jedním z opatření, která výrazně zvýšila účinnost rozhodovacího procesu, bylo rozšíření rámce pro přenesení pravomocí[82] Výkonnou radou na další typy rutinních rozhodnutí ECB v oblasti dohledu, a to v souladu s návrhem skupiny pro zjednodušení SSM. Kupříkladu v březnu 2019 byl rámec pro přenesení pravomocí rozšířen na rozhodnutí o pravomocech v oblasti dohledu udělovaných podle vnitrostátního práva. V srpnu 2019 byl rámec dále rozšířen na rozhodovací pravomoci týkající se pasportizace, nabývání kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrovým institucím.

Tok informací směrem k Radě dohledu byl navíc zefektivněn, automatizován a kvalitativně zlepšen. Obdobně pomohly optimalizovat a zjednodušit činnost Rady dohledu také rozšířené nástroje sledování.

5.3.3 Činnost správní revizní komise

Správní revizní komise (angl. Administrative Board of Review, dále též „ABoR“)[83] je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověření úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustného požadavku o přezkum.[84]

V roce 2019 ABoR obdržela čtyři nové žádosti o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu (viz tabulka 4). V uvedeném roce ABoR schválila pět stanovisek, z nichž jedno souviselo s žádostí o přezkum podanou v roce 2018. Ve dvou stanoviscích shledala, že byly žádosti nepřípustné. V jednom stanovisku navrhla zrušení původních rozhodnutí ECB a jejich nahrazení novými rozhodnutími. V dalším stanovisku navrhla, aby bylo původní rozhodnutí nahrazeno pozměněným rozhodnutím. A v posledním z nich navrhla rozhodnutí nahradit rozhodnutím s totožným obsahem. Ve dvou případech uspořádala ABoR v rámci fáze posuzování slyšení, které dalo žadateli a ECB dodatečnou příležitost vyjádřit se k napadenému rozhodnutí.

Tabulka 4

Počet přezkumů, které vykonala ABoR

Zdroj: ECB.
* Jedno stanovisko se týkalo dvou rozhodnutí ECB.

Přezkoumávaná témata a související otázky

Stanoviska, která ABoR finalizovala v roce 2019, se týkala několika druhů rozhodnutí v oblasti dohledu a jednalo se o následující otázky.

  • Možnost anonymizace rozhodnutí ECB uložit správní sankci za porušení požadavků stanovených v nařízení o kapitálových požadavcích. Zveřejnění rozhodnutí ECB bylo odloženo do přijetí konečného rozhodnutí Radou guvernérů v návaznosti na posouzení stanoviska ABoR.
  • Předběžná opatření procesní povahy, která byla provedena v rámci řízení o odnětí licence.
  • Výklad společných obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění k obezřetnostnímu posuzování nabývání a zvyšování kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru, zejména pokud jde o bezúhonnost navrhovaného nabyvatele.
  • Přípustnost žádosti o přezkum rozhodnutí ECB o selhání nebo pravděpodobném selhání přijatého podle nařízení o SRM.
  • Posouzení souladu s požadavky na řádný postup, zejména co se týče práva být vyslechnut, a omezení prostoru pro vlastní uvážení, který je ECB přiznán v rámci některých rozhodnutí o interních modelech v souvislosti s projektem ECB pro cílený přezkum interních modelů, a to i s ohledem na pokyny TRIM.

5.4 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB

V roce 2020 bude zahájena střednědobá strategie stabilizace bankovního dohledu ECB

V roce 2019 vzrostl celkový počet schválených pracovních míst přepočtených na ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ) v pěti základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB na 1 189 ve srovnání s 1 099 v roce 2018.

Rada guvernérů schválila v roce 2019 navýšení počtu zaměstnanců o 90 EPPÚ v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB a 18 EPPÚ v organizačních složkách, které poskytují sdílené služby při plnění úkolů souvisejících s SSM. Téměř polovina z první skupiny byla reakcí na potřeby v oblasti lidských zdrojů v souvislosti s brexitem. Zbývající nárůst v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB v roce 2019 primárně souvisel s internalizací zdrojů pro činnosti spojené se zátěžovým testováním, které dříve poskytovala externí poradenská podpora.

Pokud jde o rok 2020, na bankovní dohled ECB se uplatňuje zásada stabilního rozpočtu. To zahrnuje označení faktorů, které v budoucnu mohou mít vliv na vnitřní a vnější zdroje, a určení konkrétních oblastí, v nichž lze dále zlepšit efektivitu. Tento závazek znamená, že rozpočet bankovního dohledu ECB bude od roku 2023 stabilizován, a nepředpokládá se, že bude nezbytné jakkoli systematicky zvyšovat zdroje, přičemž se ovšem nebere v úvahu možná internalizace konzultantů nebo budoucích pracovních činností souvisejících s evropským bankovním dohledem. Celková potřeba dodatečných zdrojů v celém bankovním dohledu ECB a souvisejících vnitřních sdílených službách v roce 2020 činí 112,5 EPPÚ.

Vnitřní reorganizace bankovního dohledu ECB

Organizační změny bankovního dohledu ECB, které schválila Výkonná rada, zahrnovaly vytvoření jednoho nového odboru (odboru XVI) a jednoho nového útvaru v generálním ředitelství pro mikroobezřetnostní dohled I. Cílem bylo sladit strukturu odborů s cílovým modelem stanoveným na začátku evropského bankovního dohledu. Nový odbor řešil dvě témata: rozsah kontrol a potřebu mít přiměřenou senioritu při jednání s významnými institucemi (SI).

Rozmanitost

Pokud jde o genderovou rozmanitost, podíl žen mezi všemi stálými zaměstnanci a zaměstnanci na dobu určitou se v roce 2019 v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB zvýšil ze 40 % na 41 %. Podíl žen ve vedoucích pozicích se mírně zvýšil z 31 % v roce 2018 na 32 % v roce 2019. V jiných než řídicích pozicích se podíl žen meziročně také zvýšil, a to ze 42 % na 43 %.

Spolupráce v rámci jednotného mechanismu dohledu

Úspěšné plnění úkolů a cílů evropského bankovního dohledu závisí na úzké spolupráci mezi ECB a NCA. V této souvislosti NCA přispívají zdroji nejen společným týmům dohledu (JST), ale také dohledu na místě, horizontálním projektům a pracovním skupinám.

Pokud jde o JST, podle nové personální metodiky uplatněné v roce 2019 tvoří pracovníci dohledu ECB 37 % JST a zbývajících 63 % pak pracovníci dohledu NCA (viz tabulka 5).

Tabulka 5

Počet zaměstnanců JST poskytnutých vnitrostátními příslušnými orgány a ECB

Zdroj: ECB.
Poznámky: Stav k prosinci 2019. Tabulka výše nezahrnuje JST bank, které v roce 2020 již nejsou klasifikovány jako SI, a JST bank, jež se staly SI po přemístění své činnosti do eurozóny v důsledku brexitu.

V roce 2019 byly osnovy odborné přípravy SSM dále rozšiřovány s cílem uspokojit potřeby v oblasti vzdělávání a rozvoje, podporovat společnou kulturu dohledu a umožnit evropskému bankovnímu dohledu řešit současné náročné úkoly. V tomto duchu bylo do osnov odborné přípravy zařazeno mimo jiné klíčové věci portfolio vzdělávacích seminářů o riziku v oblasti IT, týkajících se například správy a řízení IT v bankách, strategie a provozu IT a externího zajišťování IT služeb. Byly rovněž revidovány osnovy odborné přípravy koordinátorů v souvislosti s JST (např. koordinátoři JST, místní koordinátoři nebo vedoucí skupin v rizikových oblastech), aby lépe vyhovovaly jejich potřebám. Cílem pro rok 2020 je podpořit spolupráci, zlepšit administrativu a obohatit současné osnovy odborné přípravy poskytnutím většího počtu kurzů, nových kurzů založených na případových studiích a příležitostí v oblasti e-learningu.

