Nejčastější dotazy k tomu, jak jsme zjednodušili SREP

Poslední aktualizace 24. srpna 2026

Proč jsme provedli přezkum procesu SREP?

Prostředí, v němž bankovní dohled ECB působí, se ustavičně mění v důsledku strukturálních změn, vnějších šoků a nových rizik, které vytvářejí prostředí vysoké nejistoty. Abychom mohli i nadále plnit svůj mandát, kterým je zachování bezpečnosti a zdraví evropských bank, přezkoumali jsme v roce 2024 naši pravidelnou kontrolu stavu bank – proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP). Zastřešujícím cílem bylo zvýšit jeho účinnost a účelnost s přihlédnutím ke zpětné vazbě z přezkumu procesu SREP provedeného odbornou skupinou a ze zprávy zveřejněné Evropským účetním dvorem, ale i ke zpětné vazbě od dalších zainteresovaných stran ohledně toho, jak SREP zjednodušit.

Čeho jsme chtěli reformou procesu SREP dosáhnout?

Reforma zavedla jednodušší a pružnější postupy dohledu a kratší harmonogram procesu SREP. Dále usiluje o podporu a udržování kultury dohledu, která se intenzivněji zaměřuje na klíčová rizika, prosazuje kvalitativní úsudek týkající se jednotlivých bank a v případě potřeby vybízí k důrazným a včasným opatřením. V neposlední řadě nám změny nyní pomáhají srozumitelněji komunikovat s bankami, nad nimiž vykonáváme dohled, a dosáhnout toho, aby naše práce byla účinnější, transparentnější a předvídatelnější.

Jak jsme SREP změnili?

• Soustředěnější hodnocení rizik: Zvýšili jsme flexibilitu orgánů dohledu, pokud jde o stanovení priorit a zaměření hodnocení na klíčová rizika. Orgány dohledu nyní používají přístup víceletého hodnocení SREP, který jim namísto každoročního přezkumu všech rizik umožňuje hloubkový přezkum všech relevantních rizik během víceletého období, což je v souladu s rámcem rizikové tolerance. Tento flexibilní přístup umožňuje našim společným týmům dohledu účinněji přidělovat zdroje, aniž by došlo k oslabení našich standardů dohledu.
• Lepší integrace činností dohledu: Posílili jsme integraci plánování kontrol na místě, hloubkových analýz a horizontálních tematických přezkumů s cílem poskytnout strukturovaný a komplexní přehled o rizicích bank. Lepší procesy plánování činností dohledu mohou maximalizovat součinnost a pomoci bankám lépe porozumět prioritám dohledu.
• Využití úplného souboru nástrojů dohledu: Vylepšujeme náš eskalační rámec s cílem motivovat orgány dohledu k tomu, aby v případě, že nedostatky nejsou rychle napraveny, využívaly celý soubor nástrojů dohledu. Soubor nástrojů zahrnuje mimo jiné závazné kvalitativní požadavky a donucovací a sankční opatření.
• Lepší komunikace: Rozhodnutí vyplývající ze SREP se nyní přímo zabývají hlavními riziky a očekáváními v oblasti dohledu. Revidovali jsme naše všeobecné zásady tak, aby v případě, že z hodnocení nevyplynou žádné podstatné změny v rizikovém profilu banky a není třeba vydat žádné nové požadavky, mohla být rozhodnutí vyplývající ze SREP aktualizována méně často než jednou ročně.
• Stabilnější metodika: Zjednodušili jsme naše metodiky dohledu a zvýšili jejich stabilitu. Příručku k procesu SREP nyní aktualizujeme méně často – změny seskupujeme a zveřejňujeme pouze v konkrétních letech, abychom nové prvky nezaváděli každý rok. Stabilní metodický rámec rovněž zajišťuje konzistentnost hodnocení v rámci procesu SREP v průběhu času. Díky tomu je dohled pro banky předvídatelnější a výsledky procesu SREP lze přesněji srovnávat v průběhu času a napříč institucemi.
• Lepší využívání IT systémů a analytických nástrojů: Naše průběžná digitální agenda zahrnuje rozsáhlé investice do informačních systémů a datových analytických nástrojů s cílem zavést pokročilé technologie, jako je generativní umělá inteligence, které podpoří orgány dohledu při běžných úkolech.

Jak jsme změnili harmonogram procesu SREP?

