Nejčastější dotazy k budoucnosti procesu SREP

Poslední aktualizace 18. listopadu 2025

Proč jsme provedli přezkum procesu SREP?

Prostředí, v němž bankovní dohled ECB působí, se mění v důsledku strukturálních změn, vnějších šoků a nových rizik, které vytvářejí prostředí vysoké nejistoty. Abychom pokračovali v plnění mandátu udržovat evropské banky v bezpečí, provedli jsme přezkum pravidelné kontroly kondice bank – proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) – s cílem zvýšit jeho účinnost a účelnost, přičemž jsme zohlednili zpětnou vazbu z přezkumu SREP provedeného expertní skupinou a zprávu zveřejněnou Evropským účetním dvorem, jakož i zpětnou vazbu od všech zainteresovaných stran o tom, jak proces SREP zefektivnit.

Čeho jsme chtěli v rámci přezkumu SREP dosáhnout?

Cílem reformy je dosáhnout jednodušších a pružnějších postupů dohledu a kratšího harmonogramu SREP. Dále usiluje o rozvoj a udržování kultury dohledu, která se intenzivněji zaměřuje na klíčová rizika, podporuje kvalitativní úsudek týkající se jednotlivých bank a v případě potřeby vybízí k důrazným a včasným opatřením. V neposlední řadě nám změny pomohou srozumitelněji komunikovat s bankami, nad nimiž vykonáváme dohled, a dosáhnout toho, aby naše práce byla účinnější, transparentnější a předvídatelnější.

Jak SREP měníme?

• Výraznější zaměření na hodnocení rizik: zvýšení flexibility orgánů dohledu, pokud jde o stanovení priorit a zaměření hodnocení na klíčová rizika. Orgány dohledu budou používat víceletý přístup, který jim namísto každoročního přezkumu všech rizik umožní podrobný přezkum všech relevantních rizik během víceletého období, což je v souladu s rámcem tolerance rizik. Tento flexibilní přístup umožní společným týmům dohledu efektivněji alokovat zdroje, aniž by došlo k oslabení našich standardů dohledu.
• Lepší integrace činností dohledu: v novém procesu SREP chceme posílit integraci plánování kontrol na místě, hloubkových analýz a horizontálních tematických přezkumů, abychom mohli poskytovat strukturovaný a komplexní přehled o rizicích bank. Zdokonalený proces plánování činností dohledu maximalizuje součinnost a umožňuje bankám lépe porozumět prioritám dohledu.
• Použití všech dostupných nástrojů dohledu: s cílem umožnit účinnější a včasnější eskalaci v případě, že nedostatky nebudou rychle napraveny. K nástrojům patří závazné kvalitativní požadavky a v případě potřeby donucovací a sankční opatření.
• Posilování komunikace: rozhodnutí SREP se přímo zabývají hlavními riziky a očekáváními v oblasti dohledu. Pokud z hodnocení nevyplynou v rizikovém profilu banky žádné podstatné změny, mohou být rozhodnutí SREP aktualizována méně často než jednou ročně.
• Stabilnější metodika: zjednodušení metodik dohledu a zvýšení jejich stability. Stabilní metodiky zajišťují konzistentnost v čase, zvyšují předvídatelnost dohledu pro banky a zlepšují srovnávání.
• Lepší využívání IT systémů a analytických nástrojů: digitální agenda ECB zahrnuje investice do informačních systémů a analýz dat od roku 2024 do roku 2028 a v rámci podpory orgánů dohledu při běžných úkolech zahrnuje pokročilé technologie, jako je generativní umělá inteligence.

Jak měníme harmonogram SREP?

Harmonogram SREP 2025 byl optimalizován a proces bude uzavřen do konce října – tedy dříve než v minulých letech. Kromě toho, že mají změny zajistit, aby byla bankám včas oznámena konečná rozhodnutí SREP, jsou také v souladu s cíli reformy SREP v oblasti účinnosti a dohled zefektivní.

