Co jsou to kolegia orgánů dohledu?

14. července 2016 (aktualizováno12. prosince 2018)

V souvislosti s rostoucí globalizací dnešního světa – jejímž jasným dokladem byla finanční krize – je naprosto nezbytné, aby dohled nad bankami, které působí ve více než jedné zemi, probíhal co nejefektivněji. Kolegia orgánů dohledu hrají v tomto směru důležitou roli, protože pomáhají zlepšovat dohled na bankami s přeshraniční působností.

„Kolegium orgánů dohledu“ ve zkratce

Kolegium orgánů dohledu je v podstatě stálé, ale flexibilní uskupení sestávající z „domácích“ a „hostitelských“ orgánů dohledu nad mezinárodně působícími bankami: Basilejský výbor pro bankovní dohled tento termín používá ve velmi širokém významu k označení souboru probíhajících vztahů mezi uvedenými orgány dohledu, zahrnujících jakýkoliv kontakt – ať už formou telekonferencí, videokonferencí, dopisů a emailů nebo komunikace přes zabezpečené internetové stránky.

Základním cílem je pomoci členům kolegií lépe pochopit rizikové profily a zranitelná místa přeshraničních bankovních skupin a poskytnout členům kolegií rámec pro řešení klíčových aspektů, které jsou ve vztahu k dohledu relevantní. Průběžné sdílení informací a spolupráce jsou základními nástroji pro posílení dohledu nad uvedeným druhem bank.

Sdílení informací v praxi

Míra spolupráce mezi členy kolegia orgánů dohledu se liší v závislosti na konkrétní bankovní skupině a dotyčných orgánech dohledu; v rámci své činnost členové kolegia postupují podle principu přiměřenosti.

Zde je uvedeno několik příkladů informací, které mohou členové kolegia sdílet:

  • posuzování rizik ze strany orgánů dohledu, hlavní zjištění dohledových kontrol a jakékoliv významné dohledové kroky
  • analýzy dopadu prostředí na klíčových trzích resp. v klíčových zemích na danou bankovní skupinu a výsledky zátěžových testů
  • plány týkající se připravenosti na řešení krizí
  • kapitálová a likvidní pozice / příslušné plány
  • strategické plány pro celou bankovní skupinu a její dceřiné společnosti
  • informace o vnějších faktorech, které mohou být pro členy kolegia užitečné, např. vývoj regulace a makroobezřetnostní informace

Kolegia orgánů dohledu v kontextu EU

V Evropské unii mají kolegia orgánů dohledu nejen podporovat úzkou spolupráci a sdílení informací, ale plní také rozhodovací úlohu, kdy například přijímají společná rozhodnutí o interním modelu dané instituce, její expozici vůči riziku nebo finanční struktuře.

V souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD IV), která je součástí právního rámce EU upravujícího bankovní dohled, by měla kolegia orgánů dohledu zajistit harmonizovaný pracovní program a harmonizovaná rozhodnutí v oblasti dohledu. Nezbytnou součástí tohoto procesu jsou šablony pro mapování, které mimo jiné dokládají míru a povahu přeshraničního působení bank. Šablony jsou doplněny písemnými ujednáními o koordinaci a spolupráci, které tvoří základ pro faktickou spolupráci a výměnu informací mezi členy kolegia – a tedy i pro společné úkoly a aktivity a pro společné rozhodování.

V souladu s novým rámcem zavedeným směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) musí kolegia posuzovat také ozdravné plány přeshraničních bankovních skupin a přijímat společná rozhodnutí o posouzení těchto plánů.

Klíčovými nástroji pro uplatnění rámce kolegií orgánů dohledu v EU jsou pokyny vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví a také příslušná nařízení přijatá Evropskou komisí.

ECB, která je zodpovědná za přímý dohled nad významnými bankami, které spadají pod evropský bankovní dohled, se může kolegií orgánů dohledu účastnit jako domácí (konsolidující) nebo jako hostitelský orgán dohledu; v prvním případě kolegiu předsedá.