Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

V roce 2021 jsme nadále čelili dopadům pandemie koronaviru (COVID-19) na naše ekonomiky a životy. Přijetí rázných a koordinovaných opatření v reakci na pandemickou krizi spolu s urychlením vakcinace vedlo v průběhu roku k prudkému tempu zotavení. Hospodářský výkon eurozóny se tak koncem roku 2021 vrátil na úroveň před pandemií.

Na rozdíl od předešlých krizí se bankovní sektor nacházel v silné finanční pozici, a mohl tak ekonomiku podpořit a přispět k intenzivnější reakci naší politiky. Díky opatřením bankovního dohledu ECB bylo zajištěno, aby banky mohly hladce přenášet do ekonomiky naše měnověpolitická opatření zaměřená na zachování příznivých podmínek financování ve všech jejích sektorech. Odhaduje se, že opatření měnové politiky a bankovního dohledu zachránila více než milion pracovních míst.

Navzdory nezvykle rychlému zotavení se však nyní musíme připravit na náročné úkoly spjaté s pokrizovým obdobím. Celkový dopad pandemie se bude projevovat jen postupně. A jak bude v některých sektorech zranitelnějších v důsledku pandemie vycházet najevo skutečné finanční zdraví podniků, mohlo by dojít k ovlivnění kvality aktiv. Evropský bankovní dohled proto bedlivě sleduje nárůst úvěrových rizik.

Pandemie také vedla k zásadnějším změnám prostředí, v němž banky působí. Zrychlil se proces digitalizace a stále naléhavější je otázka řešení změny klimatu. Vlivem dlouhodobých problémů spojených s nízkou ziskovostí a nadbytečnými kapacitami nemusí být některé banky dostatečně schopny se v rámci digitální a ekologické transformace adaptovat a zůstat konkurenceschopné. Je tedy nezbytné reagovat ve dvou krocích.

Prvním je, aby banky zlepšily svou hospodárnost a přeorientovaly své obchodní modely na odolnost a vytváření dlouhodobějších hodnot. Tento krok zahrnuje dosažení dalšího pokroku v rámci začleňování klimatických a environmentálních rizik do stávajících strategií bank a jejich procesů řízení rizika. Ke splnění našich očekávání v této oblasti dohledu mají banky ještě daleko.

Druhým krokem je dokončení bankovní unie. Robustnější, integrovanější a diverzifikovanější finanční sektor by umožnil využít značný zdroj evropských soukromých investic, které jsou potřeba k urychlení digitální a ekologické transformace.

Pevně věřím, že toho lze dosáhnout. Stejně, jako bankovní sektor přispěl k úspěšnému řešení této krize, může také pomoci naši ekonomiku připravit na ekologičtější a digitálnější budoucnost.

Úvodní rozhovor s předsedou Rady dohledu Andreou Enriou

Jaký byl rok 2021 pro bankovní dohled ECB?

Také v roce 2021 pandemie přede všechny stavěla náročné úkoly, orgány dohledu nevyjímaje. Provozní odolnost, kterou ECB jako instituce prokázala během pandemie, na mě dělá velký dojem. Ačkoli jsme stále nemohli provádět tolik kontrol na místě, kolik bychom bývali chtěli, náš dohled byl nadále účinný. Také četnost naší spolupráce s bankami nedoznala prakticky žádných změn, i když byla prováděna většinou na dálku. V rámci Rady dohledu jsme vedli plodné diskuse a u většiny záležitostí jsme byli schopni snadno dosáhnout shody. I přes potíže, které pandemie přinesla, jsme dokázali zvýšit spolupráci a činnost v týmech napříč organizačními složkami, a to v rámci ECB, evropského bankovního dohledu a také mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány. Rád bych však své kolegy opět potkával osobně a obnovil návštěvy vnitrostátních orgánů dohledu, setkání tváří v tvář s bankéři a kontroly na místě.

S tím, jak se v průběhu roku 2021 snižovala nejistota ohledně budoucnosti a makroekonomický výhled se zlepšoval, jsme zrušili většinu mimořádných opatření, která jsme zavedli, abychom bankám umožnili vyrovnat se s okamžitým dopadem krize. Dále jsme znovuzahájili pravidelný proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) poté, co jsme v roce 2020 přijali pragmatický přístup a zaměřili se na náročné úkoly spojené s pandemií. Poprvé jsme se podívali na klimatická rizika strukturovaně, když jsme zmapovali, nakolik se postupy bank stále odchylují od našich očekávání v oblasti dohledu. Dále jsme po pěti letech intenzivní práce dokončili náš cílený přezkum interních modelů, což představuje mezník na cestě k obnově spolehlivosti a konzistentnosti ve využívání interních modelů pro regulatorní účely. Právě v roce 2021 jsme také převzali dohled nad systémovými investičními podniky v zemích účastnících se bankovní unie. Naši dohledovou činnost vždy doprovázelo úsilí jasně sdělovat bankám a dalším účastníkům trhu naše očekávání s cílem zvyšovat transparentnost našich politik a informovat o pokroku dosaženém v oblasti plnění našich dohledových cílů. A v neposlední řadě jsme otestovali inovativní proces stanovování priorit dohledové činnosti, který by měl našim týmům umožnit, aby se více zaměřily na klíčová rizika a méně času trávily plněním zatěžujících byrokratických úkolů.

Pandemie trvá již dva roky. Jak si podle vašeho názoru banky v tomto období vedly?

Od vypuknutí pandemie vykazují evropské banky celkově vysokou odolnost. Mám za to, že se jedná o výsledek reforem po finanční krizi, našeho dlouhodobého úsilí o posílení základního kapitálu bank, kvality jejich aktiv a rezerv v oblasti likvidity a pohotového zavedení mimořádných opatření veřejné podpory. Po celé toto období zůstávala kapitálová přiměřenost bank odolná. Banky byly schopny nadále poskytovat úvěry domácnostem, malým podnikům a korporacím. Prozatím neexistují žádné jasné poznatky o zhoršování kvality aktiv.

Ačkoli jsou makroekonomické projekce pro eurozónu obecně příznivé, stále existuje nejistota, jak se pandemie bude vyvíjet dále. Zejména v některých sektorech zranitelnějších v důsledku pandemie se objevují známky latentního úvěrového rizika. Narušení dodavatelského řetězce nadto tlumí obchod a celkovou hospodářskou aktivitu. Ve finančním systému je také v rostoucí míře využívána finanční páka, a protože jí jsou některé naše banky vystaveny, musíme této otázce nadále věnovat zvýšenou pozornost. Úpravy úrokových sazeb a úvěrových rozpětí na cestě k oživení by mohly pro mnohé banky zvýšit úvěrové riziko a také poškodit ty věřitele, kteří mají obzvláště velkou expozici vůči nebankovním finančním institucím využívajícím vysoký pákový efekt. Tato skutečnost si zasluhuje velkou pozornost.

Celkově bych však řekl, že evropské banky tváří v tvář velice závažné krizi prokázaly svou odolnost a nacházejí se v mnohem lepším stavu než po krizi v roce 2008.

Jaké jsou podle vás ty nejnáročnější úkoly, které stojí před evropskými bankami? Mají krizi COVID-19 převážně již za sebou?

Naštěstí se makroekonomický výhled v roce 2021 zlepšil a my již neočekáváme vlnu úvěrů se selháním, které jsme se obávali na začátku pandemie. Přesto by se banky měly nadále mít na pozoru. Pozitivní vývoj v roce 2021 banky přiměl, aby tvorbu rezerv oproti maximální úrovni v roce 2020 výrazně snížily. Hodnocení úrovně rizika však zůstává náročným úkolem a výhled stále signalizuje latentní úvěrové riziko. Podíl nevýkonných úvěrů se v roce 2021 nesnížil. Pokud jde o ubytovací a stravovací služby a také leteckou dopravu a cestovní ruch, objem nevýkonných úvěrů se během roku nadále výrazně zvyšoval. Budeme tedy banky i nadále vést k tomu, aby aktivně řešily úvěrová rizika a pozorně sledovaly potenciální významné zhoršení kvality aktiv ve svém úvěrovém portfoliu.

Některé banky navíc zvýšily své expozice vůči korporátním protistranám využívajícím vysoký pákový efekt nad rámec očekávání v oblasti dohledu, která jsme jim dříve sdělili, a určité banky mají nepřímou expozici vůči pákovému efektu prostřednictvím hedgeových fondů a dalších nebankovních finančních institucí. Tyto banky jsou obzvláště vystaveny náhlým úpravám úrokových sazeb a úvěrových rozpětí, ke kterým by mohlo dojít, pokud bude ukončování nízkých úrokových sazeb méně hladké. V tom případě bychom mohli být svědky značných úprav cen aktiv a spreadů, nákladného procesu snižování zadluženosti a neočekávaných cest přímé i nepřímé finanční nákazy.

Navíc příliš mnoho evropských bank stále zápasí s nízkou ziskovostí a těžkopádnými nákladovými strukturami – celkový vývoj poměru mezi náklady a výnosy od roku 2015 ukazuje na přetrvávající problém nízké efektivity evropského bankovního sektoru.

Na druhou stranu několik bank zahájilo v poslední době komplexní programy optimalizace nákladů za využití technologií, ačkoli toto úsilí bude vyžadovat čas, než se projeví zlepšenými ukazateli ziskovostí a nákladové efektivity. Naléhavě jsme banky vyzývali, aby své obchodní modely přeorientovaly směrem k tvorbě dlouhodobé hodnoty, protože výrazná schopnost stabilně vytvářet příjmy je v náročném podnikatelském prostředí první obrannou linií. Udržitelnost obchodních modelů bank je nadále jednou z našich priorit v oblasti dohledu. V roce 2021 jsme zahájili řadu kontrol obchodních modelů a ziskovosti a pokračovat budou po celý rok 2022.

Zastavme se nyní u digitalizace v bankovním a nebankovním sektoru. Jak se banky vypořádávají se zvýšenou konkurencí, kterou digitalizace přináší, na jedné straně a nárůstem poptávky klientů po digitálních produktech na straně druhé?

