Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Rok 2024 byl mimořádný, neboť jsme oslavili desáté výročí existence jednotného mechanismu dohledu, který zahájil svou činnost 4. listopadu 2014. Během těchto deseti let potvrdil evropský bankovní dohled nejen své postavení jako jeden z nejvýznamnějších mezníků evropské integrace od zavedení eura, ale také překonal očekávání při plnění svých úkolů.

Banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu během této doby výrazně posílily svou odolnost. Navzdory tomu, že evropská ekonomika prošla pandemií COVID-19 a následnou energetickou krizí, dohlížené subjekty si udržely vysokou ziskovost, kapitálovou přiměřenost a likviditu.

Do třetího čtvrtletí roku 2024 činil souhrnný kapitálový poměr kmenového kapitálu tier 1 a ukazatel krytí likvidity výrazných 15,7 %, resp. 158,5 %. Tato finanční síla umožnila bankám účinně podporovat širší ekonomiku a napomáhat bezproblémové transmisi politik ECB v oblasti úrokových sazeb.

V roce 2024 byl proces dezinflace na dobré cestě. Současně došlo k zásadnímu posunu měnové politiky – ECB snížila sazby a vstoupili jsme do fáze „zmírnění“ naší politiky. Banky tyto změny zohlednily účinnou úpravou svých úvěrových podmínek. Rok 2024 však také přinesl pokračující náročné úkoly v důsledku volatilního vnějšího prostředí, které by podle očekávání mělo přetrvávat. Světová geopolitická situace se vyznačuje nestabilitou, včetně neoprávněné války Ruska proti Ukrajině, konfliktů na Blízkém východě a přetrvávajícího napětí v mezinárodním obchodě. Tyto faktory nadále prověřují odolnost bank a zdůrazňují potřebu obezřetného dohledu s cílem posílit obrané mechanismy vůči makrofinančním hrozbám a geopolitickým šokům.

Banky musí být také nadále přizpůsobivé tváří v tvář transformačním strukturálním problémům. Změna klimatu a digitalizace přetvářejí bankovní prostředí. V důsledku celosvětově rostoucích teplot častěji dochází k pohromám souvisejícím s klimatem, jako jsou požáry a záplavy. Schopnost bank řídit a zmírňovat klimatická a environmentální rizika zůstane jedním z hlavních úkolů dohledu.

Podobu řady odvětví včetně bankovního sektoru současně mění technologický pokrok. Pro udržení konkurenceschopnosti bank se stala zásadní digitální transformace, ale musí ji doprovázet řádné řízení rizik, které řeší otázky, jako je přílišná závislost na poskytovatelích IT služeb a přetrvávající hrozba kybernetických útoků. V souladu s požadavky nařízení o digitální provozní odolnosti plánuje ECB v roce 2025 zintenzivnit svou činnost dohledu v této oblasti.

Prostřednictvím tohoto úsilí jsme i nadále odhodláni zasazovat se o silný, odolný a do budoucna orientovaný bankovní sektor, který je schopen zvládat náročné úkoly i příležitosti a v konečném důsledku podporovat širší ekonomiku.

Předmluva Claudie Buchové, předsedkyně Rady dohledu

V roce 2024 jsme se mohli ohlédnout za desetiletým obdobím pokroku při budování dobře fungujícího dohledu nad evropským bankovním sektorem. Úspěchy evropského bankovního dohledu by nebyly možné bez profesionality a odhodlání našich kolegů v ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. Za jejich usilovnou práci bych jim ráda všem upřímně poděkovala. Jejich snaha měla pro zachování stability a celistvosti evropského bankovního sektoru zásadní význam.

Dnes je evropský bankovní sektor odolnější, než byl před deseti lety, a to díky lepšímu dohledu, důkladnější regulaci, zdokonalenému řízení rizik v bankách a rozhodné reakci na šoky, jako byla pandemie COVID-19 a energetická krize. Důkladné regulatorní standardy a účinný dohled pomáhají zajistit, aby banky v náročném vnějším prostředí zůstaly zdravé a stabilní. Odolné a dobře kapitálově vybavené banky mají nejlepší předpoklady k tomu, aby reálné ekonomice poskytovaly finanční služby, a to i v zátěžových obdobích.

Odolnost se stala o to důležitější, jak se mění prostředí, v němž banky působí. Makroekonomická a geopolitická rizika jsou zvýšená, je třeba náležitě zohledňovat rizika spojená s klimatem a přírodou, digitální transformace ve finančním sektoru ovlivňuje konkurenční prostředí a strukturální změna reálné ekonomiky by mohla mít dopad na kvalitu aktiv. Za této situace musí banky upravit své rámce řízení rizik a zajistit, aby byly připraveny na nepříznivé scénáře.

Současně se musí dohled zaměřovat na rizika, orientovat se na budoucí vývoj a reagovat na měnící se prostředí, jak je uvedeno v našich prioritách v oblasti dohledu pro období 2025–2027.

Zaprvé, banky musí být dostatečně odolné, aby se vyrovnaly s potenciálními nepříznivými makrofinančními hrozbami a geopolitickými šoky. Proces dohledu a hodnocení orgány dohledu v roce 2024 ukázal, že významné instituce podléhající dohledu ECB mají silné kapitálové a likviditní pozice. To platí i pro méně významné instituce, nad nimiž dohled vykonávají vnitrostátní příslušné orgány. Současně potenciální zhoršení kvality aktiv a možné narušení hospodářství způsobené geopolitickými střety nebo vlivy finančních sankcí vyžadují zvýšenou pozornost, dostatek kapitálu a spolehlivé systémy správy i řízení rizik v bankách. Stejně jako finanční odolnost je důležitá také provozní odolnost zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Zadruhé, banky musí včas řešit zjištěná slabá místa v odolnosti a řízení rizik. Mezi ně patří nedostatky související se správou a řízením a řízením klimatických a environmentálních rizik. Banky potřebují rovněž odpovídající systémy pro agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik, aby jejich řídicí orgány mohly v rychle se rozvíjejícím prostředí přijímat informovaná rozhodnutí. Tyto oblasti budeme sledovat a podle potřeby přijímat dohledová opatření.

Zatřetí, banky musí strategicky reagovat na digitalizaci finančních služeb a řídit související rizika. Jelikož banky ve stále vetší míře zavádějí vyspělé digitální nástroje k zlepšení efektivity a plnění požadavků klientů, budeme nadále posuzovat jejich digitální strategie, abychom zajistili zmírnění rizik.

Stejně jako banky i orgány dohledu se musí přizpůsobit měnícímu se prostředí. Proto se Rada dohledu v roce 2024 rozhodla reformovat proces dohledu a hodnocení orgány dohledu, aby naše procesy zjednodušila a zefektivnila. Díky této reformě by měl být dohled účinnější, efektivnější a zaměřený na rizika specifická pro jednotlivé banky, což by mělo zajistit rychlejší a konzistentnější nápravu zjištění v oblasti dohledu.

Pokud jde o další vývoj, budeme se nadále systematicky zaměřovat na bezpečnost a zdraví bank, nad nimiž vykonáváme dohled, a na stabilitu finančního systému. To umožní bankovnímu sektoru přizpůsobit se náročným úkolům i příležitostem, které měnící se svět nabízí.

Vedle činností dohledu je pro zachování finanční stability zásadní pevný regulatorní rámec orientovaný na odolnost. Je zapotřebí legislativní pokrok v oblasti rámce krizového řízení a pojištění vkladů, aby orgány v bankovní unii (zejména Jednotný výbor pro řešení krizí) mohly účinněji řešit selhání bank a chránit vkladatele. Hlavními prioritami pro posílení odolnosti a integrace finančního systému Evropy zůstávají dokončení bankovní unie a další kroky směrem k unii kapitálových trhů.

Pro důkladný a účinný dohled je nezbytný úzký dialog s občanskou společností. Zůstáváme odhodláni jednat s evropskými tvůrci politik vysoce transparentně a odpovědně a více oslovujeme organizace občanské společnosti. Prohloubili jsme naši spolupráci s mezinárodními orgány, což je v kontextu nových geopolitických problémů zvlášť zásadní počin. Budeme nadále spolupracovat se všemi zainteresovanými stranami na prosazování odolného a účinného finančního systému, který může podporovat udržitelný hospodářský růst v celé eurozóně.

1 Bankovní dohled v roce 2024

1.1 Finanční odolnost bank podléhajících evropskému bankovnímu dohledu v roce 2024

Banky spadající pod evropský bankovní dohled mají celkově solidní kapitálové a likviditní pozice. Celkový přechodný poměr kmenového kapitálu tier 1 (dále též „CET1“) u významných institucí dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2024 výše 15,7 % oproti 15,6 % v roce 2023 v meziročním srovnání,^[1] zatímco u méně významných institucí činil 18,4 %. Celkový přechodný pákový poměr zůstal v případě významných institucí víceméně stabilní na úrovni 5,8 % a u méně významných institucí se meziročně zlepšil na 9,8 % (+0,45 procentního bodu).

V roce 2024 činil souhrnný ukazatel krytí likvidity 158,5 % v případě významných institucí a 216,8 % v případě méně významných institucí. Souhrnný ukazatel čistého stabilního financování činil 126,9 % v případě významných institucí a 133,7 % v případě méně významných institucí.

Ziskovost bank podléhajících evropskému bankovnímu dohledu zůstává vyšší než v období nízkých úrokových sazeb, které trvalo do poloviny roku 2022. V roce 2024 čisté úrokové výnosy stagnovaly, zatímco výnosy z poplatků vzrostly. Nepříznivé faktory spojené s náklady financování se zmírnily díky nižším sazbám. Po snížení měnověpolitických sazeb v červnu 2024 ztratily úrokové sazby z vkladů svou růstovou dynamiku. Úrokové náklady zůstaly celkově vysoké, neboť splatné závazky byly přeceňovány na vyšší úroveň.

V roce 2024 činila souhrnná anualizovaná návratnost kapitálu významných institucí od začátku roku 10,2 % oproti 10,0 % v meziročním srovnání, což je do značné míry odrazem vývoje úrokových sazeb utlumeného mírným zvýšením vlastního kapitálu. U méně významných institucí dosáhla návratnost kapitálu meziročně 8,2 % oproti 8 % v roce 2023.

Kvalita aktiv byla v roce 2024 víceméně stabilní. Celkový podíl úvěrů se selháním (dále též „NPL“) u významných institucí činil 1,9 %^[2], přičemž v prvních devíti měsících roku 2024 objem NPL dále vzrostl, a to o 13,9 mld. EUR. Celkový objem NPL ve významných institucích dosáhl v roce 2024 hodnoty 360,5 mld. EUR.

U některých portfolií však byly pozorovány rizikové oblasti, které byly převážně ovlivňovány sektory citlivějšími na změny úrokových sazeb, jako jsou malé a střední podniky (dále též „MSP“) a komerční nemovitosti. Úvěry malým a středním podnikům vykazovaly stále větší počet opožděných plateb a selhání, což zvýšilo podíl úvěrů se selháním malých a středních podniků na 4,9 %. Na trhu komerčních nemovitostí pokračovala značná korekce cen.^[3] Tento vývoj spolu se zvýšeným tlakem na schopnost dlužníků refinancovat splatné úvěry na komerční nemovitosti v důsledku vyšších úrokových sazeb vedl v některých zemích k nárůstu NPL. Banky začaly navyšovat opravné položky k podnikovým úvěrům, přičemž v roce 2024 náklady na riziko nepatrně vzrostly na 0,5 % oproti 0,4 % v roce 2023 v meziročním srovnání. Ukazatel krytí úvěrů se selháním poskytnutých podnikům dosáhl v roce 2024 historicky nejnižší úrovně 42,1 %, což bylo mimo jiné způsobeno vyřazením starších úvěrů se selháním, k nimž byly vytvořeny kvalitní opravné položky.

Nedávné uvolnění úvěrových standardů bank pro hypotéky podpořilo růst úvěrů na obytné nemovitosti, přičemž ukazatele úvěrového rizika byly stabilní a podíl NPL v případě významných institucí v roce 2024 činil 1,6 %.

1.2 Priority dohledu pro období 2024–2026

1.2.1 Shrnutí

Během posledních několika let byl výhled bankovního sektoru do značné míry určován nejistým makrofinančním prostředím, slabším hospodářským výhledem, vyšší a vytrvalejší inflací a zpřísněním podmínek financování, jakož i zvýšeným geopolitickým napětím a rizikem, že se budou vracet období finanční zátěže. V této souvislosti byly dohlížené subjekty požádány o posílení své odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům (priorita 1), se zaměřením především na jejich rámce pro řízení úvěrového rizika a úvěrového rizika protistrany, jakož i na účinné zmírnění akumulace rizik v portfoliích citlivějších na tyto šoky. Orgány dohledu posuzovaly přiměřenost rámců bank pro řízení aktiv a pasiv (dále též „ALM“) s cílem zajistit odolnost vůči krátkodobým likviditním šokům. Banky byly požádány, aby urychlily účinnou nápravu nedostatků v oblasti správy a řízení klimatických a environmentálních rizik (priorita 2) a dosáhly dalšího pokroku v oblasti digitální transformace a budování robustních rámců provozní odolnosti (priorita 3).

1.2.2 Priorita 1: posílit odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

1.2.2.1 Rámce pro řízení úvěrového rizika a úvěrového rizika protistrany

V průběhu roku 2024 orgány dohledu nadále řešily strukturální nedostatky v rámcích pro řízení úvěrového rizika bank, včetně portfolií zranitelnějších vyššími úrokovými sazbami a pokračující makroekonomickou nejistotou. Je proto obzvláště důležité, aby banky aktivně řešily vznikající úvěrové riziko ve zranitelných portfoliích a napříč třídami aktiv. Klíčovou složkou cyklu řízení úvěrového rizika banky je vytváření úvěrů, neboť vytváření kvalitních úvěrů může pomoci zabránit vzniku budoucích NPL. V roce 2024 se ECB nadále zaměřovala na řízení NPL a související činnosti s cílem zajistit, aby v případě, že úvěry se selháním začnou narůstat, byly banky připraveny aktivně reagovat za použití vhodných procesů a postupů.

Činnosti na dálku a na místě provedené v roce 2024 odhalily, že banky dosáhly pokroku při zmírňování rizik souvisejících se zranitelnými portfolii a třídami aktiv. Některé nedostatky však zůstaly nevyřešeny.

Řada cílených přezkumů na dálku a kontrol na místě se zaměřila na obytné nemovitosti, komerční nemovitosti, pákové financování a portfolia malých a středních podniků v oblasti vytváření úvěrů, klasifikace rizik a postupů modelování očekávaných úvěrových ztrát. Společné týmy dohledu rovněž provedly hloubkové analýzy témat a rizik týkajících se konkrétně jejich bank, například klasifikace úlevy a nepravděpodobného splacení.

Nadále se zaměřovaly na řízení vznikajících rizik, zejména ve zranitelných portfoliích, jako jsou komerční nemovitosti a pákové financování. Probíhající kampaň na místě týkající se komerčních nemovitostí odhalila řadu problémů, pokud jde o způsob, jakým banky zadávají nebo samy provádějí svá ocenění.^[4] Byl proveden komplexní přezkum portfolia s pákovým financováním, který má vzhledem k významnému růstu a souvisejícím rizikům v tomto sektoru doplnit aktivity na dálku.^[5]

Činnosti na místě i na dálku nadále ukazovaly problémy spojené s identifikací úlev a expozic, jejichž splacení je nepravděpodobné. Správná identifikace a klasifikace rizika má zásadní význam pro zabezpečení jeho účinného řízení a zajištění přiměřeného kapitálu a opravných položek. V roce 2024 byla bankám sdělena řada dohledových opatření, aby se zajistila včasná náprava nedostatků.

V důsledku činnosti dohledu vykonávané v oblasti postupů tvorby rezerv podle mezinárodního standardu účetního výkaznictví 9 (dále též „IFRS 9“), konkrétně překryvů, zveřejnila ECB soubor osvědčených postupů pro zachycení nových rizik v rezervách na krytí úvěrových ztrát.^[6]

Došlo k pokroku v nápravě zjištění týkajících se úvěrového rizika protistrany. Ve spolupráci s radou Federálního rezervního systému a s Bank of England provedla ECB v roce 2024 společnou analýzu expozic úvěrového rizika protistrany vůči nebankovním finančním institucím u některých bank působících na světových finančních trzích. Tato iniciativa ve spojení s přezkumy expozic vůči soukromým kapitálovým a soukromým úvěrovým fondům zdůraznila potřebu, aby banky od svých bezprostředních protistran shromažďovaly náležité informace s cílem zabránit nadměrné expozici vůči riziku pákového efektu a riziku koncentrace.

V roce 2024 ECB nadále sledovala a řešila riziko devizového vypořádání na vzorku významných institucí, které v této oblasti působily nejaktivněji. Za tímto účelem ECB přezkoumala, jak významné instituce dodržují příslušné standardy a řádné postupy^[7], se zvláštním zaměřením na výpočet kapitálu. ECB rovněž přijala metodiku Globálního devizového výboru pro statistické výkaznictví vybraných významných institucí.

Bankám byla oznámena podrobná zjištění ze všech dokončených činností dohledu na dálku i na místě. Ta se případně promítla do výsledků procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) za rok 2024 a s dohlíženými subjekty byla v rámci pravidelného dohledového dialogu projednána související dohledová opatření.

1.2.2.2 Rámce pro řízení aktiv a pasiv

Po letech velkého objemu likvidity v prostředí rostoucího geopolitického napětí nabývá na významu účinné řízení rizika likvidity a financování. Kromě toho mohou sociální média a digitalizace spolu s přitažlivostí alternativních investičních příležitostí rychle ovlivnit, jak vkladatelé a investoři reagují na cenové signály a tržní zvěsti. Neočekávané události, jako jsou politické otřesy nebo narušení hospodářství, mohou vést k náhlému přecenění na trzích, což by dále komplikovalo situaci bank. Bez spolehlivých strategií řízení rizik, důvěryhodných pohotovostních plánů financování a obezřetné správy zajištění zůstávají banky zranitelnější vůči nepříznivým šokům.

Proto ECB v roce 2024 prováděla různé dohledové činnosti na dálku, pokud jde o rámce pro ALM. Konkrétně dokončila cílené přezkumy plánů financování a pohotovostních plánů, schopnosti mobilizace zajištění a rámců pro ALM zahrnující 25 významných institucí, které byly na základě jejich ukazatelů rizik vybrány ve spolupráci se společnými týmy dohledu.

Cílené přezkumy dospěly k závěru, že významné instituce si obecně zachovaly dobrý přístup k retailovému i velkoobchodnímu financování, přičemž náklady na financování byly po celý rok 2024 stabilní a od roku 2025 se očekával jejich pokles. Dále byly významné instituce operativně schopné získat přístup k úvěrovým facilitám centrální banky. Ne všechny významné instituce však byly plně připraveny fungovat v prostředí s menším objemem likvidity.

Větší závislost na zdrojích tržního financování, omezená anebo koncentrovaná vyvažovací schopnost a shovívavost, pokud jde o navrhování nepříznivých scénářů, spolu s nedostatky v řízení a vnitřních kontrolách by navíc mohla představovat hrozbu pro spolehlivost plánů financování významných institucí a zvýšit riziko provádění. V některých případech byly předpoklady ohledně doby potřebné k likvidaci aktiv příliš optimistické a bylo třeba zlepšit identifikaci a správu zajištění.

Přezkum řízení a strategií ALM zároveň odhalil potřebu i) zvýšit četnost, s níž jsou interně vykazovány klíčové ukazatele ALM, ii) lépe definovat interní strategie a limity pro úrokové a likviditní riziko, iii) posílit nastavení modelů chování ALM a iv) zlepšit koncepci rámců pro zajištění.

V roce 2024 ECB doplnila prostřednictvím svých kampaní kontrol na místě své hodnocení úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí v bankovním portfoliu, stejně jako rizika likvidity. Do tohoto hodnocení bylo zahrnuto 34 významných institucí, které byly vybrány v souladu s příslušnými prioritami dohledu i s individuálním rizikovým profilem dané instituce. Kontroly na místě doplnily výsledky cílených přezkumů o hloubkové hodnocení konkrétní situace jednotlivých bank, mimo jiné i) měření, sledování a řízení úrokového rizika a rizika likvidity, ii) robustnosti plánů financování / pohotovostních plánů a zátěžových testů likvidity a iii) přesnosti výpočtů regulatorního poměrového ukazatele likvidity.

