EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019D0004

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/322 ze dne 31. ledna 2019 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy (ECB/2019/4)

OJ L 55, 25.2.2019, p. 7–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 26/09/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2019/322/oj

25.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/7


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/322

ze dne 31. ledna 2019

o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy (ECB/2019/4)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 písm. d) a e) a na čl. 4 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/933 ze dne 16. listopadu 2016 o obecném rámci pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů v oblasti dohledu (ECB/2016/40) (2), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci stanoveném v článku 6 nařízení (EU) č. 1024/2013 plní Evropská centrální banka (ECB) výlučnou úlohu spočívající v dohledu nad úvěrovými institucemi s cílem zajistit jednotné uplatňování norem v oblasti dohledu, podpořit finanční stabilitu a zajistit rovné podmínky.

(2)

Čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že ECB musí uplatňovat všechny příslušné právní předpisy Unie a, pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice.

(3)

Podle druhého pododstavce čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 má ECB pro účely plnění úkolů, které jsou jí svěřeny, veškeré pravomoci a povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 1024/2013, jakož i veškeré pravomoci a povinnosti, které mají podle příslušných právních předpisů Unie příslušné orgány. ECB též vykonává pravomoci v oblasti dohledu přiznané vnitrostátními právními předpisy, které nejsou výslovně stanoveny v právních předpisech Unie, za předpokladu, že tyto pravomoci spadají do úkolů ECB podle článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 a podporují funkci dohledu. Jako příslušný orgán musí ECB každoročně přijmout značný počet rozhodnutí na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy.

(4)

S cílem usnadnit rozhodovací proces je třeba přijmout rozhodnutí o přenesení pravomoci v souvislosti s přijímáním těchto rozhodnutí. Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné pro to, aby se instituci, která musí přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit její funkce. Obdobně uznal nutnost zajistit schopnost fungování rozhodovacích orgánů jakožto zásadu vlastní každému organizačnímu systému (3).

(5)

Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené a přiměřené, přičemž rozsah přenesení pravomocí by měl být jednoznačně vymezen.

(6)

Rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40) upřesňuje postup, který je třeba dodržet při přijímání rozhodnutí o přenesení pravomoci v oblasti dohledu, a osoby, na něž lze rozhodovací pravomoc přenést. Tímto rozhodnutím není dotčen výkon úkolů ECB v oblasti dohledu ani pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(7)

Nejsou-li splněna kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci ve smyslu tohoto rozhodnutí, měla by být rozhodnutí přijímána v souladu s postupem neuplatnění námitek vymezeným v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a dále upřesněným v článku 13g rozhodnutí ECB/2004/2 (4). Postup neuplatnění námitek je třeba použít i tehdy, mají-li vedoucí pracovních útvarů z důvodu složitosti hodnocení pochybnosti o splnění hodnotících kritérií v souvislosti s rozhodnutími na základě vnitrostátních pravomocí.

(8)

Rozhodnutí ECB v oblasti dohledu mohou být předmětem správního přezkumu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1024/2013 a jak je dále upřesněno v rozhodnutí ECB/2014/16 (5). V případě správního přezkumu by Rada dohledu měla zohlednit stanovisko správní revizní komise a předložit nový návrh rozhodnutí k přijetí Radě guvernérů postupem neuplatnění námitek,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

(1)

„rozhodnutími na základě vnitrostátních pravomocí“ se rozumějí rozhodnutí, která ECB přijímá při výkonu pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy, které nejsou výslovně stanoveny v právních předpisech Unie;

(2)

„nabytím účasti“ se rozumí nabytí přímého nebo nepřímého podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech jiného subjektu, a to i v důsledku založení nového subjektu, s výjimkou nabytí kvalifikované účasti ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6);

(3)

