Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Analýza citlivosti úrokových rizik v bankovním portfoliu prováděná ECB – zátěžový test 2017

28. února 2017

Nejčastější dotazy

1. Proč bankovní dohled ECB provádí analýzu citlivosti úrokových rizik v bankovním portfoliu (interest rate risk in the banking book – IRRBB) – zátěžový test 2017?

Pořádat roční dohledové zátěžové testy je povinností, kterou bankovnímu dohledu ECB ukládá článek 100 směrnice CRD. Toto hodnocení bank pod přímým dohledem ECB se tedy uskuteční i v roce 2017.

Letošní zátěžový test by měl ECB poskytnout dostatek informací o úrokové citlivosti aktiv a pasiv v bankovním portfoliu a o čistých úrokových výnosech bank. Hypotetické výkyvy použité v testu vycházejí ze souboru standardů, které stanovil Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) v publikaci „Standards – Interest rate risk in the banking book“, zveřejněné v dubnu 2016.

2. Na co se analýza citlivosti IRRBB prováděná ECB – zátěžový test 2017 zaměřuje? Jak se výsledky využijí?

Pracovníci dohledu budou hodnotit, jaký by měly hypotetické změny prostředí úrokových sazeb na banky vliv.

V rámci analýzy účinků různých výkyvů úrokových sazeb na banky se test zaměřuje na změny ekonomické hodnoty aktiv a pasiv v bankovním portfoliu a na vývoj čistých úrokových výnosů z těchto aktiv a pasiv. Bankovní portfolio obsahuje aktiva a pasiva, která nesouvisejí s obchodní činností bank. Cílem testu je rovněž analyzovat, jak bankovní modely chování klientů ovlivňují měření úrokového rizika bankami, neboť toto chování se může v závislosti na změnách úrokových sazeb měnit.

Výsledky testu budou nemechanickým způsobem začleněny do procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (Supervisory Review and Evaluation Process – SREP) 2017, který stanovuje, kolik kapitálu banka musí držet. Určujícím faktorem výše kapitálových požadavků dohledu v rozhodnutí SREP 2017 nebudou kvantitativní výsledky testu, ale relativní citlivost bank na různé výkyvy úrokových sazeb. To znamená, že výsledky testu budou zohledněny při hodnocení požadované výše kapitálu instituce v rámci požadavků 2. pilíře a očekávání 2. pilíře (Pillar 2 guidance – P2G).

3. Bude mít testování za následek zvýšení kapitálových požadavků dohledu na banky?

Očekává se, že za jinak nezměněných podmínek zůstane celková výše kapitálových požadavků v případě bank pod přímým dohledem ECB na stabilní úrovni.

4. Jaké změny úrokového prostředí tento test předpokládá?

Použije se šest různých výkyvů úrokových sazeb. Ty vycházejí ze souboru výkyvů, který v dubnu 2016 stanovil Basilejský výbor pro bankovní dohled (viz Standards - Interest rate risk in the banking book), a použijí se na bankovní portfolio. Výkyvy představují různé změny výšky a tvaru úrokové křivky. Pracovníci dohledu tak získají informace o tom, jak se při jednotlivých výkyvech mění ekonomická hodnota kapitálu v bankovním portfoliu a projekce čistého úrokového výnosu. Výkyvy jsou hypotetické a žádným způsobem nemají prognózovat budoucí vývoj úrokových sazeb v eurozóně – jejich účelem je zjistit potenciálně slabá místa v bankovních portfoliích.

Výkyvy se tedy uplatňují spíše v duchu analýzy citlivosti. Analýza citlivosti se do velké míry liší od makroekonomického zátěžového testu, v němž se zpravidla v rámci daného scénáře používají modelované ekonomické projekce.

yield curve IR shock

5. Na které části bankovních rozvah se analýza citlivosti vztahuje?

Analýza se zaměřuje na pozice v bankovním portfoliu. U každé banky je rozsah omezen na aktiva a pasiva v hlavních měnách dané banky. Hodnotit se budou jen aktiva a pasiva v měně, v níž je denominováno více než 20 % aktiv v bankovním portfoliu banky. Bylo rozhodnuto, že na aktiva a pasiva v jiných měnách, které tento limit nepřekračují, se test v zájmu snížení zpravodajské zátěže vztahovat nebude. Kromě toho by výsledek za taková menší portfolia celkové výsledky asi významně neovlivnil.

6. Jak dlouho bude testování trvat?

Začíná 28. února 2017 a jeho výsledky se promítnou hlavně do hodnocení SREP a pomohou při nastavování pokynů v rámci 2. pilíře (P2G). Výsledky budou v létě projednány v rámci dohledového dialogu SREP mezi bankami a společnými týmy dohledu.

V tomto hodnocení „zdola nahoru“ poskytnou banky pro jednotlivé výkyvy úrokových sazeb své projekce na základě svých vlastních modelů. Výsledky se promítnou do kvalitativních opatření a diskuzí mezi společnými týmy dohledu a bankami v procesu SREP.

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)