Předmluva Maria Draghiho, prezidenta ECB
Nyní po pěti letech jsou výhody evropského bankovního dohledu zřejmé. Z 19 modelů postupů dohledu uplatňovaných v jednotlivých státech se stal jeden evropský. A harmonizovanější pravidla a větší transparentnost vedly k rovnějšímu zacházení s bankami v eurozóně.
Orgány dohledu nyní mají na bankovní systém komplexnější náhled. Dochází ke vzájemnému porovnávání velkého množství bank z celé eurozóny, což přináší účinný přehled jejich obchodních modelů a rizikových profilů. Zároveň lze také snáze sledovat přeshraniční vazby a přelévání vlivů, což vedlo k důkladnějšímu pochopení nejen rizik na úrovni bank, ale rovněž systémového rizika v bankovním sektoru.
Výsledkem je větší odolnost evropského bankovního sektoru. Banky zvýšily svůj poměr CET1 z 11,3 % na konci roku 2014 na 14,1 % v roce 2018. V tomtéž období došlo k pokroku ve snižování problematických aktiv, kdy úvěry se selháním (NPL) klesly přibližně o 300 mld. EUR. Také financování a likvidita jsou stabilnější, než bývaly.
Banky se nadále potýkají s náročnými úkoly. Ziskovost zůstala v roce 2018 nízká, což ovlivňuje schopnost bank úvěrovat ekonomiku. V letech 2016 až 2018 ekonomicky výkonnější banky v eurozóně kompenzovaly nižší úrokové marže navýšením úvěrů, zatímco ekonomicky méně výkonné banky místo toho snižovaly zadluženost.
Ziskovost zlepšuje omezování nadbytečné kapacity a vysokých nákladů. Za týmž účelem je nutné dále snižovat objem úvěrů se selháním a skryté ztráty a nejistotu spojené s oceňováním některých složitých finančních aktiv, mj. včetně aktiv úrovně 3. Výhledově musí banky a orgány dohledu a regulace nadále spolupracovat na řešení těchto problémů a zároveň zajistit, aby banky dodržovaly přísné normy řízení rizik.
Stejně tak důležité je stanovit konzistentní regulatorní a institucionální rámec pro rozsáhlou přeshraniční integraci. Integrovanější bankovní sektor by podpořil přeshraniční konsolidaci, prohloubil sdílení rizik soukromým sektorem v eurozóně a vytvořil tak stabilnější makroekonomické prostředí. Orgány regulace a dohledu by měly dále prosazovat sjednocenější obezřetnostní rámec, který zabrání účelovému vázání regulatorního kapitálu a likvidity.
Toto úsilí jde ruku v ruce s nezbytným procesem vytvoření bankovní unie. Evropský bankovní dohled by měly podpořit pevný rámec řešení krizí a účinný systém pojištění vkladů, aby nedošlo ke zpochybnění integrity jednotného bankovního trhu.
Úvodní rozhovor s Andreou Enriou, předsedou Rady dohledu
Funkce předsedy Rady dohledu ECB jste se ujal v lednu 2019. Jak k tomuto významnému úkolu přistoupíte?
Především musím uvést, že Danièle Nouyová, Sabine Lautenschlägerová a všichni naši kolegové zde v ECB i ve vnitrostátních příslušných orgánech odvedli skvělou práci na vytvoření dobře fungující organizace. Nemusím tedy „objevovat Ameriku“. Budou se muset dodržovat přísné normy dohledu na základě důsledného a náročného přístupu vymezeného v počáteční fázi.
Vytvoření jednotného mechanismu dohledu je významným krokem vpřed, ale musíme přiznat, že stále nemáme opravdu integrovaný evropský bankovní trh. Máme-li v této oblasti dosáhnout pokroku, bude zapotřebí odstranit legislativní překážky, což samozřejmě není náš úkol. Přesto si myslím, že musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom pokročili ve vytváření bankovní unie jakožto prostoru s jednotnými pravomocemi, pokud jde o bankovní regulaci a dohled. To by položilo základy opravdového domácího trhu pro evropské banky.
Musíme mít stále na paměti ty, pro které pracujeme: evropské občany, vkladatele, investory, dlužníky a hospodářství jako celek. Z naší práce musí mít prospěch a my se jim zodpovídáme. To beru velmi vážně a pro co největší transparentnost mám dobré důvody. Lidé musí být schopni pochopit, co děláme a jaký z toho mají prospěch. Banky musí být schopné pochopit a předvídat naše postupy a kroky. A totéž platí pro investory. Nyní žijeme ve světě rekapitalizace z vnitřních zdrojů; dostane-li se banka do problémů, budou muset převzít ztráty její investoři. Z tohoto důvodu musí lépe chápat rizika, která podstupují.
Hned na začátku svého funkčního období jste se musel zabývat bankou, která se dostala do problémů. Jaká byla vaše první zkušenost s novým evropským rámcem pro krizové řízení?
Největší dojem na mě udělalo odhodlání našich zaměstnanců. Všichni velmi tvrdě pracovali, ačkoli byly vánoční a novoroční svátky. A všichni věděli, co je v sázce a jak moc mohou nesnáze banky ovlivnit životy občanů. A to se v krizi počítá. Všechny procesy běžely hladce a všechny zúčastněné orgány dobře spolupracovaly.
Přesto je zde prostor pro zlepšení. Když my, orgány dohledu, řešíme krizi, musíme pracovat v mezích stanovených stávajícími správními předpisy. A ty se v jednotlivých zemích stále liší. Do vnitrostátního práva nebyla například jednotně transponována směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank. Obdobně má každá země vlastní právní předpisy týkající se platební neschopnosti. To znamená, že v krizi nemůžeme ve všech zemích používat tytéž nástroje. A nemůžeme si být vždy jisti, že ve všech případech lze zajistit hladký odchod z trhu. To je problém, hlavně v případě přeshraničních bank. Dalším problémem, který nedávno vystoupil do popředí, je nedostatek mechanismů pro likviditu při řešení krizí. Máme-li se tedy připravit na budoucí krize, máme stále co na práci.
Pokud jde o další vývoj, je nejbližší velkou změnou na obzoru odchod Spojeného království z Evropské unie. Jaký na to máte názor?
Pro mě je brexit velmi smutná událost hlavně proto, že jsem ve Spojeném království studoval a pak 12 let žil v Londýně. A na základě těchto zkušeností mohu také říci, že Evropská unie není ve Spojeném království vždy vykreslována přesně. Zdá se, že mnoho lidí přeceňuje náklady a podceňuje přínosy sjednocené Evropy.
Pokud jde o bankovní sektor, přinese brexit mnoho změn. Značný počet bank přesídlí do eurozóny, což promění bankovní scénu. V souvislosti s tím vyvstává spousta otázek a ta, jak regulovat a dohlížet na pobočky nebo obchodníky s cennými papíry ze třetích zemí, je pouze jednou z nich. Banky a orgány regulace a dohledu se musely na brexit důkladně připravit, ale ještě nám zbude spousta práce po brexitu. Nicméně jsem přesvědčen, že se tohoto úkolu zhostíme se ctí, a to také díky naší účinné spolupráci s orgány dohledu ve Spojeném království.
S jakými dalšími náročnými úkoly se banky potýkají?
Banky si na nedostatek náročných úkolů rozhodně nemohou stěžovat. Musí dále čistit své rozvahy, musí přehodnotit své obchodní modely, musí zlepšit svou správu a řízení a musí zajistit svou způsobilost k řešení krize. A to jsou jen úkoly, které přinesla minulost a současnost.
Pokud jde o další vývoj, měly by banky také pečlivě sledovat, co se děje na trzích. Již určitou dobu je dostatek likvidity za nízké náklady. Společně s nízkými zisky to banky nutí podstupovat větší rizika. Ale měly by být opatrné; vysoké ocenění aktiv a snížená riziková prémie by neměly být brány za samozřejmost. V určitém okamžiku se věci mohou změnit a tato změna může přijít zcela znenadání. Rizikové a termínové prémie by se mohly najednou zvýšit, poškodit banky v mnoha ohledech a potenciálně ovlivnit jejich zisky, likviditu a kapitál. V budoucnu pravděpodobně naroste závažnost rizik financování a tržních rizik. My, orgány dohledu, bereme tato rizika velmi vážně a tak by je měly brát i banky.
Uvedl jste, že banky musí pracovat na správě a řízení. Jak je to důležité?
Banky nyní drží větší a lepší kapitál a více likvidity a vrátily se ke stabilnějším zdrojům financování. Avšak to vše prakticky nemá cenu, má-li banka špatnou správu a řízení, krátkozraké vedení a problematickou kulturu. Bankéři musí mít na paměti dvě věci. Hybnou silou bankovních operací by neměly být krátkodobé zisky; důležité je udržet banky v oboru dlouhodobě. Klíčová je udržitelnost. Kromě toho, že krátkodobé zisky vytvořené způsobením dlouhodobé újmy klientům, akcionářům a daňovým poplatníkům jsou nepřijatelné ze společenského hlediska, nejsou ani v zájmu samotných bank. Precedentem je nedávná řada skandálů a případů praní špinavých peněz.
Je všeobecně známo, že banky nyní prožívají těžké časy. Co nás mohou naučit banky, které stále prosperují?
V eurozóně je ve skutečnosti řada bank, kterým se vede lépe než jiným. Co mají tyto banky společného? Na první pohled ne příliš: všechny se od sebe velmi liší. Zdá se, že neexistuje žádná „zlatá“ strategie, jak se stát ziskovým. Ale základem je mít strategii. Tyto úspěšné banky mají společnou jednu věc, vynikají v tzv. strategickém řízení. Dokáží formulovat strategii a úspěšně ji uplatňovat. Nejde jen o to, co dělají, ale také jak to dělají. To se od nich můžeme naučit.
Musíme také přiznat, že na evropských bankovních trzích stále existuje strukturální problém: mnoho bank bylo rekapitalizováno z vnějších zdrojů, ale ne zase tolik jich skutečně odešlo z trhu. V důsledku toho se zdá, že v Evropě je stále příliš mnoho bank, což se odráží v ziskovosti. V jiných odvětvích byla klíčem při odstraňování nadbytečné kapacity nashromážděné v období před krizí konsolidace.
Hovoříme-li o změnách struktury trhu, jaký máte postoj k digitalizaci? Jde o náročný úkol, příležitost, nebo oboje?
Technologická změna je vždy složitý proces, který lze stěží předpovědět. Ale vidím příležitosti. Digitalizace může bankám pomoci k větší efektivitě a k novým zdrojům příjmu; usnadňuje štíhlejší a rychlejší procesy a umožňuje bankám nabízet klientům lepší služby a nové produkty. Podaří-li se bankám chopit těchto příležitostí, budou z toho mít prospěch. Ale nebudou-li jednat ony, udělají to jiní, ať už malé a pružné začínající finančnětechnologické podniky nebo zavedení technologičtí giganti. To je pro banky náročný úkol.
Úkolem orgánů regulace a dohledu jistě není chránit stávající banky před efektivnějšími konkurenty. Přesto se stále musíme potýkat s novými riziky, přičemž nejzřejmějším příkladem je kybernetické riziko. Musíme tato nová rizika pečlivě sledovat a posoudit, zda vyžadují, abychom přizpůsobili pravidla. Zároveň může digitalizace pomoci orgánům regulace a dohledu zvýšit účinnost a snížit náklady na splnění požadavků, zvlášť u menších firem s jednodušší strukturou. Jinými slovy, jsou zde pro nás i příležitosti.
Přizpůsobování pravidel je od vypuknutí krize hlavním tématem. Jaký máte názor na regulatorní reformu – zašla příliš daleko, jak tvrdí někteří, nebo by měla jít ještě dál?
Reforma byla zapotřebí. Krize odhalila mnoho mezer v regulatorním rámci a my jsme je museli zacelit. Jsem přesvědčen, že soubor předpisů vypracovaný na úrovni zemí G20 je vyvážený: požadavky nastavené a postupně zaváděné tak, aby se předešlo nežádoucím účinkům na poskytování úvěrů a reálný růst, výrazně zvýšily bezpečnost a zdraví bank. Některé státy šly v určitých oblastech nad rámec požadavků stanovených mezinárodními normami a nyní tento přístup přehodnocují. Obecně si myslím, že bychom měli odolat tlaku na zmírnění požadavků v době prosperity. Jak jsem již řekl, banky se musí vyvarovat přemýšlení v krátkodobém horizontu a totéž by mělo platit pro orgány regulace. Musíme myslet na dlouhodobou stabilitu systému a vyhnout se procyklickým přístupům k tvorbě pravidel.
Přesto je samozřejmě pravda, že revidovaný soubor pravidel je značně složitý. Musíme tedy sledovat jeho účinky a v případě potřeby jej upravit. Ale nyní musí být prioritou dokončit konzistentní provádění reforem ve světě.
V Evropě se blíží dokončení souboru bankovních předpisů, který bude v nadcházejících letech utvářet regulatorní prostředí. Jste s výsledkem spokojen?
Soubor bankovních předpisů představuje velmi významné právní předpisy hlavně proto, že do evropského práva provádí basilejské standardy. I když celkové hodnocení je kladné, v některých oblastech se navrhované právní předpisy odchylují od mezinárodních norem. Jedná se o některé technické detaily ukazatele pákového poměru, ukazatele čistého stabilního financování a nových pravidel pro obchodní portfolia bank. Podmínky na celosvětové úrovni tedy nebudou tak rovné, jak mohly být.
Pokud jde o Evropskou unii, podle mého názoru mohl být soubor bankovních předpisů ambicióznější s ohledem na dosažení opravdu integrovaného bankovního sektoru, alespoň v rámci bankovní unie. Usilujeme-li o jednotné právní předpisy pro bankovnictví, musíme překonat instinkt provádět účelové vázání. Bankovní skupiny musí být schopny volně přidělovat svůj regulatorní kapitál a likviditu v rámci eurozóny. Soubor bankovních předpisů bohužel zachovává úzkou vnitrostátní působnost, pokud jde o výjimky z kapitálových a likviditních požadavků v rámci bankovních skupin. Doufám, že normotvůrci svůj přístup v blízké budoucnosti, jak se bude postupně pokračovat ve vytváření bankovní unie, přehodnotí.
Co dalšího je potřeba, abychom se přiblížili vzniku opravdu evropského bankovního sektoru?
Je zřejmé, že bez ryze evropské záchranné sítě se vnitrostátní orgány budou nadále zdráhat umožnit integrované řízení kapitálu a likvidity v přeshraničních bankovních skupinách, které působí v bankovní unii. Došlo k určitému pokroku při vytváření jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, ale politická debata o zavedení 3. pilíře bankovní unie, evropského systému pojištění vkladů, je stále zatížena problémy. Jsem přesvědčen, že polarizace mezi „táborem pro omezování rizika“, který tvrdí, že rizika by se měla snížit, než se nastaví společné záruky, a „táborem pro sdílení rizika“, jenž tvrdí, že nyní nazrál čas pro integrované pojištění vkladů, je zcestná. Oba cíle jsou propojené. Evropská unie by tedy měla udělat to, co je správné, a přijít se zřetelným plánem. Tento plán by měl přiznat, jak úzce jsou zbývající prvky reformy propojené. To by nám umožnilo pokročit u všech prvků, které jsou nyní na mrtvém bodě.
1 Provádění modelu dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu
1.1 Úvěrové instituce: hlavní rizika a celková výkonnost
Hlavní rizika v bankovním sektoru
V roce 2018 podpořila ziskovost a rozvahy bank všeobecná expanze hospodářské aktivity v eurozóně
Bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu provedl roční identifikaci a hodnocení rizik a příslušným způsobem aktualizoval mapu rizik SSM, která zobrazuje hlavní rizika, s nimiž se budou banky v eurozóně v horizontu dvou až tří let potýkat. Ve sledovaném období podpořila ziskovost a rozvahy bank všeobecná expanze hospodářské aktivity v eurozóně. Díky tomu došlo ke zvýšení odolnosti bankovního sektoru eurozóny a ke zmírnění některých spojených rizik, zejména v souvislosti s dřívějšími úvěry se selháním (NPL) a s prostředím nízkých úrokových sazeb. Současný objem úvěrů se selháním v eurozóně nicméně zůstává podle mezinárodních měřítek příliš vysoký.
Na druhé straně se od roku 2017 zvýšila geopolitická nejistota a riziko přeceňování na finančních trzích. Stále se rozšiřující digitalizace navíc zhoršuje rizika spojená s informačními systémy bank (pocházejícími často z dřívější doby) a kybernetickou bezpečností (viz graf 1).
Graf 1
Mapa rizik SSM na rok 2019
Rostoucím rizikem je geopolitická nejistota
Ve vykazovaném období došlo ke zvýšení geopolitické nejistoty mj. v souvislosti s politickou situací v některých zemích eurozóny, rostoucím obchodním protekcionismem a nepříznivým vývojem v určitých rozvíjejících se tržních ekonomikách; to vše by mohlo mít nepříznivé důsledky pro finanční trhy a hospodářský výhled eurozóny. Pokud jde o brexit, zůstává nejisté, zda bude k datu vystoupení Spojeného království z Evropské unie existovat dohoda o vystoupení, a zda tedy bude platit přechodné období, což znamená, že banky a orgány dohledu musí být připraveny na všechny možné scénáře.
Banky výrazně snížily své dřívější úvěry se selháním
I přes významné zlepšení kvality aktiv v posledních letech představuje pro řadu bank v eurozóně zdroj obav vysoký objem úvěrů se selháním. Díky pokračujícímu provádění strategií omezování úvěrů se selháním uvedené banky ve snižování objemů dřívějších úvěrů se selháním již značně pokročily – podíl úvěrů se selháním u významných institucí klesl z 8 % v roce 2014 na 4,2 % ve třetím čtvrtletí roku 2018. Nicméně stávající celkový objem úvěrů se selháním zůstává vysoký a je třeba dalšího úsilí, aby byla v eurozóně problematika úvěrů se selháním odpovídajícím způsobem řešena.
Je třeba pečlivě sledovat potenciální budoucí růst úvěrů se selháním
Navíc by pokračující honba bank za výnosem mohla potenciál budoucího růstu úvěrů se selháním zvýšit. Banky v eurozóně vykázaly zmírňování úvěrových standardů po celý rok 2018, ačkoli v posledním čtvrtletí došlo ke zpomalení tohoto vývoje.[1] Navíc se zdá, že se obracejí k rizikovějším odvětvím a uplatňují nižší úroveň ochrany. Poskytování úvěrů využívajících pákový efekt dosáhlo v roce 2017 nových maximálních hodnot, přičemž rekordně vysoký podíl poskytnutých objemů tvořily úvěry s mírnějšími smluvními podmínkami.
Stále se rozšiřující digitalizace zvyšuje rizika spojená s informačními systémy a počítačovou kriminalitou
Počítačová kriminalita a narušení IT představují pro banky v rámci směřování k digitalizaci vzrůstající problém. Jsou pod narůstajícím tlakem investovat do svých hlavních informačních infrastruktur a modernizovat je, aby zvýšily efektivitu, zlepšily zkušenosti klientů a mohly konkurovat finančnětechnologickým a velkým technologickým společnostem. Navíc se potýkají se zvyšujícím se počtem kybernetických hrozeb.
Zvýšilo se riziko přeceňování na finančních trzích
Celosvětové usilování o výnosy, dostatečná likvidita a snížená riziková prémie zvýšily riziko náhlého přeceňování na finančních trzích, což také zhoršuje velká míra geopolitické nejistoty. Udržitelnost zadlužení veřejného sektoru v eurozóně se v průměru zlepšila, neboť ji podpořilo příznivé cyklické oživení. V některých zemích je však stavová nerovnováha stále na zvýšené úrovni, a uvedené země jsou tak zranitelné vůči potenciálnímu přecenění rizika selhání země.
Ziskovost bank se zlepšila, ale stále je nevýrazná
Příznivý hospodářský vývoj ve vykazovaném období podpořil úrovně ziskovosti bank, ačkoli zůstávají nevýrazné. Dlouhé období nízkých úrokových sazeb sice podporuje hospodářství, ale vyvíjí tlak na úrokové marže bank. Významné instituce celkově prognózují oživení čistého úrokového výnosu v letech 2019 a 2020. Mnohé však očekávají, že jejich zisky z hlediska návratnosti kapitálu zůstanou v nadcházejících letech nízké.
Významné instituce v eurozóně vstupovaly do zátěžového testu v roce 2018 s vyšší kapitálovou přiměřeností
Výsledky zátěžového testu provedeného v roce 2018 v celé EU a koordinovaného Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) ukazují, že 33 největších bank pod přímým dohledem ECB v uplynulých dvou letech dále zlepšilo svou odolnost. Díky svému úsilí při řešení problematických aktiv a soustavnému hromadění kapitálu vstoupily do zátěžového testu s mnohem silnější finanční strukturou – kmenový kapitál tier 1 (CET1) činil 13,7 % v porovnání s 12,2 % před zátěžovým testem v roce 2016.
Náročnější scénář a přísnější metodika vedly při nepříznivém scénáři zátěžového testu k většímu čerpání kapitálu
U 33 největších bank pod přímým dohledem ECB vedl nepříznivý scénář zátěžového testu k souhrnnému odčerpání CET1 na plně funkčním základě[2] ve výši 3,8 procentního bodu, což je o 0,5 procentního bodu více než v zátěžovém testu v roce 2016. Je zde zahrnut dopad ve výši 0,3 procentního bodu vyplývající z prvního uplatnění mezinárodního standardu účetního výkaznictví 9 (IFRS 9), který vstoupil v platnost 1. ledna 2018. Odráží se zde také použití náročnějšího makroekonomického scénáře a metodiky více zohledňující rizika než v roce 2016. Všechny tyto faktory kompenzují příznivé účinky zlepšení kvality aktiv po úspěšném snížení úvěrů se selháním.
Výsledky zátěžového testu ukazují, že banky jsou obecně odolnější, ale zranitelná místa zůstávají
Navzdory většímu odčerpání kapitálu byla souhrnná kapitálová přiměřenost po zátěži vyšší než při nepříznivém scénáři zátěžového testu v roce 2016: činila 9,9 % v porovnání s 8,8 %. To potvrzuje, že se odolnost zúčastněných bank vůči makroekonomickým šokům zlepšila. V některých jednotlivých bankách však test odhalil také slabá místa, kterým se orgány dohledu budou v roce 2019 věnovat.
Výsledky zátěžového testu ukazují, že nyní je lépe kapitalizovaných ještě 54 bank, které nebyly zařazeny do vzorku orgánu EBA
Vedle 33 bank ve vzorku orgánu EBA provedla ECB navíc také svůj vlastní zátěžový test u dalších 54 bank, na které přímo dohlíží, ale které nebyly součástí vzorku orgánu EBA. Podle výsledků zátěžového testu je těchto 54 bank také lépe kapitalizovaných, a tedy schopnějších absorbovat finanční otřesy. Díky soustavnému hromadění kapitálu v posledních letech vstoupily do zátěžového testu s větším průměrným poměrem CET1 ve výši 16,9 % oproti 14,7 % v roce 2016. Na konci testu činil jejich průměrný závěrečný poměr CET1 11,8 % v porovnání s 8,5 % v roce 2016.[3]
Box 1
Zátěžové testy v roce 2018
Celkové nastavení zátěžového testu v roce 2018 a zapojení ECB
Stejně jako v předchozích letech i v roce 2018 se ECB podílela jak na přípravě, tak na provádění celounijního zátěžového testu, který koordinoval orgán EBA. V rámci přípravné práce se ECB podílela na navrhování metodiky zátěžového testu i základního a nepříznivého scénáře. Nepříznivý scénář zátěžového testu vypracovala společně s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a orgánem EBA a v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. ECB využila plodné spolupráce s odborníky z orgánu EBA a z vnitrostátních příslušných orgánů a vytvořila pro zátěžový test také úřední srovnávací standardy úvěrového rizika. Banky by měly tyto standardy úvěrového rizika uplatňovat u portfolií, pro která nejsou k dispozici žádné vhodné modely úvěrového rizika.
Po zahájení celounijního zátěžového testu dne 31. ledna 2018 provedla ECB společně s vnitrostátními příslušnými orgány kontrolu kvality u bank, které podléhají jejímu přímému dohledu. Klíčovým cílem bylo zajistit, aby banky správně používaly společnou metodiku vypracovanou orgánem EBA. Ze 48 bank, kterých se celounijní zátěžový test týkal, vykonává ECB přímý dohled nad 33 bankami; ty představují 70 % bankovních aktiv v eurozóně. Jednotlivé výsledky všech 48 zúčastněných bank spolu s podrobnými údaji o rozvahách a expozicích ke konci roku 2017 zveřejnil orgán EBA v pátek 2. listopadu 2018.[4]
Kromě toho provedla ECB svůj vlastní zátěžový test u 54 bank pod jejím přímým dohledem, které nebyly zařazeny do vzorku vybraného orgánem EBA. Dříve v roce 2018 provedla také zátěžový test čtyř řeckých bank, na které přímo dohlíží. I když tento zátěžový test uplatňoval tutéž metodiku, scénáře a přístup k zajištění kvality jako zátěžový test orgánu EBA, byl proveden, aby skončil před závěrem třetího ekonomického ozdravného programu pro Řecko v rámci Evropského mechanismu stability.
Scénáře
Nepříznivý scénář zátěžového testu 2018 vycházel z konzistentního souboru makrofinančních otřesů, které by se mohly zhmotnit v krizi, včetně snížení HDP o 2,4 %, poklesu cen nemovitostí o 17 % a náhlého propadu cen akcií o 31 % v celé eurozóně. Odrážel hlavní systémová rizika označená při zahájení testu, a to i) náhlé a značné přecenění rizikové prémie na celosvětových finančních trzích, ii) vzájemné působení negativních vlivů slabé ziskovosti bank a nízkého růstu nominálního HDP, iii) obavy spojené s udržitelností veřejného a soukromého dluhu a iv) likvidní rizika v nebankovním finančním sektoru, s možnými efekty přelévání do širšího finančního systému.
Klíčové příčiny výsledků zátěžového testu 2018
Jednou z klíčových příčin vyčerpání kapitálu při nepříznivém makroekonomickém scénáři bylo snížení hodnoty úvěrů, což lze do velké míry přisoudit skutečnosti, že makroekonomický scénář byl náročnější než při zátěžovém testu v roce 2016, ačkoli díky lepší kvalitě aktiv v rozvahách bank hrál objem úvěrů se selháním méně prominentní roli než v roce 2016. Druhou klíčovou příčinou byl šok spojený se spreadem financování, který byl částečně kompenzován kladným vlivem vyšších dlouhodobých úrokových sazeb. Třetí klíčovou příčinou byl dopad šoků souvisejících s tržními cenami a likviditou na reálnou hodnotu portfolií. Úplné přecenění těchto portfolií mělo největší dopad na globálně systémově významné banky. Tyto banky však byly do velké míry schopné ztráty kompenzovat vysokými příjmy od klientů. Zátěžový dopad podle tohoto scénáře na rezervy likvidity a modelová nejistota se také dotkly globálně systémově významných bank více než jiných subjektů. Další klíčovou příčinou byla značná zátěž čistých výnosů z poplatků a provizí.
Včlenění zátěžového testu do řádné práce v oblasti dohledu
Kvalitativní (tj. kvalita a včasnost podání bank) i kvantitativní výsledky (tj. vyčerpání kapitálu a odolnost bank vůči nepříznivým tržním podmínkám) zátěžového testu posloužily jako vstupní údaje pro roční proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP). Pokud jde o SREP, výsledky zátěžového testu byly také zohledněny při rozhodování o kapitálových požadavcích dohledu.
Priority SSM v oblasti dohledu
Priority SSM v oblasti dohledu, které stanoví oblasti zájmu dohledu v daném roce, projednává a schvaluje Rada dohledu ECB. Vycházejí z posouzení klíčových rizik, kterým dohlížené banky čelí, s přihlédnutím k nejnovějšímu vývoji v oblasti hospodářství, regulace a dohledu. Priority, jež podléhají každoročnímu přezkumu, jsou nezbytným nástrojem pro vhodně harmonizovanou, přiměřenou a účinnou koordinaci opatření dohledu ve všech bankách, a přispívají tak k rovnému zacházení a většímu dopadu činnosti dohledu (viz obrázek 1).
Obrázek 1
Priority v oblasti dohledu pro rok 2019
Celková výkonnost významných bank v roce 2018
Po zlepšení v roce 2017 zůstala ziskovost bank v eurozóně v roce 2018 víceméně stabilní
Po zlepšení v roce 2017 zůstala ziskovost bank v eurozóně v roce 2018 víceméně stabilní. Anualizovaná návratnost kapitálu se u významných institucí změnila pouze mírně; v průměru činila 6,9 % v porovnání se 7,0 % v roce 2017 a 5,4 % v roce 2016. Tato celková stabilní úroveň ziskovosti však zastírá značné rozdíly mezi jednotlivými bankami. Řada veřejně obchodovaných bank navíc stále obchoduje s poměrem tržní a účetní hodnoty nižším než jedna, což znamená, že ke splnění očekávání investorů je zapotřebí dalšího zlepšování.
V roce 2018 měly na souhrnný zisk bank vliv dva hlavní faktory. Provozní zisky před snížením hodnoty se sice v roce 2017 zvýšily, ale v prvních devíti měsících roku 2018 značně klesly o 7,1 %. Toto snížení do velké míry vykompenzoval prudký pokles snížení hodnoty (-31,8 % v porovnání s rokem 2017).
Příčinou propadu provozních zisků před snížením hodnoty byly hlavně nižší čisté výnosy z obchodování (-50 %)[5] v porovnání s prvními třemi čtvrtletími roku 2017. Naopak čisté výnosy z poplatků a provizí se nadále zlepšovaly a zastavily se o 1,4 % výše, než činila hodnota zaznamenaná v prvních třech čtvrtletích roku 2017, zatímco čistý úrokový výnos zůstal v tomtéž období víceméně stabilní (-0,1 %).
Graf 2
Stabilní návratnost kapitálu (anualizované údaje) v roce 2018: nižší provozní zisky před snížením hodnoty vykompenzoval pokles snížení hodnoty
Stabilní vývoj čistého úrokového výnosu zastírá dva základní trendy, jelikož narůstající objemy úvěrů vykompenzovaly nižší úrokové marže. Objemy úvěrů se mezi třetím čtvrtletím roku 2017 a třetím čtvrtletím roku 2018 zvýšily o 2,8 %, přičemž nejdynamičtější růst vykázal segment finančních institucí (úvěry úvěrovým institucím +3,7 %, úvěry jiným finančním společnostem +12,1 %) a segment nefinančních podniků (+3,3 %). V prvních třech čtvrtletích roku 2018 se čistý úrokový výnos zhruba u poloviny významných institucí zlepšil a u druhé poloviny klesl.
