Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Uzávěrka údajů pro předmluvu prezidentky a rozhovor s předsedou Rady dohledu byla 28. února 2023.

Rok 2022 byl pro obyvatele eurozóny náročný. Ekonomika byla již na velmi dobré cestě k zotavení z pandemie, ale negativně ji ovlivnila neomluvitelná invaze Ruska na Ukrajinu. Bezprostřední dopad války na banky byl sice omezený, jelikož pouze malá část z nich měla významné expozice vůči zasaženým regionům, čelily však prostředí hluboké hospodářské nejistoty a historicky vysoké inflace.

Válkou vyvolaná energetická krize spolu s problémy v dodavatelských řetězcích a odkládanou poptávkou zapříčiněnou pandemií vedla k silným inflačním tlakům. Za takových podmínek je úkolem tvůrců měnové politiky, aby zajistili, že vysoká inflace nezakoření a včas se vrátí ke své cílové úrovni. ECB v souladu s tím ukončila čisté nákupy aktiv a poté zvýšila úrokové sazby a zahájila tak proces návratu měnové politiky k normálu.

Růst úrokových sazeb v roce 2022 ovlivnil výkonnost dohlížených bank. Ziskovost, která bankám slouží jako první obranná linie proti šokům, podpořily čisté úrokové výnosy, jež se poprvé za několik let zvýšily. To spolu s pokračujícím zlepšováním kvality aktiv (úvěry se selháním dosáhly nejnižší úrovně od roku 2015, kdy se začaly shromažďovat údaje z bankovní unie) zabezpečuje hladký přenos podnětů poskytovaných naší měnovou politikou bankám do reálné ekonomiky eurozóny.

V situaci, kdy se zpřísňují podmínky financování, však banky musí nadále pracovat na řešení obav týkajících se jejich správy a řízení a vnitřních rámců kontroly rizika. Evropský bankovní dohled proto nárůst rizik bedlivě sleduje.

Banky mezitím musely již před rokem 2022 přizpůsobovat své obchodní modely náročným strukturálním úkolům spojeným s digitalizací a změnou klimatu a neomluvitelná válka Ruska na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Válka dále zvýšila riziko kybernetických útoků, a zatímco se Evropa zbavuje závislosti na ruské ropě a zemním plynu, stupňují se přechodná rizika. Tato rizika spolu s narůstajícími fyzickými riziky vyžadují proaktivní a komplexní přístup ze strany bank, aby zvýšily svou odolnost vůči klimatickým a tranzitivním šokům.

ECB již podnikla řadu významných kroků, aby zajistila, že se banky tohoto náročného úkolu dokážou zhostit. V našem úsilí nepolevíme a nadále se budeme podílet na tom, aby se Evropané mohli stále spoléhat na silný bankovní sektor.

Úvodní rozhovor s předsedou Rady dohledu Andreou Enriou

Uzávěrka údajů pro předmluvu prezidentky a rozhovor s předsedou Rady dohledu byla 28. února 2023.

V roce 2022 se mnoho událo. Jaké to bylo pro bankovní dohled ECB?

V určitém smyslu šlo o rok, kdy jsme zažívali jednu krizi za druhou. Na počátku roku vše nasvědčovalo postupnému oživení po pandemii, která obrátila naše životy i hospodářství naruby. Živě si vybavuji, že banky i analytici poprvé po dlouhé době pohlíželi do budoucna s jistým optimismem, a právě tehdy Rusko neomluvitelně napadlo Ukrajinu. Ruská válka Ukrajincům především způsobila nevýslovné utrpení. Zároveň v Evropě i po celém světě vyvolala hospodářské a finanční turbulence, které se postupně rozvinuly v plnohodnotný makroekonomický šok.

Abychom se vypořádali s proměnlivou ekonomickou situací a s vyplývajícími náročnými úkoly pro bankovní sektor, museli jsme reagovat rychle a přistupovat k dohledu pružně. Několik bank válka a sankce zasáhly přímo v důsledku jejich přímých expozic vůči Rusku či vzájemných vazeb s Ruskem. Všechny banky bez rozdílu však byly vystaveny nepříznivým vlivům energetického a komoditního šoku i prostředí setrvale vysoké inflace spojené s rychlým navracením měnové politiky k normálu.

Z jiného úhlu pohledu však šlo o rok, kdy se bankovní dohled ECB rozvíjel. Naši zaměstnanci opět začali pravidelněji pracovat z kanceláře a je skvělé vidět, že je na našem pracovišti znovu rušno. Těší mě, že mohu předsedat více prezenčním zasedáním Rady dohledu a že jsem měl příležitost osobně navštívit několik vnitrostátních příslušných orgánů.

Dosáhli jsme také určitého pokroku v úsilí o větší integraci mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány zapojenými do jednotného mechanismu dohledu (SSM). Nadále pěstujeme společnou kulturu a integrované profesní dráhy v rámci SSM, vytváříme příležitosti k užší spolupráci orgánů dohledu v průběhu celého cyklu dohledu, usilujeme o koordinovanější plánování a sestavování rozpočtu, dále rozvíjíme nástroje SSM pro spolupráci a zavádíme společné technologie pro dohled i odbornou přípravu.

Jak si banky vedly po začátku ruské války na Ukrajině?

Měli bychom zde rozlišovat mezi bankami, které mají přímé vazby na Rusko, a všemi ostatními bankami.

Na několik bank měly geopolitické události přímý dopad, zejména v důsledku sankčního rámce. Sberbank Europe AG, bankovní skupinu v ruském vlastnictví s ústředím v Rakousku, spolu s jejími dceřinými společnostmi v Chorvatsku a Slovinsku zasáhl reputační dopad, a zaznamenaly tak výrazný odliv vkladů. Instituce byla nakonec prohlášena za banku, která je v selhání nebo jejíž selhání je pravděpodobné, a opustila trh. Dalším podobným příkladem byla kyperská banka RCB Bank LTD, jejímž významným akcionářem byla ruská banka VTB. Po uvalení sankcí a změně geopolitické situace banka přistoupila k dobrovolnému ukončení bankovní činnosti, což vedlo k odnětí její bankovní licence.

Bankovní skupiny z eurozóny, které působí přímo v Rusku, mohou také utržit ztráty, pokud se rozhodnou a podaří se jim tento trh opustit. U některých se toto riziko již projevilo, ale mělo omezený a zvládnutelný dopad.

Bankovní sektor jako celek se zatím ukázal jako velmi odolný vůči makroekonomickému šoku vyvolanému válkou, dokonce odolnější, než jsme na základě analýzy zranitelnosti zveřejněné v květnu 2022 očekávali. Souhrnný poměr kmenového kapitálu tier 1 byl na konci třetího čtvrtletí roku 2022 stále 14,7 %, což je jen mírně pod úrovní z konce roku 2019. Kvalita aktiv se nadále zlepšovala a objem nevýkonných expozic v držení významných bank na konci září 2022 klesl na 349 mld. EUR, což je nejnižší úroveň od prvního zveřejnění údajů z oblasti dohledu nad významnými bankami v roce 2015. Ziskovost byla rovněž na nejvyšší zaznamenané úrovni a průměrný poměr kapitálové návratnosti bank ve třetím čtvrtletí roku 2022 činil 7,6 %.

Na základě tohoto pozitivního výsledku banky na rok 2023 naplánovaly rozdělení výnosů, která jsou v podstatě v souladu s dorovnáním dividend a zpětných odkupů, k nimž došlo v roce 2022 po konci omezení souvisejících s pandemií. Proti žádným plánům jednotlivých bank jsme nevznesli námitky, ale v rámci našeho běžného posouzení vývoje kapitálu jsme se všemi bankami zahájili dvoustranný dohledový dialog.

Ke konci roku 2022 se makroekonomický výhled začal opět zlepšovat. To ovšem neznamená, že makroekonomický šok je u konce. Pokud inflační tlaky přetrvají, nezbytný rychlý proces navracení měnové politiky k normálu by mohl ovlivnit portfolia a linie podnikání konkrétních bank, přinést celou řadu náročných úkolů a způsobit, že někteří na situaci vydělají a jiní prodělají.

Když jste zmínil náročné úkoly, jaké jsou podle vás ty hlavní, které před evropskými bankami stojí?

První soubor náročných úkolů je konjukturní.

Pokud se energetická krize nevyřeší, může se v těch portfoliích úvěrů podnikům, kde je hospodářská aktivita nejvíce závislá na energii, zvýšit úvěrové riziko. V obecnější rovině zpomalení naší ekonomiky koncem loňského roku provázel opětovný nárůst selhání podniků, což vyžaduje zvýšenou obezřetnost, pokud jde o kvalitu aktiv.

Rychlé navracení měnové politiky k normálu – a zejména nárůst úrokových sazeb – byl jedním z důležitých faktorů oživení ziskovosti. To však může vést také ke zhoršení kvality aktiv, kdy někteří dlužníci budou mít problém splácet dluh, a to napříč souborem úvěrových portfolií, která jsou obzvláště citlivá na úrokové sazby.

Tento posun v prostředí úrokových sazeb by rovněž mohl způsobit nesourodé korekce v některých segmentech finančního trhu a v nebankovních finančních institucích a zvýšit úvěrové riziko protistrany u bank, jež mají koncentrované expozice vůči těmto konkrétním trhům a účastníkům trhu.

Nad rámec toho může navracení úrokových sazeb k normálu a kvantitativní zpřísňování některé banky přimět přezkoumat své střednědobé strategie financování a více se zaměřit na likviditu a rizika financování.

Proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) v roce 2022 vrhl nové světlo na soubor přetrvávajících slabých míst. Nedostatky v kontrole rizik stále ovlivňují skóre úvěrového rizika a objevila se řada zjištění týkajících se efektivity řídicích orgánů, řízení rizik, dodržování předpisů a funkcí interního auditu. Naše obavy ohledně kontroly rizik a správy a řízení bank dále prohlubuje nejisté vnější prostředí, jelikož retrospektivní ukazatele míry rizika mohou při prognózování budoucích trendů a rizik skýtat nepřesnou představu.

Digitální transformace i klimatická a environmentální rizika také patří mezi hlavní střednědobé náročné úkoly, které před našimi bankami stojí, a vyžadují okamžitou a cílenou pozornost.

Zmínil jste návrat měnové politiky k normálu. Jak jsou evropské banky připraveny na měnící se prostředí úrokových sazeb?

Zvyšování úrokových sazeb je pro banky zpravidla dobrá zpráva. Znamená to, že více vydělají na úrokové marži, tedy na rozdílu mezi úrokovou sazbou, kterou účtují za úvěry, a úrokovou sazbou, již platí za vklady. Navracení úrokových sazeb k normálu a posílení, které tento dlouho očekávaný posun poskytl čistým úrokovým výnosům, stojí za dobrými výsledky bank v roce 2022. Poprvé za několik let se čistý úrokový výnos zvýšil nejen v důsledku rostoucího objemu úvěrů, ale také díky zvyšujícím se čistým úrokovým maržím.

Banky i analytici očekávají, že výhled ziskovosti letos zůstane podobně pozitivní. Pokud se makroekonomika bude vyvíjet tak, jak se v současné době očekává, další pravidelné zvyšování úrokových sazeb podle našich údajů pravděpodobně podpoří průměrné zisky sektoru.

Pokud se však odchýlíme od základního scénáře a vezmeme v úvahu nepříznivější vývoj, může vše dopadnout jinak. Náklady spojené se zhoršením kvality aktiv mohou u některých portfolií a linií podnikání při pokračujícím zvyšování úrokových sazeb převážit nad přínosem výnosů, zejména pokud dojde ke zpomalení hospodářského růstu. Dlužníci napříč portfolii, která jsou tradičně velmi citlivá na náklady na úvěry, mohou mít potíže se splácením dluhů. Mezi významné příklady oblastí, na něž se dohled zaměřuje, patří spotřebitelské úvěry, úvěry na nemovitosti a pákové financování.

Jak jsem již zmínil, během procesu úprav úrokových sazeb může dojít k narušení řádného fungování finančních trhů. Dlouhodobě nízké úrokové sazby přispěly k mimořádnému nárůstu míry zadlužení, kdy některé méně regulované či neregulované subjekty přijímaly vysoce dluhově financované a často velmi koncentrované pozice, u kterých může rychle dojít k rozpadu, pokud se ekonomický výhled nebo prostředí úrokových sazeb nečekaně změní. Selhání společnosti Archegos v roce 2021 a turbulence v oblasti investic orientovaných na závazky ve Spojeném království v roce 2022 ukazují, jak se takovéto epizody mohou bez přijetí příslušných opatření snadno přenést do bankovního sektoru.

Narůstající úrokové sazby a kvantitativní zpřísňování vyžadují, aby se banky více zaměřily na rizika v oblasti likvidity a financování. Pokud banky rychle nepřizpůsobí své schopnosti v oblasti řízení rizik a strategického řízení, může náročnější prostředí pro financování zpochybnit příliš zjednodušené a zjevně zastaralé strategie řízení aktiv a pasiv, jako je například obchod typu carry trade, který některé banky začaly uplatňovat s cílem využít mimořádnou podporu měnové politiky. Existuje riziko, že banky by tím mohly být zaskočeny.

Mezi oblasti zájmu v roce 2022 patřily kontrola rizika a způsob vnitřního řízení bank. Jaké další zlepšení u bank v této oblasti očekáváte?

Upřímně řečeno v této oblasti nepozorujeme dostatečný pokrok.

Zaprvé v roce 2022 přetrvávaly nedostatky ve shromažďování a vykazování údajů kvůli nedostatkům v účinnosti správy údajů a v postupech řízení kvality údajů, roztříštěnému prostředí IT a omezenému rozsahu a ambicím nápravných projektů bank. To jejich řídicím orgánům ztěžuje přístup k informacím, které potřebují k řízení rizik a určování strategie své organizace.

Zadruhé, několik bank stále muselo dále zdokonalovat své vnitřní kontrolní funkce, zejména s cílem řešit nedostatečný počet zaměstnanců, nízké postavení této funkce a nedostatky v procesech, jako jsou např. programy pro sledování souladu s předpisy a vymezení ochoty banky podstupovat riziko. Cílené přezkumy, které jsme provedli v roce 2022, se týkaly postupů řízení rizik bank v oblastech souvisejících s krizí vyvolanou pandemií a s návratem úrokových sazeb k normálu, zejména poskytování úvěrů na komerční a rezidenční nemovitosti, rizik úrokových sazeb a úvěrového rozpětí v bankovním portfoliu a úvěrového rizika protistrany.

Jsme odhodláni plně využít všechny nástroje a pravomoci v oblasti dohledu, které máme podle práva EU a vnitrostátního práva k dispozici, abychom podpořili hmatatelný pokrok tam, kde je nejvíce zapotřebí. V případech, kde kvalitativní opatření nebyla dostatečně účinná a nezajistila, aby banky včas podnikly následné kroky a napravily zjištěné nedostatky, můžeme pro dosažení příslušného pokroku využít cílené kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře, vynucovací opatření nebo sankce. Pokud je pokrok bank příliš pomalý a jejich výsledky jsou dlouhodobě neuspokojivé, ECB znovu posoudí, jak bude v jasně vymezeném časovém rámci stupňovat dohledová opatření, aby byl náš dohled ještě účinnější.

Podle některých lidí je evropský bankovní dohled příliš obtěžující, příliš zatěžující a uplatňuje vyšší požadavky, které poškozují konkurenceschopnost bank z EU. Jak byste na to odpověděl?

Zaprvé zkrátka není pravda, že by regulatorní a dohledové kapitálové požadavky byly v EU vyšší než v jiných jurisdikcích, jako jsou Spojené státy nebo Spojené království. Pravidelně se setkáváme s kolegy z amerických a britských orgánů a porovnáváme požadavky, které na své banky klademe, a musím říct, že jsou přibližně srovnatelné. Kapitálové požadavky na největší systémově významné evropské banky – právě ty se skutečně účastní hospodářské soutěže na světových trzích – jsou spíš naopak o něco mírnější.

Zároveň jsme však vždy ochotni naslouchat kritice. V současné době právě měníme své postupy dohledu ve snaze zareagovat na některé obavy bankovního sektoru.

Zavádíme rámec tolerance rizika, který orgánům dohledu umožní zintenzivnit úsilí tam, kde je nejvíce potřeba, a usnadní promítnutí strategických priorit SSM v oblasti dohledu do plánování dohledu pro každou konkrétní banku. Tento rámec tolerance rizika nezmírňuje standardy dohledu ani jeho intenzitu u jednotlivých bank. Namísto toho zvyšuje naše zaměření na dohled založený na rizicích. To také znamená, že banky mohou očekávat méně byrokratický dohled, potenciálně méně žádostí a sníženou vykazovací zátěž, protože nebudeme na každou banku uplatňovat celou příručku dohledu. Namísto toho budeme vycházet z konkrétních priorit pro jednotlivé banky. Jde o důležitý pokrok ve snaze zajistit, aby naše postupy dohledu byly pružnější, přizpůsobivější, přiměřenější a více vycházely z rizik.

Díky novému víceletému SREP bude náš dohled také méně zatěžující, protože interakce s bankami za účelem dohledu v různých rizikových oblastech rozložíme do několika let, místo abychom se snažili všechno obsáhnout každý rok. To nám také pomůže více se zaměřovat na rizika, jelikož se v daném roce budeme soustředit především na ty nejdůležitější rizikové oblasti. Čekáme též na zpětnou vazbu od nezávislé skupiny odborníků, která posuzuje náš proces SREP, a zvážíme další zvýšení transparentnosti našich metodik. Cílem všech těchto iniciativ je zajistit, aby naše postupy dohledu dokázaly co nejlépe rozpoznat možná rizika, kterým budou dohlížené banky v budoucnu možná muset čelit.

1 Bankovní dohled v roce 2022

1.1 Banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu v roce 2022: výkonnost a hlavní rizika

1.1.1 Odolnost bank podléhajících evropskému bankovnímu dohledu

Významné instituce zahájily rok 2022 s odhodláním dosáhnout oživení po koronavirové pandemii (dále též „COVID-19“) a se solidními kapitálovými pozicemi. Prvotní dopad ruské války proti Ukrajině byl skromný a zasáhl jen velmi omezený počet bank s přímou expozicí vůči oblastem zapojeným do války. Vše se však rychle vyvinulo v energetickou krizi a širší makroekonomický šok, který se vyznačoval přetrvávajícími inflačními tlaky a rychlým návratem měnové politiky k normálu. I přes pokles v první polovině roku 2022 bankovní sektor eurozóny nadále odolával – souhrnný poměr kmenového kapitálu tier 1 (dále též „CET1“) na konci třetího čtvrtletí roku 2022 činil 14,7 % (graf 1), což je jen mírně pod úrovní z konce roku 2019. Vzhledem k tomu, že bankovní sektor vykazoval během roku 2022 rekordní úrovně ziskovosti, byl pokles souhrnného poměru CET1 způsoben především růstem aktiv.

Méně významné instituce zaznamenaly zhoršení svých kapitálových pozic, i když zůstaly silné, neboť v důsledku růstu úvěrů a oslabení celkové ziskovosti se průměrný poměr CET1 ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně snížil o 54 bazických bodů na 17,0 %. Objem rizikových expozic vzrostl o 112 mld. EUR, tj. o 4,8 %, zatímco způsobilý CET1 se zvýšil pouze o 1,5 %.

Graf 1

Ukazatele kapitálové přiměřenosti významných institucí (přechodná definice)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Souhrnný pákový poměr pro významné instituce dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2022 úrovně 5,2 % (graf 2), což je jedna z nejnižších hodnot od vzniku evropského bankovního dohledu, ale stále výrazně přesahoval regulatorní požadavky a kapitálové rezervy. Pokles (-90 bazických bodů) zaznamenaný v prvních třech čtvrtletích roku 2022 byl do značné míry způsoben nárůstem expozic, který odrážel růst aktiv v bankovním sektoru, ale také, byť v menší míře, skončení výjimky pro zahrnování expozic vůči centrálním bankám do výpočtu pákového poměru na konci března 2022. Souhrnný pákový poměr u méně významných institucí dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2022 úrovně 8,6 %, což byla ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2021 nižší hodnota.

Graf 2

Pákový poměr významných institucí

(v %)

Box 1
Analýza zranitelnosti bank z hlediska jejich odolnosti: válka v Evropě

Posouzení sekundárních a terciárních dopadů ruské války na Ukrajině na významné instituce

Po prudké změně geopolitického prostředí v důsledku ruské války na Ukrajině provedla ECB v první polovině roku 2022 analýzu zranitelnosti bank z hlediska jejich odolnosti. Toto hodnocení ad hoc zvýšilo povědomí orgánů dohledu o celkové odolnosti bank.

Analýza zranitelnosti hodnotila odolnost a solventnost významných institucí při různých nepříznivých scénářích, které odrážely vysokou míru nejistoty na začátku války. Výsledky potvrdily celkovou odolnost bank poléhajících evropskému bankovnímu dohledu, a to i při zvažování sekundárních a terciárních vlivů plynoucích z ruské války na Ukrajině. Celkový poměr CET1 (v plném rozsahu (dále též „FL“)) byl v případě závažného nepříznivého scénáře odhadnut na 11,6 %, přičemž úbytek kapitálu činil 3,6 procentního bodu. Při nepříznivém scénáři dosáhl 13,1 %, přičemž úbytek kapitálu činil přibližně 2,1 procentního bodu.

Graf A

Kaskádový diagram souhrnných výsledků za nepříznivého a závažného nepříznivého scénáře podle druhu rizika

(v procentních bodech poměru CET1, v plném rozsahu)

Tato interní analýza kombinuje stávající dohledové údaje s údaji z celounijních zátěžových testů Evropského orgánu pro bankovnictví (dále též „EBA“) v roce 2021 a případně zátěžových testů prováděných ECB v rámci procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“). Použitá metodika se v široké míře řídila metodickým sdělením EBA pro celounijní zátěžový test 2021. K hodnocení úvěrových a tržních rizik bank i rizik ohrožujících jejich ziskovost byly použity makro-modely ECB. Nové moduly zkoumaly expozice bank vůči zranitelným odvětvím, stávající stav úvěrů se selháním (dále též „NPL“), vlivy splácení u cílených dlouhodobějších refinančních operací a možné dopady celkové ztráty plynoucí z expozic vůči Bělorusku, Rusku a Ukrajině (tzv. efekt „ukončení“ (dále též „WA“)).

Graf B

Banky, které dosáhly ve vybraných zátěžových testech nižších výsledků, než stanovují kapitálové požadavky

(v % celkového objemu rizikových expozic v příslušném vzorku významných institucí)

Tři zvažované scénáře (základní, nepříznivý a závažný nepříznivý) vycházely z makroekonomických projekcí pro eurozónu z března 2022 sestavených pracovníky ECB a jsou podrobně popsány v publikaci Financial Stability Review z května 2022.

Výsledky analýzy zranitelnosti posloužily orgánům přímého dohledu jako podklad pro kontrolu jimi dohlížených bank, zejména těch, které byly označeny za nejzranitelnější vůči současným podmínkám. K projednávaným aspektům patřila závažnost scénářů interních zátěžových testů bank, metodiky zátěžových testů, sektorová koncentrace, adekvátnost tvorby rezerv a náročné úkoly týkající se ziskovosti, které přináší prostředí rostoucích úrokových sazeb. Tato makroanalýza zatím nemůže plně nahradit mikrozátěžové (bottom-up) testy vedené bankami. Schopnost kvantifikovat dopady zátěže se však ukázala jako nezbytná, mají-li orgány dohledu rychle posoudit možné účinky ruské války na Ukrajině.

Kvalita aktiv se v průběhu roku 2022 nadále zlepšovala. Nebyly patrné známky významné úrovně krystalizovaného úvěrového rizika a vzhledem ke značnému rozsahu překrývání rezerv vytvořených během pandemie začaly průměrné náklady na riziko ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2022 po mírném nárůstu na začátku ruské války na Ukrajině klesat, a celkově se tak vrátily na úroveň před pandemií. Navíc v první polovině roku 2022 poklesly prakticky ve všech portfoliích objemy úvěrů se selháním, přičemž ve třetím čtvrtletí došlo k určitému mírnému nárůstu u spotřebitelských portfolií a portfolií malých a středních podniků (dále též „MSP“). I když nastal určitý nárůst nevýkonných úvěrů neboli z účetního hlediska úvěrů stupně 2, obdobně byl do konce třetího čtvrtletí pozorován stabilní trend, přestože zůstal nad vrcholem pandemie. Bez ohledu na tento pozitivní vývoj zůstává budoucí trend nejistý, přičemž existují určité náznaky zvýšeného rizika, že se v některých zemích začala ve třetím čtvrtletí roku 2022 rozvíjet menší ohniska počínajících nedoplatků. To by mohlo naznačovat kumulaci vyššího úvěrového rizika a potenciální nárůst objemu úvěrů se selháním v blízké budoucnosti. V tomto ohledu bude pokračovat dohledové sledování vývoje úvěrů stupně 2, zejména ve vztahu k bankám, které jsou vystaveny odvětvím ohroženým zvyšováním cen plynu a energie, ale také k portfoliím, jako jsou pákové financování, spotřebitelské úvěry a úvěry na nemovitosti, jež jsou citlivé na rychlý návrat úrokových sazeb k normálu. V této souvislosti měl cenový šok u energií způsobený ruskou válkou na Ukrajině typicky dopad na hospodářská odvětví zapojená do výroby nebo zpracování surovin, dodavatele energií a energeticky náročná odvětví. V některých odvětvích by cenový šok u energií mohl zhoršit již existující narušení dodavatelských řetězců v důsledku omezení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v Číně a obecného nedostatku mikročipů. Vysoké ceny vstupů měly také negativní dopad na stavebnictví a mohly by navíc ovlivnit velké spotřebitele zemního plynu, jako jsou výrobci kovů, chemikálií, potravin a nápojů. Činnosti dohledu zaměřené na hodnocení kroků bank při řízení potenciálně zranitelných portfolií budou pokračovat.

Graf 3

Zranitelná odvětví

a) Úvěry zranitelným odvětvím

b) Vývoj úvěrů stupně 2 ve zranitelných odvětvích

Akutní geopolitické napětí v roce 2022 vedlo k trvalým inflačním tlakům a volatilitě cen energií a komodit. To mělo dopad na již tak vysokou úroveň inflace, a to v době, kdy centrální banky začaly navracet své měnové politiky k normálu, a přispělo ke korekci na akciových trzích. Následný rychlý návrat úrokových sazeb k normálu výrazně podpořil čisté úrokové výnosy bank, které vzrostly nejen v důsledku zvyšujícího se objemu úvěrů, ale také díky rostoucím úrokovým maržím. Výnosy z obchodování, zejména pro globální systémově významné banky (dále též „G-SIB“), obecně těžily z vyšších sazeb a vyšší volatility (graf 4 a graf 5).

Graf 4

Růst čistého úrokového výnosu

(změna v % v průběhu čtyř čtvrtletí)

Graf 5

Toky výnosů z obchodování a investic podle vybraného obchodního modelu

(čtvrtletní toky v mld. EUR)

Podmínky likvidity a financování významných institucí nadále těžily z měnověpolitických opatření přijatých v letech 2020 a 2021. K 30. září 2022 činil ukazatel krytí likvidity (dále též „LCR“) 162 %, což je méně než úroveň zaznamenaná na konci roku 2021, ale výrazně nad úrovní před pandemií a minimálními regulatorními požadavky (graf 6).