Digitální transformace během pandemie zrychlila a trvale mění konkurenční prostředí. Někteří na tom vydělají, jiní tratí a nejinak tomu bude i v bankovním sektoru. Klíčovými předpoklady úspěchu se ukázaly být efektivní strategické řízení, objem a kvalita investic do IT a rozhodné kroky ke zlepšení nákladové efektivity. Konkrétně banky, které v oblasti digitalizace uspěly, investovaly do modernizace svých IT infrastruktur a optimalizace procesů a zjednodušily a digitalizovaly řadu vnitřních postupů.

Používání nových technologií zároveň přináší nové náročné úkoly nejen pro banky, ale také pro orgány dohledu a regulační orgány. Banky jsou ve stále větší míře vystaveny rizikům v oblasti IT a kybernetickým rizikům. Má-li mít ECB jasnou představu o těchto rizicích, potřebujeme také pracovníky dohledu, kteří jsou v této oblasti plně proškolení. A ve stejném duchu by měla digitální transformace pokračovat v rámci celého dohledu: v roce 2021 jsme nadále zaváděli celou řadu nástrojů dohledové technologie s cílem zvýšit efektivitu a účinnost úsilí orgánů dohledu napříč bankovní unií.

V roce 2021 vystoupila do popředí klimatická a environmentální rizika. Domníváte se, že jsou evropské banky připraveny vypořádat se s očekávaným nárůstem těchto rizik?

V roce 2021 dosáhla ECB značného pokroku při motivování bank, aby řídily klimatická rizika aktivněji. Požádali jsme je, aby provedly vlastní hodnocení připravenosti na řešení těchto rizik, a jejich odpovědi jsme porovnali. Svá zjištění jsme s bankami projednali v rámci našeho průběžného dohledu a zveřejnili jsme zprávu, která popisuje některé osvědčené postupy, jež jsme při tom označili. Špatná zpráva je, že podle odhadů bank bylo 90 % jejich postupů v souladu s našimi očekáváními v oblasti dohledu jen částečně nebo s nimi v souladu nebylo vůbec.

Banky však začaly klimatická a environmentální rizika promítat do svých stávajících struktur a zhruba polovina z nich odpovídajícím způsobem upravuje svůj systém správy a řízení. V roce 2022 budeme ve svém úsilí v oblasti klimatických a environmentálních rizik pokračovat provedením specializovaného tematického přezkumu v rámci procesu SREP a zátěžového testu z hlediska klimatických rizik. Půjde o příležitost získat nové poznatky jak pro nás jako orgán dohledu, tak pro banky a budou tak položeny základy pro začlenění klimatických a environmentálních rizik do naší metodiky SREP strukturovanějším způsobem.

Zmínil jste, že ECB podniká další kroky ke zvýšení své transparentnosti. Jakého pokroku jste v roce 2021 dosáhli?

Bankovní dohled ECB byl vždy odhodlán tento cíl plnit a v roce 2021 jsme zvýšili transparentnost našich dohledových metod a výstupů několika způsoby.

V souvislosti se zátěžovými testy v roce 2021 jsme učinili dva velké kroky ke zvýšení transparentnosti. Poprvé jsme zveřejnili individuální výsledky zátěžového testu na vysoké úrovni za banky, které nebyly součástí celounijního zátěžového testu orgánu EBA, a také výsledky bank podle skupin, pokud jde o očekávání v rámci 2. pilíře. Doufáme, že tyto další poskytnuté podrobnosti o nové metodice pro očekávání v rámci 2. pilíře přispějí k tomu, aby bylo využívání výsledků zátěžových testů v rámci SREP lépe chápáno.

Dále jsme také poskytli více podrobností o tom, jak stanovujeme priority dohledu na příští tři roky. Jasně jsme rozvrhli naši mapu rizik do budoucna a každé zjištěné zranitelné místo jsme vztáhli ke konkrétní prioritě dohledu. Tím se také řídí alokace zdrojů bankovního dohledu ECB jako celku pro toto období.

Snažili jsme se také zlepšit transparentnost naší činnosti v oblasti klimatických a environmentálních rizik zveřejněním výsledků srovnání připravenosti bank, které jsem dříve zmínil, a poskytnutím osvědčených postupů celému sektoru. Má to význam zejména v případě rizikové kategorie, jež je stále v plenkách a u níž bude velmi brzy třeba výrazného pokroku.

Dále jsme také revidovali své všeobecné zásady hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti. Vedle zavedení konceptu individuální odpovědnosti jsme se zaměřili na odbornost členů představenstev anebo dozorčích rad v oblasti klimatických a environmentálních rizik a zdůraznili význam rozmanitosti ve složení uvedených orgánů – včetně rozmanitosti genderové.

V neposlední řadě jsme přepracovali internetové stránky bankovního dohledu ECB, abychom veřejnosti a bankám usnadnili jejich procházení. Mimo jiné je zde zjednodušený portál pro banky a zdokonalená platforma pro whistleblowing.

Celkově mám z pokroku dosaženého v roce 2021 velkou radost, zejména když uvážíme, že jsme se potýkali s bezprecedentní krizí a při tom pracovali většinou na dálku.

1 Bankovní dohled v roce 2021

1.1 Dohlížené banky v roce 2021: plnění úkolů a hlavní rizika

1.1.1 Celková odolnost bankovního sektoru

Významné instituce měly na začátku krize COVID-19 silné kapitálové pozice, které si v roce 2021 udržely

Významné instituce pod evropským bankovním dohledem vstoupily do koronavirové krize (COVID-19) se silnými kapitálovými pozicemi. Po mírném poklesu v prvním čtvrtletí roku 2020 dosáhl celkový poměr kmenového kapitálu tier 1 (dále též „CET1“) ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 hodnoty 15,6 % a v roce 2021 se na této úrovni stabilizoval (graf 1). Odolnost bank během krize lze přičíst několika faktorům, zejména opatřením veřejné podpory, která byla zavedena s cílem chránit platební schopnost klientů a usnadnit přístup k úvěrům, dále výrazně akomodační reakci měnové politiky a včasným dohledovým a regulatorním opatřením přijatým v reakci na krizi. V březnu 2020 navíc bankovní dohled ECB bankám doporučil, aby nerozdělovaly dividendy ani zpětně neodkupovaly akcie, a poté v prosinci 2020, aby toto rozdělování omezily. Díky tomu mohly banky v prostředí poměrné nejistoty ohledně rozsahu potenciálních úvěrových ztrát posílit svou kapitálovou základnu. V červnu 2021, kdy makroekonomické prognózy ukazovaly na hospodářské oživení a menší nejistotu, ECB rozhodla, že své doporučení neprodlouží na období po září 2021. Namísto toho se orgány dohledu vrátily k předpandemické praxi hodnotit plány každé banky týkající se kapitálu a rozdělování dividend v rámci pravidelného dohledového dialogu. Od bank se očekává, že při rozhodování o dividendách a zpětném odkupu akcií zůstanou obezřetné a pečlivě zváží své střednědobé kapitálové projekce a udržitelnost svých obchodních modelů.

Graf 1

Kapitálová přiměřenost významných institucí (přechodná definice)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“) (proměnlivý vzorek).

Souhrnný pákový poměr vykazoval během pandemie podobný vývoj: po růstu z 5,3 % ve druhém čtvrtletí roku 2020 se ve třetím čtvrtletí roku 2021 stabilizoval na úrovni 5,9 %. Banky se v červnu 2021 přiměřeným způsobem připravily na uplatnění požadavku na pákový poměr. V roce 2022 bude navíc k určení bank, u nichž mohou být nezbytná kvalitativní opatření nebo požadavky v rámci 2. pilíře na pákový poměr, uplatněna nově vypracovaná metodika hodnocení rizika nadměrného využívání finanční páky; jejím cílem je zachytit podmíněnou finanční páku vyplývající z rozsáhlého využívání derivátů, cenných papírů pro financování transakcí, podrozvahových položek nebo regulatorní arbitráže. To vytváření nadměrné finanční páky dále omezí, a tím přispěje k odolnosti bankovního systému eurozóny. Rizika pro kapitálovou přiměřenost však přetrvávají a banky by neměly podceňovat hrozící možnost, že s tím, jak budou ukončována podpůrná opatření, mohou mít dodatečné ztráty stále dopad na vývoj jejich kapitálu.

Graf 2

Pákový poměr významných institucí

(v %)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

Mimořádná podpůrná opatření související s COVID-19 pomohla zabránit prudkému nárůstu úvěrů se selháním, ale plný dopad pandemie se může projevit až ve střednědobém horizontu

ECB nadále podporovala odolnost bank tím, že kriticky hodnotila jejich celkovou schopnost ozdravení, tj. do jaké míry se mohou banky při velké zátěži vzchopit uplatněním variant ozdravných postupů uvedených v jejich ozdravných plánech.[1]

Banky podporovaly poskytování úvěrů klientům během celé krize a zatím to nemělo na kvalitu aktiv významný dopad. Celkový pozitivní trend projevující se v kvalitě aktiv (graf 3) byl způsoben několika faktory, včetně pokračujícího snižování dřívějších úvěrů se selháním (dále též „NPL“) ze strany bank s vysokým podílem takových úvěrů a nárůstu úvěrů podporovaných státními zárukami a dalšími opatřeními na podporu dlužníků. V tomto ohledu pomohla řada mimořádných podpůrných opatření zavedených v souvislosti s COVID-19 s cílem uvolnit podmínky financování a podpořit domácnosti a malé i velké podniky v letech 2020 a 2021 zabránit prudkému nárůstu úpadků a úvěrů se selháním. Bankovní dohled ECB je však stále znepokojen kvalitou aktiv bank ve střednědobém horizontu, neboť plný dopad pandemie se může projevit až poté, co bude většina mimořádných opatření veřejné podpory ukončena. Objem úvěrů klasifikovaných jako nevýkonné (stupeň 2) zůstává vyšší než před pandemií a úvěry, které těžily z podpůrných opatření v souvislosti s COVID-19, mají mírně vyšší rizikový profil. Výrazný nárůst míry zadlužení v různých segmentech ekonomiky by se navíc mohl projevit vyššími riziky platební schopnosti, zejména v hospodářských odvětvích nebo zemích, na které měla pandemie vážnější dopad. V této souvislosti ECB v rámci své dohledové činnosti v oblasti úvěrového rizika v roce 2021 zdůraznila potřebu důsledného zaměření na důkladné postupy řízení úvěrového rizika.[2]

Graf 3

Vývoj úvěrů se selháním u významných institucí (úvěry celkem)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

I přes náročné úkoly v oblasti kontinuity provozu je dopad pandemie na operační riziko zatím omezený

I přes mimořádně náročné úkoly v oblasti provozní odolnosti a kontinuity provozu, kterým banky čelily od vypuknutí pandemie, byl objem ztrát vyplývajících z naplnění operačních rizik v souvislosti s pandemií v roce 2021 podstatně nižší než v roce 2020. To odpovídá očekáváním, že ke ztrátám následkem operačního rizika souvisejícím s COVID-19 by mělo docházet především v počátečních fázích pandemie, neboť tyto ztráty zahrnují významné prvky jednorázového charakteru.[3]

Po počáteční aktivaci plánů kontinuity provozu v reakci na pandemii se modely práce na dálku od léta 2020 stabilizovaly, přičemž v roce 2021 pracovalo z domova 40 % až 50 % pracovníků významných institucí (graf 4).

