Menu

Úvěry se selháním

Úvěrové riziko je nedílnou součástí bankovnictví, protože poskytování úvěrů s sebou vždy přináší riziko, že nebudou splaceny. Ze stejného důvodu se na úvěrové riziko soustředí i dohledová činnost ECB, při níž věnujeme mimořádnou pozornost úvěrům se selháním.

Dohled: O čem je řeč... Co jsou to úvěry se selháním?

Objem úvěrů se selháním je pro ekonomiku důležitým faktorem, neboť tyto úvěry snižují ziskovost bank a vážou cenné zdroje, čímž omezují schopnost bank poskytovat nové úvěry. Problémy v bankovním sektoru se také mohou rychle rozšířit do dalších částí hospodářství a zhoršit tak výhled tvorby pracovních míst a hospodářského růstu. Proto ECB banky při řešení toho problému podporuje a pomáhá tím zajišťovat bezpečnost a zdraví evropského bankovního systému.

Míra úvěrů se selháním pravděpodobně poroste

Banky, které jsou pod přímým dohledem ECB, měly ve svých portfoliích v polovině roku 2020 úvěry se selháním v celkové hodnotě přes 550 mld. EUR, což odpovídalo téměř 3 % objemu všech jejich úvěrů. Objem úvěrů se selháním se od svého maxima ve výši zhruba1 bilionu EUR v roce 2016 setrvale snižoval. Ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru však pravděpodobně povede k prudkému nárůstu úvěrů se selháním. Podle závažného, ale realistického scénáře by jejich objem mohl do konce roku 2022 dosáhnout hodnoty až 1,4 bilionu EUR.

Další podrobnosti o úvěrech se selháním lze nalézt ve čtvrtletních statistikách bankovního dohledu ECB.

Statistiky bankovního dohledu ECB

Zaměření dohledu

Úvěry se selháním mohou mít zásadní dopad na kondici banky. Orgány dohledu ECB proto míru úvěrů se selháním u jednotlivých bank pozorně sledují. Kontrolují také, zda banky řádně provádějí řízení rizika svých úvěrů a zda mají zavedeny vhodné strategie, správní a řídicí struktury a postupy. To je součástí procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP), který se provádí každoročně pro každou banku.

Odpovídající úvěrové podmínky a řízení úvěrového rizika jsou klíčové pro snížení rizika, že se z úvěrů stanou úvěry se selháním a banky budou hromadit špatné úvěry. Ke snížení tohoto rizika by banky měly:

  • poskytovat úvěry pouze klientům, u nichž je pravděpodobné, že je splatí
  • monitorovat úvěrové informace, aby dokázaly včas identifikovat dlužníky v tíživé situaci a situaci napravit
  • se životaschopnými dlužníky sjednat restrukturalizaci jejich úvěrů
  • vytvářet včas dostatečné rezervy, aby si zajistily přiměřené krytí případných ztrát
  • pracovat na snižování objemu úvěrů se selháním

V kontextu koronavirové krize mají odpovídající úvěrové podmínky, přiměřené řízení rizik a proaktivní řízení úvěrů se selháním mimořádný význam, protože po ukončení protikrizových opatření pravděpodobně dojde k strmému nárůstu prodlení se splácením.

Aby ECB bankám pomohla zvládat krizi a pokračovat v poskytování úvěrů, zajistila jim určitou flexibilitu, která se vztahuje i na klasifikaci úvěrů poskytovaných životaschopným dlužníkům, kteří jsou dočasně v tíživé situaci. Přesto je potřeba obezřetnosti, aby tato flexibilita nevedla k podpoře dlužníků, kteří nejsou životaschopní, a ke zpoždění klasifikace jejich úvěrů jako úvěrů se selháním.

ECB poskytla bankám pokyny, jak nakládat se špatnými úvěry a vytvářet odpovídající rezervy.

Společné úsilí

Kromě činnosti v oblasti dohledu je při řešení vysokého objemu úvěrů se selháním třeba konat v dalších dvou oblastech. První oblast se týká legislativy – v některých evropských zemích nemusí dostupné zákonné nástroje postačovat k včasnému řešení špatných úvěrů nebo je nemusí vůbec umožňovat.

Druhá oblast se týká sekundárních trhů – jejich prostřednictvím mohou banky riziko spojené s držením úvěrů se selháním převádět na nebankovní investory, ale tyto trhy jsou často nedostatečně rozvinuté. V kontextu koronavirové krize a očekávaného nárůstu objemu úvěrů se selháním tato skutečnost získává ještě více na významu.

Podle předsedkyně Rady dohledu ECB Andrea Enria by součástí řešení tohoto problému mohlo být založení evropské společnosti pro správu aktiv nebo sítě společností pro správu aktiv.

Pro řešení úvěrů se selháním na evropské úrovni vytvořila Rada pro hospodářské a finanční věci EU v roce 2017 akční plán, který zahrnuje kroky týkající se všech tří oblastí – bankovního dohledu, reformy insolvenčních rámců a rámců pro vymáhání pohledávek i rozvoje sekundárních trhů. Evropská komise monitoruje pokrok ve snižování úvěrů se selháním. V prosinci 2020 také představila strategii, jak zabránit budoucímu hromadění úvěrů se selháním v důsledku koronavirové krize.