Rovněž byl dále vylepšen program odborné přípravy pracovníků SSM, kteří se účastní kontrol – byly nabídnuty čtyři celé týdny školení v různých termínech a na různých místech. Celkem bylo nabídnuto více než 25 školení týkajících se všech hlavních typů rizik procesu SREP, jakož i měkkých dovedností a procesů důležitých pro kontroly. Tohoto programu odborné přípravy využilo více než 30 % přibližně z 1 200 pracovníků evropského bankovního dohledu provádějících kontroly na místě.

V červnu 2019 byl pro JST zaveden nový proces zpětné vazby nazvaný JST Share and Connect. Tento proces vychází z právního základu, který stanoví zásady pro vymezení cílů a sdílení zpětné vazby v rámci JST[85]. Zastřešujícím cílem tohoto procesu je usnadnit dialog o tom, co a jak je plněno, a o způsobu, jakým týmy spolupracují, aby dosáhly svých ročních cílů. Proces je výsledkem dvou pilotních projektů, rozsáhlých výměn mezi ECB a zástupci NCA a interních diskusí mezi generálním ředitelstvím pro lidské zdroje, generálním ředitelstvím pro mikroobezřetnostní dohled I a generálním ředitelstvím pro mikroobezřetnostní dohled II.

V neposlední řadě probíhaly dva programy na zvýšení mobility uvnitř JST. Prvním je pilotní projekt výměn uvnitř JST, který umožňuje jejich členům fyzicky se na dobu dvou týdnů přesunout z ECB nebo z NCA do jiné instituce a zároveň zůstat v tomtéž JST a pracovat na stejných úkolech. Náklady jsou hrazeny v rámci místních pravidel pro služební cesty. V rámci druhého programu dochází k vyslání v rámci JST, jehož prostřednictvím se pracovníci NCA zapojují na tři měsíce do činnosti ECB v rámci Evropského systému centrálních bank a mezinárodních organizací (angl. European System of Central Banks / international organisations, dále též „ESCB/IO“). Oba programy měly pozitivní dopad na účastníky, pokud jde o i) lepší pochopení pracovní kultury hostitelské instituce a dynamiky mezi ECB a NCA, ii) podporu sdílené kultury SSM a iii) získávání prospěšných dovedností pro jejich budoucí úlohu v JST.

Personální obsazení kontrolních misí na místě

Kontroly na místě (OSI) se plánují a personálně zajišťují v úzké spolupráci s NCA, které poskytují většinu vedoucích misí a členů týmů.

S cílem reagovat na doporučení EÚD vyvíjí evropský bankovní dohled po několik let snahu zvýšit podíl přeshraničních[86] a smíšených[87] kontrolních misí na místě. Tato iniciativa sleduje několik cílů:

  • harmonizovat uplatňování metodiky provádění OSI a šířit odborné znalosti o kontrolách na místě v rámci evropského bankovního dohledu,
  • zajistit kvalitu misí a rovné zacházení s SI a zároveň zohlednit místní zvláštnosti,
  • poskytovat dodatečný pohled na situaci banky z hlediska pracovníků jiného než vnitrostátního příslušného orgánu daného státu,
  • usilovat o podporu týmového ducha mezi zaměstnanci, kteří kontroly na místě provádějí, a vybudovat společnou kulturu kontrol na místě,
  • posílit pověst a důvěryhodnost evropského bankovního dohledu.

Za účelem podpory přeshraničních misí a misí se smíšenými týmy bylo kontrolorům z NCA poskytnuto několik možností. Zejména se mohou rozhodnout nechat se na dobu trvání přeshraniční mise nebo mise se smíšeným týmem vyslat do ECB. V tomto případě uzavírají s ECB smlouvu ESCB/IO (namísto toho, aby pokračovali ve stávajícím pracovním režimu svého NCA), a náklady na plat, dopravu a ubytování jsou tedy hrazeny z rozpočtu ECB. Tato možnost je k dispozici od roku 2018 a je často využívána: s kontrolory z NCA pro přeshraniční mise a mise se smíšenými týmy bylo v roce 2019 uzavřeno 186 smluv ESCB/IO, což podpořilo výměnu zaměstnanců v rámci evropského bankovního dohledu. Na podporu těchto misí poskytly NCA prostřednictvím těchto smluv 61,3 EPPÚ. Díky těmto opatřením mohly ECB a NCA v roce 2019 personálně obsadit celkem 73 přeshraničních misí a 19 misí se smíšeným týmem v rámci celého evropského bankovního dohledu.

Členové kontrolních týmů, kteří uzavřeli smlouvu ESCB/IO, mají nárok na stejné podmínky zaměstnávání. To usnadňuje vznik inkluzivního týmového ducha a jednotné kultury kontrol na místě. Také to zlepšuje vzájemnou zaměnitelnost zdrojů pro mise na místě v rámci evropského bankovního dohledu. Například lze nedostatek specifických odborných znalostí v určité oblasti řešit využitím odborníků z jiného orgánu dohledu.


5.5 Provádění kodexu chování

Podle čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM je ECB povinna mít kodex chování, kterým se řídí zaměstnanci a řídicí pracovníci ECB zapojení do bankovního dohledu a který se zabývá obavami ze střetu zájmů. Příslušná ustanovení jsou obsažena v etickém rámci ECB, který provádí kancelář pro compliance, správu a řízení (angl. Compliance and Governance Office, dále též „CGO“).

V průběhu roku 2019 pokračovala CGO v úsilí o vybudování pevné etické kultury v rámci celého ESCB a evropského bankovního dohledu a o podporu průběžné harmonizace etických norem a prováděcích postupů prostřednictvím pracovní skupiny pro etiku a compliance (angl. Ethics and Compliance Officers Task Force, dále též „ECTF“). V rámci ECB se všichni nově přijatí zaměstnanci bankovního dohledu ECB zúčastnili povinného programu e-learningu a byli vyzváni, aby své povědomí o etických dilematech dále zvyšovali prostřednictvím specializovaných seminářů. Kromě toho odpověděla CGO přibližně na 1 850 dotazů k řadě různých témat, z nichž téměř polovinu podali zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Více než 40 % těchto dotazů se týkalo soukromých finančních transakcí zaměstnanců, následovaly dotazy ohledně omezení po skončení pracovního poměru a problematiky střetu zájmů (viz graf 26).

Graf 26

Přehled dotazů od pracovníků bankovního dohledu ECB přijatých v roce 2019

Zdroj: ECB.

Kromě poradenství v oblasti etických otázek poskytovaného všem zaměstnancům ECB kancelář pro compliance, správu a řízení rovněž sledovala, jak zaměstnanci dodržují předpisy týkající se soukromých finančních transakcí. V rámci sledování byl sice zjištěn omezený počet případů neplnění pravidel, z nichž přibližně 25 % souviselo s pracovníky bankovního dohledu ECB, avšak žádný z těchto případů nezahrnoval úmyslné pochybení nebo jiné závažné případy nedodržení předpisů.

Mezi zaměstnanci zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2019 rezignovali na svou funkci, došlo ve dvou případech k zahájení přechodného období v souladu s etickým rámcem.

S tím, jak vstoupil 1. ledna 2019 v platnost jednotný kodex chování pro vysoce postavené úředníky ECB, Etický výbor ECB posoudil nově zavedená prohlášení o zájmech, která předložili všichni členové Rady dohledu; vyplněná prohlášení byla následně zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Kromě toho výbor vydal 17 stanovisek týkajících se vysoce postavených úředníků ECB zapojených do bankovního dohledu, z nichž většina souvisela se střety zájmů.

Dále posílila spolupráce mezi orgány dohledu a budování podnikové a etické kultury v rámci celého evropského bankovního dohledu prostřednictvím skupiny ECTF. Ta se stala centrem pro výměnu informací a fórem pro podporu konzistentního uplatňování jednotného kodexu v celém jednotném mechanismu dohledu.


