Zátěžové testy

Evropský bankovní dohled používá zátěžové testy, aby vyhodnotil, jak jsou banky schopny se vypořádat s finančními a hospodářskými šoky. Výsledky zátěžových testů napomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa bank a zabývat se jimi v rané fázi dohledového dialogu s bankami.

Druhy zátěžových testů

ECB provádí několik druhů zátěžových testů:

  • Roční zátěžové testy
  • Zátěžové testy jsou součástí komplexního hodnocení (rozsáhlá kontrola finančního zdraví bank sestávající ze zátěžového testu a přezkumu kvality aktiv; díky tomu lze zajistit, aby měly banky dostatek kapitálu a mohly ustát ztráty)
  • Zátěžové testy pro makroobezřetnostní účely (se zaměřením na finanční stabilitu a celosystémové dopady, nikoli na jednotlivé banky)

Kromě těchto testů lze podle potřeby provádět specifické testy u jednotlivých bank nebo skupin bank.

Roční zátěžové testy

Právní předpisy EU ukládají ECB, aby alespoň jednou za rok prováděla zátěžové testy dohlížených bank. Výsledky ročních zátěžových testů jsou důležitým podkladem pro proces SREP v roce, kdy se testy provádějí.

Směrnice o kapitálových požadavcích (článek 100)

Zátěžové testy EBA v rámci celé EU a zátěžové testy ECB

Každé dva roky provádí EBA celounijní zátěžové testy, a to ve spolupráci s ECB, Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátními orgány dohledu. Vzorek zahrnutý do testu pokrývá největší významné banky, nad nimiž vykonává přímý dohled ECB. Test vychází z metodiky a šablon EBA a scénáře a klíčové předpoklady jsou sestaveny společně orgánem EBA, ESRB, ECB a Evropskou komisí. Celkové výsledky i výsledky jednotlivých bank zveřejňuje EBA.

V letech, kdy EBA provádí celounijní zátěžový test, provádí ECB svůj vlastní zátěžový test v případě bank, které má pod svým přímým dohledem a které nejsou součástí celounijního zátěžového testu EBA. Tento test je součástí ročního procesu SREP. Test používá metodiku EBA a zavádí nezbytné úpravy umožňující proporční zacházení pro případ menších bank. Výsledky pak zveřejňuje ECB.

Vzhledem k mimořádným okolnostem v souvislosti s koronavirovou pandemií (COVID-19) se orgán EBA rozhodnul, že celounijní zátěžový test odloží do roku 2021. ECB toto rozhodnutí vítá a svůj vlastní test SREP plánovaný na rok 2020 rovněž odložila do roku 2021. Cílem je poskytnout bankám provozní úlevu a umožnit jim lépe se soustředit na kontinuitu vlastních základních operací včetně podpory klientů.

Tematické zátěžové testy

V letech, kdy EBA celounijní zátěžový test neprovádí, testuje ECB významné instituce spadající pod její přímý dohled vůči specifickému druhu šoku. Tyto testy probíhají ve spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu. ECB jejich výsledky zveřejňuje v souhrnné podobě.

Citlivostní analýza likviditního rizika 2019 – dokončena

V roce 2019 bankovní dohled ECB testoval odolnost bank vůči idiosynkratickým likviditním šokům, jejichž kalibrace byla založena na nedávných krizových epizodách.

Výsledky testu byly celkově příznivé: banky vykazovaly poměrně dlouhá období přežití s dostupnou hotovostí a zajištěním, což by jim poskytlo dostatek času na nasazení pohotovostních plánů financování.

Řada oblastí však zasluhuje další pozornost: krátká období přežití, pokud jde o cizí měny, potenciální rizika účelového vázání v některých bankách, strategie optimalizace ukazatelů krytí likvidity (angl. liquidity coverage ratios – LCR), nedokonalé postupy řízení zajištění a celkové podhodnocení nepříznivého dopadu snížení ratingu. Test také ukázal na některé problémy s kvalitou dat regulatorních výkazů. Tato zjištění napomohou dále zlepšit kvalitu podávání zpráv o likviditě pro účely dohledu.

Zjištění přispěla k posouzení přiměřenosti likvidity bank a správy rizik, ale neměla přímo dopad na kapitálové požadavky dohledu.

Citlivostní analýza úrokového rizika (IRRBB) 2017 – dokončena

Zátěžové testy jako součást komplexního hodnocení

Zátěžové testy jsou jedním ze dvou pilířů komplexního hodnocení. To představuje kontrolu finančního zdraví bank, která jim pomáhá zajistit si dostatek kapitálu k tomu, aby ustály možné finanční šoky. Komplexní hodnocení se provádí, buď

  1. když je banka klasifikována jako významná a dále už nad ní bude vykonávat dohled přímo ECB,
  2. když je navázána úzká spolupráce mezi některým z členských států EU mimo eurozónu a ECB,
  3. nebo
  4. na individuálním základě, když si takové hodnocení vyžádají mimořádné okolnosti

Tyto zátěžové testy vycházejí z metodiky EBA pro zátěžový test, ale lze je upravit tak, aby zohledňovaly individuální situaci dané instituce.

Metodika EBA pro zátěžový test

Zátěžové testy pro makroobezřetnostní účely

ECB provádí také zátěžové testy pro makroobezřetnostní účely a účely finanční stability. Ty se zaměřují spíše na celosystémové dopady než na jednotlivé banky a probíhají sestupně (bez účasti bank). Výsledky jsou pravidelně zveřejňovány v publikacích Financial Stability Review a Macroprudential Bulletin.

listopad 2019
Financial Stability Review – 3.2 Evaluating the resilience of the euro area banking sector
29. října 2019
Macroprudential Bulletin – The disciplining effect of supervisory scrutiny on banks’ risk-taking: evidence from the EU‑wide stress test
27. března 2019
Macroprudential Bulletin – A bird’s-eye view of the resilience of the European banking system: results from the new macroprudential stress test framework

Tato stránka bude průběžně aktualizována, aby odrážela poslední vývoj související se zátěžovými testy prováděnými ECB.