Co je to AnaCredit?
11. listopadu 2015 (aktualizováno 10. července 2019)
AnaCredit je databáze s podrobnými údaji o jednotlivých bankovních úvěrech v eurozóně. Název znamená „analytical credit datasets“ – analytická databáze úvěrů. Tento projekt zahájila v roce 2011 ECB – společně s národními centrálními bankami zemí eurozóny i některých zemí mimo eurozónu. Projekt využívá nové údaje a stávající vnitrostátní registry úvěrů k tvorbě harmonizované databáze, která podporuje několik funkcí centrální banky, jako je rozhodování o měnové politice a makroobezřetnostní dohled.
Projekt AnaCreditProč je databáze AnaCredit nutná?
Správná rozhodnutí v oblasti politik jsou založena na správných informacích. V souvislosti s finanční krizí vzrostla potřeba lepších a podrobnějších statistik, a to ze dvou důvodů.
- Krize ukázala, že různé sektory hospodářství i jednotlivé podniky a domácnosti v jednotlivých zemích eurozóny reagovaly na hospodářské šoky velmi odlišně. ECB musí být pro účely svých politik o tomto vývoji informována, musí mu porozumět a také jej sledovat.
- ECB a národní centrální banky a orgány zemí eurozóny převzaly v oblasti makroobezřetnostního dohledu nové úkoly. Nové úkoly vyžadují nové nástroje a znalosti. Databáze AnaCredit je zpočátku navržena tak, aby poskytovala nezbytné dodatečné informace pro úkoly v oblasti měnové politiky a finanční stability. V pozdější fázi lze uvažovat také o dalších potřebách v oblasti bankovního dohledu.
AnaCredit je založen na harmonizovaných konceptech a definicích a na úplném pokrytí (alespoň) všech zemí eurozóny a zajistí tak větší srovnatelnost. Díky tomu Eurosystému výrazně zlepšuje statistickou informační bázi.
Jak může AnaCredit prospět mně?
Klíčem ke správným rozhodnutím je přehled o situaci. Proto potřebují centrální banky dobrou statistiku. Plně analyzované statistické údaje, které AnaCredit poskytuje, přispějí k jednoznačnějším a podrobnějším informacím používaným k tomu, aby pomáhaly v měnověpolitickém rozhodování a v udržování zdravého a transparentního finančního systému. To bude velmi přínosné pro všechny: tvůrce měnové politiky a orgány dohledu, ale také pro banky a nakonec i občany.
Co dělá AnaCredit jinak?
AnaCredit poskytuje velmi podrobné údaje za všechny členské země eurozóny a tyto údaje jsou plně srovnatelné, protože jsou založeny na harmonizovaných konceptech a definicích. AnaCredit nám tak umožňuje analýzy a srovnání, které by na základě dřívějších agregovaných údajů nebylo možné získat. Tyto analýzy jsou důležitou součástí základních funkcí centrálního bankovnictví, jako je příprava a provádění měnové politiky a makroobezřetnostní dohled.
AnaCredit poskytuje například podrobné údaje o dostupnosti úvěrů podnikům včetně těch malých a středních, o nichž jsme dříve měli jen dílčí informace vycházející z některých průzkumů. Nyní jsou patrné rozdíly v podmínkách nabídky i poptávky v různých hospodářských sektorech nebo kategoriích podniků (např. malé/velké, výroba/služby) – tyto informace zůstávaly dříve skryty za agregátními hodnotami. Spolehlivé informace o přístupu malých a středních podniků k bankovním úvěrům jsou pro měnověpolitická rozhodnutí velmi důležité, neboť tyto podniky jsou páteří evropského hospodářství a hlavními zaměstnavateli a podmínky jejich financování jsou závislé téměř výhradně na bankách. Strukturované údaje shromážděné v databázi AnaCredit se rovněž používají k hodnocení vývoje zadlužení podniků a jeho udržitelnosti pro tuto specifickou kategorii podniků. To je velmi důležité při hodnocení rizika spojeného s určitými kategoriemi expozic bank.
Podrobné údaje potřebují odborníci také při hodnocení vznikajících rizik pro finanční stabilitu. Například pokud není bankovní systém některé z členských zemí dostatečně diverzifikovaný a vůči určitým regionům nebo odvětvím má nadměrné expozice, z databáze AnaCredit jsou tyto skutečnosti zřejmé a systém umožňuje přesnější analýzu (sektorálních nebo regionálních) úvěrových rizik a jejich potenciální akumulaci do systémových rizik ve finančním sektoru.
Harmonizované výkaznictví prostřednictvím databáze AnaCredit rovněž umožňuje vyhodnocovat celkovou úvěrovou expozici podniku vůči všem bankám v eurozóně včetně přeshraničních expozic. To dříve chybělo – v důsledku neúplných nebo ne plně srovnatelných informací. Orgány bankovního dohledu nyní už mohou zjistit, kdy konkrétní podnik vykazuje známky opožděných splátek jedné nebo více bankám, posoudit jeho úvěruschopnost a vyhodnotit potenciální rizika, kterým jsou úvěrující banky vystaveny.
Proč chce ECB tolik údajů?
