Boj proti praní peněz
Přestože úkoly ECB v oblasti dohledu výslovně vylučují dohled nad bojem proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT), praní peněz a financování terorismu mohou představovat významná rizika pro bezpečnost a odolnost bank. Proto tato rizika zohledňujeme v našem obezřetnostním dohledu.
Směrnice o kapitálových požadavcích objasňuje vazbu mezi obezřetnostním dohledem a dohledem nad AML/CFT a vyžaduje, aby orgány obezřetnostního dohledu jednaly v odpověď na informace o AML/CFT. Směrnice o kapitálových požadavcích zejména zavádí výslovnou povinnost spolupráce mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány AML/CFT a finančními zpravodajskými jednotkami. To usnadňuje účinný a účelný dohled a v případě potřeby také koordinovaná opatření v oblasti dohledu.
V roce 2024 přijala Rada Evropské unie nový legislativní balíček v oblasti AML/CFT, který poprvé harmonizuje pravidla EU v oblasti AML/CFT. Jejich cílem je chránit občany a finanční systém EU proti praní peněz a financování terorismu. Balíček obsahuje nařízení, kterým se zřizuje nový orgán EU pro boj proti praní peněz (Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu – AMLA). Ten bude mít přímé i nepřímé pravomoci dohledu nad vysoce rizikovými povinnými osobami ve finančním sektoru.
V červnu 2025 uzavřela ECB s orgánem AMLA memorandum o porozumění, v němž je vymezeno, jak budeme spolupracovat. Stanoví zásady pro výměnu informací a pravidelnou spolupráci při vytváření opatření a norem.
Dohled nad dodržováním požadavků v oblasti AML/CFT ze strany finančních institucí zůstává ve výlučné pravomoci orgánů pro AML/CFT. Obavy týkající se praní peněz nebo financování terorismu – zejména obavy vyplývající z posuzování rizik spojených s jednotlivými institucemi ze strany AMLA a vnitrostátních orgánů pro AML/CFT – jsou však zohledněny v procesech obezřetnostního dohledu, zejména:
při povolování činnosti a při hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti – jedná se o to, do jaké míry obchodní model žadatele, navrhované systémy a mechanismy řízení rizik a vhodnost akcionářů, společníků, řídicího orgánu, vrcholového vedení a držitelů klíčových funkcí vedou k nárůstu rizik praní peněz a financováním terorismu,
v rámci průběžného dohledu a procesu dohledu a hodnocení (SREP) – při přezkumu rizik, pokud jsou rizika praní peněz a financování terorismu spojena s obchodními modely, úvěrovými operacemi, správou a řízením a interním řízením rizik,
když jsou přijímána případná obezřetnostní správní opatření, zejména uložení sankcí nebo zahájení řízení vedoucích k odnětí povolení k činnosti – což zajišťuje, aby s cílem zmírnit obezřetnostní obavy byla při uplatňování opatření a pravomocí obezřetnostní dohledu zohledněna slabá místa související s AML/CFT s dopadem na obezřetnost.
V této souvislosti má nadále zásadní význam úzká spolupráce a výměna informací mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgánem AMLA a vnitrostátními orgány pro AML/CFT. Důvodem je, že orgány obezřetnostního dohledu používají informace, které mají k dispozici orgány AML/CFT, ve svých procesech dohledu a orgány dohledu AML/CFT používají zase informace od orgánů obezřetnostního dohledu, aby sdělily svůj přístup k dohledu nad institucemi v oblasti AML/CFT.
Samotné větší zaměření na regulaci a obezřetnostní dohled však k úspěšnému boji proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru nepostačí. V prvé řadě je na institucích, aby zajistily, že nebudou pro tyto účely používány a že oblast AML/CFT získá odpovídající pozornost vedení.
Za tímto účelem musí instituce vždy zajistit, aby členové jejich vedoucího orgánu a vrcholové vedení měli pro výkon svých povinností dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti. Instituce dále odpovídají za to, aby měly odpovídající správu a řízení a řízení rizik a umožňovaly jim identifikovat, vyhodnocovat a řídit rizika, kterým jsou (nebo mohou být) vystaveny, včetně rizik praní peněz a financování terorismu.