Graf 6

Vývoj ukazatele krytí likvidity, rezervy v oblasti likvidity a čistého odtoku likvidity

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Ke stejnému datu dosahoval ukazatel čistého stabilního financování 127,1 %, což zhruba odpovídalo hodnotám v roce 2021, bez problémů nad úrovní před pandemií a minimálními požadavky (graf 7).

Graf 7

Vývoj ukazatele čistého stabilního financování, dostupného stabilního financování a požadovaného stabilního financování

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Pokud jde o méně významné instituce, činila příslušná kritéria dohledu 188,4 % pro LCR a 130,2 % pro ukazatel čistého stabilního financování, což je o něco méně než ve třetím čtvrtletí roku 2021, ale stále výrazně překračovala regulatorní prahové hodnoty.

V posledním čtvrtletí roku 2022 pokračovala ECB ve zvyšování úrokových sazeb, změnila podmínky třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (dále též „TLTRO III“) a nabídla bankám dodatečné dobrovolné termíny předčasného splacení počínaje 23. listopadem 2022. Návrat měnové politiky k normálu vytvoří náročnější prostředí pro financování bank a tlak na pokles ukazatelů likvidity bank.

V důsledku toho se rok 2022 vyznačoval odolností kapitálových ukazatelů a ukazatelů likvidity, lepší kvalitou aktiv a zvýšenou ziskovostí. Bankovní dohled ECB distribuční účinky těchto trendů pozorně sleduje tak, že nadále monitoruje konkrétní zranitelná místa bank. Zároveň zůstává ostražitý vůči potenciálním nejistotám vyplývajícím z volatilních trhů nebo neočekávaného vývoje makroekonomického prostředí, jako je případný hospodářský útlum, strmější růst úrokových sazeb nebo zesílené inflační tlaky.

V průběhu roku 2022 se význam problémů spojených s pandemií a se zaváděnými novými hybridními pracovními modely snížil. Naproti tomu nejistota vyplývající z ruské války na Ukrajině a rostoucího geopolitického napětí znamenala, že prostředí pro dohlížené banky bylo z hlediska provozní odolnosti i nadále náročné.

Banky s kritickými operacemi v zemích, které byly přímo zasaženy ruskou válkou na Ukrajině, zavedly plány kontinuity provozu, jež v rychle se měnícím prostředí v první fázi války osvědčily svou důkladnost. Významné instituce byly schopny zajistit ochranu a v případě potřeby i přesun klíčových zaměstnanců a zároveň pokračovat ve své činnosti. V některých případech byly kritické operace převedeny na týmy pracující na jiných místech, včetně subjektů v EU. Klíčovou úlohu v úsilí institucí o rychlé přizpůsobení sehrály poznatky získané během pandemie COVID-19.

Stejně jako v předchozích letech banky v roce 2022 rovněž vykazovaly stejný trend směrem k digitální transformaci, což znamenalo větší závislost na infrastrukturách IT a využívání třetích stran, včetně cloudových služeb při poskytování kritických služeb. I když tento trend jistě přináší bankám určité výhody, z provozního hlediska představuje také další rizika a náročné úkoly, jako je řízení rostoucího počtu a sofistikovanosti kybernetických útoků a potenciální soustředění na malý počet kritických poskytovatelů z řad třetích stran. Z tohoto důvodu byla kybernetická rizika a závislost na třetích stranách pro bankovní dohled ECB i nadále prioritou (více o nově vznikajících rizicích v oblasti IT a externího zadávání činností viz také část 1.2.3.1); banky musí pokračovat v činnosti, aby zajistily, že budou odolné vůči možnému narušení provozu všemi riziky, včetně závažných, ale věrohodných kybernetických bezpečnostních incidentů, které by mohly představovat rizika pro širší finanční systém^[1].

Pokud jde o struktury správy a řízení dohlížených bank, ECB zdůraznila potřebu dalšího zlepšování jejich rámců správy a řízení. Pandemie COVID-19 a ruská válka na Ukrajině opět ukázaly důležitost zavedení řádných systémů správy a řízení, jakož i vnitřních kontrolních funkcí a schopnosti shromažďovat údaje.

Pokud jde o ruskou válku na Ukrajině, bankovní dohled ECB označil řadu oblastí, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost: zaprvé, schopnosti řídicích orgánů, právních odborů a oddělení pro compliance důsledně dohlížet na dopad sankčních programů; zadruhé, řádné schvalovací postupy pro klientské transakce včetně schopnosti řádného shromažďování údajů v oblasti rizik s cílem určit kritické expozice a v neposlední řadě může být nutné přizpůsobit činnosti interního auditu některých bank tak, aby zachycovaly všechna relevantní rizika vyplývající ze změn stávajícího vnějšího prostředí.

Pandemie COVID-19 a ruská válka na Ukrajině rovněž prohloubily dříve existující nedostatky v řadě obecných systémů správy a řízení rizik. Zaprvé přetrvávaly nedostatky ve shromažďování a vykazování údajů kvůli nedostatkům v účinnosti správy údajů (např. nedostatečné nezávislé ověřování kvality údajů) a v postupech řízení kvality údajů, roztříštěnému prostředí IT a omezenému rozsahu a ambicím nápravných projektů bank. Tyto nedostatky mohou bankám bránit v rozhodovacích procesech. Zadruhé, několik bank stále muselo dále zdokonalovat své vnitřní kontrolní funkce, zejména s cílem řešit nedostatečný počet zaměstnanců, nízké postavení této funkce a nedostatky v procesech (např. programy pro sledování souladu s předpisy a vymezení ochoty bank podstupovat riziko).

Pokud jde o zaměření nad rámec krizových aspektů, některé banky nadále dosahovaly pokroku v návaznosti na cílená opatření bankovního dohledu ECB. Jednalo se o specifické oblasti, jako je kolektivní vhodnost, počet nezávislých členů ve vedoucím orgánu, struktury výborů, politiky rozmanitosti a míra zapojení nevýkonných členů ve vedoucím orgánu. Ve většině bank však přetrvávají určité nedostatky, zejména: i) nízká míra zapojení řídicího orgánu do jeho funkce dohledu a jeho schopnost vznést námitky proti strategickým rozhodnutím v oblastech nejvíce postižených stávajícími krizemi, ii) nedostatečné odborné znalosti v oblasti bankovnictví a řízení rizik nevýkonných členů ve vedoucím orgánu v několika bankách, iii) nedostatečná podpora rozmanitosti v některých bankách, iv) nízký podíl nezávislých členů představenstva anebo dozorčí rady v některých bankách, což dále omezuje schopnost řídicího orgánu v jeho dohledové funkci konstruktivním způsobem oponovat výkonným členům ve vedoucím orgánu. Větší dohled nad těmito nedostatky se provádí v rámci práce na efektivitě a rozmanitosti řídicích orgánů (viz část 1.2.2.2).

1.1.2 Celková výkonnost bank podléhajících evropskému bankovnímu dohledu

Ziskovost významných institucí, které podléhají evropskému bankovnímu dohledu, prokázala výraznou odolnost vůči zhoršení podnikatelského prostředí v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, narušením dodavatelských řetězců a prudkým růstem cen energií. Jejich celkový anualizovaný poměr kapitálové návratnosti vzrostl ve třetím čtvrtletí roku 2022 na 7,6 % (graf 8), což je nejvyšší úroveň za několik let, ale stále pod úrovní průměrných nákladů bank na emisi akcií. Tento růst byl způsoben především vysokými zisky spojenými z velké části s rostoucími úrokovými sazbami, ale byl podporován také nízkými náklady na riziko, neboť nepříznivý makroekonomický vývoj kvalitu aktiv zatím významně neovlivnil a banky byly také stále schopny těžit z rezerv zaúčtovaných během pandemie, které by mohly přesměrovat do současné krize.

Graf 8

Úhrnný poměr kapitálové návratnosti rozčleněný podle zdroje výnosu a nákladu

Zvýšení ziskovosti vyvolané výraznými výnosy podporovanými nízkým snížením hodnoty

(v % vlastního kapitálu)

Růst provozních výnosů byl výsledkem především rostoucích čistých úrokových výnosů (meziročně +9,3 %), které těžily ze zvyšování marží podporovaného rostoucími úrokovými sazbami a zestrměním výnosové křivky i z růstu objemu úvěrů. Oproti tomu celkové náklady financování a zejména náklady na vklady nefinančních podniků se během roku 2022 značně zvýšily, i když tento trend byl napříč bankami nesourodý. V prvních třech čtvrtletích roku 2022 byl čistý výnos z poplatků a provizí stále vyšší než v předchozích letech, i když byl zaznamenán mírný pokles v důsledku nepříznivého dopadu zhoršujícího se podnikatelského prostředí na poplatky za správu aktiv a za investiční bankovnictví. Výrazný růst výnosů vedl k vyšší nákladové efektivitě navzdory rostoucím nákladům: na každé euro výnosu musely banky k třetímu čtvrtletí roku 2022 vynaložit 61 centů oproti 64 centům v předchozím roce (graf 9).

Graf 9

Poměr mezi náklady a výnosy a indexované složky

(v %)

Na straně nákladů se správní náklady a odpisy zvýšily o 3 %, a to především v důsledku vyšších nákladů na zaměstnance a nákladů spojených s informačními technologiemi, neboť rostoucí inflace se promítla do nákladové struktury významných institucí. Růst nákladů na zaměstnance byl poměrně mírný, avšak vzhledem k tomu, že smluvní mzdy jsou pevně stanoveny předem, může inflace tuto položku s určitým zpožděním dále ovlivňovat. Významné instituce si nicméně zachovaly své širší strategické cíle snížit náklady a investovat do informačních technologií, a to i v současném prostředí, neboť omezení související s pandemií byla postupně rušena.

Celkové zisky bank byly vůči zpomalujícímu růstu odolné a těžily ze zvyšujících se úrokových sazeb. Tlak na ziskovost zahrnoval potenciální nárůst snížení hodnoty a potřebu úprav ocenění, vyšší provozní náklady, růst nákladů financování, tlaky na pokles výnosů z poplatků a provizí a nedostatečně udržitelné příjmy z obchodování. První známky zvýšeného tlaku na ziskovost bylo možné pozorovat u významných institucí specializovaných na poskytování spotřebitelských úvěrů.

V zájmu konsolidace a dalšího zlepšení pozitivních výsledků dosažených v roce 2022 by proto banky měly nadále aktivně řídit své obchodní modely a zaměřit své strategie na plnění zdravých cílů v oblasti ziskovosti očištěných o riziko. Orgány dohledu nadále sledovaly udržitelnost obchodních modelů bank s ohledem na krátkodobé nejistoty a dlouhodobé strukturální problémy.

Na první pohled vykazovala ziskovost méně významných institucí odlišný trend: anualizovaná návratnost kapitálu se po třech čtvrtletích v roce 2022 snížila na 1,3 % (meziročně -4,3 %). Hlavním faktorem tohoto celkového výsledku byl výrazný pokles čistých ostatních provozních výnosů, který však byl z velké části způsoben vývojem v Německu. Zde banky zaznamenaly značné ztráty z ocenění v důsledku rostoucích úrokových sazeb a jejich dopadu na portfolia cenných papírů v rámci jejich příslušného účetního režimu, což vyvolalo účetní ztráty v důsledku přísné zásady použít pořizovací cenu, nebo tržní hodnotu podle toho, která z nich je nižší. Ve většině zemí byly méně významné instituce ve skutečnosti schopny svůj výnos ve srovnání s předchozím rokem zlepšit. Růst úrokových sazeb měl pozitivní dopad na ziskovost v souladu s obecným trendem u významných institucí – jak čisté úrokové výnosy, tak čisté výnosy z poplatků a provizí se meziročně zlepšily o 7,2 %, resp. o 1,5 %. Podstatný nárůst čistých výnosů vykázaly také obchodní činnosti (meziročně o +89 %). Přesto poměr nákladů k výnosům nadále rostl a dosáhl 85,6 % a ve srovnání s významnými institucemi byl výrazně vyšší, což odráželo podstatné zhoršení čistých provozních výnosů. Správní náklady a odpisy celkově vzrostly o 3,6 %. Zároveň došlo k mírnému nárůstu celkových aktiv (meziročně 3,2 %), který byl vyvolán růstem v oblasti podnikových a retailových úvěrů a dále stlačil návratnost aktiv z 0,54 % před rokem na 0,12 %. V důsledku toho se výhled základních schopností generovat výnos dočasně zlepšil, zatímco vyšší výdaje představovaly pro sektor méně významných institucí riziko, zejména v kontextu přetrvávajících regionálních rozdílů.

Od celosvětové finanční krize je počet bank zapojených do fúzí a akvizic slabý. V souladu s celosvětovým vývojem se hodnota transakcí v oblasti fúzí a akvizic (aproximovaná celkovými aktivy v oblasti cílených fúzí a akvizic) mezi desetiletím před krizí a obdobím od roku 2008 snížila přibližně o dvě třetiny, zatímco pokles celkového počtu transakcí byl méně strmý.

V nedávné době, v letech 2020 a 2021, se zdálo, že činnost v oblasti fúzí a akvizic získala určitou dynamiku a banky se aktivněji angažovaly v cílených konsolidacích na úrovni linií podnikání, jako je leasing, faktoring, správa majetku, úschova nebo služby v oblasti cenných papírů. Některé z těchto akvizic linií podnikání zahrnovaly také přeshraniční prvky. Zhoršení makroekonomického prostředí v roce 2022, které bylo způsobeno geopolitickou nejistotou a vyhlídkami zpomalujícího hospodářského růstu, zatím úsilí bank o další zintenzivnění aktivity v oblasti fúzí a akvizic utlumilo.

Stejně jako v minulosti jsou plnohodnotné bankovní fúze a akvizice stále převážně domácí a zahrnují menší cíle. Některé cílenější transakce však měly přeshraniční rozměr a přispěly tak i k finanční integraci v rámci EU. Dalším prostředkem, jak by banky mohly provádět přeshraniční integraci, je přezkum své přeshraniční organizační struktury.

Graf 10

Celková aktiva cílových bank a počet fúzí a akvizic v eurozóně

1.2 Priority dohledu pro rok 2022

1.2.1 Priority dohledu pro rok 2022: úvod

V roce 2022 zaměřil bankovní dohled ECB své úsilí v oblasti dohledu na tři různé prioritní oblasti, aby zajistil, že zaprvé banky vyjdou z pandemie zdravé (priorita 1), zadruhé využijí příležitosti k řešení strukturálních nedostatků prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a řízení (priorita 2) a zatřetí budou řešit nově vznikající rizika, včetně klimatických a environmentálních rizik, expozic vůči úvěrovému riziku protistrany a rizik v oblasti externího zadávání IT činností a kybernetické bezpečnosti (priorita 3). V roce 2022 proběhlo několik dohledových činností zaměřených na řešení těchto problémů. Tyto činnosti zahrnovaly širokou škálu bank a uplatňovaly přístup založený na posouzení rizik. Bankovní dohled ECB také prokázal flexibilitu tím, že upravil rozsah, načasování a intenzitu svých plánovaných činností s cílem řešit nově vznikající rizika vyvolaná ruskou válkou na Ukrajině, včetně vysoké inflace a následné reakce měnové politiky.

1.2.1.1 Systémy řízení úvěrového rizika a expozice vůči zranitelným sektorům včetně nemovitostí

Je pozitivní, že kvalita bankovních aktiv se nadále zlepšovala prostřednictvím trvalého snižování objemu úvěrů se selháním v první polovině roku 2022, přičemž do konce třetího čtvrtletí došlo pouze k mírnému nárůstu portfolií malých a středních podniků a spotřebitelů. Tyto pozitivní trendy v kvalitě aktiv jsou velmi vítány, neboť přínosy konkrétních opatření bank jsou nadále využívány v návaznosti na několik cílených dohledových opatření přijatých v posledních letech v boji proti úvěrovému riziku. Pozitivní vývoj úvěrové kvality, jako je pokračující snižování objemu úvěrů se selháním, přispěl k nepatrnému zlepšení průměrného skóre úvěrového rizika bank v cyklu SREP 2022. I když existují jasné známky úsilí bank o nápravu zjištěných nedostatků v oblasti rámců a kontrol úvěrového rizika, což dokládá pokles objemu souvisejících opatření týkajících se úvěrového rizika v procesu SREP 2022, tempo pokroku je stále pomalé. V důsledku toho zůstalo skóre kontroly úvěrového rizika v procesu SREP 2022 nízké.

I přes tyto pozitivní trendy vývoj úvěrového rizika s přísnějšími podmínkami financování a rostoucím rizikem recese v celé Evropě přirozeně brzdí pokrok. To mělo různou míru dopadu na domácnosti, podniky a státy v závislosti na faktorech, jako je míra jejich zadluženosti nebo citlivost na makrofinanční prostředí. Dosavadní činnosti dohledu a očekávání dohledu sdělená od vypuknutí pandemie s cílem řešit strukturální nedostatky v systémech řízení úvěrového rizika bank proto zůstávají relevantní pro řešení dalších problémů, které mohou nastat.

To je důležité zejména v oblasti tvorby a sledování úvěrů, označování úlev, klasifikace dlužníků v tísni jako úvěrů se selháním a rámců pro tvorbu souvisejících rezerv, jakož i v oblasti zranitelných odvětví. I když většina významných institucí vypracovala konkrétní plány nápravných opatření k řešení nedostatků zjištěných v rámci iniciativy v podobě dopisu výkonným ředitelům,^[2] která byla zahájena v prosinci 2020, mnohé z těchto nedostatků zůstávají nevyřešené. Očekávalo se, že tyto nedostatky budou řešeny prostřednictvím pracovního programu pro úvěrové riziko v roce 2023 a v dalších letech. Horizontální analýza vývoje a trendů úvěrového rizika provedená v roce 2022 navíc k tomu nalezla konzistentní důkazy pro sektor méně významných institucí.

Po prudké korekci cen na počátku pandemie byly podmínky na trzích komerčních nemovitostí (dále též „CRE“) nadále zdrojem obav. To bylo patrné zejména v dílčích sektorech administrativních a maloobchodních komerčních nemovitostí v celé Evropě, které čelily zvyšujícím se úrokovým sazbám a prudkému růstu stavebních nákladů. Navzdory přetrvávajícím signálům nadhodnocení v eurozóně se ceny rezidenčních nemovitostí v první polovině roku 2022 zvýšily, což dále zvětšilo rozdíl oproti cenám nájemného. To spolu s růstem životních nákladů a souvisejícím poklesem reálných mezd vzbuzovalo obavy z náhlého nárůstu objemu úvěrů se selháním, zejména pak u bank s významnými expozicemi v sektoru hypotečních úvěrů na bydlení s pohyblivou úrokovou sazbou.

S cílem prověřit připravenost bank na zhoršující se trh komerčních nemovitostí a v souladu s doporučením Evropské rady pro systémová rizika ke zranitelným místům v sektoru komerčních nemovitostí v Evropském hospodářském prostoru provedl bankovní dohled ECB cílený přezkum sektoru komerčních nemovitostí se zaměřením na dílčí sektory administrativních a maloobchodních nemovitostí. V počáteční fázi sběru dat, která zahrnovala 32 bank, byly shromážděny ad hoc údaje za účelem analýzy rizikového profilu a významnosti těchto dílčích sektorů, přičemž velikost vzorku byla v následující hlubší kvalitativní fázi zúžena na 15 bank. Hlavní obavy zjištěné tímto testem se týkaly efektivnosti systémů bank pro řízení úvěrového rizika. V tomto ohledu byly ve většině bank zjištěny nedostatky, pokud jde o jejich hodnocení schopnosti dlužníků splácet v době vzniku úvěru, zejména v kontextu náročnějšího prostředí, které se vyznačuje rostoucími náklady na financování a stagnujícími výnosy z pronájmu. Za oblast vyžadující zlepšení byla dále považována i schopnost označit nově vznikající rizika, a to zejména z toho důvodu, že rámce některých bank dostatečně nezachycovaly výhledové riziko a v některých případech se také nadměrně spoléhaly na manuální procesy. Pokud jde o začlenění klimatických rizik do řízení úvěrového rizika, banky stále postrádaly potřebné údaje k dostatečnému posouzení rizik a při odhadu chybějících „reálných“ údajů se značně spoléhaly na prostředníky. Všem bankám zahrnutým do tohoto testu byla následně vydána podrobná zjištění a žádosti o plány nápravných opatření a společné týmy dohledu (dále též „JST“) se tímto tématem důsledně zabývaly.^[3]

Podobný test byl zahájen ve druhém čtvrtletí roku 2022 pro sektor rezidenčních nemovitostí. Zaměřil se na posouzení potenciálních rizik spojených se stávajícími expozicemi, řešení nedostatků v řízení rizik domácích nových úvěrů na rezidenční nemovitosti specifických pro jednotlivé banky a v konečném důsledku na označení nedostatků v řízení úvěrových rizik a vypracování plánů nápravných opatření. Sektor rezidenčních nemovitostí se považuje za podstatnou třídu aktiv v rozvahách významných bank. Vzorek pro toto hodnocení zahrnuje 29 bank, na které připadá přibližně 40 % expozic významných institucí v sektoru rezidenčních nemovitostí. Výsledky testu se očekávají ve druhém čtvrtletí roku 2023 a budou zahrnuty do procesu SREP 2023.

1.2.1.2 Expozice vůči pákovému financování

V posledních čtyřech letech se držba úvěrů s pákovým efektem ze strany významných institucí^[4] podléhajících evropskému bankovnímu dohledu celkově zvýšila o 80 %, a to spolu s nárůstem podílu vysoce úvěrovaných transakcí^[5] poskytnutých významnými institucemi. Tento trend trval do poloviny roku 2022, kdy významné instituce pokračovaly v upisování nových syndikovaných úvěrů. Objemy expozic významných institucí se ve druhém čtvrtletí roku 2022 pohybovaly blízko rekordních hodnot zaznamenaných ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Od té doby se primární trh do značné míry uzavřel. Největší hráči v celé Evropě i ve světě zaznamenali podstatné snížení hodnoty portfolií podnikových úvěrů držených k prodeji.

Graf 11

Vývoj úvěrovaných transakcí

Rozdělení upsaného objemu podle úrovně pákového efektu

(podíl na celkové pomyslné hodnotě významných institucí)

Expozice bank v eurozóně a podíl na kmenovém kapitálu tier 1, souhrnné úrovně za dohlížené banky

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: procentní podíl kmenového kapitálu tier 1)

Vzhledem k tomu, že během pandemie panovaly také obavy ohledně rostoucího podstupování rizika v segmentu pákového financování, ECB se v březnu 2022 rozhodla zaslat dopis výkonným ředitelům významných institucí týkající se úvěrovaných transakcí. Cílem dopisu bylo dále vyjasnit očekávání ECB, pokud jde o rámec ochoty riskovat u úvěrovaných transakcí, a fakticky uvést do praxe pokyny ECB k úvěrovaným transakcím, které byly zveřejněny v roce 2017.

Odpovědi na dopis potvrdily, že existují závažné nedostatky jak v robustnosti celkových rámců bank pro ochotu riskovat, tak v řízení tržního rizika. Společné týmy dohledu v současné době úzce spolupracují s jednotlivými bankami na tom, jak mohou zjištěné nedostatky účinně odstranit a splnit očekávání.

ECB již začala uplatňovat kapitálové požadavky na několik bank, u nichž byla rizika spojená s pákovým poskytováním úvěrů vnímána jako příliš vysoká – buď z důvodu úrovně vysoce rizikových expozic, slabých stránek v postupech řízení rizik, nebo obojího. ECB bude nadále uplatňovat veškeré nezbytné kapitálové požadavky v rámci procesu SREP v průběhu roku 2023. Tyto kapitálové požadavky odrážejí nedostatečný pokrok, jehož banky dosáhly při plnění očekávání stanovených ve výše uvedených pokynech, a budou se uplatňovat pouze po dobu, po kterou zjištěné nedostatky přetrvávají.

1.2.1.3 Úvěrové riziko protistrany

Prostředí nízkých úrokových sazeb po dlouhou dobu, které převládalo do roku 2022, podporovalo u mnoha typů investorů strategie honby za výnosy. V důsledku toho některé banky zvýšily objem služeb na kapitálovém trhu, které poskytovaly rizikovějším a méně transparentním protistranám, často nebankovním finančním institucím, a to i prostřednictvím významné finanční páky.

Spolu s nárůstem volatility na několika trzích (např. energií a úrokových sazeb) a návratem měnových a finančních podmínek k normálu v průběhu roku 2022 upozornil na rizika vyplývající ze slabé správy a řízení nebo neadekvátních postupů řízení rizik ze strany třetích stran podstatný dopad úpadků protistran (např. hedgeových fondů a rodinných podniků) na některé banky v roce 2021.

V této souvislosti a v souladu se svými prioritami v oblasti dohledu přijal bankovní dohled ECB řadu opatření k odvrácení potenciálních rizik v této oblasti. Zaprvé, ECB v srpnu 2022 zveřejnila ve svém zpravodaji Supervision Newsletter článek, v němž nastínila svá očekávání v oblasti dohledu nad službami hlavních makléřů. Zadruhé, od dubna do října 2022 prováděla ECB cílený horizontální přezkum zaměřený na správu a řízení úvěrového rizika protistrany v širším vzorku bank působících v oblasti derivátů a transakcí s financováním cenných papírů, včetně nebankovních finančních institucí i nefinančních protistran. Zatřetí, u vybraných institucí byly provedeny kontroly na místě.

Celkově lze říci, že ačkoli banky dosáhly pokroku, pokud jde o označování, měření a kontrolu úvěrového rizika protistrany, v klíčových oblastech, jako je hloubková kontrola, definice ochoty riskovat, zátěžové testování, zmírňování rizika a řízení selhání, existuje stále několik významných nedostatků, a to jak s ohledem na očekávání dohledu, tak na správnou praxi v odvětví. Pokud jde o další vývoj, společné týmy dohledu budou v průběhu roku 2023 nadále spolupracovat s bankami s cílem napravit nedostatky v těch oblastech, které byly označeny za závažnější.

1.2.1.4 Citlivost na rizika úrokových sazeb a úvěrového rozpětí

V roce 2022 provedla ECB přezkum postupů řízení rizika úrokových sazeb a úvěrového rozpětí u vzorku významných institucí, které jsou těmto rizikům obzvláště vystaveny. Pro většinu bank by šok z růstu úrokových sazeb o 200 bazických bodů (graf 12) měl pozitivní dopad na ziskovost i v případě základního scénáře zpomalení ekonomiky, jako je ten, který je zahrnut v makroekonomických projekcích pracovníků ECB. Pokud jde o potenciální zvýšení opravných položek odrážející obtíže, kterým čelí dlužníci, nejnovější analýzy ECB ukazují, že negativní dopady na kapitálovou přiměřenost by zůstaly v průměru poměrně utlumené i při šocích až 300 bazických bodů.

Bez ohledu na platné obezřetnostní a účetní režimy by banky měly mít na paměti typicky negativní dopad rostoucích sazeb na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu. Měly by přijmout spolehlivé a obezřetné postupy modelování správy aktiv a pasiv s cílem zachytit posuny ve spotřebitelských preferencích a chování při změně režimů úrokových sazeb. Měly by také pečlivě sledovat rizika vyplývající ze zajišťovacích derivátů.