Harmonogram procesu SREP byl optimalizován v roce 2025. Proces nyní končí každý rok koncem října, což je dříve než před provedením úprav. Změny zajišťují včasné informování bank o konečných rozhodnutích vyplývajících ze SREP a zároveň jsou v souladu s cíli účinnosti v rámci iniciativy na reformu procesu SREP a zefektivňují dohled.

Klíčové mezníky:

• Jednání v rámci dohledového dialogu začínají koncem června a jsou ukončena do poloviny července. Tento harmonogram vyžaduje, aby banky provedly veškeré nezbytné úpravy svých plánů a účinně se připravily na smysluplná jednání v oblasti dohledu.
• Lhůta pro slyšení začíná počátkem srpna. Jelikož se časově shoduje s obdobím letních dovolených, bylo právo být vyslechnut prodlouženo ze dvou na čtyři týdny do konce měsíce, což bankám poskytuje více času na posouzení návrhů rozhodnutí vyplývajících ze SREP a na uplatnění jejich práva být vyslechnut.
• Konečná rozhodnutí vyplývající ze SREP jsou oznamována do konce října, a nikoli v prosinci, jak tomu bylo před reformami. Orgány dohledu jsou odhodlány zkrátit dobu svého rozhodování, což má také podpořit a zlepšit plánování následujícího cyklu dohledu.

Jak jsme vylepšili šablonu pro rozhodnutí vyplývající ze SREP?

Rozhodnutí vyplývající ze SREP jsou nyní jednodušší a zaměřují se na nejdůležitější rizika a dohledová opatření tak, aby obavy v oblasti dohledu byly bankám jasně sděleny.

Formát rozhodnutí vyplývajících ze SREP byl revidován, aby se zlepšila srozumitelnost a zaměření. Hlavní obavy a příslušné požadavky jsou nyní uváděny ve zvláštních oddílech rozhodnutí vyplývajícího ze SREP. Kvalitativní požadavky a doporučení jsou uváděny v příloze, což bankám umožní rychle určit klíčová opatření a zároveň stále mít přístup k důkladnému vysvětlení očekávání v oblasti dohledu. Banky v každém případě upozorňujeme, že musí včas přijmout návazná opatření týkající se veškerých dohledových opatření sdělovaných během roku.

Tento vylepšený formát zvyšuje transparentnost a pomáhá bankám porozumět výsledkům procesu SREP. Nepřináší změnu zaměření dohledu nebo jeho omezení. V důsledku tohoto revidovaného formátu jsme přestali používat „dopisy vedení“ jako průvodní dokumenty k rozhodnutím vyplývajícím ze SREP. Tuto komunikaci doplňují jednání v rámci dohledového dialogu, která poskytnou další podrobnosti, jež by banky měly sdílet se svým představenstvem anebo dozorčí radou.

Jak jsme změnili opatření přijatá v návaznosti na zjištění v oblasti dohledu?

Vypracovali jsme nový stupňovitý přístup ke způsobu, jakým navazujeme na zjištění a opatření v oblasti dohledu. Tento přístup pomáhá orgánům dohledu zaměřit se na nejvýznamnější problémy a usnadňuje jim proces přijímání opatření v návaznosti na méně závažná zjištění. Co to znamená?

• V případě méně závažných zjištění (všech zjištění kategorie F1 a většiny kategorie F2) se standardně postupuje zasláním „upomínky k nápravě“ (doporučení) nebo v rámci posuzování interního modelu „upomínky k dodržování předpisů“ (povinnost). K nápravě těchto zjištění bankám jednoduše stačí jen potvrdit, že přijaly dostatečná opatření, která zajistí dodržování předpisů, což znamená, že nemusí předložit další dokumentaci. Pro případné budoucí namátkové kontroly ex post však musí po dobu pěti let uchovávat veškeré důkazy prokazující, že tyto problémy byly řádně vyřešeny. Opatření pro zjištění kategorie F1 a F2 mají standardizované znění a automaticky stanovenou lhůtu, pokud společný tým dohledu nerozhodne jinak.
• V případě závažných zjištění (kategorie F3 a F4) společné týmy dohledu pokračují v běžném sledování.
• Náš externí portál bankám umožňuje kdykoli získat přístup ke stavu všech zjištění a opatření a u opatření v rámci stupňovitého přístupu potvrdit uzavření.