5.6 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu

V roce 2019 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.[88]

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB[89] byla uvedená výměna informací podmíněna opodstatněnou potřebou přístupu k informacím: každá oblast politiky musela prokázat, že požadované informace jsou nezbytné pro dosažení cílů jejích politik. Ve většině případů byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo funkční oblastí ECB, která informace vlastnila. Přístup byl poskytován v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39, jež umožňuje udělení přístupu k informacím s anonymizovanými údaji nebo informacím, které nejsou citlivé z hlediska politik, přímo příslušnou funkční oblastí. Zásah Výkonné rady k řešení možných střetů zájmů nebyl potřeba.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 bylo zapojení Výkonné rady v několika případech přesto vyžadováno, aby bylo možné zpřístupnit neanonymizované údaje týkající se jednotlivých bank nebo hodnocení citlivá z hlediska politik. Přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby byl požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím splněn ve všech relevantních časových okamžicích.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a intervence mediační komise nebyla zapotřebí.


5.7 Rámec vykazování údajů a správa informací

5.7.1 Vývoj v rámci vykazování údajů

V souladu s čl. 140 odst. 4 nařízení o rámci SSM odpovídá ECB za organizaci shromažďování a přezkumu kvality údajů z oblasti dohledu vykazovaných dohlíženými subjekty.[90] Hlavním cílem je zajistit, aby orgány bankovního dohledu pracovaly se spolehlivými a aktuálními údaji z oblasti dohledu.

Další kontroly kvality údajů jsou zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. V rámci svého přezkumu kvality údajů aktualizovala ECB v roce 2019 seznam dodatečných kontrol kvality údajů vypracovaný společně s NCA, který je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Cílem těchto kontrol je doplnit pravidla pro ověřování platnosti údajů, která zveřejnil orgán EBA, a zlepšit kvalitu údajů v oblasti dohledu. V roce 2019 začala ECB rovněž zveřejňovat výsledky svého hodnocení kvality údajů v oblasti dohledu, které jsou předávány podle prováděcích technických norem EBA. Výsledky jsou zveřejňovány čtvrtletně a veřejnosti jsou k dispozici na souhrnné úrovni v části věnované údajům z oblasti dohledu na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Agregované údaje z oblasti dohledu a vybrané informace týkající se 3. pilíře jsou zveřejňovány na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu

V roce 2019 ECB dále zvýšila transparentnost a dostupnost údajů v oblasti dohledu zveřejněných na internetových stránkách ECB pro bankovní dohled. Zaprvé ECB zahájila vydávání čtvrtletních tiskových zpráv, které poukazují na trendy hlavních ukazatelů kapitálové přiměřenosti, kvality aktiv a likvidity. Kromě toho ECB nyní vkládá souhrnné údaje o dohledu do statistického datového skladu ECB, a uživatelé tak mohou snadno stahovat časové řady. V neposlední řadě ECB pokračovala v rozšířeném zveřejňování informací týkajících se 3. pilíře na úrovni bank: vedle tří ukazatelů platební schopnosti a pákového poměru uváděných významnými institucemi na nejvyšší úrovni konsolidace v 19 zemích eurozóny zahrnovaly informace zveřejněné v roce 2019 v případě všech globálních systémově významných institucí (angl. global systemically important institutions, dále též „G-SII“) a jiných systémově významných institucí (angl. other systemically important institutions, dále též „O-SII“) také šablonu ke zveřejňování ukazatele krytí likvidity (EU-LIQ1), která pokrývá částky vysoce kvalitních likvidních aktiv, peněžní odtoky a přítoky a příslušná členění.

V roce 2019 se dále pracovalo na integraci údajů

Bylo rovněž dosaženo pokroku, pokud jde o zvýšení efektivity výkaznictví a snížení vykazovací zátěže bank. Zaprvé byl Slovník bank pro integrované výkaznictví (angl. Banks’ Integrated Reporting Dictionary, dále též „BIRD“)[91] dále rozšířen s cílem zahrnout do své databáze požadavky na zatížení aktiv, plánování řešení krizí a rámec FINREP verze 2.8. V současné době se dokončuje zahrnutí úvěrového rizika COREP podle přístupu založeného na interním ratingu a podle standardního přístupu, dále zahrnutí sekuritizací a FINREP úvěrů se selháním. Testuje se používání vstupní vrstvy BIRD k odvození různých požadavků na vykazování, jak je popsáno ve slovníku, za účelem odstranění možných nekonzistentností a prokázání platnosti a provozuschopnosti BIRD.

ECB rovněž podporuje EBA v jeho mandátu vyplývajícím z čl. 430 písm. c) revidovaného nařízení o kapitálových požadavcích (CRR II) za účelem posouzení proveditelnosti integrovaného systému pro shromažďování statistických údajů, údajů týkajících se řešení krizí a obezřetnostních údajů. Cílem tohoto integrovaného systému by mělo být zvýšit účinnost podávání zpráv pomocí společných definic a zamezení překrývání, zlepšit sdílení údajů mezi orgány a zvýšit kvalitu údajů.

5.7.2 Systém správy informací SSM

Orgány dohledu se při své každodenní činnosti opírají o systém správy informací pro SSM (IMAS). IMAS je společná IT platforma, která umožňuje orgánům dohledu sdílet informace bez ohledu na to, zda se nacházejí v ECB nebo ve vnitrostátním příslušném orgánu, a zda jsou součástí JST nebo specializované funkce. Systém IMAS tak usnadňuje provádění přístupu „jednoho týmu“ a pomáhá zajistit soulad s relevantní politikou přístupových práv. Systém IMAS přispívá k účinným a harmonizovaným činnostem v oblasti dohledu prostřednictvím uplatňování postupů, jako je SREP, kontroly na místě a povolovací řízení, přesně a účinně prostřednictvím automatizovaných pracovních postupů, které sledují a zaznamenávají všechny příslušné informace. To zajišťuje srovnatelnost bank a podporuje horizontální analýzy.

Nová databáze nazvaná IDRA (z angl. IMAS Data Reporting and Analytics) umožňuje pružný přístup k údajům v oblasti dohledu a všem uživatelům systému IMAS zpřístupnila nové kapacity pro správu údajů, čímž podporuje pokročilé analýzy.

5.7.3 Platforma pro zátěžové testování a aplikace pro inspekce na místě týkající se úvěrového rizika

Zátěžové testy a přezkumy úvěrové dokumentace prováděné evropskými orgány dohledu jsou podporovány specializovaným informačním systémem nazývaným STAR (z angl. Stress Test Account Reporting). Platforma STAR poskytuje celostní podporu procesů zátěžových testů, a to od shromažďování a analýzy údajů ze zátěžových testů až po poskytnutí zpětné vazby zúčastněným institucím. Zvyšuje efektivitu díky automatizaci procesů a podpoře analýzy výsledků zátěžových testů a umožňuje uživatelům z ECB, vnitrostátních příslušných orgánů a zúčastněných institucí využívat při své práci centralizovanou online platformu, která je zabezpečená a v souladu s politikou SSM v oblasti přístupových práv.

Infrastruktura STAR rovněž podporuje aplikaci pro inspekce na místě týkající se úvěrového rizika, která byla vyvinuta s cílem zvýšit účinnost a harmonizaci misí týkajících se úvěrového rizika. Přispívá k nejrůznějším krokům misí zabývajících se úvěrovým rizikem, automatizuje postupy pracovních činností, generuje zprávy a poskytuje platformu pro další analýzu úvěrových portfolií.


6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

6.1 Náklady za rok 2019

Nařízení o SSM ukládá ECB mít k dispozici přiměřené zdroje, aby plnila své úkoly dohledu účinně. Uvedené zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatků za dohled hrazených subjekty, které podléhají dohledu ECB.

Náklady vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně identifikovatelné. Rozpočtová působnost ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá rozpočtový výbor (angl. Budget Committee, dále též „BUCOM“) složený ze členů všech NCB Eurosystému a z ECB. BUCOM je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se rozpočtového plánování a monitorování.

Náklady v roce 2019 byly víceméně v souladu s předběžnými odhady

Náklady vzniklé ECB při plnění úkolů v oblasti dohledu tvoří především přímé náklady generálních ředitelství pro bankovní dohled ECB. Funkce dohledu se také opírá o sdílené služby poskytované stávajícími podpůrnými organizačními složkami ECB, které zahrnují odbory pro správu majetku, řízení lidských zdrojů, administrativní služby, rozpočet a kontrolu, účetnictví, právní služby, komunikaci a překladatelské služby, interní audit, statistické služby a informační technologii.