Riziko úvěrového rozpětí by mělo být náležitě oceňováno a řízeno, a to i v případě státních dluhových cenných papírů a ostatních nástrojů účtovaných v zůstatkové hodnotě. Zejména nastavení interních zátěžových testů by mělo odrážet závažnost historických zátěžových epizod.

Výše uvedené úvahy platí také pro méně významné instituce, pro něž může být expozice vůči riziku úrokových sazeb a úvěrového rozpětí velmi významná. Konkrétní dopad náhlého posunu úrokových sazeb závisel nejen na otevřené rizikové pozici, ale také na použitelném národním účetním rámci. Některé banky byly ovlivněny významnými úpravami v ocenění portfolií cenných papírů, které bylo třeba promítnout do výkazů zisků a ztrát, což snížilo regulatorní kapitál. Ve střednědobém horizontu bude dopad na ziskovost a kapitál záviset na rozhodnutí prodat nebo držet cenné papíry do splatnosti a samozřejmě na budoucím vývoji úrokových sazeb.

Graf 12

Dopad zvýšení úrokových sazeb o 200 bazických bodů na významné instituce

Teoretický dopad ziskovosti a ekonomické hodnoty vlastního kapitálu na poměr kmenového kapitálu tier 1

(v bazických bodech)

1.2.2 Udržitelnost obchodního modelu a správa a řízení

1.2.2.1 Strategie digitální transformace bank

Jednou z priorit v oblasti dohledu na období 2022–2024 bylo řešení náročných úkolů, které pro banky vyplývají z digitální transformace.

Řídicí orgány bank odpovídají především za stanovování strategických cílů digitální transformace a za využívání inovativních technologií. Bankovní dohled ECB se zaměřil na posouzení schopností bank vyvíjet a provádět digitální strategie, které jsou přiměřené k posílení udržitelnosti jejich obchodních modelů, a obezřetně řešit související rizika. Prioritou zůstalo také lepší porozumění vývoji na trhu ze strany orgánů dohledu a udržení tempa s dopadem rychle se vyvíjejícího technologického prostředí.

Z tohoto důvodu bankovní dohled ECB podnikl v roce 2022 k řešení těchto témat významné kroky. Po dialogu na vysoké úrovni s některými předními protějšky na trhu (v rámci iniciativy týkající se informací o trhu) za účelem pochopení tržních trendů byly všechny významné instituce požádány, aby odpověděly na šetření o digitální transformaci a využívání finančních technologií. V rámci tohoto šetření byly shromážděny informace, které předtím nebyly ve všech významných institucích konzistentně k dispozici, a některé vnitrostátní příslušné orgány toto šetření použily také u některých svých méně významných institucí.

Celosystémový přehled hlavních výsledků šetření je zveřejněn ve zpravodaji Supervision Newsletter z února 2023 společně s odkazem na souhrnná zjištění. Zjištění z šetření celkově potvrdila, že banky stále více digitalizují a využívají inovativní technologie, čímž mění způsob poskytování finančních služeb a produktů. Banky je považují za nezbytné pro udržení tržních podílů a zvýšení své ziskovosti. Při dosahování cílů své strategie digitální transformace se banky obvykle spoléhají na externí zadávání činností a externí partnerství v prostředí vyznačujícím se konkurencí, aby přilákaly, udržely a rozvíjely odborné znalosti v oblasti IT a digitálních technologií. Avšak vzhledem k tomu, že banky zpřístupňují své infrastruktury IT, čelí zvýšeným rizikům, pokud jde o závislost na třetích stranách a kybernetickou bezpečnost. Tato rizika vyžadují další sledování a musí být zohledněna v rámci správy a řízení bank a jejich ochoty riskovat.

Odpovědi jsou však různorodé, neboť se zdá, že neexistuje společné chápání toho, co digitální transformace skutečně znamená – zůstává velmi obecným pojmem týkajícím se obchodních modelů, procesů a kulturních změn, které technologie umožňují. V nadcházejících letech by proto měla být v této oblasti provedena další šetření a kontroly.

Celkový výsledek šetření bude mít zásadní význam pro i) vypracování pokynů pro pracovníky dohledu za účelem posouzení rizik a osvědčených postupů bank, ii) označení rizik v konkrétních dohlížených subjektech nebo v případech použití technologií, které vyžadují další cílený přezkum, a iii) potenciální stanovení dalších očekávání v oblasti dohledu. Bude také relevantní pro utváření metodiky SREP pro obchodní modely a správu a řízení, na nichž je využívání nových technologií založeno.

Bankovní dohled ECB se také nadále snažil aktivně formovat digitalizaci pro účely budoucího evropského a mezinárodního regulatorního rámce prostřednictvím další spolupráce s evropskými orgány dohledu a mezinárodními normotvornými orgány na regulaci různých aspektů souvisejících s digitalizací a inovacemi ve finančním sektoru. Bankovní dohled ECB se navíc nadále účastnil diskusí o regulatorní působnosti a legislativních návrzích v souvislosti se strategií EU v oblasti digitálních financí, jako je nařízení o trzích s kryptoaktivy^[6], nařízení o digitální provozní odolnosti^[7] a nařízení o umělé inteligenci^[8].

1.2.2.2 Nedostatky v řídicích schopnostech řídicích orgánů

Systémy řádné správy a řízení, důkladné vnitřní kontroly a spolehlivé údaje mají zásadní význam pro podporu odpovídajícího rozhodování a zmírnění nadměrného podstupování rizik v běžné i krizové době. Navzdory pokroku, jehož banky v posledních několika letech v této oblasti dosáhly, orgány dohledu nadále evidují vysoký počet strukturálních nedostatků ve funkcích vnitřní kontroly, fungování řídicích orgánů a schopnostech shromažďovat údaje a podávat zprávy o rizicích.

Proto se bankovní dohled ECB zapojil do několika činností zaměřených na dosažení pokroku v této oblasti, zejména s cílem posílit způsob vnitřního řízení a schopnosti strategického řízení. V období 2022–2024 budou tyto činnosti zahrnovat cílené přezkumy bank s nedostatky ve složení a fungování jejich řídicích orgánů, kontroly na místě, cílené (opětovné) hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti vycházející z rizik, vypracování přístupu zohledňujícího rozmanitost hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a aktualizaci prohlášení o dohledu z roku 2016^[9], jakož i shromažďování údajů.

V roce 2022 dokončil bankovní dohled ECB sběr dat o složení a fungování řídicích orgánů bank. Sběr ukázal, že úroveň formální nezávislosti ve správních radách bank se zvyšuje, ale v řadě případů by se mohla dále zlepšit. Z tohoto sběru dat dále vyplynulo, že rozmanitost z hlediska rovnosti žen a mužů i odborných znalostí (zejména v oblastech, jako je IT), která je již dlouho považována za zásadní pro účinnou správu a řízení, by mohla být stále zdokonalena. Oblastí dalšího rozvoje byla potřeba lepší politiky plánování nástupnictví pro správní rady. Bankovní dohled ECB na tato zjištění navázal v souvislosti s procesem SREP v roce 2022 a požádal banky, které stále neměly stanoveny cíle nebo politiky rozmanitosti, aby takové rámce zavedly. V tomto směru očekávání v oblasti dohledu sdělená bankám jasně ukázala, že cílené politiky by měly obsahovat poměry nedostatečně zastoupeného pohlaví na úrovni řídicích orgánů bank a měly by zahrnovat několik aspektů, jako je věk, pohlaví, zeměpisný původ, vzdělání a profesní zkušenosti. Společné týmy dohledu sledují provádění těchto rámců bankami jakožto součást svých průběžných činností dohledu.

Systémy správy a řízení jsou důležité pro všechny banky bez ohledu na jejich velikost. Z tohoto důvodu provedl bankovní dohled ECB v letech 2021–2022 také tematický přezkum systémů správy a řízení zavedených pro méně významné instituce^[10] s využitím údajů ze vzorku více než 200 méně významných institucí z 21 zúčastněných zemí. Výsledky odhalily několik slabých míst u méně významných institucí a zdůraznily význam neustálého zlepšování, k čemuž přispěl pokračující dialog mezi orgány dohledu na všech úrovních. Bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu budou i nadále podporovat větší sladění evropských očekávání v oblasti dohledu a standardů pro způsob vnitřního řízení, přičemž veškeré zjištěné nedostatky budou průběžně řešit.

1.2.3 Nově vznikající rizika

1.2.3.1 Rizika v oblasti IT a kybernetická rizika

Navzdory ruské válce na Ukrajině zůstal počet kybernetických incidentů oznámených Evropské centrální bance v prvních třech čtvrtletích roku 2022 ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 relativně stabilní.

Bankovní dohled ECB provedl v roce 2022 řadu činností dohledu na dálku i na místě týkajících se rizika v oblasti IT a kybernetického rizika, a to s těmito závěry: zaprvé, banky stále vykazovaly prostor pro zlepšení, pokud jde o provádění základních opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž přibližně polovina závažných zjištění byla identifikována během kontrol rizik v oblasti IT na místě provedených v roce 2022 a soustředila se v oblasti IT bezpečnosti a kybernetického bezpečnostního rizika. Zadruhé, po několika letech trvalého růstu se závislost na zastaralých systémech stabilizovala, i když na velmi vysoké úrovni. Zatřetí, řízení kvality údajů zůstalo nejméně propracovanou oblastí kontroly rizik a některé klíčové kontrolní mechanismy ještě nebyly v několika bankách plně zavedeny. Začtvrté, počet kritických projektů, které mají dopad na prostředí IT, se značně zvýšil, což poukazuje na to, že pro vývoj IT a IT projekty je zjevně důležité mít zavedeny vhodné řídicí postupy.

Bankovní dohled ECB navíc v roce 2022 poprvé shromáždil od významných institucí všechny registry externího zadávání činností. Předběžná analýza těchto informací velký význam tohoto tématu potvrdila: banky hlásily přibližně 60 000 aktivních smluv o externím zajištění činností, z nichž polovina pokrývala jejich důležité funkce. Zatímco přibližně 40 % všech těchto smluv se týká služeb informačních a komunikačních technologií (dále též „IKT“), banky externě zajišťují mnoho různých zásadních funkcí, jako jsou vnitřní kontrolní mechanismy, služby zákazníkům a administrativní služby, platební služby nebo správa hotovosti a další.

Shromážděné informace o závislosti na třetích stranách rovněž pomohly označit některá nově vznikající rizika a náročné úkoly, které bylo třeba řádně zvládnout, včetně existence několika poskytovatelů kritických služeb, jež je obtížné nahradit, významné provozní závislosti bank na společnostech ze zemí mimo EU a na službách poskytovaných třetími zeměmi, jakož i značného počtu smluv, které stále nebyly plně v souladu se souvisejícími obecnými pokyny EBA nebo s očekáváními ECB v oblasti dohledu.

V roce 2022 bankovní dohled ECB také přispěl k činnosti mezinárodních pracovních skupin pro riziko v oblasti IT a kybernetické riziko, včetně těch, které řídí EBA, Basilejský výbor pro bankovní dohled a Rada pro finanční stabilitu, a k práci na nových regulačních návrzích, jako je nařízení o digitální provozní odolnosti^[11].

Celkově tento vývoj zdůrazňuje, že je třeba, aby banky ve stále složitějším prostředí pokračovaly ve zlepšování svého rámce provozní odolnosti s cílem zajistit odpovídající kontinuitu provozu, včetně kontinuity svých kritických služeb, a přizpůsobit se novým a budoucím regulatorním požadavkům.

1.2.3.2 Klimatická a environmentální rizika

Po zveřejnění obecných zásad ECB o klimatických a environmentálních rizicích v listopadu 2020 zahájila ECB řadu dohledových činností s cílem posoudit schopnosti bank řídit klimatická a environmentální (dále též „C&E“) rizika a sladit své postupy s očekáváními v oblasti dohledu. Po přezkumu sebehodnocení bank a jejich prováděcích plánů v roce 2021 navázala ECB v roce 2022 tematickým přezkumem. V rámci tematického přezkumu v roce 2022 ECB vyhodnotila spolehlivost a komplexnost klíčových politik a postupů institucí i jejich schopnost efektivně řídit své strategie v oblasti klimatických a environmentálních rizik a rizikové profily.Přezkum byl proveden souběžně s prvním dohledovým zátěžovým testem, který se týkal klimatického rizika (viz box 3), a byl doplněn cíleným přezkumem komerčních nemovitostí a specializovanými kontrolami na místě. Tematický přezkum provedla ECB a 21 vnitrostátních příslušných orgánů a zahrnoval 107 významných institucí a 79 méně významných institucí.

Tematický přezkum^[12] zaprvé ukázal, že většina institucí nyní navrhla institucionální architekturu k řešení klimatických a environmentálních rizik, je tedy zřejmé, že v posledním roce instituce posílily své kapacity (graf 13). Navíc povědomí o významnosti těchto rizik se stále zvyšovalo a řada institucí používala širokou škálu správných postupů. ECB zveřejnila ve specializovaném přehledu soubor správné praxe^[13], aby reagovala na žádost bankovního sektoru o další informace o správné praxi a ukázala, že rychlý pokrok je možný. Bez ohledu na to musely prakticky všechny instituce vyvinout dalekosáhlé a vytrvalé úsilí o sladění svých postupů s očekáváními v oblasti dohledu. Obecně však použité přístupy stále postrádaly metodickou sofistikovanost a neuplatňovaly odpovídajícím způsobem podrobné informace o klimatickém a environmentálním riziku a/nebo aktivní řízení portfolia a rizikového profilu. Zejména byla u 96 % institucí při zjišťování klimatických a environmentálních rizik odhalena slepá místa a v případě více než poloviny institucí byly vyjádřeny významné obavy ohledně jejich schopnosti účinně provádět své strategie a procesy.

V březnu 2022 ECB dále zveřejnila aktualizované hodnocení pokroku, kterého banky dosáhly při zveřejňování klimatických a environmentálních rizik, jak je uvedeno ve všeobecných zásadách ECB z listopadu 2020. Přestože od prvního hodnocení ECB z konce roku 2020 došlo ke zlepšení, ani jedna banka očekávání v oblasti dohledu zcela nesplnila. Ve srovnání s rokem 2020 bylo nyní více bank schopno zveřejnit smysluplné informace o klimatických a environmentálních rizicích. Celková úroveň transparentnosti však byla stále nedostatečná. Zhruba 75 % bank nezveřejnilo, zda klimatická a environmentální rizika mají podstatný dopad na jejich rizikový profil, i když přibližně polovina bank, které tak neučinily, naznačila ECB svou domněnku, že je těmto rizikům vystavena. A téměř 60 % bank ve vzorku nepopsalo, jak by přechodná nebo fyzická rizika mohla jejich strategii ovlivňovat. ECB zaslala bankám individuální písemnou zpětnou vazbu, v níž vysvětlila jejich hlavní nedostatky a očekávala, že podniknou rozhodné kroky. Cílem bylo také pomoci bankám připravit se na nové regulatorní požadavky, jako jsou závazné standardy pro zveřejňování informací v rámci 3. pilíře týkajících se environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení. ECB zahájila na konci roku 2022 přezkum zveřejňování informací bank týkajících se klimatických a environmentálních rizik a výsledky by měly být zveřejněny v průběhu roku 2023.

V návaznosti na různé dohledové činnosti zaslala ECB všem významným institucím individuální písemnou zpětnou vazbu, v níž stanovila konkrétní termíny pro postupné splnění všech očekávání v oblasti dohledu do konce roku 2024.^[14] Lhůty budou pečlivě sledovány a v případě potřeby budou přijata vynucovací opatření. ECB již zahrnula do procesu SREP zjištění týkající se klimatických a environmentálních rizik u konkrétních bank, přičemž uložila více než 30 bankám závazné kvalitativní požadavky, což u malého počtu bank vedlo k dopadu na jejich skóre SREP, a tedy k nepřímému dopadu na kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře.

Graf 13

Výsledky hodnocení v oblasti dohledu v letech 2021 a 2022

Úroveň vyspělosti postupů napříč oblastmi dohledových očekávání (podle jednotlivých bank)

(v % oblastí dohledových očekávání)

1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku

Bankovní dohled ECB usiluje o dohled nad významnými institucemi přiměřeným způsobem vycházejícím z rizik, který je jak náročný, tak konzistentní. Za tímto účelem vymezuje pro každý rok soubor hlavních činností průběžného dohledu. Tyto činnosti vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit SSM v oblasti dohledu a jsou zahrnuty do programu dohledových šetření (dále též „SEP“) pro každou významnou instituci. Kromě těchto činností zaměřených na celosystémová rizika mohou být do SEP zahrnuty i další činnosti dohledu, které jsou bankám přizpůsobeny na míru a ponechávají společným týmům dohledu prostor k analýze a řešení idiosynkratických rizik. Činnosti v rámci SEP prováděné na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit SEP na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury správy a řízení dané banky).

1.3.1.1 Proporcionalita

SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti, riziku a složitosti každé instituce.

Tato zásada proporcionality (tj. společné týmy dohledu dohlížející na větší a rizikovější významné instituce plánují v průměru vyšší počet činností v rámci SEP) se stejně jako v předchozích letech odráží v průměrném počtu plánovaných dohledových činností na jednu významnou institucí zahrnutou do SEP (graf 14).

Graf 14

Průměrný počet plánovaných úkolů na jednu významnou instituci v roce 2022

Počet činností provedených v roce 2022 byl nepatrně nižší, než bylo na začátku roku původně plánováno (graf 15). Důvodem je především několik administrativních úkolů zrušených v průběhu roku, což odpovídá situaci v předchozích letech.

Graf 15

Průměrný počet úkolů na jednu významnou instituci v roce 2022

1.3.1.2 Přístup založený na rizicích

SEP uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé významné instituce se zaměřuje na nejrelevantnější systémová rizika a rizika jednotlivých institucí. Například v případě bank s vysokým podílem úvěrů se selháním prováděly společné týmy dohledu více činností souvisejících s úvěrovým rizikem než u průměrné banky. Obdobně procentní podíl činností prováděných společnými týmy dohledu souvisejících s tržním rizikem je vyšší u bank s velkými expozicemi vůči tržním a obchodním aktivitám než u průměrné banky (graf 16).

Graf 16

Činnosti v rámci SEP v letech 2021 a 2022: činnosti týkající se úvěrového a tržního rizika jako podíl na všech činnostech

Úvěrové riziko

(v %)

Tržní riziko

(v %)

1.3.1.3 Nejvýznamnější události v rámci dohledu na dálku v roce 2022

SREP je klíčovým nástrojem dohledu, který shrnuje všechny informace shromážděné o jednotlivých institucích v daném roce za účelem vypracování ročního posouzení rizik pro tuto instituci (viz také část 1.3.1.5 o horizontální analýze SREP 2022).

Významné příklady činností na dálku, které společné týmy dohledu provedly v roce 2022 v souvislosti se SREP v roce 2022 a celkovým hodnocením SREP, zahrnují zátěžový test klimatických rizik v roce 2022 (viz box 3) a cílený přezkum komerčních nemovitostí.

Cílený přezkum komerčních nemovitostí vyžadoval značné zdroje. Byl oznámen v prosinci 2021, zaměřil se na řízení úvěrového rizika nově vznikajících rizik v domácích portfoliích komerčních nemovitostí bank a jako základ pro posuzování kritických prvků řízení úvěrového rizika použil srovnávací analýzy.

ECB u dohlížených významných institucí také provedla zátěžový test klimatických rizik jako svůj roční zátěžový test. Hlavní zjištění tohoto zátěžového testu klimatických rizik byla zveřejněna v červenci 2022.

1.3.1.4 Zjištění v oblasti dohledu

Zjištění v oblasti dohledu jsou jedním z hlavních výsledků pravidelných činností dohledu a odrážejí nedostatky, které musí banky napravit. Společné týmy dohledu jsou povinny sledovat, jak banky na tato zjištění naváží. V roce 2022 se celkový počet zaznamenaných zjištění ve srovnání s rokem 2021 snížil a vrátil se tak na úroveň podobnou úrovni před pandemií. Důvodem bylo zejména snížení počtu zjištění souvisejících s posuzováním interních modelů ve srovnání s předchozím rokem. Většina zjištění vzešla z posouzení interních modelů, kontrol na místě a aktivit souvisejících s povoleními k činnosti. Největší počet zjištění byl vykázán v oblasti úvěrového rizika (graf 17).

Graf 17

Zjištění v oblasti dohledu

1.3.1.5 Horizontální analýza SREP

V roce 2021 se SREP vrátil k hodnocení SREP v plném rozsahu, které dále pokračovalo v cyklu SREP 2022. Stejně jako v předchozích cyklech SREP zůstalo skóre SREP celkově stejné, a přestože po pandemii COVID-19 došlo k oživení, v kontextu exogenních šoků vyplývajících z přetrvávajících dopadů pandemie a ruské války na Ukrajině zůstaly orgány dohledu obezřetné.

V souladu s předchozími cykly SREP a prioritami dohledu na rok 2022 se většina kvalitativních opatření zabývala nedostatky v řízení úvěrového rizika a ve způsobu vnitřního řízení, ale poprvé byla také přijata značná řada opatření k řešení klimatických rizik.

Klíčovým tématem hodnocení SREP bylo úvěrové riziko. Bez ohledu na zlepšení úrovně rizika a pozitivní vývoj úvěrové kvality (např. snížení úvěrových expozic se selháním) se průměrné skóre zlepšilo jen nepatrně. Důvodem byla pokračující nejistota ohledně makroekonomického vývoje a vývoje na finančních trzích a přetrvávající strukturální nedostatky v kontrolách úvěrového rizika. V důsledku pokračující války Ruska na Ukrajině a souvisejícího dopadu na ceny energií a komodit, jakož i urychleného upuštění od nízkých úrokových sazeb se stále více zviditelňovaly známky latentního rizika. Podíly úvěrů s úlevou a stupně 2 se nyní zvýšily nad úroveň před pandemií, což znamená, že existují ohniska rizika v oblasti pákového financování a expozic souvisejících se zranitelnými místy v konkrétních odvětvích, jakož i rizika protistrany vyplývajícího z nepříznivých důsledků války na Ukrajině.

Třetina opatření přijatých k řešení úvěrového rizika se týkala strategických a provozních plánů nebo krytí nevýkonných expozic. Kromě toho bylo v souladu s prioritami dohledu v oblasti úvěrového rizika přijato 10 % všech opatření pro nedostatky týkající se oblastí zájmu uvedených v dopise výkonným ředitelům ze dne 4 prosince 2020 a obecných pokynů EBA k poskytování a sledování úvěrů.

Způsob vnitřního řízení zůstává předmětem obav. Nedostatky v efektivitě řídicích orgánů, ochota riskovat, nedostatečná pozornost věnovaná funkcím v oblasti dodržování předpisů a interního auditu, jakož i přetrvávající roztříštěnost a neharmonizované prostředí IT – to vše ovlivňuje schopnosti bank shromažďovat údaje v oblasti rizik.

Třetina kvalitativních opatření týkajících se způsobu vnitřního řízení se zaměřila na potřebu zlepšit efektivitu řídicích orgánů. V popředí obav, které tato opatření řeší, je neoptimální složení řídicích orgánů a rozdělení jejich odpovědnosti, jakož i nedostatečné plánování nástupnictví členů představenstev anebo dozorčích rad. V průběhu roku 2022 bylo dosaženo pokroku v institucích, které dříve neměly na úrovni představenstva anebo dozorčí rady zavedeny politiky rozmanitosti ani interní cíle v oblasti genderové diverzity. U většiny dohlížených bank však vyšla najevo jiná slabá místa z hlediska rozmanitosti než gender, například věk a zeměpisný původ.

Pokud jde o klimatické riziko, více než 30 významným institucím bylo uloženo, aby v rámci hodnocení SREP přijaly 40 kvalitativních opatření. Většina kvalitativních opatření se soustředila na témata související se strategickým a provozním plánováním, což naznačuje, že orgány dohledu tuto oblast považovaly za klíčový faktor umožňující lepší řízení klimatických a environmentálních rizik. Zjištění se týkala široké škály témat, aby se zajistilo, že klimatická a environmentální rizika byla řádně a odůvodněně začleněna do stanovování strategií a systémů řízení rizik. K uvedeným tématům patřilo zlepšení hodnocení významnosti příslušných rizik, doladění interních zátěžových testů a analýz scénářů, stanovení a sledování odpovídajících klíčových ukazatelů rizik, zdokonalení rozsahu a četnosti podávání zpráv o činnosti a další začlenění klimatického rizika do rámce pro ochotu riskovat.

Navzdory náročnému ekonomickému prostředí zůstala kapitálová přiměřenost víceméně stabilní, přičemž průměrné požadavky v rámci 2. pilíře a očekávání v rámci 2. pilíře byly v souladu s předchozími roky. Pro nedostatečné pokrytí nevýkonných expozic byly znovu zavedeny dodatečné požadavky v rámci 2. pilíře. Bankovní dohled ECB v rámci svého procesu SREP v roce 2022 poprvé posoudil riziko nadměrné páky s cílem určit ty banky, u nichž by mohla být zapotřebí kvalitativní opatření nebo požadavky v rámci 2. pilíře konkrétně pro pákový poměr. Na základě výsledku hodnocení byla u čtyř institucí určena kvalitativní opatření. Riziko nadměrné páky souviselo s expozicemi vůči podmíněnému pákovému efektu nebo se známkami maskování skutečného stavu.

Vzhledem k tomu, že v roce 2022 nebyl proveden žádný celosystémový zátěžový test, zůstala průměrná očekávání v rámci 2. pilíře v podstatě beze změny.

Další informace naleznete v souhrnných výsledcích SREP v roce 2022.

1.3.1.6 Pro přezkum SREP jmenuje ECB externí odborníky

SREP byl vždy základním prvkem dohledových činností ECB a v rámci nesourodého bankovního sektoru je primárním nástrojem pro zajištění trvale vysoké kvality dohledu.

Proces SREP prošel podstatnými změnami, které zahrnují změny provedené novými nebo aktualizovanými předpisy, jakož i praktické úpravy podle měnícího se prostředí. Osm let po zahájení evropského bankovního dohledu se ECB rozhodla zvážit, do jaké míry současný SREP plně řeší stávající potřeby a priority a zda je možné současný proces zefektivnit. V září 2022 ECB zmocnila skupinu mezinárodních odborníků na vysoké úrovni k vydávání doporučení s cílem zlepšit účinnost a účelnost evropského bankovního dohledu na základě jejich přezkumu SREP.

V počáteční fázi své práce se tato skupina odborníků na vysoké úrovni zúčastnila řady přípravných zasedání, aby se seznámila s klíčovými pojmy a procesy SREP, a mohla tak shromažďovat informace považované za nezbytné pro přezkum a navázat kontakt s příslušnými útvary bankovního dohledu ECB. Tato zasedání se také zabývala tím, jak SREP propojuje různé další činnosti dohledu se stávajícím právním rámcem.

V další fázi projektu tato skupina odborníků vedla rozhovory s hlavními relevantními zúčastněnými stranami z řad vnitrostátních příslušných orgánů, EBA, dalších mezinárodních orgánů dohledu a zástupců odvětví. Účelem těchto zasedání bylo seznámit se s osvědčenými postupy a zvážit perspektivy vývoje bankovního dohledu do budoucna a rovněž pomoci skupině rozhodnout o případných doporučeních, jejichž vydání by mohlo být zapotřebí.

