Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Proč banky potřebují držet kapitál?

23. května 2019

Kapitál je jedním z hlavních předpokladů pro bezpečnost a zdraví bank – zde je vysvětleno proč. Banky přijímají rizika, a pokud se rizika naplní, mohou utrpět ztráty. V zájmu bezpečnosti a ochrany vkladů musí být banky schopny takové ztráty absorbovat a stále fungovat v dobrých i špatných časech. K tomu se používá kapitál bank.

Ale jak velký kapitál by banka měla držet? Odpověď závisí na rizicích, která na sebe banka bere. Čím jsou větší, tím více kapitálu potřebuje. Proto je nezbytně nutné, aby banky neustále vyhodnocovaly rizika, kterým jsou vystaveny, a ztráty, které jim mohou vzniknout. Jejich hodnocení prověřují pracovníci bankovního dohledu. Orgány dohledu odpovídají za sledování finančního zdraví bank a kontrola úrovně kapitálu je toho významnou součástí.

Co je to přesně bankovní kapitál? A jak udržuje banky v bezpečí? A jaká je úroveň kapitálu, kterou banky potřebují udržovat?

Co je to kapitál?

Jednoduše řečeno, kapitál jsou peníze, které banka získala od svých akcionářů a dalších investorů, a případný zisk, který banka vytvořila a nevyplatila. Pokud si tedy banka přeje rozšířit svou kapitálovou základnu, může to provést např. vydáním dalších akcií nebo nerozdělením zisku, který by jinak vyplatila jako dividendy akcionářům.

Obecně platí, že každá banka má dva zdroje financování: kapitál a dluh. Dluh jsou peníze, které si půjčila od svých věřitelů, a bude je muset vrátit. Dluh zahrnuje mimo jiné vklady od zákazníků, dluhové cenné papíry a úvěry čerpané bankou.

Prostředky z těchto dvou zdrojů používá banka mnoha způsoby, např. poskytuje úvěry klientům nebo provádí další investice. Tyto úvěry a další investice jsou aktiva banky – spolu s prostředky, které banka drží jako hotovost.

Bankovní rozvaha Bankovní rozvaha

A jak udržuje kapitál banky v bezpečí?

Kapitál funguje jako finanční polštář proti ztrátám. Například když více dlužníků najednou není schopno své úvěry splácet nebo se hodnota některých investic banky propadne, bance vznikne ztráta a bez kapitálové rezervy může dokonce zkrachovat. Pokud má však solidní kapitálovou základnu, použije ji na absorbování ztrát a nadále funguje a obsluhuje své klienty.

Bankovní rozvaha Bankovní rozvaha

Jak velký kapitál musí banky držet?

V evropském bankovním dohledu se kapitálové požadavky v případě banky sestávají se tří hlavních složek:

  • minimální kapitálové požadavky známé jako minimální požadavky 1. pilíře
  • dodatečný kapitálový požadavek známý jako minimální požadavek 2. pilíře a
  • požadavky na rezervy

Zaprvé, všechny banky spadající pod evropský bankovní dohled jsou povinny dodržovat evropský právní předpis, který stanovuje minimální celkový kapitálový požadavek (nazývaný minimální požadavek 1. pilíře) na úrovni 8 % rizikově vážených aktiv banky. Co jsou to ale rizikově vážená aktiva? Jsou to celková aktiva banky vynásobená jejich příslušnými rizikovými faktory (rizikové váhy). Rizikové faktory odrážejí, jak je určitý druh aktiva vnímán z hlediska rizikovosti. Čím je aktivum méně rizikové, tím menší je jeho rizikově vážená částka a tím menší je i kapitál, který banka potřebuje držet k pokrytí rizika. Např. hypoteční úvěr, který je zajištěný zástavním právem (k bytu nebo domu), je méně rizikový – má nižší rizikový faktor – než úvěr, který je nezajištěný. Banka pak potřebuje ke krytí takového hypotečního úvěru držet méně kapitálu než v případě krytí nezajištěného úvěru.

Zadruhé, bankovní dohled stanovuje dodatečný kapitálový požadavek (nazývaný požadavek 2. pilíře). Zde vstupuje do procesu evropský bankovní dohled. Dohled ECB a orgány dohledu zúčastněných zemí podrobně prověřují jednotlivé banky a vyhodnocují rizika, kterým jsou jednotlivé banky vystaveny. K tomu jim slouží roční proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP). Pokud orgány dohledu dospějí k závěru, že rizika banky nejsou minimálními kapitálovými požadavky dostatečně kryta, mohou ji požádat, aby držela dodatečný kapitál.

Minimální i dodatečné kapitálové požadavky jsou závazné a jejich nedodržení má právní následky. Tyto následky závisí na závažnosti porušení. Orgán dohledu může například banku požádat, aby vypracovala plán opětovného dodržování kapitálových požadavků. Nebo je-li porušení velmi vážné, banka muže přijít o bankovní licenci.

Třetí kapitálový požadavek vztahující se na banky spočívá v povinnosti držet dodatečné kapitálové rezervy pro různé účely (všeobecné uchování kapitálu a proti cyklickým a necyklickým systémovým rizikům).

Kromě těchto tří souborů kapitálových požadavků může dohled po bankách požadovat, aby si vyhradily určitý objem kapitálu na období napětí (podle tzv. pokynů v rámci 2. pilíře).

Vedle objemu požadovaného regulátory a dohledem by si banky samy měly stanovit, jaký objem kapitálu potřebují, aby mohly udržitelným způsobem provozovat své obchodní modely.

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)