Nejčastější dotazy na téma…

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je nový rámec pro bankovní dohled v Evropě. Tvoří jej ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí EU. Jeho hlavní cíle jsou:

• zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému,
• posílit finanční integraci a stabilitu v Evropě.

SSM je důležitým mezníkem na cestě k bankovní unii v EU.

Opravdový evropský mechanismus dohledu oslabuje vazbu mezi bankami a státy. To pomáhá obnovit důvěru v evropský bankovní sektor.

Nedávná finanční krize ukázala, jak rychle a s jakou silou se mohou problémy ve finančním sektoru v jedné zemi rozšířit do další, a to zejména v měnové unii, a jak tyto problémy mohou přímo ovlivnit občany ve všech zemích.

Kromě právní podstaty je několik důvodů, proč nové úkoly bankovního dohledu převzala ECB:

• Nezávislost – ECB jako nezávislá instituce na úrovni EU zajišťuje výkon bankovního dohledu z perspektivy EU. To oslabuje negativní vzájemné působení mezi státy a bankami.
• Odbornost – ECB má odborné zkušenosti s analýzou finančních institucí a trhů. K plnění tohoto náročného úkolu tedy disponuje prostředky a – společně s vnitrostátními příslušnými orgány dohledu – technickým zázemím.
• Oddělení úkolů – organizační zásady vymezené v příslušných právních aktech zajišťují, že ECB vykonává dohled nezávisle na měnové politice.

Nařízení o rámci SSM definuje právní strukturu spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu, známými také jako vnitrostátní příslušné orgány (NCA), v jednotném mechanismu dohledu (SSM). Upravuje vztahy mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu a obsahuje pravidla, která se vztahují přímo na banky.

Demokratická odpovědnost ECB za její úkoly týkající se dohledu vyplývá z řady zavedených opatření v této oblasti. Patří k nim:

• pravidelná hlášení Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropské komisi, Euroskupině a národním parlamentům zúčastněných členských států,
• provádění auditů Evropským účetním dvorem,
• právní kontrola Soudním dvorem EU.

Praktické stránky výkonu demokratické odpovědnosti jsou součástí interinstitucionální dohody mezi ECB a Evropským parlamentem a memoranda o porozumění mezi ECB a Radou EU.

Odpovědnost

Úkoly dohledu a úkoly v oblasti měnové politiky jsou vykonávány nezávisle a rozhodovací orgány ECB projednávají otázky měnové politiky a dohledu na oddělených zasedáních.

Navíc k zamezení potenciálního střetu zájmů přispívá také organizační oddělení zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na plnění úkolů měnové politiky.

Jednotný mechanismu dohledu (SSM) začal fungovat 4. listopadu 2014.

Rada EU dne 15. října 2013 po jednáních s Evropským parlamentem formálně přijala nařízení o jednotném mechanismu dohledu. Nařízení o SSM pak vstoupilo v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Podle tohoto nařízení měl být SSM plně funkční nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy nařízení vstoupí v platnost.

Byly vybudovány nové organizační struktury, které jsou začleněny do celkové organizace. Byly také vypracovány vnitřní postupy a přijati další zaměstnanci potřební k plnění nových úkolů.

Komplexní hodnocení byla „kontrola finančního zdraví“ významných bank v eurozóně a ve zúčastněných zemích. Sestávalo ze dvou vzájemně se doplňujících pilířů:

• z přezkumu kvality aktiv (AQR),
• ze zátěžového testu.
• transparentnost – všechny zainteresované strany by měly mít přístup k informacím o stavu svých bank,
• náprava – zjištěné problémy by měly být v případě potřeby napraveny,
• budování důvěry – všechny zainteresované strany by měly být ubezpečeny, že banky jsou zdravé a důvěryhodné.

Hodnocení, které bylo zahájeno v říjnu 2013 a trvalo dvanáct měsíců, zahrnovalo 130 největších bank. Bylo důležitým krokem v přípravě jednotného mechanismu dohledu a mělo tři hlavní cíle: Komplexní hodnocení

Od listopadu 2014 nese ECB výhradní odpovědnost za klíčové úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad bankami. Má mimo jiné pravomoc:

• udělovat/odebírat povolení všem bankám v zúčastněných zemích,
• posuzovat nabývání a zcizování účastí v bankách,
• zajišťovat dodržování všech obezřetnostních požadavků stanovených v pravidlech EU vztahujících se na banky a podle potřeby určovat bankám vyšší obezřetnostní požadavky s cílem chránit finanční stabilitu.

Země eurozóny

Země eurozóny se účastní automaticky.

Úzká spolupráce se zeměmi mimo eurozónu

Členské státy EU, které nepoužívají euro jako svou měnu, se mohou rozhodnout, že se jednotného mechanismu dohledu (SSM) také zúčastní – jejich vnitrostátní příslušné orgány dohledu přistoupí k „úzké spolupráci“ s ECB.

Spolupráce se zeměmi mimo SSM

V případě nezúčastněných zemí EU a zemí mimo EU mohou ECB a vnitrostátní orgány dohledu uzavřít memoranda o porozumění, v nichž bude popsán způsob spolupráce při plnění úkolů dohledu.

Bankovní skupiny, jejichž součástí je několik jednotlivých bank, jsou považovány za jednu instituci.

Přímý dohled

ECB vykonává přímý dohled nad 111 významnými bankami, které představují téměř 82 % všech bankovních aktiv v zúčastněných zemích.