V dubnu 2019 přijala Rada guvernérů rozhodnutí ECB o částce, která se získá zpět prostřednictvím poplatků za dohled v roce 2019. Rozhodnutí stanovilo odhad ročních nákladů na úkoly v oblasti bankovního dohledu na 559,0 mil. EUR.[92] Na konci roku 2019 dosahovaly náklady ECB na úkoly dohledu 537,0 mil. EUR (viz tabulka 6). Vynaložené náklady byly o 4 % nižší než odhad oznámený v dubnu 2019, což naznačuje pokrok směrem k větší stabilitě při plánování nákladů. Výsledný přebytek ve výši 22,0 mil. EUR bude v plné výši kompenzován celkovou částkou, která má být vyměřena za období placení poplatku 2020 a která bude podle revidovaného poplatkového rámce fakturována následně[93] v roce 2021.

Tabulka 6

Náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu podle funkce

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

ECB seskupuje své náklady za použití klasifikace založené na funkcích s cílem umožnit členění nákladů. Pokud jde o její úkoly dohledu, základní skupiny podle činností jsou následující:

  • přímý dohled nad významnými bankami či bankovními skupinami,
  • dozor nad výkonem dohledu nad méně významnými bankami či bankovními skupinami (nepřímý dohled),
  • provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb.

Tato klasifikace je určena na základě nákladů organizačních složek ECB, které jsou odpovědné za příslušné úkoly dohledu. Pro každou skupinu zahrnují vykázané náklady rozdělení sdílených služeb poskytovaných podpůrnými organizačními složkami ECB. ECB dále využívá tyto klasifikace k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které se získají zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě statusu dohledu (významný, nebo méně významný). Metodika vymezená v článku 8 nařízení o poplatcích týkající se rozdělení ročních poplatků za dohled stanoví, že náklady související s horizontálními úkoly a specializovanými službami se rozdělí proporčně na základě plné výše nákladů na dohled nad významnými institucemi a nákladů na výkon dozoru nad činností dohledu nad méně významnými institucemi.

Náklady na přímý dohled nad významnými bankami či bankovními skupinami sestávají převážně z nákladů na účast ECB ve společných týmech dohledu a na kontroly na místě. Dále zahrnují náklady související s TRIMem. Dozor nad činností dohledu nad méně významnými bankami či bankovními skupinami sestává z činnosti dohledu a úkolů souvisejících s povoleními k činnosti. Horizontální úkoly a specializované služby zahrnují činnosti, jako jsou úkoly vykonávané sekretariátem Rady dohledu, makroobezřetnostní úkoly včetně těch, které se vztahují k zátěžovému testování, tvorba politiky v oblasti dohledu, statistické služby a speciální právní služby.

Tabulka 7

Náklady na bankovní dohled ECB podle kategorií

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Největší část nákladů vynaložených na činnosti v oblasti dohledu se týká mezd a požitků spolu se souvisejícími náklady na nájemné a údržbu budov a dalšími personálními náklady, jako jsou náklady na služební cesty a školení.

V roce 2019 se skutečné roční náklady ve srovnání s rokem 2018 zvýšily o 4 %. Tento nárůst byl způsoben především zvýšením schváleného počtu zaměstnanců ECB. To následně vedlo k odpovídajícímu zvýšení nákladů v souvislosti s prostorami a s činnostmi, jako jsou služební cesty.

Vedle vnitřních zdrojů využívá ECB externí poradenské služby za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením v případě, že dojde k dočasnému nedostatku zdrojů. ECB v roce 2019 vynaložila na poradenské služby pro úkoly dohledu celkem 68,7 mil. EUR – o 7,1 mil. EUR méně než v roce 2018. Z toho nejvyšší část nákladů na externí podporu ve výši 34,9 mil. EUR byla vynaložena na poradenskou podporu při přezkumu TRIM v roce 2019. Projekt TRIM bude brzy dokončen, přičemž některé činnosti se od roku 2020 stanou pravidelnými úkoly. V roce 2019 bylo rovněž vynaloženo 21,4 mil. EUR na externí zdroje pro komplexní hodnocení a dalších 2,1 mil. EUR bylo vynaloženo na přípravu brexitu. Zbývající náklady na poradenství byly použity především na provádění „pravidelných“ úkolů dohledu na místě zahrnujících přeshraniční mise. Více informací o těchto činnostech lze nalézt v kapitole 1.

Výhled, pokud jde o poplatky za bankovní dohled v roce 2020

ECB je při plnění svých úkolů dohledu odhodlána uplatňovat udržitelné řízení nákladů

Po pěti letech činnosti přechází evropský bankovní dohled z počínající fáze do fáze vyspělosti a s tím se vyvíjejí i náklady na něj. V další etapě se ECB zaměří na udržitelné řízení nákladů. V tomto ohledu je ECB odhodlána důsledně prosazovat průběžné zlepšování efektivnosti prostřednictvím internalizačních opatření tam, kde to bude množné, udržovat kázeň na straně zdrojů a nepřetržitě zlepšovat produktivitu, což jak je třeba konstatovat, může vyžadovat počáteční investice. ECB přijala tento závazek, aby ve střednědobém horizontu pokročila směrem ke stabilitě nákladů.

V roce 2019 schválila Rada guvernérů čisté navýšení o 112,5 ekvivalentu plného pracovního úvazku (EPPÚ) na rok 2020 – 59,5 EPPÚ pro hlavní oblasti bankovního dohledu a 53 EPPÚ pro související sdílené služby. V souladu se strategií stabilizace zahrnují tato čísla 44 EPPÚ, které byly schváleny pro internalizaci zdrojů, jež by jinak musely být zajišťovány prostřednictvím poradenské podpory (zejména v případě IT služeb podporujících hlášení údajů a správy informací). Další opatření k internalizaci jsou stále předmětem přezkumu a mohou vést k budoucímu nárůstu EPPÚ.

V důsledku toho bude v roce 2020 pokračovat řízený růst nákladů na úkoly dohledu, které se ve srovnání s rokem 2019 zvýší o 12 %. Toto zvýšení nákladů lze částečně přičíst i) očekávanému nárůstu počtu bank, nad nimiž bude vykonáván dohled v důsledku uzavření dohod o úzké spolupráci s ECB a ii) brexitu. Zároveň se na nejvyšší úrovni konsolidace zvýší počet anebo velikost bank a bankovních skupin, nad nimiž je vykonáván dohled. Proto se za jinak stejných podmínek poplatek za banku nebo bankovní skupinu nemusí zvyšovat stejným tempem jako náklady ECB.

Tabulka 8

Odhadované náklady na bankovní dohled ECB podle funkce v roce 2020

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Od období placení poplatku 2020 budou poplatky ECB za dohled vypočítávány podle skutečných ročních nákladů za bankovní dohled, tj. po skončení období placení poplatku.

Roční poplatek za dohled za rok 2020, který má být vybírán v roce 2021, bude znám až na konci období placení poplatku a bude obsahovat skutečné náklady za celý rok očištěné o: i) přebytek ve výši 22,0 mil. EUR převedený z období placení poplatku za rok 2019 a ii) částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, splatné úroky z prodlení a poplatky, které nelze vybrat. Čistá hodnota těchto úprav v souvislosti s účetním rokem 2019, která však nebyla zohledněna při výpočtu poplatku za rok 2019 předem, činila 0,1 mil. EUR. Hodnoty za rok 2020 budou známy až na konci období placení poplatku.

Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se předpokládá, že celková částka, jež má být vybrána v roce 2021, bude podobná jako v roce 2019. Poměr celkové částky, která má být vybrána pro každou kategorii institucí, se odhaduje na 90 % v případě významných institucí (SI) a 10 % pro méně významné instituce (LSI), což odpovídá rozdělení skutečných nákladů v roce 2019.

Tabulka 9

Odhadovaná celková částka, která má být vyměřena pro rok 2020, podle kategorií

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.


6.2 Poplatkový rámec v roce 2019

Nařízení o poplatcích společně s nařízením o SSM vytváří právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled za náklady vzniklé ECB v souvislosti s úkoly dohledu. Nařízení o poplatcích stanovuje způsoby: i) určování celkové částky ročního poplatku za dohled, ii) výpočtu částky, kterou má uhradit každá dohlížená instituce, a iii) výběru ročního poplatku za dohled.