V první polovině roku 2021 došlo k mírnému nárůstu významných kybernetických incidentů oznámených Evropské centrální bance, a to o 9,8 %, ale dopad na dostupnost IT systémů a výše ztrát způsobených těmito útoky byly velmi omezené.[4]

Graf 4

Práce na dálku ve významných institucích

(procento pracovní síly pracující na dálku)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje zahrnují konzistentní vzorek významných institucí, které během sledovaného období vykazovaly všechny datové body.

Operační a IT rizika nicméně zůstávají vysoká v důsledku pokračující existence náročných úkolů, kterým banky a jejich poskytovatelé služeb po celém světě čelí. V důsledku pandemie se zvýšily hrozby pro kybernetickou bezpečnost, náročné úkoly v oblasti řízení změn a závislost na IT infrastrukturách a na poskytovatelích IT služeb. Je nezbytně nutné, aby banky řádně řídily související rizika s cílem zajistit plynulé poskytování finančních služeb.

I přes určitá zlepšení zůstává několik strukturálních slabin souvisejících s řídicími orgány bank a vnitřními kontrolními funkcemi

Zároveň ECB nadále zdůrazňuje, že je nezbytné, aby dohlížené banky zdokonalovaly své rámce pro správu a řízení. Krize COVID-19 ukázala, jak je důležité mít důkladné mechanismy správy a řízení, vnitřní kontrolní funkce a schopnosti agregovat údaje. Ačkoli byla pozorována určitá zlepšení, přetrvává několik strukturálních slabin.

Banky dosáhly určitého pokroku ve složení svých řídicích orgánů, například jmenováním většího počtu formálně nezávislých členů představenstev anebo dozorčích rad a postupným zvyšováním jejich dovedností. Přetrvávají však některé slabiny, zejména i) nízká míra zapojení řídicího orgánu do jeho funkce dohledu a jeho omezená schopnost vznést námitky proti strategickým rozhodnutím v oblastech nejvíce postižených krizí COVID-19; ii) nedostatečné odborné znalosti v oblasti bankovnictví a řízení rizik nevýkonných členů představenstva v několika bankách; iii) absence politiky pro rozmanitost a nedostatečná podpora rozmanitosti v některých bankách, což omezuje kolektivní vhodnost členů představenstva anebo dozorčí rady; iv) nízký podíl nezávislých členů představenstva anebo dozorčí rady v některých bankách, což dále omezuje schopnost řídicího orgánu v jeho dohledové funkci konstruktivním způsobem oponovat výkonným ředitelům.

Krize COVID-19 také prohloubila předkrizové slabiny v několika oblastech správy a řízení a řízení rizik. Zaprvé, shromažďování údajů a podávání zpráv stále vykazuje nedostatky v důsledku roztříštěného a neharmonizovaného IT prostředí, nedostatku automatizace, rozsáhlého využívání manuálních kontrol a nedostatků v oblasti správy údajů (např. nedostatečné nezávislé ověřování kvality údajů). To ztěžuje rozhodovací procesy bank. Zadruhé, několik bank stále musí dále zlepšovat své vnitřní kontrolní funkce, zejména s cílem řešit nízký počet zaměstnanců, nedostatečné postavení této funkční složky a nedostatky v procesech (např. programy pro monitorování dodržování předpisů a definice ochoty banky podstupovat riziko).

Měnové a obezřetnostní politiky výrazně podpořily růst dostupné likvidity a financování významných institucí v průběhu celého roku 2021

Podmínky likvidity a financování významných institucí se nadále zlepšovaly, k čemuž z velké části přispěla opatření měnové politiky. Bankám bylo umožněno fungovat do konce roku 2021 pod obecnou minimální úrovní ukazatele krytí likvidity (dále též „LCR“) ve výši 100 %.[5] Přesto likviditní pozice nadále vykazovaly vzestupný trend, přičemž ve třetím čtvrtletí roku 2021 dosáhl LCR úrovně 173,8 %, což byla nejvyšší úroveň zaznamenaná od počátku evropského bankovního dohledu (graf 5). To lze vysvětlit v prvé řadě velkým využíváním cílených dlouhodobějších refinančních operací (dále též „TLTRO“) ze strany bank, protože jim umožnilo získat finanční prostředky a vytvářet si hotovostní rezervy, aniž by zatížily svá vysoce kvalitní likvidní aktiva. Celková hodnota využití TLTRO v září 2021 dosáhla 2,2 bil. EUR, což představovalo přibližně polovinu současné přebytečné likvidity v Eurosystému.

Graf 5

Vývoj rezervy v oblasti likvidity, čistého odtoku likvidity a LCR

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

Podobně jako LCR také ukazatel čistého stabilního financování (dále též „NSFR“) od druhé poloviny roku 2020 vytrvale rostl a v září 2021 dosáhl svého maxima ve výši 129,3 % (graf 6). Jako závazný minimální požadavek začal být 28. června 2021 uplatňován požadavek na NSFR v průběžné výši 100 %. I když obecně musí banky NSFR dodržovat na konsolidované i individuální úrovni, ECB v roce 2021 udělila některým bankám výjimky z plnění podmínek na individuální úrovni, pokud byly plněny podmínky stanovené nařízením a zejména pokud bylo řádně prováděno řízení rizika likvidity.

Graf 6

Vývoj dostupných zdrojů stabilního financování, požadovaných zdrojů stabilního financování a NSFR

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

Celkové tržní podmínky pro banky v eurozóně se od druhé poloviny roku 2020 dále zmírňují po výjimečné intervenci vlád a centrálních bank, která vedla k nižší volatilitě, užším úvěrovým rozpětím a rostoucím akciovým trhům. V důsledku toho poklesly široké ukazatele tržního rizika, jako je rizikový potenciál a rizikově vážená aktiva (dále též „RWA“). V této souvislosti byla za priority dohledu pro období 2022–2024 stanovena potenciální tržní rizika, spojená především s úvěrovým rizikem protistrany a šoky úrokových sazeb a úvěrových rozpětí.

1.1.2 Celková výkonnost bank pod evropským bankovním dohledem

Oživení ziskovosti bank v roce 2021 bylo způsobeno především menším snížením hodnoty v souvislosti s tím, jak se ekonomika zotavovala z pandemie

Po dosažení minima v roce 2020, když pandemie vrcholila, se v roce 2021 ziskovost významných institucí pod evropským bankovním dohledem obnovila. Celkový anualizovaný poměr kapitálové návratnosti bank vzrostl na 7,2 % (graf 7), což je nejvyšší úroveň za několik let, ale stále pod úrovní průměrné ceny akcií bank. Tento nárůst byl způsoben především cyklickým poklesem úrovně toků znehodnocení, které se oproti předchozímu roku snížily více než o polovinu. Vzhledem k nebývalé nejistotě spojené s dopadem pandemie musely banky v roce 2020 vytvářet značné opatrnostní rezervy. V roce 2021 se tato praxe zastavila, a v některých případech se kvůli hospodářskému oživení pozorovanému v průběhu roku dokonce obrátila.

Graf 7

Úhrnný poměr kapitálové návratnosti významných institucí rozčleněný podle zdroje výnosu/nákladu

(v % vlastního kapitálu)

Zdroj: Dohledová statistika ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

Hospodářské oživení mělo pozitivní vliv také na výnosy před snížením hodnoty, tvorbou rezerv a zdaněním, které se zotavily na úroveň před pandemií. Důvodem byl především růst výnosů bank z obchodních a investičních aktivit a růst jejich čistých výnosů z poplatků a provizí, přičemž klíčovou roli hrály poplatky související se správou aktiv. Naopak čisté úrokové výnosy zůstaly utlumené a nedosahovaly úrovně před pandemií v důsledku přetrvávajícího tlaku na marže bankovních úvěrů. Celkově se bankám podařilo zvýšit čistý provozní výnos o 15 % (graf 8). Tento nárůst zisku byl zásadní pro zlepšení nákladové efektivnosti bank, přičemž poměr mezi náklady a výnosy klesl v roce 2021 více než o 2 procentní body na 63,5 %.

Graf 8

Poměry mezi náklady a výnosy a indexované složky u významných institucí

(v %)

Zdroj: Dohledová statistika ECB.
Poznámka: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek).

Výnosy z obchodování kladně přispěly k ziskovosti bank pod evropským bankovním dohledem a vrcholu dosáhly v první polovině roku 2021, zejména v případě globálních systémově významných bank (dále též „G-SIB“) (graf 9). Bankám se také podařilo výrazně zvýšit čisté výnosy z poplatků a provizí, přičemž poplatky spojené se správou aktiv těžily z vysokých cen aktiv.

