Co jsou to kolegia orgánů dohledu?

14. července 2016 (aktualizováno12. prosince 2018)

V souvislosti s rostoucí globalizací dnešního světa – jejímž jasným dokladem byla finanční krize – je naprosto nezbytné, aby dohled nad bankami, které působí ve více než jedné zemi, probíhal co nejefektivněji. Kolegia orgánů dohledu hrají v tomto směru důležitou roli, protože pomáhají zlepšovat dohled na bankami s přeshraniční působností.

„Kolegium orgánů dohledu“ ve zkratce

Kolegium orgánů dohledu je v podstatě stálé, ale flexibilní uskupení sestávající z „domácích“ a „hostitelských“ orgánů dohledu nad mezinárodně působícími bankami: Basilejský výbor pro bankovní dohled tento termín používá ve velmi širokém významu k označení souboru probíhajících vztahů mezi uvedenými orgány dohledu, zahrnujících jakýkoliv kontakt – ať už formou telekonferencí, videokonferencí, dopisů a emailů nebo komunikace přes zabezpečené internetové stránky.

Základním cílem je pomoci členům kolegií lépe pochopit rizikové profily a zranitelná místa přeshraničních bankovních skupin a poskytnout členům kolegií rámec pro řešení klíčových aspektů, které jsou ve vztahu k dohledu relevantní. Průběžné sdílení informací a spolupráce jsou základními nástroji pro posílení dohledu nad uvedeným druhem bank.

Sdílení informací v praxi

Míra spolupráce mezi členy kolegia orgánů dohledu se liší v závislosti na konkrétní bankovní skupině a dotyčných orgánech dohledu; v rámci své činnost členové kolegia postupují podle principu přiměřenosti.

Zde je uvedeno několik příkladů informací, které mohou členové kolegia sdílet:

  • posuzování rizik ze strany orgánů dohledu, hlavní zjištění dohledových kontrol a jakékoliv významné dohledové kroky
  • analýzy dopadu prostředí na klíčových trzích resp. v klíčových zemích na danou bankovní skupinu a výsledky zátěžových testů
  • plány týkající se připravenosti na řešení krizí
  • kapitálová a likvidní pozice / příslušné plány
  • strategické plány pro celou bankovní skupinu a její dceřiné společnosti
  • informace o vnějších faktorech, které mohou být pro členy kolegia užitečné, např. vývoj regulace a makroobezřetnostní informace

Kolegia orgánů dohledu v kontextu EU

V Evropské unii mají kolegia orgánů dohledu nejen podporovat úzkou spolupráci a sdílení informací, ale plní také rozhodovací úlohu, kdy například přijímají společná rozhodnutí o interním modelu dané instituce, její expozici vůči riziku nebo finanční struktuře.

V souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD IV), která je součástí právního rámce EU upravujícího bankovní dohled, by měla kolegia orgánů dohledu zajistit harmonizovaný pracovní program a harmonizovaná rozhodnutí v oblasti dohledu. Nezbytnou součástí tohoto procesu jsou šablony pro mapování, které mimo jiné dokládají míru a povahu přeshraničního působení bank. Šablony jsou doplněny písemnými ujednáními o koordinaci a spolupráci, které tvoří základ pro faktickou spolupráci a výměnu informací mezi členy kolegia – a tedy i pro společné úkoly a aktivity a pro společné rozhodování.

V souladu s novým rámcem zavedeným směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) musí kolegia posuzovat také ozdravné plány přeshraničních bankovních skupin a přijímat společná rozhodnutí o posouzení těchto plánů.

Klíčovými nástroji pro uplatnění rámce kolegií orgánů dohledu v EU jsou pokyny vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví a také příslušná nařízení přijatá Evropskou komisí.

ECB, která je zodpovědná za přímý dohled nad významnými bankami v eurozóně, se může kolegií orgánů dohledu účastnit jako domácí (konsolidující) nebo jako hostitelský orgán dohledu; v prvním případě kolegiu předsedá.