Provozní náklady se v prvních třech čtvrtletích roku 2018 v porovnání s týmž obdobím v roce 2017 navzdory restrukturalizačním opatřením, která nedávno přijalo několik bank v eurozóně, zvýšily o 2,0 %.
1.2 Práce na úvěrech se selháním (NPL)
1.2.1 Situace v Evropě
Objemy úvěrů se selháním se od roku 2015 snížily...
Objem úvěrů se selháním v rozvahách významných institucí dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2018 výše 628 mld. EUR, a zaznamenal tak pokles z hodnoty 1 bil. EUR, které dosáhl počátkem roku 2015. Mezi třetím čtvrtletím roku 2017 a třetím čtvrtletím roku 2018 se snížil o 131 mld. EUR a hrubý podíl úvěrů se selháním klesl o 1 procentní bod na 4,2 %. Pokles úvěrů se selháním v uplynulých dvou letech zrychlil, zejména v zemích s jejich vysokým podílem.
Souhrnný objem úvěrů se selháním v evropském bankovním sektoru nicméně zůstává podle mezinárodních měřítek vyšší a vyčištění rozvah potrvá déle.
...ale jejich souhrnný objem zůstává podle mezinárodních měřítek vysoký
Práce na úvěrech se selháním patřila v roce 2018 mezi nejdůležitější priority bankovního dohledu ECB a i v roce 2019 bude představovat oblast zájmu a na základě dosavadních výsledků bude dotčeným institucím uloženo vymezit, co konkrétní banky v harmonizovaném rámci dohledu očekávají. Cílem je zajistit další pokrok ve snižování rizik z dřívější doby a dosáhnout ve střednědobém výhledu konzistentního pokrytí jak objemu úvěrů se selháním, tak nových úvěrů se selháním.
Pokud jde o statistiku úvěrů se selháním, publikuje ECB statistiky bankovního dohledu[6] čtvrtletně, a to včetně údajů o kvalitě aktiv významných institucí. Tabulka 1 představuje úbytek úvěrů se selháním mezi roky 2017 a 2018.
Tabulka 1
Úvěry se selháním a zálohy – částky a podíly podle sledovaného období
Podíly úvěrů se selháním se v jednotlivých zemích eurozóny výrazně liší
Podíly úvěrů se selháním se v jednotlivých zemích eurozóny nadále značně liší, jak je vidět v tabulce 2. Nejvyšší podíly úvěrů se selháním vykazují řecké, kyperské a portugalské významné instituce (vážené průměry zde ve třetím čtvrtletí roku 2018 dosáhly 43,4 %, 20,7 %, resp. 14,5 %). Z hlediska trendu podíl úvěrů se selháním meziročně značně klesl u významných institucí na Kypru (-13,3 procentního bodu) a ve Slovinsku (-5,3 procentního bodu), v Irsku (-3,7 procentního bodu), Portugalsku (-3,6 procentního bodu), Řecku (-3,2 procentního bodu) a Itálii (-2,5 procentního bodu). Ve třetím čtvrtletí roku 2018 byl objem úvěrů se selháním největší u italských významných institucí (153 mld. EUR). Za nimi následovaly francouzské (130 mld. EUR), španělské (95 mld. EUR) a řecké významné instituce (90 mld. EUR).
Tabulka 2
Úvěry se selháním a zálohy – částky a podíly podle jednotlivých zemí (sledované období: třetí čtvrtletí roku 2018)
1.2.2 Úloha bankovního dohledu ECB v rámci komplexní strategie vyřešení problémů s úvěry se selháním v EU
Bankovní dohled ECB vypracoval pro úvěry se selháním rámec dohledu
Řešení rizik spojených s vysokými objemy úvěrů se selháním je důležité pro hospodářství jako celek, jelikož úvěry se selháním zatěžují ziskovost bank, absorbují cenné zdroje a omezují tak schopnost bank poskytovat nové úvěry. Problémy v bankovním sektoru se mohou na úkor výhledu tvorby pracovních míst a hospodářského růstu rychle rozšířit do dalších částí hospodářství. ECB v souladu se svým mandátem pomáhat zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému tedy doporučuje, aby banky zvýšily své úsilí při řešení objemů úvěrů se selháním.
Bankovní dohled ECB vypracoval pro úvěry se selháním rámec dohledu. Ten má tři strategické součásti, které se přímo zabývají dřívějšími úvěry se selháním nebo jejichž cílem je zabránit hromadění nových úvěrů se selháním v budoucnu:
- Pokyny k úvěrům se selháním pro všechny významné instituce, nastiňující kvalitativní očekávání v oblasti dohledu s ohledem na řízení úvěrů se selháním a snížení jejich objemu,
- rámec pro řešení objemů úvěrů se selháním jakožto součást dohledového dialogu, který zahrnuje: i) posouzení strategií bank na snížení úvěrů se selháním a ii) očekávání konkrétních bank v oblasti dohledu s cílem zajistit adekvátní tvorbu rezerv na dřívější úvěry se selháním,
- dodatek k pokynům k úvěrům se selháním, který uvádí kvantitativní očekávání v oblasti dohledu s cílem podpořit postupy včasné tvorby rezerv na nové úvěry se selháním.
Pracovní skupina pro úvěry se selháním ukončila v roce 2018 svou činnost
Uvedený rámec vypracovala specializovaná pracovní skupina, kterou tvořili zástupci vnitrostátních příslušných orgánů a ECB. Ve skupině byl jako pozorovatel zastoupen také orgán EBA. Činnost pracovní skupiny řídila skupina pro úvěry se selháním na vysoké úrovni, které předsedala Sharon Donneryová, viceguvernérka Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland. V letech 2015 až 2018 zasedala skupina na vysoké úrovni 16krát, aby projednala návrhy na vypracování a provádění rámce dohledu pro úvěry se selháním. Předsedkyně podala zprávu Radě dohledu 14krát a Radě guvernérů pětkrát. Jelikož pracovní skupina splnila svůj mandát, byla koncem roku 2018 rozpuštěna a uplatňování rámce dohledu pro úvěry se selháním bylo úspěšně postoupeno příslušným složkám bankovního dohledu ECB.
Komplexní strategie pro řešení objemů úvěrů se selháním vyžaduje součinnost všech zúčastněných stran včetně EU a vnitrostátních veřejných orgánů
Řešení náročného úkolu, který úvěry se selháním představují, však dalece přesahuje dohledová opatření. Pro vyřešení problému musí spojit síly vnitrostátní orgány a evropské instituce. To bylo ostatně i jedním z hlavních zjištění inventarizace národních postupů týkajících se úvěrů se selháním, jejíž nejnovější verzi zveřejnila ECB v červnu 2017. Tuto skutečnost dále uznala Rada pro hospodářské a finanční věci v červenci 2017, kdy se ministři financí dohodli na Akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě. Podle plánu je zapotřebí konat ve třech oblastech: bankovní dohled, reformy insolvenčních rámců a rámců pro řešení dluhu a rozvoj sekundárních trhů. V listopadu 2018 zveřejnila Komise třetí zprávu o pokroku při provádění akčního plánu, podle které byl dosažený pokrok značný. Bankovní dohled ECB se aktivně podílí na řadě iniciativ týkajících se úvěrů se selháním ve třech oblastech uvedených výše, včetně oblastí nastíněných v akčním plánu, a to v úzké spolupráci se zainteresovanými subjekty pověřenými plněním těchto iniciativ.
V této souvislosti bankovní dohled ECB postupoval v úzké koordinaci s relevantními evropskými orgány, jako je Evropská komise, aby zajistil, že se i) návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát u nevýkonných expozic, a ii) dodatek k pokynům ECB k postupu bank v případě úvěrů se selháním budou vzájemně doplňovat.
Dále bankovní dohled ECB podpořil orgán EBA při vydání obecných pokynů k řízení expozic se selháním a s úlevou a obecných pokynů ke zveřejňování expozic se selháním a s úlevou. Tyto obecné pokyny musí uplatňovat všechny úvěrové instituce napříč EU. Pokud jde o méně významné instituce, musí obecné pokyny uplatňovat přiměřeně, jak je v nich stanoveno. Kromě toho ECB v úzké spolupráci s orgánem EBA a Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB) pomohla útvarům Evropské komise s přípravou technického plánu zřizování vnitrostátních společností pro správu aktiv, který byl zveřejněn v březnu 2018.
V neposlední řadě bankovní dohled ECB dále pracoval s orgánem EBA na zlepšení norem pro upisování nově poskytnutých úvěrů. Podílel se také na činnosti pracovní skupiny rady ESRB, která vypracovala zprávu o makroobezřetnostních přístupech k úvěrům se selháním, jež se zaměřuje na to, jakou může makroobezřetnostní politika hrát úlohu při předcházení celosystémovému nárůstu úvěrů se selháním.
1.2.3 Klíčové prvky dohledového přístupu bankovního dohledu ECB k úvěrům se selháním
Strategie bank zaměřené na snižování úvěrů se selháním – dosažený pokrok a posouzení
V březnu 2017 zveřejnila ECB své pokyny k úvěrům se selháním určené bankám. V návaznosti na tyto pokyny byly významné instituce s vyššími objemy úvěrů se selháním a ponechaných aktiv požádány o předložení svých strategií snižování úvěrů se selháním a ponechaných aktiv bankovnímu dohledu ECB. V této souvislosti představují pokyny k úvěrům se selháním základ pro průběžný dohledový dialog s jednotlivými bankami. Za provádění adekvátních strategií pro úvěry se selháním a za správu jejich portfolií jsou zodpovědné samotné banky s využitím řady strategických možností, jako je vymáhání úvěrů se selháním, jejich obsluha, prodej portfolií atd.
Tyto strategie pro úvěry se selháním by měly obsahovat cíle pro snížení úvěrů se selháním na úrovni portfolií v horizontu tří let. Tyto cíle stanoví samy banky a předkládají je společným týmům dohledu. Kapitola 2 pokynů k úvěrům se selháním uvádí osvědčené postupy pro formulaci strategií snižování úvěrů se selháním a stanoví seznam nástrojů k jejich provádění, včetně úlevy, aktivního snižování portfolií, změny typu expozic a právních možností. Zdůrazňuje také, že by banky měly zajistit, aby jejich strategie pro úvěry se selháním obsahovaly ne pouze jednu strategickou možnost, ale spíše kombinace strategií/možností, jak co nejlépe dosáhnout stanovených cílů v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Ideální kombinace těchto nástrojů závisí na charakteristice portfolia každé banky a na tržním a právním prostředí, ve kterém působí. Je důležité uvést, že by vedení každé banky mělo po důkladném posouzení zvolit kombinaci nástrojů podle vlastního uvážení. ECB výslovně neupřednostňuje určité nástroje snižování úvěrů se selháním před jinými.
Přezkoumávat, zpochybňovat a sledovat, jak banky pokračují v plnění svých cílů stanovených pro snížení úvěrů se selháním, je úkolem společných týmů dohledu. Tato úloha je plně vtělena do jejich běžné dohledové práce a je nedílnou součástí procesu SREP. Posuzování strategií prováděné společnými týmy dohledu se zaměřuje na tři souhrnné prvky: i) úroveň ambicióznosti, ii) důvěryhodnost strategie a iii) aspekty správy a řízení. Posouzení vychází z velmi podrobných zkoumání bankovních portfolií hrubých nevýkonných expozic a ponechaných aktiv, které lze souhrnně nazvat „nevýkonná aktiva“.
Banky s vyššími objemy úvěrů se selháním musí společným týmům dohledu čtvrtletně předkládat konkrétní údaje o úvěrech se selháním a podrobně popsat základní způsoby jejich snižování. Společné týmy dohledu využívají tyto čtvrtletní zprávy ke sledování pokroku bank, který porovnávají s cíli v oblasti snižování stanovenými v jejich strategiích, a to jak na celkové úrovni, tak na úrovni portfolií. Kromě toho v zájmu uplatňování holistického přístupu sledují pokrok bank v porovnání s cíli neočištěnými i očištěnými o rezervy. V rámci pravidelné interakce se společnými týmy dohledu by banky měly dvakrát ročně vypracovat a předložit zprávu o provádění.
Cílem zprávy o provádění je zjistit, jak si banky v porovnání se svými strategiemi pro úvěry se selháním vedou jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Kvantitativní pokrok lze měřit na základě čtvrtletních údajů o úvěrech se selháním a lze jej rozčlenit podle konkrétních způsobů snižování úvěrů se selháním, jako je splacení v hotovosti, prodej, odpisy nedobytných pohledávek atd. Banky by se tedy měly zaměřovat nejen na analýzu celkového snižování úvěrů se selháním, ale také na označení způsobů na úrovni portfolií a důvodů překročení nebo nedostatečného plnění plánu, neboť schopnosti bank snižovat úvěry se selháním v minulosti a budoucnosti jsou úzce propojeny.
Za účelem dokumentace těchto kvantitativních aspektů se bankám doporučuje provádět cílenou analýzu a přezkum konkrétních tříd nebo portfolií problematických aktiv, včetně jejich dopadu na kapitál na úrovni portfolií. Měly by také zajistit, aby jejich strategie pro úvěry se selháním byly soustavně aktualizovány s přihlédnutím ke všem těmto vstupním údajům a analýzám, a byly tak důvěryhodné, uzpůsobené danému účelu a proveditelné.
Velmi důležité jsou také kvalitativní aspekty pokroku bank. Jejich strategie pro úvěry se selháním by tedy měla také zahrnovat důkladně vymezený provozní plán, který představuje základ pro kvalitativní mezníky, opatření a cíle strategie. Při přezkumu kvalitativního pokroku by banka měla proaktivně označit veškeré potenciální překážky úspěšného provádění strategie. V tomto ohledu vyžadují různé způsoby snižování úvěrů se selháním různé věci. Například napravení úvěrů vyžaduje důkladný provozní rámec, adekvátní zdroje a komplexní rámec úlev, zatímco prodej portfolií vyžaduje kvalitní data, důmyslnou informační infrastrukturu, zkušené vedení a vhodné finanční poradce. Společné týmy dohledu přezkoumávají u jednotlivých bank kvalitativní aspekty jejich strategií a poskytují jim zpětnou vazbu k případným zjištěným nedostatkům.
Pokyny k úvěrům se selháním se důkladně zaměřují na význam specializovaných pracovních skupin pro řešení úvěrů se selháním, jednoznačných politik a postupů a kvalitně vymezené sady úlevných produktů. Zdůrazňují také, jak je nutné, aby se do otázky úvěrů se selháním intenzivně zapojily řídicí orgány. Banky tedy musí přezkoumat své struktury způsobu vnitřního řízení a operační postupy z hlediska správy úvěrů se selháním – řídicí orgány by například měly převzít plnou odpovědnost za tento problém.
Podpořit obezřetnější postupy v oblasti úvěrového rizika může pomoci větší zaměření na napravení, vyřešení a restrukturalizaci, což by časem mohlo bankám pomoci uplatňovat v rámci svých úvěrových aktivit normy a postupy správy a řízení, které vhodněji zohledňují rizika.
V několika uplynulých letech banky ve svých strategiích pro úvěry se selháním obecně dosáhly významného pokroku, jak dokládá značný pokles objemů úvěrů se selháním v mnoha evropských zemích a bankách. Navzdory tomu zůstávají objemy úvěrů se selháním na vysoké úrovni. Z tohoto důvodu se společné týmy dohledu nadále těmito bankami zabývají a v případě potřeby vznášejí námitky, aby zajistily jejich další pokrok. Jestliže jednotlivé banky nesplní své vlastní cíle, měly by včas provést dostatečné a vhodné nápravné opatření.
Banky napříč institucemi a zeměmi využívají různé způsoby snižování objemů úvěrů se selháním. Patří k nim úlevy, splacení v hotovosti, prodej portfolií, odpisy nedobytných pohledávek a zabavení majetku. Některé země z individuálních důvodů upřednostňují určité způsoby před ostatními. Ale i v jednotlivých zemích zjevně existují různé přístupy v závislosti na individuální situaci bank.
Proces strategie pro úvěry se selháním je nyní nedílnou součástí procesů bank s vysokým podílem úvěrů se selháním a dohledových procesů bankovního dohledu ECB. Práce na této prioritě dohledu bude tedy v roce 2019 pokračovat.
Očekávání jednotlivých bank v oblasti dohledu v souvislosti s tvorbou rezerv na objemy úvěrů se selháním
Další kroky přístupu dohledu nad objemem úvěrů se selháním vytvářejí konzistentní rámec pro řešení tohoto problému jakožto součást dohledového dialogu
Dne 11. července 2018 oznámila ECB další kroky v rámci svého přístupu dohledu nad objemem úvěrů se selháním (tj. expozice zařazené mezi nevýkonné podle definice orgánu EBA ze dne 31. března 2018). Uvedený přístup tak vytváří konzistentní rámec pro řešení tohoto problému jako součást dohledového dialogu prostřednictvím očekávání dohledu specifických pro jednotlivé banky, zaměřený na dosažení přiměřené tvorby rezerv u zděděných úvěrů se selháním, což přispívá k odolnosti bankovního systému eurozóny jako celku.
Na základě tohoto přístupu se bankovní dohled ECB dále věnoval každé bance, aby vymezila svá očekávání v oblasti dohledu. Toto posouzení se řídilo současnými podíly úvěrů se selháním u jednotlivých bank, jejich hlavními finančními rysy, jejich strategií snižování úvěrů se selháním (byla-li dostupná) a srovnáváním srovnatelných bank, aby se zajistilo konzistentní zacházení. Bralo také v úvahu nejnovější data a schopnost bank absorbovat další rezervy.
Byly posouzeny všechny významné instituce pod přímým dohledem ECB s cílem stanovit očekávání konkrétních bank, zajistit tak další pokrok ve snižování rizik z dřívější doby v jednotlivých bankách a dosáhnout ve střednědobém horizontu stejného pokrytí objemu a toku úvěrů se selháním.
Dokončení dodatku k pokynům k úvěrům se selháním
Zveřejnění dodatku následovalo po rozsáhlém veřejném dialogu se všemi relevantními zainteresovanými subjekty
Počátkem roku 2018 ECB dokončila svůj dodatek k pokynům ECB k postupu bank v případě úvěrů se selháním. Tomu předcházela veřejná konzultace probíhající od 4. října do 8. prosince 2017. Dne 15 března 2018 zveřejnila ECB dodatek společně s podrobnými připomínkami z konzultace a s odpovědí na uvedené připomínky.
Dodatek doplňuje kvalitativní pokyny k úvěrům se selháním zveřejněné dne 20. března 2017 a upřesňuje očekávání ECB v oblasti dohledu pro obezřetnostní úrovně rezerv na nové úvěry se selháním. Je nezávazný a slouží jako základ dohledového dialogu mezi významnými institucemi a bankovním dohledem ECB. Zabývá se úvěry zařazenými po 1. dubnu 2018 v souladu s definicí orgánu EBA mezi úvěry se selháním.
Důvodem zpracování dodatku je skutečnost, že v souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD IV) musí orgány dohledu posuzovat a řešit rizika v konkrétních institucích, kterými se již nezabývají nebo se zabývají nedostatečně obezřetnostní požadavky v nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) (často označovány jako „pravidla 1. pilíře“). Stávající obezřetnostní rámec zejména vyžaduje, aby orgány dohledu posuzovaly a rozhodovaly, zda jsou rezervy bank adekvátní a včasné z obezřetnostního hlediska. Dodatek stanoví, co bankovní dohled ECB v tomto ohledu očekává, a objasňuje tak výchozí bod dohledového dialogu. Stejně jako jiná očekávání v oblasti dohledu doplňuje dodatek veškeré závazné právní předpisy, ke kterým patří návrh nařízení o změně CRR, pokud jde o minimální krytí ztrát u nevýkonných expozic. Proto ECB na dodatku úzce spolupracovala s relevantními evropskými orgány, jako je Evropská komise.
Obrázek 2
Přehled kvantitativních očekávání v oblasti dohledu uvedených v dodatku o úvěrech se selháním
Očekávání v oblasti dohledu uvedená v dodatku berou v úvahu rozsah zajištění úvěrů se selháním. U zcela nezajištěných expozic a nezajištěných částí částečně zajištěných expozic by se 100% krytí mělo dosáhnout do dvou let od zatřídění úvěru se selháním. U plně zajištěných expozic a zajištěných částí částečně zajištěných expozic by se 100% krytí mělo postupně dosáhnout do sedmi let od zatřídění úvěru se selháním. Očekávání spojená se zajištěnými expozicemi dodržují obezřetnostní zásadu, že ochrana úvěrového rizika musí být včas vynutitelná.
Dodatek má být prováděn prostřednictvím dohledového dialogu s každou bankou
Praktické provádění dodatku má být součástí dohledového dialogu, ve kterém společné týmy dohledu s každou bankou projednávají odchylky od očekávání v oblasti obezřetnostní tvorby rezerv stanovených v dodatku. Poté s ohledem na konkrétní situaci dané banky bankovní dohled ECB případ od případu rozhodne, zda jsou dohledová opatření vhodná, a pokud ano, jaká. Výsledky tohoto dialogu budou poprvé včleněny do procesu SREP v roce 2021. Banky by tento čas měly využít k přípravě a také k přezkumu svých postupů a kritérií upisování úvěrů, aby omezily tvorbu nových úvěrů se selháním, zejména za současných příznivých ekonomických podmínek.
1.3 Další vývoj metodiky pro proces SREP
1.3.1 Větší roli při dohledovém hodnocení budou hrát postupy ICAAP/ILAAP
Postupy ICAAP a ILAAP by měly v budoucnu hrát v procesu SREP ještě větší úlohu, což by mělo banky přimět neustále zlepšovat své vnitřní procesy
Finanční otřesy bankovního sektoru často znásobuje, nebo dokonce způsobuje neadekvátní výše a kvalita kapitálu a likvidity v držbě bank. Pro posílení odolnosti institucí jsou zásadní dva hlavní procesy, interní bankovní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity (ILAAP). Požadavky na ICAAP a ILAAP institucí stanoví CRD IV.
Cílem postupů ICAAP i ILAAP je podpořit instituce, aby svá kapitálová a likvidní rizika měřily a řídily strukturovaně pomocí vlastních přístupů. Nejde o pouhé zpracování zprávy pro potřeby orgánů dohledu; jedná se o komplexní a cenné vnitřní bankovní procesy neustálého označování, posuzování a účinného řízení a pokrývání kapitálového a likvidního rizika. Banky zodpovídají za přiměřené provádění postupů ICAAP a ILAAP, tzn. že tyto postupy musí být souměřitelné mj. s obchodním modelem, velikostí, složitostí a rizikovostí instituce i s tržními očekáváními.
Jak uvádějí priority SSM v oblasti dohledu, postupy ICAAP a ILAAP jsou pro instituce klíčovými nástroji k řízení jejich kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity. Vyžadují tedy obzvláštní pozornost orgánů dohledu. V rámci procesu SREP se kvalita a výsledky postupů ICAAP a ILAAP berou v úvahu při stanovování opatření v oblasti kapitálu, likvidity a kvality. Dobré postupy ICAAP a ILAAP snižují nejistotu institucí i orgánů dohledu, pokud jde o skutečná rizika, kterým je instituce vystavena. Kromě toho do větší míry ujišťují orgány dohledu o schopnosti instituce zajistit svou kapitálovou přiměřenost a přiměřenost likvidity, a tedy zůstat životaschopná.
V budoucnu mají postupy ICAAP a ILAAP hrát v procesu SREP ještě větší úlohu, což by mělo banky přimět neustále zlepšovat své vnitřní procesy. Mezi jiným budou kvalitativní a kvantitativní aspekty postupů ICAAP hrát větší roli při určování požadavků na kapitál podle 2. pilíře na základě jednotlivých rizik.
1.3.2 Dokončení příruček pro banky o řízení kapitálu a likvidity
Banky by měly tyto příručky co nejdříve využít k zacelení veškerých mezer a k nápravě nedostatků v oblasti řízení kapitálu a likvidity
V nedávných posouzeních v rámci procesu SREP dospěl bankovní dohled ECB k závěru, že závažnými nedostatky trpí více než polovina postupů ICAAP významných institucí a více než jedna třetina jejich postupů ILAAP, což odrážejí celkové verdikty „neadekvátní“ nebo „nedostatečné“. Takovéto postupy ICAAP a ILAAP nepředstavují solidní základ pro obezřetnostní řízení kapitálu a likvidity nebo pro určení dalších požadavků na kapitál. Instituce tedy musí své postupy ICAAP a ILAAP (dále) zlepšovat.
V listopadu 2018 zveřejnil bankovní dohled ECB příručky o postupech ICAAP a ILAAP institucí. Tyto příručky budou hrát důležitou úlohu při přinášení potřebných zlepšení. Jsou významným mezníkem v úsilí ECB zlepšit přístupy bank k řízení kapitálu a likvidity, které započalo zveřejněním jejích očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o postupy ICAAP a ILAAP, v lednu 2016. V návaznosti na to pak počátkem roku 2017 spustila víceletý plán pro postupy ICAAP a ILAAP s cílem stanovit podrobnější očekávání a včas institucím sdělit, jakým směrem by se měly ubírat. Očekávání stanovená v roce 2016 byla využita jako základ příruček a prošla třemi koly zlepšení s přihlédnutím zhruba k 800 připomínek shromážděných prostřednictvím dvou veřejných konzultací. Obecné zaměření očekávání nicméně zůstalo v průběhu celého procesu beze změn.
Přehled sedmi zásad postupů ICAAP a ILAAP
Sedm zásad postupů ICAAP a ILAAP se týká:
- Správy a řízení: plnou zodpovědnost za postupy ICAAP a ILAAP by měly převzít řídicí orgány.
- Integrace: postupy ICAAP a ILAAP by měly tvořit nedílnou součást celkového řídicího rámce, včetně obchodního rozhodování. Oboje postupy by měly být konzistentní samy o sobě, vzájemně a s dalšími strategickými procesy.
- Kvantitativního rámce: kapitálová přiměřenost a přiměřenost likvidity by měla být zajištěna ze dvou různých hledisek, pokud jde o trvalou životaschopnost instituce – z „normativního“ hlediska, které odráží vnější požadavky a omezení, a z „hospodářského“ hlediska, jež by mělo odrážet nezakrytou hospodářskou situaci.
- Označování rizik: měla by být označena a řízena všechna významná rizika.
- Vnitřních definic kapitálu/likvidity: z hospodářského hlediska by měly existovat vysoce kvalitní a zřetelně vymezené kapitálové rezervy a rezervy v oblasti likvidity, aby bylo možné absorbovat případné ekonomické ztráty.
- Metodik kvantifikace rizik: rizika by se měla posuzovat a kvantifikovat konzervativně pomocí vlastních metodik kvantifikace rizik, jejichž platnost byla důkladně ověřena.
- Zátěžového testování: ECB očekává, že banky zavedou důkladné a komplexní rámce pro zátěžové testování, které zajistí jejich přežití za věrohodných, přesto velmi náročných a dlouhotrvajících nepříznivých okolností.
Očekávání uvedená v příručkách jsou nyní daleko komplexnější a ECB je začala uplatňovat v lednu 2019. Příručky však nemají představovat úplné pokyny ke všem aspektům spojeným s důkladnými postupy ICAAP a ILAAP. Uplatňují spíše přístup založený na zásadách se zaměřením na vybrané klíčové aspekty z hlediska dohledu. Bankovní dohled ECB tedy zdůrazňuje, že postupy ICAAP a ILAAP jsou v prvé řadě vnitřní procesy, které by měly být vytvořeny na míru každé instituci. Provádění postupů ICAAP a ILAAP vhodných pro konkrétní okolnosti proto zůstává povinností každé jednotlivé instituce. Příručky s tím bankám pomáhají stanovením očekávání v oblasti postupů ICAAP a ILAAP v podobě sedmi zásad a poskytnutím řady grafů a ilustrativních příkladů.
V rámci procesu SREP, ale také jiných činností, jako jsou kontroly na místě, budou orgány dohledu případ od případu hlavně posuzovat, zda instituce plní své povinnosti a řídí svůj kapitál a likviditu způsobem, který odpovídá jejich individuálním obchodním aktivitám, rizikovému profilu a dalším relevantním okolnostem. Závěry vyvozené z těchto posouzení budou mít podle předpokladů čím dál tím větší vliv na SREP a návazná dohledová opatření. Kvalitní a důkladné postupy ICAAP/ILAAP bank se v rámci procesu SREP příznivě odrazí.
Jelikož důkladné, účinné, komplexní a výhledové postupy ICAAP a ILAAP jsou klíčovým nástrojem zajištění odolnosti institucí, měly by banky tyto příručky co nejdříve využít k zacelení veškerých mezer a k nápravě nedostatků v oblasti řízení kapitálu a likvidity. Jelikož se celková filozofie a směr očekávání ECB v oblasti dohledu od jejich prvního zveřejnění v lednu 2016 nezměnily, měly by významné instituce vyvinout maximální úsilí a vzít tato očekávání co nejdříve v úvahu. Práce na příručkách trvala několik let a ECB jednala v souvislosti s postupným zdokonalováním svých očekávání velmi transparentně. Krátké období mezi zveřejněním příruček v listopadu 2018 a začátkem jejich uplatňování v lednu 2019 neospravedlňuje nečinnost.
1.3.3 Kroky uskutečněné k řešení rizika v oblasti IT
Riziko v oblasti IT, včetně kybernetického rizika, je oblastí zájmu bankovního dohledu ECB od počátku a stalo se jednou z priorit v oblasti dohledu na rok 2019.