„fúzí“ se rozumí a) operace, při které jedna nebo více společností, jež se ruší s likvidací nebo bez likvidace, převádí veškerá svá aktiva a pasiva na již existující společnost nebo na novou společnost, přičemž jejich společníkům jsou výměnou vydány cenné papíry nebo poskytnuty podíly představující základní kapitál této existující nebo nové společnosti, nebo b) jakákoli transakce, která je fúzí podle příslušných vnitrostátních právních předpisů;

(4)

„rozdělením“ se rozumí a) operace, při které jedna nebo více společností rozdělí část svých aktiv a závazků a vytvoří novou společnost, která má tato aktiva a tyto závazky v držbě, nebo b) jakákoli transakce, která je rozdělením podle příslušných vnitrostátních právních předpisů;

(5)

„třetí zemí nebo třetím územím“ se rozumí země nebo území mimo Evropský hospodářský prostor;

(6)

„spřízněnou osobou“ se rozumí fyzická osoba, která je spřízněna s úvěrovou institucí, její blízký rodinný příslušník nebo právnická osoba, která je spřízněna s úvěrovou institucí, v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy;

(7)

„rozhodnutím SREP“ se rozumí rozhodnutí přijaté ECB na základě článku 16 nařízení (EU) č. 1024/2013 v návaznosti na každoroční proces dohledu a hodnocení ve smyslu článku 97 směrnice 2013/36/EU;

(8)

„ukazatelem krytí likvidity“ se rozumí ukazatel ve smyslu článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (7);

(9)

„rovnocennými standardy dohledu a regulace“ se rozumějí požadavky nebo režimy v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, které uplatňuje třetí země nebo území a které Evropská komise uznala za rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii v souladu s čl. 107 odst. 4 a čl. 114 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (8). Příslušné třetí země a území jsou uvedeny na seznamu v příloze I a IV prováděcího rozhodnutí Komise 2014/908/EU (9);

(10)

„rozhodnutí o přenesení pravomoci“ a „rozhodnutí v přenesené pravomoci“ mají stejný význam jako v čl. 3 bodech 2 a 4 rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

(11)

„vedoucími pracovních útvarů“ se rozumějí vedoucí pracovních útvarů ECB, na něž je přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí;

(12)

„postupem neuplatnění námitek“ se rozumí postup stanovený v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a dále upřesněný v článku 13g rozhodnutí ECB/2004/2;

(13)

„záporným rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí, kterým se neuděluje nebo v plném rozsahu neuděluje souhlas, o který významný dohlížený subjekt žádal. Rozhodnutí, která obsahují vedlejší ujednání jako např. podmínky či závazky, se považují za záporná rozhodnutí s výjimkou situací, kdy tato vedlejší ujednání a) zajišťují, že dohlížený subjekt splňuje požadavky příslušných vnitrostátních právních předpisů, a byla ujednána v písemné formě nebo b) pouze znovu uvádějí jeden či více stávajících požadavků, které musí daná instituce splňovat podle příslušného ustanovení vnitrostátního práva, nebo vyžadují informace o plnění jednoho či více těchto požadavků;

(14)

„významným dohlíženým subjektem“ se rozumí významný dohlížený subjekt ve smyslu bodu 16 čl. 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (10);

(15)

„pobočkou“ se rozumí pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;

(16)

„zastoupením“ se rozumí kancelář, která propaguje nebo podporuje činnost dohlíženého subjektu, avšak nevykonává činnost úvěrové instituce;

(17)

„vedlejšími podpůrnými službami“ se rozumějí administrativní služby, klientské služby, vymáhání pohledávek, elektronické podpisy nebo obdobné služby související s činností úvěrové instituce;

(18)

„všeobecnými zásadami ECB“ se rozumí dokument přijatý Radou guvernérů na návrh Rady dohledu a zveřejněný na internetových stránkách ECB, který obsahuje pokyny ECB ohledně výkladu právních požadavků.

Článek 2

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví kritéria pro přenesení rozhodovacích pravomocí přijímat rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí na vedoucí pracovních útvarů ECB.

2.   Přenesením rozhodovacích pravomocí není dotčeno hodnocení v oblasti dohledu prováděné pro účely přijímání rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí.

