Pravomoci vykonávané ECB na základě vnitrostátních právních předpisů
Většina pravomocí ECB v oblasti dohledu, např. pravomoci podle nařízení o SSM nebo směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích, je založena na právu EU. ECB tyto pravomoci uplatňuje na všechny významné banky v rámci evropského bankovního dohledu. Nadto vykonává některé pravomoci, které nejsou v evropských právních předpisech výslovně uvedeny, ale přiznávají jí je vnitrostátní právní předpisy. Tyto vnitrostátní pravomoci nejsou na evropské úrovni harmonizovány a vztahují se pouze na banky v zemi, kde platí příslušné vnitrostátní právní předpisy.
Vnitrostátní pravomoci mohou zahrnovat pravomoc schvalovat:
- fúze bank
- nabývání nebo prodej aktiv nebo závazků
- změny stanov bank
- projekty externího zadávání činností
- operace ve třetích zemích
Banky, nad nimiž ECB vykonává přímý dohled, obvykle musí veškeré požadavky, žádosti nebo oznámení v souvislosti s těmito pravomocemi předložit ECB (viz „dopis o vstupním bodu pro předkládání požadavků, žádostí nebo oznámení“ zaslaný bankám). ECB poté příslušné bance vydá rozhodnutí v oblasti dohledu, ve kterém plánovanou operaci povolí nebo proti ní vznese námitku. Pokud orgán dohledu v daném časovém rámci námitku nevznese, implicitně tak operaci schválí. V těchto případech ECB rozhodnutí v oblasti dohledu vydávat nemusí. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž upřesnit dodatečné požadavky na banky a zvláštní kritéria pro hodnocení v oblasti dohledu.
Dopis o vstupním bodu pro předkládání požadavků, žádostí nebo oznámeníAktualizace konkrétních témat
Pravomoci související s krytými dluhopisy
V dopisu o vstupním bodu pro předkládání požadavků, žádostí nebo oznámení, který banky v roce 2017 obdržely, se stále zvažovalo vymezení pravomocí náležejících ECB a vnitrostátním příslušným orgánům (NCA) v souvislosti s vydáváním krytých dluhopisů. V roce 2018 ECB ve spolupráci s Evropskou komisí tuto záležitost dále vyjasnila takto:
ECB je oprávněna rozhodovat o obecném povolení k vydávání krytých dluhopisů, kdykoli je to stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech.
V zemích, kde je k vydávání krytých dluhopisů kromě všeobecné bankovní licence požadováno i obecné povolení (např. Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko a Lucembursko), rozhoduje o vydání tohoto povolení ECB. Pravomoc ECB v této oblasti souvisí s její výlučnou pravomocí udělovat v rámci společných postupů povolení významným a méně významným úvěrovým institucím (s výjimkou institucí v Belgii). Úvěrové instituce, které o obecné povolení k vydávání krytých dluhopisů hodlají požádat, by proto měly podat žádost příslušnému NCA v souladu s postupem pro udělení povolení působit jako úvěrová instituce.
V zemích, kde se na činnost vydávání krytých dluhopisů vztahuje všeobecná bankovní licence, výše uvedené vyjasnění nevede k žádnému posunu pravomocí náležejících ECB a NCA. NCA mají rovněž nadále výlučnou pravomoc schvalovat jednotlivé programy emise nebo vydávání krytých dluhopisů a vykonávat nad nimi nepřetržitý dohled.