Společné týmy dohledu dohlížejí na riziko v oblasti IT v rámci průběžného dohledu na operační riziko. V roce 2018 absolvovaly další odbornou přípravu zaměřenou na všechny relevantní aspekty rizika v oblasti IT, aby si rozšířily povědomí a dovednosti potřebné pro průběžné činnosti dohledu i pro roční SREP. Na základě obecných pokynů orgánu EBA k posuzování rizik IKT v rámci procesu přezkoumání a vyhodnocení zavedl bankovní dohled ECB společnou a normalizovanou metodiku posuzování rizika v oblasti IT. S využitím komplexního sebehodnotícího dotazníku pro banky a výsledků posouzení rizika v oblasti IT uskutečněného společnými týmy dohledu byl proveden propracovaný soubor horizontálních analýz. Ty přinesly množství zjištění, jež se stala podkladem dohledových činností společných týmů dohledu a tematické zpětné vazby k celkovému stavu řízení rizika v oblasti IT ve významných institucích. Analýzy obecně potvrdily předchozí oblasti zájmu bankovního dohledu ECB, a to informační bezpečnost, závislost na třetích stranách, řízení třetími stranami a řízení provozu IT.
V roce 2018 pokračovaly kontroly na místě se zaměřením na riziko v oblasti IT, které doplnily průběžný dohled vykonávaný společnými týmy dohledu. Na základě metodiky bankovního dohledu ECB pro kontroly na místě se kontroly na žádost společných týmů dohledu zabývaly konkrétními cíli na poli rizika v oblasti IT s účelem propracovat a podložit posouzení rizika v oblasti IT prováděná společnými týmy dohledu a získat lepší představu o tom, jak významné instituce rizika v oblasti IT řídí. V roce 2019 některé kontroly na místě zaměřené na riziko v oblasti IT uplatní kampaňový přístup, kdy je totéž téma předmětem srovnatelně rozsáhlé kontroly v několika významných institucích. To usnadňuje účinnější přípravu a provádění kontrol i porovnání výsledků.
Stejně jako v předchozích letech musely všechny významné instituce z 19 zemí eurozóny oznamovat významné kybernetické události, jakmile je zaznamenaly. To umožňuje bankovnímu dohledu ECB zjišťovat a sledovat trendy kybernetických událostí, které postihují významné instituce. Také mu umožňuje rychle reagovat v případě zasažení jedné nebo více významných institucí závažnou událostí.
S cílem zajistit koordinovaný přístup k riziku v oblasti IT a kybernetickému riziku a usnadnit sdílení znalostí a osvědčených postupů byl bankovní dohled ECB nadále ve styku se všemi relevantními zainteresovanými subjekty (vnitrostátní příslušné orgány, interní zainteresované subjekty z ECB, odborníci na platební systémy a tržní infrastrukturu, jiné orgány dohledu v EU i mimo ni, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) atd.) prostřednictvím dvoustranných schůzek a účasti v mezinárodních pracovních skupinách.
1.4 Tematické přezkumy
Tematický přezkum obchodních modelů a faktorů ziskovosti
V roce 2018 byl dokončen víceletý tematický přezkum obchodních modelů a faktorů ziskovosti
V roce 2018 dokončil bankovní dohled ECB svůj tematický přezkum obchodních modelů a faktorů ziskovosti a zveřejnil o něm zprávu. Tematický přezkum byl zahájen v roce 2016 s cílem provést na úrovni jednotlivých bank hloubkovou analýzu schopnosti významných institucí zmírnit slabé stránky svých obchodních modelů; dalšími cíli bylo sledovat důsledky nevýrazné ziskovosti a obohatit horizontální analýzu konzistentním začleněním náhledu společných týmů dohledu napříč bankami. První dva roky přezkumu byly věnovány vývoji nástrojů, sběru údajů, a pokud jde o společné týmy dohledu, provádění hloubkových analýz.
Na začátku roku 2018 informovaly společné týmy dohledu významné instituce o zjištěních a hlavních závěrech tematického přezkumu. V rámci specializovaného dohledového dialogu projednaly případné zjištěné nedostatky a vznesly námitky proti obchodním plánům významných institucí. Navazující dopisy shrnuly zjištění a formalizovaly výsledky dohledového dialogu. Zjištění představovala podklad hodnocení obchodních modelů v rámci cyklu SREP 2018. V září 2018 zveřejnil bankovní dohled ECB celkové poselství tematického přezkumu na svých internetových stránkách.
Banky v eurozóně se stále přizpůsobují situaci po krizi, ale ziskovost se v jednotlivých významných institucích značně liší
Přezkum ukázal, že i když se ekonomická situace bank v eurozóně obecně zlepšila, zůstávají ziskovost a obchodní modely pod tlakem. Odhlédneme-li od souhrnných trendů, ziskovost se v jednotlivých významných institucích značně liší, ale směřuje k průměru předpokládanému bankami, jelikož ekonomicky nejméně výkonné instituce očekávají výrazné zlepšení ziskovosti (viz graf 3). Banky, které si v předchozích letech vedly lépe než ostatní, se nacházejí v různých státech, jsou různě velké a mají odlišné obchodní modely.
Graf 3
Tříletý vývoj návratnosti kapitálu
Faktorem významným pro ziskovost jsou schopnosti strategického řízení
Společné týmy dohledu pečlivě sledují větší riskování jednotlivých bank
Analýza potvrdila, že schopnosti strategického řízení[7] bank mají významný vliv na jejich ziskovost. Společné týmy dohledu také pozorovaly, že se mnoho bank snaží zvýšit ziskovost činnostmi, které s sebou mohou nést větší riziko (zejména v souvislosti s úvěrovým[8] nebo operačním rizikem[9]). Jelikož k přechodu k těmto činnostem mohou existovat platné obchodní důvody, jednotlivá doporučení danou strategii nutně nezpochybňují, ale spíše se snaží zajistit lepší strategické řízení a řízení rizik sledováním a omezením rizika. Společné týmy dohledu se podílejí na označování a posuzování těchto problémů a dále se jimi zabývají v rámci pravidelného sledování bank s využitím úplné sady svých nástrojů dohledu.
Tematický přezkum IFRS 9
Cílem IFRS 9 je zajistit dostatečnou a včasnou tvorbu rezerv
Nový účetní standard pro finanční nástroje (IFRS 9) vstoupil v platnost v lednu 2018. Zabývá se poučeními z finanční krize, totiž že rezervy založené na modelech vzniklé ztráty často vedly k zaúčtování ztráty, které lze popsat slovy „příliš nízké, příliš pozdě“. IFRS 9 tuto slabinu řeší zavedením modelu očekávané úvěrové ztráty, který zahrnuje informace s výhledem na zbývající dobu trvání úvěru. Provádění tohoto modelu vyžaduje ze své podstaty značné úsilí, které s sebou nese potenciální rizika, jež vyplývají z dosud neznámé účinnosti modelů očekávané úvěrové ztráty v praxi.
Výsledky tematického přezkumu zahájeného v roce 2016 za účelem posouzení připravenosti bank na IFRS 9 ukazují prostor pro zlepšení
ECB tedy v roce 2016 rozhodla zahájit v rámci svých priorit dohledu tematický přezkum IFRS 9. Cílem bylo posoudit připravenost institucí a podpořit vysoce kvalitní a konzistentní provádění nové normy. Na základě pokroku dosaženého při provádění IFRS 9 byly instituce rozděleny do dvou souborů. Výsledky tematického přezkumu u prvního souboru byly zveřejněny ve zprávě na internetových stránkách bankovního dohledu ECB v roce 2017. Výsledky za druhý soubor byly zveřejněny v článku v publikaci Supervision Newsletter v roce 2018.
Tematický přezkum celkově pomohl zvýšit povědomí o náročných úkolech, se kterými se banky při provádění IFRS 9 potýkají. Zároveň zdůraznil, že stále existuje prostor pro zlepšení.
Bankovní dohled ECB pečlivě sleduje provádění nápravných opatření bankami
Institucím bylo doporučeno zavést nápravná opatření k odstranění nedostatků zjištěných tematickým přezkumem v letech 2017 a 2018. Bankovní dohled ECB v současnosti pečlivě sleduje, jak pokračují s prováděním uvedených opatření. Tematický přezkum mj. odhalil významnou odchylku v postupech tvorby rezerv bank, které byly předmětem dalšího sledování společnými týmy dohledu po celý rok 2018 a budou dále zkoumány i v roce 2019. Další oblastí, na kterou se dohled v roce 2018 zaměřil, byl dopad prvního uplatnění IFRS 9, včetně změny klasifikace expozic, alokace rezerv a přecházení expozic mezi jednotlivými fázemi. V této souvislosti zkoumá ECB účetnictví bank se zaměřením na regulatorní kapitál a výkaznictví.
Při výkonu svých návazných činností v souvislosti s prováděním IFRS 9 spolupracuje bankovní dohled ECB na tématech spojených s účetnictvím s radou ESRB a orgány EBA a ESMA s cílem zajistit vysoce kvalitní a konzistentní provádění IFRS 9 a vysokou transparentnost pro investory napříč EU.[10]
Případně nepříznivý dopad IFRS 9 na regulatorní kapitál bank zmírní přechodné období
Kromě toho pečlivě sleduje, jak banky využívají přechodná opatření pro IFRS 9. Tato přechodná opatření vtělily do obezřetnostního rámce legislativní orgány EU s cílem zmírnit dopad přechodu na požadavky na snížení hodnoty podle IFRS 9 na bankovní kmenový kapitál tier 1. Jelikož pravidla postupného zavádění by mohla mít dopad na kapitálovou přiměřenost některých bank, sleduje ECB správné uplatňování uvedených pravidel.
Tematický přezkum BCBS 239
V květnu 2018 byla zveřejněna zpráva o tematickém přezkumu účinného shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích
V lednu 2013 byly zveřejněny zásady Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) pro shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. V tomto kontextu byl v letech 2016 až 2018 proveden na vzorku 25 významných institucí tematický přezkum shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích ze strany bank. Výsledek byl v květnu 2018 zveřejněn v podobě specializované zprávy na internetových stránkách ECB. Zpráva odhalila, že dotčené významné instituce prováděly 239 zásad BCBS neuspokojivě. Výsledky přezkumu byly sděleny bankám a požadavky ohledně nápravných opatření byly uvedeny v navazujících dopisech. Jeden z požadavků se proto týkal i jednoznačných, přesných a podrobných akčních plánů, které banky měly poskytnout. Tyto akční plány posoudila centralizovaná pracovní skupina, podporovaná společnými týmy dohledu, s cílem zajistit horizontální konzistentnost; tato pracovní skupina nyní pečlivě sleduje, jak banky pokračují v jejich provádění.
Metody použité při tematickém přezkumu přispějí k rozvoji metodiky dohledového hodnocení, konkrétně shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích. Specializovaný koncepční tým v současnosti včleňuje tuto metodiku do metodiky procesu SREP, která se v budoucnu bude používat pro všechny významné instituce.
Přezkum se řídil zásadami účinného shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích, které vydal BCBS. ECB tak sleduje, jak se postupně zlepšuje schopnost institucí shromažďovat údaje v oblasti rizik a podávat zprávy o rizicích, a pravidelně předává relevantní aktualizace síti údajů BCBS v oblasti rizik.
Tematický přezkum externího zadávání činností
V posledních letech ovlivnil způsob nabízení bankovních služeb po celém světě technologický vývoj. Externí zadávání činností může bankám například pomoci zvýšit efektivitu, ale může pro ně také představovat problémy z hlediska řízení rizik a způsobů kontroly činností zadávaných externě. Banky také projevují vzrůstající zájem o externí zadávání činností poskytovatelům cloudových služeb. I když cloudové služby mohou nabízet určité výhody (např. úspory z rozsahu a nákladovou efektivnost), představují také náročné úkoly z hlediska ochrany údajů a umístění dat.
V tomto kontextu bankovní dohled ECB externí zadávání činností pečlivě sleduje, ostatně bylo označeno za jednu z priorit SSM v oblasti dohledu na rok 2017. Za tímto účelem byl v roce 2017 zahájen a dokončen tematický přezkum cíleného vzorku významných institucí, na který v roce 2018 navázala v rámci obvyklého průběžného dohledu následná opatření. Tematický přezkum provedl inventuru postupů externího zadávání činností bankami a odhalil značné rozdíly v jejich správě, řízení a vedení. Za účelem podpory dalších zlepšení bankovní dohled ECB také označil osvědčené postupy. Na základě tematického přezkumu se podílel na činnosti orgánu EBA v souvislosti i) s doporučeními orgánu EBA o externím zajištění cloudových služeb[11] a ii) s novými obecnými pokyny orgánu EBA k externímu zadávání činností, které nahradí obecné zásady výboru CEBS a výše uvedená doporučení, až později v roce 2019 vstoupí v platnost.
EBA se v těchto dokumentech zabývá řadou relevantních otázek, které během tematického přezkumu bankovního dohledu ECB vyvstaly. Doporučení orgánu EBA se celkově zabývají zvláštními rysy externího zajišťování významných cloudových služeb, jako je bezpečnost a umístění dat a systémů. Dalšími relevantními aspekty, jako je zajištění přístupového práva a práva na audit v písemných dohodách o externím zajišťování činnosti, záležitosti důvěrnosti, strategie odstoupení a externí zadávání činností subdodavatelům nebo „řetězové“ externí zadávání činností, se zabývají revidované obecné pokyny. Byla také zavedena povinnost uchovávat pro všechny externě zadávané činnosti evidenci informací a poskytnout ji na požádání orgánům dohledu.
Na základě revidovaného rámce orgánu EBA je cílem bankovního dohledu ECB zajistit, aby banky plně využívaly inovačního pokroku a zároveň zachovávaly bezpečné prostředí, ve kterém řádně sledují a omezují rizika. Za tímto účelem zakotvil bankovní dohled ECB doporučení orgánu EBA do svých norem dohledu a při průběžném dohledu k nim náležitě přihlíží. Bankovní dohled ECB je také odhodlán provádět obecné pokyny a bude sledovat opatření přijatá bankami s cílem přizpůsobit své mechanismy externího zadávání činností. Dále věnuje pozornost náročným úkolům spojeným s externím zadáváním činností, které vyplývají z brexitu a z plánů bank na přesídlení, aby mechanismy externího zadávání činností nebránily účinnému dohledu.
1.5 Průběžný dohled
Bankovní dohled ECB usiluje o přiměřený dohled nad významnými institucemi vycházející z rizik, který je zároveň přísný a konzistentní. Za tímto účelem se každý rok vymezuje soubor hlavních činností průběžného dohledu. Tyto činnosti vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit SSM v oblasti dohledu. Jsou zařazeny do programu průběžných dohledových šetření (SEP) pro každou významnou instituci.
Kromě těchto centrálně vymezených hlavních činností mohou společné týmy dohledu popřípadě přizpůsobit činnosti dohledu specifikům bank. To jim umožňuje zabývat se rychle se měnícími riziky v jednotlivých institucích nebo na úrovni celého systému.
V roce 2018 průběžné činnosti v rámci programu SEP zahrnovaly: i) činnosti spojené s riziky (tj. SREP a zátěžové testování), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit probíhající SEP specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy zvláštních témat, jako jsou vybraná úvěrová portfolia a třídy aktiv).
Proporcionalita
Činnosti dohledu se v roce 2018 řídily zásadou proporcionality, a intenzitu dohledu tedy uzpůsobily systémové významnosti a rizikovému profilu dohlížených bank
SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu je uzpůsobena velikosti, systémové významnosti a složitosti každé instituce. Právě tyto faktory určují celkový počet průběžných činností vykonávaných u každé konkrétní instituce (viz graf 4).
Graf 4
Průměrný počet úkolů na jednu významnou instituci v roce 2018
Přístup založený na rizicích
SEP také uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé významné instituce se zaměřuje na nejrelevantnější rizikové kategorie. Příkladem jsou banky s vysokým objemem úvěrů se selháním. V souvislosti s těmito bankami byly v roce 2018 prováděny specializované úkoly, jako je posuzování strategií snižování úvěrů se selháním podle očekávání ECB. V důsledku toho byl procentní podíl úkolů spojených s úvěrovým rizikem u bank s vysokým podílem úvěrů se selháním vyšší než u průměrné banky. Totéž platí pro instituce s vysokou expozicí vůči tržním a obchodním aktivitám. Tyto banky byly podrobeny intenzivnějšímu dohledu z hlediska tržního rizika (viz graf 5).
Graf 5
Činnosti podle programu SEP v roce 2018: zaměření na úvěrové a tržní riziko
Nejvýznamnější události v rámci průběžného dohledu v roce 2018
V souvislosti s průběžným programem SEP v roce 2018 byly pro společné týmy dohledu obzvlášť významné činnosti spojené s posouzením v rámci procesu SREP, s prováděním celounijního zátěžového testu a s návazností na analýzu citlivosti na riziko úrokových sazeb v bankovním portfoliu (IRRBB).
Jedním z klíčových úkolů společných týmů dohledu je SREP. Společné týmy dohledu se na procesu SREP podílely po celý rok 2018, přičemž nejintenzivněji v souvislosti s klíčovými mezníky, jako je předběžné posouzení opatření v oblasti kapitálu, likvidity a kvality a vypracování návrhů rozhodnutí. Aby bylo možné zařadit výsledky celounijního zátěžového testu, byla lhůta na vypracování dopisů o rozhodnutí v konečném znění prodloužena do ledna 2019.
Další činnost, která vyžadovala značné zapojení společných týmů dohledu, bylo zátěžové testování související s dohledem. Toto testování zahrnovalo celounijní zátěžový test (33 významných institucí zařazených do vzorku orgánu EBA) a vlastní zátěžový test ECB (54 významných institucí, které nebyly součástí vzorku orgánu EBA).[12]
Další klíčovou činností společných týmů dohledu v roce 2018 byly kroky v návaznosti na analýzu citlivosti na IRRBB provedenou v roce 2017. Banky, u kterých analýza odhalila potenciální zranitelná místa, byly v prvním čtvrtletí roku 2018 předmětem dalšího sledování společnými týmy dohledu. Nápravná opatření přijatá v reakci na jednotlivá zjištění byla po celý rok sledována v rámci průběžného dohledového dialogu s bankami.
Hloubkové analýzy
V rámci průběžného dohledu se společné týmy dohledu mohou zabývat konkrétními riziky jednotlivých institucí podle vlastního uvážení. Činí tak například stanovením rozsahu působnosti hloubkových analýz, tj. analýz idiosynkratických otázek, které jsou součástí programů SEP. V roce 2018 se společné týmy dohledu většinou zaměřovaly na správu a řízení, úvěrové riziko, obchodní modely a ziskovost. Toto zaměření víceméně odráželo priority dohledu na rok 2018 (viz graf 6).
Graf 6
Hloubkové a běžné analýzy podle kategorií rizik v roce 2018
Stav činností podle programu SEP
Programy SEP na rok 2018 byly úspěšně provedeny s mírou implementace 95 %
Programy SEP na rok 2018 byly úspěšně provedeny. Na konci roku bylo uskutečněno 95 % všech činností. 82 % z nich bylo dokončeno, zatímco 13 % se stále provádí, jak bylo naplánováno (např. posuzování ozdravných plánů, které začalo v roce 2018 a podle plánu má být dokončeno v roce 2019). Další 3 % činností budou dokončena s určitým zpožděním a 2 % činností byla zrušena, hlavně kvůli změnám struktury bank nebo odnětí povolení k činnosti (viz graf 7). Ovšem klíčové aktivity byly provedeny podle plánu a zabývaly se hlavními riziky pro bankovní systém. Nízký podíl zpoždění a zrušení celkově potvrzuje vhodnost a stabilitu průběžných programů SEP i schopnost společných týmů dohledu provádět činnosti podle plánu.
Graf 7
Míra dokončení v roce 2018
Zjištění v oblasti dohledu
Jedním z hlavních výsledků pravidelných činností dohledu jsou „zjištění v oblasti dohledu“, jinými slovy nedostatky, které musí banky napravit. Společné týmy dohledu jsou povinny sledovat, jak banky na tato zjištění naváží. V několika prvních letech existence SSM roční počet zaznamenaných zjištění rostl, ale nyní se stabilizoval. Většina zjištění v roce 2018 vyplynula z posuzování interních modelů (částečně díky projektu TRIM, který zvýšil zapojení dohledu), z kontrol na místě a z tematických přezkumů (např. obchodních modelů a ziskovosti, viz graf 8).
Graf 8
Zjištění v oblasti dohledu
1.6 Dohled na místě
V roce 2018 bylo zahájeno celkem 156 kontrol na místě
SEP pro šetření na místě pro rok 2018 představoval čtvrtý roční cyklus kontrol na místě od zřízení SSM. V roce 2018 bylo zahájeno celkem 156 kontrol na místě ve významných institucích, což odpovídá počtu v roce 2017 (viz graf 9). Do 31. prosince 2018 byla většina kontrol dokončena (tzn. že kontrolovaným subjektům byl předán protokol o kontrole v konečném znění) nebo byla ve fázi zpracovávání protokolu či šetření.
Díky lepšímu seřazení úloh podle důležitosti se stabilita programu SEP pro šetření na místě v roce 2018 zlepšila. Celkově bylo 95 % všech misí zahájeno podle plánu v porovnání s 84 % v roce 2017. SEP pro šetření na místě však zůstal dostatečně pružný, aby dokázal řešit naléhavé situace a nečekané události prostřednictvím pravidelných aktualizací programu v průběhu roku.
Graf 9
Kontroly na místě v letech 2018 a 2017: členění podle typu rizika
Kontroly na místě se plánují a personálně zajišťují v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, které poskytují většinu vedoucích a členů týmů. V roce 2018 vedly vnitrostátní příslušné orgány 88 % kontrol a zaměřovaly se při tom především na bankovní skupiny se sídlem v zemi působnosti daného příslušného orgánu. Zbývajících 12 % kontrol vedl odbor ECB pro centralizované kontroly na místě (COI).
Evropský bankovní dohled pracuje na zvýšení počtu misí s přeshraničními a smíšenými týmy
V roce 2018 dosáhl bankovní dohled ECB svého cíle zvýšit celkový počet misí s přeshraničními a smíšenými týmy. Tento cíl je součástí víceletého úsilí postupně zvyšovat podíl těchto misí. „Přeshraniční“ tým je takový kontrolní tým, jehož vedoucí a alespoň jeden z členů nepocházejí z příslušného domácího/hostitelského vnitrostátního příslušného orgánu. „Smíšený“ tým je takový kontrolní tým, jehož vedoucí pochází z příslušného domácího/hostitelského vnitrostátního příslušného orgánu, zatímco alespoň dva další členové nikoli. Smíšené/přeshraniční týmy provedly celkem 44 ze 156 kontrol na místě zahájených v roce 2018 (28 %), což představuje v porovnání s rokem 2017 významný nárůst (viz tabulka 3).
Tabulka 3
Personální obsazení kontrol na místě: mise s přeshraničními a smíšenými týmy
Programu odborného vzdělávání na míru se zúčastnila zhruba jedna třetina pracovníků provádějících kontroly na místě v rámci SSM
Programu odborného vzdělávání v oblasti kontrol na místě zpracovaného COI využila v roce 2018 zhruba jedna třetina z 1 150 kontrolorů na místě v rámci SSM. Bylo nabídnuto více než 25 školení na deset různých témat, která se týkala všech významných typů rizika v rámci procesu SREP i procesů spojených s působením na místě. Tento program vychází z úzké spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány: každé školení zpracovali a přednášeli kontroloři na místě a 75 % kurzů konaných v roce 2018 uspořádaly vnitrostátní příslušné orgány.
1.6.1 Klíčová zjištění kontrol na místě
Následující analýza poskytuje přehled nejkritičtějších zjištění uvedených ve 154 protokolech o kontrole na místě, které byly dokončeny v roce 2018; týkají se programu SEP na rok 2017 i 2018.[13]
Úvěrové riziko
Více než polovina kontrol úvěrového rizika se zaměřila hlavně na kvalitu aktiv a měla podobu přezkumu úvěrových složek. Zbývající kontroly se zaměřily hlavně na kvalitativní aspekty bankovních procesů řízení úvěrového rizika. V roce 2018 byly v řadě bank zahájeny tři koordinované kampaně kontrol úvěrového rizika, které se zaměřily na i) rezidenční nemovitosti, ii) komerční nemovitosti a iii) banky s vysokým podílem úvěrů se selháním. Při podrobnějším pohledu byla nejvážnější zjištění tato:
- Nedostatečné procesy poskytování úvěrů: nedostatečné posuzování rizika dlužníka, neadekvátní úroveň povolování a nevhodná kritéria upisování a procesy schvalování výjimek.
- Nevhodná klasifikace a sledování dlužníků: nedostatky v definici či identifikaci nevýkonných expozic a expozic se selháním a nedostačující procesy pro sledování dlužníků s vysokým rizikem.
- Špatný odhad rezerv: nadhodnocení zajištění a poměru napravených aktiv se selháním, nevhodné odhady peněžních toků a nedostatky v parametrech srážek při ocenění zajištění a tvorby kolektivních rezerv.
- Poměr regulace: špatný výpočet rizikově vážených aktiv (RWA) a porušování předpisů týkajících se velkých expozic.
Riziko v oblasti správy a řízení
Zjištění týkající se způsobu vnitřního řízení a řízení rizik byla učiněna při kontrolách na místě zaměřených výlučně na toto téma, ale také při kontrolách na místě věnovaných jiným rizikovým oblastem. Závažná zjištění se týkala těchto oblastí:
- Podniková struktura a organizace: nedostatky v interních kontrolních rámcích, nedostatečné lidské zdroje a chybějící koordinace v rámci skupiny.
- Úlohy a povinnosti řídicího orgánu: vady v přenášení pravomocí a nedostatky v provádění strategie a systémů správy a řízení instituce.
- Vnitřní kontrolní funkce, včetně dodržování předpisů, řízení rizik a vnitřního auditu: závažná zjištění, která se týkala stavu, zdrojů a rozsahu činnosti všech vnitřních kontrolních funkcí.
Operační riziko
Většina kritických zjištění souvisela s měřením operačního rizika (nedostatky ve shromažďování údajů v oblasti operačního rizika, nedostatečné plány řešení provozních událostí) a s rozsahem řízení a identifikace rizik (neúplné pokrytí významných operačních rizik a jejich definice, nekonzistentní používání metriky napříč právními subjekty skupiny).
Riziko v oblasti IT
Většina zjištění velkého významu souvisela s řízením provozu IT (nedostatečné procesy řízení incidentů, nedostatek úplné a přesné evidence aktiv), správou přístupových práv (neefektivní procesy opětovné certifikace, nedostatečné oddělení funkcí), řízením kvality údajů (neadekvátní provozní procesy pro validaci ručně vkládaných údajů) a s řízením bezpečnosti IT (opožděná a nesprávná zjištění a zmírňující opatření).
Kapitálové riziko
Zjištění týkající se regulatorního kapitálu (pilíř 1) souvisela s nedostatky v přiřazení správných rizikových vah k expozicím, což vedlo k podhodnocení rizikově vážených aktiv (především pokud jde o úvěrové riziko v důsledku nesprávné alokace tříd expozic a chybějící identifikace financování spekulativních nákupů nemovitostí).
Nejvážnější případy zjištěné v misích ICAAP souvisely s nedostatečně připravenými rámci zátěžového testování (chybějící řešení všech významných rizik a provedení reverzních zátěžových testů), kvantifikací slabých míst (především modelování úvěrového rizika) a s významnými nedostatky začlenění postupů ICAAP do rámce řízení.
Riziko úrokových sazeb v bankovním portfoliu
Velmi závažná zjištění v oblasti IRRBB se týkala především měření a řízení rizik a zejména nedostatečného odůvodnění pro modelování vkladů bez dohodnuté splatnosti a absence pravidelné validace modelů IRRBB.
Riziko likvidity
Většina zjištění v oblasti rizika likvidity se týkala měření rizika a zátěžového testování. Nejčastější problémy souvisely s nedostatečným modelováním rizik, se slabinami v odhadování doběhu finančních produktů, s chybami ve výpočtu ukazatele krytí likvidity (LCR) a se scénáři užívanými při zátěžovém testování, které neodpovídaly složitosti instituce.
Obchodní modely a ziskovost
Nejvážnější zjištění souvisela s analýzou skutečné ziskovosti (nedostatečná analýza klíčových faktorů ziskovosti a linií podnikání, nedostatky v oceňovacích nástrojích, pokud jde o zahrnutí všech nákladů a rizik) a s analýzou finančních projekcí (příliš optimistické finanční prognózy a scénáře a nedostatečná analýza nového regulatorního, účetního a konkurenčního prostředí a jeho začlenění do výhledové obchodní strategie).
Tržní riziko
Nejvážnější zjištění se týkala problematiky měření rizik jak z účetní, tak z obezřetnostní perspektivy, a to zejména pokud jde o ocenění reálnou hodnotou. Patří sem nedostatečný rámec zařazování aktiv do příslušných úrovní vedoucí k chybné klasifikaci, nedostatečné rezervy na ocenění reálnou hodnotou a nedostatečné dodatečné oceňovací úpravy.
1.7 Cílený přezkum interních modelů (TRIM)
TRIM je víceletý projekt prováděný v úzké součinnosti s vnitrostátními příslušnými orgány. Byl zahájen v roce 2017 po analýze provedené v roce 2016 s cílem snížit nežádoucí variabilitu rizikově vážených aktiv institucí a posoudit dostatečnost a vhodnost interních modelů. Projekt celkově přispívá k zajištění rovných podmínek, neboť podporuje konzistentní postupy dohledu se zaměřením na správné a konzistentní uplatňování regulatorních požadavků pro interní modely. V tomto směru doplňuje opatření podle konceptu Basel III.
Projekt cíleného přezkumu interních modelů je největší projekt, který bankovní dohled ECB zatím zahájil. Představuje přelomovou iniciativu, pokud jde o úsilí o harmonizaci v oblasti dohledu nad interními modely. V roce 2018 uprostřed své prováděcí etapy přinesl projekt cíleného přezkumu interních modelů již znatelné výsledky směřující ke splnění jeho cílů.
TRIM především definoval a zavedl harmonizované postupy pro dohled nad interními modely používanými významnými institucemi. To je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění rovných podmínek v rámci SSM. TRIM upevnil společný pohled vnitrostátních příslušných orgánů na evropské předpisy o interních modelech – to se odráží ve všeobecných zásadách ECB pro interní modely a ve společném metodickém rámci, který se uplatňuje na kontroly na místě jako součást projektu cíleného přezkumu interních modelů. To prospěje dohledu SSM nad interními modely výrazně nad rámec omezeného časového prostoru projektu.