AnaCredit požaduje a shromažďuje pouze údaje, které jsou nezbytně nutné. V současnosti jsou požadovány pouze údaje o úvěrech podnikům (a dalším právnickým osobám) přesahující 25 000 EUR. Použití relativně nízké prahové hodnoty je zvlášť důležité z hlediska překlenutí velkých datových mezer v souvislosti s analýzou financování malých a středních podniků v celé eurozóně.
Uvidí můj soused, kolik dlužím bance?
Obecně platí, že ECB nepotřebuje a ani nechce znát totožnost soukromých domácností, které si vzaly půjčku. Pokud bude někdy v budoucnu Rada guvernérů ECB uvažovat o rozšíření databáze AnaCredit o úvěry poskytnuté soukromým domácnostem (např. hypoteční úvěry), budou tyto údaje anonymizované. Pro větší jistotu a s cílem zajistit odpovídající znění právního dokumentu, který se této oblasti týká, se ECB rovněž obrátila na evropského inspektora ochrany údajů, jehož podněty byly plně zohledněny.
Co se stane, když Vaše systémy napadnou hackeři?
Centrální banky mají s ochranou údajů rozsáhlé zkušenosti. Je to součástí jejich běžné činnosti. Eurosystém už spravuje množství velmi citlivých informací a má zavedeny odpovídající systémy. Registry úvěrů fungují v současné době v několika evropských zemích a v některých případech obsahují daleko větší objem citlivých informací, než se předpokládá zde. K ochraně osobních údajů v souladu s rámcem EU pro ochranu osobních údajů se přijímají a budou přijata i v budoucnu veškerá preventivní opatření. Harmonizace této oblasti je obsažena ve směrnici 95/46/ES a obdobně upravena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001.
Jaké náklady bankám v souvislosti s AnaCredit vyvstanou? Nezatěžujete nadměrně malé banky?
Vzhledem k požadované míře podrobnosti si je ECB vědoma zatížení vykazujících subjektů – zejména v zemích, v nichž je vykazování strukturovaných informací novým konceptem. ECB proto v roce 2014 dokončila komplexní vyhodnocení „přínosů a nákladů“ s cílem vykazovací zátěž minimalizovat. Díky tomuto postupu obsahuje nařízení o AnaCredit pouze ty požadavky, jejichž potvrzená relevantnost z hlediska měnové politiky nebo provozní využitelnosti je na tak vysoké úrovni, aby zřizovací a pravidelné náklady spojené s požadovanými údaji ospravedlnila. Pro všechny nové statistické požadavky ECB je tato analýza „přínosů a nákladů“ už dlouhodobě zavedený standard. Celkově se shromažďování těchto údajů určitě vyplatí, neboť jak centrální banky, tak samotné banky potřebují podrobné a včasné údaje o úvěrových expozicích pro své vlastní potřeby.
Navíc bylo vynaloženo veškeré úsilí tuto zátěž v maximální možné míře omezit, a to především pro menší instituce. K zajištění proporcionality mohou příslušné národní centrální banky poskytnout menším institucím výjimku. V některých zemích to může vést k situaci, že vykazovací povinnosti bude zcela zproštěno i několik stovek bank.
Nepřeháníte to s formulářem, který obsahuje více než 100 otázek k jednomu úvěru?
Je třeba to vnímat v souvislostech. Podívejme se, jaký druh údajů je k jednotlivým úvěrům požadován. Mluvíme o 94 datových „atributech“ a sedmi jedinečných identifikátorech používaných opakovaně v různých požadovaných vzorech. I když je pravda, že o podnicích jsou požadovány některé citlivé údaje (např. název, adresa, právní forma), jsou potřeba k tomu, aby bylo možné provést konsolidaci celé dlužné částky podniku, která může být rozprostřena ve velkém množství bank po celé Evropě. Informace tedy musí být podrobné, přesné a strukturované.
Jak zajišťujete, aby AnaCredit nestál banky přiliš mnoho peněz?
Od začátku projektu ECB pečlivě vyhodnocovala dopad databáze AnaCredit s cílem minimalizovat vzniklé náklady. Pro každý nový sběr statistických údajů je povinnost provést analýzu „přínosů a nákladů“ a pro tento projekt ji ECB uskutečnila v roce 2014. V ní byly očekávané přínosy nových údajů pro uživatele porovnány se souvisejícími náklady, včetně odhadovaných nákladů pro vykazující subjekty, tj. banky. Tohoto procesu se především prostřednictvím příslušných národních centrálních bank přímo účastnili zástupci bankovního sektoru. Tento zavedený postup zajišťuje nejhospodárnější definici vykazovacích povinností. ECB zahájila 4. prosince 2015 neformální veřejnou konzultaci k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (AnaCredit), kdy tak veřejnosti umožnila podávat připomínky týkající se vykazovacích povinností. Po konzultaci ECB všechny obdržené připomínky analyzovala a náležitě zvážila. Pokud bude Rada guvernérů ECB zvažovat budoucí rozšíření rozsahu databáze AnaCredit, bude se rovněž zabývat tím, jakým vhodným způsobem zapojit do procesu různé zainteresované strany, včetně možnosti veřejné konzultace o požadavcích na údaje konkrétně shromažďované pro účely bankovního dohledu.
Tato vysvětlující stránka byla aktualizována 10. července 2019, aby odrážela skutečnost, že databáze AnaCredit byla nyní v eurozóně zavedena.