Mezi klíčové milníky patří:

• Jednání v rámci dohledového dialogu by měla být zahájena koncem června a ukončena do poloviny července. Tento nový harmonogram vyžaduje, aby banky provedly veškeré nezbytné úpravy a účinně se připravily na smysluplná jednání v oblasti dohledu.
• Lhůta pro slyšení začne počátkem srpna. S ohledem na letní období se právo být vyslechnut prodlužuje ze dvou na čtyři týdny do konce měsíce, což bankám poskytuje více času na posouzení návrhů rozhodnutí SREP a na uplatnění jejich práva být vyslechnut.
• Konečná rozhodnutí SREP budou oznámena do konce října (oproti prosinci v předchozím cyklu). Orgány dohledu jsou odhodlány zkrátit dobu svého rozhodování a podpořit a zlepšit plánování následujícího cyklu dohledu.

Pokud z hodnocení vyplyne, že v rizikovém profilu instituce nedochází k významným změnám a že nejsou nutné změny stávajících opatření, mohou být rozhodnutí SREP za určitých podmínek aktualizována méně často. Tento přístup, který se dříve vztahoval na omezený počet bank, bude nyní rozšířen.

Zajišťuje rovnováhu mezi účinnou a včasnou komunikací a procesní kontrolou, což v konečném důsledku umožňuje rychlejší a pohotovější proces dohledu.

Jak vylepšujeme šablonu pro rozhodnutí SREP?

Nová rozhodnutí SREP jsou jednodušší a zaměřují se na nejdůležitější rizika a dohledová opatření tak, aby obavy v oblasti dohledu byly bankám jasně sděleny.

Formát rozhodnutí SREP 2025 byl revidován, aby se zlepšila srozumitelnost a zaměření. Zjištěné hlavní obavy a příslušné požadavky budou uvedeny ve zvláštních oddílech nového rozhodnutí SREP. Kvalitativní požadavky a doporučení budou uvedeny v příloze, což bankám umožní rychle identifikovat klíčová opatření a zároveň stále mít přístup k důkladnému vysvětlení očekávání v oblasti dohledu. Banky v každém případě upozorňujeme, že musí včas přijmout návazná opatření týkající se veškerých dohledových opatření sdělovaných během roku.

Nový formát má za cíl zvýšit transparentnost a bankám zjednodušit a usnadnit pochopení výsledků SREP. Nepřináší změnu zaměření dohledu nebo jeho omezení. V důsledku tohoto revidovaného formátu přestaneme používat „dopisy vedení“ jako doprovodné dokumenty k rozhodnutím SREP. Tuto komunikaci doplní jednání v rámci dohledového dialogu, která poskytnou další podrobnosti, jež by banky měly sdílet se svými radami.

Jakým způsobem upravujeme opatření přijatá v návaznosti na zjištění v oblasti dohledu?

Vypracovali jsme nový víceúrovňový přístup k našim opatřením přijatým v návaznosti na zjištění a opatření v oblasti dohledu. Tento přístup pomůže orgánům dohledu zaměřit se na nejvýznamnější problémy a usnadní jim proces přijímání opatření v návaznosti na méně závažná zjištění. Co to znamená?

• V případě méně závažných zjištění (všech zjištění kategorie F1 a většiny kategorie F2) se bude standardně postupovat zasláním „upomínky k nápravě“ (jako doporučení) nebo v rámci posuzování interního modelu „upomínky k dodržování předpisů“ (jako povinnost). Aby banky tato zjištění napravily, stačí jim prostě jen potvrdit, že přijaly dostatečná opatření, která povedou k dodržování platných pravidel. V takovém případě proto nebudou muset předložit další dokumentaci. Po dobu pěti let však budou muset pro případ dodatečné namátkové kontroly uchovávat veškeré materiály dokládající, že tyto problémy byly řádně řešeny. Opatření pro zjištění kategorie F1 a F2 budou mít standardizovaném znění a výchozí lhůtu, pokud společný tým dohledu nerozhodne jinak.
• V případě závažných zjištění (F3 a F4) budou společné týmy dohledu pokračovat v běžném sledování.
• Náš externí portál umožní bankám kdykoli získat přístup ke stavu všech zjištění a opatření.

Řešení méně závažných zjištění bude na odpovědnosti bank, přičemž by měly postupovat podle příslušného způsobu vnitřního řízení. Společné týmy dohledu nebudou aktivně kontrolovat, jak banky tato zjištění řešily. Mohou však provádět namátkové kontroly. Pokud se objeví jakékoli nesrovnalosti týkající se stavu nápravy, společné týmy dohledu je zohlední ve svých probíhajících hodnoceních a případně mohou formulovat nová konkrétní zjištění. V závislosti na povaze a opakování problému by to mohlo vést k přijetí dohledových návazných opatření nebo v závažnějších případech k donucovacím opatřením.