V neposlední řadě ECB provedla tematický přezkum řízení rizika vnitrodenní likvidity v šesti komplexních globálních systémově významných bankách a na základě výsledků tohoto přezkumu zveřejnila své řádné postupy pro řízení rizika vnitrodenní likvidity.^[8] Tyto postupy doplňují stávající mezinárodní standardy o podrobný popis konkrétních postupů pro sedm oblastí rizika vnitrodenní likvidity^[9], usilují o harmonizaci postupů bankovního dohledu a zároveň posilují stávající postupy v tomto odvětví.

Nedostatky zjištěné v cílených přezkumech a kontrolách na místě se promítly do procesu SREP v roce 2024 a dalších souvisejících činností dohledu.

1.2.3 Priorita 2: urychlit účinnou nápravu nedostatků ve správě a řízení klimatických a environmentálních rizik

1.2.3.1 Fungování řídicích orgánů a jejich schopnost řízení

Dobře spravované banky jsou základním kamenem bezpečného a zdravého bankovního systému.^[10] Pro dosažení tohoto cíle mají zásadní význam jasné vymezení odpovědnosti, účinné řízení rizik a transparentnost rozhodovacích procesů. I když banky dosáhly dalšího pokroku, ECB nadále pozoruje některé strukturální nedostatky, které vyžadují další zlepšení, zejména pokud jde o fungování a řídicí schopnosti řídicích orgánů, efektivitu vnitřních kontrolních funkcí a agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik (dále též „RDARR“).^[11]

ECB se proto nadále zapojovala do různých činností dohledu s cíleným úsilím o dosažení pokroku v těchto oblastech se zaměřením na posilování způsobu vnitřního řízení a schopností strategického řízení.

V průběhu roku 2024 dokončila ECB cílené přezkumy bank s nedostatky ve složení a fungování jejich řídicích orgánů. ECB zaznamenala první známky pokroku u bank, které byly v posledních několika letech předmětem kontroly. Banky již začaly zavádět doporučené změny, čímž prokázaly odhodlání posílit řídicí rámce. Navzdory těmto známkám pokroku však musí banky pokračovat ve svém úsilí o nápravu, aby zjištěné nedostatky plně vyřešily a začlenily do struktury svých řídicích orgánů důkladný rámec pro kulturu rizik a odpovědnost.

Kromě toho ECB s bankami dále spolupracovala v oblastech rozmanitosti a plánování nástupnictví, které se obě odrážejí ve zřejmých zlepšeních u všech významných institucí. Zatímco zkušenosti členů řídicích orgánů v oblasti bankovnictví, financí nebo ekonomie zůstaly stabilní na úrovni 88 %^[12], podíl nevýkonných členů s odbornými znalostmi v oblasti IT se v posledních několika letech jen mírně zvýšil a dosáhl 24 %. Pokud jde o nezávislost členů řídicích orgánů, údaje zůstaly stabilní po dobu několika let, přičemž v průměru bylo 62 % členů řídicích orgánů formálně nezávislých, ale mezi jednotlivými bankami existují značné rozdíly. V oblasti plánování nástupnictví a politik rozmanitosti došlo k určitému pokroku, avšak pokud jde o zastoupení žen a mužů, byl pokrok pomalejší. Konkrétně průměrný počet žen zůstal nízký a činil přibližně 35 % nevýkonných členů ve vedoucím orgánu a 19 % výkonných členů ve vedoucím orgánu.

V období 2022–2024 ECB v rámci práce na nedostatcích ve složení a fungování řídicích orgánů bank rovněž pokračovala v provádění specializovaných kontrol na místě a cílených (opětovných) hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti na základě rizik (viz části 1.3.5 a 2.2).

Závěrem lze říci, že výsledky cílených přezkumů řídicích orgánů a každoročního shromažďování údajů významně přispěly k činnostem dohledu a poskytly vstupní informace pro návrh všeobecných zásad řízení a kultury rizik^[13].

1.2.3.2 Agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik

Agregace údajů v oblasti rizik a vykazování rizik má zásadní význam pro řádné řízení rizik a účinné rozhodování, neboť nedostatky v kvalitě a vykazování údajů oslabují schopnost banky správně identifikovat, sledovat a zmírňovat rizika. Velké kapacity pro RDARR bankám také umožňují plně využít jejich potenciál, včetně zlepšení provozní účinnosti a konkurenceschopnosti.

Po více než deset let od zveřejnění zásad Basilejského výboru pro účinnou agregaci a vykazování údajů v oblasti rizik (BCBS 239) ECB nadále sledovala dlouhodobé nedostatky v kapacitách pro RDARR. V roce 2019 bylo bankám v dopise zaslaném všem významným institucím připomenuto, že je třeba zaujmout holistický přístup k RDARR a kvalitě údajů. V důsledku těchto přetrvávajících problémů byla oblast RDARR zachována jako jedno z klíčových zranitelných míst v prioritách dohledu na období 2024–2026. Za účelem řešení této zranitelnosti byla zavedena cílená strategie dohledu zahrnující činnosti na místě i na dálku se záměrem zajistit, aby banky měly zavedeny účinné postupy řízení a řízení rizik, a to za podpory odpovídající správy údajů a důkladných kontrol kvality údajů.

Pokračovala zvláštní kampaň zaměřená na kontroly na místě týkající se RDARR, do níž se v období 2022–2024 zapojila přibližně jedna třetina významných institucí. Tato kampaň odhalila několik nedostatků v oblastech, jako je způsob vnitřního řízení, infrastruktura IT, datová architektura a přesnost a ucelenost údajů. S ukončením této kampaně v roce 2024 bude ECB nadále provádět cílené kontroly na místě, aby posuzovala budoucí schopnosti bank ohledně RDARR.

Klíčovým mezníkem v činnostech na dálku bylo zveřejnění konečných všeobecných zásad pro účinnou agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik v květnu 2024 v návaznosti na veřejnou konzultaci o návrhu těchto všeobecných zásad. Konečné znění všeobecných zásad poskytuje objasnění a vysvětlení očekávání v oblasti dohledu pro RDARR s cílem dosáhnout větší konzistentnosti a jednoduchosti. Všechny připomínky jsou shrnuty a zodpovězeny v průvodní odpovědi na poskytnuté podněty. Byl proveden specializovaný cílený přezkum řady schopností bank ohledně RDARR, který se zaměřil na povinnosti řídicího orgánu, správu údajů a jejich architekturu. Zdálo se, že určitého pokroku bylo dosaženo při jasném přidělování povinností souvisejících s RDARR v rámci řídicích orgánů a při vytváření komplexních politik. V několika případech však přetrvávaly významné nedostatky, včetně omezeného rozsahu použití, neexistence zcela nezávislých funkcí validace nebo přetrvávajících problémů při dosahování integrovaných taxonomií údajů. V rámci návazných opatření podléhalo sedm institucí rozhodnutím ECB, která pro řešení zjištěných nedostatků nařídila kvalitativní požadavky. Obecněji vzato orgány dohledu zvýšily tlak na instituce, aby řešily přetrvávající problémy v jejich schopnostech ohledně RDARR, které neplní minimální očekávání v oblasti dohledu.

Kromě tohoto cíleného přezkumu provedly orgány dohledu v souvislosti se zátěžovými testy zvláštní posouzení za účelem vyhodnocení kvality údajů poskytovaných dohlíženými subjekty. V minulých letech byla zaznamenána značná zlepšení kvality předkládaných údajů. Některé banky nicméně měly s plněním požadovaných standardů kvality údajů potíže. Pokud byla kvalita údajů považována za signál širších významných nedostatků, které ovlivňovaly RDARR, odrazilo se to v hodnoceních SREP a dalších každodenních činnostech dohledu.

V neposlední řadě ECB připravila svou výroční zprávu o činnosti v oblasti řízení a kvality údajů.^[14] V porovnání s pilotním projektem provedeným v roce 2023 se ukázalo, že vrcholové vedení bank si je více vědomo relevantních problémů týkajících se řízení a kvality údajů. Některé kritické nedostatky však stále přetrvávaly. Například pokud jde o finanční výkaznictví (FINREP) a společné výkaznictví (COREP), ECB zjistila provozní/lidské chyby v procesu vykazování, nesprávný výklad regulatorních požadavků a opakující se potíže, pokud jde o poskytovatele softwaru a informační systémy.

1.2.3.3 Významné expozice vůči příčinám fyzických a transformačních rizik změny klimatu

Schopnost bank adekvátně řídit klimatická a environmentální rizika zůstává jednou z priorit programu dohledu, a to vzhledem k rostoucím fyzickým a transformačním rizikům, skutečnosti, že banky dosud plně nezačleňují klimatická a environmentální rizika do svého rámce pro řízení rizik a rámce pro správu a řízení, a vzhledem k novým požadavkům vyplývajícím z nového souboru bankovních předpisů, který vstoupil v platnost v roce 2025.^[15] Z předběžných analýz ECB dále vyplývá, že na konci roku 2023 přibližně 90 % dohlížených subjektů považovalo svá klimatická a environmentální rizika za významná.^[16]

V této souvislosti ECB v listopadu 2023 oznámila^[17], že začala vydávat závazná rozhodnutí v oblasti dohledu, včetně případného uložení penále, pokud by banky ve lhůtách stanovených v těchto rozhodnutích nesplnily požadavky na klimatická a environmentální rizika. Tato rozhodnutí byla vydána poté, co ECB bankám sdělila, že bude pečlivě sledovat tři mezníky stanovené v návaznosti na výsledek tematického přezkumu klimatických a environmentálních rizik z roku 2022 a v případě potřeby přijme vynucovací opatření k řešení rizik, která nejsou řádně kryta.

Když prvního z těchto tří mezníků nebylo dosaženo, vydala ECB v roce 2023 a na začátku roku 2024 celkem 28 závazných rozhodnutí o klimatických a environmentálních rizicích, z toho 22 rozhodnutí o potenciálním uložení penále v případě, že by banky nesplnily požadavky stanovené v těchto rozhodnutích. Očekávalo se, že do skončení lhůty pro dosažení tohoto prvního mezníku banky budou mít spolehlivé a komplexní posouzení významnosti a zmapování podnikatelského prostředí.

I když většina dotčených dohlížených subjektů od té doby požadavky stanovené v těchto rozhodnutích o posouzení významnosti a zmapování podnikatelského prostředí splnila, na konci roku 2024 stále probíhal u malého počtu těchto subjektů proces určení, zda bude penále nakonec vyměřeno^[18].

Na konec roku 2023 bylo stanoveno dosažení druhého mezníku, který se týká začlenění klimatických a environmentálních rizik do rámců institucí pro správu, strategii a řízení rizik. V průběhu roku 2024 vydala ECB další závazná rozhodnutí v oblasti dohledu, včetně možného uložení penále, pokud by banky nesplnily požadavky stanovené v těchto rozhodnutích. Tato závazná rozhodnutí se vztahovala na devět dohlížených subjektů, které po uplynutí lhůty pro splnění tohoto mezníku neměly zavedeny základní prvky pro odpovídající řízení klimatických a environmentálních rizik.

V roce 2025 bude ECB nadále pozorně sledovat pokrok bank a v případě potřeby přijme podobná donucovací opatření po uplynutí lhůty pro dosažení třetího mezníku v prosinci 2024. Po dosažení tohoto mezníku se od bank očekává, že budou mít řádné řídicí procesy pro klimatická a environmentální rizika, včetně plného začlenění těchto rizik do svých interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (dále též „ICAAP“) a do svých zátěžových testů.

V roce 2024 provedla ECB sběr údajů o klimatu v rámci celosystémové analýzy scénářů klimatických rizik Fit for 55. O její společné provedení požádala Evropská komise evropské orgány dohledu, ECB a Evropskou radu pro systémová rizika (dále též „ESRB“) s cílem vyhodnotit odolnost finančního systému EU vůči klimatickým a makrofinančním otřesům v souladu s balíčkem reforem Fit for 55. Tento sběr údajů nejen poskytl vstupní údaje pro analýzu Fit for 55, ale také pomohl posoudit pokrok bank, pokud jde o řízení klimatického rizika, dosažený od zátěžového testu ECB z roku 2022 týkajícího se klimatických rizik, a přijetí správné praxe pro zátěžové testy klimatických rizik. Během vyhodnocování podání údajů o klimatu se ECB zaměřila na schopnost bank shromažďovat a vypočítat údaje související s klimatem, jako je intenzita emisí skleníkových plynů jejich dlužníků a ratingy certifikátů energetické náročnosti zajištění podkladových aktiv pro úvěry na bydlení. I když banky dosahují určitého pokroku, analýza odhalila nedostatky ve schopnosti mnoha bank výslovně vykazovat údaje relevantní z hlediska klimatu. Některým bankám se však podařilo prokázat, že překonání tohoto nedostatku je proveditelné. Po zveřejnění výsledků hodnocení obdržely banky individuální výstupní zprávy o svých kapacitách z hlediska údajů o klimatu, včetně vzájemného srovnání a výsledků zátěžového testu klimatických rizik z roku 2022 pro daný soubor ukazatelů relevantních z hlediska klimatu.

1.2.4 Priorita 3: další pokrok v digitální transformaci a budování pevných rámců provozní odolnosti

1.2.4.1 Strategie digitální transformace

Digitalizace finančních služeb je strukturální trend ovlivňující konkurenční prostředí, v němž evropské banky působí. Ovlivňuje nejen jejich rizikový profil, včetně jejich dlouhodobějších strategií, ale může mít také zásadní dopad na operační a finanční rizika bank. Další pozornost dohledu je třeba věnovat řešení náročných úkolů spojených s digitalizací, souvisejících rizik a způsobilosti řídicích orgánů v oblasti řízení a řízení rizik.

V roce 2024 byly činnosti na dálku, včetně cílených přezkumů digitalizace bank, prováděny ve všech 21 dohlížených subjektech. Výsledky těchto činností poskytují ECB cenný přehled o rizicích spojených s digitalizací a pomáhají jí odpovídajícím způsobem doladit své hodnotící nástroje a metodiky. Spolu s výstupy dalších činností provedených v posledních letech byly tyto výsledky použity jako podklad pro zprávu nazvanou Digitalisation: key assessment criteria and collection of sound practices, zveřejněnou v červenci 2024. Tato zpráva pomáhá dohlíženým subjektům pochopit, jak jsou rizika související s digitalizací posuzována a jak vyvíjet z hlediska dohledu správné postupy.

Rozhodnutí, zda procesy digitalizovat, je vlastním strategickým rozhodnutím banky, které může mít relevantní dopad na její budoucí ziskovost, ale také na související rizika. Pravidelné krátkodobé testování ECB bylo navíc využito ke shromažďování údajů o pokroku bank v oblasti digitální transformace, které zachycují vývoj digitalizačních činností bank, jejich finančnětechnologickou spolupráci i jejich případy využívání technologií. Tyto údaje byly rovněž využity jako podklad pro již zmíněnou zprávu o digitalizaci.

V roce 2024 ECB dále aktivně přispívala k diskusím na úrovni politik v mezinárodních a evropských pracovních skupinách. Tyto činnosti zahrnovaly příspěvky k regulačním podkladům pro provádění nařízení o trzích kryptoaktiv^[19] a aktu o umělé inteligenci^[20].

1.2.4.2 Rámce pro provozní odolnost, riziko třetí strany a kybernetické riziko

Provozní odolnost je schopnost banky realizovat zásadní operace i v případě narušení provozu nebo jeho selhání. Je proto vysokou prioritou dohledu vzhledem k potenciálnímu dopadu, který by její narušení nebo selhání mohlo mít na kritické bankovní činnosti napříč širšími finančními trhy a hospodářstvím jako celkem.

V roce 2024 došlo k dalšímu znatelnému nárůstu kybernetických útoků zaměřených na poskytovatele služeb třetích stran, neboť významné kybernetické bezpečnostní incidenty oznámené v této kategorii vzrostly přibližně o 50 % a představovaly téměř třetinu celkových významných kybernetických incidentů. Banky se stále více spoléhaly, v některých případech až na kritické úrovni, na poskytovatele služeb třetích stran. Navíc zůstala vysoká hrozba státem podporovaných kybernetických útoků. Provozní odolnost je proto pro banky pod přímým dohledem ECB prioritou.

ECB v roce 2024 provedla několik dohledových činností na dálku i na místě v souvislosti s rizikem v oblasti IT bezpečnosti a kybernetickým rizikem a klíčové výsledky a připomínky zveřejnila ve svém zpravodaji Supervision Newsletter z listopadu 2024. Cílený přezkum kybernetické odolnosti byl rozšířen o druhou skupinu významných institucí s cílem posoudit jejich klíčová opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti. ECB také rozšířila svůj cílený přezkum externího zadávání činností tak, aby zahrnoval druhou skupinu významných institucí.

ECB se také účastnila cvičení přeshraniční koordinace kybernetické expertní skupiny G7 s cílem zlepšit rámce pro řízení kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí.

Kromě toho provedla ECB nanečisto zkoušku kybernetické odolnosti, aby otestovala vnitřní komunikační a koordinační postupy a postupy pro eskalaci u sebe a několika vnitrostátních příslušných orgánů pro případ kybernetického útoku na více dohlížených subjektů. Jednalo se o interní zkoušku bez zapojení odvětví.

Nařízení o digitální provozní odolnosti^[21] podporuje úsilí EU o zajištění provozní odolnosti finančního sektoru a jeho cílem je konsolidovat a zlepšit požadavky na řízení rizik v oblasti IT. V roce 2024 ECB upravila svůj rámec dohledu, aby zajistila plný soulad s požadavky uvedeného aktu, například přizpůsobením rámce pro hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a registru externího zadávání činností. Kromě toho se ECB připravila na penetrační testování na základě hrozeb za využití Evropského rámce pro etické testování metodou červeného týmu založené na zpravodajství o hrozbách (TIBER-EU).

1.2.4.3 Zátěžový test kybernetické odolnosti 2024

Zátěžový test 2024 se zaměřil na kybernetickou odolnost a hodnotil reakce bank na fiktivní kybernetický bezpečnostní incident. Test zahrnoval 109 bank a byl podkladem pro proces SREP v roce 2024. Pracoval se scénářem, který měl dopad na základní systémy bank. Všechny banky testovaly své schopnosti reakce a obnovy a sdílely svou dokumentaci, přičemž 28 bank se podrobilo hloubkovému posouzení, které zahrnovalo test obnovy v oblasti IT a hodnocení na místě. Byly testovány plány reakce bank na krize, jejich komunikace se zúčastněnými stranami, analýzy služeb a zmírňující opatření. Schopnosti obnovy byly posouzeny z hlediska obnovy údajů, spolupráce třetích stran a zlepšení budoucí odolnosti. ECB bude nadále spolupracovat s bankami na posilování jejich kybernetické odolnosti se zaměřením na kontinuitu provozu, komunikaci a plány obnovy. Od bank se očekává, že splní cíle postupů pro obnovu, vyhodnotí závislost na třetích stranách a lépe odhadnou ztráty v důsledku kybernetických útoků.

1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku a reforma SREP

Přímý dohled nad úvěrovými institucemi se zaměřuje na identifikaci a řešení rizik s cílem zajistit, aby banky zůstaly ve stále složitějším prostředí odolné a byly účinně řízeny. Obdobně se přístup dohledu musí přizpůsobit měnícímu se prostředí, aby byla zajištěna finanční stabilita.

V rámci mandátu ECB na zachování bezpečnosti a zdraví bank znamená zvýšení odolnosti bankovního sektoru přijetí harmonizovaného a agilního přístupu, který se vyhýbá roztříštěnosti.

V této souvislosti se Rada dohledu ECB rozhodla reformovat svůj proces dohledu a hodnocení orgány dohledu tak, aby byl její dohled účinnější, účelnější a intruzivnější, a zároveň se zavázala k přijetí a harmonizaci vlastních metodik dohledového hodnocení. ECB proto zadala nezávislý odborný přezkum^[22] procesu SREP. Reforma procesu SREP zohlednila závěry tohoto nezávislého odborného přezkumu a je od roku 2024 postupně zaváděna.