Graf 9

Toky výnosů z obchodování a investic[6] podle vybraných obchodních modelů

(čtvrtletní toky v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vzorek „průměru SSM“ zahrnuje všechny významné instituce na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu (proměnlivý vzorek); grafy „G-SIB“, „univerzální a investiční banka“ a „ostatní“ představují dílčí vzorek s příslušnými obchodními modely.

Na straně nákladů se správní náklady a odpisy zvýšily o 3,3 %, a to především v důsledku vyšších nákladů na zaměstnance a nákladů spojených s informačními technologiemi. Banky si však zachovaly své širší strategické cíle snížit náklady a investovat do informačnětechnologických a digitálních iniciativ. Tyto strategie s sebou nesou významné náklady, které je třeba vynaložit předem, ale banky očekávají, že tato transformace se vyplatí ve střednědobém horizontu. Dále vzhledem k tomu, že klienti zvýšili v důsledku pandemie využívání digitálních kanálů, by banky mohly být schopny dále snižovat nadměrnou kapacitu a dosáhnout efektivnějších nákladových struktur, a tím ještě více zlepšit svoji nákladovou efektivnost.

Fúze a akvizice bank, obecně považované za nejodvážnější typ konsolidace s nejvyšší úrovní změn, působí zřejmě jako katalyzátor zvýšení efektivity sektoru a návratu k udržitelnější úrovni ziskovosti.[7] Zdá se, že se během posledních dvou let zvýšila dynamika aktivity v oblasti fúzí a akvizic. Banky se především aktivněji účastnily cílených konsolidací na úrovni linie podnikání. V oblasti správy aktiv, obchodování s cennými papíry, služeb úschovy a platebních technologií své aktivity některé instituce rozšiřují nebo diverzifikují, zatímco jiné je omezují za účelem přesunu zdrojů.

Graf 10

Celková aktiva cílových bank a počet fúzí a akvizic v eurozóně

Zdroj: Výpočty ECB na základě databází Dealogic a Orbis BankFocus.
Poznámky: Vzorek obsahuje transakce v oblasti fúzí a akvizic, které zahrnují významné a méně významné instituce v eurozóně, s výjimkou některých soukromých transakcí a transakcí mezi malými bankami, jež nebyly v databázi Dealogic vykázány. Ze vzorku byly vyňaty transakce spojené s řešením krizí bank či s fúzemi v tísni. Transakce se vykazují podle roku, v němž byly oznámeny.

Plnohodnotné bankovní fúze a akvizice mají stále převážně vnitrostátní charakter, ale některé cílenější transakce vykazují přeshraniční rozměr a přispívají tak rovněž k finanční integraci v rámci EU. Dalším prostředkem, jak by banky mohly provádět přeshraniční integraci, je přezkum své přeshraniční organizační struktury. Zejména širší využívání poboček a volného poskytování služeb namísto dceřiných společností by mohlo být slibným přístupem k rozvoji přeshraničního podnikání v rámci bankovní unie a jednotného trhu.

Snaha o udržitelné zvyšování ziskovosti by také mohla vyústit v další konsolidační iniciativy, které by mohly vést k diverzifikovanějším zdrojům příjmů a vyšší efektivitě, pokud by byly doprovázeny jasným provozním nasměrováním a zdravou obchodní strategií. Tato strategická opatření však musí navrhnout a řídit samotné banky, přičemž jejich rady musí zajistit, aby byly uplatňovány spolehlivé řídicí postupy, které dokáží adekvátně označit, řídit a zmírňovat všechna podstatná rizika ohrožující provádění těchto konsolidačních činností. S cílem usnadnit plánování bank v tomto ohledu zveřejnila ECB v lednu 2021 všeobecné zásady týkající se postupu dohledu nad fúzemi a akvizicemi[8] v zájmu transparentnosti postupu ECB při posuzování transakcí v oblasti fúzí, aby banky věděly, co od svého orgánu dohledu očekávat.

Ziskovost méně významných institucí se v roce 2021 rovněž zlepšila, a to především v důsledku nižšího objemu snížení hodnoty

Podobně jako tomu bylo u významných institucí, vykázala v roce 2021 známky oživení také ziskovost méně významných institucí spadajících pod evropský bankovní dohled. Na konci září 2021 činil průměrný poměr kapitálové návratnosti 3,3 % oproti 1,7 % na konci roku 2020. Tento nárůst byl způsoben především menším snižováním hodnoty v porovnání s rokem 2020, kdy méně významné instituce musely vytvářet značný objem opravných položek, aby zabránily prudkému zhoršení úvěrového portfolia. Podobně jako významné instituce uvolnily v roce 2021 také některé méně významné instituce část ze svých dříve vytvořených rezerv, což pomohlo obnovit jejich ziskovost na úroveň před pandemií.

Méně významné instituce byly schopny kompenzovat tlak na své úvěrové marže posílením činností založených na poplatcích a provizích. Celkově se čistý provozní výnos méně významných institucí meziročně zvýšil o 9,7 %. Tento nárůst zdrojů příjmů méně významných institucí podpořil zlepšení jejich průměrného poměru mezi náklady a výnosy, který ze 70,3 % na konci roku 2020 poklesl na 66,7 % na konci září 2021. Na straně nákladů nebyly méně významné instituce schopny účinně snížit své správní náklady.

Box 1
Zátěžové testování v roce 2021

Stejně jako v předchozích letech i v roce 2021 se ECB podílela na přípravě a provádění celounijního zátěžového testu, který koordinoval Evropský orgán pro bankovnictví (dále též „EBA“). V rámci příprav se ECB podílela na navrhování metodiky zátěžového testu i základního a nepříznivého scénáře. Nepříznivý scénář vypracovala společně s Evropskou radou pro systémová rizika (dále též „ESRB“) a orgánem EBA a v úzké spolupráci s národními centrálními bankami a vnitrostátními příslušnými orgány. ECB také vypracovala oficiální srovnávací standardy úvěrového rizika pro celounijní zátěžový test. Tyto standardy poskytují bankám předpokládaný vývoj reakce parametrů úvěrového rizika (např. pravděpodobnosti selhání, míry přechodu nebo ztrátovosti ze selhání) s tím, že banky by je měly uplatňovat na portfolia, kde nejsou k dispozici vhodné modely úvěrového rizika.

Po zahájení zátěžového testu 29. ledna 2021 provedl bankovní dohled ECB u bank, které podléhají jeho přímému dohledu, proces kontroly kvality s cílem zajistit, aby banky správně používaly metodiku orgánu EBA. Z 50 bank, kterých se celounijní zátěžový test týkal, vykonává ECB přímý dohled nad 38 bankami; ty představují přibližně 70 % aktiv bankovního sektoru v eurozóně. Jednotlivé výsledky všech 50 zúčastněných bank spolu s podrobnými údaji o rozvahách a expozicích ke konci roku 2020 zveřejnil orgán EBA 30. července 2021.

Vedle celounijního testu provedla ECB svůj vlastní zátěžový test u 51 středně velkých bank pod jejím přímým dohledem, které nebyly zařazeny do testu EBA. ECB také poprvé zveřejnila jednotlivé výsledky těchto bank na vysoké úrovni.

Uvedených 38 bank v eurozóně, kterých se celounijní zátěžový test týkal, a 51 středně velkých bank v eurozóně pod dohledem ECB dohromady představuje o něco více než 75 % celkových bankovních aktiv v eurozóně.

Scénáře

Nepříznivý scénář zátěžového testu v roce 2021 předpokládal dlouhodobý dopad šoku COVID-19 v prostředí nižších úrokových sazeb po delší dobu. V tomto scénáři vede nejistota spojená s vývojem v souvislosti s pandemií k dlouhodobému hospodářskému poklesu charakterizovanému setrvalým poklesem HDP a výrazným růstem nezaměstnanosti. Úpadky podniků a omezování provozu mají nutně za následek značné úpravy ocenění aktiv, úvěrových rozpětí a nákladů na čerpání úvěrů. V neposlední řadě znatelně klesají ceny rezidenčních a zejména komerčních nemovitostí.

Výsledky[9]

V nepříznivém scénáři činil poslední poměr CET1 u 89 bank pod přímým dohledem ECB v průměru 9,9 %, což je o 5,2 procentního bodu méně než výchozí hodnota 15,1 %. U 38 bank testovaných orgánem EBA se průměrný poměr kapitálu CET1 snížil o 5 procentních bodů ze 14,7 % na 9,7 %. U 51 středně velkých bank testovaných pouze ECB byl vykázán průměrný úbytek kapitálu ve výši 6,8 procentního bodu na 11,3 % oproti výchozí hodnotě 18,1 %. Středně velké banky zaznamenaly za nepříznivého scénáře větší úbytek kapitálu, protože byly během tříletého horizontu více ovlivněny nižším čistým úrokovým výnosem, nižším čistým výnosem z poplatků a provizí a nižším výnosem z obchodování.

Celkově byly banky na začátku testu v roce 2021 v lepší kondici než na začátku předchozího celounijního zátěžového testu v roce 2018.[10] Příčinou bylo výrazné snížení provozních nákladů a významný pokles objemu úvěrů se selháním v mnoha zemích. Na systémové úrovni však byl úbytek kapitálu v roce 2021 vyšší. Je tomu tak proto, že nepříznivý scénář zátěžového testu v roce 2021 byl náročnější než scénář použitý v roce 2018.

Prvním klíčovým faktorem úbytku kapitálu bylo úvěrové riziko, neboť velký makroekonomický šok v nepříznivém scénáři vedl k významným úvěrovým ztrátám. Navíc i přes celkovou odolnost bankovního systému i za nepříznivých podmínek vedl zátěžový scénář k významným tržním ztrátám zejména největších bank v eurozóně, neboť ty jsou více vystaveny šokům, pokud jde o kapitál a úvěrová rozpětí. Třetí hlavní příčinou úbytku kapitálu byla omezená schopnost bank generovat výnosy za nepříznivých ekonomických podmínek, neboť banky čelily výraznému poklesu čistých úrokových výnosů, výnosů z obchodování a čistých výnosů z poplatků a provizí.