V tomto smyslu zůstanou všeobecné zásady ECB pro interní modely zachovány jako živý dokument, který bude postupně upravován a aktualizován. Po dvou veřejných konzultacích bylo zveřejněním revidovaného znění[14] v roce 2018 dosaženo důležitého mezníku. Revidované znění zohledňuje také zpětnou vazbu od institucí v rámci přezkumu TRIM, zkušenosti získané během šetření na místě v souvislosti s tímto projektem a průběžný regulatorní vývoj.
S cílem harmonizovat postupy dohledu je druhým významným úspěchem projektu TRIM jeho transparentnost, pokud jde o typické nedostatky zjištěné v interních modelech významných institucí. Vzhledem k tomu, že etapa projektu cíleného přezkumu interních modelů na místě již byla dokončena u 60 % přibližně z 200 šetření, která mají proběhnout v období let 2017–2019, bylo možné systematicky provádět horizontální analýzy a vzájemná porovnání, což poskytlo přehled nejvýznamnějších nebo nejběžnějších nedostatků zjištěných napříč šetřenými institucemi. To zajistilo konzistentnost hodnocení dohledu napříč šetřeními.[15]
Třetím klíčovým úspěchem projektu TRIM jsou rozhodnutí v oblasti dohledu vyplývající z šetření na místě v rámci projektu cíleného přezkumu interních modelů, neboť pomáhají prosazovat do modelů zlepšení a napravit zjištěné nedostatky. Toho je dosahováno prostřednictvím systematického a konzistentního uplatňování dohledových opatření s cílem kompenzovat potenciální podhodnocení rizika. Těmito zaměřenými návaznými činnostmi přispívá projekt cíleného přezkumu interních modelů ke snížení nežádoucí variability rizikově vážených aktiv v interních modelech bank.
K dosažení těchto výsledků vyžaduje projekt cíleného přezkumu interních modelů výrazné nasazení zdrojů dohledu. Aby se předešlo narušení běžné údržby modelů v institucích, byly i významné změny modelů a jejich prvotní schvalování nadále posuzovány také na místě nad rámec přezkumu interních modelů a někdy i paralelně s ním. Během roku 2018 bylo kromě 59 kontrol na místě v rámci projektu TRIM zahájeno i 85 kontrol interních modelů u významných institucí (z nichž 55 probíhalo rovněž na místě)[16]. V roce 2018 bylo vydáno celkem 121 rozhodnutí dohledu o kontrolách interních modelů[17].
Práce prováděné v rámci projektu cíleného přezkumu interních modelů i pravidelný přezkum významných změn modelů nebo žádostí o prvotní schválení modelů budou v roce 2019 pokračovat. Zejména by měla být v druhé polovině roku 2019 ukončena etapa přezkumu TRIM na místě s cílem dokončit projekt během prvních několika měsíců roku 2020.
1.8 Nepřímý dohled nad méně významnými institucemi
Nařízení o SSM[18] ukládá ECB zajištění účinného a konzistentního fungování SSM, a svěřuje jí tedy dozorovou funkci, pokud jde o méně významné instituce, zatímco hlavní odpovědnost za dohled nad těmito institucemi si ponechávají vnitrostátní příslušné orgány. Celkovým cílem této dozorové funkce je zajistit, aby v celé eurozóně byly konzistentně uplatňovány vysoké standardy dohledu. Za tímto účelem bankovní dohled ECB úzce spolupracuje s vnitrostátními příslušnými orgány na vypracování provozního rámce dozoru nad činností dohledu nad méně významnými institucemi.
Společné standardy dohledu a politiky
ECB a vnitrostátní příslušné orgány již léta spolupracují na definování společných standardů dohledu pro dohled nad méně významnými institucemi. Tyto standardy zůstávají jedním z klíčových nástrojů k prosazování postupů dohledu, které zajišťují konzistentní a vysoce kvalitní dohled nad méně významnými institucemi.
Práce na podpoře konzistentnosti postupů a procesů dohledu pro dohled nad méně významnými institucemi v roce 2018 pokračovaly
V průběhu roku byly doladěny stávající společné standardy dohledu[19] a zároveň byly dokončeny nové. Dále proběhly iniciativy s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a podporovat konzistentní uplatňování standardů v oblastech zájmu. Především se konalo několik seminářů s vnitrostátními příslušnými orgány s cílem zjistit jejich osvědčené postupy dohledu nad vnitřní správou a řízením méně významných institucí, jejich zkušenosti s uplatňováním nových obecných pokynů orgánu EBA týkajících se komunikace mezi příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad úvěrovými institucemi a statutárními auditory a auditorskými společnostmi provádějícími povinný audit úvěrových institucí[20] a jejich zkušenosti s krizovým řízením. Pokud jde o krizové řízení, byly dokončeny tři nové společné standardy dohledu.[21]
Po veřejné konzultaci na podzim 2017 bylo v březnu 2018 zveřejněno konečné znění pokynů pro hodnocení žádostí o licence finančnětechnologických úvěrových institucí. V relevantních případech se nyní uplatňují při hodnocení nových žádostí o licence. Dále pokročily práce zabývající se dopadem finančních technologií na bankovní dohled.
S cílem zajistit účinné provádění společných standardů dohledu týkajících se institucí financujících pořízení automobilů (CFI) proběhly iniciativy v oblasti sdílení informací a podpory vzájemných porovnání v těsné spolupráci mezi pracovníky, kteří provádějí dohled nad CFI, a to jak z ECB, tak z vnitrostátních příslušných orgánů. Dialog s tímto odvětvím pokračoval také prostřednictvím seminářů. V roce 2018 se zaměřil na plánování ozdravných postupů, digitalizaci a další strukturální trendy, které mají vliv na automobilový průmysl a je pravděpodobné, že s postupem času budou mít dopad na CFI.
V roce 2018 pokračoval tematický přezkum IFRS 9 v těsné spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. Jeho cílem bylo zajistit, aby banky v celé eurozóně prováděly IFRS 9 konzistentně. Mimo jiné bylo zahájeno několik iniciativ s cílem podpořit orgány dohledu při hodnocení úrovně příprav méně významných institucí na IFRS 9.
Po dokončení programu MMF na hodnocení finančního sektoru (FSAP) pro eurozónu[22], který se zaměřil na významné instituce, bankovní dohled ECB aktivně přispíval k hodnocení dohledu nad méně významnými institucemi pro vnitrostátní FSAP některých zemí eurozóny[23]. Tento příspěvek se zaměřoval na dozorovou funkci ECB, pokud jde o dohled nad méně významnými institucemi, s vysvětlením úlohy ECB a její spolupráce s vnitrostátními příslušnými orgány.
Metodika SREP pro méně významné instituce
Rok 2018 byl prvním rokem, v němž vnitrostátní příslušné orgány uplatnily společnou harmonizovanou metodiku provádění procesu SREP pro méně významné instituce. V lednu 2018 schválila Rada dohledu první znění metodiky SREP pro méně významné instituce. Tuto metodiku vyvíjejí od roku 2015 společně pracovníci vnitrostátních příslušných orgánů a ECB. Její zavádění je postupné a umožňuje tak plynulý přechod od vnitrostátních metodik na společnou metodiku během tří let. Vnitrostátní příslušné orgány se dohodly, že v roce 2018 budou uplatňovat metodiku SREP alespoň na vysoce prioritní méně významné instituce a do roku 2020 pak na všechny méně významné instituce.
Metodika je založena na pokynech k procesu SREP, které vypracoval orgán EBA, a vychází z přístupu ECB k významným institucím a ze stávajících vnitrostátních metodik. Metodika SREP je flexibilní a přiměřená. Umožňuje tak vnitrostátním příslušným orgánům upravit intenzitu a frekvenci činností dohledu podle rizikovosti bank a jejich potenciálního dopadu na finanční systém. Tento přístup založený na přiměřenosti zahrnuje různé frekvence a míry podrobnosti při hodnocení úrovně rizik a kontroly rizika banky nebo při sledování, jak banka hodnotí svůj vlastní kapitál a potřeby likvidity za běžných i obtížných podmínek. Vnitrostátní příslušné orgány mají možnost postupovat pružně, aby mohly zohledňovat vnitrostátní podmínky (např. účetní standardy, regulaci) a vykonávat rozhodovací proces SREP. Metodika SREP pro méně významné instituce je pravidelně aktualizována. V budoucnu se tedy bude nadále vyvíjet.
S cílem zvýšit transparentnost na trhu a sdělit bankám očekávání v oblasti dohledu zveřejnila ECB na svých internetových stránkách věnovaných bankovnímu dohledu souhrn metodiky SREP pro méně významné instituce. Souhrn se zaměřuje na obecné aspekty metodiky i na ty aspekty, které jsou relevantní především pro méně významné instituce, jako je proporcionalita. ECB také pořádala zasedání s evropskými bankovními asociacemi za účelem výměny názorů na metodiku SREP pro méně významné instituce.
Spolupráce na jednotlivých méně významných institucích
Má-li být zajištěn konzistentní a vysoce kvalitní dohled nad méně významnými institucemi, je účinná spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány zásadní. Po celý rok 2018 se prohlubovala spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány ve třech hlavních oblastech: i) spolupráce předních zástupců a technická spolupráce, ii) dozorová činnost v oblasti méně významných institucí a iii) sektorové a tematické analýzy.
Spolupráce předních zástupců a technická spolupráce: K dispozici je program pravidelných výměn (včetně setkání a telefonických kontaktů) mezi předními zástupci ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. Podporována je také spolupráce na technické úrovni, pokud jde o jednotlivé méně významné instituce a postupy dohledu. V této oblasti sehrávají při podpoře sdílení informací a osvědčených postupů dohledu mezi vnitrostátními příslušnými orgány klíčovou úlohu kontaktní skupiny ECB podle zemí[24].
Dozorová činnost v oblasti méně významných institucí: V souladu s přístupem uplatňovaným v předchozích letech a se zásadou proporcionality jsou méně významné instituce sledovány na základě rámce pro řazení podle důležitosti[25]. Spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány se zaměřuje na pravidelné sledování vysoce prioritních méně významných institucí a na méně významné instituce s určitými problémy v oblasti dohledu – zejména na instituce, jejichž finanční stav se zhoršil. V případech, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti (tj. licence nebo schválení nabytí kvalifikovaných účastí) obsahovala doplňková ustanovení[26], která vyžadovala následná dohledová opatření, spolupracovala na provádění těchto ustanovení ECB s relevantním vnitrostátním příslušným orgánem. Rok 2018 byl také prvním rokem, v němž byly v plném rozsahu zavedeny pokyny ohledně oznamovací povinnosti[27]. Názory ECB na oznamovací povinnost byly sděleny v rámci probíhající spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány, zejména pokud jde o výměnu informací o jednotlivých méně významných institucích a o přístupu k dohledu uplatňovaném relevantními vnitrostátními příslušnými orgány.
Sektorové a tematické analýzy: Vysoká kvalita dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými institucemi byla posílena také zavedením sektorových a tematických analýz. Vzhledem k významu družstevních sektorů v některých zemích provedla v posledních dvou letech ECB společně s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány přezkum těchto sektorů ve dvou zemích. Byla ustavena skupina pro spolupráci (sestávající z účastníků jak z ECB, tak z relevantních vnitrostátních příslušných orgánů), aby sledovala reformu družstevního sektoru v jedné zemi s cílem podporovat konzistentní uplatňování. Pokud jde o institucionální systémy ochrany (IPS), v relevantních zemích proběhl již potřetí každoroční monitoring „hybridních“ IPS[28]. Byla poskytnuta podpora vnitrostátním příslušným orgánům v zemích, v nichž banky požádaly (nebo zvažovaly žádost) o uznání institucionálního systému ochrany. Dále byla v roce 2018 provedena srovnávací analýza požadavků 2. pilíře týkající se vysoce prioritních méně významných institucí s cílem porovnat přístupy mezi různými vnitrostátními příslušnými orgány, pokud jde o požadavky SREP, a dosáhnout konzistentnosti výsledků dohledu. Co se týče infrastruktur finančních trhů (FMI), ECB a relevantní vnitrostátní příslušné orgány pak zahájily každoroční sektorovou analýzu FMI, které mají bankovní licenci.
1.9 Makroobezřetnostní úkoly
Pokud jde o makroobezřetnostní politiku v eurozóně, ECB v souladu s úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM, v roce 2018 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům. V tomto vymezeném rámci makroobezřetnostní politiky může ECB uplatňovat: i) vyšší požadavky na příslušné kapitálové rezervy, než které uplatňují vnitrostátní orgány, a ii) přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik. Makroobezřetnostní fórum slouží členům Rady guvernérů a Rady dohledu jako platforma pro interakci mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních hledisek v rámci SSM.[29] Díky tomu se mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní činnosti účinně doplňují.
V roce 2018 bylo od vnitrostátních orgánů obdrženo více než 100 makroobezřetnostních oznámení
V roce 2018 obdržela ECB od vnitrostátních orgánů více než 100 oznámení v oblasti makroobezřetnostní politiky. Většina oznámení se týkala čtvrtletních rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv (CCyB) a rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí (G-SVI) nebo jiných systémově významných institucí (J-SVI). ECB dále obdržela oznámení o dalších opatřeních – např. oznámení zavedená podle článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích, oznámení o zavádění rezerv ke krytí systémového rizika a oznámení o reciprocitě makroobezřetnostních opatření přijatých v jiných členských státech.
Podle metodiky BCBS označila ECB a vnitrostátní orgány osm G-SVI[30], které jsou v roce 2020 povinny držet dodatečné kapitálové rezervy v rozmezí od 1,0 % do 2,0 %. ECB dále obdržela oznámení o sazbách kapitálových rezerv od 107 J-SVI. Tyto sazby byly v souladu s metodikou ECB pro určování výše rezerv J-SVI, kterou ECB uplatňuje od roku 2016.[31] Tato metodika je v současné době revidována.
ECB se rovněž podílela na činnosti ESRB, která je zodpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU. Společné týmy dohledu využívají informace od rady ESRB spolu s dalšími makroobezřetnostními analýzami, které sestavuje ECB, aby byla zohledněna veškerá relevantní rizika. ESRB a další makroobezřetnostní orgány zase s pomocí informací od společných týmů dohledu zajišťují, že se údaje o jednotlivých institucích dostanou do systémové analýzy rizik, a určují případná opatření k jejich zmírnění.
2 Příspěvek ke krizovému řízení EU a jejímu rámci pro řešení krizí
2.1 Případy řešení krizí v roce 2018
2.1.1 Rozhodnutí, že ABLV Bank je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné
Dne 23. února 2018 bylo rozhodnuto, že ABLV Bank AS a její dceřiná společnost jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné
Podle rámce EU pro řízení krizí může ECB po konzultaci s výborem SRB rozhodnout, že banka je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné (FOLTF).[32] Dne 23. února 2018 bankovní dohled ECB rozhodl, že lotyšská významná instituce ABLV Bank AS je podle čl. 18 odst. 4 písm. c) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRMR) v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, neboť je pravděpodobné, že banka nebude v blízké budoucnosti schopna splácet své splatné dluhy nebo jiné závazky. ECB také rozhodla, že v selhání je ABLV Bank, S.A., lucemburská dceřiná společnost ABLV Bank, nebo že je její selhání pravděpodobné.
Události směřující k rozhodnutí FOLTF
Po odlivu likvidity vyvolaném řízením v USA proti legalizaci výnosů z trestné činnosti bylo vyhlášeno moratorium
Dne 13. února 2018 útvar pro potírání finančních trestných činů při Ministerstvu financí USA (FinCEN) navrhl opatření, v němž jmenuje ABLV Bank „institucí vyvolávající významné obavy z legalizace výnosů z trestné činnosti“ podle odstavce 311 zákona USA PATRIOT Act. Následující náhlé vybírání vkladů a ztráta přístupu k financování v amerických dolarech znamenaly, že banka již dále nebyla schopna provádět platby v amerických dolarech. Dne 19. února 2018 lotyšská komise pro finanční a kapitálový trh (FCMC) vyhlásila na základě pokynu bankovního dohledu ECB na ABLV Bank AS moratorium[33]. Moratorium ukládalo ABLV Bank AS zákaz provádět jakékoli úhrady jejích finančních závazků. Moratorium bylo považováno za nezbytné, aby banka získala čas na řešení své likviditní situace. V tentýž den bylo v Lucembursku nařízeno pozastavení všech plateb ABLV Bank, S.A.
Vzhledem k naléhavosti situace bylo posouzení, zda došlo k selhání nebo je selhání pravděpodobné, dokončeno během dvou dnů
ABLV Bank AS a její dceřiná společnost ABLV Bank, S.A. neměly dostatek disponibilních finančních prostředků, aby ustály čerpání vkladů, které by pravděpodobně nastalo, pokud by bylo moratorium zrušeno. Rada dohledu proto 22. února 2018 rozhodla zahájit proces FOLTF a iniciovala formální konzultaci s výborem SRB. Následně Rada dohledu a Rada guvernérů ECB přijaly posouzení FOLTF pro ABLV Bank AS a ABLV Bank, S.A. Dne 23. února 2018 byla posouzení FOLTF zaslána v souladu s článkem 18 SRMR jak výboru SRB, tak Evropské komisi. Bankovní dohled ECB o svých rozhodnutích v souladu s článkem 81 BRRD a CRD IV rovněž vyrozuměl všechny příslušné orgány.
Spolupráce a výměna informací s výborem SRB
Úzká spolupráce mezi bankovním dohledem ECB a výborem SRB přispěla k úspěšnému procesu řízení krize
Bankovní dohled ECB informoval výbor SRB, jakmile se o návrhu opatření útvaru FinCEN dozvěděl. Zhoršující se likviditní situace obou bank byla podrobně projednána se zástupci výboru SRB na zasedáních krizového řízení, která pořádala ECB. Výbor SRB byl rovněž přizván jako pozorovatel na příslušná zasedání Rady dohledu ECB. Dále se představitelé ECB zúčastnili všech výkonných jednání výboru SRB, která s případem souvisela, včetně zasedání, na němž výbor SRB přijal rozhodnutí nezahájit proces řešení krize.
Činnosti navazující na posouzení FOLTF
Po rozhodnutí výboru SRB nezahájit proces řešení krize požádala ABLV Bank AS o likvidaci
Výbor SRB 24. února 2018 rozhodl, že v případě bank ABLV Bank AS a ABLV Bank, S.A. nezahájí proces řešení krize. Výbor dospěl k závěru, že i když byly splněny podmínky pro zahájení procesu řešení krize uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) SRMR, nedošlo by k naplnění podmínky z čl. 18 odst. 1 písm. c) související s veřejným zájmem. Souběžně FCMC a lucemburská Commission de Surveillance du Secteur Financier (CSSF) ve funkci určených orgánů podle směrnice 2014/49/EU[34] zjistily, že kryté vklady ABLV Bank AS a ABLV Bank, S.A. jsou nedisponibilní.[35] ABLV Bank AS následně požádala o dobrovolnou likvidaci podle lotyšského zákona o úvěrových institucích. Bankovní dohled ECB odňal ABLV Bank AS licenci v červenci 2018 na návrh FCMC, která nadále dohlíží na proces likvidace. V případě ABLV Bank, S.A. rozhodl příslušný soud v Lucembursku, že podmínky pro zahájení vnitrostátního insolvenčního řízení nebyly splněny. Následně uvalil na banku režim pozastavení plateb podle vnitrostátních právních předpisů a jmenoval dva externí správce, aby vykonávali kontrolu nad správou aktiv banky.[36]
Případ ABLV ukazuje, že BRRD/SRMR a vnitrostátní právní předpisy týkající se platební neschopnosti by se měly sladit a orgány bojující proti praní peněz by měly těsněji spolupracovat
Základní ponaučení
Případ ABLV ukázal na potenciální nesoulad mezi rámcem EU pro řízení krizí a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se platební neschopnosti. Podle BRRD/SRMR je nejen skutečná nelikvidnost, ale i potenciální nelikvidnost v blízké budoucnosti dostatečným důvodem pro rozhodnutí, že je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. Naopak právní předpisy týkající se platební neschopnosti běžně vyžadují vznik skutečné nelikvidnosti, než může být zahájeno řízení z důvodu likvidity. Z tohoto důvodu bankovní dohled ECB prosazoval a podporoval změnu právního rámce EU s cílem zajistit, aby byly automaticky aktivovány vnitrostátní postupy likvidace, pokud je banka prohlášena za banku, která je v selhání nebo jejíž selhání je pravděpodobné a výbor SRB rozhodne, že kritérium veřejného zájmu pro zahájení opatření k řešení krize nebylo splněno.
Pokud jde o problematiku boje proti praní peněz (AML), je důležité uvést, že vymáhání vnitrostátních právních předpisů v oblasti AML přísluší relevantním vnitrostátním orgánům. Nicméně v rámci své kompetence a na základě dostupných informací bere SSM otázky boje proti praní peněz v úvahu. Činí tak například prostřednictvím hodnocení SREP, neboť vážná porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (CFT) mohou nakonec představovat riziko pro životaschopnost banky. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu výměna informací mezi příslušnými orgány (viz box 2).
2.1.2 Komunikace týkající se případů bank, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné
Komunikace je jedním z klíčových prvků řízení krize. Schopnost ukázat, že odpovědné orgány krizi řeší, může zmírnit reakce trhu a omezit tak rizika přenosu. Pokud je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, je nezbytně nutné nejen nalézt řešení krize, ale toto řešení také účinně sdělit veřejnosti.
Koordinace jednotlivých stran, která umožní poskytnout veřejnosti srozumitelné a komplexní informace, má zásadní význam.
V případě ABLV Bank ECB, výbor SRB a FCMC v oblasti komunikačních aktivit úzce spolupracovaly. Nejprve bankovní dohled ECB v neděli 18. února 2018 oznámil, že bylo vyhlášeno moratorium.[37] O šest dní později, v sobotu 24. února, po rozhodnutí ECB, že ABLV Bank AS a ABLV Bank, S.A. jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, oznámil výbor SRB, že řešení krize není ve veřejném zájmu.[38] Těsně poté následovala koordinovaná oznámení bankovního dohledu ECB[39] a FCMC ohledně rozhodnutí ECB, že banky jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Také FCMC a CSSF zveřejnily oznámení o svých příslušných rozhodnutích, v nichž určily, že vklady jsou nedisponibilní.[40]
Po rozhodnutí, že je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, obdržela ECB dotazy od poslance Evropského parlamentu a od předsedy německého Spolkového sněmu týkající se případu ABLV Bank. ECB na tyto dotazy odpověděla v souladu s příslušnými pravidly zachování důvěrnosti a zveřejnila své odpovědi na svých internetových stránkách věnovaných bankovnímu dohledu.[41]
Zveřejnění nedůvěrných posouzení, zda jsou banky v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné
Posouzení, zda jsou banky v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, podléhají povinnosti zachování služebního tajemství a pravidlům zachování důvěrnosti vztahujícím se na všechna rozhodnutí, která ECB učiní jako orgán dohledu.
Pro účely transparentnosti a odpovědnosti a s přihlédnutím k obecnému veřejnému zájmu zveřejnila ECB na svých internetových stránkách věnovaných bankovnímu dohledu nedůvěrná znění dvou posouzení, zda jsou banky v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, pro ABLV Bank AS a ABLV Bank, S.A., a to v souladu se svým přístupem v předchozích případech. V zájmu zachování služebního tajemství nebyly odtajněny důvěrné informace. Bankovní dohled ECB zveřejnil tato posouzení krátce poté, co výbor SRB zveřejnil nedůvěrná znění svých rozhodnutí o řešení krize. Zveřejnění nedůvěrných verzí těchto posouzení FOLTF představuje výjimku z obecných komunikačních zásad ECB, které v souladu s právními předpisy neumožňují zveřejňovat jednotlivá rozhodnutí nebo posouzení v oblasti dohledu, jež jsou chráněna pravidly pro zachování služebního tajemství.
Box 2
Úloha ECB v boji proti praní peněz
Při vytváření rámce SSM se zákonodárci EU rozhodli ponechat odpovědnost za boj proti praní peněz a financování terorismu na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní orgány odpovědné za boj proti praní peněz odpovídají také za šetření případných porušení předpisů o AML ze strany úvěrových institucí.
Pro ECB je však důležité zvážit výsledky dohledu v oblasti AML/CFT při plnění svých úkolů dohledu podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení o SSM[42]. Zejména riziko praní peněz nebo financování terorismu je z hlediska obezřetnostního dohledu ECB významné při hodnocení akvizic kvalifikovaných účastí v dohlížených subjektech (včetně procesu udělování povolení k činnosti úvěrovým institucím), při hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti stávajících či potenciálních manažerů dohlížených subjektů a při každodenním dohledu. Vážná porušení v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu jsou známkami slabé správy a řízení i slabých vnitřních kontrolních mechanismů. Mohou poškodit pověst úvěrové instituce a vést také k uložení významných správních nebo trestních sankcí dohlíženým subjektům či jejich zaměstnancům. Představují tedy riziko pro životaschopnost dohlížených subjektů. V nedávných měsících proběhlo na evropské úrovni několik iniciativ vyzývajících k vypracování návrhů na posílení spolupráce mezi orgány bojujícími proti praní peněz a orgány obezřetnostního dohledu a účinnější začlenění problematiky AML do obezřetnostního dohledu.
Pátá směrnice o boji proti praní peněz[43], především čl. 57a odst. 2, zavedla dva významné nové prvky, pokud jde o úlohu ECB v oblasti AML. Zaprvé, změna článku 56 CRD IV umožnila ECB vyměňovat si důvěrné informace s vnitrostátními orgány dohledu bojujícími proti praní peněz. Zadruhé, uložila ECB, aby s podporou evropských orgánů dohledu (ESA) uzavřela dohodu o praktických způsobech usnadnění hladší výměny informací se všemi orgány příslušnými k AML, které dohlížejí nad úvěrovými a finančními institucemi. Za koordinace orgánu EBA pracovala ECB na této dohodě s pomocí Společného výboru ESA pro oblast AML. Tuto dohodu ECB podepsala 10. ledna 2019.
Širší výměna informací mezi ECB a orgány dohledu EU bojujícími proti praní peněz by měla příznivě ovlivnit provádění jak AML, tak obezřetnostního dohledu na úrovni EU. ECB jako jeden z orgánů bankovního dohledu neodpovídá za přímý dohled v oblasti AML, ale využívá výhod sdílení relevantních informací vnitrostátními orgány bojujícími proti praní peněz.
S přihlédnutím k rozdělení úkolů v oblasti AML podle stávajícího právního rámce vytváří bankovní dohled ECB koordinační složku pro AML, která má plnit tři hlavní úlohy. Zaprvé, bude fungovat jako jediné místo vstupu pro přímou výměnu informací v oblasti AML mezi ECB jakožto orgánem obezřetnostního dohledu a vnitrostátními orgány bojujícími proti praní peněz. Zadruhé, ustaví síť AML mezi společnými týmy dohledu bank, jejichž obchodní model je vystaven riziku praní peněz, a této síti bude předsedat. Cílem sítě bude výrazněji začlenit témata AML do obezřetnostního dohledu. Zatřetí, bude působit jako odborné ústředí pro příslušné oblasti AML/CFT relevantní pro SSM. Na tomto základě pomůže tato nová koordinační složka pro AML vypracovat postoje ECB k politice AML. Nová složka bude spolupracovat s pracovní skupinou ECB pro AML/CFT, která spojuje všechny příslušné organizační složky ECB.
2.2 Rámec ECB pro řízení krizí
Rámec ECB pro řízení krizí byl v roce 2018 dále rozvinut a zohlednil doporučení Evropského účetního dvora
ECB vytvořila rámec pro řízení krizí – nouzový akční plán SSM – s cílem iniciovat včasnou a účinnou reakci na krizi prostřednictvím toku informací a správného rozhodování. Pokrývá následující tři stupně eskalace v závislosti na konkrétní situaci dané úvěrové instituce: i) posílení sledování instituce, ii) příprava na včasný zásah a iii) příprava na potenciální posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. Rámec umožňuje ECB přijímat individuální opatření k řešení zhoršující se finanční situace instituce na základě třístupňového procesu eskalace (viz níže).
Během roku 2018 byl rámec ECB pro řízení krizí dále zdokonalen na základě doporučení Evropského účetního dvora (EÚD). Postupy pro eskalaci stanovené v rámci byly zdokonaleny rozšířeným souborem kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pro definování přechodu z jednoho stupně do dalšího. Ukazatele jsou v souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k včasnému zásahu a k selhání nebo pravděpodobnému selhání, a souvisejí tedy s kapitálem a likviditou i významnými událostmi. Pokud jde o kvantitativní ukazatele, byly definovány jednoznačné prahové hodnoty pro stanovení potenciálního zhoršení finanční situace úvěrové instituce. Tyto ukazatele centrálně sleduje odbor ECB pro krizové řízení. V rámci jsou zohledněny ukazatele a prahové hodnoty konkrétní instituce, např. ty, které jsou definovány v ozdravných plánech jednotlivých bank. Nehledě na tyto ukazatele může být eskalace založena také na odborném úsudku společných týmů dohledu a odboru ECB pro krizové řízení.
Třístupňový proces eskalace
V každém stupni ze třístupňového procesu eskalace jsou provedeny konkrétní kroky s cílem zajistit odpovídající reakci na situaci. Pozorně se sleduje především likviditní situace institucí, např. pravidelným hodnocením vyvažovací schopnosti a toků likvidity. S cílem zajistit, aby instituce byly připraveny na potenciální krize, provedla ECB v září 2018 zkoušku likvidity „nanečisto“ (stejně jako v předchozích letech), tj. předložení dat za použití specifické šablony pro sledování likvidity. V rámci bankovního dohledu ECB vypracovává odbor ECB pro krizové řízení pravidelné zprávy pro vrcholové vedení, členy Rady dohledu a SRB o institucích spadajících pod rámec pro řízení krizí.
První stupeň (posílení sledování) se iniciuje, pokud se finanční situace úvěrové instituce zhorší. Společný tým dohledu zareaguje stanovením odpovídajícího opatření dohledu a zesílí sledování instituce (např. prováděním dalších hloubkových analýz, schválením kontrol na místě nebo zintenzivněním sledování likvidity). Současně se zintenzivní spolupráce a výměna informací mezi společným týmem dohledu a odborem pro krizové řízení i mezi ECB, vnitrostátním příslušným orgánem a výborem SRB. Šablona pro sledování likvidity se podle potřeby používá ke shromáždění minimálního souboru informací o likviditě.
