Co to znamená, když je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné?

14. června 2017

Jsou čtyři důvody, proč může být banka prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné:

• již dále nesplňuje požadavky stanovené orgánem dohledu v povolení k činnosti
• má více závazků než aktiv
• není schopna splácet své dluhy ve lhůtě splatnosti
• je třeba jí poskytnout mimořádnou veřejnou podporu

V době, kdy je banka prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné, musí být splněna nebo je pravděpodobné, že bude splněna jedna z výše uvedených podmínek.

Proč je třeba přijmout zvláštní opatření, je-li banka banka prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné?

Selhání banky se všeobecně považuje za mimořádně významnou událost vzhledem k zásadní úloze, kterou banky v ekonomice hrají. Poskytují lidem a podnikům životně důležité služby, např. poskytují úvěry, přijímají vklady a zpracovávají platby. Je tedy důležité zajistit, aby tyto služby byly v případě selhání banky i nadále poskytovány.

Navíc je finanční systém vysoce integrován. Nedávná finanční krize ukázala, jak se mohou problémy ve finančním sektoru rychle a rázně šířit, nejsou-li efektivně řešeny.

Co se stane, když je banka prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné?

Jakmile je jednou prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné, banku převezme Jednotný výbor pro řešení krizí – orgán pro řešení krizí významných bank spadajících pod evropský bankovní dohled i přeshraničních méně významných bank. Výbor rozhodne, zda je na řešení krize banky veřejný zájem (pokud ne, jde banka do likvidace), a jaká opatření k řešení by se měla uplatnit.

Klíčovými cíli řešení krize jsou:

• zachování systémově důležité části podnikání banky (části, která by mohla vyvolat finanční krizi)
• ochrana vkladatelů
• zajištění pokračování provozu nejdůležitějších funkcí
• zabránění narušení trhu

ECB, která vykonává přímý dohled nad přibližně 120 významnými bankami, během celého procesu řešení krize s Jednotným výborem pro řešení krizí úzce spolupracuje.

Jednotný výbor pro řešení krizí

Krok 1 – plánování ozdravení a řešení krize

Plánování je jednou z významných částí efektivního řešení krizí bank, které jsou prohlášeny za banky v selhání nebo za banky, jejichž selhání je pravděpodobné.

Banky musí každoročně připravovat ozdravné plány, které jejich orgán dohledu (v případě významných bank ECB) posoudí. Ozdravné plány specifikují možné scénáře, které by mohly nastat, pokud by se banka dostala do finančních potíží, a stanovují opatření, která by banka mohla přijmout, aby mohla pokračovat v činnosti a předešla tak selhání. Banka ve finančních obtížích by například mohla získat dodatečný kapitál, omezit plánované úvěry nebo prodat aktiva.

Plán řešení krize má naopak podobu vyjádření „poslední vůle“, která stanovuje, jak by banka ukončila svou činnost, pokud by bylo rozhodnuto, že již dále není životaschopná. Účelem je stanovit nejdůležitější funkce banky, určit a odstranit překážky jejího ozdravení a připravit ji na možné řešení krize. Orgán příslušný pro řešení krizí odpovídá za přípravu plánu řešení krize pro každou banku, a to podle informací získaných od banky a orgánu dohledu, který je během procesu konzultován.

Krok 2 – banka vstupuje do procesu řešení krize

Po rozhodnutí, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, Jednotný výbor pro řešení posoudí, zda existují v soukromém sektoru alternativní řešení, která by bylo možné přijmout a v přiměřené době tak zabránit selhání, a zda je veřejném zájmu, aby řešení krize proběhlo (namísto likvidace banky v běžném insolvenčním řízení). Jinak řečeno, Jednotný výbor pro řešení krizí vyhodnotí, zda by selhání mohlo například způsobit finanční nestabilitu nebo poruchy na trhu.

Stanoví-li Jednotný výbor pro řešení krizí, že žádná řešení soukromého sektoru nejsou proveditelná a že veřejný zájem bude nejlépe zohledněn prostřednictvím řešením krize, může přijmout program řešení krize.

Jednotný výbor pro řešení krizí má pro řešení krize k dispozici řadu různých nástrojů:

• části banky lze prodat
• části banky lze převést do dočasné struktury („překlenovací banka“) s cílem zajistit, aby byly bankovní služby zákazníkům nadále poskytovány
• určitá aktiva a závazky lze převést na konsolidační instituci („bad bank“)
• závazky banky závazky lze zrušit nebo snížit prostřednictvím rekapitalizace z vnitřních zdrojů

Co se stane, pokud mám vklad v bance, která byla prohlášena za banku v selhání nebo za banku, jejíž selhání je pravděpodobné?

V každém členském státě je zaveden systém pojištění vkladů, který vkladatelům nahradí prostředky, pokud jejich banka selže a jejich vklady již nejsou dostupné. Chráněny jsou vklady do výše 100 000 EUR. Členy tohoto systému musí být všechny banky. Současně jsou povinné do fondu platit příspěvky.

Evropská rada – systémy pojištění vkladů