Dokončení přezkumu rámce ECB pro poplatky za dohled

Upravený poplatkový rámec se použije od období placení poplatku 2020

Výsledek přezkumu rámce ECB pro poplatky za dohled byl zveřejněn 17. prosince 2019. ECB přezkum zahájila v červnu 2017 uspořádáním veřejné konzultace, během níž jsou vítány zpětná vazba a návrhy na případné zdokonalení rámce. Po skončení veřejné konzultace ECB veškeré připomínky od veřejnosti analyzovala a rovněž provedla svůj vlastní interní přezkum rámce. Výsledek byl předložen v podobě návrhů na zdokonalení rámce ve druhé veřejné konzultaci, která byla zahájena v dubnu 2019. Prostřednictvím dvou veřejných konzultací se tak ECB zapojila do smysluplného dialogu s veřejností o metodice poplatků za dohled. ECB oceňuje zpětnou vazbu, kterou obdržela, a pokusila se řešit výhrady jednotlivých zainteresovaných stran, kdykoli to bylo možné, a současně zajistit, aby byl tento rámec pro poplatky za dohled i nadále spravedlivý a transparentní.

Pozměněné nařízení a související rozhodnutí se použijí na výpočet ročních poplatků za dohled za období placení poplatku 2020[94]. Hlavní změny provedené v rámci jsou shrnuty níže.

Následné vyměřování poplatků za dohled: poplatky za dohled již nebudou dále vyměřovány na základě odhadovaných nákladů na dohled. Místo toho budou poplatky vypočítávány za použití skutečných ročních nákladů bankovního dohledu, tj. po skončení období placení poplatku.

Sleva z minimální složky poplatku pro menší LSI: minimální složka poplatku byla pro LSI s celkovými aktivy ve výši 1 mld. EUR nebo méně snížena na polovinu. Podle údajů z roku 2019 tuto slevu využívá zhruba 60 % LSI, jejichž poplatky se tak ve skutečnosti snížily o 3 % až 50 %. Poplatky za dohled pro LSI, které tuto slevu nevyužívají, se mírně zvýšily přibližně o 3 %.

Opakované použití údajů v oblasti dohledu dostupných v ECB: zrušením odděleného poskytování faktorů pro výpočet poplatku dochází ke zvýšení efektivity u více než 90 % dohlížených subjektů a skupin. V případě i) dohlížených skupin, které nezahrnují při výpočtu jejich poplatku aktiva dceřiných společností v nezúčastněných členských státech a třetích zemích, nebo v případě ii) poboček, jež nejsou podle nařízení (EU) 2015/534[95] povinny vykazovat finanční informace z oblasti dohledu, nelze faktory pro výpočet poplatku odvodit z údajů z oblasti dohledu. Proto je třeba, aby tyto instituce i nadále poskytovaly faktory po výpočet poplatku prostřednictvím zvláštního postupu.

Změna požadavku na předkládání ověření údajů o celkových aktivech poboček auditorem: pro většinu poboček, které platí poplatky, byla povinnost poskytovat ověření údajů o celkových aktivech poboček auditorem za účelem poplatku za dohled ECB vzhledem ke splatnému poplatku za dohled nepřiměřená. Pobočky, které platí poplatky, nyní mají tedy možnost předložit potvrzení vedení, kterým by namísto ověření auditorem stvrdily své faktory pro výpočet poplatku.

Jazykové verze výzvy k zaplacení poplatku za dohled: ECB bude vydávat výzvy k zaplacení poplatku za dohled ve všech úředních jazycích EU.

Jelikož rok 2020 je přechodným rokem, poplatky za dohled za rok 2020 budou fakturovány až v roce 2021. Poplatky za skutečné náklady na úkoly v oblasti bankovního dohledu za účetní rok 2020 budou fakturovány v první polovině roku 2021. V rámci přechodu od výběru poplatku předem k následnému výběru poplatku bude přeplatek za rok 2019 a úpravy vyplývající z činností rozhodných z hlediska poplatku za rok 2019, které nebyly zahrnuty do výpočtu poplatku za rok 2019, zahnuty do poplatku vyměřeného v roce 2021.

ECB bude institucím podléhajícím poplatku zasílat po celou dobu přechodného období pravidelné informace o tom, co tyto změny prakticky znamenají, a vysvětlí jim nové postupy.


Celková částka vyměřená v roce 2019

ECB vyměřila za provádění úkolů dohledu poplatky ve výši 576,0 mil. EUR

V dubnu 2019 ECB rozhodla, že celková částka, která má být uhrazena prostřednictvím poplatků za dohled v roce 2019, bude činit 576,0 mil. EUR. Tato částka vychází z odhadu nákladů za celý rok 2019 ve výši 559,0 mil. EUR očištěného o: i) schodek ve výši 15,3 mil. EUR převedený z období placení poplatku 2018 a ii) částku 1,7 mil. EUR (netto) uhrazenou zpět jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu uplatňované ECB.

Tabulka 10

Celkové příjmy z úkolů v oblasti bankovního dohledu

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Jak je uvedeno v části 6.1, mezi skutečnými náklady vynaloženými na úkoly v oblasti bankovního dohledu v roce 2019 a částkou odhadovanou v témže roce je celkový přebytek ve výši 22,0 mil. EUR. Tento přebytek sníží poplatky vyměřené za období placení poplatku 2020.

Po zveřejnění celkové částky, která měla být vyměřena za rok 2019, bylo zřejmé, že došlo k nesouladu v částkách alokovaných jednotlivým kategoriím bank ze schodku převedeného z období placení poplatku 2018. V celkovém poplatku za rok 2019 byl výsledkem nedoplatek vůči SI ve výši 0,7 mil. EUR a přeplatek vůči LSI ve výši 0,7 mil. EUR. Tato skutečnost byla zohledněna v přeplatku, o který se poplatek v roce 2020 sníží.

Tabulka 11

Částky k převedení do období placení poplatku 2020 podle kategorie

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.


Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni bank se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené banky s rozhodným dnem 31. prosince předchozího roku. Poplatek za dohled rozpočítaný na jednotlivé banky je následně účtován prostřednictvím ročních plateb (viz obrázek 7).

Obrázek 7

Proměnná složka poplatku je určena na základě významu banky a jejího rizikového profilu

Poplatek za dohled se stanoví na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci členských států účastnících se SSM. Sestává z proměnné složky poplatku a minimální složky poplatku. Minimální složka poplatku se uplatňuje na každou banku bez rozdílu a je založena na 10 % z celkové částky, která má být uhrazena.[96]

Článek 7 nařízení o poplatcích stanoví, že úpravu příslušného poplatku za dohled vyžadují následující změny v situaci jednotlivých bank: i) změna statusu dohledu dohlíženého subjektu, tzn. u subjektu došlo ke změně klasifikace z významného na méně významný či naopak, ii) bylo vydáno povolení k činnosti nového dohlíženého subjektu nebo iii) došlo k odnětí stávajícího povolení. Změny týkající se předchozích období placení poplatku, které vedly k novým rozhodnutím ECB o poplatku za dohled, představovaly v roce 2019 celkem 1,8 mil. EUR, z čehož 1,7 mil. EUR bylo zahrnuto do ročních poplatků za dohled fakturovaných v roce 2019.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány ve všech úředních jazycích EU.


Další příjmy související s úkoly bankovního dohledu

ECB je oprávněna v případě porušení povinností v rámci obezřetnostní regulace bank EU (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu) ukládat dohlíženým subjektům správní sankce.[97] Související příjem není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Nařízení o poplatcích zajišťuje, aby náhrady škody třetím stranám ani správní sankce splatné dohlíženými subjekty Evropské centrální bance neměly na poplatek za dohled žádný vliv. Správní sankce týkající se dohlížených subjektů se vykazují jako příjem na účtu zisku a ztráty ECB. V roce 2019 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 7,0 mil. EUR.[98]


7 Právní nástroje, jež ECB přijala

V této části jsou uvedeny právní nástroje týkající se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2019 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie anebo na internetových stránkách ECB. Jedná se o právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 a jiné příslušné právní nástroje.