Reformovaný SREP zaručí stejnou úroveň dohledové kontroly, ale s jednodušším harmonogramem, optimalizovanými vnitřními procesy a cílenějšími opatřeními, což povede k ještě účinnějšímu procesu SREP.

Očekává se, že plně proveden bude do roku 2026.

Hlavními cíli reformy^[23] SREP je:

• Hodnocení rizik se zvláštním zaměřením: zvýšit flexibilitu orgánů dohledu při stanovování priorit a zaměření jejich hodnocení na klíčová rizika pro dané víceleté období. Orgány dohledu budou používat strategii víceletého hodnocení, která jim umožní provádět hloubkový přezkum všech příslušných rizik v průběhu víceletého období, namísto každoročního přezkumu jednotlivých rizik. Tento flexibilní přístup umožní společným týmům dohledu efektivněji přidělovat zdroje.
• Zdokonalená integrace činností dohledu: posílit integraci plánování kontrol na místě, hloubkových analýz a horizontálních tematických přezkumů s cílem poskytnout strukturovaný a komplexní přehled o rizicích bank. Zlepšením procesu plánování činností dohledu je maximalizována součinnost a banky lépe chápou priority dohledu.
• Plné využití souboru nástrojů dohledu: umožnit efektivnější a včasnější eskalaci^[24], když nejsou nedostatky urychleně napravovány. Patří sem závazné kvalitativní požadavky a v případě potřeby donucovací a sankční opatření.
• Posílení komunikace: zefektivnit výsledky SREP se zaměřením výhradně na klíčová rizika a očekávání v oblasti dohledu. Pokud posouzení neukáže podstatné změny v rizikovém profilu banky, mohou být rozhodnutí vyplývající ze SREP aktualizována méně často než jednou ročně.
• Zvýšit stabilitu metodik: zjednodušit dohledové metodiky a zvýšit jejich stabilitu, což orgánům dohledu umožní zaměřit se na nové problémy a nově vznikající rizika. Jedním z příkladů je revize metodiky pro požadavky v rámci 2. pilíře, jejímž cílem je intuitivnější přístup a méně složité procesy. Zároveň je cílem tohoto revidovaného přístupu zvýšit robustnost zajištěním toho, aby požadavek v rámci 2. pilíře zůstal zakotven v důkladném dohledovém posuzování rizik prováděném v rámci SREP a nadále se zaměřoval na rizika, která dosud nejsou zahrnuta v rámci 1. pilíře, čímž se zajistí, že rizika nebudou započítávána dvakrát.
• Lepší využívání informačních systémů a datové analýzy: digitální agenda ECB předpokládá investice do informačních systémů a analýz dat v letech 2024 až 2028, které zahrnují pokročilé technologie, jako je generativní umělá inteligence, na podporu orgánů dohledu při rutinních úkolech s cílem zlepšit účinnost, přístup k údajům, analýzu rizik, konzistentnost rozhodování a celkovou spolupráci.

Cílem těchto změn je posílit evropský bankovní dohled prostřednictvím cílenějších, účelnějších, předvídatelnějších a transparentnějších procesů. SREP bude zjednodušen a lépe sladěn s dohledem v reálném čase, což umožní rychlejší a účinnější reakci na nově vznikající rizika. Tato zlepšení jsou navržena tak, aby posílila účinnost a konzistentnost postupů dohledu podporou kultury dohledu, která upřednostňuje významná zranitelná místa a prosazuje včasná a rozhodná opatření.

1.3.1.1 Přístup založený na rizicích

V roce 2024 ECB pokračovala v provádění svého rámce rizikové tolerance, který platí od roku 2023, a zavedla tak více prvků založených na rizicích a flexibilitu v různých oblastech metodiky dohledu. Rámec rizikové tolerance umožňuje orgánům dohledu upřednostnit kritické rizikové oblasti, což dovoluje intruzivní dohled tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a využití celého souboru nástrojů dohledu v případech, kdy banky neplní očekávání ECB v oblasti dohledu.

Rámec rizikové tolerance usnadňuje převedení priorit dohledu do strategického plánování a každodenního dohledu. Za tímto účelem kombinuje pokyny Rady dohledu „shora dolů“ týkající se rizik a zranitelných míst seřazených podle priorit s hodnoceními významnosti „zdola nahoru“ pro každou banku. Hodnocení „zdola nahoru“ účinně doplňují pokyny „shora dolů“, neboť některé dohlížené subjekty se zabývají problémy specifickými pro danou instituci, které ovlivňují úrovně rizikové tolerance stanovené pro různá rizika, a tím také zaměření dohledu.

Rámec rizikové tolerance používají společné týmy dohledu a horizontální přímo nadřízené orgány dohledu jako nástroj k stanovování priorit svých činností a následně k přesnějšímu zaměření na klíčová rizika v oblasti dohledu. To poskytuje společným týmům dohledu větší flexibilitu, pokud jde o řešení nových a nově vznikajících rizik.

1.3.1.2 Zásada proporcionality

Činnosti prováděné společnými týmy dohledu se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti, riziku a složitosti každé významné instituce. Společné týmy dohledu dohlížející na větší a rizikovější významné instituce proto plánují v průměru vyšší počet činností.

Počet činností provedených v roce 2024 byl nepatrně nižší, než bylo na začátku roku původně plánováno. Důvodem je především několik administrativních úkolů zrušených v průběhu roku, což odpovídá situaci v předchozích letech.

1.3.1.3 Plánování a činnosti dohledu

Při procesu plánování dohledu se uplatňuje konzistentní a integrovaný přístup, v jehož rámci se prioritami dohledu řídí plánování horizontálních činností, kontroly na místě a posuzování interních modelů, jakož i další činnosti dohledu.

Za účelem zajištění účinného dohledu jednotlivé organizační složky ECB při plánování svých činností úzce spolupracují, a to s náležitým ohledem na priority dohledu, specifická rizika jednotlivých bank a rámec rizikové tolerance. Součástí tohoto plánování je výběr vzorků dohlížených subjektů, které se mají účastnit těchto horizontálních činností a kontrol na místě. Stejně jako v minulých letech byl i v případě kontrol na místě uplatněn kampaňový přístup (viz část 1.3.5). Výsledek tohoto procesu se odráží v plánování činnosti, které každý společný tým dohledu provádí pro svůj dohlížený subjekt. Vzhledem k tomu, že toto plánování je důležitou součástí komunikace společných týmů dohledu s dohlíženým subjektem, je s těmito bankami rovněž sdílen zjednodušený plán činností, jenž popisuje činnosti dohledu, které vyžadují od dohlíženého subjektu zapojení nebo poskytnutí podkladů.

Na základě zásady proporcionality plány činností na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit plány aktivit na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury řízení dané banky).

1.3.1.4 Opatření v oblasti dohledu

Opatření v oblasti dohledu^[25] jsou jedním z klíčových výsledků pravidelných dohledových činností na místě i na dálku. Stanovují podrobná opatření, která mají dohlížené subjekty přijmout za účelem nápravy nedostatků. Společné týmy dohledu odpovídají za sledování včasného a účinného provádění těchto opatření. V roce 2024 byly nejdůležitějším faktorem dohledových opatření činnosti na místě, přičemž 55 % celkových opatření představovaly kontroly na místě a posuzování interních modelů (převážně prováděné na místě). Stejně jako v roce 2023 se nejvyšší počet nových dohledových opatření (41 %) týkal úvěrového rizika (graf 1).

Graf 1

Dohledová opatření

a) Počet opatření evidovaných každý rok

b) Opatření podle činností	c) Opatření podle kategorií rizik

1.3.1.5 Horizontální analýza SREP

Dne 17. prosince 2024 zveřejnila ECB výsledek SREP za rok 2024. Ten zahrnoval vývoj skóre SREP, kapitálové požadavky a očekávání v rámci 2. pilíře, jakož i analýzu vybraných rizikových oblastí. Se souhlasem příslušných významných institucí zpřístupnila ECB použitelné kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře pro jednotlivé banky, včetně těch, které jsou určeny k řešení rizika nadměrné páky.

Celkové skóre SREP zůstalo stabilní na úrovni 2,6, přičemž 11 % bank zaznamenalo jeho zhoršení a 15 % bank zlepšení. Celkové kapitálové požadavky a očekávání mírně vzrostly na 15,6 % rizikově vážených aktiv (15,5 % v roce 2023), zatímco medián požadavků v rámci 2. pilíře činil 2,2 %, což bylo v porovnání s rokem 2023 rovněž stabilní.

SREP 2024 ukázal, že banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu celkově nadále vykazovaly odolnost se solidními kapitálovými a likviditními pozicemi. Z hlediska dalšího vývoje se banky budou muset přizpůsobit měnícímu se prostředí. Proto musí zůstat ostražité a obezřetné, aby udržely své obchodní činnosti. Jejich aktuálně dobrá úroveň ziskovosti jim poskytuje příležitost posílit odolnost.

1.3.2 Dohled nad bankami ze zemí mimo EU

V roce 2024 ECB dohlížela na 14 dceřiných společností bank mimo EU se sídlem v eurozóně, které společně drží celková aktiva v hodnotě 1,8 bil. EUR (7 % veškerých aktiv pod bankovním dohledem ECB), přičemž ke třetímu čtvrtletí roku 2024 činila souhrnná hodnota obchodního portfolia 780 mld. EUR (21 % celkových obchodních finančních aktiv spadajících pod bankovní dohled ECB) a celková aktiva v úschově 15,5 bil. EUR (37 % celkových aktiv v úschově spadajících do působnosti bankovního dohledu ECB).

Činnosti dohledu nad dceřinými společnostmi bank ze zemí mimo EU byly do značné míry určovány prioritami ECB v oblasti dohledu na období 2023–2025. Kromě toho ECB provedla několik cílených iniciativ, včetně monitoringu uskutečňování prováděcích plánů vypracovaných v reakci na přezkum mapování obchodních oddělení (viz box 2 výroční zprávy ECB o činnosti dohledu 2023) a řady hloubkových analýz podnikového a investičního bankovnictví a kontrol obchodníků, jejichž cílem je řešit rostoucí obavy v klíčových oblastech, jako je obchodování a poskytování úvěrů.

ECB rovněž spolupracovala s dceřinými společnostmi bank ze zemí mimo EU, pokud jde o důsledky článku 21c směrnice o kapitálových požadavcích VI (s účinností od 11. ledna 2027), který bude vyžadovat, aby skupiny ze třetích zemí byly v EU fyzicky přítomné v souvislosti s činnostmi zahrnujícími přijímání vkladů a poskytování úvěrů a záruk. Tyto požadavky by mohly podstatně ovlivnit účetní modely pro poskytování úvěrů dceřinými společnostmi bank ze zemí mimo EU. Dalším problémem v oblasti dohledu nad dceřinými společnostmi bank ze zemí mimo EU je, že jsou plně vlastněny svými mateřskými subjekty, jejichž strategie a vnitřní politiky nejsou vždy v souladu s pravidly EU nebo očekáváními ECB v oblasti dohledu. Proto musí orgány dohledu tyto problémy a rozdíly zohlednit a zároveň zajistit plný soulad se standardními požadavky. V této souvislosti ECB také zdokonalila své pravidelné dvoustranné výměny s mimoevropskými orgány bankovního dohledu odpovědnými za dohled nad bankami mimo EU, jako je Federální rezervní systém a britský Orgán pro obezřetnostní regulaci.

1.3.3 Dohled nad subjekty působícími v Rusku

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ECB vede aktivní dialog s několika málo dohlíženými subjekty, které působí na ruském trhu, v příslušných případech přijala konkrétní opatření a situaci pozorně sleduje. Během roku 2024 banky nadále omezovaly své aktivity a prosazovaly své výstupní strategie a strategie ukončení činnosti. Celkově významné instituce snížily své expozice vůči Rusku mezi koncem roku 2023 a třetím čtvrtletím roku 2024 o 5,6 %^[26] a pokračovaly tak ve zmenšování úrovně svých expozic započatém po začátku války.

V příslušných případech přijala ECB opatření k řešení situace některých významných institucí s cílem zmírnit operační, reputační a finanční rizika a rizika nedodržení předpisů spojená s podnikatelskou činností v Rusku. Mezi tato opatření patřila omezení poskytování úvěrů a přijímání vkladů v Rusku, stejně jako umísťování prostředků u finančních institucí se sídlem v Rusku. ECB dále očekává snížení objemu platebních transakcí z Ruska i přeshraničních úvěrů u klientů s domicilem v Rusku.

Méně významné instituce přijaly různé strategie ke snížení expozic, stejně jako tomu bylo i v případě významných institucí. Několik méně významných institucí uzavřelo své ruské dceřiné společnosti, snížilo svou rozvahovou expozici a omezilo finanční transakce spojené s ruským trhem. Některé méně významné instituce se z ruského trhu zcela stáhly, když ukončily provoz a vzdaly se svých bankovních licencí. Ve velmi malém počtu případů měly mezinárodní sankce závažný dopad na méně významné instituce v ruském vlastnictví, což je fakticky nutilo k odchodu z trhu.

V souvislosti s eskalací napětí s Ruskem zůstávají infrastruktury finančních trhů s bankovní licencí ze své podstaty zranitelné geopolitickými riziky. Mezi tato rizika patří náročné úkoly v právní oblasti a v dodržování mezinárodních sankcí vůči Rusku. V zájmu zvládnutí složitého a vyvíjejícího se prostředí mezinárodních financí a geopolitického napětí musí infrastruktury finančního trhu nadále upravovat a prosazovat důkladné strategie zmírňování rizik, přičemž orgány dohledu musí tento proces pečlivě sledovat.

1.3.4 Základní přezkum obchodního portfolia

Základní přezkum obchodního portfolia je jednou z klíčových součástí revidovaného rámce Basel III. Spočívá v zásadní revizi kapitálových požadavků na tržní riziko v rámci 1. pilíře, jež vychází ze zkušeností získaných během velké finanční krize v letech 2007 až 2008 a jejímž cílem je snížit pravděpodobnost a dopad podobných událostí v budoucnu. Zejména zavádí přísnější pravidla pro klasifikaci aktiv v rámci obchodního portfolia nebo mimo něj, alternativní standardizovaný přístup, který je citlivější vůči riziku, ale také složitější než stávající standardizovaný přístup, a dodatečné požadavky na používání interních modelů.

V roce 2024 provedla ECB cílený přezkum na dálku a několik kontrol na místě a posuzování interních modelů v této oblasti. Cílený přezkum alternativního standardizovaného přístupu posuzoval připravenost vzorku 30 bank založeného na riziku. Dospěl k závěru, že od zahájení vykazování podle tohoto přístupu v roce 2021 dosáhly banky přiměřeného pokroku při přípravě a zavádění tohoto nového přístupu ke kapitálovým požadavkům. Nicméně byly zjištěny nedostatky spíše na technické úrovni, jakož i v nezávislém přezkumu a začlenění alternativního standardizovaného přístupu v rámci základního přezkumu obchodního portfolia do podávání zpráv o činnosti.

Některé z kontrol na místě, které posuzovaly provádění alternativního standardizovaného přístupu, navíc odhalily nedostatky týkající se jednotlivých bank, a to v podkladových výpočtech, provozních procesech a správě údajů, jakož i v zapojení druhé a třetí obranné linie. První dvě kontroly na místě v rámci alternativního standardizovaného přístupu se uskutečnily v roce 2023, poté další v roce 2024. A pět jich je naplánováno v rámci programu dohledových šetření na rok 2025.

Na základě žádostí bank o použití přístupu založeného na alternativních interních modelech dokončila ECB v roce 2024 tři posouzení interních modelů s cílem připravit příslušná rozhodnutí v oblasti dohledu. Klíčová zjištění jsou popsána v části 1.3.5.2.

Dne 24. července 2024 přijala Evropská komise akt v přenesené pravomoci, kterým se odkládá o jeden rok (tj. do 1. ledna 2026) datum použitelnosti standardů Basel III pro základní přezkum obchodního portfolia v EU, pokud jde o výpočet kapitálových požadavků bank u tržního rizika. Pokračující zapojení dohledu v této oblasti, včetně přijímání následných opatření společnými týmy dohledu, zajistí hladké provádění základního přezkumu obchodního portfolia.

1.3.5 Dohled na místě

V souladu s nařízením o SSM^[27] je dohled ECB nad jejími dohlíženými subjekty vykonáván prostřednictvím dohledu na dálku i na místě; cílem kombinace těchto typů dohledu je zajistit podrobnou a důkladnou analýzu provozních činností dohlížených subjektů. Dohled na místě se provádí prostřednictvím kontrol na místě, což jsou hloubková šetření rizik, kontrol rizik a správy a řízení, nebo prostřednictvím posuzování interních modelů, což jsou hloubková posouzení interních modelů používaných pro výpočet kapitálových požadavků, zejména pokud jde o metodiky, ekonomickou vhodnost, rizika, kontroly rizik a správu a řízení.

V roce 2024 bylo v případě významných institucí zahájeno 165 kontrol na místě a 78 posuzování interních modelů. Podobně jako v předchozích letech byla většina kontrol na místě a posuzování interních modelů prováděna v hybridním pracovním režimu. Kromě toho ECB provedla u skupiny bank^[28] komplexní přezkum portfolia pákového financování, aby pomohla zlepšit řízení rizik úvěrů využívajících pákový efekt.

Kontroly na místě provedené v roce 2024 se týkaly oblastí, jako je úvěrové riziko, správa a řízení, riziko v oblasti IT, úrokové riziko a riziko úvěrového rozpětí v bankovním portfoliu (dále též „IRRBB/CSRBB“), přičemž některé kontroly se týkaly také rizika likvidity, obchodního modelu a ziskovosti, rizika likvidity a financování, kapitálové přiměřenosti, tržního rizika a operačního rizika. Klimatická a environmentální rizika byla hodnocena jak prostřednictvím specializovaných kontrol na místě, tak v rámci kontrol v jiných rizikových oblastech, jako je zejména úvěrové riziko.

Posuzování interních modelů provedená v roce 2024 zahrnovala oblasti, jako je provádění nejnovějších standardů a obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“), základní přezkum obchodního portfolia a náprava týkající se povinností souvisejících s předchozím posuzováním interních modelů.

Graf 2

Kontroly na místě a posuzování interních modelů zahájené v letech 2022, 2023 a 2024

(počet posouzení)

1.3.5.1 Klíčová zjištění kontrol na místě

Pokud jde o úvěrové riziko, byla zjištěna závažná slabá místa ve schopnosti bank řádně kvantifikovat očekávané úvěrové ztráty splácených úvěrů, zejména v souvislosti se zvýšenou makroekonomickou nejistotou. Modely očekávaných úvěrových ztrát nebyly dostatečně vhodné pro začlenění informací o budoucím vývoji. Modely pravděpodobnosti selhání a ztrátovosti ze selhání odhalily nedostatky. Ačkoli byla zjištěna rozmanitá škála postupů, u řady bank byly rámce pro přizpůsobení se významnému zvýšení úvěrového rizika shledány jako nedostačující z hlediska včasného převodu úvěrů do stupně 2 podle IFRS 9.

Skutečnost, že si banky uvědomovaly zhoršování na finančních trzích poměrně pozvolna, zejména ve všech zranitelných nemovitostních sektorech, vedla k řadě zjištění týkajících se návrhu a provádění postupů oceňování zajištění. Kontroly na místě opětovně odhalily nedostatky v procesech řízení rizik, nedostatky ve strategii rizik, ochotě podstupovat riziko a procesu poskytování úvěrů, jakož i slabá místa ve sledování rizik a v řádné identifikaci úvěrů s úlevou a úvěrů, u nichž došlo k selhání. V některých případech byla tato zjištění vyvolána obavami ohledně rámců bank pro správu a řízení, které bránily odpovídajícímu řízení rizik.

