Priority v oblasti dohledu stanoví oblasti, na které se bankovní dohled zaměří v roce 2020. Vycházejí z posouzení klíčových výzev, kterým dohlížené banky v současnosti čelí v oblasti hospodářství, regulace a dohledu.

Bankovní dohled ECB určil zdroje rizik pro bankovní sektor ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány na základě vstupních údajů od společných týmů dohledu, mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních analýz vypracovaných ECB a zpráv mezinárodních subjektů. Klíčové faktory zjištěných rizik v bankovním sektoru jsou: i) ekonomické a politické výzvy a výzvy v oblasti udržitelnosti dluhu v eurozóně, ii) udržitelnost obchodního modelu a iii) kybernetický zločin a nedostatky v IT. Dalšími významnými rizikovými faktory jsou: riziko provádění spojené se strategiemi bank v oblasti úvěrů se selháním (NPL), uvolnění standardů pro úvěry, přecenění na finančních trzích, porušení povinností / praní peněz / financování terorismu, brexit, celosvětový výhled a geopolitické nejistoty, reakce na regulaci a rizika spojená s klimatickou změnou.^[1]

Aby bylo zajištěno, že banky tyto klíčové výzvy účinně řeší, provedl bankovní dohled ECB přezkum svých priorit dohledu. Zatímco v letech po vzniku jednotného mechanismu dohledu (SSM) byla zásadní obnova zdraví rozvah, postupně se zaměření dohledu přesouvalo směrem k budoucí odolnosti bank a udržitelnosti jejich obchodních modelů. Priority v oblasti dohledu byly tedy upraveny podle vysoce prioritních oblastí

• pokračující korekce rozvah,
• posilování budoucí odolnosti,
• ostatních priorit.

Činnosti v oblasti dohledu byly podle priorit přeskupeny do těchto oblastí.

1 Pokračující korekce rozvah

Návaznost na pokyny ohledně úvěrů se selháním

I přes pokrok dosažený při snižování objemu úvěrů se selháním v eurozóně zůstává jejich celková úroveň v mezinárodním srovnání zvýšená. Bankovní dohled ECB tedy bude nadále usilovat o řešení objemu úvěrů se selháním a zabránění kumulace nových úvěrů se selháním v budoucnu. Bude nadále pracovat s dotčenými institucemi, aby plnily očekávání dohledu specifická pro jednotlivé banky podle harmonizovaného rámce. Cílem je udržet pokrok směrem ke snížení rizik z dřívější doby a dosáhnout ve střednědobém výhledu konzistentního pokrytí objemu a toku úvěrů se selháním.

Návaznost na modely založené na interním ratingu

Bude pokračovat činnost směřující k zajištění přiměřenosti interních modelů, které banky používají při výpočtu svých regulatorních kapitálových požadavků. Po kontrolách na místě prováděných během cíleného přezkumu interních modelů (TRIM) se pozornost zaměří na nápravu zjištěných nedostatků. Dále v případě modelů úvěrového rizika bude dohled po institucích požadovat, aby vyvíjely značnou činnost s cílem řešit požadavky programu korekce IRB Evropského orgánu pro bankovnictví^[2].

Obchodní riziko a ocenění aktiv

Budou pokračovat kontroly na místě s výrazným zaměřením na aspekty obchodního a tržního rizika. Především proběhnou kontroly v bankách, které mají expozice v komplexních nástrojích oceněných reálnou hodnotou. Mohou probíhat hloubkové a cílené analýzy s cílem uzpůsobit rozsah kontrol na místě podle relevantních rizikových oblastí.

2 Posilování budoucí odolnosti

Bankovní dohled ECB bude vykonávat řadu dohledových činností zaměřených na posílení odolnosti bank. Nejdůležitější z těchto činností jsou uvedeny níže.

Kritéria upisování úvěrů a kvalita expozic (např. nemovitosti, pákové financování)

Bankovní dohled ECB bude nadále hodnotit kvalitu kritérií bank pro upisování úvěrů. Na základě uceleného sběru dat zaměřeného na identifikaci rizikových míst bude bankovní dohled ECB provádět návaznou analýzu s cílem hlouběji se seznámit s postupy a procesy bank při tvorbě nových úvěrů. Podle výsledků je možné zvažovat přijetí opatření specifických pro jednotlivé banky. Dále budou pomocí speciálních kontrol na místě prověřeny konkrétní expozice tříd aktiv, které se týkají např. komerčních nemovitostí, rezidenčních nemovitostí a pákového financování.