7.1 Nařízení ECB

ECB/2019/37
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2019/2155 ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1163/2014 o poplatcích za dohled (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 70).

Oprava nařízení Evropské centrální banky (EU) 2019/2155 ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1163/2014 o poplatcích za dohled (Úř. věst. L 330, 20.12.2019, s. 106)


7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2019/1
Doporučení Evropské centrální banky ze dne 7. ledna 2019 o zásadách pro vyplácení dividend (Úř. věst. C 11, 11.1.2019, s. 1)

ECB/2019/4
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/322 ze dne 31. ledna 2019 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy (Úř. věst. L 55, 25.2.2019, s. 7)

ECB/2019/5
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/323 ze dne 12. února 2019 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy (Úř. věst. L 55, 25.2.2019, s. 16)

ECB/2019/10
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/685 ze dne 18. dubna 2019 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2019 (Úř. věst. L 115, 2.5.2019, s. 16)

ECB/2019/14
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/976 ze dne 29. května 2019, kterým se stanoví zásady pro vymezení cílů a sdílení zpětné vazby ve společných týmech dohledu a zrušuje rozhodnutí (EU) 2017/274 (Úř. věst. L 157, 14.6.2019, s. 61)

ECB/2019/23
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1376 ze dne 23. července 2019 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (Úř. věst. L 224, 28.8.2019, s. 1)

ECB/2019/26
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1377 ze dne 31. července 2019 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (Úř. věst. L 224, 28.8.2019, s. 6)

ECB/2019/27
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1378 ze dne 9. srpna 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2014/16 o zřízení správní revizní komise a o pravidlech jejího fungování (Úř. věst. L 224, 28.8.2019, s. 9)

ECB/2019/38
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 ze dne 5. prosince 2019 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 99)

Oprava rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 ze dne 5. prosince 2019 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (Úř. věst. L 330, 20.12.2019, s. 105)

Kodex chování vysoce postavených úředníků Evropské centrální banky (Úř. věst. C 89, 8.3.2019, s. 2)

Memorandum o porozumění mezi Evropským účetním dvorem a Evropskou centrální bankou ohledně auditů úkolů ECB v oblasti dohledu (9.10.2019)

© Evropská centrální banka, 2020

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Datum uzávěrky pro data použitá v této zprávě bylo 31. prosince 2019.

Specifickou terminologii naleznete v glosáři SSM (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISBN 978-92-899-4160-0, ISSN 2443-597X, doi:10.2866/166414, QB-BU-20-001-CS-Q