Pokud jde o tržní riziko, hlavní nedostatky se týkaly rizika ocenění a identifikace, měření a řízení úvěrového rizika protistrany. Konkrétně v případě rizika ocenění byly zjištěny nedostatky ve výpočtu regulatorních a účetních rezerv držených institucemi za účelem zohlednění nejistoty v ocenění. Závažné nedostatky byly pozorovány také v úvěrovém riziku protistrany, zejména pokud jde o modelování a validaci ukazatelů úvěrového rizika protistrany (případná budoucí expozice, zátěžové testy), stanovování a sledování limitů a správu zajištění.

Pokud jde o riziko likvidity, nejzávažnější zjištění se týkala slabých míst při měření a sledování rizik, včetně nedostatků v metodikách kvantifikace, v přesnosti a úplnosti údajů a slabých míst v koncepci scénářů pro zátěžové testování likvidity. Závažná zjištění byla také odhalena v souvislosti s podáváním zpráv pro regulatorní účely a výpočtem ukazatele krytí likvidity a ukazatele čistého stabilního financování. Další závažná zjištění odhalila nedostatečně účinný organizační rámec pro řízení rizika likvidity a nesrovnalosti mezi plánem financování a strategií pro riziko likvidity.

Pokud jde o IRRBB, většina kritických zjištění se týkala slabých míst v měření a sledování IRRBB, včetně nedostatečnosti kvantifikačních metod a spolehlivosti klíčových modelovacích předpokladů, zastaralých údajů, slabých systémů IT a slabých rámců modelových rizik. Další závažná zjištění odhalila nedostatečnou formalizaci profilu a strategie řízení IRRBB, jakož i nízkou míru zapojení orgánu pro řízení rizik do definování a sledování procesů řízení rizik IRRBB.

Pokud jde o obchodní model a ziskovost, nejvážnější zjištění se týkala rámců, metodik a monitorování pro stanovení cen produktů, na něž se v roce 2024 zaměřila řada kontrol na místě. Další závažná zjištění odhalila nedostatky v rozložení výnosů a nákladů, v analýze faktorů ziskovosti i v předpokladech a citlivostních analýzách ve finančních projekcích obchodních plánů bank.

V souvislosti s obchodním modelem a ziskovostí odhalily kontroly na místě týkající se přezkumu digitální transformace^[29] bank slabá místa ve strategickém řízení, řízení změn a monitorování. Kromě toho byly zjištěny problémy týkající se rozdělení příjmů a nákladů, rámců klíčových ukazatelů výkonnosti, prognózování a rozpočtových procesů.

Pokud jde o klimatické riziko, které je faktorem dalších stávajících kategorií rizik, jako je riziko obchodního modelu nebo úvěrové riziko, odhalily kontroly na místě slabá místa v identifikaci rizik, posuzování významnosti, sledování a zohlednění klimatického rizika v obchodních strategiích bank. Kromě toho další závažná zjištění odhalila nedostatky v začleňování klimatických rizik do procesů poskytování úvěrů a příslušných vnitřních kontrol.

Pokud jde o způsob vnitřního řízení a úzce propojená témata, nejkritičtější zjištění se týkala i) agregace údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích v důsledku nedostatečně komplexních rámců správy a řízení, neadekvátní datové architektury a IT infrastruktury, což vede k nedostatkům v řízení kvality údajů, ii) nezávislosti, rozsahu činností a zdrojů u všech vnitřních kontrolních funkcí a iii) externího zajišťování činností, včetně nedostatečného hodnocení rizik při rozhodování o externím zadávání činností a nedostatků v řízení rizik a sledování externě zajišťovaných služeb, zejména v souvislosti se službami IT. Tato zjištění vedla orgány dohledu k tomu, aby jako prioritu dohledu stanovily nápravu nedostatků ve způsobu vnitřního řízení.

Pokud jde o postupy ICAAP, nejzávažnější zjištění odhalila i) nekonzistentní interní kvantifikační metodiky a předpoklady pro úvěrové riziko a tržní riziko, ii) nedostatky v interním postupu validace metodik kvantifikace a iii) nedostatečné metodiky pro identifikaci podstatných rizik v rámci procesu identifikace rizik.

Pokud jde o výpočet regulatorního kapitálu (1. pilíř), týkala se hlavní zjištění i) nesprávného přiřazení rizikových vah k expozicím, což vedlo k podhodnocení rizikově vážených aktiv, zejména pokud jde o úvěrové riziko v důsledku nesprávné alokace tříd expozic a určení hodnoty zajištění, a ii) nedostatečných kontrolních rámců pro kapitálové požadavky a postup výpočtu kapitálu.

Co se týče operačního rizika (nesouvisejícího s rizikem v oblasti IT), nejzávažnější zjištění souvisela s i) měřením a řízením rizik, včetně nedostatků v postupech shromažďování údajů o operačních rizicích, neadekvátní prevence rizik a nápravných opatření při řešení událostí spojených s výskytem operačního rizika, a ii) identifikací rizik, zejména s nedostatečným pokrytím a definicí významných operačních rizik.

Pokud jde o riziko v oblasti IT, nejzávažnější zjištění se týkala oblasti řízení IT a kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o ochranu kybernetické bezpečnosti a schopnosti detekce. Kontroly na místě zároveň pokračovaly v identifikaci nedostatků týkajících se slabých míst v rámcích správy a řízení, řízení kontinuity IT a řízení aktiv v oblasti IT. Značný počet zbývajících závažných zjištění se týkal IT operací bank. Kromě toho zůstalo jednou z klíčových oblastí zájmu dohledu řízení rizik spojených s třetími stranami,^[30] přičemž značná část zjištění se týkala ujednání o externím zadávání činností v oblasti IT. Stejně jako v předchozím roce provedla ECB v roce 2024 speciální kontrolu velkého poskytovatele služeb IT z řad třetích stran.^[31]

Závěrem lze říci, že zjištění odhalila v kontrolovaných bankách významné nedostatky v různých oblastech řízení rizik. Ty zdůraznily potřebu dalšího zlepšení kvantifikace rizik, rámců správy a řízení a vnitřních kontrol s cílem zajistit robustnější a odolnější bankovní sektor. Řešení mj. těchto problémů bude mít zásadní význam pro to, aby banky mohly lépe zvládat budoucí nejistoty, zejména s ohledem na trvale vysoké geopolitické napětí a jeho dopad na makroekonomický výhled.

1.3.5.2 Klíčová zjištění z posuzování interních modelů

Při posuzování interních modelů se vyhodnocuje, zda interní modely, které banky používají k výpočtu kapitálových požadavků, splňují právní a regulatorní požadavky. Posuzování interních modelů může být zahájeno buď na žádost banky (v případě prvotního schvalování modelů, podstatných změn modelů, rozšíření modelů, zavádění modelů, trvalého částečného používání či přechodu na méně propracované přístupy pro modely), nebo je může iniciovat ECB.

Cílený přezkum interních modelů (dále též „TRIM“), který byl dokončen v dubnu 2021, byl největším úsilím bankovního dohledu ECB o harmonizaci přístupu k interním modelům v oblasti dohledu a jejich soulad se stávajícími pravidly. Od té doby se bankovní dohled ECB zaměřil především na posouzení změn modelů požadovaná významnými institucemi za účelem splnění nových regulatorních požadavků vyplývajících například z regulatorního přezkumu metody interních ratingů (dále též „IRB“) (program korekce IRB orgánu EBA) nebo nápravy slabých míst zjištěných během TRIM. Jedním z hlavních cílů přezkumu TRIM bylo snížit neopodstatněnou (tj. nevycházející z rizik) proměnlivost výstupů modelů používaných významnými institucemi k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků v rámci 1. pilíře, a tedy dále posílit důvěru v používání interních modelů.

Nové podrobnější a přísnější normy vyplývající z nařízení EBA a EU navíc bankám ztěžují dodržování všech pravidel, zejména pro portfolia malé velikosti nebo s omezenými reprezentativními údaji. V této souvislosti ECB očekává, že banky důkladně posoudí své prostředí modelů IRB s cílem tyto modely zjednodušit. Toto posouzení by mělo zohlednit provádění konečných standardů Basel III, provozní kapacitu banky pro zavádění nebo udržování modelů IRB a související náklady a vhodnost těchto modelů pro různá portfolia (např. dostupnost minimálních reprezentativních údajů).

V tomto ohledu bylo více než 90 % posuzování interních modelů v roce 2024 zahájeno na základě žádostí bank o posouzení změn modelů, o prvotní schválení modelů nebo o rozšíření modelů. Podobně jako v roce 2023 činil počet posuzování interních modelů iniciovaných ECB přibližně 5 %. ECB také obdržela a posuzovala řadu žádostí o návrat k méně propracovaným přístupům v souladu s širšími iniciativami zaměřenými na zjednodušování prostředí interních modelů, jak je uvedeno výše.

Posuzování interních modelů provedené v roce 2024 odhalilo několik slabých míst, přičemž u každého posouzení bylo v průměru identifikováno 20 zjištění, z nichž třetina byla velmi závažná.^[32]

Při zaměření čistě na procesní aspekty modelů IRB pro úvěrové riziko byla přibližně třetina zjištění vysoce závažných, z čehož zhruba polovina se týkala nedostatků v infrastruktuře IT a v definici selhání. U modelování pravděpodobnosti selhání a ztrátovosti ze selhání měla zjištění vysokou závažnost přibližně z jedné třetiny. U modelování pravděpodobnosti selhání se zhruba polovina zjištění týkala kvantifikace rizik a přiměřeně konzervativního výpočtu. U modelování ztrátovosti ze selhání představovala hlavní obavy kvantifikace rizik spolu se strukturou ratingového systému.^[33] K oblastem s četným výskytem závažných zjištění poskytla ECB další vysvětlení ve svých revidovaných všeobecných zásadách interních modelů, které byly zveřejněny v únoru 2024.

Ve vykazovaném období bylo provedeno jen málo šetření tržních rizik v důsledku nadcházejících nových požadavků vyplývajících ze základního přezkumu obchodního portfolia. Během šetření prvotního schvalování modelů podle těchto nových požadavků se hlavní slabá místa nacházela v některých stavebních kamenech nového přístupu, např. v posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů, metodách měření rizika zátěžového scénáře a modelových procesech. V důsledku nízkého počtu posouzení interních modelů týkajících se úvěrového rizika protistrany nebyla příslušná zjištění rozeskupena.

1.4 Dozor ECB a nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

1.4.1 Struktura sektoru méně významných institucí

Počet méně významných institucí se ve druhém čtvrtletí roku 2024 snížil na 1 912 subjektů na nejvyšší úrovni konsolidace oproti 1 932 méně významným institucím na konci roku 2023. 77 % všech evropských méně významných institucí se nachází v Německu a Rakousku. V roce 2024 souvisela většina strukturálních změn v sektoru méně významných institucí s fúzemi 43 subjektů, z nichž většina byla usazena v Německu. Odňaty byly čtyři bankovní licence a uděleny čtyři nové.

I když se sektor méně významných institucí skládá z poměrně různorodých a někdy velmi specializovaných obchodních modelů, hlavní kategorií (zhruba 60 %) zůstávali poskytovatelé retailových a spotřebitelských úvěrů. Často se jedná o regionální spořitelny nebo družstevní záložny, z nichž mnohé jsou členy institucionálních systémů ochrany a většina se jich nachází v Německu a Rakousku. Celkově jsou činnosti méně významných institucí v porovnání s významnými institucemi zatím nadále více soustředěny v některých regionech a produktech.

I přes celkový klesající počet méně významných institucí představoval tento sektor nadále relevantní podíl evropského bankovního sektoru, který odpovídá zhruba 15,5 % celkových bankovních aktiv (bez započtení infrastruktur finančního trhu). Podíl aktiv méně významných institucí na celkových bankovních aktivech jednotlivých zemí se značně liší, což ukazuje na strukturální rozdíly mezi členskými státy. Zatímco v Lucembursku, na Maltě, v Německu a Rakousku představovaly méně významné instituce více než jednu třetinu celkových aktiv držených v domácím bankovním sektoru, ve většině ostatních zemí je sektor méně významných institucí poměrně malý. Například v Belgii představuje pouze 4,4 % celkových bankovních aktiv, ve Francii 1,9 % a v Řecku 4,8 %. Další informace jsou k dispozici ve zprávě o dohledu nad méně významnými institucemi v roce 2024.

Graf 3

Klasifikace obchodních modelů méně významných institucí

(v %)

1.4.2 Vybrané činnosti dozoru

Rychlý růst úrokových sazeb v roce 2023 vedl k výraznému zvýšení ziskovosti bank v roce 2024. Tento růst byl však doprovázen nejistotou spojenou zejména s expozicemi vůči geopolitickým rizikům a ještě více s nemovitostními expozicemi, zvlášť pokud jde o expozice související s komerčními nemovitostmi. Nárůst podílu úvěrů se selháním u portfolií úvěrů méně významných institucí na 2,5 % (ke druhému čtvrtletí roku 2024), který překonal své minimum v roce 2023, ukazuje, že se rizika mohou začít kumulovat. ECB a vnitrostátní příslušné orgány tedy v tomto ohledu pečlivě sledovaly vývoj na sektorové úrovni i na úrovni bank. Vzhledem k těmto rostoucím nejistotám panovaly další obavy z možného dopadu na riziko likvidity. ECB proto společně s vnitrostátními příslušnými orgány provedla cílené hodnocení plánu financování za účelem vyhodnocení potenciálních rizik likvidity v sektoru méně významných institucí.

Vzhledem k významu systémů informačních a komunikačních technologií usnadnila ECB strukturovanou výměnu informací mezi evropskými orgány dohledu za účelem sdílení jejich přístupů k dohledu nad riziky v oblasti IT, což by mělo rovněž přispět k podpoře provádění nařízení o digitální provozní odolnosti z regulatorního hlediska. V oblasti změny klimatu ECB zorganizovala výměnu informací mezi vnitrostátními příslušnými orgány a nadále je podporovala sdílením poznatků o správné praxi a poskytováním školení pro zaměstnance.

1.4.3 Horizontální práce na zátěžovém testování méně významných institucí

V roce 2024 provedly ECB a vnitrostátní příslušné orgány zvláštní opatření v návaznosti na přezkum vnitrostátních postupů v roce 2022, pokud jde o zátěžové testování méně významných institucí v oblasti dohledu. Patřila k nim řada seminářů o správné praxi, metodikách a nástrojích. Kromě toho ECB a vnitrostátní příslušné orgány vypracovaly soubor nejnovějších publikací zátěžových testů méně významných institucí a kvantitativní přehled nejnovějších souhrnných výsledků zátěžových testů méně významných institucí a několika souvisejících měření v rámci zátěžového testování.

Podle zátěžových testů provedených vnitrostátními příslušnými orgány celkově tato inventarizace ukázala, že sektor méně významných institucí je odolný. Z metodického hlediska existuje mezi postupy zátěžového testování méně významných institucí mnoho podobností, ale také rozdíly, které odráží specifika vnitrostátních bankovních struktur napříč evropskými dohlíženými subjekty.

1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

Koordinace makroobezřetnostní politiky ECB v rámci evropského bankovního dohledu má zásadní význam pro konzistentnost a účinnost při řešení systémových rizik v celé eurozóně. Prostřednictvím svých dohledových činností a dalších podobných funkcí zkoumá ECB opatření přijatá vnitrostátními orgány s cílem zajistit, aby jednotlivé členské státy a bankovní unie jako celek byly dobře připraveny řešit ekonomickou nejistotu a rizika pro finanční stabilitu.

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM, v roce 2024 zaujímala vůči vnitrostátním orgánům aktivní přístup. Stejně jako v minulých letech ECB v této souvislosti od příslušných vnitrostátních orgánů obdržela a vyhodnocovala oznámení o makroobezřetnostní politice. Tato oznámení se týkala rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv (dále též „CCyB“), o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí nebo jiných systémově významných institucí (dále též „J-SVI“), jakož i o dalších makroobezřetnostních opatřeních, např. o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika a o přísnějších rizikových váhách pro nemovitostní expozice bank.^[34]

V letech 2022 a 2023 několik vnitrostátních orgánů stanovilo nebo zvýšilo cyklické či strukturální kapitálové rezervy. Tento trend pokračoval i v roce 2024 a vedl k situaci, kdy všechny země bankovní unie oznámily či zavedly určitou formu požadavku na rozpustitelnou rezervu, přičemž devět zemí přijalo tzv. kladnou neutrální míru pro CCyB, tj. kladnou míru pro CCyB v době, kdy cyklická systémová rizika ještě nejsou zvýšená. Vnitrostátní orgány dále označily 129 jiných systémově významných institucí a pro tyto banky stanovily míry kapitálových rezerv. Tyto míry byly v souladu s metodikou pro limity požadavků na kapitálové rezervy pro J-SVI.

Od ledna 2024 používá ECB k posuzování kapitálových rezerv pro J-SVI revidovanou metodiku pro limity požadavků.^[35] Použitím více skupin a v případě nejvyšší skupiny vyššího limitu má revidovaná metodika posílit schopnost J-SVI absorbovat ztráty, dále snížit riziko různorodosti kapitálových rezerv pro J-SVI a vést ke konzistentnějšímu zacházení s J-SVI napříč zeměmi, které se účastní evropského bankovního dohledu. V nedávné době, jak oznámila Rada guvernérů v prosinci 2024, ECB zdokonalila svou metodiku pro limity požadavků k hodnocení rezerv pro J-SVI, které oznámily vnitrostátní orgány; metodika nyní zohledňuje i systémový význam J-SVI pro bankovní unii jako celek. Tato zdokonalená metodika, která je platná od 1. ledna 2025, je odpovědí na nežádoucí různorodost způsobu, jakým jsou rezervy J-SVI stanovovány, a přispěje k prohloubení finanční integrace tím, že sníží stávající rozdíly mezi kapitálovými požadavky na domácí a přeshraniční činnosti v rámci bankovní unie.^[36]

Bankovní dohled ECB se také aktivně účastnil několika oblastí činnosti ESRB. Patřilo sem pravidelné hodnocení rizik a zranitelných míst ve finančním systému EU, práce v oblasti důsledků vyšších úrokových sazeb pro finanční stabilitu, analýza systémové nelikvidity a prosazování makroobezřetnostních nástrojů pro kybernetickou odolnost,^[37] jakož i práce na zranitelných místech v oblasti rezidenčních a komerčních nemovitostí. Tato činnost zahrnovala také nepříznivé scénáře pro celounijní zátěžový test EBA v roce 2025 a test ESRB týkající se celosystémové likvidity.

1.6 Rizika a priority dohledu na období 2025–2027

Strategické priority nadále odrážejí současné rizikové prostředí a potřebu včasné nápravy nedořešených zjištění. Navzdory robustním rozvahám a rizikovým profilům evropských bank v průběhu roku 2024 vyžaduje přetrvávající zvýšené geopolitické napětí a související nejistota ohledně makroekonomického výhledu, aby banky zůstaly ostražité a aby pravidelně vyhodnocovaly důsledky pro své podnikání, operace a rizikové profily. Vzhledem k postupnému přesunu zaměření dohledu od identifikace rizik k jejich nápravě v oblastech, které byly v minulosti předmětem podrobného dohledu, budou banky zároveň požádány, aby zvýšily své úsilí o účinné řešení přetrvávajících nedostatků.

Bankovní dohled ECB provedl cílené úpravy svých priorit v oblasti dohledu na období 2025–2027 a zároveň trval na své výzvě, aby se banky zaměřily na obezřetné a řádné postupy řízení rizik s cílem odolat nepříznivým faktorům očekávaným v krátkodobém a střednědobém horizontu. Priority dohledu na období 2025–2027 se proto zaměří na posílení odolnosti bank vůči bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým otřesům (priorita 1), včasné odstranění známých závažných nedostatků, zejména v souvislosti s řízením klimatických a environmentálních rizik a RDARR (priorita 2), a potřebu řešit náročné úkoly vyplývající z digitalizace a nových technologií (priorita 3). V rámci priority 1 bude zvláštní důraz kladen na začlenění řízení geopolitických rizik do činností dohledu a do hodnocení souvisejících postupů bank v oblasti řízení rizik. V rámci své průběžné spolupráce s bankami budou orgány dohledu navíc provádět rovněž další pravidelné a návazné činnosti týkající se minulých priorit dohledu, které doplní práci na třech prioritách dohledu na období 2025–2027. Další informace o aktualizovaných prioritách dohledu, podkladových hodnoceních rizik a souvisejících činnostech dohledu jsou k dispozici v prioritách v oblasti dohledu 2025–2027.