Začlenění zátěžového testu do pravidelné dohledové činnosti

Kvalitativní (tedy týkající se přesnosti a včasnosti podání bank) i kvantitativní (tedy týkající se úbytku kapitálu a odolnosti bank vůči nepříznivým tržním podmínkám) výsledky zátěžového testu posloužily jako vstupní údaje pro roční proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“). Kvantitativní dopad vyplývající z nepříznivého scénáře byl také klíčovým podkladem pro orgány dohledu při určení úrovně očekávání v rámci 2. pilíře (dále též „P2G“) prostřednictvím nového dvoustupňového přístupu s rozdělením do skupin. Podrobnosti o nové metodice P2G by měly přispět k tomu, aby bylo používání výsledků zátěžových testů v rámci SREP lépe chápáno.

1.2 Priority a projekty v oblasti dohledu v roce 2021

1.2.1 Priority dohledu pro rok 2021

V roce 2021 se priority dohledu ECB zaměřily na oblasti významně zasažené pandemií

V roce 2021 zaměřil bankovní dohled ECB svou dohledovou činnost především na následující čtyři prioritní oblasti významně zasažené pandemií COVID-19: řízení úvěrového rizika, kapitálovou sílu, udržitelnost obchodního modelu a správu a řízení. Činnost a projekty dohledu realizované během roku byly zacíleny na posílení odolnosti a postupů dohlížených bank se zvláštním zaměřením na ta zranitelná místa, která jsou v kontextu pandemie považována za vysoce důležitá.

Úvěrové riziko

Jedinečným rysem krize COVID-19 je skutečnost, že v situaci obrovského poklesu hospodářského výkonu úvěry se selháním nadále klesaly díky mimořádným politickým opatřením přijatým na podporu reálné ekonomiky. Tato nebývalá opatření zastřela úvěruschopnost dlužníků, a představovala tak náročný úkol z hlediska schopnosti bank řídit úvěrové riziko. V této souvislosti bankovní dohled ECB pokračoval v roce 2021 v posuzování přiměřenosti rámců bank pro řízení úvěrových rizik, jako tomu bylo v roce 2020. Cílem bylo posílit operační připravenost bank včas řešit situaci dlužníků v tísni a také jejich schopnost adekvátně rozpoznat, vyhodnocovat a zmírňovat potenciální zhoršení kvality aktiv dlužníků, zejména v sektorech zvláště zranitelných v důsledku pandemie. Iniciativy uskutečněné v roce 2021 za účelem dosažení tohoto cíle zahrnují hloubkové analýzy expozic bank vůči sektoru ubytování a pohostinství, specializované činnosti na místě a návazné činnosti společných týmů dohledu s bankami, u kterých byla zjištěna značná odchylka od očekávání v oblasti dohledu.

Kapitálová síla

V důsledku obav týkajících se zvýšeného úvěrového rizika je nutné, aby orgány dohledu hodnotily sílu kapitálových pozic významných institucí a označily zranitelná místa jednotlivých bank v počáteční fázi tak, aby v případě potřeby mohla být přijata včasná nápravná opatření. V roce 2021 bankovní dohled ECB přezkoumal postupy kapitálového plánování bank s cílem posoudit jejich schopnost připravovat realistické kapitálové prognózy zohledňující ekonomické nejistoty způsobené pandemií. Celounijní zátěžový test v roce 2021 umožnil hloubkové posouzení kapitálových pozic bank a ukázal, že bankovní sektor eurozóny zůstane odolný i v případě nepříznivého scénáře.

V červenci ECB rozhodla po září 2021 již nedoporučovat, aby všechny banky omezily dividendy. Plány každé banky týkající se kapitálu a rozdělování dividend mají místo toho být posuzovány v rámci pravidelného procesu dohledu. Od bank se očekává, že zůstanou při rozhodování o dividendách a zpětném odkupu akcií obezřetné a pečlivě zváží udržitelnost svého obchodního modelu a riziko dodatečných ztrát ovlivňující vývoj jejich kapitálu, jakmile skončí státní podpůrná opatření. V této fázi ECB nepředpokládá, že by svá obezřetnostní opatření ke zmírnění dopadů krize související s využíváním kapitálových rezerv bankami prodloužila nad rámec roku 2022.

Udržitelnost obchodních modelů

Ziskovost bank a udržitelnost jejich obchodních modelů byly v roce 2021 nadále pod tlakem vzhledem k hospodářské situaci charakterizované nízkými úrokovými sazbami, přebytečnými kapacitami a nízkou nákladovou efektivitou v evropském bankovním sektoru a rostoucí konkurenci nebankovních subjektů. Bankovní dohled ECB nadále posiloval své dohledové nástroje, které slouží k hodnocení obchodních strategií bank pro řešení těchto náročných úkolů i jejich schopnosti tyto strategie účinně provádět, se zvláštním zaměřením na strategie digitalizace. V této souvislosti vedly společné týmy dohledu strukturovaný dialog s řídicími orgány bank o dohledu nad jejich obchodními strategiemi. V neposlední řadě byly provedeny hloubkové analýzy jednotlivých bank a kontroly na místě s cílem prozkoumat faktory ziskovosti a slabiny.

Správa a řízení

Správné postupy v oblasti správy a řízení a spolehlivé vnitřní kontrolní mechanismy mají zásadní význam pro zmírňování rizik, kterým banky čelí za běžných okolností, a tím spíše v době krize. V roce 2021 vykonával bankovní dohled ECB několik činností dohledu v oblasti správy a řízení. Zaprvé prověřoval postupy bank pro reakci na krizi, kdy také posuzoval schopnost bank vyhotovit efektivní ozdravné plány a věrohodně prokázat svou celkovou schopnost ozdravení. Zadruhé navázal na tematický přezkum shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv a zahájil cílené přezkumy u konkrétních bank ve snaze podpořit vedení bank tak, aby mělo přístup k informacím o rizicích a kriticky hodnotilo jejich přesnost. V neposlední řadě pokračovaly obezřetnostní práce v oblasti rizika praní peněz a financování terorismu, mezi něž patřila aktualizace metodik dohledu pro SREP a kontroly na místě s cílem tato rizika zohlednit.

1.2.2 Řízení úvěrového rizika

Bankovní dohled ECB posoudil, jak banky dodržují očekávání v oblasti dohledu týkající se řízení úvěrového rizika, a zjištěnými nedostatky se následně zabývají společné týmy dohledu, které je řeší s příslušnými bankami

V době nejistoty, jako například během pandemie COVID-19, má řízení úvěrového rizika, a zejména přiměřené a včasné rozpoznání, klasifikace a měření úvěrového rizika, klíčový význam pro zajištění toho, aby banky byly schopny poskytovat dlužníkům v tísni proveditelná a rychlá řešení. Dne 4. prosince 2020 zaslala ECB výkonným ředitelům všech významných institucí dopis, v němž uvedla svá očekávání v oblasti dohledu v této souvislosti. Během roku 2021 bankovní dohled ECB vyhodnotil postupy bank v oblasti řízení rizik v porovnání s těmito očekáváními a dospěl k závěru, že 40 % významných institucí má výrazné nedostatky. Ty hlavní se týkají systémů včasného varování, klasifikace (včetně hodnocení úlevy a pravděpodobnosti nesplacení), postupů tvorby rezerv a v případě některých bank také postupů oceňování zajištění a finančních prognóz (graf 11). Zjištěné problémy jsou strukturální a relevantní jak v kontextu krize COVID-19, tak za normálních okolností. Zejména byly zjištěny a také budou muset být řešeny nedostatky u bank, u nichž v předchozích letech nedošlo k významné kumulaci úvěrového rizika. Společné týmy dohledu jsou v návaznosti na daná zjištění s bankami v kontaktu, pokud jde o uplatňování nápravných opatření.

Graf 11

Nedostatky v řízení úvěrového rizika významnými institucemi

(v % významných institucí)

Zdroj: ECB. Vzorek zahrnuje 108 významných institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu.
Poznámka: Graf zobrazuje pohled společných týmů dohledu na závažnost nedostatků v řízení úvěrového rizika významnými institucemi v souvislosti s očekáváními v oblasti dohledu, která jsou uvedena v dopise výkonným ředitelům ze dne 4. prosince 2020.

Box 2
Analýza zranitelných sektorů

Pandemie COVID-19 zvětšila zranitelná místa podniků v některých odvětvích. Bezprostřední dopad pandemického šoku byl do značné míry zmírněn rozsáhlými programy, které byly zřízeny na podporu menších podniků, zatímco větší podniky byly schopny jít na kapitálové trhy a odolat tak počátečnímu dopadu tohoto šoku. S tím, jak začínají být mimořádná podpůrná opatření ukončována, se však mohou některé podniky ocitnout pod finančním tlakem v důsledku splatnosti dluhu naakumulovaného během krize COVID-19. V případě některých odvětví přetrvávající problémy v dodavatelském řetězci zvyšují náklady a snižují likviditu a způsobují tak další nárůst úvěrového rizika. Expozice významných institucí vůči všem podnikatelským sektorům je popsána v grafu A.

Graf A

Expozice významných institucí vůči nefinančním podnikům podle ekonomických odvětví

(v % hrubé účetní hodnoty celkových úvěrů a záloh nefinančním podnikům)

Zdroj: Vykazování podle FINREP.
Poznámky: Ekonomická odvětví jsou založena na 1. úrovni klasifikaci NACE. „Ostatní sektory“ zahrnují ostatní činnosti, informační a komunikační činnosti, zdravotní a sociální péči, těžbu a dobývání, zásobování vodou, kulturní, zábavní a rekreační činnosti, vzdělávání a veřejnou správu a obranu; povinné sociální zabezpečení.