Řízení kapitálu a likvidity, ICAAP a ILAAP a další začlenění do SREP

Interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity (ILAAP) jsou zásadní nástroje úvěrových institucí pro řízení rizik. Bankovní dohled ECB bude nadále pracovat na zlepšení ICAAP a ILAAP bank prosazováním jejich všeobecného povědomí o očekáváních ECB. ICAAP bank budou také cílem speciálních kontrol na místě. Bude také probíhat práce na zlepšení transparentnosti, pokud jde o rizikové faktory kapitálových požadavků podle Pilíře II.

Udržitelnost obchodního modelu

Ziskovost bank v eurozóně je pod tlakem ekonomického prostředí, nízkých úrokových sazeb, problémů vzniklých v minulosti a konkurence bankovních i nebankovních subjektů. Důležité výzvy představuje pro banky také digitalizace, která však současně nabízí možnosti zvýšit efektivitu a získat nové obchodní příležitosti. Bankovní dohled ECB bude tedy nadále hodnotit obchodní modely a ziskovost bank, a to i v kontextu rozšiřující se digitalizace, a doplní je horizontálními analýzami.

Rizika v oblasti informačních technologií a kybernetická rizika

Bankovní dohled ECB bude nadále hodnotit rizika v oblasti informačních technologií a kybernetická rizika, kterým jsou banky vystaveny, a to prostřednictvím kontrol na místě a sledováním těchto rizik v rámci procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP). Dále budou významné banky hlásit ECB veškeré důležité kybernetické události podle postupu SSM pro hlášení kybernetických událostí.

Zátěžový test v rámci EU (jednou za dva roky) a zátěžový test ECB

Další zátěžové testy významných bank související s dohledem proběhnou v roce 2020. Proběhnou dvě doplňující akce: vzorek velkých významných bank se zúčastní zátěžového testu v rámci EU, který bude koordinovat Evropský orgán pro bankovnictví. Souběžně provede ECB dodatečný zátěžový test pro zbývající významné banky, které se neúčastní zátěžového testu v rámci EU. Výsledky obou testů budou použity pro proces SREP. Zátěžový test také podpoří banky v tom, aby zlepšily své vlastní zátěžové testování i kapacity pro řízení rizik.

Správa a řízení

Jedním z významných výsledků práce dohledu v roce 2019 je zjištění, že v rámci správy a řízení bank je třeba stále provádět zlepšení. Správa a řízení tak zůstanou v roce 2020 pod drobnohledem dohledu. Vzhledem k jejich průřezovému charakteru se orgány dohledu zaměří na to, jak banky dodržují očekávání v oblasti správy a řízení v kontextu jednotlivých výše uvedených činností zaměřených na posílení budoucí odolnosti. V závislosti na příslušné činnosti dohledu vyhodnotí orgány dohledu aspekty správy a řízení z několika úhlů pohledu – včetně fungování řídicího orgánu a organizačního rámce, vnitřních kontrolních funkcí a shromažďování dat a jejich kvality. Tím doplní průběžné hodnocení správy a řízení prováděné společnými týmy dohledu jako součást SREP.

3 Ostatní priority

Návazné činnosti související s brexitem

Brexit zůstává pro bankovní dohled jednou z významných priorit. ECB očekává, že se banky připraví na všechny možné scénáře a dokončí zavádění nouzových opatření pro případ brexitu bez dohody. ECB bude společně s vnitrostátními orgány dohledu nadále sledovat, jak banky plány na brexit zavádějí a jak plní očekávání v oblasti dohledu. To bude zahrnovat i pokrok, kterého banky v dohodnutém harmonogramu dosahují směrem ke svým cílovým provozním modelům.

Výše uvedený přehled rizik a priorit v oblasti dohledu nelze chápat jako taxativní. Průběžně jsou vykonávány i další činnosti než jen ty, které jsou zde výslovně uvedeny, např. činnosti související s prováděním IFRS 9. Dále mohou být nutné další činnosti dohledu na úrovní bank upravené podle konkrétních rizikových profilů úvěrových institucí. Priority v oblasti dohledu jsou však nezbytným nástrojem pro vhodně harmonizovanou, přiměřenou a účinnou koordinaci opatření dohledu ve všech bankách, a přispívají tak k rovnému zacházení a většímu dopadu dohledu.