Box 2
Geopolitická rizika

Zesílení geopolitického napětí v posledních letech si vyžádalo zvýšenou kontrolu. Ačkoli byl dosud přímý dopad nedávných geopolitických událostí na bankovní sektor malý a bezprostřední hrozby jsou omezené, je důležité zachovat ostražitost a posoudit možné budoucí důsledky pro banky.

Geopolitická rizika jsou definována jako „hrozba, uskutečnění a eskalace nepříznivých událostí spojených s válkami, terorismem a případným napětím mezi státy a politickými aktéry, které ovlivňují mírové směřování mezinárodních vztahů“.^[38] Nejsou snadno předvídatelná, svůj původ mají mimo finanční systém a mohou ovlivňovat všechny tradiční kategorie rizik bankovního sektoru prostřednictvím tří kanálů přenosu rizik: finančních trhů, reálné ekonomiky a bezpečnosti a jistoty (obrázek A). Geopolitická rizika mohou vést ke zvýšené averzi k riziku, což by mohlo způsobit otřesy v oblasti tržního rizika a rizika financování. Makroekonomický šok může vyvolat zvýšená rizika v oblasti úvěrů a ziskovosti. Rizika pro kanál bezpečnosti a jistoty mohou ohrozit provoz bank i udržitelnost jejich obchodního modelu.

Geopolitické riziko bylo jednou z klíčových priorit dohledu pro období 2024–2026 a zůstane jí i v letech 2025–2027 (viz část 1.6). Vzhledem k jeho průřezové povaze se toto riziko řeší prostřednictvím řady dohledových iniciativ.

Zaprvé, k řízení geopolitických rizik jsou zapotřebí důkladné systémy správy a řízení. ECB proto posoudí procesy řízení rizik a rámce pro ochotu riskovat, které banky používají ke sledování a zmírňování geopolitických rizik, což jí pomůže formovat její názory na její očekávání v oblasti dohledu týkající se těchto rizik.

Zadruhé je třeba brát v úvahu geopolitická rizika v souvislosti s plánováním likvidity a kapitálu. Z tohoto důvodu orgány dohledu posuzují nástroje, které banky používají pro své interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity.

Zatřetí, geopolitická rizika mohou prostřednictvím kanálu reálné ekonomiky také prohloubit úvěrové riziko. V této souvislosti se přezkum IFRS 9 zaměřil na to, jak banky zohledňují nová rizika, včetně toho geopolitického, při tvorbě rezerv na krytí úvěrových ztrát.

Začtvrté, geopolitické riziko bylo klíčovým prvkem celounijního zátěžového testu EBA v roce 2023 a bude rovněž klíčovou součástí celounijního zátěžového testu v roce 2025^[39].

Zapáté, rostoucí geopolitické napětí může ovlivnit provozní odolnost bank, například v důsledku hrozby kybernetických útoků nebo jejich ujednání o externím zadávání činností. Banky proto musí mít k dispozici spolehlivé provozní rámce, aby tyto hrozby zmírnily. Tyto hrozby lze posoudit v rámci cílených přezkumů ujednání o externím zadávání činností a kybernetické odolnosti, což se i stalo v rámci zátěžového testu kybernetické odolnosti v roce 2024. Byly také zahájeny iniciativy, které mají zachytit geopolitická rizika každé banky na individuální úrovni.

Obrázek A

Kanály pro přenos geopolitického napětí do makrofinančního prostředí a do bank

1.7 Posuzování účinnosti dohledu

V roce 2024 začala ECB zvažovat způsoby, jak systematicky vyhodnocovat, do jaké míry její činnosti dohledu dosahují zamýšlených výsledků. Celostní hodnocení účinnosti dohledu ECB umožní lépe posoudit, do jaké míry byly splněny její priority v oblasti dohledu a zda je třeba upravit její strategie dohledu. Je klíčovým prvkem odpovědnosti evropského bankovního dohledu jako celku.

Účinný dohled umožňuje orgánům dohledu rychle posoudit obezřetnostní rizika, určit podstatné nedostatky, a tím efektivněji využívat své dohledové nástroje a regulační pravomoci, aby bylo zajištěno, že banky včas napraví své nedostatky. K posouzení účinnosti dohledu je třeba použít kombinaci kvantitativních ukazatelů, kvalitativních informací a odborného úsudku.

Posuzování účinnosti dohledu musí zohledňovat skutečnost, že výsledky činností dohledu i) nemusí být přímo pozorovatelné ve finančních nebo statistických údajích, ii) mohou mít opožděný dopad a iii) mohou být ovlivněny vnějšími faktory mimo rozsah vlivu orgánu dohledu. To vyžaduje použití vhodných analytických nástrojů spolu s odborným úsudkem.

ECB se snaží být stále efektivnějším orgánem dohledu a směřuje nad rámec svého cíle, kterým je zajistit dodržování regulatorních požadavků a motivovat dohlížené subjekty k nápravě zjištěných nedostatků. Měřením účinnosti dohledu se rozumí nejen pochopení klíčových účinků přijatých opatření dohledu, ale také zohlednění nezamýšlených účinků a úlohy, kterou makroekonomické prostředí hraje při ovlivňování výsledků dohledu. Hodnocení účinnosti dohledu proto jednoduše nekončí posouzením prováděných činností dohledu, nýbrž začíná posouzením konkrétního výsledku těchto činností dohledu. Z tohoto důvodu se ECB snaží posoudit, zda dohlížený subjekt zjištěná rizika nebo nedostatky včas řádně řešil či napravil, a také hledat způsoby, jak se vyhnout vzniku těchto rizik nebo nedostatků v budoucnu.

To zase pomáhá ECB například rozhodnout, zda byla náležitě řešena prioritní zranitelnost nebo zda je třeba upravit její strategii dohledu pro nápravu těchto zranitelných míst. Tímto způsobem lze vyhotovit pracovní program na vysoké úrovni spolu s potřebnými nástroji dohledu s cílem účinněji řešit prioritní zranitelnost. Toto hodnocení účinnosti dohledu ECB by dále mohlo podpořit její komunikaci s externími zainteresovanými stranami, jako je Evropský parlament, neboť by mohlo být použito jako podklad pro diskusi o odpovědnosti evropského bankovního dohledu jako celku.

2 Povolení k činnosti, hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Posouzení významnosti, komplexní hodnocení a identifikace méně významných institucí s velkým dopadem

2.1.1.1 Posouzení významnosti

V listopadu 2024 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM^[40] dokončeno roční posouzení, zda banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti^[41]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc (jež vedla k 51 rozhodnutím o statusu významnosti), která byla provedena v návaznosti na změny ve struktuře skupin.

V důsledku toho bylo k 1. lednu 2025 zařazeno 114 institucí^[42] mezi významné, což je o jednu více než v předchozím ročním posouzení významnosti.

Roční posouzení v roce 2024 vedlo k následujícím změnám.

Navíc vzhledem k udělení licencí dvěma investičním podnikům třídy 1 jako významným úvěrovým institucím byly do stávající významné skupiny v roce 2024 přidány dvě významné úvěrové instituce.

Kromě toho došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, které měly dopad na počet významných dohlížených subjektů.

V neposlední řadě došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, aniž by byl dotčen počet významných dohlížených subjektů.

Seznam dohlížených subjektů je často aktualizován a je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

2.1.1.2 Komplexní hodnocení a přezkumy kvality aktiv

V roce 2024 dokončila ECB tři přezkumy kvality aktiv. Všechny tři hodnocené banky splnily kritérium pro přímý dohled ECB: AS LHV Group byla v Estonsku jednou ze tří největších úvěrových institucí v daném členském státě a FinecoBank S.p.A. v Itálii a J.P. Morgan SE v Německu splnily kritérium velikosti.

V listopadu 2024 zahájila ECB přezkum kvality aktiv tří bank, které splňovaly kritérium velikosti: Raiffeisen-Holding Niederösterreich-Wien reg.Gen.m.b.H. v Rakousku, Wüstenrot Bausparkasse Aktiengesellschaft v Německu a LBS Landesbausparkasse Süd v Německu. Očekává se, že přezkum bude dokončen ve druhém čtvrtletí roku 2025.

2.1.1.3 Méně významné instituce s velkým dopadem

Vzhledem k velkému počtu méně významných institucí a rozdílům mezi nimi, pokud jde o velikost, složitost a rizikový profil, klasifikuje evropský bankovní dohled tyto instituce na základě jejich dopadu na finanční systém a jejich rizikového profilu. Od roku 2022 jsou kritéria dopadu a kritéria rizik posuzována samostatně. Určení méně významných institucí s velkým dopadem je prováděno jednou ročně pro každou zemi účastnící se evropského bankovního dohledu. Kritéria pro určení méně významných institucí s velkým dopadem zahrnují velikost, význam pro hospodářství, přeshraniční činnosti, obchodní model a minimální pokrytí podle jednotlivých zemí (viz box 1 zprávy o dohledu nad méně významnými institucemi za rok 2022).

Méně významnou instituci, která je považována za malou a nepříliš složitou instituci podle nařízení o kapitálových požadavcích, nelze označit za méně významnou instituci s velkým dopadem, ledaže by se jednalo o největší méně významnou instituci v dané jurisdikci, v níž jsou všechny méně významné instituce malé a nepříliš složité.

2.1.2 Povolovací řízení: úvod a statistické údaje o oznámeních

V roce 2024 bylo ECB oznámeno celkem 742 povolovacích řízení (tabulka 10). Tato oznámení zahrnovala 15 žádostí o licenci, 9 odnětí licence, 29 zániků povolení k činnosti, 91 nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí, 596 pasportizací a 2 povolení pro finanční holdingové společnosti. V souladu se širší definicí „úvěrové instituce“ platnou od června 2021 podle revidované směrnice o kapitálových požadavcích^[43] zahrnovala rovněž povolení pro tři investiční podniky třídy 1, kterým byla udělena licence jako významným úvěrovým institucím.

V roce 2024 bylo dokončeno 133 rozhodnutí o povolovacích řízeních^[44]. Tvoří 8,3 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu v roce 2024.

Pět povolovacích řízení bylo zakončeno záporným rozhodnutím. Dále byly před dokončením rozhodnutí staženy tři žádosti o licenci a tři oznámení o nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí z důvodu negativního hodnocení.

2.1.2.1 Vývoj společných postupů

Počet oznámení o společných postupech pro udělování licencí, kvalifikované účasti a odnětí licencí předložených ECB byl v roce 2024 v porovnání s předchozím rokem nižší.

ECB posoudila vysoký počet kvalifikovaných účastí. V návaznosti na obavy vyjádřené orgány dohledu vydala ve třech řízeních záporná rozhodnutí. Jedno z těchto rozhodnutí bylo napadeno u Správní revizní komise, která vydala stanovisko potvrzující rozhodnutí ECB (viz část 6.3.2). Několik řízení týkajících se kvalifikovaných účastí vycházelo z vnitřní reorganizace, která podléhala zjednodušenému přístupu k hodnocení kvalifikovaných účastí. Přeshraniční konsolidace zůstala v roce 2024 omezená, a to navzdory vznikající transformaci a aktivní dynamice konsolidace.

V roce 2024 byla většina licenčních řízení spojena se založením nových méně významných institucí. Důvodem několika málo licenčních řízení týkajících se významných institucí byla především potřeba rozšířit licence o další regulované činnosti plánované bankami. Tento postup je v určitých členských státech povinný. ECB schválila dvě rozšíření licencí o činnosti související s kryptoaktivy v Německu v souvislosti se zvláštními licenčními požadavky uloženými německými právními předpisy. Kromě toho bylo uděleno jedno povolení k činnosti podle regulatorního rámce EU pro investiční podniky, který byl zaveden s použitelností nařízení a směrnice o investičních podnicích od 26. června 2021.

Poté, co v červnu 2023 vstoupilo v platnost nařízení o trzích kryptoaktiv (dále též „nařízení MiCA“) s použitelností od prosince 2024, zvažují úvěrové instituce v celé EU, zda se budou zabývat činnostmi a službami souvisejícími s kryptoaktivy, jak stanoví toto nařízení. Úvěrové instituce ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích nepotřebují podle nařízení MiCA dodatečnou licenci pro služby a činnosti související s kryptoaktivy, ale vztahují se na ně oznamovací povinnosti.

V roce 2024 obdržela ECB dvě žádosti o licenci v souvislosti s vnitrostátní reformou vyžadující, aby se místní družstevní záložny staly úvěrovými institucemi. Některé žádosti podaly subjekty ze třetích zemí zamýšlející rozšířit svou činnost v EU. V těchto případech se posouzení zaměřila na dobrou pověst subjektu a na dodržování předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu těmito subjekty ze třetích zemí.

Vnitrostátní příslušné orgány zahájily odnětí povolení k činnosti u dvou méně významných institucí (v Německu a Lucembursku). V jednom případě měla úvěrová instituce nevhodné akcionáře a rozhodla se ukončit činnost a v druhém byli důvodem nevhodní akcionáři, porušení správy a řízení a závažné porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz. Jedno z těchto dvou rozhodnutí o odnětí bylo napadeno u Správní revizní komise ECB, která vydala stanovisko potvrzující rozhodnutí ECB (viz část 6.3.2). Obě rozhodnutí ECB byla napadena u Tribunálu Evropské unie. Řízení stále probíhají.

2.1.2.2 Vývoj týkající se pasportizací a (smíšených) finančních holdingových společností

V roce 2024 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány zabývaly 462 pasportizacemi.

Po rozsáhlém nárůstu postupů v letech 2021 a 2022 v návaznosti na provedení směrnice o kapitálových požadavcích V se počet postupů v roce 2023 a 2024 stabilizoval. V roce 2024 byly ECB oznámeny dva postupy týkající se (smíšených) finančních holdingových společností významných skupin – jedna žádost o schválení a jedna o výjimku.

2.2 Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2024 bylo ECB oznámeno celkem 1 557 jednotlivých postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti^[45], které souvisely s významnými institucemi (tabulka 11).

V roce 2024 zahrnovalo 63,0 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti členy řídicího orgánu v jeho dohledové funkci a 25,8 % členy řídicího orgánu v jeho výkonné funkci. Zbývající jednotlivé postupy se týkaly držitelů klíčových funkcí (8,9 %), vedoucích pracovníků poboček ze třetích zemí (1,6 %) a dalších funkcí nevýkonných členů ve vedoucích orgánech (0,7 %).

Průměrná doba potřebná k vyhodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a k přijetí rozhodnutí ECB klesla ze 109 dní v roce 2023 na 97 dní v roce 2024, což je v rámci maximální lhůty čtyř měsíců stanovené v odstavci 179 společných obecných pokynů orgánů ESMA a EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.

2.2.1 Vývoj postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti

ECB nadále zlepšovala účinnost rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti tím, že zjednodušila procesy (za podpory svého nástroje pro strojové čtení Heimdall) a vypracovala a aktualizovala příručky a šablony se zvýšeným zaměřením na rozmanitost a kolektivní vhodnost. Dne 24. dubna 2024 uspořádala ECB společný seminář s Evropským univerzitním institutem ve Florencii s cílem zvýšit v bankovním sektoru povědomí o účinné správě a řízení a kultuře rizik.

ECB využila kritéria způsobilosti a bezúhonnosti při hodnocení kolektivní vhodnosti s cílem zlepšit efektivitu představenstev a dozorčích rad bank podporou rozmanitosti dovedností a zkušeností, pohlaví, věku a zeměpisného původu v těchto orgánech. V roce 2024 ECB také zvýšila svá očekávání ohledně kolektivní vhodnosti a zaměřila se na odbornost v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnostních rizik v rámci řídicího orgánu v jeho dohledové funkci.

Posouzení vhodnosti může vést k uložení doplňkových ustanovení, pokud je na základě pěti kritérií způsobilosti a bezúhonnosti třeba řešit určité obavy ohledně jmenovaného uchazeče. Podíl rozhodnutí obsahujících doplňkové ustanovení se zvýšil z 9,5 % v roce 2023 na 14,5 % v roce 2024. Nejběžnější obavy vyjádřené v hodnoceních způsobilosti a bezúhonnosti v roce 2024 se týkaly zkušeností, střetu zájmů a kolektivní vhodnosti. Výsledkem bylo 55 podmínek, 151 povinností a 20 doporučení v roce 2024 oproti 47 podmínkám, 179 povinnostem a 21 doporučením v roce 2023.

Existují-li závažné obavy ohledně vhodnosti jmenovaného uchazeče, může ECB považovat za nezbytné provést hlubší posouzení a nakonec může sdělit svůj záměr přijmout záporné rozhodnutí. Banky pak obvykle během dohledového dialogu žádost stáhnou. V roce 2024 k tomu došlo v 50 případech.

V roce 2024 ECB zahájila pět přehodnocení členů řídicích orgánů bank, zejména v důsledku obav o dobrou pověst. ECB nadále vyvíjela a podporovala IT nástroje pro zpracování postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti (viz část 5.2.3).

2.3 Vynucovací a sankční opatření a whistleblowing

2.3.1 Vynucovací a sankční opatření

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato. Sankce uložené ECB v rámci jejích úkolů v oblasti dohledu a sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB jsou zveřejněny na internetové stránce ECB o sankcích v oblasti dohledu.

Sankce jsou určeny k potrestání porušení povinností a slouží jako odrazující prostředek nejen pro dotčený dohlížený subjekt, ale také pro bankovní sektor jako celek. Vynucovací opatření, jako je penále, mají za cíl přinutit dohlížené subjekty k dodržování obezřetnostních požadavků stanovených v rozhodnutích nebo nařízeních v oblasti dohledu.

V roce 2024 ECB projednávala 8 vynucovacích a sankčních řízení. V 7 z nich se jednalo o sankční řízení, která vedla ke třem rozhodnutím ECB^[46], a v jednom případě se jednalo o vynucovací řízení, jež na konci roku stále probíhalo (tabulka 12).

V roce 2024 navíc vydala ECB 13 závazných rozhodnutí v oblasti dohledu týkajících se klimatických rizik, v nichž informovala o předpokládané kumulaci penále za každý den porušení, pokud by dotčené banky neplnily obezřetnostní požadavky stanovené v těchto rozhodnutích ECB. Čtyři z těchto rozhodnutí obsahovala obezřetnostní požadavky na posílení procesu identifikace klimatických a environmentálních rizik. ECB o těchto čtyřech rozhodnutích informovala dotčené dohlížené subjekty začátkem roku 2024, ale řízení byla zahájena v roce 2023. V roce 2023 bylo subjektům oznámeno 18 rozhodnutí na stejné téma, která rovněž předpokládala narůstající penále v případě, že banky nebudou plnit požadavky. Zbývajících devět rozhodnutí oznámených v roce 2024 obsahovalo obezřetnostní požadavky na začlenění klimatických a environmentálních rizik do rámců bank pro správu a řízení, strategii a řízení rizik.

Všech sedm sankčních řízení projednávaných v roce 2024 souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit šest významných institucí. Čtyři z těchto řízení byla v roce 2024 dokončena a byla přijata tři rozhodnutí ECB o uložení pěti sankcí ve výši 15 625 000 EUR. Tyto sankce byly uloženy třem dohlíženým subjektům. První rozhodnutí o uložení dvou sankcí se týkalo porušení požadavků stanovených v rozhodnutích ECB o interních modelech, druhé rozhodnutí ukládající dvě sankce se týkalo nesprávného vykazování kapitálových požadavků k měnovému riziku a úvěrovému riziku a třetí rozhodnutí ukládající jednu sankci se týkalo vykazování nepřesných informací o kapitálových požadavcích a rizikově vážených aktivech v souvislosti s úvěrovým rizikem.

Vynucovací řízení projednávané v roce 2024 se týkalo jedné významné instituce, která nedodržela rozhodnutí ECB, jež jí ukládají, aby ve stanovené lhůtě v roce 2024 upevnila svůj proces identifikace klimatických a environmentálních rizik. Toto vynucovací řízení související se správou a řízením na konci roku 2024 stále probíhalo.

