Litva: O významu náročných standardů dohledu
29. 12. 2014
Se zavedením eura se Litva 1. ledna 2015 připojí k jednotnému mechanismu dohledu. Ingrida Šimonytėová, zástupkyně předsedy bankovní rady litevské centrální banky, nastoupí do funkce členky Rady dohledu. V internetovém rozhovoru mluví o charakteristice litevského bankovního sektoru a výzvách pro bankovní dohled ECB.
Co znamená pro Litvu stát se plnohodnotným členem eurozóny a jednotného mechanismu dohledu (SSM)? Jak vnímáte přistoupení do Rady dohledu jako členka?
Vzhledem k tomu, že od roku 1994 provozujeme režim currency board a že litas byl zavěšen na euro od února 2002, bylo co možná nejrychlejší plnohodnotné členství v eurozóně vždy považováno za jeden z hlavních mezníků naší evropské integrace.
Za těchto okolností je cíl rychlého členství v eurozóně přirozenou strategií, zejména když naše země vynaložila takové úsilí na to, aby si udržela zavěšení na euro i během krize v letech 2008–2009. Členství v eurozóně znamená úplné vyloučení kurzového rizika a transakčních nákladů a ještě odolnější bankovní sektor.
Je příznivé, že přistupujeme k jednotnému mechanismu dohledu a k Radě dohledu téměř na samém začátku, neboť nebude potřeba taková adaptace jako za jiných okolností. Těším se na spolupráci s ostatními členy na úkolech, kvůli nimž SSM vznikl.
Komplexní hodnocení byl určitý náhled pro potřeby přímého dohledu ECB nad třemi největšími bankami v Litvě. Jak jsou banky na přechod připraveny? Jaká byla v tomto procesu Vaše úloha?
Dvě z největších bank mají své sesterské banky v Estonsku a Lotyšsku, takže pro ně a skupinu SEB a Swedbank to probíhalo na horizontální úrovni, a to i přesto, že jako skupina pod jednotný mechanismus dohledu nespadají. Třetí banka – DNB – se hodnocení účastnila také v Estonsku. V mnoha ohledech tam byl prostor pro synergii. Banky obstály a korekce byly malé, a to i v zátěžovém scénáři. V každém případě zůstával kapitál výrazně nad minimálními hodnotami. To vyjadřuje skutečnost, že po nástupu celosvětové krize zaujaly všechny tyto banky velmi obezřetný postoj a na základě velmi konzervativních předpokladů určily potenciální ztráty. Tentokrát tedy nevznikla skutečná potřeba provádět nějakou konsolidaci. Nemám pochyb o tom, že do SSM vstupujeme s velice solidním základem.
Velmi rozsáhlou úlohu v procesu sehrála naše litevská centrální banka, neboť jsme měli na všechno méně času než ostatní země – začali jsme totiž později. Podíleli jsme se tedy nejen na koordinaci a dohledu. Prováděli jsme také některé části přezkumu kvality aktiv, abychom úkol splnili včas a hospodárně – pro místní auditory a konzultanty bylo náročné poskytnout s tak malým předstihem dostatek pracovníků.
Jak byste charakterizovala litevský bankovní sektor a jaký dopad na něj bude mít dohled ECB?
Jak jsem již uvedla, model bankovního systému je podobný jako v ostatních pobaltských státech, nakonec i názvy předních bank jsou z velké míry totožné. V bankovnictví převládají dceřiné společnosti severských bank – tři hlavní banky představují zhruba 70% podíl na trhu. Je tam i několik menších bank, které nespadají pod definici systémově důležitých institucí, a několik poboček.
Bankovní systém prokázal během krize odolnost, neboť ztráty byly ve většině případů okamžitě zachyceny a kapitál byl posílen. Některé malé banky bylo však třeba v letech 2011–2013 poslat do likvidace z důvodu chybného řízení, ale to nemělo žádný systémový negativní dopad a bankovní systém se jako celek stal ještě odolnějším a obezřetnějším.
Obezřetnostní parametry bank působících v Litvě nadále výrazně překračují minimální požadavky. Například kapitálová přiměřenost bankovního sektoru k 1. říjnu 2014 činila 20,7 %.
Tři významné banky v Litvě jsou dceřiné společnosti zahraničních bankovních skupin, které mají sídlo mimo zúčastněné země. Jak bude fungovat spolupráce s domovskými orgány dohledu nad těmito bankami v rámci SSM?
Spolupráce litevské centrální banky a konsolidujících orgánů dohledu nad třemi největšími bankami, které sídlí ve Švédsku a Norsku, již probíhá delší dobu a slouží jako dobrý příklad přeshraničního dohledu. Kolegia orgánů dohledu zajišťují účinný a dobře organizovaný dialog mezi vnitrostátními orgány dohledu a každopádně splňují svůj účel.
V rámci SSM se ECB stane plnohodnotným členem těchto kolegií a bude tak nadále poskytovat produktivní zkušenosti a dále je rozvíjet. Orgány vnitrostátního dohledu včetně litevské centrální banky zůstanou součástí kolegií orgánů dohledu jako pozorovatelé a budou plně podporovat ECB v jejím aktivním zapojení do činnosti kolegií. Zatím poslední zasedání kolegií, kterých se ECB účastnila, již ukázala, že produktivní spolupráce bude pokračovat ve stejném duchu.
Co považujete obecně za hlavní výzvy pro evropský bankovní dohled?
Myslím si, že je důležité, aby ECB jako orgán dohledu zajišťovala jak vysoký standard dohledu, tak spravedlivý přístup k dohlíženým bankám.
O důslednosti a integritě dohledu by nemělo být pochybností, ale současně je třeba se vyhnout zjednodušenému univerzálnímu přístupu. Rozhodnutí musí být jednoznačná a srozumitelná. Dohlížené banky by měly mít patřičnou možnost se vyjádřit a měla by být zajištěna vysoká míra spolupráce.
Jako jedna z nejmladších vůdčích osobností v zemi jste toho ve svém profesním životě již hodně dosáhla. Co Vás motivuje a odkud berete inspiraci?
Řada mladých lidí nastoupila do orgánů a firem, když Litva znovu získala svou nezávislost a usilovala o vybudování institucionálního rámce a podnikatelského prostředí západního standardu. Jako mladý člověk jsem během sovětské okupace snila o tom, že nadejde den, kdy bude moje země svobodná a schopná dosáhnout standardů demokracie a prosperity, o nichž jsme věděli, že existují na druhé straně železné opony. Jsem šťastná, že se to splnilo a že jsem se této fenomenální přeměny mohla zúčasnit. Pro mě a mé kolegy je tato mimořádná změna, které jsme zatím dosáhli, hlavním motivačním faktorem.