Článek 3

Přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí

1.   Rada guvernérů tímto v souladu s článkem 4 rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40) přenáší na vedoucí pracovních útvarů ECB jmenované Výkonnou radou v souladu s článkem 5 uvedeného rozhodnutí pravomoc přijímat rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí, pokud jde o: a) nabytí účasti, b) nabytí aktiv nebo závazků, c) prodej účasti, d) prodej aktiv nebo závazků, e) fúze, f) rozdělení, g) operace ve třetích zemích nebo na třetích územích, h) externí zajištění služeb nebo činností, i) změny stanov, j) jmenování externího auditora, k) úvěry poskytované spřízněným osobám.

2.   Rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí uvedená v odstavci 1 se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna příslušná kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci stanovená v článcích 4 až 14.

3.   Rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí nelze přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud podle vnitrostátního práva musí orgán dohledu schválit strategická opatření úvěrových institucí, nebo pokud se z důvodu složitosti hodnocení vyžaduje, aby byla rozhodnutí na základě vnitrostátních pravomocí přijata postupem neuplatnění námitek.

4.   Přenesení rozhodovacích pravomocí se vztahuje jak na přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu, tak na schvalování kladných hodnocení Evropskou centrální bankou v případech, kdy vnitrostátní právní předpisy přijetí rozhodnutí v oblasti dohledu nevyžadují.

5.   Záporná rozhodnutí nelze přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci.

6.   Nelze-li rozhodnutí přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, přijme se postupem neuplatnění námitek.

Článek 4

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o nabytí účasti

1.   Rozhodnutí o schválení nabytí účasti v úvěrových institucích nebo neúvěrových institucích významným dohlíženým subjektem se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál nabývajícího významného dohlíženého subjektu je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po nabytí účasti převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity nabývajícího významného dohlíženého subjektu je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity;

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %;

c)

cílový subjekt má sídlo v členském státě Unie nebo Evropského hospodářského prostoru, nebo ve třetí zemi či na území, kde se uplatňují rovnocenné standardy dohledu a regulace.

2.   Nabytí účasti se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 5

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o nabytí aktiv nebo závazků

1.   Rozhodnutí o schválení nabytí aktiv nebo závazků úvěrových nebo neúvěrových institucích významným dohlíženým subjektem se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál nabývajícího významného dohlíženého subjektu v důsledku nabytí je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po nabytí aktiv nebo závazků převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity nabývajícího významného dohlíženého subjektu v důsledku nabytí je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity, a

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %;

c)

hodnota nabytých aktiv a závazků nepřesahuje 25 % celkových aktiv nabývajícího významného dohlíženého subjektu na individuální úrovni.

2.   Nabytí aktiv nebo závazků se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 6

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o prodeji účasti

1.   Rozhodnutí o schválení prodeje účasti významným dohlíženým subjektem se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál prodávajícího významného dohlíženého subjektu je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po prodeji účasti převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity prodávajícího významného dohlíženého subjektu je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity, a

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %.

2.   Prodej účasti se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 7

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o prodeji aktiv nebo závazků

1.   Rozhodnutí o schválení prodeje aktiv nebo závazků významným dohlíženým subjektem se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál prodávajícího významného dohlíženého subjektu v důsledku prodeje aktiv nebo závazků je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po prodeji aktiv nebo závazků převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity prodávajícího významného dohlíženého subjektu v důsledku prodeje aktiv nebo závazků je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity, a

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %;

c)

hodnota prodávaných aktiv a závazků nepřesahuje 25 % celkových aktiv prodávajícího významného dohlíženého subjektu na individuální úrovni.

2.   Prodej aktiv nebo závazků se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 8

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o fúzi

1.   Rozhodnutí o schválení fúze, která se týká alespoň jednoho významného dohlíženého subjektu, se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál významného dohlíženého subjektu po fúzi je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po fúzi převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a případně kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity významného dohlíženého subjektu po fúzi je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity, a

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %;

c)

struktura správy a řízení významného dohlíženého subjektu po fúzi nevzbuzuje z hlediska obezřetnostního dohledu obavy.

