Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Úvodní prohlášení na tiskové konferenci k Výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2015

Danièle Nouyová, předsedkyně Rady dohledu ECB, a Sabine Lautenschlägerová, místopředsedkyně Rady dohledu ECB,
Frankfurt nad Mohanem 23. března 2016

Danièle Nouyová, předsedkyně Rady dohledu ECB

Dámy a pánové,

vítám Vás na tiskové konferenci k Výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2015. Zprávu jsem včera představila v Evropském parlamentu v Bruselu a dnešní příležitosti bych chtěla využít k výhledu za její hranice i za hranice roku 2015.

Na počátku letošního roku se do středu pozornosti dostal v důsledku zvýšené volatility a poklesu kurzů akcií bankovního sektoru. V tomto ohledu vnímám jako uklidnění skutečnost, že se odolnost evropských bank v posledních několika letech v důsledku vyšší kapitálové přiměřenosti zlepšila. Například poměr CET1 se od roku 2012 zvýšil z 9 % na 13 %.

Nedávné období volatility nicméně poukázalo na nejistotu na straně investorů. Ne nutně ve vztahu k odolnosti bank, nýbrž v souvislosti s jejich ziskovostí. V kontextu pokračujícího období nízkých úrokových sazeb, oslabující světové ekonomiky, problémů na rozvíjejících se trzích a klesajících cen ropy mělo mnoho investorů obavy o schopnost bank přizpůsobit tomu své obchodní modely a udržet si ziskovost.

I my vnímáme úpravu obchodních modelů jako nejdůležitější úkol pro evropský bankovní sektor. Další výzvy zahrnují úvěrové riziko a zvýšené množství nesplácených úvěrů, obrat v usilování o výnosy, riziko v oblasti správy a řízení institucí, riziko selhání země, geopolitické riziko, rostoucí počet zranitelných míst v rozvíjejících se ekonomikách a riziko v oblasti IT a kyberkriminality.

Na základě těchto rizik jsme definovali pět priorit, které budou v roce 2016 určující pro naši práci v oblasti dohledu:

  • Zaprvé se zaměříme na obchodní modely a ziskovost bank.
  • Druhou prioritou bude úvěrové riziko, zejména s ohledem na špatné úvěry. V této souvislosti jsme v loňském roce zřídili zvláštní pracovní skupinu a pověřili ji podporou snižování počtu špatných úvěrů.
  • Zatřetí nás bude zajímat kapitálová přiměřenost, například s ohledem na kapitál určený k rekapitalizaci se zapojením soukromého sektoru.
  • Čtvrtou prioritou je řízení a správa rizik. Vzhledem k aktuálnímu prostředí velmi nízkých úrokových sazeb a dostatečné likvidity nabývá na významu schopnost bank vhodně řídit svá rizika.
  • Pátou prioritou je likvidita.

Jsem si nicméně jistá, že banky by k seznamu připojily ještě jeden úkol, a sice nutnost vyrovnat se s velkým množstvím změn v regulačním rámci. Pravdou je, že skutečně proběhla celá řada změn, i to, že jejich přijetí vyžaduje určité úsilí. Máme pro to plné pochopení a usilujeme o jistotu v oblasti regulace, která by bankám umožnila odpovídajícím způsobem plánovat a vhodně se potýkat s riziky.

Neměli bychom však zapomínat na výchozí situaci: roztříštěný bankovní sektor v Evropě a globální finanční krizi. Z tohoto pohledu byla reforma v oblasti regulace nezbytná. Provedena být jednoduše musela.

Nové požadavky na kapitál a likviditu zvýšily odolnost jednotlivých bank i celého bankovního systému. Ze systémového hlediska jsme v podstatně silnější pozici, než jsme byli před vypuknutím poslední krize. Ať už příští bouře udeří odkudkoli, budou banky odolnější. A pokud jedna z bank přece jen selže, ochrání daňové poplatníky nová pravidla záchrany se zapojením soukromého sektoru. To následně upraví i pobídky pro investory. Nárůst spreadů u některých kapitálových nástrojů je znamením, že se trhy přizpůsobují novým pravidlům.

Kromě toho bude v roce 2016 dokončen Basel III, středobod reformy v oblasti regulace. Nebude docházet k dalšímu výraznému zvyšování kapitálových požadavků, ani se nepřipravuje Basel IV. Reforma v oblasti regulace se chýlí ke konci. Připravila cestu pro stabilnější bankovní systém. Ano, byla to dlouhá cesta a rozhodně ne jednoduchá. Plné obnovení důvěry, kterou oslabila krize, bude vyžadovat čas a úsilí – nedávný strmý nárůst volatility byl toho názorným příkladem.

Jako orgány dohledu přispíváme spolu s regulačními orgány k obnovení důvěry v bankovní systém. Banky samy však musejí zajistit udržitelnost vlastních obchodních modelů. Banky samy musejí obezřetně řídit svá rizika. Vezmeme-li tyto skutečnosti na vědomí a přizpůsobíme-li jim své kroky, posuneme se o další nezbytný kousek blíže k cíli stabilního bankovního systému, z něhož bude těžit reálná ekonomika.

Děkuji Vám za pozornost.

Sabine Lautenschlägerová, místopředsedkyně Rady dohledu ECB

Dámy a pánové,

také já bych Vás ráda přivítala na naší tiskové konferenci. Danièle Nouyová před chvílí hovořila o regulačních reformách jako o zdroji změn pro bankovní systém. Proběhla nicméně i další reforma, která přinesla významné změny. Mám samozřejmě na mysli evropský bankovní dohled.

Nastavení bankovního dohledu na evropskou úroveň bylo stejně důležité jako regulační reforma a podobně jako regulační reforma pomůže obnovit důvěru v bankovní systém. V čem je vlastně evropský bankovní dohled přínosný?