Co se stalo od posledního sdělení o revidované metodice požadavků v rámci 2. pilíře?

Od letošního března, kdy jsme veřejně informovali o revidované metodice požadavků v rámci 2. pilíře (P2R) , se událo hodně věcí. Se všemi společnými týmy dohledu jsme provedli zkoušku nanečisto, abychom se ujistili, že metodika dosahuje cílů zjednodušení a účinnosti, jakož i vyšší citlivosti vůči rizikům v rámci 2. pilíře, tj. rizikům, která nejsou vůbec nebo dostatečně pokryta v rámci 1. pilíře. Výsledky zkoušky byly uspokojivé a metodika bude zavedena v cyklu SREP 2026.

Co nám zkouška ukázala? Změní se kapitálové požadavky?

Zpětná vazba od orgánů dohledu potvrzuje, že nová metodika je jednodušší a snadněji použitelná než předchozí přístup, a nadále zajišťuje, aby požadavky v rámci 2. pilíře byly stanoveny v souladu s hodnocením rizik SREP. Způsob, jakým přezkoumáváme a hodnotíme rizika, kterým jednotlivé banky čelí, se tím nezmění.

Vzhledem k tomu, že revidovaná metodika zůstává úzce spjata s hodnocením rizik SREP a odráží náš dohledový názor na rizikový profil každé banky, neočekáváme, že by měla vůči systému za následek náhlé změny kapitálových požadavků. Kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře pro evropské banky budou i nadále odrážet individuální rizikové profily bank a jejich vnitřní kontrolní mechanismy, které mají k řešení těchto rizik zavedeny.

Co přechod na novou metodiku v praxi znamená pro banky?

Revidovaná metodika bude uplatňována v rámci procesu SREP, jehož výsledek zůstává hlavním prostředkem pro informování bank o očekáváních a požadavcích v oblasti dohledu. I když se přístup ke stanovení P2R mění, banky budou i nadále dostávat jasné informace o tom, jak jednotlivá hodnocení rizik přispívají ke konečnému výsledku.

Přechod na novou metodiku usnadní bankám pochopit výsledky týkající se 2. pilíře a reagovat na ně.

Kdy bude nová metodika požadavků v rámci 2. pilíře zavedena?

ECB bude novou metodiku používat od cyklu SREP 2026. Další podrobnosti o revidované metodice P2R byly nedávno zveřejněny zde. Požadavky v rámci 2. pilíře vycházející z nové metodiky nabudou účinnosti od 1. ledna 2027.

Jak revidovaná metodika P2R zohledňuje doporučení obsažená ve zprávě expertní skupiny pro SREP 2023?

Rada dohledu se rozhodla přezkoumat metodiku P2R jako součást širší reformy SREP, přičemž zohlednila doporučení nezávislé expertní skupiny zveřejněná v roce 2023, aby byla jednodušší a robustnější.

Revidovaná metodika je účinná a její uplatňování mnohem jednodušší, což bylo potvrzeno zkouškou nanečisto provedenou s pracovníky dohledu. Skóre SREP, které je nejsilnější stránkou naší metodiky dohledu, zůstává výchozím bodem stanovení P2R. Nová metodika nadále zajišťuje, aby mohla mít podstatná rizika, která nejsou vůbec nebo dostatečně kryta v rámci 1. pilíře, velmi bezprostřední dopad na výslednou P2R. Použití úsudku zůstává jedním z pilířů metodiky, podléhá však přesnému vymezení a také přezkumu druhou obrannou linií.

Nová metodika P2R se navíc již nespoléhá na údaje z ICAAP. Hodnocení spolehlivosti ICAAP se však nadále promítá do hodnocení obchodních modelů v rámci SREP, způsobu vnitřního řízení, kontroly rizik a jejich celkového řízení rizik a může tedy mít dopad na kapitálové požadavky. Jedná se zejména o doporučení 2.3 ze zprávy expertní skupiny z roku 2023.

Nová metodika navíc umožní, aby kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře byly ovlivňovány bezprostředněji, pokud nebudou rychle vyřešeny případné dlouhodobé nedostatky, jako jsou ty týkající se vnitřních kontrol nebo otázek správy a řízení, a ostatní opatření v oblasti dohledu se v souladu s doporučením 3.2 expertní skupiny ukáží jako nedostatečná.