Vzhledem ke zvýšené zranitelnosti v některých sektorech zahájil bankovní dohled ECB počátkem roku 2021 cílený přezkum sektoru ubytování a stravování na základě analýzy expozic vzorku významných institucí vůči tomuto sektoru. Cílem tohoto přezkumu bylo pochopit a vyhodnotit, jak banky řídí úvěrové riziko v jednom ze sektorů nejvíce postižených pandemií COVID-19. Bankovní dohled ECB označil několik znepokojivých oblastí v různých fázích cyklu úvěrového rizika, přičemž zdrojem zvláště závažných obav jsou dlužící malé a střední podniky.

V září 2021 bankovní dohled ECB pokračoval ve své práci týkající se zranitelných sektorů tak, že zahájil cílený přezkum sektoru komerčních nemovitostí se zvláštním zaměřením na trh kancelářských a maloobchodních nemovitostí. Tento cílený přezkum pokračuje i v roce 2022. Ačkoli se expozice v jednotlivých členských zemích liší, největší odvětvovou expozici mají významné instituce v eurozóně vůči komerčním nemovitostem[11] – představuje přibližně 22 % celkové expozice bank vůči nefinančním podnikům.

1.2.3 Rizika v oblasti IT a kybernetická rizika

Rizika v oblasti IT a kybernetická rizika byla pro bankovní sektor klíčovým rizikovým faktorem i v roce 2021

Rizika v oblasti IT a kybernetická rizika byla pro bankovní sektor klíčovým rizikovým faktorem i v roce 2021 vlivem trendu postupné digitalizace, který pandemie ještě urychlila. V důsledku tohoto trendu byly banky nuceny do značné míry přejít na režim práce na dálku, čímž se více vystavily riziku kybernetických útoků a zároveň zvýšily svoji závislost na poskytovatelích z řad třetích stran. V první polovině roku 2021 se počet významných kybernetických bezpečnostních incidentů oznámených Evropské centrální bance v porovnání se stejným obdobím v roce 2020 mírně zvýšil o 9,8 %, dopad těchto incidentů však zůstal poměrně omezený. Přestože byly některé oznámené incidenty komplexnější, mnohé nadále odrážejí selhání základních opatření v rámci kybernetické bezpečnosti, což naznačuje, že banky v daném rámci dosud nezavedly všeobecné postupy.

V červenci 2021 zveřejnil bankovní dohled ECB svoji výroční zprávu o výsledcích dotazníku o rizicích v oblasti IT v rámci SREP za rok 2020, ve které jsou uvedeny hlavní připomínky ECB k odpovědím významných institucí na tento dotazník. Výroční zpráva konstatuje, že i) významné instituce se stávají stále závislejšími na poskytovatelích služeb třetích stran, včetně cloudových služeb, ii) existuje prostor ke zlepšení způsobu, jakým banky zavádí základní opatření za účelem zachování zdraví a bezpečnosti svých systémů, iii) počet zastaralých systémů se zvyšuje a iv) správa kvality údajů zůstává nejméně vyspělou oblastí kontroly rizik. Řada bank sice zahájila rozsáhlé programy za účelem zlepšení svých schopností spravovat údaje, pokrok se však lišil. Příčinou jsou potíže spojené se správou složité provázanosti programů se strategickými a regulačními IT a operačními projekty, ale i strukturální změny, které programy v IT prostředí jednotlivých institucí obsahují. Pokrok v této oblasti zpomalily také pandemické podmínky.

Za účelem řešení rizik v oblasti IT a kybernetických rizik posiloval bankovní dohled ECB i nadále své využívání nástrojů dohledu, jakými jsou roční SREP, postup SSM pro hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, kontroly na místě a další cílené horizontální činnosti.

V roce 2021 bankovní dohled ECB také přispěl k činnosti mezinárodních pracovních skupin zabývajících se tímto tématem, včetně skupin vedených EBA, Basilejským výborem pro bankovní dohled a Radou pro finanční stabilitu.

1.2.4 Návazné činnosti v souvislosti s brexitem

Přechodné období, během něhož se právní předpisy Evropské unie na Spojené království nadále vztahovaly a platily i v jeho rámci, skončilo 31. prosince 2020, což značilo konec příprav bank na brexit.

Bankovní dohled ECB bude nadále sledovat sladěnost bank s jeho pobrexitovými očekáváními a v případě potřeby zpřesní svůj postoj k adekvátnosti struktur a správy a řízení bank

V této souvislosti a v rámci svého průběžného dohledu sledoval bankovní dohled ECB provádění pobrexitových cílových provozních modelů významných institucí dotčených odchodem Spojeného království z EU, aby zajistil jejich postup v souladu s dříve dohodnutými časovými rámci. Horizontální monitorování bylo doplněno návaznými opatřeními pro konkrétní banky a v případě zjištění nedostatků byla přijata opatření dohledu. Za účelem splnění očekávání ECB v oblasti dohledu přijaly banky opatření týkající se způsobu vnitřního řízení, vytváření obchodních příležitostí, účetních modelů a financování, přepracování dokumentace klientů v EU a vnitroskupinových ujednání a také IT infrastruktury a vykazování.

S cílem zajistit, aby byly po brexitu banky provozně soběstačné a poměrně nezávislé na skupinových subjektech mimo EU, se ECB zaměřila na prevenci rysů krycích společností v nově založených dceřiných společnostech v EU příslušících mezinárodním bankovním skupinám. V této souvislosti zahájila přezkum mapování obchodních oddělení – harmonizované hodnocení účetních modelů významných institucí – s cílem zajistit, aby ujednání bank dostatečně odrážela velikost, povahu a složitost jejich obchodní činnosti a rizik. ECB také zahájila cílený přezkum řízení úvěrového rizika a nastavení financování těchto bank s cílem zajistit, aby byly schopny nezávisle řídit veškerá podstatná rizika, která by je mohla ovlivnit na místní úrovni (tj. v EU), a aby měly kontrolu nad vlastními rozvahami a expozicemi.

Bankovní dohled ECB také sledoval pobrexitový regulatorní vývoj s cílem předvídat jakýkoli možný dopad na finanční sektor. Především pak od bank požadoval, aby věnovaly zvláštní pozornost sdělením Evropské komise o rizicích plynoucích z přílišné závislosti na ústředních protistranách ve Spojeném království v dlouhodobějším horizontu.

Na základě rámce spolupráce uzavřeného v roce 2019 pokračují bankovní dohled ECB a orgány dohledu Spojeného království i nadále v úzké spolupráci při dohledu nad bankami, které působí jak v zemích účastnících se evropského bankovního dohledu, tak ve Spojeném království. Bankovní dohled ECB úzkou spolupráci s orgány Spojeného království udržuje v otázkách společného zájmu jak na nejvyšší, tak i na provozní úrovni.

Bankovní dohled ECB bude nadále sledovat pobrexitový regulatorní vývoj a monitorovat sladěnost bank s jeho pobrexitovými očekáváními a v případě potřeby zpřesní svůj postoj k adekvátnosti jejich struktur a správy a řízení.

1.2.5 Finanční technologie a digitalizace

Zatímco banky pokračují v procesu digitální transformace, bankovní dohled ECB aktivně vytváří evropské dohledové a regulatorní rámce pro technologie a digitalizaci

V roce 2021 se bankovní dohled ECB nadále zabýval tématy souvisejícími s oblastí finančních technologií a digitalizace. Zorganizoval tedy například workshop se společnými týmy dohledu největších významných institucí na téma digitální transformace a jejích aspektů týkajících se strategie, správy a řízení rizik. Zahájil také revizi metodiky SREP týkající se obchodních modelů, aby lépe odrážela aspekty digitální transformace v nadcházejících cyklech dohledu. Bankovní dohled ECB také pokračoval ve vývoji svých nástrojů pro systematické hodnocení rámců bank pro digitální transformaci. Toto hodnocení zkoumá klíčové ukazatele výkonnosti a využívání nových technologií bankami a zaměřuje se na význam těchto aspektů pro jejich obchodní modely.

Pandemie COVID-19 poukázala na důležitost digitální transformace a technologií k zachování provozní odolnosti bank v kontextu práce na dálku. Vzhledem k roli, kterou mohou technologie při snižování nákladů a plnění očekávání neustále více digitálně orientovaných klientů bank hrát, je nezbytné, aby banky nadále inovovaly a usilovaly o digitální transformaci a mohly si tak udržet konkurenceschopnost jak v současné době, tak i v budoucnu.

Bankovní dohled ECB rovněž podnikl další kroky s cílem aktivně utvářet aspekty digitalizace budoucího evropského regulatorního rámce tím, že přispíval ke stanoviskům ECB k předlohám legislativních návrhů týkajícím se trhů s kryptoaktivy[12], pilotního režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru[13] a aktu o digitální provozní odolnosti[14]. Dále přispěl ke stanovisku ECB k právnímu rámci týkajícímu se umělé inteligence. Bankovní dohled ECB se rovněž účastnil diskusí s evropskými orgány dohledu týkajících se regulace finančních technologií a velkých technologických společností a regulatorního rozsahu konsolidace.

1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku

Bankovní dohled ECB usiluje o dohled nad významnými institucemi přiměřeným způsobem vycházejícím z rizik, který je jak náročný, tak konzistentní. Za tímto účelem vymezuje pro každý rok soubor hlavních činností průběžného dohledu. Tyto činnosti vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit SSM v oblasti dohledu a jsou zahrnuty do probíhajícího programu dohledových šetření (dále též „SEP“) pro každou významnou instituci.

Kromě těchto činností zaměřených na celosystémová rizika mohou být do SEP zahrnuty i další činnosti dohledu, které jsou bankám přizpůsobeny na míru a ponechávají společným týmům dohledu prostor k analýze a řešení idiosynkratických rizik.

Činnosti v rámci SEP prováděné na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo zákonnými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit probíhající SEP na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury správy a řízení dané banky). Zatímco první dva soubory činností jsou definovány centrálně, třetí se týká jednotlivých bank a je definován příslušným společným týmem dohledu.

Proporcionalita

Plánované činnosti dohledu v roce 2021 se řídily zásadou proporcionality a intenzita dohledu byla uzpůsobena systémové významnosti a rizikovému profilu dohlížené banky

SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti, riziku a složitosti každé instituce.