Pokud se finanční situace nadále zhoršuje, je třeba zvážit potřebu posouzení včasného zásahu (podle článku 27 BRRD) (druhý stupeň). Společný tým dohledu a odbor pro krizové řízení úzce spolupracují, aby situaci vyhodnotily a navrhly opatření v souladu s příslušným prováděním ustanovení článků 27, 28 nebo 29 BRRD do vnitrostátních předpisů. Pokud příslušná instituce působí v členských státech EU mimo eurozónu nebo v třetích zemích, kolegia orgánů dohledu zajistí možnou interakci příslušných orgánů dohledu. Odbor krizového řízení bude rovněž informovat složku ECB odpovědnou za měnovou politiku podle zásady oddělení a v souladu s rozhodnutím Výkonné rady o výměně informací mezi složkami ECB odpovědnými za měnovou politiku a za dohled.
Pokud se finanční situace dále zhorší (třetí stupeň), ustanoví se tým pro krizové řízení pro danou instituci s cílem v krizové situaci zajistit úplné sladění orgánů dohledu, orgánů příslušných k řešení krizí a složek centrálních bank v krizové situaci. Tento tým sestává z vrcholových řídicích pracovníků ECB, členů Rady dohledu z relevantních vnitrostátních příslušných orgánů, předsedy výboru SRB a dalších členů ad hoc. Slouží jako ústřední koordinační složka pro nezbytná opatření dohledu, pohotovostní plánování a sledování pokroku, účinnosti a efektivnosti řízení krize. Jako součást průběžného pohotovostního plánování sem může patřit příprava na posouzení, zda jsou banky v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Jakékoli rozhodnutí, že jsou banky v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, se v souladu s právním rámcem oznámí výboru SRB a bez zbytečného odkladu relevantním příslušným hostitelským orgánům a orgánům příslušným k řešení krize, příslušným ministerstvům, centrálním bankám a systému/systémům pojištění vkladů.
V případě systémové krize lze ustavit skupinu pro sledování na vysoké úrovni, aby sledovala a označila potíže související s likviditou a solventností, které mohou nastat souběžně jak ve významných, tak v méně významných institucích.
Během všech stupňů akčního nouzového plánu jakožto rámce pro řízení krize spolupracuje ECB s výborem SRB v souladu s příslušnými právními předpisy a interinstitucionálními dohodami, jako je memorandum o porozumění mezi ECB a výborem SRB. Odbor krizového řízení ve spolupráci se společným týmem dohledu např. informuje výbor SRB o podstatném zhoršení finanční situace příslušného dohlíženého subjektu nebo skupiny a vyměňuje si názory a informace s výborem SRB. Výbor SRB má navíc přímý přístup k příslušným údajům o dané bance v informačních systémech ECB.
Pokud je rozhodnuto, že je úvěrová instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, tým bankovního dohledu ECB pro řízení krize koordinuje výměnu informací mezi SSM a výborem SRB / vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krizí a přípravu veškerých nezbytných návazných opatření, např. povolení k činnosti pro překlenovací banku a odnětí licence zbytkové banky. Hlavními rozhodovacími orgány v případě řešení krize (po rozhodnutí, že je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné) jsou orgány pro řešení krizí, tj. výbor SRB a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krizí. ECB má pak poradní funkci.
2.3 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí
Bankovní dohled ECB a výbor SRB v roce 2018 nadále úzce spolupracovaly
V roce 2018 stejně jako v předchozích letech bankovní dohled ECB a výbor SRB pokračovaly v úzké spolupráci na všech úrovních. Zástupce ECB se během celého roku 2018 účastnil výkonných i plenárních zasedání výboru SRB. Rada dohledu také pozvala předsedu výboru SRB na příslušná zasedání, která se konala v roce 2018, s cílem prohloubit spolupráci a výměny názorů na témata společného zájmu. Bankovní dohled ECB a výbor SRB rovněž úzce spolupracovaly v oblasti politik souvisejících s dohledem a řešením krize.
Vynikající a hlubší spolupráce se odehrávala na technické úrovni v rámci jednotlivých výborů a mezi příslušnými horizontálními složkami bankovního dohledu ECB a výboru SRB. Společné týmy dohledu a vnitřní týmy příslušné k řešení krize (IRT) odpovědné za jednotlivé úvěrové instituce prohloubily spolupráci v různých oblastech souvisejících s plánováním ozdravných postupů a řešení krize. Společné týmy dohledu a vnitřní týmy příslušné k řešení krize také v souladu s memorandem o porozumění zdokonalily výměnu příslušných údajů o konkrétních bankách. Dále podle potřeby pořádaly společné semináře a jednání s významnými institucemi.
Bankovní dohled ECB konzultoval s výborem SRB ozdravné plány
V souladu s právním rámcem bankovní dohled ECB konzultoval s výborem SRB ozdravné plány předložené významnými institucemi, kde ECB působí jako orgán dohledu na konsolidovaném základě. Bankovní dohled ECB následně zohlednil zpětnou vazbu výboru SRB při hodnocení ozdravných plánů a přípravě vlastních odpovědí bankám.
Bankovní dohled ECB byl konzultován v oblasti plánování řešení krize
Bankovní dohled ECB byl také v roce 2018 konzultován v oblasti plánů řešení krize, včetně minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky (MREL) a hodnocení způsobilosti k řešení krize pro významné instituce. Bankovní dohled ECB posoudil plány řešení krize a odpověděl výboru SRB z pohledu dohledu. Bankovní dohled ECB se zaměřoval převážně na to, jak plány řešeni krize (včetně minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky a hodnocení způsobilosti k řešení krize) mohou dopadnout na významné instituce z pohledu trvajícího podniku na straně jedné a na jeho vlastní přístup k dohledu na straně druhé.
Stejně jako v předchozích letech SRB s bankovním dohledem ECB rovněž konzultoval výpočet příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí. Bankovní dohled ECB výpočet posoudil s cílem vyhodnotit případný dopad na významné instituce z pohledu trvajícího podniku.
V roce 2018 bankovní dohled ECB a SRB dokončily přezkum svého dvoustranného memoranda o porozumění, které bylo uzavřeno poprvé v roce 2015 a stanovuje, jak by výbor SRB a bankovní dohled ECB měly spolupracovat a vyměňovat si informace v souladu s nařízením o SRM. ECB a výbor SRB zahájily přezkum fungování a účinnosti spolupráce a výměny informací podle memoranda o porozumění v roce 2017. Zabývaly se zkušenostmi získanými v prvních dvou letech provádění memoranda o porozumění a řešily praktické problémy, s nimiž se setkaly. S cílem usnadnit širší spolupráci se zaměřily hlavně na výměnu informací. V zájmu transparentnosti vůči odvětví a veřejnosti zveřejnil výbor SRB a bankovní dohled ECB memorandum o porozumění včetně přílohy o výměně informací na svých internetových stránkách.[44]
2.4 Práce na plánování ozdravných postupů
Banky sestavují ozdravné plány s cílem zajistit svou odolnost v obdobích vážného finančního napětí. Při hodnocení ozdravných plánů se ECB zaměřuje především na to, aby byly funkční a instituce je mohly zavádět efektivně a ve správný okamžik. Důkladné ozdravné plány jsou jedním z klíčových prvků zajišťování účinnosti evropského rámce pro řízení krizí.
V roce 2018 se plánování ozdravných postupů zaměřovalo na vytvoření celosystémové perspektivy s cílem pomoci bankám v eurozóně zlepšit jejich vlastní ozdravné plány. Po posouzení tří cyklů ozdravných plánů z období let 2015–2017 předala ECB 3. července 2018 bankovnímu sektoru zprávu o ozdravných plánech, v níž určila osvědčené postupy v pěti hlavních oblastech: i) varianty ozdravných postupů, ii) celková schopnost ozdravení, iii) ukazatele ozdravení, iv) příručky (prováděcí zásady pro ozdravné plány) a v) zkoušky nanečisto (simulační zkoušky).
I když většina bank dosáhla v oblasti plánování ozdravných postupů pokroku, je zde stále prostor pro zlepšení. To platí především v souvislosti s určením proveditelných a důvěryhodných variant ozdravných postupů a vypracováním rámce ukazatelů pokrývajícího nejvýznamnější rizika a zranitelná místa bank.
Pro orgány dohledu má odpovídající odhad celkové schopnosti ozdravení (ORC) zásadní význam. Umožňuje jim posoudit, zda je banka schopna se z krizové situace dostat uplatněním variant ozdravných postupů stanovených v jejím ozdravném plánu. Odhad je užitečný také pro orgány příslušné k řešení krizí jako jeden ze vstupů pro plánování řešení krizí a stanovení cílů MREL. Zkušenosti z předchozích cyklů posuzování však ukazují, že banky svou celkovou schopnost ozdravení spíše přeceňují. Zpráva ECB ukazuje bankám, jak mohou svou celkovou schopnost ozdravení prezentovat (např. zohledněním vzájemné výlučnosti nebo provázanosti variant, jejich použitelnosti při různých druzích zátěže a provozních omezení při souběžném nasazení více variant). V dalších cyklech se ECB zaměří na získání hodnověrných odhadů ORC od bank a banky s omezenými variantami ozdravných plánů vyzve, aby své schopnosti ozdravení posílily.
Další důležitou otázkou je, zda jsou banky pod silným napětím schopny své ozdravné plány včas a efektivně provádět. ECB identifikovala dva osvědčené postupy, které by bankám mohly pomoci tohoto cíle dosáhnout: příručky a zkoušky nanečisto. Příručky slouží jako stručné prováděcí pokyny a bankám během krize umožňují rychle provádět ozdravné plány. Zkoušky nanečisto jsou simulační zkoušky „naživo“, které bankám pomáhají testovat klíčové součásti jejich ozdravných plánů, školit zaměstnance, aby dokázali reagovat v krizích, a identifikovat oblasti ke zlepšení.
2.5 Případy krize u méně významných institucí
Řízení krize u méně významné instituce vyžaduje, aby si relevantní vnitrostátní příslušný orgán a ECB intenzivně vyměňovaly informace a úzce koordinovaly postup – vnitrostátní příslušný orgán coby přímý orgán dohledu nad danou institucí a ECB ve funkci dozoru a orgánu příslušného k rozhodování o společných postupech. Nutnost intenzivnější spolupráce nastává ve chvíli, kdy se méně významná instituce přiblíží k bodu ztráty životaschopnosti. Pak musí ECB a vnitrostátní příslušný orgán společně zvážit možnost likvidace banky nebo řešení její krize a komunikovat spolu o odnětí povolení k činnosti, posouzení nabývání či zvýšení kvalifikovaných účastí a udělení nových povolení k činnosti (např. pro překlenovací banku).
Cílem této spolupráce v oblasti krizového řízení je podpořit vnitrostátní příslušné orgány a ECB při plnění jejich příslušných úkolů a zajistit, aby byly dostupné požadované informace, až bude zapotřebí rychle přijmout naléhavá rozhodnutí. Vyměňované informace, přijímaná opatření a spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány odpovídají rizikům, jež méně významná instituce představuje, a to i s přihlédnutím k řešením v soukromém sektoru, která již určil vnitrostátní příslušný orgán. V průběhu roku 2018 charakterizovala spolupráci mezi vnitrostátními příslušnými orgány a ECB v několika případech krize méně významných institucí pravidelná a plodná výměna informací, která umožnila rychle přijímat rozhodnutí.
V roce 2018 byly dokončeny tři společné standardy dohledu (JSS), které nyní platí:
- JSS pro postupy dohledu vnitrostátních příslušných orgánů při krizovém řízení méně významných institucí a pro jejich spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize: zajišťuje konzistentní uplatňování postupů krizového řízení méně významných institucí na vnitrostátní úrovni.
- JSS pro řízení vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti dohledu při porušení minimálních kapitálových požadavků méně významnými institucemi: podporuje společné chápání správních postupů uplatňovaných při řešení zhoršení finanční situace méně významných institucí.
- JSS pro určení méně významných institucí, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné: podporuje společné chápání určování méně významných institucí, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné, se zaměřením na uplatňování zásady proporcionality v rámci odborného uvážení s cílem zajistit, aby zamýšlené opatření bylo s ohledem na záměry sledované orgánem dohledu vhodné a potřebné.
Všechny tři výše uvedené JSS společně s JSS pro rámec spolupráce při krizovém řízení méně významných institucí platný od roku 2017 podpoří společné přístupy k dohledu v rámci evropského bankovního dohledu.
3 Povolení k činnosti, vynucovací a sankční řízení
3.1 Povolení k činnosti
3.1.1 Vývoj počtu významných institucí
Roční hodnocení, v souladu s nařízením o rámci SSM, zda některá banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti[45], proběhlo v listopadu 2018. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc provedená na základě změn ve struktuře skupin a jiného vývoje, ke kterému v bankovních skupinách došlo. Celkově bylo ke dni 14. prosince 2018 zařazeno mezi významné 119 institucí[46], což je tentýž počet jako při předchozím ročním posouzení významnosti ke dni 5. prosince 2017. Změny složení významných institucí, ke kterým v mezidobí došlo, jsou podrobně uvedeny níže.
V roce 2018 byly v důsledku brexitu zařazeny na seznam významných institucí dvě nové instituce. Mezi významné byly nově zatříděny instituce Barclays Bank Ireland PLC a Bank of America Merrill Lynch International DAC a od 1. ledna 2019 jsou pod přímým dohledem ECB. Důvodem byla žádost Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland v souvislosti s předpokládaným rozšířením činností obou bankovních skupin v eurozóně.
Na základě ročního posouzení významnosti byla poté, co po tři kalendářní roky po sobě nesplnila žádné kritérium významnosti, přeřazena mezi méně významné instituce Permanent tsb Group Holdings plc. Dohled nad bankou začala dne 1. ledna 2019 vykonávat Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland.
Změny seznamu bank pod dohledem ECB, ke kterým došlo během roku, jsou důsledkem reorganizace skupin, fúzí a akvizic, nových povolení k činnosti a odnětí povolení k činnosti.
V roce 2018 bylo ze seznamu bank pod dohledem ECB vyňato pět bank:
- Banco Mare Nostrum, S.A. se začlenila do instituce Bankia, S.A.,
- finská pobočka instituce Nordea, Nordea Bank AB (publ), Suomen sivuliike přestala existovat jako samostatný subjekt, když se její mateřská společnost Nordea Bank AB (publ) začlenila do Nordea Bank Abp,
- finská dceřiná společnost Danske Bank A/S, Danske Bank Plc, převedla svou činnost na svou mateřskou společnost a přestala existovat,
- VTB Bank (Austria) AG přestala existovat, když převedla svou činnost na VTB Bank (Europe) S.E. v Německu, která je předmětem dohledu jako méně významná instituce,
- ECB odňala povolení k činnosti bance Cyprus Cooperative Bank Ltd.
Pod přímý dohled ECB byly nově zařazeny další čtyři banky:
- v důsledku vzniku skupiny Luminor přibyly na seznam významných institucí banky Luminor Bank AS v Estonsku a Luminor Bank AS v Lotyšsku,
- po odštěpení od Precision Capital S.A. přešla pod přímý dohled ECB Banque Internationale à Luxembourg S.A.,
- Nordea Bank Abp ve Finsku byla zatříděna mezi významné instituce, jelikož jí byla ve Finsku poté, co sem přesunula své ústředí ze Švédska, udělena nová licence.
Pobočka HSBC Bank Plc v Nizozemsku zůstává zatříděna mezi méně významnými institucemi. Ačkoli splnila kritérium významnosti z hlediska velikosti, zabránily jejímu zatřídění mezi významné instituce zvláštní okolnosti[47] spojené s reorganizací skupiny HSBC.
Seznam dohlížených subjektů je aktualizován průběžně během roku. Aktuální verze seznamu je k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu.
Tabulka 4
Významné a méně významné bankovní skupiny nebo samostatné banky v SSM po ročním hodnocení 2018
Komplexní hodnocení 2018
V roce 2018 zveřejnila ECB aktualizované znění metodiky přezkumu kvality aktiv uplatňované při jejích komplexních hodnoceních. Cílem aktualizace bylo promítnout změny účetních pravidel (zavedení IFRS 9) a lépe postihnout rizikové profily bank s obchodními modely zaměřenými na investiční služby (to se týká zejména bank, které v důsledku brexitu přesidlují do zemí SSM).
Dále bylo v druhé polovině roku 2018 iniciováno komplexní hodnocení skupiny Nordea poté, co banka rozhodla přeložit své ústředí a mateřskou společnost ze Švédska do Finska, což vedlo k jejímu zařazení do působnosti evropského bankovního dohledu. Očekává se, že hodnocení bude dokončeno ve druhém čtvrtletí roku 2019.
3.1.2 Povolovací řízení
Počet řízení
V roce 2018 uvědomily vnitrostátní příslušné orgány bankovní dohled ECB o 2 696 povolovacích řízeních. Tato oznámení zahrnovala 43 žádostí o licenci, 26 odnětí povolení k činnosti, 82 zániků povolení k činnosti[48], 100 nabytí kvalifikovaných účastí, 419 pasportizací a 2 026 postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti (individuální posouzení členů vedení a dozorčích rad, držitelů klíčových funkcí a manažerů poboček z třetích zemí[49]).
Tabulka 5
Povolovací řízení oznámená Evropské centrální bance
V roce 2018 bylo dokončeno 2 013 povolovacích řízení. Tento počet odpovídá 1 168 rozhodnutím[50], z čehož 526 schválila Rada dohledu a Rada guvernérů a 642 vrcholové vedení na základě rámce pro přenesení pravomocí[51]. Těchto 1 168 rozhodnutí o povolení k činnosti tvoří přibližně 61 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu.
V porovnání s rokem 2017 se trendy v povolovacích řízeních změnily: počet licenčních řízení a řízení o zániku se zvýšil, zatímco počet řízení o kvalifikovaných účastech a o odnětí povolení k činnosti a pasportizací se snížil. Počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti klesl od roku 2017 o 10 %.
Vývoj společných postupů
Většina licenčních řízení (zhruba 81 %) souvisela se vznikem nových méně významných institucí. Stejně jako v roce 2017 byly dvěma hlavními příčinami nových žádostí bank rostoucí využívání digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (finančnětechnologické obchodní modely) a plánovaný odchod Spojeného království z EU, což vedlo ke zvýšení počtu žádostí o bankovní licence v eurozóně. V roce 2019 budou tyto trendy podle očekávání pokračovat: sektor finanční technologie poroste a přibude restrukturalizací spojených s brexitem. Zbývajících 19 % licenčních řízení se týkalo významných institucí a souviselo především s rozšířením licencí na investiční služby. Jedno řízení v souvislosti s významnými institucemi se týkalo zřízení nové dceřiné společnosti za účelem přesunu ústředí jedné globálně systémově významné banky do eurozóny.
Pokud jde o politiku v oblasti licencí, zveřejnila ECB v březnu 2018 po veřejných konzultacích obecné pokyny k hodnocení žádostí o licence a pokyny pro hodnocení žádostí o licenci finančnětechnologických úvěrových institucí. Cílem těchto pokynů je podpořit společné postupy dohledu a zprůhlednit příslušnou politiku. Po samostatné veřejné konzultaci k části 2 obecných pokynů k hodnocení žádostí o licence v říjnu 2018 bylo v lednu 2019 zveřejněno konsolidované vydání obou částí.
Důvodem řízení o odnětí je obvykle dobrovolné ukončení podnikatelské činnosti bankou nebo fúze či jiné typy restrukturalizace. Zejména jde o vzdání se licence významnými institucemi, která tvoří zhruba 50 % všech řízení o odnětí. V omezeném počtu případů však bylo příčinou odnětí povolení k činnosti nesplnění obezřetnostních požadavků ze strany instituce určených společně relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB nebo nedodržení vnitrostátních pravidel prevence praní špinavých peněz.
Předmětem dvou třetin řízení týkajících se kvalifikovaných účastí byly méně významné instituce a jedné třetiny významné instituce. V roce 2018 byla mezi významnými institucemi zaznamenána jen omezená aktivita v oblasti přeshraniční konsolidace bankovního sektoru. Několik řízení se týkalo nabytí většinových podílů ve významných institucích soukromými investory. Posouzení těchto transakcí vyžaduje vzhledem k jejich složitým strukturám, krátkodobému investičnímu horizontu a občasnému využívání pákového financování velmi pečlivé přezkoumání. Pokud jde však o čísla, většina řízení týkajících se kvalifikovaných účastí oznámená ECB v roce 2018 souvisela s vnitřními reorganizacemi vlastnické struktury dohlížených institucí. Cílem těchto reorganizací je především zjednodušit strukturu skupiny nebo snížit náklady, ale důvodem může být také regulatorní arbitráž.
Značné úsilí v oblasti dohledu si v roce 2018 vyžádal brexit při posuzování bank, které chtěly přesunout činnosti svých subjektů se sídlem ve Spojeném království do eurozóny. S cílem zabránit zřizování krycích společností se ECB těmito bankami průběžně zabývala, což vedlo k významným úpravám jejich plánů. Tyto úpravy se týkaly mj. způsobu vnitřního řízení, personálního obsazení, organizace, sjednávání obchodů, účetní a zajišťovací strategie a vnitroskupinových mechanismů.
Vývoj hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti
V roce 2018 se ECB zabývala menším počtem postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti než v roce 2017. To lze vysvětlit i) větší stabilitou bankovních rad (v roce 2018 celkově méně nových mandátů) a ii) pokračujícím dopadem změn francouzského práva, které přestalo vyžadovat hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti při opětovném jmenování členů dozorčích rad.
Zhruba dvě třetiny postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti souvisely s členy dozorčích rad. Zbývající třetina se týkala členů představenstev, držitelů klíčových funkcí a manažerů poboček z třetích zemí. Zhruba v jedné třetině postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti uzavřených v roce 2018 se muselo provést podrobnější hodnocení. V mnoha těchto případech uložila ECB významným institucím podmínky, povinnosti nebo doporučení s cílem rozptýlit konkrétní obavy, například pokud jde o zkušenost a časové závazky některých členů představenstev a dozorčích rad. Většina těchto případů se týkala členů dozorčích rad.
V květnu 2018 byla zveřejněna aktualizace pokynů k hodnocením způsobilosti a bezúhonnosti, která je sladila se společnými obecnými pokyny orgánů EBA a ESMA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.
V roce 2018 zintenzivnila ECB svůj dialog s bankami, které podávají nejvyšší počet žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, a zveřejnila k těmto hodnocením vysvětlující video. Cílem bylo dále zprůhlednit hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, zlepšit související komunikaci a podpořit banky v podávání úplných a přesných žádostí.
Úloha hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti při zlepšování správy a řízení bank byla také vyzdvihnuta na druhé konferenci bankovního dohledu s názvem Co se od bank očekává v souvislosti se správou a řízením v měnícím se finančním prostředí, konané dne 22. března 2018.
3.2 Oznamování porušení pravidel, vynucování a sankční řízení
Vynucování a sankce
Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na i) charakteru údajného porušení pravidel, na ii) odpovědné osobě a na iii) opatření, které má být přijato (viz Výroční zpráva ECB o činnosti dohledu 2014).
V roce 2018 projednávala ECB 51 řízení, což je o 13 % více než v roce 2017. Tato řízení vedla k 16 rozhodnutím ECB, což je 60% nárůst oproti roku 2017
V roce 2018 ECB dále zlepšovala své vynucovací a sankční procesy, aby podpořila účinnější a konzistentnější přístup. Zároveň častěji využívala své pravomoci v oblasti sankcí.
V roce 2018 ECB iniciovala celkem 27 sankčních řízení. Vezmeme-li v úvahu 24 řízení, která probíhala na konci roku 2017, projednávala ECB v roce 2018 51 sankčních řízení (viz tabulka 6), což je v porovnání se 45 řízeními projednávanými v roce 2017 nárůst o 13 %. Těchto 51 řízení projednávaných v roce 2018 vedlo k 16 rozhodnutím ECB, což je v porovnání s předcházejícím rokem 60% nárůst.
Tabulka 6
Činnost ECB v oblasti vynucování a sankcí v roce 2018
V roce 2018 uložila ECB tři sankce ve výši 4,8 mil. EUR
Z celkem 51 sankčních řízení projednávaných v roce 2018 jich 22 souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit 13 významných institucí. K těmto porušením, u kterých ECB přímo přísluší ukládat správní sankce, došlo v oblastech kapitálu, kapitálových požadavků, výkaznictví, zveřejňování informací a velkých expozic. V roce 2018 přijala ECB tři sankční rozhodnutí, která vedla k sankcím v celkové výši 4,8 mil. EUR. Sankce byly uloženy třem dohlíženým subjektům za porušení kapitálových pravidel. Osm z 22 řízení spojených s porušeními přímo použitelného práva EU bylo v průběhu roku 2018 uzavřeno hlavně kvůli bezvýznamnosti údajných porušení nebo neexistenci právního základu pro uložení sankcí v konkrétních projednávaných věcech. Tři z těchto osmi řízení byla uzavřena rozhodnutím ECB; v ostatních pěti bylo rozhodnuto již nepokračovat, než došlo ke slyšení. Dalších 11 řízení na konci roku stále probíhalo.
V návaznosti na žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátními právními předpisy uložily vnitrostátní příslušné orgány v roce 2018 sankce v celkové výši 1,33 mil. EUR
Zbývajících 29 z 51 sankčních řízení projednávaných v roce 2018, u nichž ECB neměla přímé pravomoci v oblasti sankcí a mohla pouze požádat vnitrostátní příslušné orgány o zahájení řízení, se týkalo i) podezření na porušení vnitrostátního práva, kterým se provádí ustanovení CRD IV, významnými institucemi nebo fyzickými osobami a ii) podezření na porušení přímo použitelného práva EU fyzickými osobami. Tato řízení většinou souvisela s podezřeními na porušení požadavků týkajících se správy a řízení. V roce 2018 zaslala ECB deset žádostí vnitrostátním příslušným orgánům o zahájení sankčního řízení v rámci jejich vnitrostátní působnosti. Z těchto 29 řízení byla v roce 2018 uzavřena tři. V návaznosti na žádosti ECB a po posouzení případů v souladu s vnitrostátními právními předpisy uložily vnitrostátní příslušné orgány v roce 2018 sankce v celkové výši 1,33 mil. EUR.
Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2018, podle oblastí porušení zobrazuje graf 10.
Graf 10
Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením se většinou týkají požadavků na správu a řízení
Má-li ECB důvod se domnívat, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, požádá relevantní vnitrostátní příslušný orgán, aby věc postoupil příslušným orgánům za účelem vyšetřování a případného trestního stíhání v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V roce 2018 byla relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu předložena jedna takováto žádost.
Zkušenosti s oznamováním porušení pravidel na základě článku 23 nařízení o SSM
ECB má povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se běžně nazývá „whistleblowing“). ECB tedy vytvořila mechanismus oznamování porušení pravidel (BRM), který zahrnuje předem strukturovanou internetovou platformu, jež je přístupná prostřednictvím internetových stránek ECB věnovaných bankovnímu dohledu.
Informace obdržené prostřednictvím mechanismu BRM jsou náležitě zváženy (např. je posouzen dopad na rizikový profil banky) a jsou přijaty návazné kroky (např. žádost o informace, provedení kontrol na místě nebo přijetí opatření v oblasti dohledu).
V roce 2018 obdržela ECB 124 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 39% nárůst
V roce 2018 obdržela ECB 124 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 39% nárůst. 93 z těchto oznámení se týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 75 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 18, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně vnitrostátních otázek, které nesouvisely s obezřetnostními požadavky (např. ochrana spotřebitele), a spadala tedy mimo působnost mechanismu BRM.
Nejběžnějšími údajnými porušeními pravidel byly problémy se správou a řízením (80 %) a neadekvátní výpočet kapitálu a kapitálových požadavků (8 %). Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 11. Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly hlavně řízení rizik, vnitřních kontrol, funkcí řídicích orgánů a požadavků na způsobilost a bezúhonnost[52].
Graf 11
Údajná porušení pravidel oznámená v rámci mechanismu oznamování porušení pravidel se týkají hlavně otázek správy a řízení
Hlavními vyšetřovacími opatřeními přijatými v roce 2018 v souvislosti s oznámeními o porušení pravidel byly:
- vnitřní posouzení založená na stávající dokumentaci (45 % případů),
- žádost o vnitřní šetření/audit nebo o dokumenty/vysvětlení určená dohlíženému subjektu (40 % případů),
- kontrola na místě (15 % případů).
V neposlední řadě ECB v roce 2018 optimalizovala posuzování a vyřizování příchozích oznámení o porušení pravidel a zajistila tak náležitou, účinnou a včasnou reakci navzdory vyššímu počtu případů.
4 SSM jako součást evropské a celosvětové architektury dohledu
4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce
Banky z eurozóny mají pobočky a dceřiné společnosti ve 104 zemích mimo EU (údaje k 31. prosinci 2017)
Banky z eurozóny působí ve více než 100 zemích mimo EU a SSM rozsáhle spolupracuje s orgány dohledu v EU i mimo ni. ECB je odhodlána usnadňovat tuto spolupráci zapojením do činností kolegií orgánů dohledu a vyvíjením nástrojů spolupráce, jako jsou memoranda o porozumění a individuální dohody. Memoranda o porozumění byla dosud dojednána s protistranami, jako jsou orgány dohledu členských států EU mimo eurozónu, orgány dohledu třetích zemí a vnitrostátní orgány dohledu nad trhem.
4.1.1 Spolupráce s jinými orgány dohledu
Spolupráce s orgány dohledu v rámci Evropského hospodářského prostoru
ECB často spolupracuje s vnitrostátními příslušnými orgány zemí EU mimo eurozónu, a to v souladu s ustanoveními CRD IV týkajícími se spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány v EU.
Bankovní dohled ECB dosud také uzavřel tři memoranda o porozumění s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem ze zemí eurozóny. Tato memoranda jsou založena na šabloně připravené společně Evropskou centrální bankou a orgánem ESMA.
Spolupráce s orgány dohledu třetích zemí
Spoléhání na stávající memoranda o porozumění mezi vnitrostátními příslušnými orgány zemí eurozóny a orgány dohledu třetích zemí klesá, jak se postupně uzavírají memoranda o porozumění mezi ECB a orgány dohledu třetích zemí
ECB usiluje o navázání plodné spolupráce s orgány dohledu třetích zemí a usnadnění probíhajícího přeshraničního dohledu. Pokud to bylo možné, bankovní dohled ECB se připojil ke stávajícím memorandům, která byla dohodnuta mezi vnitrostátními příslušnými orgány zemí eurozóny a orgány dohledu třetích zemí před vznikem SSM. V některých případech musel bankovní dohled ECB připravit individualizovaná řešení spolupráce. V roce 2015 začala ECB uzavírat s orgány dohledu třetích zemí vlastní memoranda o porozumění, aby se nemusela spoléhat na stávající memoranda o porozumění mezi vnitrostátními příslušnými orgány zemí eurozóny a orgány dohledu třetích zemí.
