Boj proti praní peněz

Zákonodárci EU podnikli řadu kroků, aby objasnili a upozornili na význam důležité vazby mezi bojem proti praní peněz / bojem proti financování terorismu (AML/CFT) a makroobezřetnostními problémy a aby doplnili stávající právní rámec Unie. K těmto krokům patří změny směrnice o kapitálových požadavcích (CRD V), které dále vysvětlují vazbu mezi obezřetnostním dohledem a dohledem nad AML/CFT a vyžadují, aby orgány obezřetnostního dohledu jednaly podle informací o AML/CFT (bližší informace viz Opinion of the European Banking Authority on communications to supervised entities regarding money laundering and terrorist financing risks in prudential supervision).

Dále Rada Evropské unie přijala akční plán pro boj proti praní peněz. Tento akční plán stanovuje řadu cílů s výstupy a časovým plánem a zdůrazňuje potřebu zlepšit účinnost dohledu v oblasti AML/CFT. I když dohled nad dodržováním požadavků AML/CFT ze strany finančních institucí zůstává ve výlučné působnosti vnitrostátních orgánů v oblasti AML/CFT, akční plán konstatuje, že lepší výměna informací a spolupráce mezi těmito orgány a orgány obezřetnostním dohledu, a to především přeshraniční, je pro dosažení účinného dohledu zásadní.

V této souvislosti je bankovní dohled ECB při výkonu svých úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu povinen jednat, pokud jde o obavy z praní peněz a financování terorismu (ML/TF), které mohou mít dopad na bezpečnost a zdraví institucí. Obavy z praní peněz a financování terorismu – zejména obavy orgánů v oblasti AML/CFT vyplývající z hodnocení rizik ML/TF spojených s jednotlivými institucemi – budou posuzovány v procesu obezřetnostního dohledu, a to mimo jiné především takto:

  1. při povolování činnosti – rozsah, v němž obchodní model žadatele, navrhované systémy a mechanismy řízení rizik a vhodnost akcionářů, společníků, řídicího orgánu, vrcholového vedení a držitelů klíčových funkcí vedou k nárůstu rizik ML/TF
  2. v rámci průběžného dohledu – v hodnocení akvizic kvalifikovaných účastí a hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti členů řídicího orgánu
  3. v kontextu procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) – jako součást přezkumu rizik, obchodních modelů, úvěrových operací, správy a řízení a vnitřního řízení rizik
  4. v kontextu přijetí případných obezřetnostních správních opatření a zejména uložení sankcí nebo zahájení řízení vedoucích k odnětí povolení k činnosti – zajištění, aby s cílem zmírnit obezřetnostní obavy byla při uplatňování opatření a pravomocí obezřetnostní dohledu zohledněna slabá místa související s AML/CFT s dopadem na obezřetnost

V této souvislosti je významná pokračující potřeba užší spolupráce a výraznější výměna informací mezi orgány obezřetnostního dohledu a příslušnými orgány AML/CFT doma i v zahraničí. Důvodem je, jak je výše uvedeno, že orgány obezřetnostního dohledu použijí informace, které mají k dispozici orgány AML/CFT, ve svých procesech dohledu a orgány dohledu AML/CFT použijí zase informace od orgánů obezřetnostního dohledu, aby sdělily svůj přístup k dohledu AML/CFT nad institucemi.

Samotné zvýšené zaměření regulatorního a obezřetnostního dohledu k úspěšnému boji proti praní peněz a financováním terorismu ve finančním sektoru nepostačí. V tomto ohledu hrají hlavní úlohu instituce. Instituce jdou první, kdo potřebují zajistit, že nebudou pro tyto účely používány a že oblast ALM/CFT získá odpovídající pozornost vedení. V tomto ohledu musí instituce mimo jiné zajistit, aby členové řídicího orgánu a vrcholové vedení měli pro plnění svých úkolů vždy dobrou pověst, dostatečné vědomosti, dovednosti a zkušenosti. Obdobně odpovídají instituce za to, aby měly odpovídající správu a řízení a řízení rizik a umožňovaly jim identifikovat, vyhodnocovat a řídit rizika, kterým jsou (nebo mohou být) vystaveny, včetně rizik ML/TF.

Články o AML v publikacích Supervision newsletter

květen 2019 – Gearing up to fight money laundering
květen 2018 – The ECB and anti-money laundering: what we can and cannot do