V závěrečné fázi projektu od ledna do března 2023 se tito odborníci na vysoké úrovni hodlají zaměřit na formulaci doporučení pro zjednodušení procesu SREP a zlepšení jeho celkové účinnosti.

1.3.2 Dohled na místě

V roce 2022 byla většina kontrol na místě a posouzení interních modelů provedena pomocí hybridního přístupu spočívajícího v úspěšném kombinování obvyklé přítomnosti na místě v prostorách dohlíženého subjektu^[17] s režimem práce na dálku s větší přítomností na místě, jakmile to pandemická situace spojená s onemocněním COVID-19 umožnila.

V roce 2022 bylo v případě významných institucí zahájeno 158 kontrol na místě a 100 posuzování interních modelů, což od vypuknutí pandemie naznačuje rostoucí trend, přičemž v případě kontrol na místě je jejich počet mírně vyšší než před pandemií (graf 18).

Pokud jde o kontroly na místě, v řadě rizikových oblastí byl nadále uplatňován přístup založený na kampaních používaný v předchozích letech^[18], který doplňoval specifické kontroly jednotlivých bank na místě podle požadavků společných týmů dohledu. V souladu s prioritami dohledu pro rok 2022 mezi klíčové kampaně pokračující z předchozího roku patřily: i) kampaň zaměřená na komerční nemovitosti^[19], ii) rozsáhlá kampaň zaměřená na MSP / obchodní korporace, iii) kampaň zaměřená na podrobná portfolia podle mezinárodního standardu účetního výkaznictví (dále též „IFRS“) 9, iv) kampaň zaměřená na pákové financování, v) kampaň zaměřená na interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (dále též „ICAAP“), vi) kampaň zaměřená na obchodní model a ziskovost a vii) kampaň zaměřená na shromažďování údajů a podávání zpráv o rizicích, což byla nová kampaň, jejímž cílem bylo posoudit, zda schopnosti shromažďovat údaje v oblasti rizik a postupy podávání zpráv o rizicích podporují plošné řízení rizik a umožňují řídicím orgánům bank přijímat informovaná rozhodnutí. Nově vznikající rizika byla řešena prostřednictvím kontrol na místě týkajících se klimatických a environmentálních rizik, úvěrového rizika protistrany, externího zadávání IT služeb a kybernetické odolnosti. Zahájena byla také řada cílených kontrol na místě týkajících se strategií digitální transformace bank s cílem řešit strukturální nedostatky posílením účinných strategií digitalizace a správy a řízení.

Stejně jako v roce 2021 patřilo mezi hlavní témata v roce 2022 v rámci posuzování interních modelů provádění norem a obecných pokynů EBA, dočasná tolerance modelů v souvislosti s brexitem a opatření přijatá v návaznosti na cílený přezkum interních modelů (dále též „TRIM“).

Graf 18

Kontroly na místě a posuzování interních modelů zahájené v letech 2020, 2021 a 2022

(počet posouzení)

1.3.2.1 Klíčová zjištění kontrol na místě

Následující analýza poskytuje přehled nejzávažnějších zjištění kontrol na místě.^[20]

Úvěrové riziko

Oproti předchozímu roku se kontroly na místě v oblasti úvěrového rizika provedené v roce 2022 více zaměřily na kvantitativní přístup, konkrétně vycházely z přezkumů úvěrové dokumentace a posouzení rámce tvorby rezerv podle IFRS 9 (tento postup podpořily i nově zavedené referenční metodiky pro retailová a granulární portfolia). Tyto přezkumy vedly k další reklasifikaci nevýkonných expozic ve výši 4,2 mld. EUR a k dodatečným rezervám ve výši 2,3 mld. EUR.

Zjištění, která vyplynula z kontrol na místě v roce 2022, poukázala na následující významné nedostatky v sestupném pořadí podle výskytu a závažnosti.

• Klasifikace a zařazení účetních rizik do stupňů: nedostatky v posuzování finančních obtíží dlužníků, v důsledku čehož kontrolní týmy reklasifikovaly expozice jako expozice, jejichž splacení je nepravděpodobné, nebo expozice s úlevou a označily další expozice podle IFRS 9 za expozice stupně 2.
• Výpočty pro individuální a společné vytváření rezerv: nedostatky v parametrech pravděpodobnosti selhání (dále též „PD“) a ztrátovosti ze selhání (dále též „LGD“) v modelech společného vytváření rezerv, slabiny ve výrazném nárůstu úvěrového rizika, nedostatečná integrace výhledových informací, absence analýzy či optimistická analýza peněžních toků při odhadování tvorby jednotlivých opravných položek, nadhodnocení nebo nesprávné zohlednění hodnot zajištění, ponechaných aktiv a záruk.
• Proces schvalování a sledování: nedostatky v procesu rozhodování o úvěrech, nesprávné měření schopnosti obsluhy dluhu, nedostatečné zohlednění rizika refinancování úvěrů s jednorázovou splátkou, neúplná kritéria upisování.
• Kvalita dat: špatná kvalita dat v úvěrových záznamech poskytovaných kontrolovanými institucemi, interní informační systémy, které nepodporují náležité odhalování, sledování a klasifikaci úvěrového rizika.

Způsob vnitřního řízení

Podobně jako v předchozím roce se kontroly na místě provedené v roce 2022 zabývaly různými tématy správy a řízení se zvláštním zaměřením na priority dohledu. Nejzávažnější zjištění^[21] odhalila nedostatky v těchto oblastech správy a řízení.

• Vnitřní kontrolní funkce (včetně dodržování předpisů, řízení rizik a vnitřního auditu): vážné nedostatky v oblasti stavu, zdrojů a rozsahu činnosti všech vnitřních kontrolních funkcí.
• Shromažďování údajů a podávání zpráv o rizicích: nedostatečné systémy správy a řízení, nedostatky v řízení kvality údajů vyvolávající obavy ohledně schopnosti vytvářet přesné a spolehlivé údaje o rizicích a nepřesnost a nedostatečnost podávání zpráv o řízení rizik.
• Externí zadávání činností: neadekvátní hodnocení rizik při rozhodování o externím zadávání činností a nedostatky v poskytování a sledování externě zadaných služeb, zejména IT služeb.
• Podniková struktura a organizace: slabá celopodniková kultura rizik, nedostatky ve vnitřních kontrolních rámcích a nedostatečné lidské a technické zdroje.

Riziko v oblasti IT

V souladu s prioritami dohledu na období 2022–2024 se v roce 2022 zvýšil počet kontrol na místě týkajících se rizika v oblasti IT, které se zaměřily na řízení rizik v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, a zjištění v této oblasti představovala přibližně polovinu nejvážnějších zjištění v rámci kontrol na místě týkajících se rizika v oblasti IT v roce 2022.

Ze zbývajících zjištění se nejvyšší podíl týkal nedostatků v řízení IT projektů (tj. 12 % všech závažných zjištění týkajících se rizik v oblasti IT v roce 2022). To na jedné straně potvrdilo zjištění, že hlavní příčinou výpadků kritických služeb byly změny softwaru, jak uvedly banky v dotazníku o rizicích v oblasti IT.^[22] Na druhou stranu vyvolalo množství zjištění v této oblasti obavy vzhledem k vyšším očekáváním rychlosti softwarových změn prováděných na podporu digitální transformace (další oblast zájmu v rámci priorit dohledu).

Další informace o riziku v oblasti IT a kybernetickém riziku naleznete v části 1.2.3.1.

Regulatorní kapitál a interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti

Kampaň týkající se interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti zahájená v roce 2020 byla dále prováděna v letech 2021 a 2022. Jejím cílem bylo řešit strukturální nedostatky v kvantifikaci rizik a v projekcích kapitálu a posílit tak kapitálové plánování.

Hlavní zjištění v oblasti regulatorního kapitálu (1. pilíř) se týkala i) neadekvátní formalizace procesu výpočtu regulatorních kapitálových požadavků, ii) nedostatečného kontrolního rámce pro kapitálové požadavky a proces výpočtu kapitálu a iii) nesprávného zařazení expozic do jejich tříd nebo nedostatků v přiřazení rizikových vah k expozicím.

Nejzávažnější problémy zjištěné při kontrolách ICAAP se týkaly i) slabých interních kvantifikačních metodik (např. pro úvěrové riziko, tržní riziko nebo úrokové riziko), ii) nedostatečné robustnosti víceletého procesu kapitálového plánování, iii) nevhodných metodik pro identifikaci podstatných rizik v rámci procesu identifikace rizik a iv) chybějících či nekonzistentních vazeb mezi postupy ICAAP a obchodní strategií, strategií v oblasti rizik a rámcem pro ochotu riskovat.

Obchodní model a ziskovost

Na základě kampaně kontrol na místě týkajících se obchodních modelů zahájené v roce 2021 byly v roce 2022 opět provedeny kontroly na místě v této oblasti se zaměřením na klíčové aspekty kampaně (např. strategický přezkum, analýza ziskovosti, tvorba cen úvěrů a finanční projekce).

Nejkritičtějšími zjištěními byly příliš optimistické a špatně strukturované finanční projekce vypracované některými finančními institucemi. Kromě toho byly zjištěny následující nedostatky.

• Chabý strategický proces, který se vyznačuje nedostatečným sledováním, což vede k neplnění strategických cílů.
• Neadekvátní analýza ziskovosti s nedostatečným řízením v důsledku nevhodných strategických postupů posuzování klíčových ukazatelů výkonnosti a neprovádění těchto ukazatelů v praxi.
• Neúčinný cenový rámec, který ohrožuje skutečnou ziskovost a strategické cíle.

Tržní riziko

Kontroly na místě týkající se tržního rizika provedené v roce 2022 se zaměřily na riziko ocenění bank spojených s brexitem, které byly posuzovány v rámci kampaně týkající se rizika úrokových sazeb v bankovním portfoliu, a na úvěrové riziko protistrany.

Hlavní nedostatky zjištěné v roce 2022 se týkaly ocenění reálnou hodnotou a dodatečných úprav ocenění (nedostatečná spolehlivost zdrojů tržních údajů a pokrytí nezávislého ověřování cen, neadekvátní metodiky pro hierarchii reálných hodnot a dodatečných úprav ocenění, obavy ohledně systémů amortizace zisku prvního dne). Dále byly zjištěny nedostatky v systému řízení modelových rizik (zejména v souvislosti s procesem validace modelů a korekcemi rizikových parametrů) a v řízení rizika protistrany (hlavně v souvislosti s rámci zátěžového testování řízení rizika protistrany, s identifikací, měřením a stanovováním limitů a také se správou zajištění).

Riziko likvidity

Rozsah kontrol na místě týkajících se rizika likvidity se nezměnil. Většina zjištění vysoké závažnosti souvisela se slabinami v měření a sledování rizik (nedostatky v robustnosti parametrů a volbách předpokladů), v podávání zpráv pro regulatorní účely (chybná klasifikace podsložek LCR) a v rámci zátěžových testů (nedostatky v koncepci scénářů).

Riziko úrokových sazeb v bankovním portfoliu

Většina kritických zjištění se týkala nedostatků v rámci scénářů zátěžových testů (nedostatky v koncepci scénářů a při uplatňování testu mimořádných hodnot v oblasti dohledu), jakož i v měření a sledování rizika úrokových sazeb v bankovním portfoliu. Jednalo se zejména o neadekvátnost kvantifikačních modelů používaných pro předpoklady behaviorálního modelování, nedostatky ve validaci modelu a zpětné testování.

1.3.2.2 Klíčová zjištění z posuzování interních modelů

V roce 2022 se přístup posuzování interních modelů zaměřil na následující aspekty.

Program korekce na základě interních ratingů orgánu EBA: od bank bylo obdrženo velké množství žádostí souvisejících s interními modely, jejichž cílem bylo provést změny v modelech bank tak, aby byly splněny nové požadavky stanovené orgánem EBA v rámci regulatorního přezkumu metody interních ratingů (dále též „přístup IRB“) (běžně označovaný jako program korekce IRB). Lhůta pro splnění většiny těchto požadavků byla stanovena na konec roku 2021. Proto byl v průběhu roku 2022 posouzen velmi vysoký počet žádostí těchto bank.

Nejkritičtější zjištění se týkala procesů kvality údajů. Pokud jde o modelový rámec pro odhad pravděpodobnosti selhání, nejkritičtější zjištění se týkala výpočtu dlouhodobého průměru a rozpětí konzervatismu, zatímco u odhadu LGD byl zaznamenán vysoký počet závažných zjištění v souvislosti s výpočtem skutečné LGD a odhadem poklesu LGD.

Opatření přijatá v návaznosti na TRIM: 200 kontrol na místě provedených v rámci cíleného přezkumu interních modelů odhalilo, že banky potřebují vyvinout větší úsilí, aby zlepšily způsob, jakým zavádějí a používají interní modely. Průběžný dohled je považován za důležitý, aby banky zjištěné nedostatky účinně řešily. Obecně byla v případě modelu IRB opatření přijatá v návaznosti na TRIM spojena s posuzováními interních modelů věnovanými výše uvedenému programu korekce IRB orgánu EBA.

Nové instituce pod přímým bankovním dohledem ECB: v důsledku odchodu Spojeného království z EU a přemístění institucí v rámci bankovní unie požadovaly některé instituce souhlas ECB s dalším používáním svých interních modelů, které byly schváleny mimo rámec evropského bankovního dohledu. Značný počet posuzování interních modelů se v roce 2022 snažil tyto modely přezkoumat, zejména přístup interního modelu pro tržní riziko a úvěrové riziko protistrany.

V důsledku posuzování interních modelů pro tržní riziko se většina nedostatků zjištěných u bank spojených s brexitem týkala správy a řízení a externího zadávání činností, a to z důvodu značné závislosti těchto bank, pokud jde o řízení rizik, vývoj modelů a sledování, na funkcích skupiny nebo jiných subjektech ve skupině mimo působnost evropského bankovního dohledu. Dále bylo zjištěno, že tyto banky zaostávají za ostatními institucemi, pokud jde o dodržování regulatorních standardů a chápání těchto regulatorních požadavků ze strany ECB, např. v oblastech, jako je zavedení rámce pro metodiku výpočtu rizika, které není součástí modelu^[23], a zpětné testování zatím nesplatných portfolií vystavených tržnímu riziku. U některých kategorií tržních rizik nepokrývaly modely tržního rizika významný podíl pozic, což je však předpokladem pro používání interních modelů.

V důsledku posuzování interních modelů pro úvěrové riziko protistrany se zjištění spojená s brexitem týkala také správy a řízení a externího zadávání činností a odhalila, že instituce spojené s brexitem se při řízení rizik, vývoji modelů a sledování výrazně spoléhaly na skupinu podobně jako v případě tržního rizika. Zjištění se týkala i aspektů interních modelů, které byly pro instituce spojené s brexitem atypické, např. validace (zejména u pokrytí zpětného testování), kvality dat, kalibrace zátěže a modelování peněžních toků souvisejících s obchodem během období krytí rizika marží^[24].

ECB také obdržela a hodnotila žádosti týkající se návratu k méně propracovaným přístupům, zejména v souvislosti s iniciativami, které banky zahájily s cílem zjednodušit své modelové prostředí v souladu s očekáváními ECB v oblasti dohledu. Zvláštní pozornost byla věnována předcházení účelové volbě těchto návratů.

1.4 Nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

1.4.1 Struktura sektoru méně významných institucí

Sektor méně významných institucí zůstává celkově poměrně roztříštěný. 83 % všech evropských méně významných institucí se však nachází v Německu, Rakousku a Itálii. Proto byly tyto země také hnací silou konsolidace v sektoru méně významných institucí.

Tento trend průběžné konsolidace v bankovním sektoru méně významných institucí během roku 2022 pokračoval, přičemž celkový počet méně významných institucí se dále snížil z 2 089 na konci roku 2021 na 2 032 ve třetím čtvrtletí roku 2022 (tabulka 1) a největší podíl na tomto poklesu mělo Německo. Během prvních deseti měsíců roku 2022 bylo předmětem akvizice nebo fúze celkem 39 subjektů, z nichž 33 byly německé méně významné instituce a pět rakouské. V porovnání s předchozím rokem se počet institucí, jimž byla odňata licence, výrazně snížil, a to z deseti méně významných institucí ve všech zemích SSM v roce 2021 pouze na jednu méně významnou instituci v roce 2022. Dále došlo pouze k jednomu případu zániku licence. To bylo jen částečně vyrovnáno udělením čtyř nových licencí ve čtyřech různých jurisdikcích a dalšími třemi subjekty (pobočkami nebo finančními holdingovými společnostmi), které zahájily činnost v rámci evropského bankovního dohledu.

Tabulka 1

Počet méně významných institucí podle zemí

I přes klesající počet méně významných institucí představuje tento sektor nadále relevantní podíl širšího evropského bankovního sektoru, neboť drží zhruba 15 % celkových bankovních aktiv bez infrastruktur finančního trhu a 18 % včetně infrastruktur finančního trhu. Podíl aktiv méně významných institucí na celkových bankovních aktivech dané země vysvětluje význam sektoru méně významných institucí v některých členských státech. Je také dobrým ukazatelem různorodosti, pokud jde o složení různých domácích bankovních systémů v 21 zemích podléhajících evropskému bankovnímu dohledu. V Lucembursku, Německu a Rakousku představovaly méně významné instituce více než třetinu celkových aktiv držených v domácím bankovním sektoru. Naproti tomu v zemích, kde je bankovní sektor koncentrovanější, je sektor méně významných institucí relativně malý. Například ve Francii představoval pouze 2,6 % celkových bankovních aktiv, v Řecku 3,5 % a v Belgii 5,5 %.

Graf 19

Tržní podíly významných institucí a méně významných institucí

(v % celkových bankovních aktiv)

Sektor méně významných institucí zahrnuje řadu dynamických segmentů trhu, od spotřebitelských úvěrů a úvěrů na nemovitosti až po soukromé bankovnictví a správu aktiv. Činnosti méně významných institucí bývají zeměpisně koncentrovanější než činnosti významných institucí, přičemž převládajícím obchodním modelem jsou retailové úvěry. V sektoru méně významných institucí proto spíše převládal vysoký počet regionálních spořitelen a/nebo družstevních záložen, přičemž většina bank v Německu a Rakousku byla rovněž členem institucionálních systémů ochrany – více než dvě třetiny všech méně významných institucí v Rakousku a přibližně 90 % v Německu.

Graf 20

Klasifikace obchodních modelů méně významných institucí

(v % ve vztahu k počtu vnitrostátních méně významných institucí)

1.4.2 Vybrané činnosti dozoru

Navzdory setrvalému klesajícímu trendu objemu úvěrů se selháním v posledních letech zůstává úvěrové riziko vzhledem k současné makroekonomické a geopolitické nejistotě klíčovým zdrojem obav pro méně významné instituce. Souhrnný podíl úvěrů se selháním (bez financování centrální bankou) v září 2022 činil 2,1 %, což představuje pokles oproti 2,3 % v září 2021. Obdobně se nadále snižoval počet méně významných institucí s vysokým podílem úvěrů se selháním^[25], a to meziročně z 208 na 183.

V návaznosti na řadu činností dohledu nad úvěrovým rizikem v posledních letech byl v roce 2022 vytvořen a zaveden společný rámec pro pravidelné strukturované sledování trendů úvěrového rizika u méně významných institucí. To poskytlo vnitrostátním příslušným orgánům podrobnější referenční hodnoty, což umožnilo pravidelné srovnávání hlavních ukazatelů týkajících se takových aspektů, jako je označování bankovních expozic s úlevou a expozic, jejichž splacení je nepravděpodobné, jakož i postupy tvorby rezerv v sektoru méně významných institucí.

Jednou z klíčových priorit evropských orgánů dohledu byl i nadále způsob vnitřního řízení. Bankovní dohled ECB provedl v letech 2021/22 ve spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu tematický přezkum systémů správy a řízení méně významných institucí s využitím údajů ze vzorku téměř 300 méně významných institucí z 21 zúčastněných zemí. Přezkum zahrnoval širokou škálu aspektů týkajících se způsobu vnitřního řízení, včetně fungování správních rad méně významných institucí, a byl doplněn šetřením týkajícím se příslušných vnitrostátních postupů v oblasti dohledu. Bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu budou i nadále podporovat větší sladěnost očekávání v oblasti dohledu a standardů pro způsob vnitřního řízení, přičemž veškeré zjištěné nedostatky budou průběžně řešit.

Ziskovost zároveň zůstala důvodem k obavám u velkých částí sektoru méně významných institucí (viz část 1.1.2). Evropské orgány dohledu proto v tomto ohledu prováděly řadu činností, včetně činností souvisejících s digitalizací v oblastech, jako je využívání platforem pro vklady méně významnými institucemi nebo pečlivé sledování méně významných institucí používajících finančnětechnologické obchodní modely. Dále dohled prováděl specializované sektorové analýzy oblastí, jako jsou družstevní záložny a stavební spořitelny nebo sledování spořitelen a sítí institucionálních systémů ochrany, a dále oblastí týkajících se brexitu, se zaměřením na obchodní modely a ziskovost.

Kromě toho byl v roce 2022 zahájen pilotní test, který měl podpořit celkový cíl zlepšit konzistentnost výsledků dohledu u méně významných institucí podléhajících evropskému bankovnímu dohledu. Cílem testu bylo změřit účinnost dohledu a dozoru nad méně významnými institucemi, které podléhají evropskému bankovnímu dohledu, na základě kvantitativních i kvalitativních informací. Mezi oblasti zájmu patřily zdroje dohledu, činnosti dohledu (např. kontroly na místě), intenzita dohledového dialogu s méně významnými institucemi a dodržování obecných pokynů EBA.

Další iniciativy dozoru nad méně významnými institucemi zahrnovaly tematické činnosti týkající se klimatických rizik, krizového řízení a přezkumu postupů zátěžových testů vnitrostátních příslušných orgánů. Více podrobností o těchto a dalších iniciativách je uvedeno ve zprávě o dohledu nad méně významnými institucemi v roce 2022.

1.4.3 Přehled vnitrostátních postupů zátěžových testů méně významných institucí

Bankovní dohled ECB nadále podporoval celkové sblížení dohledového zátěžového testování méně významných institucí tím, že provedl inventarizaci vnitrostátních postupů zátěžového testování méně významných institucí. Referenční srovnávání stávajících přístupů na vnitrostátní úrovni poskytlo základ pro další pokrok směrem k případnému prosazování konzistentnosti – například usnadněním používání společných scénářů. K harmonizaci postupů zátěžového testování méně významných institucí v rozsahu, který vyžadují specifika vnitrostátních méně významných institucí, rovněž přispěje výměna osvědčených postupů mezi vnitrostátními příslušnými orgány, a to při plném dodržení zásady proporcionality.

1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM^[26], v roce 2022 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům. Stejně jako v minulých letech ECB v této souvislosti od příslušných vnitrostátních orgánů obdržela a vyhodnocovala oznámení o makroobezřetnostní politice. Tato oznámení se týkala rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv (dále též „CCyB“), rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí (dále též „G-SVI“) nebo jiných systémově významných institucí (dále též „J-SVI“), jakož i rozhodnutí o dalších makroobezřetnostních opatřeních, např. o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika a opatřeních podle článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích.

Během pandemie COVID-19 se několik vnitrostátních orgánů rozhodlo uvolnit kapitálové rezervy, aby během této doby podpořily poskytování úvěrů. V roce 2021 však některé vnitrostátní orgány začaly znovu uplatňovat požadavky na kladné proticyklické kapitálové rezervy s cílem řešit rostoucí cyklické riziko. Tento vývoj pokračoval i v roce 2022, kdy několik vnitrostátních orgánů zvýšilo v důsledku rostoucí makrofinanční zranitelnosti cyklické a strukturální kapitálové rezervy. Vnitrostátní orgány dále označily 129 jiných systémově významných institucí a pro tyto banky stanovily sazby kapitálových rezerv. Tyto sazby byly v souladu s metodikou pro limity požadavků při určování výše rezerv jiných systémově významných institucí, kterou ECB uplatňuje od roku 2016. Dne 21. prosince 2022 ECB oznámila, že od 1. ledna 2024 bude používat k posuzování rezerv pro J-SVI revidovanou metodiku.^[27] Revidovaná metodika má posílit schopnost J-SVI absorbovat ztráty, dále snížit riziko různorodosti rezerv J-SVI a vést ke konzistentnějšímu zacházení s J-SVI napříč zeměmi, které spadají pod evropský bankovní dohled.

V březnu 2022 zveřejnila ECB svou odpověď na žádost Evropské komise o radu týkající se přezkumu makroobezřetnostního rámce EU.^[28] Tato žádost o radu byla rovněž adresována EBA a Evropské radě pro systémová rizika (dále též „ESRB“), které své odpovědi zveřejnily souběžně.^[29]

V květnu 2022 Basilejský výbor pro bankovní dohled změnil metodiku pro G-SIB s cílem zachytit pokrok dosažený při rozvoji evropské bankovní unie. Revidovaná metodika umožňuje orgánům dohledu dle vlastního uvážení snížit při hodnocení systémové významnosti bank váhu přidělenou aktivům a pasivům uvnitř bankovní unie.^[30] V návaznosti na to zveřejnila ECB 27. června 2022 prohlášení o přístupu k evropské bankovní unii ve své metodice hodnocení globálních systémově významných bank.^[31] V souladu s metodikou pro G-SIB označily ECB a vnitrostátní orgány v roce 2022 osm G-SVI spadajících pod evropský bankovní dohled, které budou v roce 2024 povinny držet dodatečné kapitálové rezervy v rozmezí od 1,0 % do 1,5 %.^[32]

Rada guvernérů vydala 2. listopadu 2022 prohlášení, v němž konstatovala, že některé vnitrostátní orgány a ECB zkoumají, zda je v některých zemích nutné posílení makroobezřetnostních kapitálových rezerv, aby byla zachována odolnost a aby banky byly schopny odolávat systémovým rizikům, pokud by se tato rizika naplnila později.^[33] Prohlášení také zohlednilo a potvrdilo varování týkající se zranitelných míst ve finančním systému, které vydala ESRB dne 22. září 2022 a jehož jedním z adresátů byla ECB.^[34]

Bankovní dohled ECB se také aktivně účastnil několika oblastí činnosti ESRB. Sem patřila činnost ESRB v oblasti komerčních a rezidenčních nemovitostí^[35], kybernetických a klimatických rizik, kryptoaktiv a decentralizovaného financování. Dále sem patřilo zpracování nepříznivého scénáře pro celounijní zátěžový test EBA v roce 2023 a souhrnné zprávy o plnění požadavků v souvislosti s doporučeními ESRB o omezení rozdělování výnosů v průběhu pandemie COVID-19.^[36]

1.6 Rizika a priority dohledu na období 2023–2025

Bankovní dohled ECB průběžně vyhodnocuje a sleduje rizika a zranitelná místa, kterým jsou instituce pod jeho přímým dohledem vystaveny. Výsledek tohoto hodnocení, který odráží také poznatky z procesu SREP, podporuje vypracování a aktualizaci střednědobé strategie a odpovídajících priorit dohledu. Tyto priority v oblasti dohledu podporují účinné a konzistentní plánování dohledu společnými týmy dohledu, a tedy efektivnější alokaci zdrojů. Pomáhají také vnitrostátním příslušným orgánům stanovit proporcionálním způsobem vlastní priority pro dohled nad méně významnými institucemi (viz část 1.4).

