Co jsou to rezervy a krytí úvěru se selháním?
21. prosince 2020
Když banky poskytují úvěry svým klientům, vždy se vystavují úvěrovému riziku, tedy že dlužník svůj úvěr možná nesplatí. Když k tomu dojde, začne se o úvěru hovořit jako o úvěru se selháním. Běžný úvěr se stane úvěrem se selháním, když podle banky není pravděpodobné, že dlužník úvěr splatí, nebo když je dlužník více než 90 dní v prodlení se splácením.
Úvěry se selháním (non-performing loans – NPL) snižují bankám zisky a způsobují ztráty, což zhoršuje jejich kondici. Banky s vysokým podílem úvěrů se selháním nejsou schopny poskytovat domácnostem a podnikům úvěry. Ekonomiku jako celek to poškozuje.
Nástroje proti ztrátám: rezervy a krytí
Každá banka se musí připravit na to, že by mohla utrpět ztrátu ze svých úvěrů. Aby toto úvěrové riziko kompenzovala, odhadne očekávanou budoucí ztrátu z úvěru a ve svém účetnictví vykáže odpovídající rezervu. Když rezervu zaúčtuje, znamená to, že ve svém účetnictví zachytí ztrátu z úvěru předem. K absorpci těchto ztrát banky využívají svého kapitálu: vytvořením rezervy banka zachytí ztrátu a sníží tak svůj kapitál o peněžní částku, kterou od klienta nebude schopna získat zpět.
Banky nemusejí vytvářet rezervy na celou hodnotu úvěru v selhání, protože je možné, že určitou část splátek od klienta ještě získají. Dále je možné, že část objemu úvěru získají zpět prodejem aktiv nebo majetku, které klient poskytl jako zajištění. Kryta by měla být pouze očekávaná čistá ztráta. Část úvěrů se selháním krytá rezervami se nazývá krytí úvěrů se selháním bankou. Ukazuje, do jaké míry banka již zaúčtovala ztráty, které z úvěrů se selháním očekává.
Jak banka rezervu vykáže?
Příklad: banka má úvěry se selháním v hodnotě 100 EUR, ze kterých očekává čistou ztrátu 40 EUR. Tuto ztrátu pokryje zaúčtováním rezerv ve výši 40 EUR, takže její poměr krytí úvěrů se selhání činí 40 %.
Zajištění dostatečných rezerv: ukazatel minimálního krytí
Aby bylo zajištěno, že banky vytvářejí dostatečné rezervy, stanovila EU ukazatel minimálního krytí, který musejí banky dodržovat. Pokud banka nevytvořila dostatečné rezervy ke krytí svých nových úvěrů se selháním, musí tento schodek napravit odečtením chybějící částky ze svého základního kapitálu. To může potenciálně způsobit bance problémy, pokud nemá vedle plnění minimálních kapitálových požadavků také dostatečné kapitálové polštáře, aby mohla bezpečně fungovat.
Zajištění včasného krytí: kalendář vytváření rezerv
Banky by neměly vytváření rezerv na úvěry se selháním příliš dlouho odkládat. K zajištění nejen dostatečného, ale také včasného vytváření rezerv byly zavedeny mnohé nástroje a mechanismy. Jedním z nich je předem stanovený kalendář vytváření rezerv, který funguje jako jištění proti nedostatečnému krytí pro úvěry se selháním.
Jak to funguje? V kalendáři je určena požadovaná úroveň krytí v jednotlivých časových okamžicích, počínaje datem, kdy je úvěr klasifikován jako úvěr se selháním. Čím je selhání delší, tím méně pravděpodobné je, že se opět stane úvěrem spláceným, a tím vyšší by měla být rezerva. Požadované krytí proto postupem času narůstá, než dosáhne 100 %.
Požadovaný časový harmonogram závisí na tom, zda je úvěr zajištěný (jinými slovy krytý zajištěním nebo majetkem), či nikoli. Pokud úvěr zajištěný není, musí jej banka plně pokrýt nejpozději do tří let. U zajištěných úvěrů je plné krytí nezbytné během sedmi až devíti let.
Jištění pro vytváření rezerv pro případ ztrát pomáhá zajistit, aby byly banky proti úvěrovým ztrátám náležitě vybaveny. Jištění se však týká jen úvěrů, které banky klasifikovaly jako úvěry se selháním. Je proto nezbytné, aby banky pečlivě sledovaly úvěry, které svým klientům poskytly, rychle rozpoznaly ty úvěry, u nichž hrozí riziko, že se z nich stanou úvěry se selháním, a odpovídajícím způsobem je klasifikovaly.
Dodatečné informace
Požadavek krytí vyplývající z práva EU („jištění 1. pilíře“) je závazný pro všechny banky v Evropské unii a vztahuje se na úvěry poskytnuté od 26. dubna 2019. Na úvěry poskytnuté před tímto datem se vztahují nezávazná očekávání vyplývající z bankovního dohledu ECB („očekávání 2. pilíře“), která se řídí obdobnou logikou. Více podrobností o interakci mezi závaznými požadavky a nezávaznými očekáváními v oblasti dohledu je k dispozici ve sdělení ze srpna 2019 týkajícím se očekávání dohledu ohledně krytí.
Communication on supervisory coverage expectations for NPEs