Dosud byly jako ekvivalentní posouzeny režimy utajení 40 orgánů dohledu třetích zemí
V zájmu zajištění konzistentnosti na úrovni EU spolupracuje bankovní dohled ECB úzce se sítí EBA týkající se rovnocennosti, která provádí hodnocení ekvivalence režimů utajení v orgánech dohledu třetích zemí. Memoranda o porozumění týkající se spolupráce v oblasti dohledu je možno uzavřít pouze tehdy, pokud je splněna požadovaná ekvivalence služebního tajemství.
Spolupráce s orgány dohledu ve Spojeném království po brexitu
Klíčové je zajistit pokračující spolupráci v oblasti dohledu s britskými orgány i po brexitu
Spojené království je významným světovým finančním centrem a jeho banky působí v eurozóně i na domácím trhu. Vzhledem k plánovanému vystoupení Spojeného království z EU ECB úzce spolupracuje s britskými orgány na návrhu rámce spolupráce, který umožní trvalou a hladkou spolupráci v oblasti dohledu a výměnu informací (další informace o přípravách na brexit jsou uvedeny v boxu 3).
Box 3
Příprava na brexit
V roce 2018 se práce bankovního dohledu ECB v souvislosti s brexitem zaměřila na dvě věci: i) na posouzení plánů mezinárodních bank, které hodlají přemístit své aktivity ze Spojeného království do eurozóny, a ii) na kontrolu připravenosti bank, jež mají ústředí v eurozóně a působí ve Spojeném království. ECB po celý rok bankám zřetelně sdělovala, aby se připravily na všechny možné nepředvídatelné události, včetně scénáře odchodu bez dohody, který by mohl vést k tzv. tvrdému brexitu bez přechodného období. Banky, které usilují o přesídlení do eurozóny, byly požádány, aby předložily žádosti o všechna potřebná povolení udělovaná Evropskou centrální bankou včas, nejpozději do konce druhého čtvrtletí roku 2018.
V důsledku toho po celý rok 2018 značně rostl počet povolovacích řízení posuzovaných ECB a vnitrostátními příslušnými orgány. ECB a vnitrostátní příslušné orgány také posuzovaly plány bank, které kvůli brexitu chtějí rozšířit aktivity svých subjektů, jež v eurozóně již působí. Ve všech případech byla věnována zvláštní pozornost existenci adekvátního řízení rizik a souvisejících schopností, aby se zabránilo zřizování „krycích společností“ v eurozóně. Orgány dohledu kladou obzvláštní důraz na vnitřní organizaci a správu a řízení bank, na jejich místní schopnosti spojené s řízením rizik a na navrhované účetní modely.[53]
Většina bank, které přesidlují do eurozóny, ve svých přípravách do konce roku 2018 docela dobře pokročila; opíraly se při tom o očekávání v oblasti dohledu vypracovaná společně s vnitrostátními orgány. Klíčové obezřetnostní problémy zjištěné ECB se celkově týkají účetních a obchodních modelů. Orgány dohledu budou v roce 2019 v dialogu s bankami pokračovat, aby vyřešily veškeré zbývající otázky a sledovaly provádění plánů na přesídlení.
Pokud jde o banky s ústředím v eurozóně, které působí ve Spojeném království, ECB je jako jejich přímý orgán dohledu požádala, aby včas připravily a předložily relevantní plány, jež budou splňovat očekávání ECB v oblasti dohledu. Zvláštní důraz se kladl na pečlivé pohotovostní plánování pro všechny potenciální výsledky jednání a na adekvátní přípravy a plány na provoz poboček, které se nacházejí ve Spojeném království.
ECB také dále komunikovala o svých očekáváních v oblasti dohledu prostřednictvím aktualizací často kladených dotazů na internetových stránkách bankovního dohledu ECB a v dvoustranných diskusích s dohlíženými subjekty. Kromě toho byly se zástupci tohoto odvětví uspořádány semináře, kde se projednávaly otázky spojené s účetními modely bank a řízením rizik. ECB také v publikaci SSM Supervision Newsletter zveřejnila několik klíčových sdělení a prohlášení o brexitu a v průběhu roku 2019 hodlá zveřejňovat další články o otázkách spojených s brexitem.
Další vývoj
S blížícím se vystoupením Spojeného království z EU bude rok 2019 zásadním rokem pro práci ECB na brexitu. ECB bude dále sledovat, jak banky provádějí své plány a přípravy i jak dodržují očekávání SSM v oblasti dohledu. Bankovní dohled ECB také začal přebírat přímý dohled nad institucemi, které se díky přesunu aktivit v důsledku brexitu staly významnými. V průběhu roku 2019 budou mezi významné zařazeny další instituce. Obecně bude práce v oblasti dohledu v roce 2019 v souvislosti s brexitem velice záviset na tom, jak se vyvinou politická jednání a zda nakonec bude ratifikována dohoda o vystoupení včetně přechodného období. ECB bude politický vývoj pečlivě sledovat a posoudí, zda je třeba upravit její očekávání v oblasti dohledu.
4.1.2 Kolegia orgánů dohledu
Kolegia orgánů dohledu jsou základem pro společná posuzování rizik a společná rozhodnutí o kapitálových a likviditních požadavcích na přeshraniční mezinárodní banky
Kolegia orgánů dohledu jsou stálé, a přesto pružné koordinační struktury, které sdružují příslušné orgány zabývající se dohledem nad přeshraničními bankovními skupinami. Hrají významnou úlohu pro banky z eurozóny zastoupené v zemích mimo eurozónu.
Na konci roku 2018 vystupovala ECB jako orgán dohledu na konsolidovaném základě ve 29 kolegiích orgánů dohledu EU, kterým tedy předsedaly příslušné společné týmy dohledu. To je o jedno kolegium méně než v roce 2017, protože dvě banky nyní procházejí reorganizací, ale zároveň bylo zřízeno nové kolegium pro instituci Nordea poté, co přeložila své ústředí do členského státu eurozóny.
Rovněž vzhledem k přesídlení společnosti Nordea do eurozóny klesl počet přeshraničních institucí se sídlem v členských státech EU mimo eurozónu, které působí prostřednictvím významných institucí v eurozóně, ze sedmi v roce 2017 na šest. ECB se kolegií pro tyto banky účastní jako aktivní člen, zastoupený společným týmem dohledu, který dohlíží na relevantní dceřinou společnost nebo pobočku. ECB se tedy podílí na konsolidovaném dohledu na tyto instituce.
Podstatné přeshraniční aktivity mimo EU vyvíjejí čtyři významné instituce. ECB pro tyto banky ustavila a provozuje kolegia orgánů dohledu s cílem usnadnit koordinaci a výměnu informací mezi relevantními orgány dohledu.
A konečně šest bank s ústředím mimo EU má významné dceřiné společnosti v eurozóně. ECB se relevantních kolegií účastní jako hostitelský orgán. V této úloze konstruktivně přispívá k plnění cílů kolegia a orgánu dohledu na konsolidovaném základě v souladu s mezinárodními normami a dohodami.
V roce 2019 se scéna pro kolegia podle očekávání výrazně změní kvůli vystoupení Spojeného království z EU. Na jedné straně se britské dceřiné společnosti a pobočky institucí z eurozóny stanou subjekty v třetí zemi. Relevantní britské příslušné orgány se v důsledku toho stanou v kolegiích vedených ECB pozorovateli z třetí země. Na druhé straně se britské banky stanou institucemi z třetí země a stávající kolegia na základě evropských právních předpisů se podle předpokladů stanou kolegii mimo EU. A konečně několik institucí se sídlem ve Spojeném království plánuje přesunout provoz do eurozóny. Možná bude zapotřebí, aby ECB jako orgán dohledu na konsolidovaném základě ustavila a provozovala výrazný počet nových kolegií. Obdobně by se ECB mohla stát v kolegiích vedených třetí zemí hostitelským orgánem dohledu.
4.1.3 Stav v oblasti úzké spolupráce
Členské státy EU, jejichž měnou není euro, se mohou účastnit SSM v režimu úzké spolupráce. Příslušné hlavní podmínky jsou stanoveny v článku 7 nařízení o SSM a procesní aspekty jsou uvedeny v rozhodnutí ECB/2014/5.
V červenci 2018 předložilo Bulharsko formální žádost o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Bulharskou národní bankou (Българска народна банка), čímž se stává prvním členským státem mimo eurozónu, který podniká formální kroky k účasti v bankovní unii.
Rozhodnutí, zda úzkou spolupráci navázat, ECB přijme, jakmile dokončí hodnocení žádosti Bulharska. Za tímto účelem provede ECB komplexní hodnocení šesti bulharských úvěrových institucí a také hodnocení příslušných vnitrostátních předpisů a zohlední jejich praktické uplatňování. ECB zároveň úzce spolupracuje s Bulharskou národní bankou (Българска народна банка) jakožto s vnitrostátním příslušným orgánem, aby jí napomohl při hladké integraci do SSM.
4.1.4 Revizní komise orgánu EBA
Bankovní dohled ECB nadále aktivně přispíval k činnosti revizní komise orgánu EBA. Tato komise pravidelně organizuje a provádí vzájemná hodnocení činností orgánů evropského bankovního dohledu, aby podpořila konzistentnost výsledků činností dohledu. Tato hodnocení se zaměřují na stupeň sladěnosti při uplatňování evropských právních předpisů a na osvědčené postupy připravené příslušnými orgány.
V roce 2018 provedla revizní komise orgánu EBA vzájemné hodnocení regulačních technických norem o pasových oznámeních v souladu s články 35, 36 a 39 směrnice o kapitálových požadavcích. Jeho cílem bylo vyhodnotit, jak podrobné jsou příslušné informace poskytované bankami domácím a hostitelským orgánům a zda je poskytují včas. Hodnocení se dále zaobíralo tím, zda byly domácí orgány spokojeny s obdrženými informacemi a zda hostitelské orgány obdržely základní informace umožňující jim přípravu na dohled.
Odpovědnost za úkoly v oblasti pasportizace související s významnými institucemi uvnitř SSM i mimo něj nese v eurozóně v konečném důsledku ECB. Tyto postupy v oblasti pasportizace ECB monitoruje, přičemž u jejich příslušných částí využívá podpory vnitrostátních příslušných orgánů (např. shromažďování oznámení od významných institucí a provádění prvotního posouzení jejich úplnosti).
Ze vzájemného hodnocení vyplynulo, že procesy ECB jsou plně komplexní. Hodnocení nicméně napomohlo identifikovat oblasti, ve kterých by se měly zlepšit nebo zjednodušit postupy – témata, jimiž se ECB a vnitrostátní příslušné orgány již zabývají.
4.1.5 Programy MMF na hodnocení finančního systému
Programy MMF na hodnocení finančního systému (Financial Sector Assessment Programs – FSAP) jsou komplexní hloubková posouzení finančního sektoru v dané zemi. Zahrnují i) označení klíčových zranitelných míst a posouzení odolnosti finančního sektoru, ii) posouzení politického rámce dané země pro finanční stabilitu a dále jejího rámce a postupů dohledu a iii) vyhodnocení finančních záchranných sítí a schopnosti finančního systému zvládnout a vyřešit finanční krizi.
V roce 2018 byl dokončen program MMF na hodnocení finančního systému eurozóny
V lednu 2017 požádal předseda Hospodářského a finančního výboru Evropské unie MMF o provedení prvního programu hodnocení finančního systému (FSAP) EU/eurozóny tak, aby byla zohledněna nová architektura v eurozóně v oblasti bankovního dohledu a řešení krize. Tento FSAP byl zahájen v červnu 2017 a jeho závěry byly zveřejněny v červenci 2018. Zaměřil se mimo jiné na bankovní dohled a krizové řízení významných institucí. Za tímto účelem MMF provedl: i) podrobné hodnocení relevantních basilejských Základních zásad (BCP) pro účinný bankovní dohled[54] s výslednou klasifikací souladu a ii) analýzu opatření pro řešení krizí bank a krizové řízení, která čerpala z klíčových atributů Rady pro finanční stabilitu (FSB) v oblasti účinných režimů řešení krizí, pokud jde o finanční instituce. MMF navíc vyhodnotil solventnost bankovního systému v souvislosti s hodnocením finanční stability FSAP. Závěry tohoto FSAP byly využity během konzultací v roce 2018, které se zeměmi eurozóny vedl podle článku IV MMF.
Doporučení MMF v rámci programu FSAP byla určena ECB i zákonodárcům
Výsledek programu FSAP MMF pro eurozónu ECB uvítala. Některá z relevantních doporučení vyžadují, aby ECB přijala kroky k přizpůsobení svých interních struktur nebo procesů. Evropské centrální bance je v oblasti bankovního dohledu zejména doporučováno, aby: a) pokračovala ve svém stávajícím úsilí o zefektivnění interních postupů a rozhodovacích procesů, neboť v jeho důsledku jsou zdroje využívány účinněji a reakce na objevující se problémy v oblasti dohledu je včasnější, b) zajistila, že na základě dohod s vnitrostátními příslušnými orgány o personálním obsazení budou zabezpečeni nezbytní zaměstnanci pro společné týmy dohledu a kontroly na místě, a c) zlepšila některé aspekty dohledového přístupu, jako jsou očekávání v oblasti dohledu, kde je třeba zvýšit transparentnost, a dohled týkající se rizika likvidity. Mnohá další doporučení vyžadují, aby legislativní orgány EU změnily právo EU. Patří k nim například doporučení podporovat další harmonizaci evropských regulatorních požadavků s cílem vyhnout se fragmentaci mezi jednotlivými zeměmi a doporučení, aby byly ECB uděleny pravomoci v oblasti dohledu nad všemi významnými formami zprostředkovávání úvěrů v eurozóně. Týká se to dohledu nad pobočkami z třetích zemí a zejména příslušných přeshraničních investičních podniků. Dalším relevantním doporučením je, aby byly evropské právní předpisy dále sladěny s basilejskými standardy. Bankovní dohled ECB připravil akční plán, v jehož rámci budou řešena doporučení spadající do působnosti dohledu ECB. Tento plán schválila Rada dohledu.
V budoucích programech FSAP na úrovni jednotlivých států bude MMF nadále uplatňovat celostní pohled na zkoumaný bankovní systém, přičemž se vyhne duplikaci s programy FSAP na úrovni eurozóny. Obdobně jako je tomu ve zprávách MMF o jednotlivých zemích podle článku IV v případě měnové politiky, národní programy FSAP by neměly zahrnovat hodnocení účinnosti činnosti bankovního dohledu ECB/SSM. Tento obecný přístup umožňuje, aby MMF sladil rozsah programů FSAP jak na úrovni jednotlivých států, tak eurozóny, s novou architekturou EU v oblasti bankovního dohledu a řešení krizí. Napomůže k zajištění toho, aby dohled a poradenství MMF byly pro všechny zainteresované orgány nadále účinné a relevantní. V roce 2018 MMF dokončil národní program FSAP pro Belgii[55] a zahájil programy pro Francii, Itálii a Maltu. Na rok 2019 je naplánován národní program FSAP pro Rakousko.
4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce
4.2.1 Podíl na basilejském procesu
V roce 2018 se Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) zaměřil na dokončení probíhajících politických iniciativ, vyhodnocení dopadu reforem vyvolaných krizí a podporu důsledného dohledu. ECB, která se aktivně zapojuje do činnosti BCBS, přispívala tím, že se podílela na politických diskusích, poskytovala odborné znalosti jednotlivým skupinám BCBS (např. ohledně regulatorní arbitráže), spolupracovala se členy BCBS v EU i na celém světě a přispívala k relevantním analýzám dopadu. ECB se podílela především na činnosti týkající se reformního balíčku Basel III.
S tím, jak se zaměření přesouvá k provádění dohodnutých reforem, podporuje ECB normotvůrce a BCBS v zájmu zajištění účinnosti reforem
V roce 2018 BCBS nadále pracoval na zajištění úplného, včasného a konzistentního uplatnění konceptu Basel III a v obecnější rovině na podpoře důsledného bankovního dohledu. V příštích letech bude v této činnosti pokračovat.
BCBS dále inicioval komplexní pracovní program vyhodnocující reformy zavedené od začátku krize. Tento program vyhodnotí účinnost jednotlivých standardů, interakci mezi standardy, jejich soudržnost a riziko regulatorní arbitráže a také širší makroekonomický dopad reforem vyvolaných krizí. ECB bude nadále aktivně přispívat k činnosti BCBS.
4.2.2 Evropská agenda právních předpisů
V roce 2018 ECB nadále přispívala k reformám právních předpisů EU. Pokud jde o bankovní právní předpisy EU (CRR / CRD IV, BRRD a SRMR), ECB uvítala výsledek politických jednání z prosince 2018 mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem, která připravila podmínky pro konečné přijetí právních předpisů před evropskými volbami v květnu 2019. Tyto právní předpisy představují důležitý mezník v posílení odolnosti bankovního sektoru prostřednictvím zavedení mezinárodních standardů a v dalším snížení rizik. Měl by tak být umožněn další pokrok směrem k dokončení bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů. V této souvislosti ECB nadále přispívala k činnosti pracovní skupiny ad hoc pro posílení bankovní unie.
V roce 2018 se ECB také podílela na přípravě dalších právních předpisů, zejména návrhů Evropské komise týkajících se regulace investičních podniků, krytých dluhopisů, nevýkonných expozic a dále posílení mandátu orgánu EBA pro prevenci využívání finančního systému pro účely legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na žádost Evropského parlamentu a Rady Evropské unie vydala ECB stanoviska s doporučeními určenými oběma legislativním orgánům.[56]
4.2.3 Podíl na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví
Bankovní dohled ECB a EBA úzce spolupracují v různých oblastech – dokladem toho je velký počet zaměstnanců ECB ve výborech a pracovních skupinách orgánu EBA
Během celého roku 2018 bankovní dohled ECB úzce spolupracoval s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) při dosahování jejich společných cílů zvyšování finanční stability a podpory konzistentního dohledu v rámci celého evropského bankovního sektoru.
Bankovní dohled ECB aktivně přispíval k činnosti orgánu EBA na všech úrovních. V roce 2018 byli pracovníci bankovního dohledu ECB zastoupeni celkem v 50 výborech a pracovních skupinách orgánu EBA a čtyři z nich jako předsedové či spolupředsedové. V Radě dohledu orgánu EBA se bankovní dohled ECB účastnil jako nehlasující člen.
Spolupráce se týká uplatňování finalizačního balíčku Basel III, příprav na brexit, prací na potvrzování platnosti modelů, hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, externího zadávání činností, infrastruktury EUCLID a snižování objemu úvěrů se selháním
Spolupráce orgánu EBA a bankovního dohledu ECB zahrnovala řadu otázek. ECB se například podílela na odpovědi orgánu EBA na žádost Evropské komise o radu, pokud jde o uplatňování finalizačního balíčku Basel III. Další příspěvky ECB zahrnují stanovisko orgánu EBA k vystoupení Spojeného království z EU[57] (viz box 3) a technické normy a obecné pokyny orgánu EBA pro interní modely a potvrzování platnosti modelů.[58]
Dalším aspektem, který má pro dohled ústřední význam, je přezkum robustnosti systému správy a řízení bank a vhodnosti členů rad. Revidované všeobecné zásady ECB k hodnocením způsobilosti a bezúhonnosti zveřejněné v květnu 2018 vychází z terminologie použité ve směrnici o kapitálových požadavcích, společných obecných pokynech orgánů ESMA a EBA k vhodnosti a obecných pokynech orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení. Odráží se v nich práce na aktualizaci obecných pokynů k ujednáním o externím zadávání činností, které byly předmětem veřejné konzultace orgánu EBA v roce 2018 (viz kapitola 1.4).
Bankovní dohled ECB se dále podílel na pokroku evropského akčního plánu pro úvěry se selháním (viz kapitola 1.2). V říjnu 2018 orgán EBA dokončil své pokyny k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou, které jsou sladěny s vlastními pokyny bankovního dohledu ECB týkajícími se úvěrů se selháním. Pro účely shromažďování a mapování údajů z oblasti dohledu v celém evropském bankovním sektoru v současné době EBA a bankovní dohled ECB vyvíjejí evropskou centralizovanou infrastrukturu pro údaje z oblasti dohledu (EUCLID). V roce 2018 pracovní skupina orgánu EBA a ECB pro zavedení infrastruktury EUCLID dohlížela na společné úsilí a pořádala technické pracovní semináře v zájmu zajištění souladu datových modelů, kategorizace subjektů a zpravodajských povinností.
Na základě zásady orgánu EBA „dodržuj, nebo vysvětli“ vydala ECB oznámení k sedmero obecným pokynům, jedněm obecným pokynům společného výboru a třem doporučením
Orgán EBA se řídí postupem „dodržuj, nebo vysvětli“, aby podpořil regulatorní harmonizaci v EU.[59] Podle tohoto postupu ECB jako příslušný orgán pro přímý dohled nad významnými institucemi musí informovat orgán EBA, zda dodržuje nebo hodlá dodržovat nově vydané obecné pokyny a doporučení. V roce 2018 ECB zaslala orgánu EBA oznámení týkající se sedmera obecných pokynů, jedněch obecných pokynů společného výboru a tří doporučení, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.[60] Bankovní dohled ECB dosud vždy orgán EBA informoval, že jeho relevantní obecné zásady dodržuje nebo hodlá dodržovat.
4.2.4 Příspěvek k činnosti FSB
V roce 2018 bankovní dohled ECB aktivně přispíval k činnosti Rady pro finanční stabilitu (FSB), zejména v oblastech dohledové a regulační spolupráce, provádění standardů a řešení krizí. Zástupci bankovního dohledu ECB se také zúčastnili setkání regionální konzultační skupiny FSB pro Evropu.
FSB se v současné době zaměřuje na monitorování implementace reforem ve světovém finančním sektoru a hodnocení jejich dopadů. Bankovní dohled ECB se bude aktivně účastnit relevantních iniciativ FSB, které jsou zaměřené na určení dopadu dohodnutých reforem na specifické formy úvěrování, s cílem upozornit na to, jak stabilní a správně fungující bankovní sektor prospívá udržitelnému hospodářskému růstu. Bankovní dohled ECB bude dále přispívat k práci na řadě hlavních témat politiky, jako je problém bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání („too-big-to-fail“), řešení krizí, krizové řízení a rizika vyplývající z používání nových technologií ve finančních službách.
5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB
5.1 Plnění požadavků na odpovědnost
Bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s Evropským parlamentem a Radou EU
Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu a Radě EU, jak je uvedeno v nařízení o SSM. Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB týkající se dohledu by měly podléhat náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam udržování a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji nastaven v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB.
Pokud jde o interakci s Evropským parlamentem v roce 2018, předsedkyně Rady dohledu promluvila před parlamentním Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti, i) aby představila výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2017 (26. března), ii) na dvou běžných veřejných slyšeních (19. června a 20. listopadu) a iii) při čtyřech výměnách názorů ad hoc (26. března, 19. června, 9. září a 20. listopadu). Hlavními tématy diskuse byly úvěry se selháním, úloha ECB v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a zátěžový test orgánu EBA v roce 2018. Během roku 2018 zveřejnila ECB také 35 odpovědí na písemné dotazy poslanců EP související se záležitostmi bankovního dohledu. Tyto dopisy se zabývaly otázkami na řadu témat, včetně úvěrů se selháním, méně významných institucí a způsobilosti a bezúhonnosti řídicích pracovníků bank.
ECB dále předala zápisy ze zasedání Rady dohledu Evropskému parlamentu, jak vyžaduje interinstitucionální dohoda.
Pokud jde o Radu EU, předsedkyně Rady dohledu se zúčastnila tří zasedání Euroskupiny, přičemž první z nich se konalo 19. února. Dne 27. dubna představila předsedkyně výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2017. Dne 5. listopadu se předsedkyně zúčastnila výměny názorů týkající se provádění úkolů dohledu ECB.
V roce 2018 bankovní dohled ECB nadále plnil své zpravodajské povinnosti vůči národním parlamentům, jak je uvedeno v nařízení o SSM. Zveřejnil šest odpovědí na písemné dotazy od členů národních parlamentů.
V roce 2018 ECB také přispěla k auditům rady ESRB a orgánu EBA týkajícím se zátěžového testování v EU prováděným Evropským účetním dvorem (EÚD). Jakožto poskytovatel údajů pomohla ECB při šetření těchto otázek Evropským účetním dvorem a při popisu toho, jakým způsobem fungují příslušné procesy spolupráce.
ECB zároveň pracovala na uplatňování doporučení obsažených ve dvou zprávách Evropského účetního dvora o bankovním dohledu ECB, které byly zveřejněny v lednu 2018 a listopadu 2016 a zaměřovaly se na krizové řízení a také fungování SSM v obecnější rovině.
ECB si auditů provedených EÚD velmi cení. Je odhodlána úzce spolupracovat s Evropským účetním dvorem a poskytovat mu všechny informace potřebné pro usnadnění jeho práce. V souvislosti s ustanoveními Smlouvy týkajícími se rozsahu mandátu Evropského účetního dvora provést v roce 2017 audit ECB Komise navrhla, aby ECB a EÚD uzavřely interinstitucionální dohodu, ve které „upřesní způsoby výměny informací“. Jednání mezi ECB a EÚD o této záležitosti stále probíhají.
Box 4
Postoj SSM k ochotě riskovat
V březnu 2018 zveřejnil bankovní dohled ECB svou příručku dohledu, která jasně vykládá fungování a klíčové procesy, jak ECB přistupuje k bankovnímu dohledu v eurozóně. V návaznosti na ni zveřejnila ECB prohlášení o postoji SSM k riziku. Toto prohlášení má umožnit externím zainteresovaným subjektům lépe porozumět cíli ECB a jejímu obecnému přístupu. Bankovní dohled ECB přispívá ke stabilitě finančního systému tím, že podporuje odolný a dobře fungující bankovní sektor, který může plnit svou funkci poskytovatele služeb pro ekonomiku. Za tímto účelem ECB provádí výhledový dohled založený na rizicích. Cílem bankovního dohledu ECB však není zabránit selhání bank jako takovému. Politika snažící se o úplné zabránění bankovním selháním není ani možná, ani žádoucí.
5.2 Transparentnost a komunikace
Bankovní dohled ECB v zájmu plnění závazku transparentnosti nadále vysvětloval svou činnost prostřednictvím mnoha různých komunikačních kanálů. V roce 2018 pronesly předsedkyně a místopředsedkyně 32 projevů a dva zástupci ECB v Radě dohledu přednesli 11 projevů. Dohromady pak poskytli médiím 20 rozhovorů. Bankovní dohled ECB zveřejnil 31 tiskových zpráv a čtyři dopisy bankám pod přímým dohledem. V listopadu jsme si připomněli druhé výročí digitálního zpravodaje Supervision Newsletter, který má více než 5 000 odběratelů. ECB používala své kanály na sociálních sítích, aby upozornila na nové informace a zajistila rozsáhlé šíření nejdůležitějšího obsahu.
Předsedkyně a místopředsedkyně navíc začátkem roku uspořádaly tiskovou konferenci, na které nastínily priority bankovního dohledu. Zúčastnily se také akcí, které vedla ECB, aby oslovily mladší veřejnost. V rámci prvního dialogu ECB s mládeží ECB Youth Dialogue, konaného v Banco de España v Madridu, si předsedkyně vyměňovala názory se skupinou 40 mladých odborníků z finančního sektoru a ve druhém dialogu se předsedkyně a místopředsedkyně společně zúčastnily diskuse s více než 260 studenty a absolventy Frankfurt School of Finance and Management. V roce 2018 ECB také odpověděla na více než 1 600 dotazů veřejnosti zaměřujících se na bankovní dohled a hostila 31 tematicky zaměřených přednášek pro více než 1 000 účastníků na témata související konkrétně s úkoly ECB v oblasti dohledu.
5.3 Rozhodování
5.3.1 Rada dohledu a Řídicí výbor
V roce 2018 zasedala Rada dohledu dvacetkrát, přičemž 14 zasedání proběhlo ve Frankfurtu nad Mohanem a pět proběhlo prostřednictvím telekonference. Jedno zasedání se konalo v Madridu, a to na pozvání Banco de España. Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení[61]. V roce 2018 požadovalo 35 z celkového počtu 119 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině.
Obrázek 3
Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2018
Kromě konečných návrhů rozhodnutí týkajících se jednotlivých bank předložených Radě guvernérů v rámci postupu neuplatnění námitek rozhodla Rada dohledu i o několika horizontálních otázkách, zejména o použití společných metodik a rámců ve specifických oblastech dohledu. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Uvedené struktury sestávaly z členů vyššího vedení ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. Vykonaly přípravné práce v oblastech, jako je metodika SREP, přístup k dohledu ve vztahu k dohlíženým institucím s vysokou úrovní úvěrů se selháním a zjednodušení procesů v SSM.
Rada dohledu
Řídicí výbor zasedal v roce 2018 dvanáctkrát, z toho v deseti případech ve Frankfurtu nad Mohanem, jedno zasedání se konalo prostřednictvím telekonference a další v Madridu na základě pozvánky Banco de España. V dubnu proběhla obvyklá výměna pěti členů vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou jmenováni na funkční období jednoho roku.
5.3.2 Zjednodušení rozhodování
V roce 2018 skupina SSM pro zjednodušení (viz kapitola 5.4) navrhla a uplatnila několik opatření k optimalizaci fungování Rady dohledu, jak zjednodušením rozhodovacích postupů, tak zlepšením přístupu členů k informacím. V tomto úsilí sehrála ústřední úlohu tato tři opatření: i) snížení počtu zasedání Rady dohledu i počtu písemných řízení a informačních položek, což členům umožňuje zaměřit se na nejdůležitější otázky dohledu, ii) optimalizace a zjednodušení zasedání Rady dohledu v zájmu jejich co největší efektivity a účinnosti a iii) zefektivnění a další zlepšení toku informací k Radě dohledu.
