Vedou opatření ke zmírnění dopadů pandemické krize ke vzniku zombie firem?

14. prosince 2020

Koronavirová pandemie přestavuje pro ekonomiku Evropy silný šok – s nebývalým poklesem hospodářské aktivity a velkou nejistotou ve světovém měřítku. Poptávka se propadla doma i ve světě, mnoho podniků muselo v důsledku lockdownu a souvisejících omezení přerušit provoz a řada lidí, jejichž příjem je na těchto podnicích závislý, přišla o práci.

V důsledku toho řada podniků přežívá jen s obtížemi, neboť jejich zdroje příjmů vyschly. V rámci pomoci těmto firmám a ochrany pracovních míst i hospodářství jako celku ECB a vlády jednotlivých zemí zavedly opatření, jež podporují banky v poskytování úvěrů podnikům. Tyto úvěry pomáhají zdravým firmám, aby se k krizí vyrovnaly.

Kritici přicházejí s otázkou, zda naše opatření ke zmírnění dopadů pandemické krize také nepomáhají nebo vytvářejí zombie firmy – neživotaschopné podniky, které svou činnost nejsou sto do budoucna udržet a jsou uměle udržovány při životě pomocí úvěrů. Poskytují banky úvěry podnikům, které je nebudou schopny splatit? A bude v důsledku toho objem úvěrů se selháním raketově růst? Podívejme se na to zblízka.

Banky musí dodržovat standardy zdravého úvěrování i během krize

Množství podniků, které přišly o své zdroje příjmů v důsledku lockdownu, muselo ztráty kompenzovat žádostmi o úvěry od svých bank. Vlády vytvořily systémy státních záruk za pohledávky, aby banky mohly zasaženým podnikům snadněji poskytovat finanční podporu. Díky těmto systémům jsou banky schopny poskytovat více úvěrů, než by jinak mohly. A díky těmto úvěrům může řada podniků udržet provoz. Ale nevede to pak k tomu, že banky úvěrují zombie firmy?

Pravidla, která banky musí při úvěrování vždy dodržovat, se vztahují i na státem ručené úvěry: banky musí vždy posoudit úvěruschopnost klientů, tzn. jejich finanční situaci a riziko, že úvěry nesplatí. To znamená, že banky by měly poskytovat úvěry pouze tehdy, když se domnívají, že je bude dlužník schopen splatit. Státní záruky toto pravidlo nemění, a proto by neměly motivovat banky k tomu, aby zombie firmy úvěrovaly. ECB opakovaně zdůraznila, že banky musí dodržovat standardy zdravého úvěrování.

Banky musí nepřetržitě vyhodnocovat úvěruschopnost dlužníků

Další pravidlo, které musí banky dodržovat vždy, se týká nepřetržitého vyhodnocování rizik spojených s úvěry, které již poskytly. To bankám umožňuje v raném stádiu určit, kdy mají dlužníci finanční problémy, a včas nalézt vhodná řešení pro jinak spolehlivé klienty. Banky také mohou díky němu včas dát stranou dostatečný objem zdrojů, aby se chránily vůči očekávaným ztrátám – vytvářet tzv. rezervy na krytí ztrát.

Určitá opatření na zmírnění dopadů krize bankám ztížila možnost určit, že má dlužník problémy. Za normálního stavu se to nejčastěji projeví tím, že přestane dluh splácet. Během krize banky v mnoha zemích poskytovaly dlužníkům odklad splátek, a to buď z vlastního popudu, nebo v rámci celostátního moratoria. Banky tedy nemohou hodnotit rizikovost dlužníků mechanicky a musí více spoléhat na kvalitativní údaje. K tomu musí zavést účinné hodnocení rizik a systémy včasného varování.

ECB vyzvala banky k zajištění dostatečné kapacity k sledování situace dlužníků a jejich úvěrů, aby zombie firmy během krize včas rozpoznaly. Ve svém hodnocení situace by měly také více využívat odborné posouzení. Banky by měly také zlepšit přípravu na očekávané ztráty. Dostatečné rezervy na ztráty by měly pomoci zmírnit růst dopadu špatných úvěrů, jakmile odklady splátek skončí.

Kapitálové rezervy jsou zamýšleny přesně pro krizová období

V této krizi stojí banky před dilematem. Na jedné straně by měly udržet nebo zvyšovat objem úvěrů. Na druhé straně rostoucí riziko snižuje schopnost bank úvěry poskytovat, neboť musí absorbovat vyšší ztráty.

Aby banky mohly tento problém řešit, ECB jim umožňuje používat jejich kapitálové rezervy, tj. peníze, které si daly stranou na krizová období. Banky je mohou používat na nové úvěry nebo ke krytí ztrát ze stávajících úvěrů. V kombinaci s dalšími opatřeními ke zmírnění krize to bankám umožňuje úvěry dále poskytovat, a to i přes vyšší úroveň rizika. Neznamená to, že banky mohou slevit ze svých úvěrových standardů nebo řízení rizik.

Simulace ukazují, že ekonomická situace by se zhoršila, pokud by banky neměly možnost své kapitálové rezervy využívat. Banky si vytvářejí kapitálové rezervy v dobrých časech právě proto, aby je pak mohly ve špatných dobách uplatnit.

Životadárná pomoc ekonomice, nikoli záchranný kruh pro zombie

Celkový šok pro ekonomiku vyvolaný koronavirovou krizí pomáhají zmírnit opatření ECB ke zmírnění dopadů krize, státní záruky a odklady splátek. Poskytují klíčovou pomoc jinak zdravým podnikům, kterým v důsledku krize vysychají finanční zdroje. Pravidla pro řízení rizik a očekávání ECB, jež by banky měly dodržovat, by také měla zabránit tomu, aby tato opatření neživotaschopné podniky podporovala.

Tento záměr je také zásadní součástí koncepce opatření ke zmírnění dopadů krize a pojistných mechanismů dohledu. Ale vzhledem k tomu, že jsou tato opatření nová a objem poskytnutých úvěrů je vysoký, přetrvává riziko, že úvěrování neživotaschopných podniků nebude zachyceno. Proto je nadále třeba společného úsilí bank, jejich auditorů, orgánů dohledu i tvůrců politik, aby toto riziko zůstalo pod kontrolou.