Posuzování interních modelů
Při posuzování interních modelů (internal model investigation – IMI) se vyhodnocuje, zda interní modely, které banky používají k výpočtu kapitálových požadavků, splňují požadavky právních předpisů. Posuzování může být zahájeno na žádost banky (počáteční schvalování, významné změny, prodloužení, zahájení činnosti, stálé částečné užívání méně propracovaných přístupů nebo návrat k nim) nebo z popudu ECB.
Orgány dohledu připravují návrhy rozhodnutí týkající se používání interních modelů až po dokončení posuzování. Než se z nich stanou konečná rozhodnutí, musí je schválit Rada dohledu a přijmout Rada guvernérů ECB v rámci postupu neuplatnění námitek.
Rámec pro posuzování interních modelů
Všeobecné zásady ECB týkající se provádění kontrol na místě a posuzování interních modelů vysvětlují celkový rámec a postup vztahující se k IMI.
Všeobecné zásady týkající se provádění kontrol na místě a posuzování interních modelůDoplňují je všeobecné zásady ECB týkající se interních modelů, které se zaměřují na obsah posuzování interních modelů.
Při posuzování interních modelů se vyhodnocuje, zda banka splňuje požadavky pro jejich používání. Při posuzování interního modelu:
- se prověřuje portfolio, na něž byl interní model uplatněn, a to zejména pokud jde o příslušné rizikové faktory, a hodnotí se přiměřenost dosahu modelu
- se zkoumá přiměřenost a přizpůsobivost provozních procesů souvisejících s modelem, jako je cenotvorba, přijímání rozhodnutí, řízení rizik, validace a výpočet kapitálu
- se vyhodnocuje výkon modelu, jeho kapacita předpovídat riziko (mimo jiné např. zpětné testování a testování modelu za různých hypotetických a historických tržních podmínek)
- se vyhodnocuje infrastruktura IT, vstupní data a data použitá k vytvoření interního modelu
- výsledky modelu procházejí podle možnosti oponenturou
Na začátku přípravné etapy posuzování interních modelů musí být potvrzena dostupnost a připravenost všech zúčastněných stran (viz také část nazvaná předkládání žádostí souvisejících s interními modely).
Proces samotného posuzování znázorňuje grafika níže (jeho podrobný popis viz všeobecné zásady týkající se provádění kontrol na místě a posuzování interních modelů).
Všeobecné zásady týkající se provádění kontrol na místě a posuzování interních modelů
- Vedoucí mise: ECB jmenuje vedoucí mise z řad zaměstnanců ECB nebo vnitrostátního příslušného orgánu (NCA) a jejich úkolem je kontrolu řídit. Pokud jde o oblasti posuzované během kontroly, je pro kontrolovanou banku hlavní kontaktní osobou vedoucí mise. Vedoucí mise řídí kontrolní tým, organizuje jednotlivé kroky kontroly a je jedinou osobou kontrolního týmu, která podepisuje protokol o kontrole.
- Kontrolní tým: v prostorách kontrolované banky provádí všechny nezbytné kontroly, za něž odpovídá vedoucí mise. Tým tvoří kontroloři z ECB, pracovníci dohledu zaměstnaní v NCA, členové společného týmu dohledu nebo další osoby pověřené ECB. Členy kontrolního týmu jmenuje ECB.
- Společný tým dohledu (JST): Hlavní výstupy společného týmu dohledu při činnostech na místě zahrnují
- přípravu programu dohledových šetření
- komunikaci s kontrolním týmem během kontroly (někdy mají v kontrolním týmu také svého zástupce)
- přípravu návrhů rozhodnutí vyplývajících z posuzování interních modelů a
- následně činnost navazující na případná nápravná opatření nebo dohledová opatření.
- Odbor pro posuzování interních modelů (odbor IMI): odbor IMI v rámci generálního ředitelství pro kontroly na místě a posuzování interních modelů odpovídá za všeobecné zásady ECB týkající se interních modelů, metodiku posuzování interních modelů a za kontrolu konzistentnosti zpráv o posuzování modelů. Členové odboru IMI řídí posuzování interních modelů a účastní se jich.
Předkládání žádostí souvisejících s interními modely
V zájmu konzistentního přístupu k žádostem souvisejícím s interními modely napříč evropským bankovním dohledem, rovněž označovaným jako jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism – SSM), zveřejnil bankovní dohled ECB soubor dokumentů a postupů. Ty mohou významné instituce využívat, když posílají ECB žádosti týkající se interních modelů.
Postup při podání žádosti – přehled
Formuláře a všeobecné zásady související s postupem při podání žádosti nebo před ním jsou uvedeny níže – spolu s odkazy na soubor dokumentů, které je třeba použít při informování ECB o případných nevýznamných změnách nebo rozšíření modelů, které jsou plánovány nebo již byly zavedeny.
Banky, které usilují o prvotní schválení modelu nebo jeho podstatné změny či rozšíření, které není způsobeno plněním předchozí povinnosti, jsou povinny:
- potvrdit zamýšlené datum žádosti emailem společnému týmu dohledu alespoň čtyři měsíce předem
- předložit soubor podkladů před podáním žádosti (viz odkazy níže) alespoň dva měsíce před potvrzeným datem podání žádosti
Všeobecné zásady ECB týkající se posuzování významnosti rozšiřování a změn IMM a A-CVA
Nařízení o kapitálových požadavcích stanovuje, že významné změny a rozšíření interních modelů pro úvěrové, provozní a tržní riziko musí schválit příslušný orgán. Evropská komise přijala regulační technické normy (regulatory technical standards – RTS) pro posuzování významnosti rozšiřování a změn modelu u metody interních ratingů pro úvěrové riziko, pokročilé metody měření (advanced measurement approach – AMA) pro provozní riziko a metody interních modelů pro tržní riziko. Na základě těchto RTS jsou změny a rozšíření interních modelů kategorizovány buď jako významné rozšíření a změny, které vyžadují předchozí schválení příslušným orgánem, nebo jako rozšíření a změny, které nejsou významné a podléhají buď předchozímu, nebo následnému oznámení.
Pokud jde o úvěrové riziko protistrany v případě metody interního modelu (internal model method – IMM) a pokročilé metody výpočtu rizika úvěrové úpravy v ocenění (advanced method for credit valuation adjustment risk – A-CVA), stávající znění nařízení o kapitálových požadavcích přijetí podobných RTS neukládá. ECB tedy zveřejnila všeobecné zásady pro posuzování významnosti (ECB Guide on materiality assessment – EGMA), které pomáhají významným institucím v jejich sebehodnocení významnosti změn a rozšíření modelů IMM a A-CVA podle příslušného právního rámce. Cílem EGMA není nahradit platné právní předpisy EU a jednotlivých zemí ani jim být nadřazeny či je jakkoli ovlivňovat. Dále je třeba připomenout, že EBA může tuto oblast regulovat přijímáním obecných pokynů na základě článku 16 nařízení o EBA nebo přijímáním RTS na základě budoucích právních předpisů EU.
Všeobecné zásady ECB pro posuzování významnosti (EGMA)