Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Co jsou to interní modely?

6. dubna 2021 (aktualizováno 3. listopadu 2021)

Interní modely jsou statistické modely, jejichž pomocí mohou banky určit, kolik potřebují kapitálu. Čím více rizika banka podstupuje, tím více kapitálu potřebuje.

Pravidla EU pro bankovnictví stanoví, že banky musí udržovat dostatečný objem kapitálu ke krytí nečekaných ztrát způsobených riziky, jež banky evidují v účetnictví. Říká se tomu „kapitálový požadavek“.

Pro určení, zda tento kapitálový požadavek plní, mohou banky tato rizika měřit pomocí:

  • standardizovaného přístupu stanoveného orgány dohledu nebo
  • svých vlastních interních modelů, které musí splňovat určité podmínky, které stanovily rovněž orgány dohledu.

Banky musí mít pro použití interních modelů výslovné povolení od svých orgánů dohledu.

Dohled: O čem je řeč… Proč banky potřebují držet kapitál?

Jak to funguje?

Výpočet objemu kapitálu, který banka potřebuje

K posouzení, zda má banka dostatečný kapitál, používáme kapitálové ukazatele, jako je ukazatel kmenového kapitálu tier 1 (CET1). Kapitál CET1 dosahuje nejvyšší kapitálové kvality podle právních předpisů upravujících činnost bank. Obvykle obsahuje akcie, nerozdělený zisk z minulých let a další rezervní fondy. Ukazatel CET1 zachycuje, jaký je vztah mezi kapitálem CET1 určité banky a jejími rizikově váženými aktivy.

Rizikově vážená aktiva jsou ukazatelem rizik zahrnutých do účetnictví dané banky. Odrážejí, jak jsou její aktiva riziková. Aktiva banky obvykle zahrnují úvěry klientům a také hotovost, čili vše, co banka vlastní.

Ukazatel CET1 určité banky vzroste, když se zvýší její kapitál (banka například vydá nové akcie nebo nerozdělí zisk mezi akcionáře) nebo se sníží její rizikově vážená aktiva (rizika ve svém účetnictví banka sníží například prodejem aktiv nebo jejich nahrazením méně rizikovými aktivy).

V případě standardizovaného přístupu uplatňují banky na svá aktiva standardní rizikové váhy. Interní modely zase bankám umožňují, aby prováděly odhad rizika samy. Jsou uzpůsobeny pro dané banky, a ty proto mohou rizika měřit přesněji. Důsledkem je efektivnější využívání kapitálu a lepší řízení rizik. Díky interním modelům pro úvěrové riziko je možné odhadovat parametry rizika, jako je pravděpodobnost selhání úvěru během jednoho roku nebo rozsah vzniklé ztráty, pokud by dlužník nebyl schopen úvěr splatit.

Banky, které se rozhodnou interní modely používat, musí investovat do přípravy a udržování modelů vysoké kvality. Musí uplatňovat řádné postupy interní validace a dohledu.

Dohled týkající se interních modelů

Pokud by interní modely nepodléhaly pravidelnému a pečlivému dohledu, mohly by v některých případech také podhodnotit rizika určité banky. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby orgány dohledu interní modely bank pečlivě sledovaly.

Pokud si banka přeje používat své vlastní modely, musí od orgánu dohledu získat povolení. Než je uděleno, orgán dohledu zkontroluje, zda banka splňuje příslušné požadavky.

Mezi rokem 2016 a 2021 jsme uskutečnili rozsáhlý cílený přezkum interních modelů (projekt TRIM z angl. targeted review of internal models). Ten měl za cíl mimo jiné zajistit, že banky dodržují požadavky stanovené orgány dohledu a snížil se tak nesoulad a nežádoucí variabilita (tedy ta, která není založená na rizicích) rizikově vážených aktiv.

Cílený přezkum interních modelů (projekt TRIM)

Dále jsme v našich všeobecných zásadách pro interní modely vysvětlili, jak vykládáme pravidla týkající se interních modelů stanovená v právních předpisech EU.

Dodatečné pojistné mechanismy

Regulační orgány rozhodly zavést dodatečný pojistný mechanismus: výstupní limit. Až bude mechanismus bezezbytku uplatněn, výstup z interních modelů (tj. rizikově vážená aktiva, která banky vypočítávají pomocí těchto modelů) nebude smět klesnout pod určitou hranici. Tento výstupní limit regulační orgány stanovily na 72,5 % rizikově vážených aktiv stejné banky podle výpočtu pomocí standardizovaného přístupu.

Výstupní limit byl zaveden jako pojistka ke snížení přílišné variability rizikově vážených aktiv a dále s cílem zvýšit srovnatelnost rizikově vážených kapitálových ukazatelů.

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)