Jakou má ECB úlohu při bankovních fúzích a akvizicích?
5. dubna 2019
Úloha bankovního dohledu ECB při konsolidaci bank závisí na tom, jaký druh transakce banky zvolí. Tato úloha je formální, pokud daná transakce mezi bankami zahrnuje získání kvalifikované účasti nebo vytvoření nové banky, případně se fúze týká významných bank a podle zákona v dané zemi má orgán dohledu pravomoc fúze schvalovat.
Daná transakce bude v každém případě přezkoumána v rámci probíhajícího dohledu nad dotčenými institucemi. To znamená, že orgány dohledu vyhodnotí životaschopnost a udržitelnost transakce dotyčných bank, aby bylo zajištěno, že výsledná bankovní skupina bude v dohledné době schopna nepřetržitě dodržovat všechny obezřetnostní požadavky. Za tímto účelem pracovníci dohledu zkoumají obchodní model banky vyplývající z dané transakce. Zejména ověřují, zda banka dosahuje přiměřenou úroveň kapitálu a likvidity a zda bude schopna ji v průběhu času udržet. Dále posoudí, zda má banka silné mechanismy správy s náležitým řízením a je schopna dosahovat zisku. Zkrátka: ECB se podívá na podnikatelský plán, projekce v něm a jejich důvěryhodnost (včetně rizika provedení a srovnání s podobnými bankami) a vyhodnotí, zda výsledný subjekt dokáže zajistit soulad se všemi požadavky a kapitálovými rezervami.
Konsolidace bank může hrát důležitou roli při snižování přebytečné kapacity, zvyšování nákladové efektivnosti a podpoře lépe zaměřených a důvěryhodnějších obchodních modelů. Přeshraniční konsolidace by také mohla podpořit větší diverzifikaci rizik a přispět k integraci finančního trhu, což je jeden z důležitých cílů bankovní unie. Přesto není na ECB, aby aktivně podporovala jakoukoli formu bankovní konsolidace (nebo jí bránila). Jako orgán dohledu musí ECB zachovávat neutrální postoj a každý projekt, který banky předloží, hodnotit čistě na základě technických parametrů.
Co je to bankovní fúze a jakým způsobem je do ní zapojena ECB?
Fúze (např. fúze sloučením) obecně znamená, že mateřské společnosti dvou bank spojí síly, aby vytvořily novou společnou mateřskou společnost řídící větší bankovní skupinu. Rozvaha této nové bankovní skupiny zahrnuje aktiva a pasiva fúzujících bank.
Zapojení ECB do procesu fúze závisí na právu země nebo zemí, kde mají fúzující banky sídlo. Důvodem je skutečnost, že fúze neupravuje evropské právo, nýbrž právo vnitrostátní. Pokud právní řád dané země uděluje pravomoci v tomto ohledu vnitrostátnímu orgánu dohledu, tyto pravomoci vykonává ECB v případě fúzí významných bank, nad kterými přímo dohlíží ECB.
Například v Německu, Lucembursku a některých dalších zemích nemá vnitrostátní orgán dohledu pravomoc fúze schvalovat. V těchto případech spočívá zapojení ECB v přezkumu dané transakce v rámci probíhajícího dohledu dotyčných institucí. Fúze však může spustit postup při nabývání kvalifikovaných účastí, který vyžaduje souhlas ECB (další podrobnosti viz níže). Dále pokud se dvě či více bank sloučí do nově vytvořeného subjektu, může to vyvolat nutnost získání nové bankovní licence, což znamená, že by ECB zapojena byla, neboť všechny bankovní licence v eurozóně uděluje ona.
Na druhou stranu vnitrostátní orgán dohledu například v Itálii, Řecku, ve Slovinsku a v Belgii má pravomoc fúze schvalovat nebo je do schvalovacího procesu zapojen. Pokud se tedy dvě či více významných bank z těchto zemí rozhodne provést fúzi, Rada dohledu ECB posoudí dopad fúze na ziskovost, solventnost, likviditu a organizační strukturu výsledné banky a také na technickou schopnost dodržovat požadavky na správu a řízení (jak jsou stanoveny v nařízení o kapitálových požadavcích a ve směrnici o kapitálových požadavcích).
Jaká je úloha ECB při bankovních akvizicích?
ECB musí schválit každou kvalifikovanou účast, tedy každé nabytí účasti v bance, které představuje nejméně 10 % akcií nebo hlasovacích práv v dané bance nebo překračuje jiné relevantní hranice.
Co se týče postupu, musí banka, která se chystá získat kvalifikovanou účast, vyrozumět vnitrostátní orgán dohledu. Vnitrostátní orgán dohledu a ECB navrhovanou akvizici posoudí na základě pěti kritérií uvedených ve směrnici o kapitálových požadavcích:
| Pověst navrhovaného nabyvatele | Disponuje navrhovaný nabyvatel nezbytnou bezúhonností a důvěryhodností, tj. nemá žádný záznam v trestním rejstříku ani probíhající soudní řízení? Dalším aspektem je profesní zdatnost nabyvatele, tedy manažerská nebo investiční historie ve finančním sektoru. |
|---|---|
| Pověst a zkušenosti navrhovaných členů nového vedení | Má nabyvatel v úmyslu provést změny v řídicích orgánech banky? Pokud ano, musí být provedeno hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti nových členů rady. |
| Finanční zdraví nabyvatele | Je navrhovaný nabyvatel schopen navrhovanou akvizici financovat a udržet si v dohledné budoucnosti zdravou finanční strukturu? Tyto otázky jsou posuzovány v souvislosti s vyhodnocením kredibility obchodního plánu a schopnosti příslušné banky zajistit nepřetržitý soulad s požadavky dohledu. |
| Dopad na banku | Bude banka nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky? Banka by se například neměla dostat do potíží proto, že část její akvizice byla financována dluhem. Složitost struktury nabyvatele by zároveň neměla orgánu dohledu bránit v efektivním výkonu dohledu nad danou bankou. |
| Riziko spojení s praním peněz a financováním terorismu | Je možné ověřit, že použité finanční prostředky nejsou výsledkem trestné činnosti nebo nesouvisejí s terorismem? Při posuzování se rovněž přihlíží k tomu, nemá-li akvizice potenciál zvýšit riziko praní peněz a financování terorismu. |
Více informací o kvalifikovaných účastech naleznete na naší vysvětlující stránce.
Co když je nově vytvořená banka tak obrovská, že její velikost nedovoluje nechat ji selhat?
ECB není předpojatá vůči větším bankám a v zásadě banky neodrazuje od toho, aby se zvětšovaly. Co se týká velikosti banky, která nedovoluje její selhání, na mezinárodní úrovni byly schváleny standardy, které po velkých a systémových bankách požadují dodatečné kapitálové rezervy nebo schopnost absorbovat ztráty. Konkrétně Rada pro finanční stabilitu rozčleňuje banky podle specifického systému a v důsledku toho mohou orgány dohledu požadovat navýšení kapitálového požadavku a kapitál k absorpci ztráty. Na všechny banky na světové úrovni se uplatňují stejná pravidla.
Všechny banky, ať už jsou jakkoli velké, musí být navíc způsobilé k řešení krize. Pro zajištění způsobilosti k řešení krize potřebují právní struktury a dobré plány řešení krize.
Jednotný výbor pro řešení krizí je odpovědný za vyhodnocení způsobilosti k řešení krize a za určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL), které musí banky držet.