Proces dohledu a hodnocení orgány dohledu v roce 2015

Cílem procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) je podporovat odolný bankovní systém jako jeden z předpokladů udržitelného a zdravého financování ekonomiky. Z předchozích krizí víme, že na udržitelný růst má dopad podkapitalizovaný bankovní systém. Dlouhodobé přínosy řádně kapitalizovaného bankovního systému výrazně převažují nad krátkodobými náklady dotčených bank nebo veřejných financí v případě veřejné podpory poskytované slabým bankám.

Společná metodika

V roce 2015 byl poprvé proveden SREP na základě společné metodiky pro tehdy 120 největších bankovních skupin v eurozóně. Předchozí procesy na vnitrostátních úrovních se vzájemně dost lišily. Bankám pod přímým dohledem ECB byla stanovena podle jejich rizikových profilů výše kapitálu a požadavky na likviditu. Bylo-li to považováno za nutné, byla uplatněna další opatření v oblasti dohledu.

Metodická příručka SREP 2015

Metodika SSM je v souladu s právními předpisy EU a obecnými zásadami Orgánu pro bankovnictví (EBA) a čerpá z osvědčených postupů v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM) doporučených mezinárodními orgány. Bylo dosaženo celkového hodnocení životaschopnosti institucí za použití perspektivy se zaměřením do budoucna a uplatněním proporcionality. Kvantitativní a kvalitativní prvky v sobě spojilo odborné posouzení vycházející z jasně definovaných principů. To zajišťuje celkovou konzistentnost a zároveň bere ohled na specifičnosti jednotlivých institucí. Poprvé bylo také možné provádět v širokém měřítku vzájemná porovnávání a průřezové analýzy, což umožnilo, aby všechny instituce byly hodnoceny konzistentně, a podpořilo tak integrovanější jednotný bankovní trh.

Kapitálové požadavky

Celkově budou kapitálové požadavky na rok 2016 v porovnání s rokem 2015 zvýšeny o 50 bazických bodů; toto zvýšení zohledňuje účinek postupného zavádění kombinované kapitálové rezervy.

  • Vzhledem k postavení eurozóny v hospodářském cyklu je třeba kapitál v bankovním systému udržet a v některých případech posílit. Mnoho bank se stále zotavuje z finanční krize z roku 2012 a stále se potýká s riziky a nepříznivými faktory. V tomto kontextu se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily průměrné požadavky v rámci 2. pilíře o 30 bazických bodů.
  • Dalším důležitým ponaučením z krize, které se odráží v kapitálovém rámci a kalibraci SSM v souladu s právními předpisy EU, je potřeba omezit jakékoli nepříznivé celosystémové vlivy, které globální systémově významné banky (G-SIB) a domácí systémově významné banky (D-SIB) mohou představovat pro finanční systém a ekonomiky eurozóny. Za tímto účelem jsou v souladu s obecnými zásadami orgánu EBA doplněny do požadavků v rámci 2. pilíře systémové kapitálové rezervy (ať už pro G-SIB či D-SIB nebo rezerva ke krytí systémového rizika). Tím se sníží pravděpodobnost a závažnost problémů u těchto institucí a jejich rozšíření do systému. Tyto systémové kapitálové rezervy, které se začínají postupně zavádět, vysvětlují druhou část nárůstu kapitálových požadavků (20 bazických bodů) pro banky v eurozóně v roce 2016 (oproti roku 2015) a budou postupně zaváděny podle očekávání až do roku 2019.

Výše kapitálových požadavků pro banky v eurozóně jsme pečlivě zkontrolovali, přičemž se zvlášť přihlédlo k plně funkčním požadavkům na kmenový kapitál tier 1 a celkovým kapitálovým požadavkům. V případě G-SIB se do nastavování postupného zavádění plně funkčních kapitálových požadavků promítá řada faktorů, včetně nutnosti podporovat ve všech 120 institucích konzistentní rámec systémového dopadu G-SIB a D-SIB a všeobecného srovnání s G-SIB jiných zemí.

Nejvyšší rozdělitelná částka

Pokud jde o uplatňování rámce pro nejvyšší rozdělitelné částky (MDA), odkazuje přístup v rámci SSM na stanovisko zveřejněné orgánem EBA dne 18. prosince 2015.

Stanovisko EBA 2015/24

Tento přístup může být nicméně v souvislosti s budoucím vývojem regulace nebo s uplatňováním obecných zásad orgánu EBA přepracován, aby byla na jednotném trhu zajištěna konzistentnost a harmonizace.

Více jistoty v plánování kapitálových potřeb

Prostřednictvím naší přímé komunikace s bankami jim poskytujeme jednoznačnost i jistotu v oblasti dohledu, kterou potřebují pro své plánování kapitálových potřeb. Za jinak stejných okolností požadavky v rámci 2. pilíře stanovené v rozhodnutích SREP v roce 2015 naznačují budoucí vývoj, a to zejména proto, že jsme již zohlednili plně funkční požadavky na bezpečnostní kapitálovou rezervu. Banky mohou také plánovat postupné zavádění souboru CRR/CRD IV, tj. odpočty z kapitálu CET1 a postupné zavádění rezerv ke krytí systémového rizika. I když ještě není zcela znám konečný vývoj koncepce Basel III, bylo již potvrzeno, že jejím cílem není výrazně navýšit kapitál v systému, ale zlepšit jednoduchost, srovnatelnost a transparentnost kapitálu v bankách.