Řešení méně závažných zjištění je na odpovědnosti bank, přičemž by měly postupovat podle příslušného způsobu vnitřního řízení. Společné týmy dohledu aktivně nekontrolují, jak banky tato zjištění vyřešily. Mohou však provádět namátkové kontroly. Pokud se objeví jakékoli nesrovnalosti týkající se stavu nápravy, společné týmy dohledu je zohlední ve svých probíhajících hodnoceních a případně mohou formulovat nová konkrétní zjištění. V závislosti na povaze a případném opakování problému by to mohlo vést k dohledové následné činnosti nebo v závažnějších případech k donucovacím opatřením.

Kdy začala ECB používat novou metodiku požadavků v rámci 2. pilíře?

Revidovaná metodika požadavků v rámci 2. pilíře (P2R) byla zveřejněna 18. listopadu 2025 a ECB ji začala používat na začátku cyklu SREP 2026. Požadavky v rámci 2. pilíře vycházející z nové metodiky se použijí od 1. ledna 2027. Další podrobnosti naleznete na našich internetových stránkách věnovaných P2R.

Co nám ukázala zkouška nanečisto? Změní se kapitálové požadavky?

V roce 2025 jsme provedli zkoušku nanečisto, abychom vyhodnotili dopad změn. Zpětná vazba od orgánů dohledu potvrzuje, že nová metodika je jednodušší a snadněji použitelná než předchozí přístup a nadále zajišťuje, aby požadavky v rámci 2. pilíře byly stanoveny v souladu s hodnocením rizik v rámci SREP. Způsob, jakým přezkoumáváme a hodnotíme rizika, kterým jednotlivé banky čelí, se tím nezmění.

Vzhledem k tomu, že revidovaná metodika zůstává úzce spjata s hodnoceními rizik v rámci SREP, která odrážejí náš dohledový názor na rizikový profil každé banky, neočekáváme, že povede k náhlým změnám kapitálových požadavků na systémové úrovni. Požadavky v rámci 2. pilíře pro evropské banky budou i nadále odrážet individuální rizikové profily bank a jejich vnitřní kontrolní mechanismy, které mají zavedeny k řešení rizik, s nimiž se potýkají.

Co přechod na novou metodiku v praxi znamená pro banky?

Revidovaná metodika je uplatňována v rámci procesu SREP, jehož výsledek zůstává hlavním prostředkem pro informování bank o očekáváních a požadavcích v oblasti dohledu. I když se přístup ke stanovení P2R mění, banky budou i nadále dostávat jasné informace o tom, jak jednotlivá hodnocení rizik přispívají ke konečnému výsledku.

Nová metodika usnadňuje bankám pochopit výsledky v rámci 2. pilíře a reagovat na ně.

Jak revidovaná metodika P2R zohledňuje doporučení obsažená ve zprávě Expertní skupiny pro SREP z roku 2023?

Rada dohledu se rozhodla přezkoumat metodiku P2R jako součást širší reformy procesu SREP, přičemž zohlednila doporučení nezávislé expertní skupiny zveřejněná v roce 2023, aby byla jednodušší a důkladnější.

Revidovaná metodika je účinná a její uplatňování mnohem jednodušší, což bylo potvrzeno zkouškou nanečisto provedenou s pracovníky dohledu. Výchozím bodem pro stanovení P2R zůstává skóre SREP, které je klíčovým prvkem naší metodiky dohledu. Nová metodika i nadále zajišťuje, aby významná rizika, kterými se (dostatečně) nezabývá 1. pilíř, mohla mít velmi přímý dopad na výsledný P2R. Úhelným kamenem metodiky zůstává uplatnění úsudku, které je však omezené a podléhá přezkumu druhou obrannou linií.

Nová metodika P2R se navíc již nespoléhá na údaje z ICAAP. Hodnocení spolehlivosti ICAAP se však nadále promítá do hodnocení v rámci procesu SREP týkajících se obchodních modelů, způsobu vnitřního řízení, kontrol rizik a jejich celkového řízení, což znamená, že může mít dopad na kapitálové požadavky. Tak je vyřešeno zejména doporučení 2.3 ze zprávy expertní skupiny z roku 2023.

Nová metodika navíc umožní, aby kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře byly ovlivňovány bezprostředněji, pokud nebudou rychle vyřešeny případné dlouhodobé nedostatky, jako jsou nedostatky týkající se vnitřních kontrol nebo otázek správy a řízení, a ostatní dohledová opatření se v souladu s doporučením 3.2 stanoveným expertní skupinou ukáží jako nedostatečná.