Co jsou to úvěry se selháním?

12. září 2016 (aktualizováno 14. ledna 2021)

Jednou z priorit dohledové činnosti ECB je prevence a řešení úvěrů se selháním v rámci evropského bankovního systému. Co jsou tyto úvěry a proč jsou špatné?

Nejdříve se podívejme na to, co je to bankovnictví. Jedním z hlavních úkolů bank je poskytovat úvěry, díky kterým mohou podniky investovat a jednotlivci si kupovat například auta nebo domy. Banka pak vydělá peníze z úroků, které z těchto úvěrů získá.

Když si dlužník uchová finanční zdraví a hradí sjednané splátky i s úroky podle plánu, jedná se o splácený úvěr. Vždy ale existuje riziko, že daný podnik nebo jednotlivec nebudou schopni úvěr podle sjednaného harmonogramu splácet. Když se to stane, nebo když je takový vývoj pravděpodobný, banka musí daný úvěr klasifikovat jako „úvěr se selháním“. Úvěrům se selháním se často říká také „špatné úvěry“.

Kdy se z úvěru stane špatný úvěr?

O špatný úvěr se jedná ve chvíli, kdy existují náznaky toho, že dlužník úvěr pravděpodobně nesplatí, nebo pokud uplynulo více než 90 dní, kdy dlužník nehradil sjednané splátky. K tomu může dojít, když dlužník kvůli ztrátě zaměstnání nemůže splácet hypotéku podle původního plánu nebo když se podnik dostane do finančních problémů.

Banky musí poskytnuté úvěry pečlivě sledovat a včas rozpoznat ty, u kterých hrozí, že se z nich stanou špatné úvěry. To se označuje jako „identifikace úvěrů se selháním“.

Proč jsou úvěry se selháním špatné?

Špatné úvěry jsou pro banky běžnou zkušeností, protože to, že lidé ztratí zaměstnání nebo že se podniky dostanou do finančních potíží, se stává bohužel běžně. Špatné úvěry pro banky vždycky znamenají náklady, proto musí jejich objem udržovat na minimu.

Špatné úvěry banky zatěžují ve dvou ohledech. Oslabují jejich ziskovost, protože vytváří ztráty, které snižují množství peněz, které si banky vydělávají ze své úvěrové činnosti. Aby byly banky na ztráty připravené, musí si vytvářet rezervy. To znamená, že musí dávat stranou prostředky, které pokryjí očekávané ztráty. Tyto peníze pak nejsou k dispozici pro poskytování nových úvěrů ani krytí jiných ztrát. To dále snižuje zisky bank a oslabuje jejich stav.

Banka s příliš mnoha špatnými úvěry nemůže řádně poskytovat úvěry podnikům, které je potřebují pro své investice a tvorbu pracovních míst. Pokud taková situace nastane u mnoha bank ve větším měřítku, může to mít dopad na ekonomiku jako celek.

Jak se mohou banky vyhnout hromadění špatných úvěrů?

Banky by se především měly od začátku vyhýbat růstu objemu příliš rizikových úvěrů. Měly by uplatňovat odpovídající úvěrová kritéria a řádně posuzovat úvěrovou způsobilost dlužníků, aby zajistily, že poskytují úvěry jen zákazníkům, kteří je pravděpodobně splatí.

Je také třeba mít zavedený řádný monitorovací systém, aby banka odhalila v rané fázi, že se dlužník dostal do finančních potíží. Banka pak má stále možnosti, jak situaci napravit. V některých případech se dá vzniku špatného úvěru zabránit tím, že se klientovi jednoduše poradí ohledně jeho financí.

Banky by také měly včas vytvářet dostatečné rezervy.

Povede koronavirová krize k vyššímu počtu úvěrů se selháním?

Koronavirová krize způsobila ekonomice nevídaný šok a mnoho firem bojuje o to, aby se udržely v chodu. Ne všechny z nich krizi přežijí a ne všechny domácnosti budou schopny splatit úvěry, které načerpaly před vypuknutím pandemie nebo v jejím průběhu. To znamená, že se objem úvěrů se selháním nevyhnutelně zvýší, protože ne všechny úvěry budou plně splaceny.

V zájmu minimalizace toho nárůstu ECB opakovaně zdůrazňovala, že by banky i v těžkých dobách měly půjčovat pouze těm klientům, u nichž je pravděpodobné, že úvěr splatí. Banky také upozorňovala, že je potřeba pozorně sledovat rizika, aby mohly špatné úvěry identifikovat a řešit včas.

Dohled: O čem je řeč... Vedou opatření ke zmírnění dopadů pandemické krize ke vzniku zombie firem?

Jak mohou banky snížit objem nesplácených úvěrů ve svých portfoliích?

Kromě vytváření dostatečných rezerv by se banky měly snažit špatné úvěry řešit.

Jednou z možností je sjednat nové úvěrové podmínky, například poskytnout dlužníkovi na splacení více času. To může dané fyzické osobě nebo firmě s přechodnými problémy pomoci finančně přežít a nakonec i úvěr splatit.

Banka se může také rozhodnout své špatné úvěry prodat investorům, kteří obvykle požádají o snížení hodnoty. Banka může při této transakci vykázat ztrátu, ale úplný odpis by obvykle znamenal ztrátu ještě větší.

Pokud žádný z pokusů o nalezení řešení není úspěšný, např. protože dlužník je v platební neschopnosti, mohou se banky vydat právní cestou a snažit se získat zpět alespoň část svých peněz.

V některých případech mohou banky své úvěry se selháním převést na konsolidační instituci („bad bank“). Konsolidační instituce jsou společnosti pro správu aktiv, založené obvykle vládou, aby řešily úvěry se selháním. Umožňují bankám očistit rozvahu o špatné úvěry a urychlit obnovení jejich úvěrové kapacity. Konsolidační instituce se pak postará o získání půjčených prostředků, a to buď prodejem investorovi, nebo jiným opatřením.

Co může dělat orgán dohledu?

Orgány dohledu mají na řešení špatných úvěrů jasný zájem, protože takové úvěry oslabují banky a představují riziko pro jejich kondici. ECB tuto oblast označila za jednu z priorit své dohledové činnosti a poskytla bankám obsáhlé pokyny ohledně špatných úvěrů a svých očekávání.