Tuto zásadu proporcionality stejně jako v předchozích letech odráží průměrný počet plánovaných činností dohledu na jednu významnou instituci v roce 2021, čímž je pro společné týmy dohledu zajištěn dostatečný prostor k řešení rizik jednotlivých institucí (graf 12).

Graf 12

Průměrný počet plánovaných úkolů na jednu významnou instituci v roce 2021

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje získané k 29. prosinci.

Přístup založený na rizicích

SEP uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé významné instituce se zaměřuje na nejrelevantnější kategorie rizik. Například procentní podíl úkolů spojených s úvěrovým rizikem je větší u bank s vysokým podílem úvěrů se selháním než u průměrné banky. Obdobně procentní podíl úkolů souvisejících s tržním rizikem je vyšší u bank s velkými expozicemi vůči tržním a obchodním aktivitám než u průměrné banky (graf 13).

Graf 13

Činnosti SEP v letech 2020 a 2021: činnosti týkající se úvěrového a tržního rizika jako podíl na všech činnostech

Úvěrové riziko

(v %)

Tržní riziko

(v %)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vzorek zahrnuje všechny činnosti v oblasti bankovního dohledu prováděné společnými týmy dohledu (proměnlivý vzorek). Údaje získané k 29. prosinci. V úvahu byly vzaty pouze plánované činnosti spojené s kategoriemi rizik. Činnosti s více kategoriemi rizik (např. SREP a zátěžové testy) jsou zahrnuty pod položkou „ostatní kategorie rizik“.

Nejvýznamnější události v rámci dohledu na dálku v roce 2021

V důsledku reorganizace bankovního dohledu ECB, pandemie COVID-19 a snah o zjednodušení bankovní dohled ECB přezkoumal a přehodnotil priority postupů a činností v oblasti dohledu tak, aby se společné týmy dohledu mohly adekvátně zaměřit na sledování podmínek dohlížených bank. Přezkoumán a nastaven pro účely prioritizace rizik byl také plánovaný soubor činností na dálku pro rok 2021. Mezi centrálně řízené činnosti provedené v roce 2021 patří například posouzení SREP, přezkumy postupů řízení úvěrových rizik a sektorových zranitelných míst, zátěžový test v rámci celého SSM, posouzení strategie pro úvěry se selháním a vlastní hodnocení klimatických rizik.

Počet činností provedených v roce 2021 byl nepatrně nižší, než bylo na začátku roku původně plánováno (graf 14). Důvodem je především několik administrativních úkolů zrušených v průběhu roku, což odpovídá situacím v předchozích letech.

Graf 14

Průměrný počet úkolů na jednu významnou instituci v roce 2021

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje získané k 29. prosinci.

Hodnocení SREP

V roce 2020 zvolil bankovní dohled ECB v rámci SREP vzhledem k pandemii COVID-19 pragmatický přístup. V roce 2021 se vrátil k úplnému hodnocení SREP. Navzdory náročným úkolům, jež přinesla krize COVID-19, ukazují výsledky SREP na relativní stabilitu hodnocení, jelikož do pandemie banky celkově vstoupily se silnými kapitálovými pozicemi a byly podpořeny opatřeními ke zmírnění dopadů, která zůstala v platnosti i v roce 2021. Stejně jako u předchozích cyklů SREP a priorit dohledu pro rok 2021 se většina opatření zaměřovala na nedostatky v oblasti úvěrového rizika a způsobu vnitřního řízení.

Hodnocení SREP se zaměřovalo především na úvěrové riziko. Rámce kontroly rizik jednotlivých bank byly posuzovány v porovnání s očekáváními v oblasti dohledu, která byla bankám sdělena v dopise výkonným ředitelům ze dne 4. prosince 2020. Posouzení vedlo ke zvýšenému počtu zjištění, která odrážela především obavy o kvalitu procesů bank. Závažnost zjištění v řadě případů vyvolala obavy ohledně adekvátnosti zásadních postupů tvorby rezerv, a to také u bank, které doposud z hlediska úvěrového rizika nijak nevynikaly.

Navzdory náročným úkolům, které přinesla pandemie, prokázala kapitálová přiměřenost svou odolnost: orgány dohledu provedly hloubkový přezkum plánu dividend jednotlivých bank a s těmi, jejichž plány nebyly považovány za přiměřené jejich rizikovému profilu, vedly dohledový dialog. Průměrné požadavky v rámci 2. pilíře (dále též „P2R“) a očekávání v rámci 2. pilíře (P2G) zůstaly relativně stabilní a odpovídaly situacím v předchozích letech: mírný nárůst průměrných P2R byl způsoben navýšením P2R, které byly uloženy bankám, jejichž tvorba rezerv na nevýkonné expozice z dřívější doby dosud neodpovídala dříve sděleným očekáváním týkajícím se jejich pokrytí. Průměrná P2G se mírně zvýšila v důsledku vyššího čerpání kapitálu v rámci celounijního zátěžového testu v roce 2021. Metodika pro stanovení průměrných P2G byla pro SREP v roce 2021 revidována.

Zjištění v oblasti dohledu

Zjištění v oblasti dohledu jsou jedním z hlavních výsledků pravidelných činností dohledu a odrážejí nedostatky, které musí banky napravit. Společné týmy dohledu jsou povinny sledovat, jak banky na tato zjištění naváží. K 29. prosinci 2021 se celkový počet zjištění ve srovnání s rokem 2020 zvýšil a dosáhl obdobné úrovně zaznamenané před pandemií. Důvodem bylo především částečné obnovení kontrol na místě a posuzování interních modelů[15]. Většina zjištění pocházela z posuzování interních modelů, kontrol na místě a z aktivit souvisejících s povoleními k činnosti. Největší počet zjištění byl vykázán v oblasti úvěrového rizika (graf 15).

Graf 15

Zjištění v oblasti dohledu

Zdroj: ECB
Poznámky: Vzorek zahrnuje zjištění všech společných týmů dohledu působících v bankovním dohledu (proměnlivý vzorek). Bylo vyloučeno 23 zjištění starých společných týmů dohledu. Údaje získané k 29. prosinci.

1.3.2 Dohled na místě

V roce 2021 se většina misí uskutečnila na dálku

V roce 2021 měla pandemie COVID-19 na způsob provádění kontrol na místě a posuzování interních modelů i nadále zásadní vliv. Většina misí[16] byla stejně jako v roce 2020 provedena na dálku. Počínaje říjnem 2021 byl u řady kontrol zvolen hybridní přístup, který kombinoval tradiční přítomnost na místě v prostorách dohlíženého subjektu s intenzivnějším využíváním režimu práce na dálku vyzkoušeného během pandemie.

Po zpomalení v roce 2020 bylo v roce 2021 zahájeno 123 kontrol na místě a 96 posuzování interních modelů, což značilo posun blíže k úrovním zaznamenaným před pandemií (graf 16)[17].

V rámci kontrol na místě se stejně jako v předchozích letech i nadále uplatňoval kampaňový přístup[18], který doplňoval kontroly na místě jednotlivých bank požadované společnými týmy dohledu. V souladu s prioritami dohledu pro rok 2021 mezi klíčové kampaně zahájené ECB patřily: i) kampaň zaměřená na komerční nemovitosti (dále též „CRE“), která posuzovala kvalitu expozic bank vůči sektoru CRE kritickým hodnocením ocenění zajištění, ii) rozsáhlá kampaň zaměřená na MSP / obchodní korporace, jež se zabývala především řízením, sledováním a kontrolou opatření ke zmírnění dopadu krize, iii) kampaň zaměřená na podrobná portfolia, která přezkoumala rámce bank pro tvorbu rezerv podle IFRS 9, iv) kampaň zabývající se tržním rizikem zaměřená na riziko oceňování, v) kampaň zaměřená na informační technologie a kybernetickou bezpečnost, vi) kampaň zaměřená na interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (dále též „ICAAP“) a vii) kampaň zaměřená na obchodní model a ziskovost.

Mezi hlavní témata probíraná v roce 2021 v rámci posuzování interních modelů patřilo zavádění nových regulatorních produktů EBA, dočasné tolerování modelů v souvislosti s brexitem a opatření navazující na cílený přezkum interních modelů (dále též „TRIM“). V roce 2021 byl také poprvé přijat nový postup posuzování na dálku s cílem řešit méně významné nebo méně složité žádosti o změnu modelu. Tyto kontroly jsou velmi úzce zaměřené a mají zdrojově nenáročný koncept hodnocení.

Graf 16

Kontroly na místě a posouzení interních modelů zahájené v letech 2019, 2020 a 2021

(počet posouzení)

Zdroj: Bankovní dohled ECB.

V roce 2021 začal bankovní dohled ECB zkoumat nové přístupy s cílem obohatit model kontrol na místě

Ačkoli si přístup kontrol na místě zachová svoji nadřazenost, postupný návrat do běžného pracovního prostředí bude zahrnovat cenné zkušenosti a osvědčené postupy nabyté během pandemie, pokud jde o režim práce na dálku. Bankovní dohled ECB tak začal hledat způsoby, jak tradiční model kontrol na místě obohatit začleněním hybridních pracovních režimů, které mohou zlepšit celkovou účinnost, svižnost a odolnost posuzování a zároveň zachovat jeho pečlivost, intruzivnost a kvalitu. Cílem těchto přístupů je také snížit vliv posuzování na životní prostředí a zároveň dále podporovat přeshraniční[19] a smíšenou týmovou[20] spolupráci, integraci v rámci celého evropského bankovního dohledu, rozmanitost a inkluzi.