Graf 4 uvádí členění podle oblastí porušení u vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2024 i u řízení ukončených v letech 2020 až 2023.

Graf 4

Vynucovací a sankční činnost podle oblastí porušení v letech 2020 až 2024

(počet řízení)

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátními právními předpisy uložil jeden vnitrostátní příslušný orgán v roce 2024 jednu peněžitou sankci ve výši 97 500 EUR. Další informace o peněžitých sankcích uložených vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB jsou k dispozici na internetové stránce ECB o sankcích v oblasti dohledu.

Podrobné informace včetně komplexních statistik o sankční činnosti, kterou ECB a vnitrostátní příslušné orgány vykonávaly v roce 2024 v souvislosti s porušením obezřetnostních požadavků, budou uvedeny ve výroční zprávě o sankční činnosti v rámci SSM v roce 2024. Zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB ve druhém čtvrtletí roku 2025.

2.3.2 Jiná peněžitá opatření

V souladu s nařízením o SSM vykonává ECB za výhradním účelem plnění svých úkolů dohledu pravomoci, které mají k dispozici vnitrostátní příslušné orgány na základě příslušných vnitrostátních právních předpisů. V tomto ohledu uložila ECB v roce 2021 dvěma významným institucím správní opatření, jež má vnitrostátní příslušný orgán k dispozici podle svých vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice o kapitálových požadavcích. Uložená vnitrostátní správní opatření nebyla penalizační a spočívala v úrokových platbách v hodnotě přibližně 21,5 mil. EUR za porušení požadavků na limity velkých expozic. Po zrušení rozhodnutí ECB Soudním dvorem Evropské unie v roce 2024 přijala ECB s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora nové rozhodnutí, kterým v jedné z těchto věcí ukládá platby úroků ve výši přibližně 10,2 mil. EUR. Ve druhém případě nebylo přijato nové rozhodnutí, neboť subjekt přestal existovat.

2.3.3 Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se běžně označuje jako whistleblowing). ECB tedy provozuje online platformu pro oznámení porušení předpisů.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2024 obdržela ECB 421 oznámení o porušení pravidel, což ve srovnání s 355 oznámeními v roce 2023 představuje nárůst. Z těchto oznámení se jich 124 týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 117 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 7, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

V rámci působnosti dohledu ECB se nejběžnější údajná porušení týkala otázek řízení (86 %) a výpočtu kapitálu a kapitálových požadavků (8 %). Problémy v oblasti řízení se týkaly především řízení rizik a vnitřních kontrol, požadavků na způsobilost a bezúhonnost, organizační struktury a funkcí řídicích orgánů. Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 5.

Graf 5

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel byly uvědomeny příslušné společné týmy dohledu, které rozhodly o vhodných následných opatřeních.

Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2024 v souvislosti s oznámeními o porušení relevantních právních předpisů EU, která byla obdržena v průběhu uvedeného roku nebo předtím, zahrnovala:

• vnitřní posouzení založené na stávající dokumentaci (44 %),
• žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (43 %),
• žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (10 %),
• rozhovor s obviněnými osobami (3 %).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Případy krizí v roce 2024

V roce 2024 nebyly žádné významné instituce vyhodnoceny jako instituce, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné podle čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí^[47]. Makroekonomické prostředí bylo v roce 2024 pro banky příznivé, zejména pokud jde o ziskovost. Z hlediska dalšího vývoje se však banky budou muset přizpůsobit zvýšeným geopolitickým rizikům, strukturálním změnám, klimatickým a environmentálním rizikům a méně příznivému makroekonomickému výhledu.

3.2 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí (dále též „SRB“) v roce 2024 pokračovaly v úzké spolupráci. Předsedkyně Rady dohledu ECB a předseda SRB vedli pravidelné výměny názorů a navštívili společně několik vnitrostátních příslušných orgánů a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Docházelo také k častým výměnám informací mezi ECB a SRB na manažerské a odborné úrovni.

Klíčovou součástí spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi byla nadále pravidelná interakce mezi společnými týmy dohledu ECB a vnitřními týmy SRB příslušnými k řešení krize. Spolupráce byla obzvláště úzká v případě bank spadajících pod rámec ECB pro krizové řízení. Byla podpořena dvoustranným memorandem o porozumění mezi ECB a SRB o spolupráci a výměně informací a zvláštním memorandem o porozumění týkajícím se výměny důvěrných údajů, které bylo podepsáno v roce 2023.

ECB a SRB pokračovaly ve spolupráci na tématech společného zájmu týkajících se politik. Obě organizace zajistily vzájemný úzký soulad v oblasti reformy rámce krizového řízení a pojištění vkladů z hlediska dohledu a řešení krizí. ECB a SRB také pokračovaly ve společném úsilí v oblasti měření a vykazování likvidity. V roce 2024 dokončily druhý roční společný test likvidity, který zkouší připravenost bank na krizi na základě společně vypracované šablony likvidity.

V roce 2024 se ECB a SRB podílely na cvičeních zaměřených na zkoušky nanečisto v rámci svého společného cíle vyhodnotit stávající kapacity a zlepšit připravenost na krize. Účastnily se také trojstranného cvičení na nejvyšší úrovni, do něhož byly zapojeny orgány příslušné k řešení krize, orgány dohledu, centrální banky a ministerstva financí ze Spojených států, Spojeného království a bankovní unie. Kromě toho se ECB a SRB podílely na simulaci krize v severských a pobaltských státech, jejímž cílem bylo ověřit jejich připravenost na potenciální krizovou situaci.

V souladu s regulatorním rámcem byly se SRB konzultovány ozdravné plány, které Evropské centrální bance předložily významné instituce. Výbor SRB s ECB zase konzultoval návrhy plánů řešení krize a výpočet navrhovaných příspěvků, které mají významné instituce uhradit do Jednotného fondu pro řešení krizí v souladu s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

3.3 Krizové řízení u méně významných institucí

Krizové řízení u méně významných institucí vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB. Ačkoli odpovědnost v oblasti dohledu na krizové řízení méně významných institucí nesou vnitrostátní příslušné orgány, vyvstává potřeba intenzivnější spolupráce a sdílení informací, když se méně významná instituce blíží k bodu ztráty životaschopnosti, neboť ECB odpovídá za odnětí licence.

V počátečních fázích krize vyvolané zhoršením finanční situace méně významné instituce relevantní vnitrostátní příslušný orgán informuje ECB prostřednictvím úředního oznámení. V roce 2024 obdržela ECB od vnitrostátních příslušných orgánů 11 takových oznámení.

Po oznámení zhoršení finanční situace se obvykle zřizují kontaktní skupiny pro krizové řízení, ledaže odpovědný vnitrostátní příslušný orgán nebo ECB zjistí oprávněné důvody pro neúčast na řízení. Tyto skupiny, které sestávají ze zástupců odpovídajících organizačních složek ECB a vnitrostátních příslušných orgánů, mohou být zřízeny v návaznosti na porušování pravidel v oblasti kapitálu, zhoršení kvality aktiv nebo likviditní pozice či závažné nedostatky ve způsobu vnitřního řízení nebo kontrolních systémech. V průběhu roku působilo 12 kontaktních skupin pro krizové řízení. Stejně jako v předchozích letech tyto skupiny zajišťovaly, aby krize byly pozorně sledovány a opatření a rozhodnutí v oblasti dohledu byla přijímána včas a koordinovaně. V roce 2024 došlo k jednomu odnětí bankovní licence a jednomu zániku licence, tzn. že méně významná instituce se aktivně vzdala své bankovní licence.

V roce 2023 ECB a vnitrostátní příslušné orgány spolupracovaly na zjednodušení rámce spolupráce při krizovém řízení méně významných institucí s cílem zefektivnit sdílení informací mezi relevantními zainteresovanými stranami a posílit přístup k řízení budoucích případů krize méně významných institucí. Revidované společné standardy dohledu vstoupily v platnost dne 1. ledna 2024.

4 Interinstitucionální spolupráce

4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce

4.1.1 Spolupráce s ostatními orgány dohledu v EU a orgány ze zemí mimo EU

V roce 2024 ECB dále posílila spolupráci s ostatními orgány dohledu napříč různými státy a odvětvími, mimo jiné sjednáním dalších memorand o porozumění (tabulka 13).

4.1.1.1 ECB a kolegia orgánů dohledu

V případě významných bankovních skupin, které působí mimo bankovní unii, se ECB účastní kolegií orgánů dohledu. To umožňuje ECB vypracovávat koordinované přístupy a rozhodnutí v oblasti dohledu a zajistit společné pracovní programy s ostatními orgány dohledu, které se podílejí na dohledu nad toutéž přeshraniční bankovní skupinou. ECB zřizuje kolegia v případech, kdy jakožto domovský orgán dohledu zodpovídá za dohled nad bankovní skupinou na konsolidovaném základě. Nebo je ECB hostitelským orgánem dohledu nad konkrétními subjekty v rámci bankovní skupiny. V tomto případě se účastní kolegií orgánů dohledu na pozvání domovského orgánu dohledu. Mimo kolegia orgánů dohledu spolupracuje ECB také s řadou mezinárodních orgánů dohledu. Účastní se například trojstranných jednání s Bank of England a Federálním rezervním systémem.

4.1.1.2 Posílení spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem a orgány v EU mimo SSM

Významné bankovní skupiny provádějí operace na trzích finančních nástrojů, proto ECB spolupracuje s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem v EU v souladu s právními předpisy Unie. V roce 2024 uzavřela ECB memorandum o porozumění v oblasti dohledu se španělskou Národní komisí pro trh s cennými papíry (Comisión Nacional del Mercado de Valores).

ECB nadále posilovala sdílení informací a spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize v šesti členských státech EU, které se evropského bankovního dohledu neúčastní, pokud jde o fungování významných bankovních skupin v těchto zemích. V roce 2024 uzavřela memorandum o porozumění s Jednotným výborem pro řešení krizí a jednotlivými vnitrostátními orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize ze šesti členských států EU mimo SSM.

4.1.1.3 Spolupráce s ostatními odvětvovými orgány dohledu v EU a s orgány obezřetnostního dohledu mimo EU

ECB působí jako koordinátor pro významné bankovní skupiny, které jsou označeny za finanční konglomeráty a podléhají doplňkovému dohledu. V tomto ohledu úzce spolupracuje s relevantními příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad ostatními regulovanými subjekty patřícími do finančního konglomerátu a s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále též „EIOPA“).

V roce 2024 posílila ECB výměnu informací s orgánem EIOPA a vnitrostátními orgány dohledu nad pojišťovnami zapojenými do doplňkového dohledu nad finančními konglomeráty tím, že uspořádala pracovní setkání s cílem projednat společné náročné úkoly v oblasti dohledu a určit způsoby, jak dále zlepšit účinnost doplňkového dohledu.

ECB zveřejnila nová memoranda o porozumění v oblasti dohledu uzavřená s orgány Superintendencia de Servicios Financieros del Banco Central del Uruguay, turecká Agentura pro bankovní regulaci a dohled a Guernsey Financial Services Commission. Kromě pravidelného a strukturovaného dialogu s orgány, jako je britský Orgán pro obezřetnostní regulaci a Federální rezervní systém, ECB rovněž uspořádala několik aktuálních a dvoustranných jednání s orgány bankovního dohledu z jiných zemí mimo EU, na nichž se diskutovalo o otázkách společného zájmu, včetně dohledu nad finančními konglomeráty a klimatických finančních rizik.

V roce 2024 ECB také dále posílila spolupráci s orgány obezřetnostního dohledu mimo EU, pokud jde o využívání dohledových technologií. Součástí byla spolupráce s Federálním rezervním systémem, Bank of England a orgánem Spojeného království Financial Conduct Authority v mezioborovém „super týmu“ zahrnujícím různé funkční složky. ECB rovněž hrála aktivní úlohu v Síti pro inovace Banky pro mezinárodní platby (dále též „BIS“), což je platforma pro spolupráci podporovaná Centrem BIS pro inovace s cílem umožnit sdílení znalostí a pěstovat spolupráci mezi centrálními bankami a orgány dohledu po celém světě prostřednictvím specializovaných odborných pracovních skupin.

4.1.1.4 ECB a boj proti praní peněz: nejnovější vývoj

Odpovědnost za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v současnosti leží výlučně na vnitrostátní úrovni. Orgány obezřetnostního dohledu a orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu však musí úzce spolupracovat, aby své příslušné mandáty mohly plnit.

Stejně jako v předchozích letech ECB promítla rizika praní peněz a financování terorismu do obezřetnostního dohledu^[48] a poskytla podporu v oblasti politik při přípravě Orgánu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

V roce 2024 ECB pokračovala ve výměně informací o dohledu s orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Jednalo se mimo jiné o účast v roli pozorovatele a výměnu informací v rámci 66 kolegií pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízených pro významné instituce.^[49] ECB rovněž oznámila podstatné nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu do centrální databáze EuReCa Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“).

ECB se jako pozorovatel účastnila Stálého výboru EBA pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Současně se její hlavní politická pozornost soustředila na nový legislativní balíček EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu zveřejněný v červnu 2024. ECB tento regulatorní vývoj podporuje a zejména se vyslovila pro legislativní rámec usnadňující účinnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a příslušnými orgány mimo tuto oblast. Začala se podílet na přípravných pracích EBA v návaznosti na žádost Evropské komise o radu týkající se regulačních technických norem a obecných pokynů podle nového rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Jako orgán obezřetnostního dohledu se ECB připravuje na úzkou a hladkou spolupráci s Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu a sdílí zkušenosti získané při vytváření jednotného mechanismu dohledu s Komisí a její zvláštní pracovní skupinou. ECB rovněž zahájila přípravné práce na memorandu o porozumění mezi ECB a Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jak je stanoveno v legislativním balíčku.

4.1.1.5 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnové fondu (dále též „MMF“) na hodnocení finančního systému (dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru dané země.

V roce 2024 provedl MMF druhý program FSAP pro eurozónu, který má být dokončen v roce 2025. MMF posuzuje soulad regulatorního rámce eurozóny a postupů dohledu SSM s basilejskými základními zásadami, které byly revidovány v dubnu 2024 tak, aby zahrnovaly přísnější požadavky související mimo jiné s klimatickými finančními riziky a nově vznikajícími riziky, provozní odolností a udržitelností obchodního modelu, jakož i s úlohou evropského bankovního dohledu při krizovém řízení. Provádí také makrozátěžový test, který zahrnuje významné instituce. MMF rovněž hodnotí provádění doporučení určených ECB a spolunormotvůrcům EU v předchozím FSAP pro eurozónu, který byl dokončen v roce 2018.

V roce 2024 MMF dokončil vnitrostátní program FSAP pro Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko, pokračoval v práci na hodnocení Slovenska a zahájil FSAP pro Francii. Vnitrostátní programy FSAP posuzují nebankovní témata, jako jsou rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce, a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež vykonávají dohled nad méně významnými institucemi, nebo aspektů souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu, přičemž berou v úvahu, že k dokončení bankovní unie je zapotřebí další práce.

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě zemí účastnících se evropského bankovního dohledu souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s povinnostmi ECB v těchto oblastech.

4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.2.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

Bankovní dohled ECB se jako člen Rady pro finanční stabilitu (dále též „FSB“) aktivně účastnil plenárních zasedání FSB, Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace, Stálého výboru pro provádění standardů, Řídicí skupiny pro řešení krizí a Regionální konzultační skupiny pro Evropu. Přispěl k různým iniciativám FSB, včetně přezkumu poznatků z bankovních turbulencí v roce 2023 s cílem posílit rámce pro připravenost a řešení krizí, pokročit v úsilí v oblasti klimatických finančních rizik a zveřejňování informací a posoudit důsledky plánů transformace pro finanční stabilitu. Podpořil hodnocení dopadů finančních reforem G20 na sekuritizaci, podílel se na inventarizaci přístupů dohledu k finančním rizikům spojeným s přírodou a přispěl k práci na náročných přeshraničních regulatorních úkolech v oblasti globálních stablecoinů na rozvíjejících se trzích. Kromě toho spolupracoval na vývoji rámce pro výměnu zpráv o incidentech.

4.2.2 Podíl na činnosti Basilejského výboru pro bankovní dohled

V roce 2024 ECB nadále významně přispívala k činnosti Basilejského výboru pro bankovní dohled (dále též „BCBS“). Podílela se na několika oblastech činnosti, poskytovala odborné znalosti ve skupinách BCBS a spolupracovala se členy BCBS v rámci EU i po celém světě.

Zástupci ECB zejména spolupředsedali dvěma skupinám Basilejského výboru a pomáhali řídit jejich činnost. Místopředseda Rady dohledu ECB Frank Elderson spolupředsedal Pracovní skupině pro klimatická finanční rizika (dále též „TFCR“) spolu s Kevinem Stirohem, vedoucím poradcem rady Federálního rezervního systému, zatímco Korbinian Ibel, generální ředitel pro univerzální a diverzifikované instituce, spolupředsedal Skupině pro politiku a standardy (dále též „PSG“) s Arthurem Yuenem, zástupcem generálního ředitele Hongkongského měnového orgánu.

Mezi hlavní mezníky práce TFCR patřilo v roce 2024 zveřejnění diskusního dokumentu o použití analýzy klimatických scénářů a přezkum zpětné vazby obdržené v reakci na konzultační dokument k rámci pro zveřejňování informací v rámci 3. pilíře pro klimatická finanční rizika. TFCR se také nadále zabývala některými dalšími strategickými prioritami Basilejského výboru, včetně posouzení významnosti nedostatků ve stávajícím basilejském rámci, zkoumání plánování transformace bank a monitorování provádění zásad účinného řízení klimatických finančních rizik a dohledu nad nimi.

V roce 2024 hrála PSG klíčovou úlohu při konečném zveřejnění i) obecných zásad řízení úvěrového rizika protistrany, ii) rámce pro zveřejňování informací o expozicích bank vůči kryptoaktivům a některých cílených změn jejího standardu pro kryptoaktiva, iii) cílených úprav svého standardu pro úrokové riziko v bankovním portfoliu a iv) zprávy o stávajících postupech na podporu jurisdikcí, které chtějí uplatňovat kladné sazby, neutrální z hlediska cyklu. PSG se dále podílela na zahájení konzultace o opatřeních, která mají řešit maskování skutečného stavu bankami v souvislosti s rámcem pro globální systémově významné banky, a konzultace o zásadách řádného řízení rizika spojeného s třetími stranami.

Mimo tyto dvě skupiny se ECB také podílela mj. na konečném zveřejnění revizí Základních zásad pro účinný bankovní dohled a v rámci navazujících iniciativ Basilejského výboru v souvislosti s bankovními turbulencemi z března 2023 pracovala na oblasti likvidity a účinného dohledu.

4.2.3 Podíl na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví a evropské tvorbě politik

V roce 2024 bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s orgánem EBA s cílem prosazovat konzistentní dohled v celém evropském bankovním sektoru a podporovat bezpečnost a zdraví úvěrových institucí a stabilitu finančního systému.

ECB a EBA podepsaly 18. března 2024 memorandum o porozumění o zřízení Společného výboru pro bankovní výkaznictví s cílem zlepšit integraci a snížit náklady bank na podávání zpráv pro regulatorní účely. Obě instituce byly rovněž zapojeny do diskusí o návrhu metodiky a průběhu celounijního zátěžového testu v roce 2025 a o možných způsobech, jak zlepšit zátěžové testování, a to na základě nejnovějších regulatorních změn.

V souvislosti s reformami Basel III poskytla ECB vstupní informace pro několik regulatorních projektů orgánu EBA. Dále přispěla ke konzultaci orgánu EBA k návrhům obecných pokynů pro řízení environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení (dále též „ESG“) a k vypracování návrhů konzultačních dokumentů ke zveřejňování informací o ESG a podávání zpráv v oblasti dohledu nad ESG.

ECB podpořila činnosti orgánu EBA v oblasti politik týkajících se implementace nařízení o trzích kryptoaktiv a nařízení o digitální provozní odolnosti, včetně rozšíření obecných pokynů o externím zajišťování činností na dohody se třetími stranami.