Nepřímý dohled

ECB vykonává nepřímý dohled nad méně významnými bankami v zúčastněných zemích. Těchto bank je zhruba 2 600. ECB se však může kdykoli rozhodnout, že nad kteroukoli z těchto bank převezme přímý dohled, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování přísných standardů dohledu.

Rozhodování o tom, zda jsou banky významné, či nikoli, vychází z:

• jejich velikosti,
• jejich významu pro ekonomiku země, v níž jsou usazeny, nebo pro celou EU,
• významu jejich přeshraničních činností,
• toho, zda si vyžádaly nebo obdržely finanční pomoc přímo z Evropského mechanismu stability či Evropského nástroje finanční stability.

Obecně platí, že v každé zúčastněné zemi podléhají přímému dohledu ECB alespoň tři nejvýznamnější banky bez ohledu na jejich absolutní velikost.
 

Jakékoli podezření z porušení práva EU v oblasti výkonu bankovního dohledu ECB oznamte ECB. To se týká domnělého porušení ze strany dohlížených bank, vnitrostátních orgánů dohledu nebo ze strany samotné ECB. S veškerými poskytnutými údaji bude nakládáno jako s důvěrnými informacemi.

Oznámit porušení
Úkoly jako ochrana spotřebitele či boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti zůstávají v působnosti vnitrostátních orgánů. Jakékoli porušení právních předpisů týkajících se této oblasti je třeba oznámit vnitrostátním orgánům dohledu.

Vnitrostátní orgány pověřené ochranou spotřebitelů

Rada dohledu

Rada dohledu plánuje a provádí úkoly ECB v oblasti dohledu, aby bylo zajištěno oddělení úkolů dohledu a úkolů měnové politiky. Součástí jsou návrhy rozhodnutí v oblasti dohledu, které jsou předkládány k přijetí Radě guvernérů ECB.

Nové organizační složky

Zřízení jednotného mechanismu dohledu (SSM) si vyžádalo určité změny v organizační struktuře ECB, včetně vytvoření nových organizačních složek. Samotnému bankovnímu dohledu jsou vyčleněna čtyři nová generální ředitelství a jeden sekretariát.

Sdílené služby

Stávající funkční útvary a služby ECB poskytují SSM dodatečnou podporu. Patří k nim IT, lidské zdroje, rozpočet, statistika, komunikace, právní služby a vnitřní záležitosti.

Organizační struktura ECB

Úkoly ECB týkající se dohledu plánuje a provádí Rada dohledu za podpory Řídicího výboru. Součástí je provádění přípravných činností a předkládání návrhů rozhodnutí Radě guvernérů ECB. Pokud k návrhům rozhodnutí předložených Radou dohledu nevznese Rada guvernérů jako nejvyšší rozhodovací orgán ECB námitky, jsou návrhy považovány za přijaté. Každodenní dohled nad významnými úvěrovými institucemi provádějí společné týmy dohledu (JST).

Rozhodování

Složení

Společné týmy dohledu (JST) představují jednu z hlavních forem spolupráce ECB s vnitrostátními orgány dohledu. Pro každou významnou banku byl vytvořen tým ze zaměstnanců vnitrostátních orgánů dohledu, kteří se podílejí na dohledu nad danou bankou, a zaměstnanců ECB. Činnost týmu koordinuje ECB za pomoci dílčího koordinátora z každého vnitrostátního orgánu dohledu.

Úkoly

JST vykonávají průběžný dohled nad významnými bankami. Jejich hlavním úkolem je provádět analýzu rizik dohlíženého subjektu nebo skupiny a navrhovat program dohledu a vhodná opatření v oblasti dohledu.

Vnitrostátní orgány dohledu, známé také jako vnitrostátní příslušné orgány (NCA), úzce spolupracují s ECB. Připravují a provádějí rozhodnutí přijatá ECB. Dále vykonávají v zúčastněných zemích přímý dohled nad méně významnými bankami, které nepodléhají přímému dohledu ECB. ECB se však může kdykoli rozhodnout, že nad kteroukoli z těchto bank převezme přímý dohled, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování přísných standardů dohledu.

NCA také odpovídají za ochranu spotřebitelů a za boj proti praní špinavých peněz, což je mimo rámec odpovědnosti ECB v oblasti dohledu.

Dohled nad bankami v eurozóně a v zúčastněných zemích vykonává ECB. Úkoly související např. s ochranou spotřebitelů a bojem proti praní špinavých peněz jsou mimo rámec odpovědnosti ECB, a zůstávají tak v působnosti vnitrostátních orgánů dohledu.

Pokud si chcete na svoji banku stěžovat, obraťte se přímo na ni nebo kontaktujte orgán, který má ve vaší zemi ochranu spotřebitelů na starosti.

Vnitrostátní orgány pověřené ochranou spotřebitelů

Nikoli. ECB nemůže ze zákonných důvodu poskytovat informace nebo údaje o jednotlivých dohlížených bankách.

Nařízení o SSM, čl. 27 odst. 1
Směrnice o kapitálových požadavcích IV, čl. 53 odst. 1–3

Obraťte se prosím přímo na svou banku.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) má pravomoc požadovat po bankách, aby držely více peněz v rezervách plnících úlohu záchranné sítě v případě problémů. Může udělovat nebo odnímat bankovní povolení a v některých případech ukládat bankám sankce, pokud poruší pravidla. Cílem SSM je zajistit lepší zdraví a odolnost bank vůči vnějším šokům, jako jsou finanční krize, a pomoci tak udržovat banky v dobrém stavu a vaše úspory v bezpečí.