Jedním z opatření, které mělo největší dopad na rozhodování, bylo rozšíření rámce pro přenesení pravomocí na dodatečné druhy rutinních rozhodnutí ECB. V březnu 2018 byl rámec pro přenesení pravomocí rozšířen na rozhodovací pravomoci se zřetelem na rozhodnutí o snížení vlastních zdrojů, klasifikaci nástrojů CET 1, a vyžadují-li to vnitrostátní předpisy, klasifikaci nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2.
5.3.3 Správní revizní komise
Správní revizní komise (ABoR)[62] je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověření úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustného požadavku o přezkum. Přezkum komise ABoR se zaměřuje na „procesní a věcný soulad“ napadeného rozhodnutí ECB s nařízením o SSM a zároveň respektuje prostor pro diskreci ponechaný Evropské centrální bance. V praxi zahrnuje přezkum komise ABoR kontrolu, zda byl respektován řádný proces, zda je rozhodnutí řádně odůvodněno a je v souladu s platnými právními předpisy, zda hodnocení neobsahuje zjevné pochybení, zda není rozhodnutí zjevně nepřiměřené nebo zda ECB nezneužila svých pravomocí. Výsledek přezkumu je nezávazným stanoviskem adresovaným Radě dohledu, které navrhuje buď zrušení původního rozhodnutí nebo jeho nahrazení novým rozhodnutím se stejným nebo změněným obsahem ke konečnému schválení Radou guvernérů postupem neuplatnění námitek.
V roce 2018 bylo komisi ABoR doručeno pět nových žádostí o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu. Rada schválila čtyři stanoviska, neboť jedna žádost o přezkum byla vzata zpět poté, co ECB vydala opravu rozhodnutí v oblasti dohledu (viz tabulka 7). Ve všech případech, které byly v roce 2018 přezkoumány, uspořádala komise ABoR v rámci fáze posuzování slyšení, které dalo žadateli a ECB dodatečnou příležitost vyjádřit se k napadenému rozhodnutí.
Tabulka 7
Počet přezkumů, které vykonala ABoR
Přezkoumávaná témata a související otázky
Případy přezkoumávané komisí ABoR souvisely s několika typy rozhodnutí v oblasti dohledu: dodržování požadavků v oblasti dohledu, odnětí licence, nabytí kvalifikovaných účastí a správní sankce.
Správní přezkum rozhodnutí ECB v roce 2018 se týkal zejména dodržování procesních pravidel (např. přesné vylíčení skutkových okolností, vhodný právní základ, uvedení dostatečných důvodů v odůvodnění a dodržování zásady proporcionality) a spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány při přípravě rozhodnutí ECB.
Jurisdikce Soudního dvora Evropské unie týkající se ECB
V roce 2018 bylo proti ECB vedeno 19 přímých žalob a ve dvou případech týkajících se ECB byla k Soudnímu dvoru Evropské unie podána odvolání proti rozhodnutí Tribunálu Evropské unie („Tribunál“). V roce 2018 bylo rozhodnuto o dvou skupinách případů týkajících se bankovního dohledu ECB – 24. dubna 2018 potvrdil Tribunál rozhodnutí ECB určená Caisse régionale de crédit agricole mutuel Alpes Provence (věc T‑133/16), Caisse régionale de crédit agricole mutuel Nord Midi-Pyrénées (věc T‑134/16), Caisse régionale de crédit agricole mutuel Charente-Maritime Deux-Sèvres (věc T‑135/16) a Caisse régionale de crédit agricole mutuel Brie Picardie (věc T‑136/16). Přesto, že v případě těchto čtyřech rozhodnutí přijatých ECB dne 7. října 2015 schválila ECB všechny žádosti bank o jmenování konkrétních osob předsedy správních rad, nesouhlasila s tím, aby tyto osoby v těchto bankách současně zastávaly funkce výkonných řídících osob. Dne 13. července 2018 zrušil Tribunál rozhodnutí ECB určená La Banque Postale (věc T-733/16), BNP Paribas (věc T-768/16), Crédit Agricole SA (věc T-758/16), Société générale (věc T-757/16), Confédération nationale du Crédit mutuel (T-751/16) a BPCE (věc T-745/16). V těchto šesti rozhodnutích ECB zamítla žádosti bank o povolení vyřadit z výpočtu jejich pákových poměrů některé expozice vůči Caisse des Dépôts et Consignations (CDC), které se vztahují ke vkladům na vkladních knížkách livret A, livret de développement durable et solidaire a livret d’épargne populaire.
5.4 Zvyšování účinnosti a efektivnosti SSM
5.4.1 Odbor pro zajištění kvality dohledu ECB: přezkum práce provedené od jeho založení
S cílem posílit důvěryhodnost bankovního dohledu ECB a zajistit udržení vysoce kvalitního a konzistentního dohledu v rámci celého SSM zřídila ECB odbor pro zajištění kvality dohledu (SQA). Odbor úzce spolupracuje se sítí útvarů vnitrostátních příslušných orgánů pro zajištění kvality, která projednává a předkládá podklady k výstupům SQA, jež mají dopad na vnitrostátní příslušné orgány.
S cílem přinášet hodnotné výsledky využívá odbor množství vzájemně propojených nástrojů, zejména přezkumy kvality ex post. Záměrem je podporovat kvalitu a konzistentnost a zajistit efektivitu bankovního dohledu ECB. SQA dále představuje hlavní centrum pro informace o osvědčených postupech.
Pracovní postup SQA se zakládá na otevřené spolupráci a vzájemném porozumění mezi ním, provozními jednotkami a zúčastněnými vnitrostátními příslušnými orgány a odráží jejich postupy dohledu, rizika, slabá místa a potřebu uskutečnitelných zlepšení. Cílem SQA je proto poskytnout konstruktivní řešení zohledňující budoucí vývoj a vycházející z rizik, a to zaměřením na výstupy, metodiky, procesy a nástroje SSM.
Po každém přezkumu kvality usiluje SQA o shodu s relevantními organizačními složkami na návrzích na zlepšení a zároveň na identifikaci vhodných příjemců a časových os k implementaci návrhů. To znamená, že příjemci těchto návrhů zůstávají za celý proces odpovědní; jsou to právě oni, kdo mají primární zájem na následném sledování a implementaci návrhů, které vytvořili společně s SQA. Od svého založení provedl SQA 24 přezkumů, ze kterých vzešlo více než 300 návrhů na zlepšení. SQA nejen provádí přezkumy, ale zároveň také poskytuje provozním jednotkám zpětnou vazbu, např. ve formě workshopů, seminářů a návštěv vnitrostátních příslušných orgánů.
SQA se nejen zabývá přezkumy kvality, ale také podporuje účinnost a efektivnost SSM. K tomuto účelu využívá řady doplňkových nástrojů, jako jsou například osnovy odborné přípravy SSM, jejichž cílem je udržet vysokou úroveň odbornosti zaměstnanců SSM a přispívat ke konvergenci postupů dohledu. SQA dále podporuje organizační složky v jejich interakcích s interními i externími auditory (např. s Ředitelstvím pro interní audit, Výborem interních auditorů, EÚD). Také podporuje skupinu vedoucích odborníků SSM na řízení operačního rizika (SSM Operational Risk Management Senior Expert Group), jejímž úkolem je sledovat řízení operačních rizik. SQA rovněž působí jako centrum pro zjednodušování, které je podporováno sítí svých protějšků v ECB a ve vnitrostátních příslušných orgánech. Podporuje organizační složky a vnitrostátní příslušné orgány při implementaci zjednodušujících opatření, která jsou součástí snah ukotvit jednoduchost jako základní hodnotu SSM.
5.4.2 Závěry skupiny SSM pro zjednodušení
Složitost struktur a procesů v rámci SSM postupem času výrazně vzrostla, což vyústilo v potřebu zjednodušovat. Poté, co SSM dosáhl stádia větší zralosti, vznikla skupina SSM pro zjednodušení (SSG), která reprezentuje ECB a vnitrostátní příslušné orgány. SSG posuzuje procesy dohledu s cílem snížit zbytečnou složitost a duplicitu práce, čímž se optimalizuje využití zdrojů SSM a podpoří dohled více založený na rizicích.
Za účelem zvýšení povědomí orgánů dohledu bude příručka dohledu definovat zjednodušení jako obecnou zásadu pro fungování SSM.
SSG navrhla tříbodový přístup ke zjednodušování struktur a procesů v rámci SSM. Zaprvé, organizační jednotky ECB a vnitrostátních příslušných orgánů, včetně společných týmů dohledu a horizontálních funkčních složek, by měly průběžně a aktivně navrhovat štíhlé procesy. Zadruhé, k podpoře osvědčených postupů by měl být nastaven horizontální přístup v rámci celého SSM. Zatřetí, Rada dohledu by měla v rámci podpory cílů SSM zjednodušování řídit, předurčit jeho charakter a prosazovat štíhlé procesy.
Konkrétně SSG navrhla nová zjednodušující opatření, která zároveň zafungovala jako katalyzátor již probíhajících iniciativ. Jedním z těchto návrhů bylo omezení počtu schvalovacích úrovní a délky návrhů Rady dohledu. Další návrh se týkal sdílení informací mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány prostřednictvím systému správy informací dohledu pro SSM (IMAS). SSG také navrhla několik opatření ke zjednodušování požadavků na vykazování v oblasti dohledu a ke zpracování a ukládání údajů získaných prostřednictvím žádostí o vykazování.
SSG dále připravila návrhy na optimalizaci fungování Rady dohledu, které mají zjednodušit rozhodovací postupy a přístup členů Rady dohledu k informacím.
Výsledkem těchto iniciativ je snížení množství postupů předložených Radě guvernérů i Radě dohledu, a to zejména díky rámci pro přenesení pravomocí (viz kapitola 5.3.2). Dále zefektivnění, automatizace a zlepšení kvality toku informací k Radě dohledu a vylepšené monitorovací nástroje přispěly ke zjednodušení a optimalizaci jejích zasedání. V neposlední řadě se díky efektivnějšímu harmonogramu jejích zasedání a optimalizované distribuci písemných postupů a položek informací snížila četnost jednání Rady dohledu.
Další návrhy SSG zahrnují: zlepšení týmové práce v rámci společných týmů dohledu, využití holistického přístupu ke zjednodušování plánování činností dohledu na místě i na dálku a vnitřní organizace úkolů, digitalizaci procesů a optimalizaci již existující IT infrastruktury.
Obrázek 4
Dopad zjednodušování
5.5 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB
Vnitřní reorganizace bankovního dohledu ECB
Organizační změny v bankovním dohledu ECB zahrnovaly přesun tří odborů z generálního ředitelství pro mikroobezřetnostní dohled IV (GŘ/MS IV) na ředitelství Sekretariát.
V únoru 2018 přešly odbory pro povolení k činnosti, pro vynucování a sankce a pro zajištění kvality dohledu na ředitelství Sekretariát. V návaznosti na tento přesun se ředitelství změnilo na generální ředitelství (GŘ/SSB). Odbor pro rozhodování SSM, který vznikl v rámci generálního ředitelství, zahrnuje oba útvary bývalého ředitelství Sekretariát. Tento přesun vyvážil velikost jednotlivých organizačních složek bankovního dohledu ECB. Zároveň vedl ke zlepšení správy a řízení a podpořil jednoznačnější dělbu povinností mezi GŘ/MS IV a nově vytvořeným GŘ/SSB.
Nárůst počtu zaměstnanců
V roce 2018 vzrostl celkový počet schválených pracovních míst přepočtených na ekvivalent počtu zaměstnanců na plný úvazek (EPPÚ) v pěti základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB na 1 099 ve srovnání s 1 028,5 v roce 2017. Nárůst v roce 2018 byl způsoben zejména činnostmi souvisejícími s přípravami na brexit, např. náborem zaměstnanců do společných týmů dohledu a komplexními hodnoceními. Dále bylo schváleno 30,5 EPPÚ pro úkoly ve sdílených službách[63] související s SSM, čímž celkový počet EPPÚ vzrostl na 453.
Stejně jako v roce 2018 vzroste počet zaměstnanců v roce 2019 zejména kvůli brexitu
Rada guvernérů schválila pro rok 2019 navýšení počtu zaměstnanců o 90 EPPÚ v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB, z nichž téměř polovina souvisí s pokrytím personálních potřeb v nadcházejícím roce spojených s brexitem. Druhá polovina primárně souvisí s internalizací zdrojů pro činnosti spojené se zátěžovým testováním, které dříve poskytovala externí poradenská podpora. V organizačních složkách, které poskytují sdílené služby při plnění úkolů souvisejících s SSM, činí schválený nárůst 18 EPPÚ. S ohledem na budoucí zdroje přímo související s brexitem se předpokládá, že dodatečné personální potřeby budou nižší, než se původně očekávalo, a vytváření nových EPPÚ bude prodlouženo do roku 2022.
Pokud jde o genderovou diverzitu, podíl žen mezi zaměstnanci tvořenými všemi stálými zaměstnanci a zaměstnanci na dobu určitou zůstal v roce 2018 v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB na úrovni 40 %. Podíl žen ve vedoucích pozicích se v porovnání s předchozím rokem mírně snížil na 31 %. Podíl žen v nemanažerských pozicích zůstal v porovnání s předchozím rokem beze změny na úrovni 42 %.
Podpora přeshraničních misí na místě: častější krátkodobé přidělování kontrolorů z vnitrostátních příslušných orgánů do ECB
Evropský bankovní dohled se již několik let snaží o zvýšení podílu kontrol na místě prováděných přeshraničními a smíšenými týmy.[64] Tato iniciativa si klade za cíl v bankách podpořit rovné podmínky a harmonizovat uplatňování metodiky pro provádění kontrol na místě. Dále usiluje o podporu týmového ducha mezi zaměstnanci, kteří kontroly na místě provádějí, a vybudování jednotné kultury kontrol na místě. Také poskytuje dodatečný pohled na situaci banky, a to z hlediska zahraničních zaměstnanců vnitrostátních příslušných orgánů.
Za účelem podpory misí s přeshraničními a smíšenými týmy mají kontroloři z vnitrostátních příslušných orgánů k dispozici několik možností. Především mají možnost být vysláni do ECB po dobu trvání misí s přeshraničními nebo smíšenými týmy, a to uzavřením smlouvy ESCB/IO[65] s ECB, díky které jsou náklady na plat, dopravu a ubytování hrazeny z rozpočtu ECB (nebudou tak nadále ve stávajícím pracovním režimu svého vnitrostátního příslušného orgánu). Tato možnost je k dispozici od roku 2018 a je často využívána: celkem bylo s kontrolory z vnitrostátních příslušných orgánů na mise s přeshraničními a smíšenými týmy uzavřeno 128 smluv ESCB/IO. Tím se podpořila výměna zaměstnanců v rámci evropského bankovního dohledu. Členové kontrolních týmů, kteří uzavřeli smlouvu ESCB/IO, mají nárok na stejné pracovní podmínky. To usnadňuje vznik inkluzivního týmového ducha a jednotné kultury kontrol na místě. Také to zlepšuje výměnu zdrojů na místě v rámci evropského bankovního dohledu. V případě, že určitá oblast nedisponuje dostatkem odborných znalostí, může se doplnit odborníky z jiného orgánu dohledu.
Poprvé proběhly akce „Supervisors Connect“ a „Inspectors’ Day“ pořádané pro zaměstnance vnitrostátních příslušných orgánů a ECB
V roce 2018 proběhly ve Frankfurtu dvě akce pořádané v rámci celého SSM s cílem dále utvářet jednotnou evropskou kulturu dohledu.
Celkem se do akce „Supervisors Connect“ zapojilo 280 účastníků, z nichž 200 bylo z vnitrostátních příslušných orgánů a národních centrálních bank
První akce, „Supervisors Connect“, se konala od 17. do 19. dubna. Primárně se zaměřila na všechny koordinátory a dílčí koordinátory společných týmů dohledu, ale zároveň cílila také na členy vrcholového vedení odpovědné za dohled nad méně významnými institucemi a nejvyšší představitele horizontálních sítí SSM. Druhá akce, „Inspectors’ Day“, probíhala od 29. do 30. října a cílila na kontrolory na místě včetně těch, kteří se věnují posuzování modelů a plánování.
Akce „Supervisors Connect“ se zúčastnilo 280 pracovníků dohledu, z nichž 200 bylo z vnitrostátních příslušných orgánů a národních centrálních bank. Akce trvala dva a půl dne, během kterých účastníci navštívili řadu panelů a následných diskuzí zabývajících se tématy, jako je například digitalizace a kybernetické riziko, ziskovost a brexit. Pracovníci dohledu z vnitrostátních příslušných orgánů se aktivně podíleli na diskuzích: z 38 přednášejících jich 30 bylo z vnitrostátních příslušných orgánů. Účastníci mohli navíc navštívit workshopy věnované měkkým dovednostem, jako je např. vedení, řešení konfliktů a komunikace. Dále měli účastníci možnost vyměňovat si informace, např. prostřednictvím informačního veletrhu, kde řada organizačních složek ECB prezentovala svou práci. Účastníci tak měli možnost pohovořit s ostatními, vzájemně se obohatit o znalosti a sdílet osvědčené postupy.
Akce „Inspectors’ Day“ se zúčastnilo 400 pracovníků dohledu
Akce „Inspectors’ Day“ se částečně inspirovala formátem akce „Supervisors Connect“. Zkombinovala plenární zasedání, následné diskuze (celkem 28) na technická témata (přezkum úvěrové dokumentace a výběr statistických vzorků, IFRS 9, TRIM) a sdílení zkušeností. Akce se zúčastnilo téměř 400 kontrolorů na místě z celého SSM.
Akce „Supervisors Connect“ a „Inspectors’ Day“ jsou prvními svého druhu a rozsahu organizované SSM od jeho založení. Vzhledem k nákladům bude bankovní dohled ECB tyto akce pořádat ve Frankfurtu každé dva roky.
5.6 Provádění kodexu chování
Podle čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM je ECB povinna mít kodex chování, kterým se řídí zaměstnanci a řídicí pracovníci ECB zapojení do bankovního dohledu a který se zabývá jakýmikoli obavami ze střetu zájmů. Příslušná ustanovení jsou obsažena v etickém rámci ECB, který provádí kancelář pro compliance, správu a řízení. Kancelář pro compliance, správu a řízení poskytuje zaměstnancům ECB poradenství v otázkách etiky.
Snahy kanceláře pro compliance, správu a řízení o vybudování pevné etické kultury v rámci ESCB a SSM pokračovaly i během roku 2018. Výkonná rada i Rada dohledu tyto snahy plně podpořily. Za tímto účelem všichni noví zaměstnanci bankovního dohledu ECB absolvují povinný e-learningový program a prostřednictvím workshopů věnovaných etickým dilematům zvyšují své povědomí o této problematice. Kromě toho odpověděla kancelář pro compliance, správu a řízení přibližně na 1 850 dotazů věnujících se široké škále témat, z nichž jednu třetinu podali zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Téměř polovina těchto dotazů se týkala soukromých finančních transakcí, následovaly dotazy ohledně omezení po skončení pracovního poměru a střetu zájmů (viz graf 12).
V rámci pravidelného monitorování dodržování etického rámce označila kancelář pro compliance, správu a řízení omezený počet případů, v nichž došlo k nedodržení etického rámce, přičemž 40 % z nich se vztahovalo na zaměstnance a vedoucí pracovníky zapojené do činnosti bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná závažná porušení.
Graf 12
Přehled dotazů od zaměstnanců bankovního dohledu ECB přijatých v roce 2018
Mezi zaměstnanci a vedoucími pracovníky zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2018 rezignovali na svou funkci, došlo ve třech případech k zahájení přechodného období v souladu s etickým rámcem. Jednalo se o vedoucí pracovníky SSM, kteří přešli do finančních společností, ale ani v jednom případě za jejich dohled předtím neodpovídali.
ECB prověřila opatření přijatá vnitrostátními příslušnými orgány ke splnění obecných zásad ECB týkajících se společných zásad etického rámce jak pro ECB, tak pro vnitrostátní příslušné orgány a dospěla k závěru, že obecné zásady byly v celém SSM v plném rozsahu zavedeny. Tuto prověrku usnadnila pracovní skupina pro etiku a compliance, která nadále podporuje Radu guvernérů v dalším slaďování etických norem ve střednědobém výhledu.
Členům orgánů ECB na vysoké úrovni poskytuje poradenství v otázkách etiky Etický výbor ECB. V roce 2018 vydal 11 stanovisek souvisejících s vysoce postavenými úředníky ECB, kteří se podílejí na bankovním dohledu. Většina těchto případů souvisela s příslušnými přechodnými obdobími.
Etický výbor se také podílel na vytvoření nového, jednotného, uceleného a moderního etického rámce pro vysoce postavené úředníky ECB včetně členů Rady dohledu. Nový rámec byl v prosinci 2018 schválen Radou guvernérů a v lednu 2019 vstoupil v platnost. Odráží základní zásady a hodnoty ECB a současně odpovídajícím způsobem zohledňuje specifika ECB ve funkci centrální banky, orgánu bankovního dohledu a orgánu EU. Kromě toho také reaguje na požadavky Evropského parlamentu a doporučení evropského veřejného ochránce práv.
5.7 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu
V roce 2018 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.[66]
V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB byla uvedená výměna informací podmíněna opodstatněnou potřebou přístupu k informacím: každá oblast politiky musela prokázat, že požadované informace jsou nezbytné pro dosažení jejích cílů politik. Ve většině případů byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo funkční oblastí ECB, která informace vlastnila. Přístup byl poskytován v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39, které umožňuje udělení přístupu k informacím s anonymizovanými údaji nebo informacím, které nejsou citlivé z hlediska politik, přímo příslušnou funkční oblastí. Zásah Výkonné rady k řešení možných střetů zájmů nebyl potřeba. Podle rozhodnutí ECB/2014/39 bylo zapojení Výkonné rady v několika případech přesto vyžadováno, aby bylo možné zpřístupnit neanonymizované údaje týkající se jednotlivých bank (např. jednotlivé šablony FINREP nebo COREP[67] nebo další nezpracované údaje) nebo hodnocení citlivá z hlediska politik. Přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a po omezenou dobu, aby požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím byl splněn ve všech relevantních časových okamžicích.
Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a intervence mediační komise nebyla zapotřebí.
5.8 Rámec vykazování údajů a správa informací
5.8.1 Vývoj v rámci vykazování údajů
V souladu s nařízením o rámci SSM odpovídá ECB za organizaci shromažďování a přezkumu kvality údajů z oblasti dohledu vykazovaných dohlíženými subjekty.[68] Hlavním cílem je zajistit, aby orgány bankovního dohledu pracovaly se spolehlivými a aktuálními údaji.
Údaje z oblasti dohledu se shromažďují a sdílejí se zainteresovanými subjekty na základě postupného přístupu a za účasti vnitrostátních příslušných orgánů
Údaje jsou shromažďovány „postupným přístupem“[69], při němž ECB úzce spolupracuje s vnitrostátními příslušnými orgány, které od úvěrových institucí jako první získávají obezřetnostní výkazy a provádějí první kontroly kvality. Jakmile ECB obdrží datové zprávy, zpřístupní je koncovým uživatelům, jako jsou společné týmy dohledu nebo horizontální funkční složky v rámci bankovního dohledu ECB. Činí se tak prostřednictvím systému správy informací dohledu (IMAS). Vybrané údaje z dílčího souboru institucí (zejména významných institucí) jsou po obdržení také přeposílány orgánu EBA a výboru SRB. ECB shromažďuje kromě údajů z oblasti dohledu také informace o samotných vykazujících subjektech (rámcové údaje), např. jejich rezidenci a vztah k dalším subjektům bankovních skupin. Od 1. prosince 2018 zasílají vnitrostátní příslušné orgány / národní centrální banky a ECB všechny rámcové údaje a související aktualizace přímo prostřednictvím databáze rejstříku institucí a přidružených společností (RIAD).[70]
V souladu s rámcem pro podávání zpráv 2.7 orgánu EBA, který se vztahuje na předkládání údajů od 31. března 2018, obsahuje soubor údajů z oblasti dohledu nově také údaje o svrchovaných expozicích, podrobné informace o ztrátách operačních rizik a doplňková měření sledování likvidity. Také se přizpůsobuje změnám plynoucím z IFRS 9. Údaje od 31. prosince 2018 se řídí rámcem pro vykazování podávání zpráv 2.8 orgánu EBA, který zavádí nové požadavky na podávání zpráv s ohledem na obezřetné oceňování (COREP) a na prováděcí technickou normu (ITS) o podávání zpráv pro účely řešení krizí.
Kvalita údajů z oblasti dohledu se pravidelně hodnotí
ECB hodnotí kvalitu údajů z oblasti dohledu, které obdrží na základě prováděcích technických norem orgánu EBA (ITS), krátkodobých testů ad hoc a čtvrtletních výkazů úvěrů se selháním. Postup pro eskalaci kvality údajů je součástí rámce ECB pro sledování údajů a hodnocení kvality. Hlavním důvodem je zajistit, aby vykazování jednotlivých institucí v oblasti dohledu bylo v souladu s požadavky na kvalitu údajů. Jeho cílem je zaručit, že reakce ECB (včetně dohledových opatření) na problémy s kvalitou údajů je přiměřená, spravedlivá a odrazující. Kromě toho ECB vytváří přehledy, které představují hodnocení kvality údajů poskytnutých jednotlivými institucemi a také umožňují orgánům dohledu porovnat výsledky s ostatními orgány dohledu.
Agregované údaje z oblasti dohledu a vybrané informace z 3. pilíře jsou zveřejňovány na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu
Kromě přehledů ECB pravidelně vytváří soubory údajů z oblasti dohledu, klíčové rizikové ukazatele a zprávy pro orgány dohledu. Na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu ECB čtvrtletně zveřejňuje agregované bankovní statistiky o významných institucích na nejvyšší úrovni konsolidace. Publikace byla v roce 2018 výrazně rozšířena, a to v souvislosti se zavedením nejnovějšího rámce pro podávání zpráv orgánu EBA a měnícím se zaměřením analytiků a účastníků trhu. Nyní obsahuje nové ukazatele, jako jsou např. aktiva úrovně 1, úrovně 2 a úrovně 3, celkové expozice vůči vládnímu sektoru a parametry úvěrového rizika založené na IRB. ECB rovněž každoročně zveřejňuje ukazatele platební schopnosti a pákového poměru na úrovni jednotlivých bank, které zveřejňují samy banky v souladu s požadavky 3. pilíře. V roce 2018 byla tato publikace rozšířena o informace o rizikově vážených aktivech rozdělených dle typu rizika a metody výpočtu pro globální a jiné systémově významné instituce pod dohledem ECB. Tato nová úroveň transparentnosti umožňuje zainteresovaným stranám smysluplně porovnávat obezřetnostní metriky.
5.8.2 Statistické údaje dostupné k využívání v oblasti dohledu
K využívání v oblasti dohledu jsou k dispozici statistické údaje na úrovni nástrojů
Vedle údajů vykazovaných orgánům dohledu mohou být důvěrné statistické informace[71] poskytnuty také k využívání v oblasti dohledu. Tyto informace se skládají např. ze souborů údajů AnaCredit[72] a statistických výkazů o peněžním trhu (MMSR)[73] na úrovni nástrojů, které doplňují rozsah finančních nástrojů držených institucemi pod dohledem ECB.
V roce 2018 byla úspěšně spuštěna databáze AnaCredit, která shromažďuje údaje o jednotlivých úvěrech v eurozóně
AnaCredit shromažďuje harmonizované údaje o jednotlivých úvěrech, které jí poskytují uvěrové instituce ze všech zemí eurozóny. Databáze AnaCredit byla spuštěna ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018. Nejprve obsahovala údaje z několika zemí; údaje ze všech zemí eurozóny by měly být dostupné na konci prvního čtvrtletí roku 2019. S ohledem na dlužníky se údaje týkají úvěrů poskytnutých právnickým osobám, včetně nefinančních podniků, vládních agentur a finančních institucí. S ohledem na nástroje se údaje týkají vkladů (jiných než reverzních repo obchodů), přečerpání, pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů (kromě přečerpání a pohledávek z kreditních karet), úvěrových linek (jiných než revolvingový úvěr), reverzních repo obchodů, obchodních pohledávek, finančních leasingů a ostatních úvěrů. Kromě poskytování informací o riziku protistrany a jejího stavu selhání se očekává, že informace z databáze AnaCredit umožní orgánům dohledu identifikovat rizika plynoucí z významných koncentrací dlužníků, monitorovat a posuzovat úvěrové riziko dohlížených subjektů a provádět podrobné analýzy nevýkonných expozic nebo adekvátnosti zajištění. I přesto, že databáze AnaCredit přináší orgánům dohledu při posuzování úvěrového rizika řadu výhod, jejímu plnému využití orgány dohledu by mohlo bránit několik omezení současného rámce. Konkrétně nedostatky zahrnují úroveň konsolidace (informace jsou dostupné pouze na úrovni jednotlivých subjektů), informace o protistraně a nástrojích (např. neobsahuje informace o domácnostech nebo o derivátových/podrozvahových položkách) a hranice významnosti (např. malé nesrovnalosti mezi statistikami databáze AnaCredit a dohledu). Způsoby řešení těchto omezení se budou hledat při přípravě dalších etap databáze AnaCredit.
MMSR poskytuje údaje o jednotlivých transakcích
Datový soubor MMSR byl spuštěn 1. července 2016. Poskytuje informace o jednotlivých transakcích týkající se různých segmentů peněžního trhu: o zajištěných a nezajištěných transakcích, devizových swapech a jednodenních indexových swapech v eurech. Relevantní údaje vykazuje celkem 50 úvěrových institucí v eurozóně (rezidenti 10 zemí eurozóny). Vykazování zahrnuje údaje o transakcích mezi zpravodajskými jednotkami a dalšími finančními institucemi (např. centrálními bankami, ostatními finančními zprostředkovateli, pojišťovacími společnostmi a penzijními fondy), vládními institucemi a nefinančními podniky klasifikovanými jako „profesionální“ podle Rámce Basel III LCR. Údaje z MMSR doplňují údaje z oblasti dohledu o zajištěných i nezajištěných úvěrových expozicích. Také poskytují údaje o jednodenních indexových swapových transakcích a devizových swapech.