Kromě spolupráce s orgánem EBA připravili zaměstnanci ECB veřejný příspěvek k cílené konzultaci Evropské komise o fungování rámce EU pro sekuritizaci. Tento příspěvek posiluje a doplňuje doporučení orgánu EBA z prosince 2022 a zprávy vypracované Společným výborem evropských orgánů dohledu podle článku 44 nařízení o sekuritizaci.

5 Organizace bankovního dohledu ECB

5.1 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB

5.1.1 Nábor pracovníků

Bankovní dohled ECB obecně inzeruje volná místa nejprve interně, s výjimkou vstupních pracovních míst, která jsou inzerována na vnějším trhu. V roce 2024 bankovní dohled ECB přijal z externích kampaní 53 uchazečů na dlouhodobější pozice.

Graf 6

Počet jmenování v rámci jednotlivých zaměstnaneckých skupin v roce 2024

5.1.2 Výměnné programy

V návaznosti na výměnný program zaměstnanců ECB zřízený v roce 2023 s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Jednotným výborem pro řešení krizí (dále též „SRB“), Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropskou investiční bankou (dále též „EIB“) bylo ve spolupráci se SRB a EIB v roce 2024 zahájeno druhé kolo, jehož výsledkem bylo 12 dvojic zaměstnanců, kteří si vyměnili svá pracovní zařazení.

5.1.3 Budování kapacit

Bankovní dohled ECB provádí pravidelná hodnocení organizační připravenosti (zejména pro společné týmy dohledu a týmy na místě) s cílem vyhodnotit své schopnosti ve vztahu k probíhajícím úkolům a potenciálním prioritám dohledu. Tato hodnocení se používají k aktualizaci plánu budování kapacit, který organizaci umožňuje upřednostnit rozvoj talentů a související iniciativy v oblastech s nižší připraveností.

V letech 2023–2024 se bankovní dohled ECB zaměřil na budování kapacit pro úkoly dohledu související s externím zadáváním činností v oblasti IT, bezpečností IT, kybernetickými riziky a novým mandátem ECB podle nařízení o digitální provozní odolnosti.

Zintenzivnila se také odborná příprava ve všech oblastech bankovního dohledu. V roce 2024 byly zavedeny dva nové vzdělávací programy: školicí program SSM pro nováčky a program Základy SSM, jehož cílem je vybavit pracovníky bankovního dohledu společnou úrovní základních technických znalostí a dovedností v tradičních i nově se objevujících otázkách dohledu. Pilotní fáze programu Základy SSM byla dokončena v červnu 2024.

V únoru 2024 byla zahájena komplexní odborná příprava v oblasti rizik spojených s klimatem a přírodou, zaměřená na různé úlohy a funkce. V roce 2024 ji absolvovalo 1 000 pracovníků bankovního dohledu.

Kromě toho byly dále rozvíjeny nástroje digitálního učení v oblasti SSM s cílem posílit znalosti pracovníků dohledu o úloze umělé inteligence v bankách, dohledu nad riziky v oblasti IT a dalších klíčových tématech týkajících se digitalizace a inovací. V roce 2024 se odborné přípravy zúčastnilo 2 050 pracovníků dohledu.

V roce 2025 bude činnost vedoucí ke zlepšování nabídky odborné přípravy ve třech oblastech zájmu nadále využívat zavedená partnerství ECB vytvářená ve spolupráci, se zvláštním zaměřením na nejnovější vývoj v oblasti bankovního dohledu.

5.1.4 Rozmanitost a začleňování

Bankovní dohled ECB usiluje o vytvoření pracovní kultury, která využívá sílu rozmanitosti a začleňování a umožňuje každému přinést na pracoviště své autentické vlastnosti. V rámci této vize zůstává klíčovou strategickou prioritou dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů. V bankovním dohledu ECB představují ženy 42 % zaměstnanců. Podíl žen se na jednotlivých hierarchických úrovních liší. Ženy tvoří 49 % zaměstnanců na úrovni analytiků a 42 % na odborné úrovni. Na úrovni vedoucích týmů a vedení činí tento podíl 33 %, resp. 35 %, ve vrcholovém vedení je to 42 %. ECB bude své úsilí o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů nadále zvyšovat.

Obrázek 1

Zaměstnanci bankovního dohledu ECB v číslech

5.2 Digitalizace, rámec vykazování údajů a správa informací

5.2.1 Digitální agenda a technologická strategie SSM

V roce 2024 schválila Rada dohledu ECB novou technologickou strategii pro evropský bankovní dohled na období 2024 až 2028 – technologickou strategii SSM. Vzhledem k tomu, že bankovní sektor je stále složitější a zdroje dohledu jsou omezenější, strategie se komplexně zabývá digitálními potřebami evropského bankovního dohledu s cílem posílit účinný dohled založený na rizicích.

Technologická strategie SSM vychází ze stávajících základních systémů a zavádění 14 aplikací v oblasti dohledových technologií. Skládá se ze dvou základních pilířů: technologií a lidí. Tím, že se zaměří na obojí, podpoří postupy dohledu prostřednictvím špičkových technologií a zároveň udrží pracovníky dohledu v centru technologického vývoje.

V rámci technologického pilíře se strategie snaží zjednodušit a konsolidovat IT prostředí s cílem podpořit účinný a soudržný dohled, z něhož mají prospěch orgány dohledu i banky. Mezi klíčové cíle patří integrace hlavních systémů a nástrojů dohledových technologií a vyřazování starších systémů z provozu. V tomto duchu se projekt Olympus snaží vytvořit v rámci evropského bankovního dohledu integrovanější IT prostředí. Za tímto účelem vytvoří jednotný dohledový prostor – platformu přizpůsobitelnou potřebám uživatelů, která orgánům dohledu poskytne nezbytné informace pro zefektivnění úkolů, zvýšení účinnosti a zlepšení týmové spolupráce. Rovněž konsoliduje kanály, které banky používají k výměně informací s ECB, do jednotného portálu SSM. Tím se výrazně usnadní činnost bank v oblasti podávání zpráv a zjednoduší související komunikace mezi bankami a orgány dohledu.

Technologická strategie SSM také klade důraz na odpovědné využívání generativní umělé inteligence k posílení procesů dohledu. Například rozsáhlé posílení jazykového modelu Athena – platformy evropského bankovního dohledu pro textovou analýzu na základě umělé inteligence – umožní orgánům dohledu zpracovávat velké množství dokumentů, získávat informace a účinně koncipovat texty.

Stejně důležitý je druhý pilíř – lidé. V rámci technologické strategie SSM jsou všechny nástroje navrženy tak, aby odpovídaly potřebám orgánů dohledu. Strategie rovněž zdůrazňuje význam poskytování vysoce kvalitní odborné přípravy a podpory digitální kultury napříč všemi úrovněmi a funkčními složkami. Tento přístup zajišťuje, aby orgány dohledu plně rozuměly novým technologiím a uměly je co nejlépe využít.

Provádění technologické strategie SSM na období 2024–2028 poskytne orgánům dohledu správné nástroje a technologie k účinnému plnění jejich úkolů. To bude mít pro banky pozitivní důsledky: moderní a efektivnější IT prostředí podpoří konzistentní, účinný a včasnější dohled, sníží zpravodajskou zátěž, zvýší transparentnost a v konečném důsledku pomůže zajistit bezpečný a zdravý evropský bankovní sektor.

5.2.2 Vývoj rámce vykazování údajů

ECB a vnitrostátní příslušné orgány se připravují na zavedení aktualizovaného rámce vykazování údajů Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“), který zahrnuje změny obsahu a odráží nové požadavky vyplývající z nařízení o kapitálových požadavcích III (dále též „CRR III“) a směrnice o kapitálových požadavcích VI. Zavádí také novou architekturu taxonomie s předpokládaným prvním rozhodným dnem 31. března 2025.

Za účelem splnění požadavků na vykazování zavedených v CRR III musí banky v omezeném časovém rámci provést ve svých interních systémech výkaznictví několik technických úprav. Například v důsledku zavedení minimálního výstupního limitu potřebují banky, které používají interní modely založené na riziku, další údaje. Vzhledem k novým pravidlům a s cílem snížit náklady bank na provádění a poskytnout jim dostatek času na přípravu byla lhůta pro podávání informací v oblasti dohledu, na něž se aktualizovaný rámec vztahuje, prodloužena do 30. června 2025. Kromě podávání zpráv podle aktualizovaného rámce EBA orgány dohledu rovněž žádají banky o informace ad hoc, které potřebují k plnění svých úkolů v oblasti dohledu, například ke sledování vývoje nově vznikajících rizik. ECB spravuje databázi těchto souborů údajů ad hoc s cílem sledovat a řídit zpravodajskou zátěž.^[50] Banky by měly být schopny na tyto náročné úkoly reagovat, aby splnily očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o schopnost řádné správy a agregace údajů.

V roce 2024 ECB vypracovala metodiku pro identifikaci významných opětovných podání údajů v oblasti dohledu v rámci prováděcích technických norem orgánu EBA a pro sběr vysvětlení povahy a hlavních příčin opětovných podání. Metodika vycházela z poznatků získaných z pilotního projektu, který ECB provedla v roce 2023.

ECB s bankami sdílela svou výroční zprávu o činnosti v oblasti řízení a kvality údajů (viz část 1.2.3.2). Zahrnuje kvantitativní ukazatele na úrovni bank a dotazník a jejím cílem je zvýšit odpovědnost řídicích orgánů. To pomáhá orgánům dohledu a bankám identifikovat a řešit nedostatky v agregaci údajů v oblasti rizik a vykazování rizik.

V rámci probíhajícího úsilí o řízení nákladů na podávání zpráv vyhodnocuje ECB sběr údajů o obchodních modelech a kapitálové přiměřenosti s cílem určit oblasti, které by bylo možné zjednodušit a standardizovat. To by mělo umožnit dohlíženým institucím účinněji plnit očekávání, pokud jde o schopnost agregovat údaje v oblasti rizik a vykazovat rizika (viz část 1.2.3.2).

V roce 2024 ECB rozšířila své čtvrtletní statistiky bankovního dohledu tím, že doplnila podrobnější členění podílu úvěrů se selháním a úvěrů a záloh s významným nárůstem úvěrového rizika. Hodnoty v tabulkách zisků a ztrát od začátku roku byly upraveny tak, aby odrážely lineární anualizaci, což usnadnilo porovnávání údajů za různá časová období. Došlo také k významnému zlepšení harmonogramu zveřejňování čtvrtletních statistik bankovního dohledu, což umožnilo dřívější data zveřejnění (zkrácení ze 40 na 30 pracovních dnů po datu pro zasílání zpráv podle prováděcích technických norem).

V neposlední řadě provedla ECB roční sladění mezi zveřejňováním vybraných informací v rámci 3. pilíře a podáváním zpráv pro účely dohledu se zaměřením na expozice bank vůči klimatickým rizikům. Tento proces vedl k podstatnému zlepšení konzistentnosti a kvality údajů. Získané údaje byly zveřejněny na internetových stránkách bankovního dohledu ECB společně s doprovodným komentářem zdůrazňujícím klíčové výsledky.

5.2.3 Správa informací

Systém SSM pro správu informací dohledu (dále též „IMAS“) představuje soubor hlavních IT systémů na podporu procesů dohledu. Používají jej evropské orgány bankovního dohledu a dohlížené subjekty k digitálnímu propojení a přístupu ke sdíleným informacím.

V roce 2024 se systém IMAS nadále vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve finančním systému a jeho regulaci a metodice a strategii dohledu. Hlavní změny systému IMAS souvisely s reformou procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) (viz část 1.3.1). V systému IMAS mohou orgány dohledu nyní zahájit roční hodnocení rizik podle jejich druhu dříve a mohou snadněji začlenit výsledek dalších procesů dohledu do SREP i do rámce ECB pro eskalaci opatření v oblasti dohledu.

Kromě toho byl před vstupem nařízení o digitální provozní odolnosti v platnost zaveden nový proces, který umožní automatizované přijímání hlášení závažných incidentů od dohlížených subjektů a jejich následné dohledové hodnocení v systému IMAS.

V roce 2024 došlo také ke zlepšení dalších procesů dohledu v systému IMAS. Patřily sem kontroly na místě a posuzování interních modelů, posuzování významnosti, vynucovací a sankční řízení, posouzení ozdravných plánů, program dohledových šetření a jeho provozní plánování a datové úložiště a informační služby, které vypracovávají samoobslužné zprávy a přehledy se všemi dostupnými údaji z oblasti dohledu.

Kromě toho byly na portál IMAS doplněny nové procesy, které umožňují digitální interakci mezi dohlíženými subjekty a orgány dohledu. Součástí bylo i) online sledování nevyřízených dohledových opatření a nápravných opatření, ii) kontroly na místě zaměřené na přezkum úvěrové kvality a iii) aktualizace stávajících procesů, včetně posuzování způsobilosti a bezúhonnosti, žádostí o licenci a nabytí kvalifikovaných účastí. Došlo také ke zlepšení online formuláře pro hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, což usnadnilo dohlíženým subjektům podávat nové žádosti.

6 Řízení evropského bankovního dohledu

6.1 Požadavky na odpovědnost

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu (dále též „EP“) a Radě Evropské unie, jak stanoví nařízení o SSM. Podle uvedeného nařízení úkoly ECB týkající se dohledu podléhají náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB klade velký důraz na dodržování a plné uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB. V průběhu let ECB rozšířila svoji spolupráci s Evropským parlamentem nad rámec aktivit, které jsou uvedeny v interinstitucionální dohodě, což dále zdůrazňuje význam, jejž ECB přikládá odpovědnosti.

V roce 2024 vystoupila předsedkyně Rady dohledu před Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu na třech pravidelných veřejných slyšeních. Na veřejném slyšení 21. března předsedkyně představila výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2023. Další dvě pravidelná veřejná slyšení se konala 2. září a 18. listopadu. Předmětem diskusí byly náročné úkoly pro banky, mezi něž patří zejména makroekonomická nejistota, digitalizace a klimatická, environmentální a geopolitická rizika. Předsedkyně rovněž hovořila o aktuálních krocích, které usilují o posílení dohledu. Diskuse se soustředily na provádění konceptu Basel III a legislativních dokumentů na posílení bankovní unie, mezi něž patřil přezkum rámce krizového řízení bank a pojištění vkladů a evropský systém pojištění vkladů.

V roce 2024 předsedkyně Rady dohledu odpověděla na tři písemné dotazy poslanců Evropského parlamentu, které se týkaly záležitostí souvisejících s bankovním dohledem, a v souladu se zpravodajskou povinností ECB vůči národním parlamentům odpověděla na jeden písemný dotaz poslance národního parlamentu. Všechny písemné odpovědi poslancům byly zveřejněny na internetových stránkách bankovního dohledu. Dopisy se týkaly úrokových sazeb z vkladů, hypoték na domy s vadnými tvárnicemi, kapitálových požadavků a konkurenceschopnosti unijních bank, jakož i provozní odolnosti během digitální transformace.^[51]

V souladu s interinstitucionální dohodou ECB také Evropskému parlamentu zpřístupnila záznamy ze zasedání své Rady dohledu a souhrny jejích seminářů.

Kromě toho bankovní dohled ECB v zájmu další podpory dialogu s Evropským parlamentem reagoval na připomínky a návrhy Evropského parlamentu v jeho usnesení o bankovní unii – výroční zprávě za rok 2023. Ve své odpovědi se ECB vyjádřila k vývoji v bankovním sektoru a k legislativním dokumentům týkajícím se bankovního dohledu. Jednalo se o rizika úrokových sazeb a kvality aktiv, ruskou invazi na Ukrajinu, expozice bank vůči environmentálním a sociálním rizikům a rizikům v oblasti správy a řízení, rámec krizového řízení a pojištění vkladů a evropský systém pojištění vkladů, boj proti praní peněz a rozmanitost v představenstvech a dozorčích radách finančních institucí.

Pokud jde o interakce s Radou EU v roce 2024, předsedkyně Rady dohledu se 13. května a 4. listopadu zúčastnila dvou výměn názorů s Euroskupinou. Přibližně v době konání těchto diskusí zveřejnila ECB přehled svých relevantních činností dohledu^[52]. Mezi hlavní projednávaná témata patřilo prvních deset let evropského bankovního dohledu, stav evropského bankovního systému ve stávajícím makroekonomickém a geopolitickém prostředí, priority dohledu a regulatorní a institucionální otázky.

6.2 Transparentnost a komunikace

V roce 2024 přednesli předsedkyně a místopředseda Rady dohledu 33 projevů a zástupci ECB 11 projevů. Celkově poskytli 23 rozhovorů a zveřejnili devět blogových příspěvků a komentářů. Předsedkyně také uspořádala jednu tiskovou konferenci o výsledcích procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) za rok 2024. Bankovní dohled ECB vydal dva díly podcastu a zveřejnil 22 tiskových zpráv, ale i další výstupy, např. dopisy poslancům EP, pokyny bankám a statistiky dohledu. Čtvrtletní zpravodaj Supervision Newsletter, digitální publikace s více než 10 000 odběrateli, poskytoval informace a aktuality týkající se stávajících projektů a zjištění v oblasti dohledu. ECB se rovněž angažuje na sociálních sítích, kde upozorňuje na témata spojená s evropským bankovním dohledem a pomocí kvízů a krátkých videí mladšímu publiku vysvětluje základní pojmy.

V roce 2024 provedl bankovní dohled ECB svůj první zátěžový test kybernetické odolnosti a zahájil tři veřejné konzultace. Tyto konzultace se týkaly všeobecných zásad řízení a kultury rizik (viz část 1.2.3.1), všeobecných zásad externího zajišťování cloudových služeb (viz box 1) a revidovaných politik týkajících se možností a případů vlastního uvážení dostupných orgánům dohledu v rámci práva EU (viz box 3). V návaznosti na přezkum SREP provedený skupinou odborníků a zpětnou vazbu od Evropského účetního dvora provedla ECB revizi SREP, aby její procesy dohledu byly i nadále účinné a efektivní. Hlavní rysy nového SREP nastínil příspěvek předsedkyně na blogu a nejčastější dotazy (viz část 1.3.1).

Na podporu dialogu s odborníky na trh uspořádala ECB dvě zasedání Kontaktní skupiny bankovního dohledu pro trh, přičemž diskuse se zaměřily na výhled rizik pro evropský bankovní sektor, oceňování bank v mezinárodním kontextu a jejich IT a kybernetickou odolnost. Kromě toho se předsedkyně Rady dohledu při návštěvách vnitrostátních příslušných orgánů také ve 13 zemích setkala se zástupci organizací občanské společnosti.

V roce 2024 ECB odpověděla na 923 dotazů veřejnosti na témata bankovního dohledu. Konkrétně se jednalo o dotazy týkající se klimatického rizika, zátěžového testu kybernetické odolnosti, bankovních licencí a povolení k činnosti a pravidel a rámců dohledu, zejména pokud jde o interní modely. V návštěvnickém centru uspořádala ECB přednášky o bankovním dohledu pro 469 účastníků a 12 798 návštěvníkům představila klíčové úkoly ECB a základy evropského bankovního dohledu.

6.3 Rozhodování

6.3.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

V roce 2024 se uskutečnilo 14 zasedání Rady dohledu ECB. Šest zasedání se konalo ve Frankfurtu nad Mohanem a jedno na Kypru. Ostatní zasedání se konala prostřednictvím videokonference.

Kromě toho Rada dohledu na pozvání Banka Slovenije uspořádala v říjnu 2024 strategický výjezd do Lublaně.

Řídicí výbor^[53] Rady dohledu zasedal v roce 2024 čtyřikrát, pokaždé prostřednictvím videokonference.

Řídicí výbor uspořádal dalších 12 zasedání se zaměřením na digitalizaci, zjednodušení procesů SSM a integraci SSM. Všechna tato zasedání se konala prostřednictvím videokonference a zúčastnit se mohli všichni členové Rady dohledu, kteří projevili zájem.