Geopolitický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 a jeho bezprostřední makrofinanční důsledky v podobě vyšších cen energií a komodit, a tedy rostoucí inflace zvýšily nejistotu ohledně vývoje ekonomiky a finančních trhů, což zvyšuje rizika pro bankovní sektor. V tomto náročném prostředí aktualizoval bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány své strategické priority na období 2023–2025. Dohlížené instituce budou povinny zaprvé posílit svou odolnost vůči bezprostředním dopadům makrofinančních a geopolitických otřesů (priorita 1), zadruhé řešit náročné úkoly spojené s digitalizací a posílit řídicí schopnosti řídicích orgánů (priorita 2) a zatřetí zvýšit své úsilí při řešení změny klimatu (priorita 3) (obrázek 1).

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2023–2025 zabývající se zjištěnými zranitelnými místy bank

1.6.1 Priorita 1: Posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým otřesům

V první polovině roku 2022 si dohlížené instituce vedly celkově dobře, což bylo podpořeno hospodářským oživením po pozvolném uvolňování omezení v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19) a postupným návratem úrokových sazeb k normálu. Banky vykazovaly po celé období dobrý kapitálový poměr a dostatečné množství likviditních rezerv, které odrážely celkovou vysokou odolnost sektoru. I když přímý dopad ruské války na Ukrajině byl dosud u většiny dohlížených institucí omezený, makroekonomický šok, který prohloubil již existující inflační tlaky a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, se výrazněji rozšířil, a to zejména v Evropě. V důsledku toho vzrostla finanční i nefinanční rizika pro evropský finanční sektor. V této souvislosti je prvořadým cílem bankovního dohledu ECB v blízké budoucnosti zajistit, aby banky pod jeho přímým dohledem posílily svou odolnost vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům. Celounijní zátěžový test 2023 koordinovaný EBA toto úsilí podpoří a promítne se do výsledku příštího cyklu SREP, což přispěje k prioritám dohledu na rok 2023.

Je pravděpodobné, že nižší hospodářský růst, dlouhodobě vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby ovlivní schopnost podniků a domácností obsluhovat dluh, a to zejména těch s vyšší mírou zadluženosti. Rostoucí úrokové sazby také zvyšují tlak na sektor nemovitostí, kde dochází ke kumulaci zranitelných míst, což dokládají přetrvávající známky nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí, rostoucí stavební náklady a posun směrem k práci na dálku, což nejvíce tlumí sektor komerčních nemovitostí. Za těchto okolností by banky měly být schopny rychle zjistit a zmírnit jakoukoli kumulaci rizik ve svých úvěrových expozicích vůči odvětvím, která jsou na současné makroekonomické prostředí citlivější. I když banky v posledních letech dosáhly určitého pokroku, proces SREP 2022 potvrdil, že v jejich kontrole rizik přetrvávají nedostatky, zejména pokud jde o vytváření a sledování úvěrů, klasifikaci dlužníků v tísni a rámce tvorby rezerv. Bankovní dohled ECB proto posílí a zintenzivní své úsilí v této oblasti, a přestože většina činností plánovaných na nadcházející roky je pokračováním loňského prioritního pracovního programu, důraz bude upraven tak, aby se vztahoval i na odvětví, která jsou nejvíce postižena důsledky ruské invaze na Ukrajinu (např. energeticky náročná odvětví) a makroekonomickým prostředím.

Mimořádná měnověpolitická opatření zavedená během pandemie poskytla bankám dostatek likvidity za snížené náklady. Během tohoto období banky relativně více spoléhaly na financování ze strany centrálních bank na úkor podílu tržního financování. Prudký nárůst inflace pozorovaný od počátku ruské války na Ukrajině a následné zpřísnění měnových politik ve vyspělých ekonomikách znamenalo konec éry nízkých úrokových sazeb po delší dobu. Přímým důsledkem pro banky bylo zvýšení nákladů na financování ze strany centrálních bank a zvýšení rozpětí na velkoobchodních trzích. Pokud jde o další vývoj, banky se tak mohou potýkat s problémy s financováním, pokud se obrátí na více velkoobchodních zdrojů financování právě v době, kdy je to nákladnější a kdy se snižuje ochota investorů riskovat. To může mít dopad na ziskovost bank a jejich schopnost udržet stávající ukazatele likvidity a financování. Rizika vyplývající z vysoké závislosti bank na finančních prostředcích z TLTRO III a z jejich souvisejících ústupových strategií vyžadují trvalý dohled, jak zdůraznily některé společné týmy dohledu v letošním procesu SREP. V této souvislosti posílí bankovní dohled ECB svou spolupráci s cílovým počtem bank se zranitelnějšími strukturami financování a/nebo slabšími postupy řízení rizik v oblasti likvidity a financování. Dohlížené instituce budou požádány, aby podle potřeby vypracovaly, provedly a upravily důkladný a spolehlivý plán v oblasti likvidity a financování, který se bude týkat ústupových strategií a zmírňování rizik prolongace a koncentrace ve strukturách financování.

1.6.2 Priorita 2: Řešení náročných úkolů spojených s digitalizací a posílení řídicích schopností řídicích orgánů

Banky musí také řešit náročné strukturální úkoly a rizika spojená s působením ve stále digitálnějším prostředí s cílem zajistit odolnost a udržitelnost svých obchodních modelů.

Digitalizace je nejen klíčovou příčinou úspor z důvodu vyšší efektivity, ale také má zásadní význam pro zachování konkurenceschopnosti bank. V tomto ohledu je třeba, aby banky přizpůsobily své strategie digitální transformace s cílem reagovat na neustále se vyvíjející preference spotřebitelů a ustát zintenzivnění hospodářské soutěže s přeborníky v digitalizaci bankovního sektoru a nebankovními digitálními společnostmi nabízejícími bankovní služby. V nadcházejících letech má bankovní dohled ECB v úmyslu aktualizovat a zveřejnit svá očekávání v oblasti dohledu týkající se strategií digitální transformace a posoudit současné strategie bank v podobě cílených kontrol na místě i cílených přezkumů. Orgány dohledu budou dále sledovat veškeré mimořádné instituce s cílem doplnit celkovou strategii a přimět banky k řešení zjištěných strukturálních nedostatků.

Digitalizace může rovněž představovat významnou hrozbu pro banky, pokud jde o jejich provozní odolnost. Banky musí řešit zejména rizika vyplývající z vysoké závislosti na třetích stranách, pokud jde o kritické IT služby, a nedostatky v mechanismech externího zajišťování IT služeb, což by mohlo vést ke zvýšení ztrát v důsledku nedostupnosti nebo nízké kvality externě zajišťovaných služeb. Musí se rovněž aktivně zabývat kybernetickými riziky spojenými s bezpečností IT, jejichž pravděpodobnost v kontextu zvýšeného geopolitického napětí a ruské války na Ukrajině vzrostla. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB pokračovat v přezkumu mechanismů externího zadávání činností bank a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a bude provádět cílené přezkumy a kontroly na místě se záměrem řešit případné zjištěné nedostatky.

Pro zajištění udržitelnosti obchodních modelů bank mají zásadní význam systémy řádného vnitřního řízení a efektivní strategické řízení. Banky dosáhly pokroku při zlepšování kolektivní vhodnosti svých řídicích orgánů a při přizpůsobování svých politik rozmanitosti, ale některé oblasti stále vyžadují pozornost, například dodržování cílů týkajících se zastoupení žen a mužů nebo rozmanitost dovedností. Nedostatky jsou pozorovány také v procesu plánování nástupnictví a ve schopnosti řídicích orgánů zajišťovat funkce dohledu a řízení náročných úkolů, jakož i ve formální nezávislosti řídicích orgánů v některých z těchto bank. Bankovní dohled ECB bude nadále usilovat o dosažení pokroku v těchto oblastech prostřednictvím cílených přezkumů, kontrol na místě a cílených hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti vycházejících z rizik. Orgány dohledu budou také aktualizovat a zveřejňovat očekávání v oblasti dohledu týkající se správy a řízení a řízení rizik.

Přístup k včasným a přesným údajům a zprávám je nejen předpokladem účinného strategického řízení, ale také řízení rizik a správného rozhodování. Během každoročního procesu SREP však byly ve shromažďování údajů a podávání zpráv o rizicích opakovaně zjištěny závažné nedostatky. Banky vykázaly pomalý a nedostatečný pokrok při zaplňování mezer, pokud jde o očekávání v oblasti dohledu a dodržování příslušných zásad Basilejského výboru pro bankovní dohled. Bankovní dohled ECB proto zintenzivní své úsilí s cílem zajistit, aby dohlížené instituce dosáhly při nápravě zjištěných strukturálních nedostatků významného pokroku, mimo jiné cílenou spoluprací s bankami a prostřednictvím kontrol na místě.

1.6.3 Priorita 3: Zvýšení úsilí při řešení změny klimatu

Změnu klimatu již nelze považovat pouze za dlouhodobé nebo nově vznikající riziko, neboť její dopad je již patrný a očekává se, že v nadcházejících letech výrazně poroste. Řešení náročných úkolů a využití příležitostí, které přináší klimatická transformace, se proto stává naléhavou potřebou bank.

Intenzifikace extrémních povětrnostních jevů v celé Evropě zvyšuje pravděpodobnost a závažnost ztrát z důvodu fyzického rizika. Zároveň narušení trhu s energiemi způsobené ruskou válkou na Ukrajině dále zdůraznilo potřebu, aby si Evropa udržela dynamiku přechodu na obnovitelné zdroje energie. Banky tedy musí do své obchodní strategie, svých rámců pro správu a řízení a systémů řízení rizik odpovídajícím způsobem začlenit klimatická a environmentální rizika s cílem tato rizika zmírnit a oznamovat a sladit své postupy se stávajícími regulatorními požadavky a očekáváními v oblasti dohledu. Za tímto účelem bude bankovní dohled ECB věnovat pozornost nedostatkům zjištěným v zátěžovém testu^[37] a tematickém přezkumu klimatických rizik v roce 2022^[38], sledovat pokrok bank a v případě potřeby přijímat vynucovací opatření s cílem zajistit plný soulad s jeho očekáváními do konce roku 2024.

2 Povolení k činnosti, vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Posouzení významnosti, komplexní hodnocení a určení méně významných institucí s velkým dopadem

2.1.1.1 Posouzení významnosti

V listopadu 2022 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM^[39] dokončeno roční hodnocení, zda banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti^[40]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc (jež vedla k 60 rozhodnutím o statusu významnosti), která byla provedena v návaznosti na změny ve struktuře skupin.

V důsledku toho bylo k 30. listopadu 2022 zařazeno 113 institucí^[41] mezi významné oproti 115 v předchozím ročním posouzení významnosti.

Na základě ročního hodnocení v roce 2022 byla skupina AS LHV Group zařazena mezi významné, protože ke dni 31. prosince 2021 splňovala kritérium hospodářského významu. ECB převzala přímý dohled nad AS LHV Group 1. ledna 2023.

Kromě toho byly v důsledku udělení licencí čtyřem investičním podnikům třídy 1 působit jako významné úvěrové instituce zařazeny na seznam dohlížených subjektů dvě nové jednotlivé významné instituce: Citigroup Global Markets Europe AG ke dni 15. října 2022 a BofA Securities Europe SA ke dni 8. prosince 2022. Ke stávajícím významným skupinám byly přidány další dvě významné úvěrové instituce: Morgan Stanley Europe SE s účinností od 2. září 2022 k Morgan Stanley Europe Holding SE a Portzamparc s účinností od 3. listopadu 2022 k BPCE S.A.

Mezitím byly ze seznamu významných subjektů vyňaty čtyři instituce.

• J.P. Morgan Bank Luxembourg S.A. byla vyňata v návaznosti na fúzi, během níž byla s účinností od 22. ledna 2022 pohlcena ze strany J.P. Morgan AG.
• Banque Degroof Petercam SA, Bank Degroof Petercam NV a její dceřiné společnosti byly přeřazeny mezi méně významné instituce. Přímý dohled ECB nad těmito subjekty skončil 25. února 2022.
• Licence společnosti Sberbank Europe AG in Abwicklung zanikla s účinností od 15. prosince 2022.
• ECB odňala licenci RCB Bank LTD s účinností od 23. prosince 2022.

Kromě toho došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, které měly dopad na počet významných dohlížených subjektů.

• Swedbank Baltics AS byla na základě velikosti zařazena mezi významné instituce po akvizici Swedbank AS, “Swedbank” AS a „Swedbank”, AB, které se staly dceřinými společnostmi Swedbank Baltics AS. Pod přímým dohledem ECB je od 4. ledna 2022.
• Banca Carige S.p.A. – Cassa di Risparmio di Genova e Imperia a její dceřiné společnosti nabyla BPER Banca S.p.A., čímž se s účinností od 3. června 2022 staly součástí významné dohlížené skupiny vedené BPER Banca S.p.A.

A v neposlední řadě došlo také k následujícím změnám ve struktuře skupin, aniž by byl dotčen počet významných dohlížených subjektů.

• CrelanCo SC ; CrelanCo CV byla na základě velikosti zařazena mezi významné instituce po nabytí více než 50 % kapitálu a hlasovacích práv ve společnosti AXA Bank Belgium SA, která se stala dceřinou společností CrelanCo SC ; CrelanCo CV. ECB převzala přímý dohled nad CrelanCo SC ; CrelanCo CV 1. února 2022.
• Quintet Private Bank (Europe) S.A. se stala řídicím subjektem své významné dohlížené skupiny po převodu statutárního sídla, sídla a ústřední správy Precision Capital S.A. z Lucemburska do Kataru a po sloučení pohlcením Banque Puilaetco Dewaay Luxembourg S.A. ze strany Quintet Private Bank (Europe) S.A., a to s účinností od 25. února 2022.

Seznam dohlížených subjektů je pravidelně aktualizován. Aktuální verze seznamu je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Tabulka 2

Významné bankovní skupiny nebo samostatné banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu po ročním hodnocení 2022

2.1.1.2 Komplexní hodnocení a přezkumy kvality aktiv

ECB dokončila v první polovině roku 2022 tři komplexní hodnocení zahájená v roce 2021. Každá ze tří hodnocených bank splnila kritérium pro přímý dohled ze strany ECB: Addiko Bank AG v Rakousku (významné přeshraniční aktivity), Agri Europe Cyprus Limited ve Slovinsku (patří ke třem největším úvěrovým institucím v tomto členském státě) a Barclays Bank Ireland PLC v Irsku (velikost).

Přezkum kvality aktiv a dohledový zátěžový test byly od sebe v roce 2022 odděleny, což znamená, že je k nim nyní přistupováno jako ke dvěma samostatným a nezávislým dohledovým aktivitám.

V roce 2022 zahájila ECB přezkum kvality aktiv u čtyř bank. V květnu 2022 byl zahájen přezkum kvality aktiv u AS “Citadele banka” v Lotyšsku (patří ke třem největším úvěrovým institucím v tomto členském státě) a u belgické banky Crelan SA (velikost) a v září 2022 byl zahájen přezkum kvality aktiv u Goldman Sachs Bank Europe SE (velikost) a Morgan Stanley Europe SE (velikost). Očekává se, že tyto přezkumy budou uzavřeny do konce března 2023.

2.1.1.3 Méně významné instituce s velkým dopadem

Vzhledem k velkému počtu méně významných institucí a rozdílům mezi nimi, pokud jde o velikost, složitost a rizikový profil, klasifikuje evropský bankovní dohled tyto instituce na základě jejich dopadu na finanční systém a jejich rizikového profilu. Od roku 2022 jsou kritéria dopadu a kritéria rizik posuzována samostatně. Určení méně významných institucí s velkým dopadem je prováděno jednou ročně pro každou zemi účastnící se evropského bankovního dohledu.

Instituce je označena za méně významnou s velkým dopadem, pokud splňuje kterékoli z následujících kritérií.

• Velikost
  Celková aktiva instituce převyšují 15 mld. EUR.
• Důležitost pro hospodářství
  Celková aktiva instituce převyšují 15 % HDP dané země nebo se jedná o „jinou systémově významnou instituci“ ve smyslu směrnice o kapitálových požadavcích (dále též „CRD“)^[42].
• Potenciálně významná instituce
  Méně významná instituce je „velkou institucí“ ve smyslu revidovaného nařízení o kapitálových požadavcích (dále též „CRR II“)^[43] (instituce, která splňuje jedno z kritérií významnosti, ale není zařazena mezi významné).
• Přeshraniční činnost
  Méně významná instituce vlastní jednu nebo více úvěrových institucí v jedné či více dalších zúčastněných zemích.
• Obchodní model
  Méně významná instituce je infrastruktura finančního trhu s bankovní licencí, centrální spořitelna, centrální družstevní záložna nebo centrální instituce institucionálního systému ochrany.
• Pravidlo minimálního pokrytí
  Pokud nejsou v dané jurisdikci určeny na základě výše uvedených kritérií alespoň tři méně významné instituce s velkým dopadem, uplatní se pravidlo minimálního pokrytí. Toto pravidlo vyžaduje, aby byly vybrány podle velikosti další méně významné instituce, dokud nejsou určeny tři méně významné instituce s velkým dopadem.

Pokud méně významná instituce kritéria již nesplňuje, s výjimkou případů, kdy důvody pro status s velkým dopadem byly přeshraniční činnosti, obchodní model nebo pravidlo minimálního pokrytí, zachovává si status s velkým dopadem po dobu následujících dvou let, a to podle tzv. pravidla stability.

Méně významnou instituci, která je považována za malou a nepříliš složitou instituci ve smyslu CRR II, nelze označit za méně významnou instituci s velkým dopadem, ledaže by se jednalo o největší méně významnou instituci v dané jurisdikci, v níž jsou všechny méně významné instituce malé a nepříliš složité.

2.1.1.4 Důsledky označení za méně významnou instituci s velkým dopadem

Označení méně významné instituce za instituci s velkým dopadem je faktor, který vnitrostátní příslušné orgány berou v úvahu při určování četnosti a míry podrobnosti svých činností dohledu, jako jsou proces dohledu a hodnocení orgány dohledu a kontroly na místě. Kromě toho jsou vnitrostátní příslušné orgány povinny v souladu s články 97 a 98 nařízení o rámci SSM informovat ECB o všech podstatných řízeních nebo rozhodnutích v oblasti dohledu, která hodlají ve vztahu k těmto institucím uplatnit.

Následující tabulka uvádí seznam méně významných institucí s velkým dopadem pro rok 2023 přijatý Radou dohledu ECB. V zájmu zajištění transparentnosti klasifikace jsou u každé instituce uvedeny důvody pro status méně významné instituce s velkým dopadem.

Tabulka 3

Seznam méně významných dohlížených subjektů s velkým dopadem pro rok 2023

Belgie
Bulharsko
Německo
Estonsko
Irsko
Řecko
Španělsko
Francie
Chorvatsko
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
Portugalsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko

2.1.2 Povolovací řízení

V roce 2022 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 759 povolovacích řízení (tabulka 4). Tato oznámení zahrnovala 30 žádostí o licenci, 22 odnětí licence, 64 zániků povolení k činnosti, 87 nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí, 549 pasportizací a 7 povolení k činnosti finančních holdingových společností. Vnitrostátní příslušné orgány a ECB se rovněž podílely na udělování povolení investičním podnikům k činnosti úvěrových institucí poté, co v červnu 2021 vstoupil v platnost nový rámec pro dohled nad investičními podniky.

Tabulka 4

Oznámení povolovacích řízení předložená ECB významnými a méně významnými institucemi

V roce 2022 bylo dokončeno 244 rozhodnutí v rámci řízení o povolení k činnosti^[44]. Z toho předložila Rada dohledu 108 návrhů rozhodnutí, které poté schválila Rada guvernérů. Zbývajících 136 návrhů schválilo vrcholové vedení v rámci přenesení pravomocí.^[45] Tyto počty zahrnují 98 operací (např. zánik povolení k činnosti a pasportizace), které ECB implicitně schválila^[46] tím, že nevznesla v zákonných lhůtách námitky.

Těchto 244 rozhodnutí o povolení k činnosti tvoří 9 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu v roce 2022.

Jedno povolovací řízení vedlo k zamítavému rozhodnutí. Dále bylo před dokončením rozhodnutí staženo 14 žádostí o licenci a sedm oznámení o nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí z důvodu záporného posouzení. V jednom případě bylo v souvislosti s finanční holdingovou společností přijato opatření dohledu v souladu s čl. 21a odst. 6 revidované směrnice o kapitálových požadavcích (dále též „CRD V“)^[47].

Ve srovnání s rokem 2021 zůstal počet oznámených povolovacích řízení v roce 2022 téměř beze změny.

2.1.2.1 Vývoj společných postupů

Celkově zůstal v roce 2022 počet oznámení o společných postupech pro udělování licencí, kvalifikované účasti a odnětí licencí předložených ECB podobný jako v předchozím roce.

Bankovní dohled ECB posoudil vysoký počet kvalifikovaných účastí. V několika řízeních se žadatelé rozhodli v návaznosti na obavy vyjádřené orgány dohledu během počátečního hodnocení nebo při vydání zamítavého rozhodnutí ECB vzít svá oznámení zpět či uplatnit své právo být vyslechnut. V jiných případech se žadatelé rozhodli svou žádost stáhnout z důvodu déletrvající nejistoty makroekonomického prostředí nebo z důvodů specifických pro jednotlivé případy. Několik řízení týkajících se kvalifikovaných účastí vycházelo z vnitřní reorganizace, která podléhala zjednodušenému přístupu k hodnocení kvalifikovaných účastí. Podobně jako v předchozích letech byla i přes nově vznikající transformační a aktivní konsolidační dynamiku zaznamenána pouze omezená přeshraniční konsolidace.

V roce 2022 byla většina licenčních řízení spojena se založením nových méně významných institucí. Důvodem několika licenčních řízení týkajících se významných institucí byla především potřeba rozšířit licence o další regulované činnosti plánované bankami. Kromě toho bylo uděleno několik povolení k činnosti podle nového regulačního rámce EU pro investiční podniky, který byl zaveden s uplatněním nařízení a směrnice o investičních podnicích od 26. června 2021.

Stejně jako v předchozích letech bylo jednou z hlavních příčin nových žádostí o licence zvýšené využívání digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (např. finančnětechnologických obchodních modelů). Většina žádostí týkajících se obchodních modelů zahrnujících činnosti a služby související s kryptoaktivy byla podána úvěrovými institucemi se sídlem v Německu, a to z důvodu zvláštní licenční povinnosti uložené německým právem. Některé z těchto žádostí o licence v Německu byly během počátečního posouzení staženy. Kromě toho podala žádost o licenci týkající se obchodního modelu souvisejícího s kryptoaktivy jedna instituce se sídlem v Lucembursku.

Vnitrostátní rámce upravující kryptoaktiva se značně liší. ECB proto podniká kroky k harmonizaci posuzování žádostí o licence týkajících se kryptoaktiv.

V roce 2022 ECB nadále dostávala vysoký počet žádostí o licence pro banky s finančnětechnologickým obchodním modelem. Hodnocení ukázala, že finančnětechnologické podniky se vzhledem k omezenému počtu zaměstnanců většinou spoléhají na externě zajišťované kritické služby. Právě zajišťování kritických služeb externími poskytovateli zvyšuje operační riziko, zejména v oblasti IT služeb a ukládání dat v cloudu, ale také pokud jde o postupy ověřování a přístup „poznej svého klienta“. Finančnětechnologické podniky často využívaly režimu pasportizace, který umožňuje úvěrovým institucím z EU poskytovat služby nebo zakládat pobočky v kterékoli jiné zemi EU na základě původní udělené licence.

Několik řízení o odnětí vyplývalo z toho, že se na instituce přímo či nepřímo vztahoval režim sankcí zavedený EU a Spojenými státy v reakci na ruskou válku na Ukrajině. Dotčené instituce měly obchodní modely, které pozbyly životaschopnost nebo neplnily obezřetnostní požadavky. Další případy odnětí licence byly způsobeny nedostatečným finančním zdravím institucí a jejich neživotaschopným obchodním modelem nebo jinými závažnými nedostatky v oblasti obezřetnosti či boje proti praní peněz a financování terorismu. Jedna méně významná instituce opustila trh prostřednictvím insolvenčního řízení. K odnětí docházelo rovněž v důsledku dobrovolného ukončení podnikatelské činnosti nebo fúzí a jiných druhů restrukturalizace.

2.1.2.2 Vývoj týkající se pasportizací a (smíšených) finančních holdingových společností

V roce 2022 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány zabývaly 549 pasportizacemi.

V souladu s článkem 21a CRD V bylo zavedeno schvalování a výjimky pro mateřské (smíšené) finanční holdingové společnosti. V roce 2021 ECB přijímala rozhodnutí zejména ohledně stávajících (smíšených) finančních holdingových společností.^[49] V roce 2022 schválila ECB 11 finančních holdingových společností, z nichž jedna byla nově založena v dohlížené skupině. Další schválení souvisela se zpožděním při provádění článku 21a do vnitrostátního práva (tj. po 29. prosinci 2020), což pak vedlo ke zpoždění oznámení. ECB rovněž přijala první „společné rozhodnutí“ jako příslušný orgán v členském státě, v němž byla (smíšená) finanční holdingová společnost usazena, s jiným příslušným orgánem jako orgánem dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 21a odst. 8 směrnice CRD V. A konečně, proběhla také řada reorganizací v dohlížených skupinách, které ze struktury skupiny vyloučily (smíšené) finanční holdingové společnosti.

2.1.2.3 Nový rámec ECB pro investiční podniky

ECB a vnitrostátní příslušné orgány pokračovaly také v povolování činnosti investičních podniků. V červnu 2021 vstoupil v platnost nový rámec pro dohled nad investičními podniky, který zavádí kritéria, podle nichž musí investiční podniky žádat o povolení k činnosti jakožto úvěrové instituce. Toto povolení je třeba získat na základě kritérií jak povahy kvalitativní (vykonávané činnosti), tak kvantitativní (hodnota aktiv), a to buď individuálně, nebo skupinově. V letech 2021 a 2022 se na investiční podniky způsobilé k získání povolení jakožto úvěrové instituce vztahoval starší režim. Očekává se, že požadavek na bankovní licenci se bude týkat přibližně 20 institucí. Vnitrostátní příslušné orgány dosud informovaly ECB o 11 podaných žádostech a v roce 2022 byla udělena licence pěti podnikům, v prvé řadě v Německu, ve Francii a v Nizozemsku.

S cílem podpořit konzistentní hodnocení napříč investičními podniky a zeměmi účastnícími se evropského bankovního dohledu vypracovala ECB zvláštní metodiku, jejímž účelem je dosáhnout rovnováhy mezi i) potřebou posoudit tyto podniky jako jakoukoli jinou instituci žádající o bankovní licenci a ii) skutečností, že tyto investiční podniky, dokud se nestanou úvěrovými institucemi, podléhají obezřetnostním požadavkům uloženým vnitrostátními orgány.

2.1.2.4 Portál IMAS

Portál IMAS je online platforma, která usnadňuje interakci a výměnu informací mezi orgány dohledu a dohlíženými subjekty / třetími stranami. Portál IMAS tvoří součást strategie digitalizace procesů dohledu a zahrnuje celý cyklus dohledu.^[50]

V roce 2022 byla na portál IMAS doplněna zbývající povolovací řízení – konkrétně žádosti o licence, dobrovolné odnětí povolení k činnosti a schvalování a výjimky pro finanční holdingové společnosti. Prostřednictvím portálu IMAS je nadále zpracovávána významná část postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti.

