Co je bankovní unie a ESFS?
NA TÉTO STRÁNCE
Co je to bankovní unie?
Bankovní unie představuje institucionální rámec. Jeho cílem je zajistit, aby evropské banky fungovaly podle jednotných pravidel. Bankovní unii tvoří jednotný mechanismus dohledu, jednotný mechanismus pro řešení krizí a systém harmonizovaných vnitrostátních systémů pojištění vkladů.
Proč potřebujeme bankovní unii?
Finanční krize v roce 2008 a následná krize státních dluhů odhalily, kde má evropský bankovní sektor slabiny. Výsledkem byl vznik bankovní unie. Jedná se o zásadní krok směrem k silnějšímu, jednotnějšímu a transparentnějšímu bankovnímu systému a tím i k opravdové hospodářské a měnové unii.
Jak můžeme docílit propojenějšího bankovního sektoru?
- Zavedením evropského systému pojištění vkladů. To by vkladatelům po celé eurozóně poskytlo stabilnější a jednotnější pojištění. Rovněž by to podpořilo vyšší přeshraniční poptávku.
- Posílením přeshraniční konsolidace. Díky tomu mohou banky efektivněji pracovat s náklady a lépe rozložit své vystavení rizikům. V případě, že chce banka z jedné ze zemí, které jsou součástí bankovní unie, získat velký podíl v jiné bance nebo provést fúzi, musí to ECB jako evropský orgán bankovního dohledu nejprve schválit. Tímto velkým podílem máme na mysli kvalifikovanou účast.
Co je to Evropský systém finančního dohledu?
Evropský systém finančního dohledu (ESFS) je síť, jejímž cílem je zajistit jednotný a odpovídající dohled nad finančním trhem v celé Evropě. Je postaven na evropských orgánech dohledu, evropské radě pro systémová rizika a vnitrostátních orgánech dohledu.
Existují tři evropské orgány dohledu:
- Evropský orgán pro bankovnictví (EBA),
- Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA),
- Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Evropská centrální banka plní funkci evropského orgánu pro bankovní dohled. Úzce spolupracuje se všemi třemi evropskými orgány dohledu, zejména však s Evropským orgánem pro bankovnictví.
Co Evropský systém finančního dohledu dělá?
Evropský systém finančního dohledu zajišťuje jak makroobezřetnostní, tak mikroobezřetnostní dohled.
| Makroobezřetnostní dohled | Mikroobezřetnostní dohled | |
|---|---|---|
| O co se jedná? | Dohled nad finančním systémem jako takovým. Cílem je předcházet rizikům pro finanční systém nebo je zmírňovat. | Dohled nad jednotlivými finančními institucemi, jako jsou banky, pojišťovny nebo penzijní společnosti. |
| Kdo nese odpovědnost? | Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která sídlí v budovách ECB v německém Frankfurtu nad Mohanem. | Evropské orgány dohledu (ESA). Mezi ně patří Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. |
| Jak to funguje? | ESRB identifikuje systémová rizika. Rovněž vydává varování a doporučení, jak tato rizika řešit. ESRB tak činí ve spolupráci s evropskými orgány dohledu a mezinárodními organizacemi. | Evropské orgány dohledu mají za úkol harmonizovat dohled nad finančním trhem EU. V tom se spoléhají na jednotný soubor pravidel, který pro finanční instituce stanovuje obezřetnostní standardy. Evropské orgány dohledu tedy zajišťují důsledné uplatňování těchto pravidel, aby měli všichni rovné podmínky. |