V roce 2024 přijala ECB 2 174 dohledových rozhodnutí^[54] týkajících se konkrétních dohlížených subjektů (obrázek 2). Z toho 1 312 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 845 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Tato čísla zahrnují 123 operací (např. zřízení poboček), které ECB implicitně schválila tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (50,7 %), kapitálu (12,2 %), vnitrostátních pravomocí (9,0 %), interních modelů (6,9 %), SREP (4,4 %) a kvalifikovaných účastí (4,2 %).

Kromě návrhů rozhodnutí v konečném znění týkajících se jednotlivých bank, které byly předloženy k přijetí Radě guvernérů, rozhodla Rada dohledu také o několika horizontálních otázkách. Tato rozhodnutí se týkala především technologické strategie SSM na období 2024–2028, dohledu nad riziky v oblasti IT, zátěžového testu kybernetické odolnosti v roce 2024, provádění nařízení o digitální provozní odolnosti v rámci dohledu, přezkumu rámce ECB pro uplatňování možností a případů vlastního uvážení, klimatických a environmentálních otázek, dalšího zdokonalení rámce SREP a priorit dohledu na období 2025–2027. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly ze zástupců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů, kteří prováděli přípravné práce na příslušných tématech.

Některá rozhodnutí Rady dohledu navíc vyústila ve vypracování veřejných všeobecných zásad, zpráv a přezkumů, jako je aktualizace všeobecných zásad ECB týkajících se interních modelů.

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.^[55]

Od ledna 2024 požadovalo 32 z celkového počtu 113 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině.

Obrázek 2

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2024

6.3.2 Činnost Správní revizní komise

Správní revizní komise (dále též „ABoR“) je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověřeni úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum.

V roce 2024 ABoR obdržela čtyři žádosti o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu (tabulka 14). Sekretariát ABoR rovněž obdržel další korespondenci, která byla předána příslušným organizačním složkám ECB. ABoR uspořádala 21 zasedání, z nichž 15 bylo virtuálních a šest prezenčních (včetně externího zasedání v chorvatském Záhřebu).

Dvě žádosti o přezkum se týkaly nabytí kvalifikované účasti. V obou věcech ABoR po vyslechnutí žadatelů navrhla Radě dohledu, aby bylo rozhodnutí nahrazeno rozhodnutím se stejným obsahem. Třetí žádost, která se týkala odnětí licence, ABoR shledala nepřípustnou. Čtvrtou žádost žadatel vzal zpět.

ABoR rovněž zveřejnila dokument, v němž podrobně popisuje své činnosti za posledních deset let.

V roce 2024 komisi ABoR předsedal Pentti Hakkarainen. Jejími dalšími členy byli André Camilleri (místopředseda), F. Javier Aríztegui Yáñez, René Smits a Christiane Campillová. Náhradníkem byl Damir Odak. Mandáty A. Camilleriho, F. J. Aríztegui Yáñeze a R. Smitse skončily v září 2024. Rada guvernérů jmenovala jejich nástupce na období pěti let, jimiž se stali Edouard Fernandez-Bollo, Ilias Plaskovitis a Verica Trstenjaková. Současné složení ABoR je k dispozici na internetové stránce ECB věnované ABoR.

6.3.3 Oblasti působnosti zástupců ECB v Radě dohledu

Podle nařízení o SSM a rozhodnutí ECB 2014/4^[56] jmenuje Rada guvernérů do Rady dohledu čtyři zástupce ECB. Ti poskytují podporu předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu a zastupují bankovní dohled ECB dovnitř i navenek.

V roce 2024 byli zástupci ECB v Radě dohledu Kerstin af Jochnicková, Edouard Fernandez-Bollo, Elizabeth McCaulová a Anneli Tuominenová. V průběhu roku skončila funkční období K. af Jochnickové, E. Fernandeze-Bolla a E. McCaulové. Jejich nástupci Rada guvernérů jmenovala Patricka Montagnera, Sharon Donneryovou a Pedra Machada.

6.4 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídící pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje jednotný kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu v pravidlech pro zaměstnance ECB a obecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, Kancelář pro compliance, správu a řízení a Výbor pro etiku a compliance.

Rozšířená pravidla pro soukromé finanční transakce a s tím související povinnosti týkající se transparentnosti (v platnosti od roku 2023) vedly k tomu, že Etickému výboru bylo předloženo více žádostí, zejména pokud jde o získání předchozího povolení k prodeji aktiv z dřívější doby. Od roku 2024 ECB také začala jako přílohu k ročním prohlášením o zájmech zveřejňovat soukromé finanční transakce prováděné vysoce postavenými úředníky ECB během předchozího kalendářního roku.

Etický výbor jako každý rok na základě svého mandátu posoudil prohlášení o zájmech předložená členy Rady dohledu a následně je zveřejnil na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Výbor reagoval také na žádosti o poradenství podané vysoce postavenými úředníky ECB, kteří vykonávají bankovní dohled, a v této souvislosti vydal 16 stanovisek, z nichž většina se týkala oznámení po skončení pracovního poměru. Stanoviska Etického výboru jsou zveřejňována na internetových stránkách ECB po šesti měsících od data jejich vydání.

Kancelář pro compliance, správu a řízení i nadále v roce 2024 pokračovala v úsilí o digitalizaci, jehož cílem je poskytovat zaměstnancům etické poradenství rychlejším a uživatelsky přívětivějším způsobem. V roce 2024 bylo pracovníkům kanceláře podáno 3 070 žádostí o informace, přičemž v roce 2023 jich bylo 2 767. Přibližně 44 % žádostí o radu zaslali pracovníci bankovního dohledu ECB. V neposlední řadě došlo k posílení sledování rizik v oblasti správy a řízení, a to začleněním prohlášení o neexistenci střetu zájmů vedoucích a členů kontrolních týmů do portálu IMAS.

Graf 7

Přehled žádostí přijatých od pracovníků bankovního dohledu ECB v roce 2024

(počet žádostí)

Kromě školení a e-learningových programů pořádala Kancelář pro compliance, správu a řízení také informační kampaně o etickém rámci, například Dny otevřených dveří na téma etika pro nově příchozí a Dny etické osvěty v říjnu, a podílela se na osvětové kampani v rámci celé ECB týkající se oznamování porušení předpisů (whistleblowing). V rámci Světového dne etiky 2024 byly pro všechny zaměstnance za podpory vedení ECB připraveny osvětové stánky na téma etika a opakovací školení o pravidlech pro soukromé finanční transakce, období po ukončení pracovního poměru, setkávání se třetími stranami a přijímání darů a projevů pohostinnosti.

S cílem zabránit skutečnému nebo domnělému „efektu otáčivých dveří“ posuzovala Kancelář pro compliance, správu a řízení možné střety zájmů v případech, kdy zaměstnanci zvažovali pracovní nabídky ze soukromého sektoru, informovala o platných pravidlech a případně uložila vhodná zmírňující opatření. Mezi zaměstnanci, kteří v průběhu roku 2024 rezignovali na svou funkci, došlo v šesti případech v souladu s etickým rámcem k dočasnému zákazu zahájení jiné pracovní činnosti. V devatenácti případech byla uložena další ochranná opatření jako např. přeřazení úkolů, převedení zaměstnanců na jiná pracovní místa nebo omezení přístupových práv, aby se zabránilo efektu otáčivých dveří, čímž se fakticky internalizovalo přechodné období.

Kancelář pro compliance, správu a řízení jako každý rok sledovala dodržování pravidel soukromých finančních transakcí zaměstnanců a vysoce postavených úředníků ECB. Stejně jako v předchozích letech kontrola odhalila pouze omezený počet případů neplnění požadavků, z nichž přibližně 55 % se týkalo zaměstnanců bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná závažná porušení pravidel.

Výbor pro etiku a compliance slouží jako fórum pro výměnu a spolupráci v rámci Eurosystému a SSM, které se zaměřuje na záležitosti týkající se etiky a bezúhonnosti. V roce 2024 výbor pokračoval v zavádění etických obecných zásad v rámci SSM a Eurosystému a pořádal tematická setkání s externími řečníky, kterých se účastnili zástupci z 50 evropských a mezinárodních institucí. U příležitosti Světového dne etiky zahájil Výbor pro etiku a compliance plakátovou kampaň na téma „Etika: náš společný kompas“. Plakáty byly ve všech jazycích EU a kladly důraz na společné pevné odhodlání chovat se eticky.

6.5 Zásada oddělení úkolů v oblasti měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu

V roce 2024 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB^[57] byla uvedená výměna informací podmíněna požadavkem na potřebu přístupu k informacím: každá funkce politiky musela prokázat, že informace požadované od druhé funkce jsou nezbytné pro dosažení cílů její politiky.

Podle rozhodnutí ECB/2014/39 je vyžadován souhlas Výkonné rady s výměnou neanonymizovaných údajů společného výkaznictví (COREP) a finančního výkaznictví (FINREP), jiných nezpracovaných údajů a informací obsahujících hodnocení nebo strategická doporučení. Organizační složky obou funkcí politiky ECB si tyto údaje vyměňovaly na základě rámce, který schválila a pravidelně přezkoumává Výkonná rada.

V případech, kdy se požadované informace týkaly anonymizovaných údajů nebo informací, které nejsou politicky citlivé, byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo ze strany funkce politiky ECB, jež informace vlastnila, v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39.

Sdílení údajů souvisejících s dopadem ruské invaze na Ukrajinu na bankovní sektor, které bylo aktivováno v únoru 2022 na základě ustanovení o naléhavých situacích obsaženého v článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39, pokračuje v závislosti na přísném uplatňování požadavku potřeby přístupu k informacím.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebyl zapotřebí zásah Mediační komise.

7 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

7.1 Výdaje za rok 2024

Nařízení o SSM ukládá ECB, aby vyčlenila přiměřené zdroje k účinnému plnění svých úkolů dohledu. Tyto zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatku za dohled hrazeného subjekty, které podléhají přímému a nepřímému dohledu ECB. ECB vyvíjí veškeré úsilí o změnu priorit a optimalizaci svých zdrojů s cílem zajistit, aby funkční složka pro dohled mohla v měnícím se prostředí adekvátně plnit své úkoly, čímž se v souladu se závazkem celé organizace ke stabilizaci nákladů zvýší účinnost a omezí náklady.

Výdaje vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně rozpoznatelné. Tvoří je přímé náklady funkce dohledu ECB. Funkce dohledu také využívá sdílené služby poskytované podpůrnými organizačními složkami ECB^[58].

Rozpočtová pravomoc ECB je svěřena Radě guvernérů. Ta přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá Rozpočtový výbor složený ze členů ze všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. Rozpočtový výbor je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se plánování a sledování rozpočtu.

V roce 2024 činily skutečné roční výdaje na úkoly ECB v oblasti dohledu 680,6 mil. EUR, což je o 3,0 % více než odhad 661,0 mil. EUR oznámený v březnu 2024. Odráží se zde lepší čerpání rozpočtu oproti očekáváním, které v roce 2024 dosáhlo 97,4 % z 698,9 mil. EUR plánovaných výdajů na úkoly v oblasti dohledu.

Klasifikace v tabulce 15 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které budou získány zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný) podle článku 8 nařízení o poplatcích^[59].^[60] V tabulce 16 jsou k dispozici podrobnější informace o výdajích podle vykonávané činnosti.

Výdaje na úkoly v oblasti dohledu v roce 2024 vzrostly o 4,2 % ve srovnání s rokem 2023, kdy činily 653,5 mil. EUR. V tomto meziročním zvýšení celkových výdajů o 27,1 mil. EUR se odráží vyšší využití plánovaného rozpočtu ve všech funkcích dohledu i přetrvávající dopad inflace. Kromě toho vedly posílené dohledové aktivity, zejména ty, které se týkají komplexního přezkumu portfolia pákového financování (viz část 1.3.5) a pravidelných přezkumů kvality aktiv, k vyšším nákladům na dohled na dálku a kontrolní funkci.^[61] Obdobně v roce 2024 vzrostly rovněž náklady týkající se politické, poradní a regulatorní funkce a funkce statistiky dohledu, což bylo způsobeno pokračujícím vývojem a zdokonalováním informačních systémů zaměřených na bankovní dohled. Náklady na makroobezřetnostní úkoly byly naopak nižší, neboť v roce 2024 neproběhly žádné celounijní zátěžové testy koordinované Evropským orgánem pro bankovnictví.

Vedle vnitřních zdrojů využívá ECB externí poradenské služby za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným vedením, obzvláště během období vysokého pracovního vytížení. V roce 2024 ECB vynaložila 42,1 mil. EUR na poradenské služby pro hlavní úkoly dohledu, což je o 8,2 mil. EUR více než v roce 2023. Tyto výdaje zahrnovaly 11,3 mil. EUR na vývoj informačních systémů, 18,7 mil. EUR na iniciativy v oblasti dohledu (viz části 2.1.1.2 a 1.3.5) a 11,8 mil. EUR na úkoly dohledu na místě včetně přeshraničních misí. Více informací o těchto činnostech naleznete v kapitole 1. Kromě toho vznikly náklady na poradenství ve výši 10,5 mil. EUR. Tyto náklady se týkaly oblastí, které podporují funkci dohledu ECB, a souvisely především s provozem a údržbou IT systémů.

V porovnání s rokem 2023 v roce 2024 vzrostly výdaje na služební cesty související s činnostmi dohledu o 1,7 mil. EUR, celkové výdaje tedy činily 13,1 mil. EUR. Odráží se zde zvýšené náklady spojené s internalizací zdrojů pro činnosti na místě a také vyšší ceny související se služebními cestami.

Rozdělení nákladů na výdaje přímo přiřaditelné k úkolům dohledu ECB a výdaje na sdílené služby bylo zhruba podobné jako v předchozím roce (graf 8).

Graf 8

Náklady na úkoly dohledu ECB podle nákladových kategorií

(v mil. EUR)

Přímo přiřaditelné výdaje, které v roce 2024 dosahovaly výše 410,5 mil. EUR, se skládají z hlavních osobních nákladů v oblasti dohledu, iniciativ v oblasti dohledu (včetně nákladů souvisejících s přezkumy kvality aktiv) a dalších provozních výdajů, jako jsou náklady na služební cesty a školení. Rovněž zahrnují běžné výdaje na specializované informační technologie, jako jsou systém SSM pro správu informací dohledu (dále též „IMAS“), platforma pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (dále též „STAR“) a související projekty, a také výdaje na vývoj dohledových technologií (viz část 5.2.1).

Výdaje v kategorii sdílených služeb činily 270,2 mil. EUR a zahrnovaly služby, které využívá jak funkce centrálního bankovnictví, tak funkce dohledu.^[62] Tyto náklady si tyto dvě funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování nákladů, který uplatňuje standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku, kancelářské prostory a počet žádostí o překlad. Jelikož je ECB odhodlána důsledně prosazovat zvyšování efektivnosti, metody pro rozdělování nákladů neustále zlepšuje.

Přímo přiřaditelné výdaje na informační technologie a související projekty obsahovaly v roce 2024 náklady na amortizaci systému IMAS a platformy STAR ve výši 18,9 mil. EUR.

Celkové výdaje na přímo připsatelné náklady se ve srovnání s rokem 2023 v roce 2024 zvýšily o 7,5 mil. EUR, což je odrazem intenzivnějších činností souvisejících s iniciativami v oblasti dohledu a vývojem a údržbou informačních systémů zaměřených na bankovní dohled. Nárůst těchto nákladových kategorií o 14,6 mil. EUR byl kompenzován nižšími osobními náklady ve srovnání s rokem 2023, neboť v roce 2024 nebyly provedeny žádné zátěžové testy konané jednou za dva roky. Osobní náklady na interní zaměstnance podílející se na činnostech a iniciativách v rámci dohledu se zaznamenávají v kategorii iniciativ dohledu, a nikoli v kategorii osobních nákladů.

Meziroční nárůst nákladů na sdílené služby odráží náklady spojené s investicemi do IT hardwaru a IT služeb zařazených do kategorie IT služby. Další nárůst nákladů na všechny sdílené služby obecně odpovídal míře inflace, ale také se zde odrážely dodatečné náklady za rok 2024, mezi něž patří příspěvky ECB na rozšíření Evropské školy Frankfurt (služby v oblasti lidských zdrojů).

7.2 Výhled v oblasti poplatků za dohled ECB v roce 2025

Plánovaný rozpočtový strop pro úkoly v oblasti dohledu na rok 2025 činí 703,8 mil EUR. Vzhledem k trendu čím dál lepšího využívání rozpočtu ECB v příštím roce očekává téměř plné využití těchto plánovaných výdajů. Tento odhad počítá s pokračujícími investicemi do dohledových technologií a zahrnuje dodatečný rozpočet na nový mandát vyplývající z nařízení o digitální provozní odolnosti jakož i náklady na celounijní zátěžové testy plánované na rok 2025 (provádí se jednou za dva roky). Dále se v roce 2025 očekávají náklady na přechod, neboť se ECB stěhuje ze tří budov do dvou.^[63] Tyto vyšší náklady se vykompenzují snížením výdajů na amortizaci systému IMAS a platformy STAR a i nadále budou omezovány díky pokračujícímu závazku ECB stabilizovat náklady.

Roční poplatek za dohled za rok 2025, který má být vybírán v roce 2026, bude vypočítán teprve na konci období placení poplatku za rok 2025 a bude obsahovat skutečné výdaje za celý rok 2025 očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, úroky z prodlení a nedobytné poplatky.

Poměr celkové částky, která má být pro každou kategorii vyměřena za rok 2025, se v případě významných institucí odhaduje na 95,8 % a v případě méně významných institucí na 4,2 %.

7.3 Poplatkový rámec v roce 2024

Nařízení o poplatcích a související rozhodnutí^[64] společně s nařízením o SSM vytváří právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled k pokrytí výdajů vzniklých ECB v souvislosti s úkoly dohledu.

7.3.1 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku 2024

Roční poplatek za dohled, který má být vyměřen za období placení poplatku za rok 2024, činí 680,6 mil. EUR. Téměř bezezbytku se skládá ze skutečných ročních nákladů za rok 2024 ve výši 680,6 mil. EUR, plus očištění o (netto) náhradu jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku ve výši 4 538 EUR a o obdržené úroky z prodlení ve výši 78 283 EUR, což představuje celkovou úpravu ve výši 73 746 EUR.

Roční poplatek za dohled lze rovněž očistit o odepsané nedobytné částky. Taková úprava nebyla v roce 2024 nutná.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí podle statusu dohlíženého subjektu (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu ECB. Výdaje se přidělují významné nebo méně významné instituci dle metodiky, která se na základě skutečně prováděných úkolů dohledu průběžně přehodnocuje.

Za rok 2024 činí celková částka vyměřená významným institucím 651,4 mil. EUR a méně významným institucím 29,2 mil. EUR, což představuje 95,7 %, respektive 4,3 % celkových nákladů na úkoly dohledu.

7.3.2 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni subjektu nebo skupiny se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené subjekty.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

7.4 Další výnosy související s úkoly dohledu ECB

ECB je oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě nedodržení použitelného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí v případě, že jsou předchozí rozhodnutí o sankcích pozměněna nebo zrušena. Související částky jsou vykázány ve výsledovce ECB. V roce 2024 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 15,6 mil. EUR.

8 Právní nástroje přijaté ECB

Mezi právní nástroje přijaté ECB patří nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny určené vnitrostátním příslušným orgánům. V této kapitole jsou uvedeny právní nástroje v oblasti bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2024 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a na portále EUR-Lex. Jsou zde právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM a jiné relevantní právní nástroje.

8.1 Nařízení ECB

V oblasti bankovního dohledu ECB v roce 2024 nepřijala žádná nařízení.

8.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2024/8
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/871 ze dne 8. března 2024 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2023 (ECB/2024/8) (Úř. věst. L 2024/871, 21.3.2024)

ECB/2024/10
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/902 ze dne 12. března 2024, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2021/1486, kterým se přijímají vnitřní pravidla týkající se omezení práv subjektů údajů v souvislosti s úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi (ECB/2021/42) (ECB/2024/10) (Úř. věst. L 2024/902, 22.3.2024)

ECB/2024/18
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2023 ze dne 3. července 2024, kterým se mění rozhodnutí ECB/2004/2, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (ECB/2024/18) (Úř. věst L 2024/2023, 25.7.2024)