Rozhodování

ECB jako evropský orgán dohledu může přijímat řadu rozhodnutí týkající se dohledu, která jsou v rámci jednotného mechanismu dohledu pro banky právně závazná.

Patří k nim:

• stanovování mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních kapitálových požadavků (kapitálových „polštářů“),
• rozhodování o statusu významnosti dohlížených bank,
• udělování nebo odnímání bankovních povolení,
• posuzování nabývání a zcizování kvalifikovaných účastí bankami,
• ukládání donucovacích opatření a sankcí významným bankám.

Jak jsou rozhodnutí přijímána?

Rada dohledu jako interní orgán ECB připravuje návrhy rozhodnutí, která přijímá Rada guvernérů v rámci postupu neuplatnění námitek. Nevznese-li Rada guvernérů ve stanovené lhůtě námitky, považuje se rozhodnutí za přijaté.

Vedle toho přijímá Rada guvernérů mimo postup neuplatnění námitek další rozhodnutí o obecném rámci (např. nařízení o rámci SSM).

Zásada oddělení

Aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi úkoly měnové politiky a úkoly v oblasti dohledu, zajišťuje ECB oddělení cílů, rozhodovacích procesů a úkolů. Součástí je i důsledné oddělení zasedání Rady guvernérů.