5.8.3 Správa informací v rámci SSM – systém IMAS
V roce 2018 prošel systém správy informací dohledu pro SSM (IMAS) výraznými změnami. Mezi ně patří nové moduly pro proces SREP a pro sledování a monitorování zjištění a opatření v oblasti dohledu uvedených v rozhodnutích ECB a operativních aktech. Změny také zahrnují novou databázi interních modelů i nové pracovní toky IMAS sloužící k průběžnému monitorování modelů a postoupení do fáze vynucování a sankcí, včetně oznamování potenciálních porušení.
Kromě činností souvisejících s SSM poskytuje IMAS nově také podporu výboru SRB a vnitrostátním orgánům pro řešení problémů při jejich řešení krizí – jedná se o platformu využívanou jak SSM, tak SRM ke sdílení informací v souladu s odpovídajícím memorandem o porozumění.
6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání
Podle nařízení o SSM musí mít ECB k dispozici přiměřené zdroje, aby dokázala plnit své úkoly v oblasti dohledu účinně. Uvedené zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatků za dohled hrazených subjekty, které podléhají dohledu ECB.
Výdaje vynaložené na úkoly v oblasti dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně identifikovatelné.[74] Rozpočtová působnost ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá rozpočtový výbor (BUCOM) složený ze členů všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. BUCOM je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se rozpočtového plánování a monitorování.
ECB očekává, že v roce 2019 bude pokračovat řízené navýšení výdajů především na přímý dohled nad významnými institucemi. I přesto, že se rozpočtové výdaje na běžné úkoly stabilizoval, existují externí faktory, zejména vystoupení Spojeného království z Evropské unie, které vyžadují nárůst zdrojů pro nadcházející rok. Informace o schváleném navýšení počtu zaměstnanců bankovního dohledu ECB jsou k dispozici v kapitole 5.5 této zprávy.
6.1 Výdaje za rok 2018
Výdaje vzniklé ECB za plnění úkolů v oblasti dohledu tvoří především přímé výdaje generálních ředitelství pro bankovní dohled ECB. Dohledová funkce také využívá sdílených služeb poskytovaných stávajícími podpůrnými organizačními složkami ECB.[75]
Výdaje v roce 2018 byly víceméně v souladu s předběžnými odhady
V dubnu 2018 přijala Rada guvernérů rozhodnutí ECB o částce, která se získá zpět prostřednictvím poplatků za dohled v roce 2018. Rozhodnutí stanovilo odhad ročních výdajů na úkoly v oblasti bankovního dohledu na 502,5 mil. EUR.[76] Na konci roku 2018 dosahovaly výdaje ECB na úkoly v oblasti dohledu 517,8 mil. EUR. Uvedená částka byla pouze o 3 % vyšší než částka odhadovaná v dubnu 2018, ale blíže rozpočtu než v roce 2017. V souladu s nařízením ECB o poplatcích za dohled („nařízení o poplatcích“) bude výsledný schodek ve výši 15,3 mil. EUR vybrán v rámci celkové částky vyměřené pro rok 2019.[77]
Tabulka 8
Náklady na úkoly dohledu ECB podle funkce (2018–2016)
ECB seskupuje své náklady za použití klasifikace založené na funkcích. Pokud jde o její úkoly dohledu, základní skupiny podle činností jsou následující:
- přímý dohled nad významnými bankami či bankovními skupinami,
- dozor nad výkonem dohledu nad méně významnými bankami či bankovními skupinami (nepřímý dohled),
- provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb.
Tato klasifikace je určena na základě nákladů organizačních složek ECB, které jsou odpovědné za příslušné úkoly dohledu. Pro každou skupinu zahrnují vykázané náklady rozdělení sdílených služeb poskytovaných podpůrnými organizačními složkami ECB. ECB dále využívá tyto klasifikace k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které se získají zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě statusu dohledu (významný nebo méně významný). Metodika vymezená v článku 8 nařízení o poplatcích týkající se rozdělení ročních poplatků za dohled stanoví, že náklady související s horizontálními úkoly a specializovanými službami se rozdělí proporčně na základě plné výše nákladů na dohled nad významnými dohlíženými subjekty a nákladů na výkon dozoru nad činností dohledu nad méně významnými dohlíženými subjekty.
Nákladová kategorie „přímý dohled nad významnými bankami či bankovními skupinami“ sestává převážně z nákladů na účast ECB ve společných týmech dohledu a na kontrolách na místě. Také zahrnuje náklady na víceletý TRIM a mikroobezřetnostní činnosti spojené se zátěžovým testem významných institucí v oblasti dohledu, který proběhl v roce 2018 a který se provádí každé dva roky. Dozor nad výkonem dohledu nad méně významnými bankami či bankovními skupinami sestává z činnosti dohledu a úkolů souvisejících s vydáváním povolení k činnosti. Horizontální úkoly a specializované služby zahrnují činnosti, jako je práce sekretariátu Rady dohledu, makroobezřetnostní úkoly včetně těch, které se vztahují k zátěžovému testování, tvorba politiky v oblasti dohledu, statistické služby a speciální právní služby.
Tabulka 9
Náklady na bankovní dohled ECB podle kategorie výdajů (2018–2016)
Největší část nákladů na činnosti v oblasti dohledu se týká mezd a požitků spolu se souvisejícími výdaji na nájemné a údržbu budov a dalšími personálními náklady, jako jsou náklady na služební cesty a školení.
ECB zvolila k odhadu výše výdajů na úkoly v oblasti bankovního dohledu, které získá zpět prostřednictvím poplatků za dohled v roce 2018, konzervativní přístup. Nízké překročení prostředků v hodnotě 3 % je důsledkem zejména vyšší míry čerpání schválených pracovních pozic ECB, což vedlo k souvisejícímu nárůstu nákladů na prostory a činnosti zahrnující služební cesty a poradenské služby.
Kromě vnitřních zdrojů musí ECB využívat externích poradenských služeb, které jí poskytují podporu při plnění úkolů v oblasti dohledu. Cílem zapojení těchto zdrojů je poskytování buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením v případě, že dojde k dočasnému nedostatku zdrojů. Celkem ECB v roce 2018 vynaložila na poradenské služby pro úkoly v oblasti dohledu 75,8 mil. EUR. Z toho nejvyšší část nákladů na externí podporu ve výši 45,7 mil. EUR v roce 2018 byla vynaložena na poradenskou podporu při přezkumu TRIM. V roce 2018 bylo také vynaloženo 9,2 mil. EUR na externí zdroje potřebné pro zátěžový test v oblasti dohledu, který probíhá každé dva roky; tyto zdroje doplnily EPPÚ vyslané z vnitrostátních příslušných orgánů a interní zaměstnance ECB. Jak je uvedeno v kapitole 5.5 této zprávy, Rada guvernérů rozhodla o navýšení počtu zaměstnanců ECB v roce 2019, a to z důvodu internalizace zdrojů nutných pro činnosti související se zátěžovým testováním, které dříve zajišťovala s využitím externí poradenské podpory. Zbylá část výdajů na poradenství byla použita primárně při provádění „pravidelných“ úkolů dohledu na místě zahrnujících přeshraniční mise, hodnocení připravenosti bank na dopad změn standardu IFRS 9, komplexní hodnocení a probíhající přípravné činnosti související s brexitem.
6.2 Poplatkový rámec v roce 2018
Nařízení o poplatcích společně s nařízením o SSM vytváří právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled za výdaje vzniklé ECB v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu. Nařízení o poplatcích stanovuje způsoby: i) určování celkové částky ročního poplatku za dohled, ii) výpočtu částky, kterou má uhradit každá dohlížená instituce, a iii) výběru ročního poplatku za dohled.
Informace o přezkumu rámce ECB pro poplatky za dohled
Výsledek právě probíhajícího přezkumu rámce ECB pro poplatky za dohled by měl být zveřejněn do dubna 2019. Budou zde vysvětleny změny nařízení o poplatcích navrhované ECB a v souvislosti s těmito navrhovanými změnami bude zahájena veřejná konzultace. V reakci na připomínky k přezkumu obdržené v rámci veřejné konzultace, která proběhla v roce 2017, zahrnují změny další opatření proporcionality pro menší méně významné instituce, zlepšení související s procesy včetně jednoduššího postupu shromažďování statistických údajů (faktor pro výpočet poplatku) a vysvětlení určitých prvků rámce. Očekává se, že pozměněné nařízení vstoupí v platnost poté, co budou vypočteny roční poplatky za dohled pro období placení poplatku v roce 2020.
Celková vyměřená částka
Poplatky ve výši 474,8 mil. EUR, které ECB vyměřila za provádění úkolů souvisejících s dohledem
V dubnu 2018 vyměřila ECB poplatky v celkové výši 474,8 mil. EUR za výdaje, které očekává, že vynaloží na provádění úkolů souvisejících s dohledem. Tato částka vychází z odhadu výdajů za celý rok 2018 ve výši 502,5 mil. EUR očištěného o: i) přebytek ve výši 27,9 mil. EUR převedený z období placení poplatku 2017 a ii) částku 0,2 mil. EUR (netto) uhrazenou zpět jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku.
Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu uplatňované ECB.
Tabulka 10
Celkové výnosy z úkolů v oblasti bankovního dohledu
Jak je uvedeno v kapitole 6.1, mezi skutečnými výdaji vynaloženými na úkoly v oblasti bankovního dohledu v roce 2018 a částkou odhadovanou v témže roce je schodek ve výši 15,3 mil. EUR. Tento schodek bude zohledněn v celkové částce vyměřené v roce 2019. Rozdělí se mezi kategorii významných institucí a kategorii méně významných institucí v poměru skutečných nákladů přiřazených příslušným funkcím v roce 2018 (91 % připadne významným institucím a 9 % méně významným institucím).
Celková částka vyměřená v předchozích cyklech placení poplatků těžila z převedení nevyužité částky vybrané v předchozím roce, čímž se snížil dopad navýšení ročních výdajů. Jelikož bude celková částka vyměřená v roce 2019 kompenzovat schodek (který zvýší vybíranou částku), a nikoli přebytek (který by částku snížil), očekává se, že celková částka vyměřená pro příští rok vzroste o více než o zvýšení ročních výdajů.
Jednotlivé poplatky za dohled
Na úrovni bank se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku předložených všemi dohlíženými bankami s rozhodným dnem 31. prosince předchozího roku. Poplatek za dohled rozpočítaný na jednotlivé banky je následně účtován prostřednictvím ročních plateb splatných v posledním čtvrtletí každého účetního roku.
Obrázek 5
Proměnná složka poplatku je určena na základě významu banky a jejího rizikového profilu
Poplatek za dohled se stanoví na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci členských států účastnících se SSM. Sestává z proměnné složky poplatku a minimální složky poplatku. Minimální složka poplatku se uplatňuje na každou banku bez rozdílu a je založena na 10 % z celkové částky, která má být uhrazena.[78]
Článek 7 nařízení o poplatcích stanoví, že následující změny v situaci jednotlivých bank vyžadují úpravu příslušného poplatku za dohled: i) změna statusu dohledu dohlíženého subjektu, tzn. u subjektu došlo ke změně klasifikace z významného na méně významný či naopak, ii) bylo vydáno povolení k činnosti nového dohlíženého subjektu nebo iii) došlo k odnětí stávajícího povolení. Změny související s předchozími obdobími placení poplatku, v jejichž důsledku vydala ECB nová rozhodnutí o poplatku za dohled, dosáhly v roce 2018 celkové výše 0,3 mil. EUR.
Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu. Tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány ve všech úředních jazycích EU.
6.3 Další příjmy související s úkoly bankovního dohledu
ECB je oprávněna v případě porušení povinností v rámci obezřetnostní regulace bank EU (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu) ukládat dohlíženým subjektům správní sankce. Související příjem není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Nařízení o poplatcích zajišťuje, aby neměly ani náhrady škody třetím stranám, ani správní sankce splatné dohlíženými subjekty Evropské centrální bance žádný vliv na poplatek za dohled. Správní sankce týkající se dohlížených subjektů se vykazují jako příjem na účtu zisku a ztráty ECB. V roce 2018 dosáhl výnos ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů částky 6,0 mil. EUR.
7 Právní nástroje, jež přijala ECB
Níže je uveden přehled právních nástrojů týkajících se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2018 a jež byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie nebo na internetových stránkách ECB. Obsahuje právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 i jiné relevantní právní nástroje.
7.1 Nařízení ECB
ECB/2018/26
Nařízení (EU) 2018/1845 Evropské centrální banky ze dne 21. listopadu 2018 o uplatnění případu vlastního uvážení podle čl. 178 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 v souvislosti s limitem pro posouzení podstatnosti úvěrových závazků po splatnosti (Úř. věst. L 299, 26.11.2018, s. 55)
7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení
ECB/2017/44
Doporučení Evropské centrální banky ze dne 28. prosince 2017 o zásadách pro vyplácení dividend (Úř. věst. C 8, 11.1.2018, s. 1)
ECB/2018/6
Rozhodnutí (EU) 2018/228 Evropské centrální banky ze dne 13. února 2018, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/936 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o způsobilosti a bezúhonnosti (Úř. věst. L 43, 16.2.2018, s. 18)
ECB/2018/10
Rozhodnutí (EU) 2018/546 Evropské centrální banky ze dne 15. března 2018 o přenesení pravomoci přijímat kapitálová rozhodnutí (Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 105)
ECB/2018/11
Rozhodnutí (EU) 2018/547 Evropské centrální banky ze dne 27. března 2018 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají kapitálová rozhodnutí v přenesené pravomoci (Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 110)
ECB/2018/12
Rozhodnutí (EU) 2018/667 Evropské centrální banky ze dne 19. dubna 2018 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2018 (Úř. věst. L 111, 2.5.2018, s. 3)
8 Evropský bankovní sektor v číslech
Statistika dohledu byla v roce 2018 výrazně rozšířena
Od prosince 2016 zveřejňuje ECB statistiky o složení rozvah, ziskovosti, solventnosti a úvěrovém riziku významných institucí na svých internetových stránkách věnovaných bankovnímu dohledu. Po zavedení nejnovějšího vykazovacího rámce EBA a měnícím se zaměřením analytiků a účastníků trhu bylo v roce 2018 zveřejňování statistik výrazně rozšířeno o nové ukazatele, např. o aktiva úrovně 1, úrovně 2 a úrovně 3, celkové expozice vůči vládnímu sektoru a parametry úvěrového rizika IRB. Tyto statistiky bankovního dohledu jsou zveřejňovány každé čtvrtletí a jsou rozděleny do kategorií podle zeměpisných oblastí a klasifikace bank.
Některé podstatné statistiky vztahující se na sledované období jsou uvedeny níže. Je třeba podotknout, že vzorek bank používaný v jednotlivých sledovaných obdobích se liší, protože seznam významných institucí má sklon se během roku měnit.
Během nejaktuálnějších vykazovacích období byly ukazatele kapitálové přiměřenosti v průměru stabilní
Během nejaktuálnějších vykazovacích období byly ukazatele kapitálové přiměřenosti v průměru stabilní (viz tabulka 11). Celková kapitálová přiměřenost dosahovala ve třetím čtvrtletí 2018 výše 17,83 %, oproti 17,97 % v předchozím roce tak mírně poklesla. Podobný vývoj lze sledovat v případě poměru CET1, přičemž poměr kapitálu tier 1 vzrostl z 15,32 % ve třetím čtvrtletí roku 2017 na 15,40 % ve třetím čtvrtletí roku 2018. Ukazatel pákového poměru nepatrně klesl, a to jak v přechodné, tak plně zavedené definici. Ukazatel krytí likvidity dosahoval ve třetím čtvrtletí 2018 výše 140,93 %, oproti 140,34 % o rok dříve.
Tabulka 11
Celková kapitálová přiměřenost a její složky, pákový poměr a ukazatel krytí likvidity, podle sledovaného období
Kvalita bankovních aktiv se během roku 2018 dále zlepšila
Zároveň došlo ke zlepšení kvality bankovních aktiv, a to díky tomu, že celkový poměr úvěrů se selháním dále trvale klesal, z 5,15 % ve třetím čtvrtletí 2017 na 4,17 % ve třetím čtvrtletí 2018 (viz graf 13).
Graf 13
Kvalita aktiv: úvěry a zálohy se selháním podle sledovaného období
Celková aktiva a pasiva bank (viz graf 14 a graf 15) odráží údaje týkající se (proměnlivého) vzorku subjektů v konkrétních obdobích. V této souvislosti zůstávají hlavní rozvahové položky stabilní, ačkoli složení aktiv naznačuje vzestupnou tendenci u položky „úvěry a zálohy“ a naopak sestupnou tendenci u položek „kapitálové nástroje“ a „finanční deriváty“. Složení pasiv pak naznačuje klesající tendenci u položky „finanční deriváty“ a mírný nárůst u položky „vklady“.
Graf 14
Složení aktiv podle sledovaného období
Graf 15
Složení pasiv a vlastního kapitálu podle sledovaného období
© Evropská centrální banka, 2019
Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu
Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.
Datum uzávěrky pro data použitá v této zprávě bylo 31. prosince 2018.
Specifickou terminologii naleznete v glosáři SSM.
HTML ISBN 978-92-899-3588-3, ISSN 2443-597X, doi:10.2866/498907, QB-BU-19-001-CS-Q
- Další podrobnosti naleznete v průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně.
- Poměry CET1 na „plně funkčním základě“ se vypočítávají pomocí harmonizovaných pravidel bez přechodných opatření uvedených v nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) nebo směrnici o kapitálových požadavcích (CRD).
- Viz prezentace „SSM-wide stress test 2018 – Final results“.
- Přehled výsledků naleznete v kapitole 1.1 této zprávy a v publikaci orgánu EBA „2018 EU-wide stress test results“.
- Tato odchylka zvrátila značné zvýšení výnosů z obchodování v předcházejícím roce.
- Tyto statistiky vycházejí z informací shromážděných v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1), a s nařízením Evropské centrální banky (EU) 2015/534 ze dne 17. března 2015 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (ECB/2015/13) (Úř. věst. L 86, 31.3.2015, s. 13).
- Strategickým řízením se rozumí schopnost vedení stanovit směr plnění dlouhodobých cílů banky a zahrnuje aspekty, jako jsou účinné procesy a dobrá správa a řízení.
- Konkrétněji řečeno, uvolňování úvěrových standardů, nabízení nových produktů nebo vstup do nových segmentů, zvyšování koncentrací a agresivní tvorba cen úvěrů.
- Například v souvislosti s digitalizací, zranitelná místa spojená s chováním a dopad optimalizace nákladů na schopnosti kontrolních funkcí nebo jiné relevantní zdroje rizika, které vyplývají ze strategických rozhodnutí bank.
- Další podrobnosti naleznete ve zprávě Financial stability implications of IFRS 9, ESRB, 2017.
- Tato doporučení vstoupila v platnost v červenci 2018.
- Další podrobnosti naleznete v boxu 1 „Zátěžové testy v roce 2018“.
- Rozhodným datem pro analýzu je 15. říjen 2018.
- Revidované znění kapitoly „Všeobecná témata“ ve všeobecných zásadách ECB pro interní modely bylo zveřejněno 15. listopadu 2018 v návaznosti na veřejnou konzultaci, která probíhala mezi březnem a květnem 2018. Zbývající kapitoly (týkající se úvěrového a tržního rizika a úvěrového rizika protistrany) se v současné době aktualizují na základě veřejné konzultace, která proběhla mezi zářím a listopadem 2018, a mají být zveřejněny v první polovině roku 2019.
- Prozatímní aktualizace tohoto přehledu byla poskytnuta institucím, aby měly k dispozici širší rámec k pochopení prvních rozhodnutí souvisejících s projektem cíleného přezkumu interních modelů, která obdržely.
- Bez zrušení kontrol na místě.
- Bez návazných rozhodnutí o doplňkových ustanoveních.
- Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
- Do společných standardů dohledu pro plánování dohledu byly začleněny konkrétní změny týkající se termínů pro vykazování pro vnitrostátní příslušné orgány.
- Tyto obecné pokyny se uplatňují od 31. března 2017.
- Další podrobnosti naleznete v kapitole 2.5.
- Další podrobnosti naleznete v kapitole 4.1.5.
- Programy hodnocení finančního sektoru byly zahájeny pro Maltu, Francii a Itálii.
- Kontaktní skupiny podle zemí jsou organizační složky ECB odpovědné za pravidelnou a pokračující spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány.
- Tento rámec, společně vypracovaný a pravidelně aktualizovaný ECB a vnitrostátními příslušnými orgány, přiřazuje méně významným institucím vysokou, střední a nízkou prioritu na základě jejich vnitřní rizikovosti a potenciálního dopadu na relevantní domácí finanční systém. Úroveň a intenzita dohledových a dozorových činností je pak sladěna s mírou priority, která je instituci přiřazena.
- Doplňková ustanovení lze připojit k rozhodnutí ECB o povolení k činnosti s cílem řešit specifické oblasti dohledu zjištěné v rámci hodnocení. Tato ustanovení mohou být závazná, nebo nezávazná a určená buď instituci, jednomu z jejích pověřených kvalifikovaných podílníků, nebo vnitrostátnímu příslušnému orgánu odpovědnému za přímý dohled nad ní v případě méně významné instituce.
- Pokyny pro vnitrostátní příslušné orgány ohledně oznamovací povinnosti týkající se méně významných institucí specifikují povinnosti a procesní aspekty pro pravidelná a ad hoc oznámení o méně významných institucích předávaná vnitrostátními příslušnými orgány ECB.
- Pokrývají významné i méně významné instituce.
- Další podrobnosti naleznete ve Výroční zprávě ECB o činnosti dohledu 2015.
- Označenými institucemi jsou BNP Paribas (FR), Groupe Crédit Agricole (FR), Deutsche Bank (DE), ING Bank (NL), Banco Santander (ES), Société Générale (FR), UniCredit Group (IT) a Groupe BPCE (FR).
- Další podrobnosti naleznete v publikaci ECB Macroprudential Bulletin, č. 3, červen 2017.
- Toto rozhodnutí může učinit i výbor SRB, ale pouze poté, co o svém záměru informoval ECB a jen když ECB neučiní takové hodnocení sama do tří kalendářních dnů ode dne, kdy o něm byla informována výborem SRB.
- Podle čl. 113 odst. 1 bodu 4 lotyšského zákona o úvěrových institucích.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).
- Podle čl. 2 odst. 1 bodu 8 písm. a) směrnice jsou vklady nedisponibilní, pokud relevantní správní orgány zjistily, že podle jejich názoru se dotčená úvěrová instituce v daném čase nezdá být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací vyplatit vklad a v současnosti nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit.
- Viz tisková zpráva CSSF ze dne 9. března 2018.
- „ECB instructs national supervisor to impose moratorium on ABLV Bank“, tisková zpráva ECB, 19. února 2018.
- „The Single Resolution Board does not take resolution action in relation to ABLV Bank, AS and its subsidiary ABLV Bank Luxembourg S.A.“, tisková zpráva výboru SRB, 24. února 2018.
- „ECB determined ABLV Bank was failing or likely to fail“, tisková zpráva ECB, 24. února 2018.
- „FCMC adopts decision on unavailability of deposits at ABLV Bank AS“, tisková zpráva FCMC, 24. února 2018; „The CSSF determines the unavailability of deposits at ABLV Bank, S.A.“, tisková zpráva CSSF / Fonds de garantie des dépôts Luxembourg, 25. února 2018.
- Dopis Svenu Giegoldovi, poslanci EP, 3. května 2018; Dopis předsedovi německého Spolkového sněmu, 11. července 2018.
- Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).
- Memorandum of Understanding between the Single Resolution Board and the European Central Bank in respect of cooperation and information exchange.
- Tato kritéria jsou stanovena v čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM.
- Seznam významných a méně významných institucí zveřejněný v prosinci 2018 odráží i) rozhodnutí o statusu významnosti oznámená dohlíženým institucím před 14. prosincem 2018 a ii) další změny a posuny ve strukturách skupin účinné před 1. listopadem 2018.
- Podle článku 70 nařízení o rámci SSM.
- Zánikem povolení k činnosti se rozumí, že stanoví-li tak vnitrostátní právo, přestane povolení k činnosti existovat, aniž by bylo zapotřebí formální rozhodnutí v tomto smyslu; jedná se o právní účinek, který nastává, jakmile dojde ke konkrétní podrobně vymezené aktivační události, např. k výslovnému vzdání se licence subjektem nebo k tomu, že sama instituce přestane existovat, například v důsledku fúze s jinou společností.
- Je zde zařazen také velmi omezený počet (15) žádostí o jmenování dalších členů řídicích orgánů.
- Některá rozhodnutí se týkají více než jednoho povolovacího řízení (např. hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti několika členů představenstva anebo dozorčí rady jedné a téže významné instituce či nabytí kvalifikovaných účastí v různých dceřiných společnostech v důsledku jediné transakce). Některá povolovací řízení nevyžadují formální rozhodnutí ECB, většinou se jedná o pasportizaci a řízení o zániku.
- Tato řízení se týkají hodnocení členů představenstva a dozorčí rady, kteří podléhají rámci pro přenesení pravomocí schválenému v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/935 ze dne 16. listopadu 2016 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost (ECB/2016/42).
- „Řízení rizik a vnitřní kontroly“ zahrnují mechanismy nebo procesy, které musí mít subjekt zavedeny, aby mohl adekvátně určovat, řídit a oznamovat rizika, jimž je či by mohl být vystaven. „Organizační struktura“ se vztahuje k rozsahu, v němž má instituce dobře vymezené, transparentní a konzistentní oblasti odpovědnosti.
- Banky využívají účetní modely k centralizaci rizik vzniklých na více místech v některých centrech obchodování a řízení rizik, aby tak umožnily nákladově efektivní řízení rizik.
- Jedna z těchto 29 basilejských Základních zásad pro účinný bankovní dohled, zásada 29 – Zneužívání finančních služeb, nebyla součástí tohoto programu, neboť ECB není v otázkách boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti příslušným orgánem. 28 relevantních zásad celkově zahrnuje 216 základních kritérií a 17 dodatečných kritérií.
- Národní program FSAP týkající se Belgie byl dokončen před programem FSAP pro eurozónu. Zahrnoval doporučení, která mají význam také pro SSM, zejména v souvislosti s dohledem nad finančními konglomeráty, dohledem nad interními modely, klasifikací úvěrů a tvorbou rezerv a také potřebou pečlivého přechodu na bankovní unii.
- Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018 k přezkumu obezřetnostního zacházení s investičními podniky (CON/2018/36), stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech (CON/2018/37), stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. července 2018 k návrhu nařízení o minimálním krytí ztrát z nevýkonných expozic (CON/2018/32), stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. prosince 2018 k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) a související právní akty (CON/2018/55).
- Opinion of the European Banking Authority on preparations for the withdrawal of the United Kingdom from the European Union, EBA, 25. června 2018.
- Viz potvrzování platnosti modelů, internetové stránky orgánu EBA.
- Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
- Dodržování obecných pokynů a doporučení orgánu EBA Evropskou centrální bankou, internetové stránky bankovního dohledu ECB.
- Na základě článku 6.7 jednacího řádu Rady dohledu je možné činit rozhodnutí i v písemném řízení, nemají-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem. V takovém případě bude tento bod zařazen na pořad jednání následujícího zasedání Rady dohledu. Při písemném řízení musí mít Rada dohledu obvykle alespoň pět pracovních dnů na posouzení.
- Správní revizní komisi tvoří pět členů: Jean-Paul Redouin (předseda), Concetta Brescia Morrová (místopředsedkyně), Javier Arístegui, André Camilleri a Edgar Meister a dále dva náhradníci: René Smits a Ivan Šramko.
- Organizační složky ECB, které podporují činnosti dohledu.
- Viz definice misí s přeshraničními a smíšenými týmy v kapitole 1.6.
- Smlouvy ESCB/IO (Evropský systém centrálních bank a mezinárodní organizace) představují krátkodobé pracovní smlouvy uzavřené s ECB, které jsou k dispozici pouze pro zaměstnance z 28 národních centrálních bank ESCB, vnitrostátních příslušných orgánů, evropských veřejných institucí a agentur a mezinárodních veřejných institucí (např. MMF, Banka pro mezinárodní platby nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj).
- Rozhodnutí ECB/2014/39 rovněž obsahuje ustanovení týkající se organizačních aspektů.
- FINREP (FINancial REPorting – finanční výkaznictví) a COREP (COmmon REPorting – společné výkaznictví) tvoří součást prováděcích technických norem orgánu EBA a jsou začleněny do prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. FINREP je rámec, který slouží ke shromažďování finančních informací od bankovních institucí; jedná se o normalizovaný formát jejich roční účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a podrobné přílohy). COREP je rámec, který se také v normalizovaném formátu zabývá shromažďováním informací týkajících se výpočtu podle 1. pilíře, tj. údajů o kapitálu, odčitatelných položkách a kapitálových požadavcích (úvěrové, tržní a operační riziko) a velkých expozic.
- Podle čl. 140 odst. 4 nařízení o rámci SSM.
- „Postupný přístup“ představuje rámec, na jehož základě banky předávají údaje z oblasti dohledu vnitrostátním příslušným orgánům, vnitrostátní příslušné orgány ECB a ECB orgánu EBA.
- RIAD je sdílený soubor údajů, který funguje na principu platformy sdílené napříč ESCB a SSM. Slouží k ukládání referenčních údajů o právních subjektech a dalších (statistických) institucionálních jednotkách (zejména pobočkách) a jejich vzájemných vztazích.
- Právní základ tvoří nařízení Rady (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009 a nařízení Rady (EU) 2015/373.
- Právní základ tvoří nařízení (EU) 2016/867 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) a obecné zásady ECB/2017/38.
- Právní základ tvoří nařízení ECB (EU) č. 1333/2014 ze dne 26. listopadu 2014 (ECB/2014/48) ve znění nařízení ECB (EU) č. 1599/2015 ze dne 10. září 2015 (ECB/2015/30).
- V souladu s článkem 29 nařízení o SSM.
- Ty zahrnují odbory pro správu majetku, řízení lidských zdrojů, administrativní služby, rozpočet a kontrolu, účetnictví, právní služby, komunikaci a překladatelské služby, interní audit, statistické služby a informační technologie.
- Rozhodnutí ECB (EU) 2018/667 ze dne 19. dubna 2018 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2018 (ECB/2018/12).
- Článek 9 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 ze dne 22. října 2014 o poplatcích za dohled (ECB/2014/41).
- V případě nejmenších významných bank s celkovými aktivy menšími než 10 mld. EUR je minimální složka poplatku snížena na polovinu.