2.2 Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2022 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 2 445 individuálních postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti (individuální posouzení členů správních a dozorčích rad, držitelů klíčových funkcí a vedoucích pracovníků poboček ze třetích zemí a schvalování dodatečných nevýkonných členů ve vedoucích orgánech) (tabulka 5).

Tabulka 5

Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti oznámené Evropské centrální bance

Přibližně 67 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti obdržených v roce 2022 se týkalo členů řídicího orgánu v jeho dohledové funkci a 27 % se týkalo členů řídicího orgánu v jeho výkonné funkci. Zbývající postupy se týkaly držitelů klíčových funkcí (4 %), vedoucích pracovníků poboček ze třetích zemí (1 %) a dodatečných nevýkonných členů ve vedoucích orgánech (1 %).

Od roku 2019 pokračuje pozitivní trend, pokud jde o celkovou dobu vyřízení postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti, která se zkrátila na průměrných 102 dnů. To je méně než maximální čtyřměsíční lhůta stanovená v odstavci 179 společných obecných pokynů orgánů ESMA a EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.

2.2.1 Vývoj hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2022 vyjádřila ECB obavy ohledně jednoho nebo více kritérií způsobilosti a bezúhonnosti ve 32 % řízení. Podobně jako v předchozích letech se nejběžnější otázky týkaly časového závazku členů představenstev anebo dozorčích rad, jejich zkušeností a střetů zájmů. S cílem zmírnit tyto obavy uložila ECB významným institucím doplňková ustanovení, a to 58 podmínek, 225 povinností a 95 doporučení. Politika ECB, na níž jsou tato podpůrná ustanovení založena, byla revidována v roce 2022 (viz box 5).

Pokud jsou vzneseny vážné pochybnosti o vhodnosti jmenovaného uchazeče pro plánovanou funkci člena představenstva anebo dozorčí rady či držitele klíčové funkce, je žádost o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti často stažena. V těchto případech může zamítavým rozhodnutím ECB o způsobilosti a bezúhonnosti zabránit dohledový dialog s bankami. V roce 2022 bylo tímto způsobem staženo 16 žádostí.

ECB také provedla 15 opětovných hodnocení členů řídicích orgánů bank. Sedm z nich se týkalo reputačních otázek a čtyři nedostatků v oblasti boje proti praní peněz. V důsledku těchto opětovných hodnocení odstoupili čtyři členové představenstva anebo dozorčí rady.^[51] Příslušné informace související s bojem proti praní peněz a financování terorismu byly rovněž vzaty v úvahu při posuzování vhodnosti členů představenstva anebo dozorčí rady v případě celkem 23 žádostí.

S cílem podpořit rozmanitost v bankách, na které dohlíží, provádí ECB ve svých postupech týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti také hodnocení kolektivní vhodnosti, které zohledňuje kritéria, jako je rozmanitost z hlediska pohlaví, zkušeností a původu. V této souvislosti rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti odkazují na příslušná zjištění týkající se rozmanitosti, a pokud to vnitrostátní právní předpisy dovolují, jsou uložena doplňková ustanovení.

S cílem zvýšit efektivitu hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti pokračuje ECB ve vývoji svých IT nástrojů. Do konce roku 2022 začaly všechny země účastnící se evropského bankovního dohledu používat portál IMAS, který umožňuje významným institucím předkládat žádosti o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a sledovat celý postup až do přijetí konečného rozhodnutí. V roce 2022 se využívání portálu IMAS pro žádosti o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti ze strany bank zvýšilo z 84 % na 89 %, což zlepšilo celkovou délku jejich vyřízení. ECB bude nadále podporovat plné využívání portálu IMAS všemi významnými bankami.

Kromě toho bylo dosaženo významného pokroku ve vývoji nástroje Heimdall, který zefektivňuje proces hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti tím, že automaticky čte dotazníky vyplněné bankami a na základě jejich obsahu upozorňuje na problémy. Nástroj využívá optické rozpoznávání znaků, automatický překlad a analýzu dat s cílem snížit manuální pracovní zátěž a možnost lidské chyby.

2.3 Whistleblowing, vynucování a sankce

2.3.1 Vynucovací a sankční opatření

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato (viz výroční zpráva ECB o činnosti dohledu za rok 2014). Sankce uložené Evropskou centrální bankou v rámci jejích úkolů dohledu jsou v souladu s platným právním rámcem zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Na týchž internetových stránkách jsou zveřejňovány sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB.

V roce 2022 se ECB zabývala deseti sankčními řízeními, která vedla k osmi rozhodnutím ECB (tabulka 6).

Tabulka 6

Činnost ECB v oblasti vynucování a sankcí v roce 2022

Z celkem deseti řízení projednávaných v roce 2022 jich osm souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se měly dopustit významné instituce. Šest z těchto řízení bylo dokončeno v roce 2022 přijetím rozhodnutí ECB o uložení sankcí ve výši 12 240 000 EUR. Tři z těchto rozhodnutí potvrdila sankční rozhodnutí, která byla původně vydána v roce 2018, poté však byla v roce 2020 částečně zrušena Soudním dvorem Evropské unie. Dvě řízení na konci roku 2022 stále probíhala.

Dvě zbývající řízení projednávaná v roce 2022 souvisela s podezřeními na porušení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí CRD, a týkala se nabývání kvalifikovaných účastí ve dvou méně významných institucích. Řízení byla zakončena žádostmi ECB určenými vnitrostátním příslušným orgánům o zahájení řízení.

Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2022, podle oblastí porušení zobrazuje graf 21.

Graf 21

Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením v roce 2022

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem uložil jeden vnitrostátní příslušný orgán v roce 2022 tři peněžité sankce v celkové výši 6 000 EUR.

Navíc má-li ECB důvodné podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, požádá relevantní vnitrostátní příslušný orgán, aby věc postoupil příslušným orgánům za účelem vyšetřování a případného trestního stíhání v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V roce 2022 byla relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu předána jedna taková žádost.

Podrobnější informace, včetně komplexní statistiky sankčních činností v souvislosti s porušením obezřetnostních požadavků prováděných v roce 2022 ze strany ECB a vnitrostátních příslušných orgánů v rámci evropského bankovního dohledu, budou uvedeny ve výroční zprávě o sankční činnosti v rámci SSM v roce 2022. Zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB ve druhém čtvrtletí roku 2023.

2.3.2 Whistleblowing

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se běžně označuje jako whistleblowing). ECB tedy provozuje mechanismus oznamování porušení pravidel, který zahrnuje předem strukturovanou internetovou platformu, jež je přístupná prostřednictvím internetových stránek bankovního dohledu ECB.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2022 obdržela ECB 204 oznámení o porušení pravidel, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 34 %. Z těchto oznámení se 86 týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 78 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 8, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

K nejběžnějším druhům údajného porušení pravidel hlášeným v oblasti dohledu ECB patřily otázky správy a řízení (90 %) a neadekvátní výpočet kapitálu a kapitálových požadavků (5 %). Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 22. Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly hlavně řízení rizik, vnitřních kontrol, funkcí řídicích orgánů, požadavků na způsobilost a bezúhonnost a organizační struktury.^[52]

Graf 22

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel byly uvědomeny relevantní společné týmy dohledu. ECB tyto informace v rámci svých úkolů v oblasti dohledu náležitě zvážila a přijala návazná opatření.

Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2022 v souvislosti s oznámeními porušení relevantních právních předpisů EU, která byla obdržena v průběhu roku nebo předtím, zahrnovala:

• žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (52 %),
• interní posouzení založené na stávající dokumentaci (36 %),
• žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (7 %),
• výslech jedné nebo více obviněných osob (5 %).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Dopad ruské války na Ukrajině na dohlížené banky – případy krize v roce 2022

Geopolitická situace v Rusku a na Ukrajině ovlivnila významné i méně významné instituce. Některé banky podléhaly opatřením podle rámce pro krizové řízení, která se ukázala jako účinná.

3.1.1 Případ Sberbank Europe AG

Podle rámce EU pro krizové řízení může ECB po konzultaci s Jednotným výborem pro řešení krizí (dále též „SRB“) rozhodnout, že je dohlížený subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné (dále též „FOLTF“). Dne 28. února 2022 ECB rozhodla, že rakouská významná instituce Sberbank Europe AG a dvě její dceřiné společnosti v bankovní unii, Sberbank d.d. v Chorvatsku a Sberbank banka d.d. ve Slovinsku, jsou v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 4 písm. c) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí^[53] banky v selhání nebo banky, jejichž selhání je pravděpodobné, v důsledku nezvratného zhoršení jejich likviditní situace.^[54]

3.1.1.1 Události směřující k posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání

Banky v důsledku reputačního dopadu geopolitického napětí, jež 24. února 2022 vyvrcholilo invazí Ruska na Ukrajinu, zaznamenaly výrazný odliv vkladů. To vedlo k rychlému a závažnému zhoršení jejich likviditní pozice. Nebyla dostupná žádná opatření, která by skýtala reálnou naději na obnovení likviditní pozice na úrovni skupiny a v každé dceřiné společnosti Sberbank Europe AG v bankovní unii. Dne 28. února 2022 ECB dospěla k závěru, že dané subjekty pravděpodobně nebudou schopny splácet své splatné dluhy nebo jiné závazky.

3.1.1.2 Spolupráce a výměna informací s výborem SRB a dalšími orgány

ECB v návaznosti na eskalaci geopolitického napětí posílila spolupráci s výborem SRB a přijala počáteční přípravná opatření. Týmy ECB a SRB přímo odpovědné za Sberbank Europe AG úzce spolupracovaly a likviditní situace banky byla podrobně projednána se zástupci výboru SRB na zasedáních věnovaných krizovému řízení uspořádaných ECB. Výbor SRB byl rovněž přizván k účasti jako pozorovatel na příslušných zasedáních Rady dohledu ECB. Představitel ECB se jako pozorovatel zúčastnil všech výkonných jednání výboru SRB, která s případem souvisela, včetně zasedání, na němž výbor SRB přijal rozhodnutí zahájit proces řešení krize. ECB a výbor SRB ocenily úzkou a účinnou spolupráci během krizové situace.

Z důvodu činnosti Sberbank Europe AG v různých jurisdikcích ECB rovněž spolupracovala s řadou vnitrostátních příslušných orgánů ze zemí EU i mimo EU. Této spolupráci napomohla existence společného rámce pro krizové řízení – směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank. Roztříštěnost vnitrostátních právních předpisů však do procesu vnášela dodatečnou složitost.

3.1.1.3 Opatření následující po posouzení selhání nebo pravděpodobného selhání

Po dvoudenním moratoriu výbor SRB 1. března 2022 přijal rozhodnutí o řešení krize pro chorvatskou a slovinskou dceřinou společnost a rozhodl, že v případě mateřské společnosti v Rakousku není třeba přijímat opatření k řešení krize^[55]. Téhož dne dala ECB rakouskému orgánu dohledu nad finančním trhem pokyn jmenovat vládního komisaře a zakázat Sberbank Europe AG pokračovat v činnosti. Všechny akcie chorvatské dceřiné společnosti Sberbank d.d. byly převedeny na Hrvatska Poštanska Banka d.d. (Chorvatská poštovní banka) a všechny akcie slovinské dceřiné společnosti Sberbank banka d.d. byly převedeny na Nova ljubljanska banka d.d. (NLB d.d.). Bývalé dceřiné společnosti Sberbank Europe AG dne 2. března 2022 opět zahájily běžnou činnost bez jakýchkoli narušení z pohledu vkladatelů či klientů. Rakouská mateřská společnost se vyhnula insolvenčnímu řízení a v souladu s vnitrostátním právem zahájila proces dobrovolného ukončení činnosti. Dne 21. dubna 2022 valná hromada Sberbank Europe AG schválila plán likvidace, zrušení a likvidaci banky a jmenování čtyř členů správní rady likvidátory, které zmocnila k vrácení bankovní licence na konci procesu ukončení činnosti. Sberbank Europe AG do podzimu 2022 převážně provedla plán své likvidace, prodala většinu svých aktiv a vyplatila téměř všechny vkladatele, takže v prosinci 2022 mohla vrátit svou bankovní licenci.

3.1.2 Případ RCB Bank LTD

RCB Bank LTD je kyperská banka, jejímž významným akcionářem do nedávna byla banka VTB se sídlem v Rusku.

V březnu 2022 po uvalení sankcí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu ECB přijala několik rozhodnutí ohledně činnosti RCB Bank. Konkrétně ECB i) schválila prodej části úvěrového portfolia RCB Bank společnosti Hellenic Bank Public Company Ltd, ii) zakázala RCB Bank přijímat nové vklady, poskytovat nové úvěry a provádět nové investice a omezila tak její podnikatelskou činnost a iii) jmenovala dočasného správce, aby spolupracoval s vedením a pečlivě sledoval likviditu a kapitál banky.

Změna geopolitické situace přiměla RCB Bank přehodnotit svou celkovou obchodní strategii a přistoupit k dobrovolnému ukončení bankovní činnosti s cílem plně vyplatit všechny vkladatele a na konci procesu odevzdat bankovní licenci.^[56] Do podzimu 2022 RCB Bank již splatila, převedla nebo transformovala všechny své vklady a požádala o odnětí bankovní licence, což ECB schválila v rozhodnutí z 22. prosince 2022^[57].

3.2 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

Bankovní dohled ECB a výbor SRB v roce 2022 nadále úzce spolupracovaly na všech úrovních. Předsedkyně SRB byla Radou dohledu ECB zvána k účasti v roli pozorovatele na jejích zasedáních v případě témat souvisejících s povinnostmi SRB. Obdobně se jako pozorovatel účastnil zástupce ECB všech výkonných i plenárních zasedání SRB. Kromě toho docházelo k pravidelným výměnám názorů mezi předsedajícími, ale i vrcholovým a středním managementem ECB a SRB na témata společného zájmu, jako jsou aktualizace memoranda o porozumění mezi SRB a ECB, plánování ozdravných postupů a řešení krizí a práce na politikách souvisejících s krizovým řízením. V neposlední řadě, v souladu s memorandem o porozumění, obě organizace vzájemně sdílely rozsáhlý soubor relevantních údajů a informací, které již mají k dispozici. To banky zbavilo výrazné zátěže způsobené dvojím vykazováním.

V roce 2022 bankovní dohled ECB a SRB zahájily druhý přezkum dvoustranného memoranda o porozumění. Přezkum má za cíl vycházet ze zkušeností nabytých v předchozích letech a zohlednit nové právní předpisy a oblasti spolupráce. Přezkum dále posílí spolupráci a výměnu informací mezi bankovním dohledem ECB a výborem SRB. Dále se ECB stejně jako v minulosti účastnila simulací krizí prováděných SRB nanečisto a trojstranného cvičení na nejvyšší úrovni, které zahrnuje orgány příslušné k řešení krize, orgány dohledu, centrální banky a ministerstva financí Spojených států, Spojeného království a z bankovní unie. Cílem této série pravidelných cvičení a výměn názorů je prohloubit porozumění režimům řešení krizí zavedeným v jednotlivých jurisdikcích a posílit koordinaci přeshraničního plánování a postupů řešení krizí.

Pravidelná interakce mezi společnými týmy dohledu ECB a vnitřními týmy SRB příslušnými k řešení krize byla také nadále klíčovou součástí spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi. Spolupráce byla obzvláště těsná u bank spadajících pod rámec ECB pro krizové řízení, tj. u institucí se zhoršujícím se finančním stavem, s cílem zajistit plnou sladěnost orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize v krizové situaci (viz část 3.1).

V souladu s regulatorním rámcem byl SRB konzultován ohledně ozdravných plánů předložených významnými institucemi bankovnímu dohledu ECB. Při vyhodnocování těchto plánů a při přípravě odpovědi pro dohlížené subjekty byly zohledněny připomínky SRB. Tyto připomínky se mimo jiné týkaly nastavení prahových hodnot ukazatelů ozdravných plánů souvisejících s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (dále též „MREL“) a také dopadu ozdravných postupů na způsobilost k řešení krize.

Výbor SRB také s bankovním dohledem ECB konzultoval návrhy plánů řešení krize v souladu s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Stejně jako v minulosti se tato konzultace věnovala mimo jiné stanovení MREL, včetně uplatnění interních výjimek MREL, a hodnocení způsobilosti k řešení krize. ECB byla také konzultována ohledně žádostí vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize v souladu s čl. 12d odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Stejně jako v předchozích letech konzultoval SRB s bankovním dohledem ECB rovněž výpočet navrhovaných příspěvků předem, které mají významné instituce platit do Jednotného fondu pro řešení krizí, přičemž hodnocení ECB se zaměřilo na připomínky z hlediska dohledu a nepřetržitého trvání jednotky.

3.3 Krizové řízení u méně významných institucí

Krizové řízení u méně významných institucí vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB. I když za opatření v oblasti dohledu zaměřená na méně významné instituce je přímo odpovědný vnitrostátní příslušný orgán, je potřeba intenzivnější spolupráce a sdílení informací, pokud se méně významná instituce přiblíží k bodu ztráty životaschopnosti. V této fázi ECB jakožto příslušný orgán pro společné postupy spolupracuje s vnitrostátním příslušným orgánem na případném odnětí licence.

V roce 2022 ECB a vnitrostátní příslušné orgány úzce spolupracovaly a vyměňovaly si informace o několika méně významných institucích, u nichž bylo zjištěno, že čelí zhoršení finanční situace nebo jsou v krizi. Vnitrostátní příslušné orgány oznámily ECB osm nových případů týkajících se zhoršení finanční situace méně významných institucí. ECB a vnitrostátní příslušné orgány rovněž nadále úzce spolupracovaly a vyměňovaly si informace ohledně 20 případů zhoršení finanční situace, přičemž devět případů vyžadovalo zřízení specializovaných kontaktních skupin pro krizové řízení. Stejně jako v předchozích letech tyto skupiny – sestávající ze zástupců ECB i relevantních vnitrostátních příslušných orgánů – zajišťovaly, aby krize byly pečlivě sledovány a opatření a rozhodnutí v oblasti dohledu byla přijímána včas a koordinovaně. V roce 2022 byla v rámci pracovního plánu pro méně významné instituce na roky 2022/23 zřízena společná pracovní skupina EBC a vnitrostátních příslušných orgánů s cílem přezkoumat a dále zlepšit spolupráci na případech krize méně významných institucí.

V roce 2022 vnitrostátní příslušné orgány rovněž oznámily ECB tři případy týkající se odnětí povolení k činnosti méně významným institucím. ECB ve všech třech případech přijala rozhodnutí o odnětí licence.

Mezi hlavní příčiny zhoršení finanční situace méně významných institucí v roce 2022 se řadí neživotaschopné obchodní modely, dlouhodobě nízká ziskovost vedoucí k problémům s platební schopností a nedostatky v systémech řízení (včetně neadekvátních rámců proti praní peněz).

4 Interinstitucionální spolupráce

4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce

Jedním z významných úspěchů v roce 2022 bylo přijetí jednodušších pravidel pro schvalování předávání informací v oblasti dohledu orgánům mimo jednotný mechanismus dohledu (dále též „SSM“). Příslušný právní akt^[58] pravidla pro schvalování předávání informací zjednodušuje a zprůhledňuje v souladu s platnými právními předpisy.

4.1.1 Spolupráce s ostatními orgány dohledu v EU a orgány ze zemí mimo EU

4.1.1.1 ECB a kolegia orgánů dohledu

Dobrá spolupráce mezi orgány dohledu na úrovni EU i v celosvětovém měřítku je klíčová pro účinný dohled nad přeshraničními bankovními skupinami. ECB působí jako orgán bankovního dohledu na konsolidovaném základě pro významné bankovní skupiny s ústředím v zemích účastnících se evropského bankovního dohledu. V případě významných bankovních skupin, které v bankovní unii působí na přeshraničním základě, je ECB jediným orgánem dohledu odpovědným za mateřskou společnost a veškeré přeshraniční dceřiné společnosti nebo pobočky.

V případě významných bankovních skupin, které působí mimo bankovní unii, se ECB účastní kolegií orgánů dohledu – stálých, avšak flexibilních struktur pro spolupráci, koordinaci a sdílení informací mezi orgány odpovědnými za dohled nad přeshraničními bankovními skupinami a zapojenými do tohoto dohledu. Kolegia orgánů dohledu ECB umožňují vypracovávat koordinované přístupy a rozhodnutí v oblasti dohledu a zajistit existenci společných pracovních programů s ostatními orgány dohledu, které se podílejí na dohledu nad toutéž přeshraniční bankovní skupinou. ECB zřizuje kolegia v případech, kdy jakožto domovský orgán dohledu zodpovídá za dohled nad bankovní skupinou na konsolidovaném základě. V případech, kdy je ECB hostitelským orgánem dohledu a vykonává dohled nad konkrétními subjekty v bankovní skupině, se účastní kolegií orgánů dohledu, pokud ji přizve domovský orgán dohledu.

V roce 2022 existovalo kolegium orgánů dohledu pro 43 bank pod přímým dohledem ECB. ECB byla domovským orgánem dohledu kolegia ve 25 případech, z nichž 18 zahrnovalo kolegia složená výhradně z orgánů dohledu z EU. ECB se jakožto hostitelský orgán účastnila sedmi dalších kolegií z EU a rovněž 11 kolegií zřízených orgány třetích zemí. Dále bylo v platnosti 29 písemných dohod o spolupráci a koordinaci – rámců spolupráce sjednaných mezi orgánem dohledu a dalšími členy kolegia za účelem koordinace vstupů a výměny důvěrných informací. ECB očekává, že v roce 2023 bude zřízeno přibližně osm nových kolegií orgánů dohledu, což zajistí soulad s platnou právní úpravou.

Průřezový tým složený ze zástupců tří ředitelství odpovědných za přímý dohled na dálku nad jednotlivými bankami průběžně podporuje společné týmy dohledu při plnění jejich povinností souvisejících se spoluprací podle evropských nařízení a směrnic (např. zmapování subjektů ve skupině, výměna klíčových finančních ukazatelů mezi příslušnými orgány a program dohledových šetření pro kolegia). Průřezový tým také podporuje harmonizaci a prosazuje osvědčené postupy dohledu týkající se mezinárodní spolupráce.

4.1.1.2 Posílení spolupráce s orgány z EU mimo SSM

Cílem ECB je pěstovat společnou kulturu dohledu a snažit se sladit postupy a metodiky v oblasti dohledu a tak na evropské úrovni dále posílit spolupráci v oblasti dohledu. Za tímto účelem ECB v roce 2022 v souladu s čl. 3 odst. 6 nařízení o SSM uzavřela mnohostranné memorandum o porozumění s vnitrostátními příslušnými orgány šesti nezúčastněných členských států EU (Česká republika, Dánsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko). Toto memorandum o porozumění se týká posílené spolupráce mezi ECB a těmito orgány za účelem plnění jejich úkolů dohledu ve vztahu k dohlíženým institucím a jejich přeshraničním pobočkám. To pomůže zajistit větší míru sdílení informací, například o kybernetických bezpečnostních incidentech, a také posílenou spolupráci s cílem snížit riziko roztříštěnosti na evropských bankovních trzích v dobách zátěže.^[59] Memoranda o porozumění v oblasti dohledu ECB se zveřejňují na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

4.1.1.3 Spolupráce s ostatními odvětvovými orgány dohledu v EU a s orgány obezřetnostního dohledu ze třetích zemí

Finanční konglomeráty jsou finanční skupiny či podskupiny, které poskytují služby a produkty v různých sektorech finančních trhů, jako je bankovnictví, pojišťovnictví a/nebo investice. Některé z těchto konglomerátů patří mezi největší finanční skupiny, které na finančních trzích působí, a poskytují služby v celosvětovém měřítku.

Směrnice o finančních konglomerátech vyžaduje, aby koordinující orgán a ostatní relevantní příslušné orgány doplňkového dohledu nad finančními konglomeráty zavedly koordinační mechanismy, jež jim usnadní spolupráci. V případě skupin, v jejichž čele stojí subjekty, pro něž je orgánem dohledu na konsolidovaném základě ECB, za stanovení těchto koordinačních mechanismů odpovídá ECB. V roce 2022 Rada dohledu a Rada guvernérů schválily koordinační mechanismy pro doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, v jejichž čele stojí 16 významných institucí.

ECB v roce 2022 také nadále prohlubovala spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu nad trhem v EU. V této souvislosti aktualizovaly své dvoustranné memorandum o porozumění ECB a italská Commissione Nazionale per le Società e la Borsa.

A v neposlední řadě byla uzavřena dvě memoranda o porozumění v oblasti dohledu s orgány obezřetnostního dohledu ze třetích zemí, jedno s Úřadem pro dozor nad finančními institucemi Kanady a druhé s japonskou Agenturou pro finanční služby.

4.1.2 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnové fondu (dále též „MMF“) na hodnocení finančního systému (dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru dané země.

Program FSAP MMF pro eurozónu hodnotil v roce 2018 architekturu pro bankovní dohled a řešení krizí v eurozóně. Bankovní dohled ECB začlenil řadu doporučení MMF do svých postupů dohledu; souběžně s tím se spolunormotvůrci EU v současné době zabývají doporučeními, která vyžadují změny právních předpisů EU. Příští program FSAP MMF pro eurozónu by měl být zahájen v roce 2024.

V roce 2022 MMF dokončil vnitrostátní FSAP pro Německo, Irsko a Finsko a zahájil FSAP pro Belgii. Tyto vnitrostátní programy FSAP posuzují nebankovní témata (např. rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce) a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež dohlížejí na méně významné instituce nebo na aspekty související s bojem proti praní peněz a financování terorismu (dále též „AML/CFT“).

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě zemí účastnících se evropského bankovního dohledu souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s povinnostmi ECB v těchto oblastech.

4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.2.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

V roce 2022 se Rada pro finanční stabilitu (dále též „FSB“) zaměřila na koordinaci reakce finanční politiky na dopady pandemie COVID-19 a ruské invaze na Ukrajinu, posílení odolnosti nebankovního finančního zprostředkování, reakci na náročné úkoly spojené s technologickými inovacemi a řešení finančních rizik vyplývajících ze změny klimatu. Vzhledem k měnícímu se makroekonomickému a finančnímu prostředí FSB zintenzivnila sledování zranitelných míst a pracovala na zvýšení odolnosti finančního systému.

Bankovní dohled ECB se jakožto člen FSB aktivně podílel na různých oblastech činnosti, jako je i) každoroční označení globálních systémově významných bank (dále též „G-SIB“), které vycházelo z přezkumu Basilejského výboru pro bankovní dohled (dále též „BCBS“) zaměřeného na zacházení s přeshraničními expozicemi v rámci evropské bankovní unie, ii) práce na přístupech v oblasti dohledu a regulace ke klimatickým rizikům, ke zveřejňování informací souvisejících se změnou klimatu a k analýze klimatických scénářů podle jurisdikce, iii) soubor opatření pro činnosti související s kryptoaktivy zveřejněný ke konzultaci a iv) konzultativní dokument o dosažení většího sblížení způsobů hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů.

Bankovní dohled ECB se v průběhu roku účastnil plenárních zasedání FSB a zasedání stálého výboru pro provádění standardů a stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace. Dále působil v řídicí skupině pro řešení krizí a v regionální konzultační skupině FSB pro Evropu.