2.   Rozhodovací pravomoci nesmí být za žádných okolností přeneseny na vedoucí pracovních útvarů, pokud jde o:

a)

fúze významného dohlíženého subjektu s jiným subjektem, který nepatří do téže skupiny jako významný dohlížený subjekt, nebo

b)

přeshraniční fúze významných dohlížených subjektů, které patří do téže skupiny.

3.   Fúze se posuzují v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 9

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o rozdělení

1.   Rozhodnutí o schválení rozdělení, které se týká alespoň jednoho významného dohlíženého subjektu, se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

dopad na kapitál významného dohlíženého subjektu nebo významných dohlížených subjektů po rozdělení je omezený, což znamená, že:

i)

kapitál po rozdělení převyšuje a podle odhadů bude i nadále převyšovat součet požadavků vymezených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, kapitálu, jehož držba se požaduje v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 bodu 6) směrnice 2013/36/EU a případně kapitálových pokynů v rámci 2. pilíře ve smyslu posledního dostupného rozhodnutí SREP; a

ii)

dopad snížení na poměr kmenového kapitálu tier 1, kapitálový poměr tier 1 a celkový kapitálový poměr činí méně než 100 bazických bodů;

b)

dopad na stav likvidity významného dohlíženého subjektu nebo významných dohlížených subjektů po rozdělení je omezený, což znamená, že:

i)

ukazatel krytí likvidity zůstává na úrovni nad 110 % a převyšuje požadavky krytí likvidity vymezené v posledním dostupném rozhodnutí SREP, jsou-li vyšší než požadovaný minimální ukazatel krytí likvidity, a

ii)

na konsolidované úrovni se ukazatel krytí likvidity nesníží o více než o 50 %;

c)

struktura správy a řízení významného dohlíženého subjektu nebo významných dohlížených subjektů po rozdělení nevzbuzuje z hlediska obezřetnostního dohledu obavy.

2.   Rozhodovací pravomoci nesmí být za žádných okolností přeneseny na vedoucí pracovních útvarů, pokud jde o:

a)

rozdělení, jehož následkem je vznik jiného subjektu, který nepatří do téže skupiny jako významný dohlížený subjekt, nebo

b)

rozdělení, jehož následkem je vznik subjektu v jiné zemi nebo na jiném území, než kde je usazen významný dohlížený subjekt.

3.   Rozdělení se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 10

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o operacích ve třetích zemích nebo na třetích územích

1.   Rozhodnutí o schválení zřízení pobočky významným dohlíženým subjektem ve třetí zemi nebo na třetím území se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

pobočka je zřízena ve třetí zemi nebo na třetím území, kde se uplatňují rovnocenné standardy dohledu a regulace;

b)

celková aktiva pobočky podle odhadů v plánu činnosti nepřesahují 10 % celkových aktiv významného dohlíženého subjektu a

c)

transakce pobočky jsou uskutečňovány primárně ve třetí zemi nebo na třetím území, kde byla pobočka zřízena.

2.   Rozhodnutí o níže uvedených operacích významného dohlíženého subjektu se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci:

a)

zrušení pobočky;

b)

změny ve struktuře pobočky;

c)

zřízení nebo zrušení zastoupení a

d)

poskytování bankovních služeb ve třetí zemi nebo na třetím území bez fyzické přítomnosti ve formě pobočky nebo dceřiné společnosti,

ledaže jsou příslušné operace uskutečňovány v zemi, která je na seznamu uvedeném v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 (11).

