Některé z informací zveřejněných na této stránce jsou neúplné nebo nepřesné. V současnosti je upravujeme a správné znění v blízké době zveřejníme.

Co je to cílený přezkum interních modelů?

15. února 2017

Co je to cílený přezkum interních modelů? Jaký je jeho hlavní cíl?

Cílený přezkum interních modelů (targeted review of internal models – TRIM) je projekt, jehož cílem je vyhodnotit, zda interní modely v současnosti používané bankami splňují regulatorní požadavky a zda jsou spolehlivé a srovnatelné. Banky někdy interní modely používají k určení požadavků na vlastní zdroje podle 1. pilíře, tzn. minimálního objemu kapitálu, který musí ze zákona držet.

Jedním z hlavních úkolů projektu TRIM je snížit nekonzistentnost a nežádoucí variabilitu v případech, kdy banky používají interní modely k výpočtu svých rizikově vážených aktiv (risk-weighted assets – RWAs). Tato situace může vzniknout tím, že stávající regulatorní rámec dává bankám při modelování jejich rizik určitou volnost.

TRIM se rovněž snaží sladit postupy, pokud jde o specifické oblasti. Přezkum by tedy měl pomoci zajistit, aby se interní modely používaly vhodným způsobem.

Cíle projektu TRIM se tak shodují s dvěma hlavními cíli bankovního dohledu ECB: prostřednictvím aktivního a důsledného dohledu posilovat zdravý a odolný bankovní systém a harmonizací postupů dohledu v celé eurozóně vytvářet rovné podmínky.

Projekt TRIM byl spuštěn koncem roku 2015 a dokončen by měl být v roce 2019.

Proč to ECB provádí nyní?

Používání interních modelů ke stanovení regulatorních kapitálových požadavků se v posledních letech stalo čím dál tím kontroverznější. Jsou pro to dva hlavní důvody:

  • Složitost interních modelů od jejich zavedení podle pravidel Basel II dále vzrostla. Pro banky a pracovníky dohledu tak bylo čím dál obtížnější jim porozumět a posoudit, zda jsou rizika správně a konzistentně mapována.
  • Na nekonzistentnosti i na vysokou variabilitu kapitálových požadavků vypočtených prostřednictvím různých interních modelů bank poukazovala řada referenčních srovnávacích studií.

Jaký je časový harmonogram a celkové náklady? Kolik lidí se bude přezkumů účastnit? V jakém rozsahu se jich budou účastnit zaměstnanci vnitrostátních orgánů, externí auditoři nebo konzultanti?

Bankovní dohled ECB do cílených přezkumů interních modelů vkládá rozsáhlé investice z hlediska svých zaměstnanců i nákladů na externí zdroje. Pokud jde o zaměstnance, bude se jich účastnit téměř 100 pracovníků dohledu z ECB a vnitrostátních orgánů.

Přezkumy na místě proběhnou v letech 2017 a 2018 (s možným prodloužením do roku 2019). Každý přezkum na místě představuje práci alespoň šesti lidí po dobu nejméně deseti týdnů. V roce 2017 jich proběhne více než 100. U každého přezkumu na místě budou až polovinu pracovníků tvořit externí konzultanti. To ECB umožňuje nadále vykonávat své další činnosti dohledu.

Je nějaká vazba mezi (dokončením) konceptu Basel III a projektem TRIM?

Jednání v rámci konceptu Basel III o tom, zda se interní modely používají vhodným způsobem a v duchu jejich tvůrců, časově dobře zapadají do projektu jejich přezkumu ze strany ECB.

TRIM se zabývá přesně tím, co odpůrci interních modelů většinou kritizují: prověřením, zda banky správně používají interní modely podle 1. pilíře při výpočtu požadavků na vlastní zdroje, se ECB snaží přispět k tomu, aby modely byly skutečně používány vhodným způsobem.

Jste si vůbec jisti, zda interní modely budou po dokončení konceptu Basel III nadále existovat?

I přes některé otazníky se ECB domnívá, že interní modely mohou sehrát důležitou úlohu při stanovování regulatorního kapitálu podle rizikové expozice instituce za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky: rizika musí být vhodně modelována a modely musí přinášet konzistentní výsledky.

Dotkne se to všech bank, nad nimiž vykonává ECB přímý dohled?

V rámci projektu prověří ECB všechny banky, nad kterými vykonává přímý dohled a které schválily interní modely podle 1. pilíře (tři banky jsou z různých důvodů vyňaty, např. z důvodu probíhající fúze). Tak v projektu zůstává 68 bank.

Projekt se týká úvěrových a tržních rizik a úvěrových rizik protistran. U těchto druhů rizik se projekt snaží zohlednit také potenciální změny regulatorních požadavků na interní modely v případech, kdy se očekává, že tyto požadavky budou zavedeny během projektu.

Co ECB se svými zjištěními dělá? Budou podkladem pro proces přezkumu a hodnocení (SREP)?

V souladu se standardním postupem požádá bankovní dohled ECB banky, aby se zabývaly případnými nedostatky v plnění regulatorních požadavků přímo po dokončení přezkumu na místě.

V případech, kdy banky neplní požadavky ECB týkající se projektu TRIM, vydá ECB operativní akt s uvedením nedostatků, jakmile budou vzájemná hodnocení dostatečně stabilní, aby byly zajištěny rovné podmínky.

V neposlední řadě budou rozhodnutí, která požadují po bankách přijetí nápravných opatření, zaslána do institucí, aby se na základě konečného znění pokynů po veřejné konzultaci zabývaly případnými zbylými nedostatky. Banky budou mít na korekci dostatek času, zejména pokud se budou očekávání lišit od vnitrostátních standardů, které v minulosti orgány dohledu používaly.

Povede přezkum k celkově vyšším kapitálovým požadavkům?

Je třeba uvést, že i když se projekt zaměřuje na omezení nežádoucí variability RWA mezi bankami, záměrem není celkový růst RWA. Projekt TRIM by však mohl vést k růstu nebo poklesu kapitálových potřeb jednotlivých bank.