Bankovní dohled ECB bude nadále přispívat k činnosti FSB, zejména ve výše zmíněných oblastech. Kromě toho bude s FSB spolupracovat v oblasti rizik třetí strany a otázek externího zadávání činností, na globálním zátěžovém testu bank, který se uskuteční ve spolupráci s Basilejským výborem pro bankovní dohled, a na novém projektu s cílem vyhodnotit dopady reforem sekuritizace zavedených skupinou G20.

4.2.2 Podíl na basilejském procesu

V roce 2022 ECB nadále významně přispívala k činnosti Basilejského výboru pro bankovní dohled. Aktivně se podílela na několika oblastech činnosti, poskytovala odborné znalosti v pracovních skupinách BCBS a spolupracovala se členy BCBS v rámci EU i po celém světě.

Mezi hlavní mezníky této práce patří: i) dokončení cíleného přezkumu zacházení s přeshraničními expozicemi v rámci bankovní unie v metodice hodnocení globálních systémově významných bank, který představuje jednoznačné uznání pokroku v rozvoji bankovní unie^[63], ii) zveřejnění zásad účinného řízení a dohledu v oblasti rizik spojených s klimatickou změnou, jejichž cílem je prosazovat při zlepšování řízení rizik bank a postupů orgánů dohledu v oblasti rizik spojených s klimatickou změnou přístup založený na zásadách, iii) zveřejnění celosvětových obezřetnostních standardů pro expozice bank vůči kryptoaktivům a iv) zveřejnění druhé hodnotící zprávy posuzující dopad a účelnost provedených reforem podle konceptu Basel ve vztahu k využitelnosti kapitálových rezerv a k cykličnosti.

ECB se kromě toho zapojila do pracovní skupiny BCBS pro přezkum basilejských základních zásad, jehož cílem je posoudit, zda jsou nezbytné změny předpokladů účinného bankovního dohledu, základních zásad a metodiky hodnocení, a pokud ano, jaké.

ECB se navíc účastnila řady ad hoc zasedání BCBS, na kterých se probírala rizika a zranitelná místa světového bankovního systému a dopad ruské války na Ukrajině.

V neposlední řadě ECB nadále spolupředsedala pracovní skupině BCBS pro rizika spojená s klimatickou změnou a skupině BCBS pro politiku a standardy, která odpovídá za přípravu a zavádění společných obezřetnostních standardů. V říjnu 2022 ECB ve Frankfurtu nad Mohanem uspořádala první prezenční zasedání skupiny pro politiku a standardy od začátku pandemie.

4.2.3 Podíl na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví

V roce 2022 bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s Evropským orgánem pro bankovnictví s cílem prosazovat konzistentní dohled v celém evropském bankovním sektoru a podporovat bezpečnost a zdraví úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. V roce 2022 pokračovala těsná spolupráce s EBA na celounijních zátěžových testech a ECB se podílela na balíčku celounijních zátěžových testů pro rok 2023. ECB se rovněž zapojila do regulatorní činnosti EBA a poskytovala podněty a podporu u řady projektů, včetně vypracování obecných pokynů EBA k úrokovým rizikům pro pozice v bankovním portfoliu a k riziku úvěrového rozpětí u investičního portfolia. ECB se také aktivně účastnila činnosti EBA v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kdy sledovala rizika, volatilitu na trhu s energiemi a dopad sankcí a války na ekonomiku. Nadále také přispívala k práci EBA na návrzích týkajících se dohledové technologie a trhů s kryptoaktivy a aktu o digitální provozní odolnosti

ECB navíc přispěla k dokončení celounijního testu transparentnosti v roce 2022 provedenému EBA tím, že zajistila včasné poskytnutí přesných údajů z oblasti dohledu u 98 významných institucí pod svým přímým dohledem. Test poskytl podrobné informace o bankách, které se účastní evropského bankovního dohledu.

ECB se nadále jako pozorovatel účastnila stálého výboru EBA pro boj proti praní peněz a financování terorismu a zapojila se do několika oblastí činnosti, přičemž z hlediska dohledu přispívala k vývoji regulatorních produktů, jako jsou obecné pokyny ke spolupráci a výměně informací mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finančními zpravodajskými jednotkami a revidované obecné pokyny k procesu SREP, které orgánům obezřetnostního dohledu poskytují doporučení ohledně toho, jak začlenit rizika praní peněz a financování terorismu do SREP. Po dokončení obecných pokynů ECB provedla změny, které z právního rámce vyplývaly, a v nezbytných případech zavedla nové vnitřní postupy pro dosažení souladu s příslušnými ustanoveními (viz box 8).

ECB s orgánem EBA a dalšími zainteresovanými stranami pracovala na návrhu zřízení společného poradního a koordinačního výboru – v souladu s předpoklady studie proveditelnosti EBA – s cílem usnadnit přípravu integrovaného systému výkaznictví, který má snížit vykazovací zátěž bank. Ve dnech 18. listopadu a 1. prosince 2022 se pro vnitrostátní orgány uskutečnily dva semináře, k nimž se 1. prosince připojili také účastníci z odvětví. Všichni účastníci seminářů vyjádřili iniciativě důraznou podporu a očekávají, že Společný výbor pro bankovní výkaznictví bude v roce 2023 zřízen s mandátem a pracovním plánem.

Pokud jde o postup orgánu EBA týkající se zásady „dodržuj, nebo vysvětli“, v roce 2022 bankovní dohled ECB informoval orgán EBA o stavu svého dodržování 15 obecných pokynů, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Bankovní dohled ECB je odhodlán řídit se všemi příslušnými obecnými pokyny vydanými orgánem EBA nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu.

5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB

5.1 Plnění požadavků na odpovědnost

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie (dále též „Rada EU“), jak je uvedeno v nařízení o SSM. Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB v oblasti dohledu musí podléhat náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam zachovávání a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB.

Poprvé od začátku pandemie se v roce 2022 setkali osobně v Bruselu zástupci Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (dále též „ECON“) a předseda Rady dohledu. Ten promluvil před výborem ECON dne 31. března 2022 na veřejném slyšení, kde představil výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2021, a dále na dvou řádných veřejných slyšeních 30. června a 1. prosince 2022. Diskuse se zaměřovaly především na rizika pro finanční sektor plynoucí z ruské války na Ukrajině, makroekonomické prostředí, vysokou inflaci, návrat měnové politiky k normálu a na energetickou krizi. Dalšími projednávanými otázkami bylo posílení bankovní unie, včetně provádění reforem podle konceptu Basel III, program bankovního dohledu ECB na začlenění otázek změny klimatu do dohledu a dohled nad službami souvisejícími s kryptoaktivy.

V roce 2022 předseda Rady dohledu odpověděl na šest písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu týkajících se záležitostí bankovního dohledu. Všechny písemné odpovědi byly zveřejněny. Dopisy se týkaly řady témat, jako je dopad ruské války na Ukrajině na bankovní sektor, klimatická a environmentální rizika a hypoteční úrokové sazby.

V souladu s interinstitucionální dohodou ECB také zpřístupnila Evropskému parlamentu záznamy ze zasedání své Rady dohledu a souhrny z jejích seminářů.

Kromě toho bankovní dohled ECB v zájmu další podpory dialogu mezi Evropským parlamentem a ECB v rámci svého pevného závazku k odpovědnosti reagoval na připomínky a návrhy Evropského parlamentu v jeho usnesení o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021. ECB se ve své odpovědi^[71] vyjádřila k obecnému stavu evropského bankovního systému, dopadu digitálního eura, genderové vyváženosti ve finančních institucích, klimatickým a environmentálním rizikům, úrokovým sazbám z úvěrů pro držitele hypoték a malé a střední podniky, boji proti praní peněz, transparentnosti a dokončení bankovní unie.

Pokud jde o interakci s Radou EU v roce 2022, předseda Rady dohledu se 4. dubna a 7. listopadu osobně zúčastnil dvou výměn názorů se zástupci Euroskupiny. Před jednáním s Euroskupinou zveřejnila ECB přehled svých příslušných činností dohledu.^[72] K hlavním projednávaným tématům patřil celkový stav evropského bankovního systému ve výjimečném makroekonomickém a geopolitickém prostředí v roce 2022 a priority dohledu.

V roce 2022 ECB také spolupracovala s Evropským účetním dvorem (dále též „EÚD“) na auditech spojených s bankovním dohledem, konkrétně na auditu EÚD týkajícím se provozní účinnosti ECB při dohledu nad bankami v souvislosti s jejich řízením úvěrů se selháním; tento audit by měl být dokončen v roce 2023.

Memorandum o porozumění, které podepsaly ECB a EÚD v roce 2019, také usnadnilo praktické sdílení informací mezi oběma orgány v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity bankovního dohledu ECB provedené Evropským účetním dvorem. ECB sleduje stav provádění doporučení EÚD určených ECB a EÚD také uskutečňuje návazné kroky týkající se provádění dříve vydaných doporučení. V této souvislosti pokračoval EÚD v roce 2022 v přezkumu kroků přijatých ECB s cílem řešit zjištění a doporučení obsažená v první zprávě EÚD o fungování jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“) a ve druhé zprávě EÚD o krizovém řízení.^[73] Výsledky opatření přijatých v návaznosti na zprávu EÚD o krizovém řízení byly obsaženy ve zprávě EÚD o výkonnosti rozpočtu EU, která byla zveřejněna v listopadu 2022.^[74]

5.2 Transparentnost a komunikace

Bankovní dohled ECB se při včasném, transparentním a efektivním šíření informací do značné míry spoléhá na digitální kanály a platformy. S cílem lépe komunikovat s širší veřejností ECB nadále používala vizuální formy komunikace a jasné a přístupné texty. Prostřednictvím různorodých formátů, jakými jsou například příspěvky na sociálních sítích, videa, podcasty a blogové příspěvky, se ECB snažila témata dohledu a bankovnictví přiblížit lidem s různou vzdělanostní a profesní průpravou.

Tyto komunikační nástroje také pomohly zvýšit dosah klíčových sdělení šířených tradičními prostředky, jako jsou projevy a rozhovory. V roce 2022 pronesli předseda a místopředseda 26 projevů a zástupci ECB v Radě dohledu měli 13 projevů. Rada dohledu celkem poskytla 29 rozhovorů sdělovacím prostředkům a zveřejnila devět blogových příspěvků a komentářů. Předseda Rady dohledu také uspořádal tiskovou konferenci o výsledcích procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“) v roce 2021. Bankovní dohled ECB zveřejnil tři epizody podcastu, 23 tiskových zpráv a další dokumenty, včetně dopisů poslancům EP, pokynů bankám a statistik dohledu. Čtvrtletní zpravodaj Supervision Newsletter, digitální publikace s více než 9 000 odběrateli, poskytoval informace a aktuality týkající se stávajících projektů a zjištění v oblasti dohledu.

V roce 2022 zveřejnil bankovní dohled ECB souhrnné výsledky prvního zátěžového testu klimatických rizik a zahájil jednu veřejnou konzultaci o návrhu všeobecných zásad postupů týkajících se kvalifikovaných účastí. Rovněž rychle reagoval na krizové situace, mimo jiné tím, že transparentně komunikoval o rozhodnutí, že Sberbank Europe AG je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. Stejně jako v předchozích letech bankovní dohled ECB také sdílel informace o několika případech sankcí. Kromě toho ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí uspořádaly svou první společnou konferenci s projevy a diskusemi na odborné úrovni o deseti letech bankovní unie, provozní odolnosti, krizovém řízení a budoucnosti bankovnictví.

Ve snaze podpořit dialog mezi bankovním dohledem ECB a odborníky na trh z celého odvětví, kteří se zabývají tématy souvisejícími s bankovním sektorem, uspořádala ECB dvě setkání kontaktní skupiny bankovního dohledu pro trh. Skupina se mimo jiné zabývala rizikovým výhledem pro evropský bankovní sektor.

V roce 2022 ECB odpověděla na 1 007 dotazů veřejnosti na témata bankovního dohledu, jakými jsou obecné informace o dohledu, stížnosti týkající se bank nebo údajných porušení evropského práva, povolení k činnosti, zátěžový test klimatických rizik či reakce na ruskou válku na Ukrajině. Prostřednictvím návštěvnického centra ECB uspořádala šest prezenčních a pět virtuálních přednášek věnovaných bankovnímu dohledu, jichž se zúčastnilo 182, respektive 187 účastníků, a přivítala 963 návštěvníků (617 na místě a 346 ve virtuálním prostoru), kterým byly představeny klíčové úkoly ECB a základy evropského bankovního dohledu.

5.3 Zaměstnanci bankovního dohledu ECB

5.3.1 Nábor pracovníků

Bankovní dohled ECB obecně inzeruje volná místa nejprve interně, s výjimkou vstupních pracovních míst, která jsou inzerována na vnějším trhu. V roce 2022 bankovní dohled přijal 24 externích uchazečů na dlouhodobější místa.

Graf 23

Počet jmenování v rámci jednotlivých zaměstnaneckých skupin v roce 2022

Pokud jde o vstupní místa na úrovni analytiků, bankovní dohled ECB často přijímá uchazeče se zkušenostmi získanými během stáží. Zdrojem talentů pro tyto pozice byli i v roce 2022 dřívější stážisté s počátečními zkušenostmi v oblasti bankovního dohledu.

Bankovní dohled ECB přijal v roce 2022 celkem 131 stážistů. V tomto počtu jsou zahrnuti stážisté přijatí prostřednictvím dvou nových typů kampaní. V první kampani bylo přijato šest ukrajinských stážistů s úkolem pracovat na tématech bankovního dohledu souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu. Ve druhé kampani bankovní dohled ECB přijal v rámci strategie ECB v oblasti rozmanitosti čtyři stážisty na autistickém spektru.

V rámci každoroční rotace se 45 zaměstnanců přesunulo do nového společného týmu dohledu, aby se zabránilo dohledovému zajetí a byl podpořen jejich osobní a profesní rozvoj. Poprvé bylo do rotace zařazeno generální ředitelství pro horizontální přímo nadřízený dohled s cílem dále posílit spolupráci mezi horizontálním a vertikálním dohledem.

5.3.2 Výměnné programy

Kromě programu výměn zaměstnanců SSM (viz část 5.4) se organizační složky bankovního dohledu připojily k Schumanově programu, který zaměstnancům z Evropského systému centrálních bank a evropského bankovního dohledu umožňuje pracovat v různých institucích na společných projektech. Bankovní dohled ECB navrhl dva projekty a podpořil tři zaměstnance se zájmem zapojit se do jiných projektů.

5.3.3 Budování kapacit

V roce 2022 provedl bankovní dohled ECB posouzení organizační připravenosti a určil tři oblasti rozvoje: riziko v oblasti IT a kybernetické riziko, klimatické riziko a digitální transformaci.

Tato analýza nedostatků poskytla základ pro plán budování kapacit SSM na rok 2023. Plán bude zahrnovat opatření pro lepší rozpoznání talentů a jejich sladění s potřebami organizace, odbornou přípravou a dalšími vzdělávacími příležitostmi a zlepší nábor nových talentů. V této souvislosti bylo na rok 2023 přiděleno do souboru flexibilních možností v rámci SSM 17,5 pracovního místa na podporu iniciativ v rámci těchto tří oblastí rozvoje.

Na konci roku 2022 byl spuštěn program výměn mezi ECB a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění s cílem podpořit spolupráci v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty. Očekává se, že si svá místa vymění od 1. února 2023 dva zaměstnanci z každé organizace.

5.3.4 Rozmanitost a začleňování

Bankovní dohled ECB je ze své povahy rozmanitý, neboť zaměstnanci pocházejí z celé Evropy; 9 % zaměstnanců má více občanství, 56 % jsou rodiči a 46 % ženy. I když bankovní dohled ECB usiluje o celostní podporu rozmanitosti a začleňování, genderová vyváženost zůstává klíčovou strategickou prioritou. Podíl žen zaměstnaných v rámci bankovního dohledu ECB se v jednotlivých hierarchických úrovních mírně liší. Na úrovni analytiků zůstal podíl žen mezi zaměstnanci beze změny na hodnotě 50 %. Na expertní úrovni se zvýšil o 2 procentní body na 43 %. Na úrovni vedení týmů se tento podíl snížil o 1 procentní bod na 32 % a na manažerské úrovni se zvýšil o 2 procentní body na 34 %.

5.4 Integrace SSM

Projekt integrace SSM, který v roce 2021 schválila Rada dohledu ECB, byl zahájen v roce 2022 a je otevřen zástupcům všech vnitrostátních příslušných orgánů, národních centrálních bank a organizačních složek bankovního dohledu ECB. Vznikl plán několika iniciativ, abychom pěstovali společnou kulturu SSM a profesní dráhy, vytvářeli příležitosti k užší spolupráci v průběhu celého cyklu dohledu, posilovali integraci plánování, dále rozvíjeli nástroje SSM pro spolupráci a zaváděli společné technologie pro dohled a odbornou přípravu.

Bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o usnadnění přístupu k informacím a společným IT nástrojům, včetně posílených přístupových práv k dokumentům v oblasti dohledu (s vhodnými zárukami). To zlepšilo sdílení zkušeností na intranetové platformě SSMnet určené pro všechny zaměstnance vykonávající evropský bankovní dohled. Přispěvatelé ze všech vnitrostátních orgánů dohledu a bankovního dohledu ECB pokračovali v přípravě nového obsahu pro SSMnet. Patří sem sdílení klíčových poznatků z prvního šetření provedeného v rámci celého evropského bankovního dohledu o spolupráci v rámci SSM a vytvoření nové obsahové oblasti, která zaměstnancům umožní nalézt příležitosti k mobilitě v rámci evropského bankovního dohledu. Za vytvoření platformy SSMnet obdržel bankovní dohled ECB od institutu Central Banking ocenění Iniciativa pro finanční stabilitu za rok 2022.

Pokud jde o mobilitu zaměstnanců v rámci SSM, v návaznosti na výměnný program SSM zkušebně zavedený v roce 2021 se v roce 2022 čtyři dvojice zaměstnanců Banco de España a ECB zúčastnily jednoleté výměny. Kromě toho byla pro zaměstnance dohledu z vnitrostátních příslušných orgánů vytvořena řada příležitostí k virtuální spolupráci v expertních skupinách zabývajících se klíčovými tématy v oblasti dohledu. Na základě těchto pozitivních zkušeností se zvažují vhodné projekty pro další možnosti krátkodobé spolupráce s vnitrostátními orgány dohledu.

V roce 2022 byla zahájena nová forma spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány: středisko SSM pro sekuritizaci začalo fungovat podle plánu 1. dubna 2022 a nyní napomáhá ECB při dohledu nad požadavky na ponechání si rizika, transparentnost a resekuritizaci.^[75]

Užší spolupráce byla rovněž podporována v rámci komunity pro provádění kontrol na místě na základě probíhající přeshraniční spolupráce. V rámci pilotního projektu byla dále zřízena dvě centra kompetencí – jedno pro obchodní modely a ziskovost a druhé pro úrokové riziko v bankovním portfoliu – s cílem podpořit užší spolupráci v těchto rizikových oblastech.

Pokud jde o odbornou přípravu v oblasti dohledu, byly společně s poskytovateli INSEAD a Coursera zavedeny nové formáty s cílem prozkoumat digitální transformaci a inovace (viz část 5.5). Očekává se, že další příležitosti odborné přípravy a sdílení znalostí budou vytvářeny prostřednictvím partnerství bankovního dohledu ECB s Evropským univerzitním institutem.

S cílem připravit půdu pro užší spolupráci byl přepracován proces plánování dohledu a nyní zajišťuje silnější vazby s vnitrostátními příslušnými orgány. Revidovaný proces zahrnuje příležitosti pro pravidelné kontakty s Radou dohledu a vnitrostátními příslušnými orgány, pokud jde o analýzu rizik a stanovování priorit, jakož i včasné pokyny k prioritním zranitelným místům pro účely provozního plánování a organizační připravenosti.

5.5 Digitální agenda SSM

Bankovní sektor je stále více založen na technologiích a datech, což znamená, že evropský bankovní dohled musí držet krok a podporovat využívání dohledových technologií. V roce 2022 těžil evropský bankovní dohled do významné míry z digitální transformace zahájené v roce 2020. Spuštění 14 nástrojů dohledové technologie představovalo pro digitální agendu SSM významný mezník. Do konce roku 2022 využívalo nové nástroje dohledové technologie na podporu každodenní práce více než 1 100 pracovníků dohledu.

Pozoruhodným příkladem je virtuální laboratoř, která posílila spolupráci a digitální výměnu v rámci evropského bankovního dohledu pomocí své moderní platformy založené na cloudu a jednotného souboru nástrojů spolupráce a komunikace pro zaměstnance ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. Virtuální laboratoř rovněž podporuje inovace tím, že nabízí prostředí pro sdílení kódů a modelů pro rozvoj projektů v oblasti datové vědy a umělé inteligence. Podobně platforma Athena pro textovou analýzu nestrukturovaných dat přinesla nové možnosti, jako je modelování témat, analýza nálad, automatický překlad, shrnování textů a vyhledávače. To orgánům dohledu umožnilo okamžitě zpracovat a analyzovat mnoho dokumentů, s nimiž se při své práci setkávají. Dále pak představuje Agora jediný zdroj všech obezřetnostních údajů používaných v evropském bankovním dohledu a Navi – samoobslužná platforma pro analýzu sítí a pokročilé vizualizace – poskytuje klíčové poznatky z propojených dat, jako jsou vlastnické struktury významných institucí. Tyto nástroje slouží potřebám orgánů dohledu v rámci celého evropského bankovního dohledu a podporují integraci.

Digitální transformace rovněž zahrnuje iniciativy zaměřené na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a v oblasti podnikové kultury, aby pracovníci dohledu mohli plnit současné i budoucí digitální potřeby. V roce 2022 se ve spolupráci s předními akademickými institucemi přihlásilo více než 1 000 pracovníků dohledu z vnitrostátních příslušných orgánů a ECB do vzdělávacích iniciativ, jako je vzdělávací program SSM v oblasti umělé inteligence a škola pro datovou vědu. Díky různým smíšeným formátům, včetně živých relací a distančních učebních modulů, se účastníkům dostalo odborné přípravy na nejmodernější úrovni.

Tyto digitální snahy byly všeobecně oceňovány jinými organizacemi – institut Central Banking udělil ECB podruhé v řadě cenu FinTech RegTech Global Award v kategorii cloudové inovace, a to za virtuální laboratoř.

V roce 2022 zahájil evropský bankovní dohled také ambiciózní iniciativu nazvanou Projekt Olympus. Cílem je vybudovat základy pro sdílené a integrované prostředí IT pro ECB a vnitrostátní orgány dohledu. V rámci iniciativy odborníci definovali konkrétní akční body pro zajištění společných a propojených nástrojů, plynulého přístupu a navigace napříč systémy, společných norem IT a dohledu založeného na datech.

V neposlední řadě evropský bankovní dohled buduje stálou funkční složku pro dohledovou technologii, aby byla uspokojena rostoucí potřeba technologického dohledu a dohledu založeného na datech. Hlavním cílem je zajistit kvalitní realizaci, průběžné inovace a efektivní přijímání a vývoj dohledových technologií v rámci evropského bankovního dohledu.

5.6 Rozhodování

5.6.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

V roce 2022 proběhlo 23 zasedání Rady dohledu ECB. V návaznosti na uvolnění pandemických omezení se dvě zasedání konala ve Frankfurtu nad Mohanem a jedno v Aténách. Všechna ostatní se konala prostřednictvím videokonference. Rada dohledu navíc uspořádala pět seminářů za účelem výměny předběžných názorů na témata relevantní pro dohled. Na pozvání Deutsche Bundesbank se v říjnu 2022 Rada dohledu také sešla na strategickém výjezdním zasedání v Berlíně, kde se její členové setkali se zástupci místní finančnětechnologické komunity a proběhla výměna názorů na další postup integrace SSM a možné způsoby zvýšení účinnosti dohledu.

Řídicí výbor^[76] Rady dohledu zasedal v roce 2022 sedmkrát, a to vždy prostřednictvím videokonference.

Řídicí výbor uspořádal dalších 12 zasedání se zaměřením na digitalizaci, zjednodušení procesů SSM a integraci SSM. Všechna tato zasedání se konala prostřednictvím videokonference a zúčastnit se mohli všichni členové Rady dohledu, kteří projevili zájem.

Rada dohledu

V roce 2022 přijala ECB 2 582 dohledových rozhodnutí^[77] týkajících se konkrétních dohlížených subjektů (obrázek 2). Z toho 1 360 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 1 222 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Tato čísla zahrnují 213 operací^[78] (např. zřízení poboček), které ECB implicitně schválila tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (44,9 %), SREP (8,7 %), vnitrostátních pravomocí (9,7 %), interních modelů (8,5 %), kapitálu (7,7 %) a podávání zpráv ad hoc (4,7 %).

Kromě konečných návrhů rozhodnutí týkajících se jednotlivých bank, které byly předloženy k přijetí Radě guvernérů, rozhodla Rada dohledu také o několika horizontálních otázkách. Tato rozhodnutí se týkala především dohledových opatření proti důsledkům zhoršující se geopolitické situace na začátku roku, přípravy a provádění zátěžového testu klimatických rizik, zjednodušení posuzování ozdravných plánů a revizí metodiky přezkumu kvality aktiv. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly ze zástupců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů a prováděly přípravné práce na tématech, jako jsou revize metodiky SREP pro tržní riziko, úvěrové riziko a očekávání v rámci 2. pilíře.

Některá rozhodnutí Rady dohledu navíc vyústila ve zpracování veřejných příruček, zpráv a přezkumů, jako jsou revidované všeobecné zásady ECB o možnostech a případech vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie, všeobecné zásady pro oznamování sekuritizačních transakcí a zpráva ECB o pokroku bank směrem k transparentnímu zveřejňování jejich klimatických a environmentálních rizikových profilů.

Většinu svých rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.^[79]

V roce 2022 požádalo 32 z celkového počtu 113 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB o zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině (stejně jako v roce 2021).

Obrázek 2

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2022

5.6.2 Činnost správní revizní komise

Správní revizní komise (dále též „ABoR“) je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověření úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum.

V roce 2022 ABoR obdržela tři žádosti o správní přezkum rozhodnutí ECB v oblasti dohledu (tabulka 7). Jednu z těchto žádostí žadatel stáhnul poté, co ECB záležitost žadateli vysvětlila mimo řízení ABoR. Ve druhém případě ABoR shledala žádost nepřípustnou, protože oznámení o přezkumu bylo neúplné a nesplňovalo formální požadavky stanovené v nařízení o SSM nebo v rozhodnutí o ABoR.

Ve třetím případě ABoR přijala stanovisko, v němž navrhla, aby Rada dohledu napadené rozhodnutí změnila, zejména s cílem více zohlednit zásadu proporcionality. V této věci ABoR v rámci fáze zkoumání uspořádala v prostorách ECB ústní slyšení, které žadateli a ECB poskytlo dodatečnou příležitost vyjádřit se k napadenému rozhodnutí.

V prosinci 2022 zveřejnila ABoR dokument o osmi letech svých zkušeností s přezkumem rozhodnutí ECB v oblasti dohledu. Dokument uvádí postup přezkumu ABoR a představuje hlavní procesní a věcné problémy a otázky analyzované ABoR a kritéria, na nichž založila svá stanoviska.

