Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Dohled nad méně významnými institucemi a funkce dozoru

Méně významné instituce (dále též LSI) jsou malé a střední banky, nad nimiž vykonávají přímý dohled vnitrostátní příslušné orgány pod dozorem ECB.

Níže naleznete odpovědi na některé z nejčastěji kladených otázek týkajících se dohledu nad méně významnými institucemi a oblasti dozoru, které by vám měly pomoci se s daným tématem seznámit.

Souhrnné informace o organizaci dozorové funkce a dohledu nad méně významnými institucemi, o činnostech vykonávaných ECB a vnitrostátními příslušnými orgány, jakož i o struktuře a rizikové situaci sektoru méně významných institucí v Evropě lze získat ze zprávy o dohledu nad méně významnými institucemi a funkci dozoru.

Zpráva o dohledu nad méně významnými institucemi 2022

Co určuje význam banky?

Všechny dohlížené subjekty jsou standardně klasifikovány jako méně významné.

Stávají se významnými – a spadají tedy pod přímý dohled ECB – pouze tehdy, pokud splňují alespoň jedno z kritérií stanovených v nařízení o jednotném mechanismu dohledu (SSM). Další informace o těchto kritériích naleznete v níže uvedených odkazech.

Kdo vykonává dohled nad méně významnými institucemi?

Nad méně významnými institucemi vykonávají přímý dohled jednotlivé vnitrostátní příslušné orgány a nepřímý dohled ECB, zatímco nad významnými institucemi vykonává přímý dohled ECB.

Informace o tom, zda je banka klasifikována jako významná nebo méně významná instituce – a tedy, kdo nad ní vykonává dohled – naleznete na seznamu dohlížených subjektů ECB. ECB přezkoumává význam každé banky alespoň jednou ročně.

Jak se proporcionalita odráží v dohledu?

Zásada proporcionality zajišťuje, že očekávání a požadavky orgánu dohledu odpovídají velikosti, systémové významnosti a rizikovému profilu dohlížených bank a že zdroje dohledu jsou efektivně alokovány.

Jednotný mechanismus dohledu zohledňuje proporcionalitu v oblasti dohledu a dozoru několika způsoby. Jeho klasifikační systém je klíčovým prostředkem k zajištění účinné proporcionality, což se následně promítá do přiměřených přístupů k podávání zpráv orgánům dohledu a očekáváním v oblasti dohledu (např. ve vztahu k systémům řízení a povolovacím postupům), jakož i k intenzitě a rozsahu každodenních činností a hodnocení dohledu. Klasifikační systém ECB rozlišuje mezi LSI s velkým dopadem a vysoce rizikovými méně významnými institucemi, ale posledně jmenované se používají pouze interně pro účely intenzity dohledu. Klíčem k zajištění proporcionality jsou rovněž kritéria pro malé a nepříliš složité instituce (SNCI) stanovená v nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)

Co je to malá a nepříliš složitá instituce?

Nařízení CRR II zavedlo pojem malé a nepříliš složité instituce (dále též SNCI).

Aby se instituce kvalifikovala jako malá a nepříliš složitá, musí splnit devět kritérií uvedených v příslušném článku CRR (čl. 4 odst. 1 bod 145).

Je na bankách, aby určily, zda jsou SNCI; v zásadě by tak měly činit průběžně. Očekává se, že méně významné instituce budou informovat své vnitrostátní příslušné orgány o tom, kdy dojde ke změně jejich statusu, tj. kdy se začnou považovat za SNCI, nebo kdy již nesplňují všechna kritéria stanovená v CRR. To vnitrostátním příslušným orgánům nebrání v tom, aby určily, zda by banky, nad nimiž vykonávají dohled, měly být považovány za systémově významné instituce v souladu s příslušnými kritérii CRR, a aby o výsledku těchto zjištění informovaly dotčené banky.

Co se vyžaduje pro povolení k činnosti?

ECB odpovídá za udělování licencí všem bankám v SSM – tj. významným i méně významným institucím – ve spolupráci s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány.

Další informace o povoleních k činnosti

Musí naše banka platit poplatky za dohled?

Všechny banky pod dohledem ECB, ať už přímým či nepřímým, musí platit roční poplatky za dohled, které se vypočítávají na základě významu banky a jejího rizikového profilu.

Vše o poplatcích za dohled

Kdo je odpovědný za...?

Organizace

Bankovní dohled ECB sestává ze sedmi různých generálních ředitelství, přičemž příslušným rozhodovacím orgánem je Rada dohledu.

Organizační struktura
Rozhodování

ECB jakožto evropský orgán dohledu může přijímat řadu rozhodnutí týkajících se dohledu, která jsou pro banky spadající do SSM právně závazná.

Rozhodování
Povolení k činnosti

V rámci evropského bankovního dohledu je ECB orgán odpovědný za vydávání povolení k činnosti bankám.

Povolení k činnosti
Podávání zpráv

ECB zveřejňuje taxonomii, kterou mají vnitrostátní příslušné orgány používat při předkládání datových bodů pro vykazování finančních informací v oblasti dohledu Evropské centrální bance v souladu s nařízeními o podávání zpráv v oblasti dohledu.

Podávání zpráv
Dohled nad méně významnými institucemi

Nad méně významnými institucemi vykonávají dohled vnitrostátní orgány dohledu pod dozorem ECB, zatímco nad významnými institucemi vykonává přímý dohled ECB.

Rozhodování
Oznámení porušení

Jakékoli porušení právních předpisů EU týkajících se obezřetnostního dohledu nad bankami lze oznámit na platformě ECB pro oznámení porušení. Je-li dotčeným subjektem méně významná instituce nebo subjekt, nad nímž ECB dohled nevykonává, jako je pojišťovna, obraťte se přímo na relevantní vnitrostátní příslušný orgán.

Platforma pro oznámení porušení
NOT AN EXPERT? CHECK OUT OUR EXPLAINER
LEARN MORE
Co jsou to „méně významné instituce“?

Všechny stránky v této části

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)