[1]Výkonností SI v roce 2018 se zabývá článek „Profitability numbers are looking up, but not enough“, SSM Supervision Newsletter, srpen 2019, ECB a výhledovou analýzou článek „Profitability: banks expect to remain under pressure“, SSM Supervision Newsletter, listopad 2019, ECB.
[2]Přehled výkonnosti LSI v roce 2018 je uveden ve zprávě Risk report on less significant institutions.
[3]Další informace naleznete v průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně.
[4]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4).
[5]Skupinami podle stáří / počítáním stáří se rozumí doba, po kterou byla expozice klasifikována jako nevýkonná (tj. její „stáří“). Stáří NPE je definováno jako počet dní (převedený na roky) od data, kdy byla expozice klasifikována jako nevýkonná, do relevantního dne vykazování nebo rozhodného dne. Časovými rámci 2/7 let a 3/7/9 let se rozumí skupiny, u kterých se po příslušném počtu let očekává úplné splacení (tj. 100% pokrytí). Přesněji řečeno, 100% pokrytí se očekává po třech letech u nezajištěných NPE, po sedmi letech u NPE zajištěných jinak než nemovitým majetkem a po devíti letech u NPE zajištěných nemovitostmi. Existují také očekávání ohledně pokrytí pro skupiny s nižším stářím. Další informace jsou uvedeny v tabulce 3 ve sdělení Communication on supervisory coverage expectations for NPEs.
[6]Pro části NPE, které jsou zaručeny nebo pojištěny oficiální exportní úvěrovou agenturou, byl vyňat očekávaný lineární postup k úplnému splacení, tj. v rámci přístupu k NPE na základě 1. pilíře se pokrytí neočekává u skupin se stářím až 7 let a 100% pokrytí se u vývozních úvěrových expozic očekává po více než 7 letech od zařazení mezi NPE.
[7]Víc podrobností je uvedeno v kapitole 4 sdělení Communication on supervisory coverage expectations for NPEs.
[8]V souladu se zacházením s NPE v rámci 1. pilíře, „[p]okud instituce změní podmínky expozice, která vznikla před 26. dubnem 2019, tak, že se expozice instituce vůči dlužníkovi zvýší, považuje se tato expozice za vzniklou ke dni, kdy se změna uplatní“ (viz článek 469a nařízení (EU) č. 2019/630).
[9]Více podrobností je uvedeno v kapitole 2 sdělení Communication on supervisory coverage expectations for NPEs.
[10]Je důležité poznamenat, že pojmy „nevýkonná expozice“ (NPE) a „úvěr se selháním“ (NPL) jsou v tomto dokumentu používány jako vzájemně zaměnitelné. Důvod je vysvětlen v poznámce pod čarou 1 sdělení Communication on supervisory coverage expectations for NPEs.
[11]Analýza se týká přímého prodeje NPL, sekuritizací NPL vedoucích k dekonsolidaci a prodeje ponechaných aktiv.
[12]Viz La Torre, M., Vento, G., Chiappini, H. a Lia, G., „NPL sales and market reactions: who is left empty-handed?“, Bancaria č. 3, březen 2019 a Gasbarro et al., „The Response of Bank Share Prices to Securitization Announcements”, Quarterly Journal of Business and Economics sv. 44, č. 1, leden 2005, s. 89–105. Podle La Torreho, M. et al. měl prodej NPL na italské prodejce v období 2015–17 pozitivní dopad. Jejich studie rovněž ukazuje, že trh na ztrátu hodnoty způsobenou rozdílem mezi prodejní cenou a čistou účetní hodnotou NPL nereaguje negativně. Podle Gasbarra et al. nastaly velmi pozitivní efekty bohatství v důsledku oznámení sekuritizací ze strany vzorku amerických bank s vysokým ratingem dluhopisů, vysokým finančním pákovým efektem, nízkými neúrokovými náklady a vysokou periodicitou emisí.
[13]Metodika studií událostí je založena na modelu, který v roce 1969 zveřejnil Fama et al. (viz Fama, E. F., Fisher, L., Jensen, M. C. a Roll, R., „The Adjustment of Stock Prices to New Information“, International Economic Review sv. 10, č. 1, 1969, s. 1–21). Zaprvé byly určeny „události“. Zadruhé, byly vypočteny abnormální výnosy odečtením očekávaných běžných výnosů, pokud by nedošlo k žádnému oznámení o vyřazení NPL, od skutečných výnosů z vlastního kapitálu bank. Zatřetí, byl vypočítán kumulativní abnormální výnos (angl. cumulative abnormal return, dále též „CAR“) sečtením jednotlivých abnormálních výnosů s cílem změřit celkový dopad vyřazení za určité období zvané „období události“. Nakonec byly vypočítány kumulativní průměrné abnormální výnosy (angl. cumulative average abnormal returns, dále též „CAAR“). Představují prostý aritmetický průměr všech událostí ve vzorku, tj. průměrné reakce akciových trhů (vyjádřené v procentech) na tiskové zprávy. Za účelem ověření statistické významnosti CAAR byly použity dva parametrické testy: i) parametrických průřezový t-test a ii) test zavedený Boehmerem, Musumecim a Poulsenovou v roce 1991, přičemž posledně uvedený test je odolný vůči rozptylu v důsledku události (viz Boehmer, E., Musumeci, J. a Poulsen, A. B., „Event-study methodology under conditions of event-induced variance“, Journal of Financial Economics sv. 30, č. 2, 1991, s. 253–272).
[14]Celkový vzorek zahrnuje 135 událostí souvisejících s tiskovými zprávami o vyřazení NPL zveřejněnými v období 2015–19 31 významnými a méně významnými institucemi SSM kótovanými na burze.
[15]Rozsáhlým vyřazením se rozumí vyřazení NPA s hrubou účetní hodnotou vyšší než 320 mil. EUR, tj. medián všech vyřazení provedených významnými i méně významnými institucemi SSM v období 2015–2019.
[16]Program záruky pro sekuritizaci bankovních úvěrů se selháním (Garanzia Cartolarizzazione Sofferenze – GACS) je vládní zárukou, která zajišťuje platební povinnosti italských sekuritizačních jednotek ve vztahu k přednostním tranším směnek krytých aktivy emitovaných sekuritizačními jednotkami (v souvislosti se sekuritizačními transakcemi s NPL).
[17]Příznivý dopad na kapitálovou přiměřenost zmínilo 70 % tiskových zpráv o vyřazení NPL zveřejněných irskými úvěrovými institucemi zařazenými do vzorku studie událostí. Jedná se o nejvyšší procentní podíl ze zemí ve vzorku.
[18]Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 6. prosince 2019 k záručnímu systému pro sekuritizace úvěrů, jejichž původci jsou úvěrové instituce (CON/2019/42), a řecký zákon 4649/2019 (věstník vlády A 2016 ze dne 16. prosince 2019).
[19]Podle interních údajů ECB a statistik bankovního dohledu ECB, bereme-li v úvahu pouze významné instituce SSM, se podíl NPL mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2014 a druhým čtvrtletím roku 2019 snížil u italských SI ze 17,1 % na 8,0 %, u irských SI z 23,9 % na 4,1 %, u španělských SI z 8,0 % na 3,5 %, u řeckých SI z 39,68 % na 39,24 %, u kyperských SI z 50,8 % na 18,6 % a u portugalských SI ze 17,15 % na 10,59 %.
[20]Podrobněji se různými úrovněmi zajištění kvality v rámci TRIMu zabývá článek „TRIM: reviewing internal models“, SSM Supervision Newsletter, listopad 2018, ECB.
[21]Další informace o rozhodnutích v oblasti dohledu vydaných v návaznosti na šetření na místě v rámci TRIMu budou poskytnuty ve sdělení týkajícím se dokončení projektu.
[22]Bez zrušených šetření na místě.
[23]Bez návazných rozhodnutí o doplňkových ustanoveních.
[24]ECB stanovila prahové hodnoty s cílem zajistit, aby byly hlášeny pouze relevantní a závažné kybernetické bezpečnostní incidenty.
[26]Pozice úrovně 1, 2 a 3 se rozlišují na základě vstupů používaných k určení jejich reálné hodnoty (IFRS 13). Pozice obchodované na aktivních trzích jsou zařazeny do úrovně 1, jelikož k jejich ocenění lze využít kótované ceny (neočištěné). Pozice úrovně 2 se oceňují pomocí přímo nebo nepřímo pozorovatelných jiných vstupů, než jsou kótované ceny používané pro pozice úrovně 1. Pozice úrovně 3 se oceňují pomocí nepozorovatelných vstupů (tj. nedostupných nebo nedostatečně spolehlivých tržních údajů). Tyto pozice je tedy třeba ocenit na základě nejlepších dostupných informací o předpokladech, které by k ocenění takových pozic použili účastníci trhu.
[27]Pozice úrovně 2 a úrovně 3 držené v obchodních portfoliích 13 SI zahrnutých do vzorku představují přibližně 61 % z celkových pozic úrovně 2 a úrovně 3 držených v obchodních a bankovních portfoliích všech SI.
[28]Další informace o iniciativách na místě jsou uvedeny v části 1.3.2.
[29]Další podrobnosti o zátěžovém testu likvidity jsou uvedeny v části 1.1.1.
[30]Další podrobnosti naleznete v části 1.2.3.
[31]Tento pokles má dva hlavní důvody: i) v roce 2019 nebyl dokončen žádný tematický přezkum, čímž odpadl jeden zdroj zjištění, a ii) zjištění z posuzování interního modelu jsou nyní zařazena do pozdější fáze procesu, což vedlo k jednorázovému snížení počtu zjištění v roce 2019.
[32]Více informací o výsledcích a metodice procesu SREP 2019 lze nalézt na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.
[33]Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
[34]Pojem „hybridní“ se vztahuje na SI i LSI.
[35]Metodika SREP pro LSI je založena na obecných pokynech k procesu SREP, které vypracoval orgán EBA, a vychází z přístupu ECB k SI a ze stávajících vnitrostátních metodik.
[36]Nízkoprioritní LSI představují velmi omezenou hrozbu pro finanční stabilitu a mají zvladatelnou vnitřní rizikovost, kdežto středněprioritní LSI mají i) vysokou vnitřní rizikovost s malým nebo středním dopadem, ii) nízkou vnitřní rizikovost, ale střední či velký dopad, nebo iii) střední rizikovost a střední dopad. Vysoce prioritní LSI se považují za střední nebo vysoké riziko s velkým či středním dopadem.
[37]Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2017/697 ze dne 4. dubna 2017 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím (Úř. věst. L 101, 13.4.2017, s. 156).
[38]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
[39]Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253).
[40]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
[41]Označenými J-SVI jsou BNP Paribas, Deutsche Bank, Groupe BPCE, Groupe Crédit Agricole, ING Bank, Santander, Société Générale a UniCredit.
[42]Viz „Banking in a changing climate – preparing for what lies ahead”, SSM Supervision Newsletter, květen 2019, ECB a „Climate change and financial stability”, Financial Stability Review, zvláštní vydání A, květen 2019, ECB.
[43]Orgánu EBA bylo prodlouženo několik mandátů do roku 2025 s cílem posoudit potenciální začlenění rizik ESG do tří pilířů obezřetnostního dohledu.
[44]Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).
[45]Tato kritéria jsou stanovena v čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM.