V roce 2022 předsedala komisi ABoR Concetta Brescia Morrová. Dalšími členy byli Pentti Hakkarainen (od 1. února 2022, místopředseda), F. Javier Aríztegui Yáñez, André Camilleri a René Smits. Náhradníky byli Christiane Campillová a Damir Odak. Pentti Hakkarainen byl od 1. ledna 2023 jmenován předsedou. Současné složení ABoR je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Tabulka 7

Počet přezkumů provedených ABoR

5.6.3 Revidované oblasti zájmu zástupců ECB v Radě dohledu

Podle nařízení o SSM a rozhodnutí ECB 2014/4^[80] Rada guvernérů jmenuje do Rady dohledu čtyři zástupce ECB, z nichž žádný nevykonává povinnosti bezprostředně související s měnovou funkcí ECB ani úkoly pro vnitrostátní příslušný orgán.

Stávajícími zástupci ECB v Radě dohledu jsou Kerstin af Jochnicková, Edouard Fernandez-Bollo, Elizabeth McCaulová a Anneli Tuominenová. Ve své každodenní činnosti poskytují podporu předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu a zastupují bankovní dohled ECB dovnitř i navenek.

Po jmenování Anneli Tuominenové 15. června 2022 byly oblasti zájmu zástupců ECB v Radě dohledu revidovány a rozděleny tak, jak je uvedeno v tabulce 8.

Tabulka 8

Oblasti zájmu zástupců ECB v Radě dohledu

5.7 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídicí pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje jednotný kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu v pravidlech pro zaměstnance ECB a obecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, kancelář pro compliance, správu a řízení (dále též „CGO“) a výbor pro etiku a compliance.

Na návrh nezávislého Etického výboru ECB přijala Rada guvernérů v listopadu 2022 zdokonalený kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, který zavedl další omezení soukromých finančních transakcí a zpřísnil povinnosti v oblasti transparentnosti^[81]. Od 1. ledna 2023 mohou vysoce postavení úředníci nakupovat pouze široce diverzifikované nástroje se střednědobým až dlouhodobým investičním horizontem a musí předkládat seznamy soukromých finančních transakcí provedených v předchozím kalendářním roce.

Etický výbor jako každý rok posoudil v souladu se svým mandátem prohlášení o zájmech předložená členy Rady dohledu před jejich zveřejněním na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Reagoval také na žádosti o poradenství podané vysoce postavenými úředníky ECB vykonávajícími bankovní dohled a v této souvislosti vydal 15 stanovisek, z nichž většina se týkala činností po skončení pracovního poměru. V souladu se svou politikou transparentnosti ECB nadále zveřejňovala stanoviska Etického výboru v případech týkajících se střetu zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období a od února 2022 k předpokládané soukromé činnosti.^[82]

V roce 2022 zavedla kancelář pro compliance, správu a řízení etický chatbot s cílem rychle reagovat na jednoduché etické dotazy zaměstnanců. Tato automatizace snížila počet žádostí vyžadujících zapojení zaměstnanců CGO téměř o 20 %, a to přibližně z 2 050 v roce 2021 na 1 690 v roce 2022. Přibližně 42 % žádostí o radu zaslali pracovníci bankovního dohledu ECB.

Graf 24

Přehled dotazů od pracovníků bankovního dohledu ECB přijatých v roce 2022

Kancelář pro compliance, správu a řízení nadále poskytovala zaměstnancům specializované vzdělávací kurzy a distanční učební programy a pro nové pracovníky rovněž pořádala informační kampaně o etickém rámci, jako je Týden informovanosti o etice a Dny otevřených dveří na téma etika. Osvětová kampaň pro rok 2022 se mimo jiné zaměřila na omezení po skončení pracovního poměru u ECB a pravidla pro jednání o případné pracovní činnosti^[83]. S cílem zabránit skutečnému nebo domnělému „efektu otáčivých dveří“ posoudila kancelář pro compliance, správu a řízení možné střety zájmů vyplývající z toho, že zaměstnanci zvažovali nabídky pracovních míst ze soukromého sektoru, a informovala o platných pravidlech a zmírňujících opatřeních.

Mezi zaměstnanci zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2022 rezignovali na svou funkci, došlo ve třech případech v souladu s etickým rámcem k dočasnému zákazu zahájení jiné pracovní činnosti. V devíti případech byla uložena další ochranná opatření, jako je přeřazení úkolů, převedení zaměstnanců na jiná pracovní místa nebo omezení přístupových práv, aby se zabránilo efektu otáčivých dveří, čímž se fakticky internalizovalo přechodné období.

Kancelář pro compliance, správu a řízení provedla svou pravidelnou kontrolu soukromých finančních transakcí zaměstnanců a vysoce postavených úředníků ECB. Jako v předchozích letech kontrola odhalila pouze omezený počet případů neplnění požadavků, z nichž přibližně polovina souvisela se zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná jejich závažná porušení.

S cílem zohlednit rostoucí význam etiky a dodržování předpisů byla konference o etice a compliance přeměněna na Výbor pro etiku a compliance (dále též „ECC“). Po přijetí zdokonaleného etického rámce SSM v roce 2021 prosazoval ECC harmonizované a soudržné uplatňování nových pravidel ze strany vnitrostátních příslušných orgánů zemí účastnících se SSM. Za tímto účelem ECC podpořil jejich probíhající provádění svou účastí na pravidelných výměnách názorů a poskytováním poradenství a informací o osvědčených postupech.

5.8 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu

V roce 2022 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB^[84] byla uvedená výměna informací podmíněna potřebou přístupu k informacím: každá oblast politiky musela prokázat, že požadované informace jsou nezbytné pro dosažení cílů jejích politik. Ve většině případů byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo funkční oblastí ECB, která informace vlastnila. Přístup byl poskytován v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39, jež umožňuje, aby přístup k informacím s anonymizovanými údaji nebo informacím, které nejsou citlivé z hlediska politik, udělila přímo příslušná funkční oblast. Zásahu Výkonné rady k řešení možných střetů zájmů nebylo třeba.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 bylo zapojení Výkonné rady v několika případech přesto vyžadováno, aby bylo možné zpřístupnit neanonymizované údaje týkající se jednotlivých bank nebo politicky citlivých hodnocení. Přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby byl vždy splněn požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím.

Pokud jde o údaje týkající se dopadu ruské invaze na Ukrajinu na bankovní sektor, Výkonná rada v únoru 2022 aktivovala nouzové ustanovení v článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39. Nebylo tak nezbytné, aby Výkonná rada schvalovala zvlášť sdílení souvisejících informací, ovšem za předpokladu přísně opodstatněné potřeby přístupu k informacím. Tato výjimka byla v roce 2021 uplatněna na několik výměn údajů o bankách shromážděných v souvislosti s pandemií COVID-19. Jak bylo uvedeno výše, přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby byl vždy splněn požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebylo zapotřebí zásahu mediační komise.

5.9 Rámec vykazování údajů

5.9.1 Vývoj v rámci vykazování údajů

Platforma ECB pro centralizovaná podání (dále též „CASPER“) umožňuje externím organizacím bezpečně předkládat strukturované údaje ECB prostřednictvím identifikačního portálu ECB pro centrální identifikaci. Údaje jsou automaticky ověřeny a výsledky lze prostřednictvím platformy projednat s příslušnými týmy ECB. V roce 2022 měla platforma CASPER 3 100 interních i externích uživatelů, čímž dosáhla významného mezníku, pokud jde o test používání. ECB bude CASPER nadále využívat ke sběru ad hoc požadavků týkajících se dohledu od bank a nahradí méně účinné procesy, jako jsou e-mailové výměny nebo sdílené složky.

V roce 2022 ECB a vnitrostátní příslušné orgány dosáhly významného pokroku v provádění opatření k další harmonizaci společných postupů pro shromažďování údajů z oblasti dohledu za použití „postupného přístupu“.^[85] Cílem těchto požadavků je vytvořit minimální soubor společných norem pro harmonizaci přístupů uplatňovaných v rámci evropského bankovního dohledu při sběru, validaci a šíření údajů z oblasti dohledu a vytvořit rovné podmínky pro dohlížené instituce.

Cílem databáze sběru údajů v rámci SSM^[86] je určit způsoby, jak snížit vykazovací zátěž bank odstraněním duplicitních žádostí o údaje zasílaných orgány dohledu. Databáze byla v roce 2022 pravidelně aktualizována a využívána v tematických přezkumech týkajících se zjednodušení požadavků na podávání zpráv a před zahájením nových horizontálních žádostí pro významné instituce.

V roce 2022 ECB rozšířila obsah svých čtvrtletních statistik bankovního dohledu zveřejňovaných na internetových stránkách bankovního dohledu v části Supervisory data, přičemž od dubna 2022 jsou zveřejňovány nové ukazatele týkající se úvěrů a záloh podléhajících přezkumu snížení hodnoty (dle stupňů). Od druhého čtvrtletí roku 2022 ECB navíc začala zveřejňovat ukazatel čistého stabilního financování a podíl úvěrů se selháním bez hotovosti u centrálních bank a dalších vkladů na požádání. Došlo k výraznému zviditelnění statistiky přidáním vizuálního banneru na domovskou internetovou stránku bankovního dohledu ECB, který v kostce poskytuje přehled klíčových ukazatelů. ECB také poprvé zveřejnila informace o vybraných šablonách pro zpřístupňování informací o úvěrovém riziku protistrany pro jednotlivé subjekty v rámci 3. pilíře. ECB sladila zveřejňování vybraných informací v rámci 3. pilíře a podávání zpráv pro regulatorní účely, což vedlo ke značnému zlepšení konzistentnosti údajů.

5.9.2 Správa informací

Systém SSM pro správu informací dohledu (dále též „IMAS“) je integrovaný soubor základních informačních systémů, které každodenně používají evropské orgány bankovního dohledu a instituce, nad nimiž vykonávají dohled. Tento soubor zahrnuje procesní aplikace pro orgány dohledu k plnění jejich každodenních úkolů (IMAS), službu pro podávání zpráv a analýzu k vyhledávání a podávání zpráv pro účely dohledu (IDRA) a internetovou aplikaci pro dohlížené banky umožňující digitální spojení s orgány dohledu podáváním žádostí a oznámení prostřednictvím online formulářů (portál IMAS). Je-li to vhodné a potřebné, systém IMAS integruje nově vyvinuté nástroje dohledových technologií.

V roce 2022 se systém IMAS nadále vyvíjel v souladu se změnami ve finančním systému a jeho regulatorním rámci a se změnami metodiky a strategie SSM. Nový vývoj v roce 2022 ovlivnil hlavní procesy dohledu a zahrnoval i) nové postupy doplněné do systému IMAS s cílem zohlednit aktualizovanou metodiku SREP pro rok 2022, ii) zlepšení výsledků vykazování, které obdržely rozhodovací orgány SSM, iii) nový modul pro posouzení významnosti a rejstřík institucí, iv) přepracování modulu pro sledování a monitorování zjištění a souvisejících opatření v oblasti dohledu, a v) provádění speciálních prvků souvisejících s hodnoceními způsobilosti a bezúhonnosti. Souběžně s tím došlo k významnému technickému rozvoji základní infrastruktury systému IMAS s cílem umožnit její integraci s dalšími systémy ECB, jako jsou aplikace dohledových technologií.

Portál IMAS byl v roce 2022 obohacen o nové procesy dohledu, konkrétně o podávání žádostí o nové licence úvěrovým institucím a investičním podnikům, povolení a výjimky finančním holdingovým společnostem pro významné dohlížené skupiny, dobrovolné odnětí licence a oznamování nevýznamných změn modelů a ujednání o externím zadávání činností. Další vývoj v postupech, které jsou prostřednictvím portálu IMAS již zpracovávány, zahrnuje jednotný formulář pro podávání žádostí o posouzení způsobilosti a bezúhonnosti a zdokonalený formulář pro podávání žádostí o pasportizaci v souladu s aktualizovanými obecnými pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví.

6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

6.1 Náklady za rok 2022

Nařízení o SSM ukládá ECB, aby vyčlenila přiměřené zdroje k účinnému splnění svých úkolů dohledu. Tyto zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatku za dohled hrazeného subjekty, které podléhají přímému i nepřímému dohledu ECB.

Náklady vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně rozpoznatelné. Tvoří je přímé náklady funkce bankovního dohledu ECB. Funkce dohledu také využívá sdílené služby poskytované stávajícími podpůrnými organizačními složkami ECB.^[87]

Rozpočtová pravomoc ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá rozpočtový výbor složený ze členů ze všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. Rozpočtový výbor je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se plánování a sledování rozpočtu.

V roce 2022 činily skutečné roční náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu 593,8 mil. EUR, což je o 4,9 % méně než odhad 624,1 mil. EUR zveřejněný v březnu 2022.

Výdaje na úkoly v oblasti dohledu v roce 2022 vzrostly o 2,8 % ve srovnání s rokem 2021, kdy činily 577,5 mil. EUR. To odráží pokračující postupný návrat k běžnější úrovni činnosti bankovního dohledu, zejména ve vztahu k přímému dohledu nad významnými institucemi, kde se počet kontrol na místě vrátil na úroveň před pandemií (viz část 1.3.2). Nárůst nákladů na horizontální úkoly a specializované služby lze přičíst probíhajícímu vývoji informačních systémů zaměřených na bankovní dohled a jejich zdokonalování. Více informací o těchto činnostech je k dispozici v části 5.9.

Tabulka 9

Náklady na úkoly dohledu ECB podle funkčních složek (2020–2022)

(v mil. EUR)

Roztřídění v tabulce 9 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které budou získány zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný). Metodika vymezená v článku 8 nařízení o poplatcích^[88] týkající se rozdělení ročních poplatků za dohled stanoví, že náklady související s horizontálními úkoly a specializovanými službami se rozdělí poměrově na základě plné výše nákladů na dohled nad významnými institucemi a nákladů na výkon dozoru nad činností dohledu nad méně významnými institucemi. U každé skupiny zahrnují vykázané náklady rozdělení sdílených služeb poskytovaných podpůrnými organizačními složkami ECB.

V tabulce 10 jsou k dispozici podrobnější informace o nákladech podle vykonávané činnosti, zejména:

• dohled a kontroly na dálku, zahrnující náklady na účast ECB ve společných týmech dohledu a činnosti dozoru nad méně významnými bankami nebo bankovními skupinami,
• účast ECB na kontrolách na místě, včetně přeshraničních misí,
• politická, poradní a regulatorní funkce, včetně posouzení významnosti, povolení k činnosti, spolupráce s dalšími agenturami, metodik a plánování, zajišťování kvality dohledu a vynucovacích a sankčních řízení,
• krizové řízení,
• makroobezřetnostní úkoly, včetně těch, které se vztahují k zátěžovému testování a tvorbě politik v oblasti dohledu,
• statistika dohledu v souvislosti s rámcem pro vykazování údajů,
• rozhodování Rady dohledu, jejího sekretariátu a právních služeb.

Tabulka 10

Náklady na úkoly dohledu ECB

(v mil. EUR)

Náklady na kontroly na místě se v roce 2022 zvýšily téměř o 60 %, což odráží návrat k běžnějším činnostem na místě po omezení volného pohybu osob, přičemž počet kontrol na místě se vrátil na úroveň před pandemií. Probíhající zdokonalování informačních systémů zaměřených na bankovní dohled zvýšilo náklady v rámci politických, poradních a regulatorních funkcí. V těchto funkcích se také odráží přerozdělení nákladů souvisejících s dohledovými technologiemi z funkce Rady dohledu, sekretariátu a práva dohledu v roce 2022. Nárůst nákladů v rámci obezřetnostního dohledu byl částečně vyrovnán poklesem nákladů na makroobezřetnostní úkoly, neboť v roce 2022 nebyl proveden dvouletý zátěžový test organizovaný Evropským orgánem pro bankovnictví.

V případě dočasného nedostatku vnitřních zdrojů využívá ECB k jejich doplnění také externí poradenské podpůrné služby za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením. V roce 2022 ECB vynaložila 40,8 mil. EUR na poradenské služby pro hlavní úkoly dohledu, což je o 2,0 mil. EUR více než v roce 2021. Tyto výdaje zahrnovaly 13,2 mil. EUR na vývoj IT systémů, 7,0 mil. EUR na komplexní hodnocení a 20,0 mil. EUR na provádění úkolů dohledu na místě, včetně přeshraničních misí. Více informací o těchto činnostech naleznete v kapitole 1. Kromě toho byly přiděleny přímo bankovnímu dohledu náklady na poradenství ve výši 10,4 mil. EUR. Tyto náklady se týkaly oblastí, které podporují funkci bankovního dohledu, a souvisely především s provozem a vývojovou údržbou IT systémů.

V roce 2022 došlo k výraznému nárůstu nákladů na služební cesty související s činnostmi dohledu u významných institucí a méně významných institucí, a to na 6,8 mil. EUR oproti 0,3 mil. EUR v roce 2021. To odráží návrat k běžnější úrovni činností dohledu na místě.

Rozdělení nákladů mezi náklady přímo přiřaditelné bankovnímu dohledu ECB a náklady na sdílené služby bylo zhruba podobné jako v předchozím roce (graf 25).

Graf 25

Náklady na úkoly dohledu ECB podle nákladových kategorií

(v mil. EUR)

Přímo přiřaditelné náklady se skládají z hlavních osobních nákladů v oblasti dohledu, nákladů na iniciativy v oblasti dohledu (včetně nákladů spojených s komplexními hodnoceními), ostatních provozních nákladů, jako jsou náklady na služební cesty a školení, nákladů na specializované informační technologie, jako jsou IMAS, platforma pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (dále též „STAR“) a související projekty, a nákladů na dohledové technologie.

Do kategorie sdílených služeb zahrnující služby, které využívá jak centrální bankovnictví, tak bankovní dohled, se řadí: správa majetku a zařízení, služby v oblasti lidských zdrojů, sdílené IT služby, sdílené právní, auditní a administrativní služby, komunikační a překladatelské služby a další služby. Náklady na tyto sdílené služby si jednotlivé funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování, který uplatňuje standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku, kancelářské prostory a objem zadaných překladů. Jelikož je ECB odhodlána důsledně prosazovat zvyšování efektivnosti, metody pro rozdělování nákladů neustále zlepšuje.

V roce 2022 činily celkové skutečné náklady 593,8 mil. EUR. Přímo přiřaditelné náklady činily 351,4 mil. EUR a sdílené služby 242,4 mil. EUR neboli 59,2 %, respektive 40,8 % skutečně vynaložených nákladů (což je zhruba podobné roku 2021, kdy činily 58,5 % a 41,5 %).

Amortizace technologií IMAS a STAR přispěla k vyšším nákladům na přímo připsatelné informační technologie a související projekty, které dosáhly v roce 2022 výše 22,9 mil. EUR. Přímo přiřaditelné náklady na dohledové technologie představovaly 20,8 mil. EUR. Růst ostatních provozních nákladů odráží náklady vyplývající z postupného návratu k běžnější úrovni činností dohledu na místě.

V roce 2022 se náklady na sdílené služby oproti roku 2021 mírně zvýšily, a to o 2,8 mil. EUR. Tento nárůst lze pozorovat ve většině nákladových kategorií, což opět odráží především návrat k běžnější úrovni činnosti.

6.2 Výhled v oblasti poplatků za bankovní dohled v roce 2023

S přihlédnutím k minulému a očekávanému čerpání plánovaných nákladů ECB pokračovala při odhadování nákladů na rok 2023 ve svém konzervativním přístupu a výsledkem je odhadovaný poplatek za dohled na rok 2023 ve výši 649,0 mil. EUR. Rozpočtový strop ECB pro úkoly v oblasti dohledu v roce 2023 činí 705,6 mil. EUR. Tento odhad zohledňuje očekávaný pokračující návrat k běžnější úrovni činnosti, zavedení nových IT služeb souvisejících s probíhajícími investicemi do projektů dohledových technologií a také internalizaci nákladů na poradenství spojených s šetřeními na místě a posuzováním interních modelů, což je vyrovnáno snížením nákladů na poradenství.

V souladu se svým závazkem stabilizovat do roku 2023 náklady pro celou organizaci ECB předpokládá stabilizaci plánovaných nákladů na své stávající mandáty. Bude však nadále pružně reagovat na neočekávané vnější faktory. Byla zavedena opatření, která mají zajistit, aby ECB zůstala v mezích stabilizačního cíle, a to i s ohledem na dopad inflace.

Tabulka 11

Odhadované náklady na bankovní dohled ECB v roce 2023 podle funkce

(v mil. EUR)

Roční poplatek za dohled za rok 2023, který má být vybírán v roce 2024, bude znám až na konci období placení poplatku a bude obsahovat skutečné náklady za celý rok 2023 očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, úroky z prodlení a nedobytné poplatky. Poměr celkové částky, která má být vyměřena v roce 2023 pro každou kategorii, se odhaduje na 95,3 % v případě významných institucí a 4,7 % pro méně významné instituce.

Tabulka 12

Odhadované náklady na úkoly ECB týkající se dohledu v roce 2023

(v mil. EUR)

6.3 Poplatkový rámec v roce 2022

Nařízení o poplatcích společně s nařízením o SSM stanoví právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled na základě nákladů vzniklých ECB při výkonu úkolů týkajících se dohledu. Nařízení o poplatcích a související rozhodnutí^[89] stanovují způsoby i) určování celkové částky ročního poplatku za dohled, ii) výpočtu částky, kterou má uhradit každá dohlížená instituce, a iii) výběru ročního poplatku za dohled.

6.3.1 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku 2022

Roční poplatek za dohled, který má být vyměřen za období placení poplatku 2022, činí 593,7 mil. EUR. Tyto náklady se téměř bezezbytku skládají ze skutečných ročních nákladů za rok 2022 ve výši 593,8 mil. EUR, s očištěním o (netto) náhradu jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku ve výši 37 690 EUR a o obdržené úroky z prodlení ve výši 133 955 EUR, což představuje celkovou úpravu ve výši 96 265 EUR.

Roční poplatek za dohled lze rovněž očistit o odepsané nedobytné částky. Taková úprava nebyla v roce 2022 nutná.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu, kterým ze strany ECB podléhají. Náklady jsou přidělovány kategoriím institucí na základě metodiky, která umožňuje průběžné zlepšování a včasné úpravy, díky čemuž se rozdělení v průběhu času neustále zdokonaluje.

V roce 2022 činí celková částka, která má být vyměřena významným institucím, 566,7 mil. EUR a pro méně významné instituce činí 27,0 mil. EUR, což představuje 95,5 %, respektive 4,5 % celkových nákladů bankovního dohledu.

Tabulka 13

Celkové příjmy z úkolů v oblasti bankovního dohledu

(v mil. EUR)

6.3.2 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni bank se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené banky. Pro většinu bank se rozhodným dnem pro vykázání údajů rozumí 31. prosinec předchozího roku. ECB v případě bank, nad nimiž začne vykonávat dohled na nejvyšší úrovni konsolidace v období placení poplatku, bere v úvahu celková aktiva a celkovou rizikovou expozici, kterou banka vykázala k rozhodnému dni, jenž je nejblíže k 31. prosinci. Tyto údaje pak použije k výpočtu proměnné složky poplatku za všechny měsíce, za něž je poplatek za dohled splatný poplatníkem.^[90] Poplatek za dohled vypočítaný pro jednotlivé banky je následně účtován prostřednictvím ročních plateb.

Obrázek 3

Proměnná složka poplatku je určena na základě významu a rizikového profilu banky

Poplatek za dohled se stanoví na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci členských států účastnících se jednotného mechanismu dohledu. Sestává z proměnné složky poplatku a minimální složky poplatku. Minimální složka poplatku se uplatňuje na každou banku bez rozdílu a je založena na 10 % z celkové částky, která má být uhrazena. V případě nejmenších významných bank s celkovými aktivy do 10 mld. EUR a menších méně významných bank s celkovými aktivy do 1 mld. EUR se minimální složka poplatku snižuje na polovinu.

Článek 7 nařízení o poplatcích stanoví, že následující změny v situaci jednotlivých bank vyžadují úpravu příslušného poplatku za dohled: i) změna statusu dohledu dohlíženého subjektu, tzn. u subjektu došlo ke změně klasifikace z významného na méně významný či naopak, ii) bylo vydáno povolení k činnosti nového dohlíženého subjektu nebo iii) došlo k odnětí stávajícího povolení. Díky přechodu na následnou fakturaci je většina změn souvisejících s článkem 7, ke kterým dochází v průběhu roku, zahrnuta do standardních výpočtů poplatku. V důsledku toho nová rozhodnutí ECB o poplatcích za dohled v roce 2022 činila pouze 37 690 EUR a jsou zahrnuta do ročních poplatků za dohled, které mají být fakturovány za období placení poplatku 2022.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány o užitečné, praktické informace, a to ve všech úředních jazycích EU.

6.4 Další výnosy související s úkoly bankovního dohledu

ECB je oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí v případě, že jsou předchozí rozhodnutí o sankcích pozměněna nebo zrušena. Namísto toho jsou související částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty ECB. V roce 2022 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 12,2 mil. EUR.

7 Právní nástroje přijaté ECB

ECB přijala právní nástroje, které zahrnují nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny ve vztahu k vnitrostátním příslušným orgánům (jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci nařízení o SSM a článku 22 nařízení o rámci SSM). V této části jsou uvedeny právní nástroje týkající se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2022 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a na portále EUR-Lex. Obsahují právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM a jiné relevantní právní nástroje.

7.1 Nařízení ECB

ECB/2022/14
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2022/504 ze dne 25. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/445 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (ECB/2016/4) (ECB/2002/14) (Úř. věst. L 102, 30.3.2022, s. 11)

7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2022/2
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/134 ze dne 19. ledna 2022, kterým se stanoví jednotná pravidla pro předávání informací v oblasti dohledu Evropskou centrální bankou orgánům a subjektům pro účely plnění úkolů, které jsou jí svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (ECB/2022/2) (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 275)

ECB/2002/6
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/368 ze dne 18. února 2022, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/2218 o postupu při vyloučení předpokladu, že zaměstnanci mají podstatný vliv na rizikový profil dohlížené úvěrové instituce (ECB/2022/6) (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 117)

ECB/2022/7
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/514 ze dne 1. března 2022 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2021 (ECB/2002/7) (Úř. věst. L 103, 31.3.2022, s. 14)

ECB/2022/12
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2022/508 ze dne 25. března 2022, kterými se mění obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2017/697 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím (ECB/2017/9) (ECB/2002/12) (Úř. věst. L 102, 30.3.2022, s. 34)

ECB/2022/13
Doporučení Evropské centrální banky ze dne 25. března 2022, kterým se mění doporučení ECB/2017/10 o společných specifikacích pro uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím (ECB/2002/13) (Úř. věst. C 142, 30.3.2022, s. 1)

ECB/2022/33
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/1981 ze dne 10. října 2022 o využívání služeb Evropského systému centrálních bank příslušnými orgány (ECB/2022/33) (Úř. věst. L 272, 20.10.2022, s. 22)

ECB/2022/34
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/1982 ze dne 10. října 2022 o využívání služeb Evropského systému centrálních bank příslušnými orgány a spolupracujícími orgány a o změně rozhodnutí ECB/2013/1 (ECB/2022/34) (Úř. věst. L 272, 20.10.2022, s. 29)