3.   Operace ve třetích zemích nebo na třetích územích se posuzují v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 11

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o outsourcingu

1.   Rozhodnutí o schválení outsourcingu významným dohlíženým subjektem se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud je splněno jedno nebo více z těchto kritérií:

a)

poskytovatel služeb je součástí téže skupiny jako významný dohlížený subjekt (outsourcing v rámci skupiny) a je usazen v Unii; nebo

b)

poskytovatel služeb je dohlíženým subjektem, který je usazen v Unii a má povolení k poskytování služeb, které jsou předmětem outsourcingu; nebo

c)

externí zajišťování činností se týká vedlejších podpůrných služeb a poskytovatel služeb je usazen v Unii nebo v Evropském hospodářském prostoru.

2.   Plány týkající se outsourcingu se posuzují v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 12

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o změnách stanov

1.   Rozhodnutí o schválení změn stanov významného dohlíženého subjektu se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)

změny, které jsou čistě formální, včetně změn názvu a adresy;

b)

změny, které jen zohledňují legislativní nebo regulatorní požadavky;

c)

změny, kterými se provádí soudní nebo správní rozhodnutí nebo které se provádějí na žádost ECB;

d)

změny, které se týkají základního kapitálu významného dohlíženého subjektu, pokud je přenesena pravomoc přijmout rovněž související kapitálové rozhodnutí (např. o klasifikaci kapitálových nástrojů jako nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nebo o snížení kapitálu);

e)

změny stanov dceřiné společnosti za účelem jejich sladění se změnami stanov mateřského podniku, které již ECB schválila.

2.   Změny stanov se posuzují v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 13

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o jmenování externího auditora

1.   Rozhodnutí o jmenování nebo změně externího auditora významného dohlíženého subjektu se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud tato rozhodnutí podle příslušných vnitrostátních předpisů představují výkon obezřetnostního dohledu podle článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2013.

2.   Rozhodovací pravomoci nesmí být za žádných okolností přeneseny na vedoucí pracovních útvarů, pokud jde o a) rozhodnutí o nahrazení externího auditora jiným externím auditorem jmenovaným příslušným orgánem dohledu nebo b) rozhodnutí, která se týkají jmenování externího auditora na pokyn příslušného orgánu dohledu.

3.   Vhodnost externího auditora se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 14

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o úvěrech poskytovaných spřízněným osobám

1.   Rozhodnutí o schválení poskytnutí úvěru významným dohlíženým subjektem spřízněné osobě se přijímají prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna všechna níže uvedená kritéria:

a)

celková expozice významného dohlíženého subjektu vůči spřízněné osobě nepřesahuje 5 milionů EUR a

b)

podmínky poskytnutí úvěru nejsou výhodnější než podmínky, za nichž se úvěr poskytuje klientům, kteří nejsou spřízněnými osobami, nebo jsou přinejmenším podobné těm, které se uplatňují u téhož druhu operací uskutečňovaných se zaměstnanci, kteří nejsou spřízněnými osobami významného dohlíženého subjektu.

2.   Poskytnutí úvěru spřízněné osobě se posuzuje v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a zohlední se též příslušné všeobecné zásady ECB a/nebo postoje, pokyny či podobné akty vnitrostátních příslušných orgánů.

Článek 15

Přechodné ustanovení

Toto rozhodnutí se neuplatní v případech, kdy byla žádost o schválení kterékoli z operací uvedených v čl. 3 odst. 1 ECB předložena před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. ledna 2019.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)  Úř. věst. L 141, 1.6.2017, s. 14.

(3)  Viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 23. září 1986, AKZO Chemie v. Komise, 5/85, EU:C:1986:328, bod 37 a rozsudek Soudního dvora ze dne 26. května 2005, Carmine Salvatore Tralli v. ECB, C-301/02 P, EU:C:2005:306, bod 59.

(4)  Rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33).

(5)  Rozhodnutí ECB/2014/16 ze dne 14. dubna 2014 o zřízení správní revizní komise a pravidlech jejího fungování (Úř. věst. L 175, 14.6.2014, s. 47 ).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(9)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/908/EU ze dne 12. prosince 2014 o rovnocennosti požadavků na dohled a regulaci v některých třetích zemích nebo územích pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 155).

(10)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1).


Top