[46]Seznam SI a LSI zveřejněný v prosinci 2019 odráží i) rozhodnutí o statusu významnosti oznámená dohlíženým institucím před 1. listopadem 2019 a ii) další změny a posuny ve strukturách skupin účinné před 1. listopadem 2019.
[47]Těmito řízeními se rozumí řízení, o kterých byla ECB ve vykazovaném období úředně uvědomena (tj. postupy týkající se příchozích oznámení). Počet povolovacích řízení neodpovídá počtu rozhodnutí v oblasti dohledu, která byla ve vykazovaném období dokončena nebo přijata (tj. odchozí rozhodnutí).
[48]Zánikem povolení k činnosti se rozumí, že stanoví-li tak vnitrostátní právo, přestane povolení k činnosti existovat, aniž by bylo zapotřebí formální rozhodnutí v tomto smyslu; jedná se o právní účinek, který nastává, jakmile dojde ke konkrétní podrobně vymezené aktivační události, např. k výslovnému vzdání se licence subjektem nebo k tomu, že sama instituce přestane existovat, například v důsledku fúze s jinou společností.
[49]Je zde zařazen také omezený počet žádostí o jmenování dalších nevýkonných členů ve vedoucích orgánech.
[50]Některá rozhodnutí se týkají více než jednoho posouzení povolení k činnosti (např. hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti několika členů představenstva anebo dozorčí rady jedné a téže SI či nabytí kvalifikovaných účastí v různých dceřiných společnostech v důsledku jediné transakce). Některá povolovací řízení nevyžadují formální rozhodnutí ECB, zejména pasportizace a řízení o zániku.
[51]Těmito postupy se rozumí postupy, na něž se vztahují rámce pro přenesení pravomocí schválené podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/935 ze dne 16. listopadu 2016 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost (ECB/2016/42) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1376 ze dne 23. července 2019 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (ECB/2019/23).
[52]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
[53]„Řízení rizik a vnitřní kontroly“ zahrnují mechanismy nebo procesy, které musí mít subjekt zavedeny, aby mohl adekvátně určovat, řídit a oznamovat rizika, jimž je či by mohl být vystaven. „Organizační struktura“ se vztahuje k rozsahu, v němž má instituce dobře vymezené, transparentní a konzistentní oblasti odpovědnosti.
[54]V návaznosti na žádost lotyšské komise pro finanční a kapitálové trhy dne 4. dubna 2019 ECB převzala přímý dohled nad AS PNB Banka. Vzhledem k tomu byla AS PNB Banka přeřazena mezi významné instituce (viz tisková zpráva ECB ECB takes over direct supervision of AS PNB Banka in Latvia, 11. března 2019).
[55]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
[56]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
[57]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).
[60]Tisková zpráva SRB AS PNB Banka: SRB Decides No Resolution Required, 15. srpna 2019.
[62]Tento soubor bankovních předpisů zahrnuje CRD V, CRR II, BRRD II a SRMR II.
[64]ORC vypovídá o tom, do jaké míry by bance její ozdravné postupy umožnily zotavit se z krizové situace.
[66]Příručky jsou stručné prováděcí pokyny, jejichž účelem je umožnit bankám rychle provádět své ozdravné plány, a zkoušky nanečisto jsou simulace prováděné za účelem otestovat klíčové části ozdravných plánů bank.
[67]Příslušná rozhodnutí o odnětí licence byla dohlíženým subjektům oznámena v listopadu 2019 a v lednu 2020.
[68]Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 31. ledna 2014 o úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro (ECB/2014/5) (Úř. věst. L 198, 5.7.2014, s. 7).
[69]Vybrané banky jsou zvoleny tak, aby byly v souladu s čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM a obecně srovnatelné s bankami, které byly předmětem komplexních hodnocení provedených i) v roce 2014, kdy byl SSM zřízen, a ii) v lednu 2015, kdy Litva přijala euro. Instituce jsou určeny na základě své velikosti, rizikového profilu a celkového významu pro národní hospodářství. Zohledněno je několik prvků, jako je obchodní model instituce, její způsob vnitřního řízení a řízení rizik, její kapitálová a likviditní rizika a rizika financování a provázanost se zbytkem finančního systému.
[70]Viz tisková zpráva ECB ECB updates manual for Asset Quality Review of banks, 20. června 2018.
[71]Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. července 2019 k vnitrostátním právním předpisům, které mají být přijaty za účelem navázání úzké spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a Hrvatska narodna banka (CON/2019/25).
[72]Viz tisková zpráva ECB ECB to conduct comprehensive assessment of five Croatian banks, 7. srpna 2019. Další informace o komplexním hodnocení v Chorvatsku jsou uvedeny v části 2.1.1.
[73]Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
[74]Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).
[75]Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
[77]Více informací o poplatkovém rámci naleznete v kapitole 6.
[78]Řídicí výbor podporuje činnosti Rady dohledu a připravuje její zasedání. Skládá se z předsedy Rady dohledu, jejího místopředsedy, jednoho zástupce ECB a pěti zástupců vnitrostátních orgánů dohledu. Těchto pět zástupců vnitrostátních orgánů dohledu jmenuje Rada dohledu na období jednoho roku na základě rotačního systému, který zajišťuje spravedlivé zastoupení jednotlivých zemí.
[79]Kromě těchto rozhodnutí v oblasti dohledu ECB rovněž implicitně schválila 205 operací (např. zřizování poboček) tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky. Z toho 103 operací schválilo vrcholové vedení v souladu s rámcem pro přenesení pravomocí.
[80]Jedná se o rozhodnutí, která byla dokončena nebo přijata během vykazovaného období (tzn. odchozí rozhodnutí). Počet dohledových rozhodnutí neodpovídá počtu povolovacích řízení, která byla ve vykazovaném období ECB oznámena (tedy postupy týkající se příchozích oznámení).
[81]Na základě článku 6.7 jednacího řádu Rady dohledu je možné přijímat rozhodnutí i v písemném řízení, nemají-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem. V takovém případě je tento bod zařazen na pořad jednání následujícího zasedání Rady dohledu. Při písemném řízení musí mít Rada dohledu na hodnocení obvykle alespoň pět pracovních dnů.
[82]Další podrobnosti naleznete ve Výroční zprávě ECB o činnosti dohledu 2017.
[83]Pěti členy ABoR jsou: Jean-Paul Redouin (předseda), Concetta Brescia Morrová (místopředsedkyně), Javier Arístegui, André Camilleri, Edgar Meister (do 7. září 2019), Gerd Häusler (od 18. prosince 2019) a dále dva náhradníci: René Smits a Ivan Šramko. Rada guvernérů obnovila v září 2019 mandát následujícím členům: Jean-Paul Redouin, Concetta Brescia Morrová, Javier Arístegui, André Camilleri a René Smits. ABoR byla zřízena na základě rozhodnutí ECB/2014/16 o zřízení správní revizní komise a o pravidlech jejího fungování. To bylo změněno rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2019/1378 ze dne 9. srpna 2019 (ECB/2019/27) s cílem objasnit funkci náhradníků a metodiku pro rozdělení nákladů, které účastníkům a ECB vzniknou.
[84]Další informace o ABoR jsou k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.
[85]Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/276 ze dne 29. května 2019, kterým se stanoví zásady pro vymezení cílů a sdílení zpětné vazby ve společných týmech dohledu a zrušuje rozhodnutí (EU) 2017/274 (ECB/2019/14) (Úř. věst. L 157, 14.6.2019, s. 61).
[86]Pokud jde o přeshraniční kontrolní misi na místě, její vedoucí a alespoň jeden z členů nepocházejí z relevantního domácího/hostitelského NCA.
[87]Pokud jde o smíšenou kontrolní misi na místě, její vedoucí pochází z relevantního domácího/hostitelského NCA, a alespoň dva další členové nikoli.
[88]Rozhodnutí ECB/2014/39 rovněž obsahuje ustanovení týkající se organizačních aspektů.
[89]Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. září 2014 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky (ECB/2014/39) (Úř. věst. L 300, 18.10.2014, s. 57).
[90]Nařízení o kapitálových požadavcích upřesňuje oznamovací povinnosti úvěrových institucí v rámci finančního výkaznictví (angl. FINancial REPorting, dále též „FINREP“) a  společného výkaznictví (angl. COmmon REPorting, dále též „COREP“). Tyto zpravodajské povinnosti jsou podrobněji popsány v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. FINREP je rámec pro shromažďování finančních informací od bankovních institucí, zatímco COREP je rámec pro shromažďování informací v souvislosti s výpočtem podle 1. pilíře.
[91]Slovník bank pro integrované výkaznictví (BIRD) je iniciativa ECB a národních centrálních bank ESCB v úzké spolupráci s evropským bankovním odvětvím. BIRD byl navržen tak, aby zmírnil vykazovací zátěž pro banky. Jeho obsah zveřejněný na internetových stránkách ECB obsahuje přesný popis údajů, které by měly být získávány z interních IT systémů bank za účelem přípravy zpráv a jasně stanovených pravidel pro přeměnu těchto údajů, jak orgány požadují.
[92]Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/685 ze dne 18. dubna 2019 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2019 (ECB/2019/10) (Úř. věst. L 115, 2.5.2019, s. 16).
[93]Od období placení poplatku 2020 budou poplatky ECB za dohled vypočítávány podle skutečných ročních nákladů, tj. po skončení období placení poplatku. Více informací o změnách poplatkového rámce je uvedeno v části 6.2.
[94]Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2019/2155, kterým se mění nařízení (EU) č. 1163/2014 o poplatcích za dohled (ECB/2019/37) (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 70). Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (ECB/2019/38) (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 99).
[95]Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2015/534 ze dne 17. března 2015 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (ECB/2015/13) (Úř. věst. L 86, 31.3.2015, s. 13).
[96]V případě nejmenších významných institucí s celkovými aktivy 10 mld. EUR nebo méně je minimální složka poplatku snížena na polovinu. Od roku 2020 se minimální složka poplatku rovněž snižuje na polovinu pro malé méně významné instituce s celkovými aktivy ve výši 1 mld. EUR nebo méně.
[97]Další informace o vynucování a sankcích lze nalézt v části 2.2.
[98]Výnos ze sankcí uvedený zde (7,0 mil. EUR) a v části 2.2 (7,6 mil. EUR) se liší z důvodu rozdílů v časech zachycování výnosů.