Zátěžové testy

Zátěžové testy

Evropský bankovní dohled používá zátěžové testy k vyhodnocení toho, jak jsou banky schopny se vypořádat s finančními a hospodářskými šoky. Výsledky zátěžových testů napomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa a zabývat se jimi v rané fázi dohledového dialogu s bankami.

Druhy zátěžových testů

ECB provádí několik druhů zátěžových testů:

Roční zátěžové testy
- Celounijní zátěžové testy koordinované Evropským orgánem pro bankovnictví (dále též „EBA“), doplněné zátěžovým testem ECB, který je součástí procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“)
- Tematické zátěžové testy
- Výhledové analýzy zranitelnosti
Zátěžové testy jako součást komplexních hodnocení
Zátěžové testy pro makroobezřetnostní účely (se zaměřením na finanční stabilitu a celosystémové dopady, nikoli na jednotlivé banky)

Kromě výše uvedeného lze také provádět specifické zátěžové testy jednotlivých bank nebo skupin bank.

Roční zátěžové testy

Právní předpisy EU ukládají ECB, aby alespoň jednou za rok prováděla zátěžové testy dohlížených bank. Výsledky ročních zátěžových testů jsou v roce, kdy se testy provádějí, důležitým podkladem pro proces SREP.

Směrnice o kapitálových požadavcích (článek 100)

Celounijní zátěžové testy EBA a zátěžové testy v rámci SREP

Každé dva roky provádí EBA celounijní zátěžový test, a to ve spolupráci s ECB, Evropskou radou pro systémová rizika (dále též „ESRB“) a vnitrostátními orgány dohledu. Test pokrývá největší významné banky, nad nimiž vykonává přímý dohled ECB. Test používá metodiku a šablony EBA a také scénáře poskytnuté ESRB. Celkové výsledky i výsledky jednotlivých bank zveřejňuje EBA.

V letech, kdy EBA provádí celounijní zátěžový test, provádí ECB svůj vlastní zátěžový test bank, nad kterými vykonává přímý dohled a které nejsou součástí celounijního zátěžového testu EBA. Tento paralelní test je součástí ročního cyklu SREP a používá metodiku EBA s nezbytnými úpravami pro menší banky, aby bylo zajištěno přiměřené zacházení. Výsledky pak zveřejňuje ECB.

V roce 2023 ECB zkoumala 57 největších bank v eurozóně v rámci celounijního zátěžového testu koordinovaného orgánem EBA. V červenci 2023 zveřejnil orgán EBA výsledky jednotlivých bank. Současně provedla ECB svůj vlastní zátěžový test dalších 41 menších bank, nad kterými vykonává přímý dohled a jež nebyly zahrnuty do zátěžového testu vedeného orgánem EBA. Souhrnné výsledky a vybrané informace o konkrétních bankách zveřejnila ECB v červenci 2023. Banky, které byly podrobeny zátěžovým testům, celkově pokrývají 80 % bankovního sektoru v eurozóně.

Tematické zátěžové testy

V letech, kdy EBA celounijní zátěžový test neprovádí, testuje ECB významné instituce spadající pod její přímý dohled se zaměřením na konkrétní druh šoku. Tyto testy probíhají ve spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu a ECB zveřejňuje souhrnné výsledky.

Zátěžový test z hlediska klimatického rizika provedený v roce 2022 byl bezprecedentní příležitostí získat nové poznatky se zaměřením na to, jak dobře jsou banky schopny řešit klimatická rizika v různých scénářích, které hodnotily fyzická rizika, jako jsou vlny veder, sucha a povodně, a také krátkodobá a dlouhodobá rizika vyplývající z přechodu na zelenější ekonomiku.

Výsledky ukázaly, že i přes určitý pokrok banky v začleňování klimatických rizik stále nedosahují přiměřené úrovně, zejména pokud jde o jejich rámce pro zátěžové testování a modely úvěrového rizika. Celkově je pro přípravu přechodu na zelenou ekonomiku nezbytné, aby banky zvýšily zapojení svých klientů, získaly tak kvalitnější údaje a byly méně odkázány na zástupné ukazatele.

Výsledky budou podkladem pro SREP z kvalitativního hlediska. Všechny zúčastněné banky obdržely jednotlivé výsledky a očekává se od nich, že přijmou odpovídající opatření. Tento zátěžový test je součástí našeho širšího harmonogramu činností souvisejících se změnou klimatu a závazku připravit evropské banky na přechod na zelenou ekonomiku.

V roce 2019 bankovní dohled ECB testoval odolnost bank vůči idiosynkratickým likviditním šokům, jejichž nastavení bylo založeno na nedávných krizích.

Výsledky testu byly víceméně příznivé: banky vykazovaly poměrně dlouhý horizont přežití s dostupnou hotovostí a zajištěním, což by jim poskytlo dostatek času na nasazení pohotovostních plánů financování.

Řada oblastí však zasluhuje další pozornost: krátký horizont přežití, pokud jde o cizí měny, potenciální rizika vázání kapitálu v některých bankách, strategie optimalizace ukazatelů krytí likvidity (LCR), prostor pro zlepšení postupů řízení zajištění a celkové podhodnocení nepříznivého dopadu snížení ratingu. Test také ukázal na některé problémy s kvalitou dat při podávání zpráv pro regulatorní účely. Tato zjištění napomohou zlepšit v budoucnu kvalitu podávání zpráv o likviditě pro účely dohledu.

Výsledky přispěly k posouzení přiměřenosti likvidity bank a jejich správy rizik, ale neměly přímo dopad na kapitálové požadavky dohledu.

Výhledové analýzy zranitelnosti

S cílem posoudit odolnost významných institucí vůči nepředvídanému vývoji na vnějších trzích během let, kdy se neprovádí celounijní zátěžový test orgánu EBA, ECB příležitostně provádí u významných institucí pod jejím přímým dohledem výhledové analýzy zranitelnosti na základě solventnosti.

Analýza zranitelnosti 2020 v souvislosti s COVID-19

Přehled výsledků

Analýza zranitelnosti 2022 v souvislosti s ruskou válkou