Zaprvé, evropský bankovní dohled nevnímá státní hranice jako překážku, nýbrž zaujímá evropskou perspektivu. Může tedy provádět srovnávání a srovnávací hodnocení bank napříč hranicemi a zjišťovat tak problémy v samém počátku.

Zadruhé, evropský bankovní dohled v sobě spojuje zkušenosti a odborné znalosti 19 vnitrostátních orgánů dohledu a ECB. Může tedy využívat rozsáhlé analytické schopnosti.

Zatřetí, evropský bankovní dohled je schopen jednat, když je to třeba. A konečně, evropský bankovní dohled zajišťuje, aby byl prováděn dohled nad bankami v celé eurozóně podle stejných vysokých standardů, a to v rámci vnitrostátních právních předpisů.

V roce 2015 jsme v tomto směru učinili důležité kroky, například ohledně hlavního nástroje bankovního dohledu – procesu dohledu a hodnocení (anglická zkratka SREP). Kapitálové požadavky, založené na analýze vycházející z hodnocení rizik a výhledu a zohledněné v procesu SREP, mají zásadní význam pro zabezpečení stability finančního systému.

V roce 2015 byl SREP proveden vůbec poprvé podle harmonizované metodiky. Bankám v celé eurozóně bylo měřeno stejným metrem. V důsledku toho nyní pozorujeme výraznější korelaci mezi rizikovým profilem institucí a příslušnými kapitálovými požadavky v oblasti dohledu.

V roce 2016 SREP dále zdokonalíme. V této souvislosti jsme požádali o vyjasnění právní podstaty procesu SREP a obdrželi k připomínkování interní diskusní dokument Evropské komise. Cíl komise vytvořit regulační jistotu vítáme, neboť má zásadní význam pro banky i trhy.

V roce 2016 bude SREP doplněn dvěma zátěžovými testy: jeden provede Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v celé EU a druhý ECB v rámci celé eurozóny. SSM tak bude schopen ohodnotit všechny významné instituce v eurozóně z výhledové perspektivy.

Pro oba zátěžové testy budou relevantní ustanovení metodiky EBA. Přehled získaný od orgánu EBA a během zátěžových testů ECB bude v roce 2016 použit pro proces SREP. Výsledkem tedy nemá být ortel uspěl–neuspěl. Navíc jakékoli otázky týkající se kvality údajů a zajištění kvality, které se v jejich průběhu ukáží, budou v případě dotčených institucí rovněž začleněny do procesu SREP v roce 2016.

Evropské předpisy nabízejí velký počet ustanovení, které dávají orgánům dohledu určitý prostor při rozhodování o jejich konkrétním uplatňování. Když jsme v roce 2015 dosáhli dohody o užívání těchto možností a případů vlastního uvážení harmonizovaným způsobem v celé eurozóně, udělali jsme další krok k harmonizovanému bankovnímu dohledu. Příslušné nařízení a příručka vstoupí v platnost v říjnu 2016.

Mám-li to shrnout: během prvního celého roku evropského bankovního dohledu jsme na cestě k harmonizaci bankovního dohledu v celé eurozóně mnohého dosáhli. Před námi je však nadále nemálo práce.

Připravujeme například cílený přezkum interních modelů bank. Náš přezkum bude prováděn na pozadí skutečnosti, že mnohé významné instituce využívají interních modelů k určení regulačních kapitálových požadavků. Cílem našeho přezkumu je snížit variabilitu, která není založena na rizicích, v kapitálových požadavcích založených na modelech.

Dámy a pánové, v našich dnešních prohlášeních jsme se dosud zaměřovaly na významné instituce, na ty z bank, na které ECB dohlíží přímo. Nesmíme však zapomenout na zhruba 3 200 méně významných institucí. V mnoha zemích jsou tyto malé a středně velké banky vysoce důležité pro ekonomiku daného regionu či země. A jako skupina mohou mít také význam pro finanční stabilitu dané země.

Na tyto banky dohlíží přímo vnitrostátní příslušné orgány a není naším cílem tuto skutečnost měnit, abychom na ně dohlíželi přímo. SSM totiž provádí dohled nad celkovým fungováním systému. Společně s vnitrostátními orgány dohledu připravujeme společné standardy dohledu, které zohledňují regionální aspekty i velikost, podnikatelské aktivity a rizikové profily jednotlivých institucí.

Proto jsme se s vnitrostátními orgány dohledu dohodli například na společném standardu pro plánování dohledu pro méně významné instituce. Tento standard umožňuje vnitrostátním orgánům dohledu definovat priority v oblasti dohledu pro „jejich“ méně významné instituce podle společné metodiky. Ve stejném duchu jsme se nedávno dohodli na společném standardu dohledu pro plánování ozdravných postupů pro méně významné instituce.

Zabýváme se také institucionálními systémy ochrany, které jsou relevantní především pro méně významné instituce. Podle evropského práva lze bankám udělit určitá privilegia, pokud jsou součástí systému ochrany. Vzhledem k našemu cíli harmonizace nebylo zdaleka řečeno vše, pokud jde o udělování těchto privilegií v souladu s jednotnými kritérii. Příslušná kritéria jsme nyní stanovili a v současné době vedeme veřejnou konzultaci, která potrvá do poloviny dubna.

Zkrátka i když je regulační reforma téměř završena, stále zdokonalujeme metody a procesy dohledu. Závěrem bych chtěla říci, že vytvoříme odolný rámec dohledu, který přispívá k bezpečnosti a odolnosti bankovního systému, s plným ohledem na jednotu a integritu vnitřního trhu.

Děkuji Vám za pozornost.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média
Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)