1.3.2.1 Klíčová zjištění kontrol na místě

Následující analýza poskytuje přehled nejzávažnějších zjištění kontrol na místě.[21]

Úvěrové riziko

V souvislosti s pandemií COVID-19 byly kontroly na místě týkající se úvěrového rizika prováděny především na dálku a měly kvalitativní zaměření. Jejich účelem bylo posoudit robustnost řízení a kontroly úvěrového rizika a také provádění opatření ke zmírnění dopadů pandemie. Ve vzorku, který byl pro účely této analýzy vzat v úvahu, byl jen omezený počet kontrol spíše s kvantitativním zaměřením, jež se věnovaly především přezkumu úvěrové dokumentace, a jejich vlivem došlo k dodatečným změnám zatřídění expozic ve výši 855 mil. EUR a tvorbě dodatečných rezerv ve výši 1 mld. EUR.

Kontroly úvěrového rizika v roce 2021 upozornily na následující důležité nedostatky ve způsobu, jakým banky provádějí a sledují klíčové procesy úvěrového rizika v pandemickém prostředí.

  • Podcenění očekávaných úvěrových ztrát: nadhodnocení zajištění a nevhodný výpočet očekávaných úvěrových ztrát v důsledku nedostatků při odhadu klíčových parametrů.
  • Upisování a vytváření úvěrů: špatná kontrola způsobilosti spojená s poskytováním opatření na zmírnění dopadů COVID-19.
  • Nevhodná klasifikace dlužníků: nedostatky v posuzování finančních obtíží vedoucí ke klasifikaci pravděpodobnosti nesplácení a úlevy a k označení jakožto druhého stupně podle IFRS 9.
  • Slabé monitorovací procesy: neadekvátní dohled na úvěrové riziko řídicími orgány dohlížených bank a nedostatečná úprava systémů včasného varování a modelů hodnocení úvěrové spolehlivosti v návaznosti na vývoj pandemie COVID-19 a státní podpůrná opatření.
Způsob vnitřního řízení

Nejzávažnější zjištění[22] odhalila nedostatky v těchto oblastech správy a řízení.

  • Vnitřní kontrolní funkce (včetně dodržování předpisů, řízení rizik a vnitřního auditu): vážné nedostatky v oblasti stavu, zdrojů a rozsahu činnosti všech vnitřních kontrolních funkcí.
  • Shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích: neucelené podávání zpráv o řízení rizik a nedostatky v datové architektuře a IT infrastruktuře.
  • Externí zadávání činností: neadekvátní hodnocení rizik při rozhodování o externím zadávání činností a nedostatky v poskytování a sledování externě zadaných služeb, zejména služeb IT.
  • Podniková struktura a organizace: slabá celopodniková kultura rizik, nedostatky ve vnitřních kontrolních rámcích a nedostatečné lidské a technické zdroje.
Tržní riziko

Kampaň zabývající se tržním rizikem zaměřená na riziko oceňování byla v roce 2021 dokončena. Tato tříletá iniciativa byla zahájena s cílem podpořit rovné podmínky pro banky na základě jednotné metodiky a stanovovat konzistentní opatření v návaznosti na zjištění kontrol na místě. Hlavní nedostatky zjištěné v roce 2021 se týkaly měření reálné hodnoty a dodatečných opravných položek (nedostatečné pokrytí nezávislým ověřováním cen, neadekvátní metodiky pro hierarchii reálné hodnoty a dodatečné opravné položky, nevhodné postupy vykazování zisku dne 1). Nedostatky byly zjištěny také ve správě tržních údajů, které mají zajistit spolehlivost vstupů ocenění.

Riziko v oblasti IT

V roce 2021 se kontroly na místě zaměřené na riziko v oblasti IT věnovaly především kybernetické bezpečnosti. Většina vysoce závažných zjištění se týkala nedostatků v:

  • řízení kybernetické bezpečnosti bank s úkolem odhalit potenciální kybernetické hrozby a rizika a vést přesnou evidenci všech aktiv IT,
  • způsobu ochrany aktiv bank v oblasti IT a zajišťování dostatečných školení s cílem zvýšit povědomí svých zaměstnanců o kybernetické bezpečnosti,
  • schopnosti obnovení dat bank po narušeních způsobených kybernetickými bezpečnostními incidenty.
Regulatorní kapitál a ICAAP

Hlavní zjištění související s regulatorním kapitálem (1. pilíř) se týkala: i) podhodnocení rizikově vážených aktiv (RWA) v důsledku zařazení do nesprávné třídy expozic, ii) použití nezpůsobilého zajištění u technik snižování úvěrového rizika a iii) nízké kvality údajů (např. pro uznání záruk). Dále bylo zjištěno několik slabin v kontrolních rámcích, jako například omezená kapacita odhalit nesprávné použití rizikových vah u rizik v rámci 1. pilíře.

Nejzávažnější problémy zjištěné při kontrolách ICAAP se týkaly: i) interních kvantifikačních metodik (např. pro úvěrové riziko, tržní riziko nebo penzijní riziko), ii) definování vnitřního kapitálu, iii) nesprávného návrhu a úrovně závažnosti nepříznivých scénářů a iv) neúplnosti procesu kapitálového plánování.

Úrokové riziko v bankovním portfoliu (dále též „IRRBB“)

Většina kritických zjištění se týkala nedostatků v oblasti působnosti a identifikaci rizik v rámci IRRBB, plánu auditu pro řídicí funkce IRRBBměření a sledování IRRBB. Jako obzvlášť nedostatečné nebo neadekvátní byly shledány předpoklady pro modelování chování, funkce potvrzení platnosti modelů a systémy omezení rizika.

Operační riziko

Nejzávažnější zjištění se týkala řízení operačních rizik, u nichž byly zjištěny nedostatky v procesu monitorování operačního rizika, v hodnocení kvality údajů o operačním riziku, v prevenci rizik a v nápravných opatřeních při řešení událostí spojených s výskytem operačního rizika.

Riziko likvidity

Většina vysoce závažných zjištění se týkala nedostatků zjištěných v rámci zátěžových testů (scénáře zátěžových testů s nedostatečným pokrytím všech významných zdrojů rizika likvidity, omezeným využitím přístupů reverzního zátěžového testování a nedostatečně konzervativními zmírňujícími opatřeními) a měřenímonitorování rizik (nedostatky v nastavení interních limitů).

Riziko obchodních modelů a ziskovosti

Nejkritičtější zjištění se týkala nedostatků v rámci rozdělení výnosů, nákladůkapitálu (což přispělo ke zkreslenému pohledu na ziskovost různých linií podnikání) a citlivostních analýz finančních projekcí (např. omezená kapacita předvídat změny u klíčových rizikových faktorů, jako jsou náklady na úvěry).

1.3.2.2 Hlavní témata posuzování interních modelů

V dubnu 2021 zveřejnila ECB výsledky TRIM[23], jehož cílem bylo posoudit, zda jsou interní modely podle 1. pilíře používané významnými institucemi vhodné vzhledem k regulatorním požadavkům a zda jsou jejich výsledky spolehlivé a srovnatelné.

V rámci TRIM bylo v letech 2017 až 2019 provedeno 200 posouzení interních modelů na místě napříč 65 významnými institucemi. Celkově výsledky kontrol v rámci TRIM potvrdily, že interní modely významných institucí lze pro výpočet požadavků na kapitál používat i nadále. U některých modelů však bylo zapotřebí nastavení limitů, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kapitálu ke krytí podkladových rizik. Celkem bylo shledáno více než 5 800 zjištění týkajících se všech typů rizik, z nichž zhruba 30 % mělo vysokou závažnost, a instituce tak musely vynaložit značné úsilí, aby nedostatky v předem stanovených lhůtách napravily.

Přestože se banky začaly zjištěními TRIM zabývat a hodnocení těchto nápravných opatření bylo zahrnuto v rámci některých posouzení interních modelů, značný počet žádostí týkajících se interních modelů v roce 2021 pramenil z potřeby bank změnit své modely tak, aby byly v souladu s novými produkty EBA.

Co se týče úvěrového rizika, významný počet žádostí o změnu modelu souvisel s obecnými pokyny EBA k používání definice selhání[24], jejichž dodržování musí instituce zajistit do 1. ledna 2021, a s programem korekce EBA na základě interních ratingů (dále též „IRB“)[25], jehož dodržování musí instituce zajistit do 1. ledna 2022. Vysoký počet žádostí se také týkal návratu k méně propracovaným přístupům zejména v rámci iniciativ bank zahájených za účelem zjednodušení vlastních modelových prostředí. Co se týče tržního rizika, kromě opatření přijatých v návaznosti na zjištění TRIM bylo provedeno několik posouzení týkajících se jednak změn modelů provedených v rámci zahrnutí úprav ocenění do interních modelů pro tržní riziko a jednak dalších specifických žádostí o změnu modelu. V neposlední řadě hodnocení bankovního dohledu ECB zahrnovala také prvotní schvalování interních modelů, které byly v minulosti dočasně tolerovány (například kvůli novým významným institucím spojeným s brexitem nebo institucím podléhajícím konsolidaci).

V roce 2021 bylo celkem vydáno 214 rozhodnutí v oblasti dohledu týkajících se posuzování interních modelů[26] (včetně TRIM).

1.4 Nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

V roce 2021 zůstal „tržní podíl“ sektoru méně významných institucí beze změny

Počet méně významných institucí se v roce 2021 snížil, ale tomuto sektoru se podařilo udržet si „tržní podíl“, který představuje 18,4 % celkových bankovních aktiv SSM. Váha sektoru méně významných institucí v zemích, kde působí, se však v jednotlivých zemích účastnících se evropského bankovního dohledu značně liší (graf 17). Zatímco v Lucembursku a Německu představují méně významné instituce zhruba 40 % celkových bankovních aktiv, v jiných zemích je jejich význam podstatně menší, zejména v Řecku (3,4 %) a Španělsku (5,7 %), v jejichž bankovních systémech převládají významné instituce. Z hlediska velikosti domácí ekonomiky lze největší sektor méně významných institucí nalézt v Lucembursku, kde se méně významné instituce zaměřují především na soukromé bankovnictví a uschovatelské bankovnictví a jimi držená aktiva dosahují objemu 210,8 % HDP. Další dva největší sektory méně významných institucí podle HDP jsou v Rakousku (94,4 %) a Německu (88,0 %).

Graf 17

Tržní podíl významných a méně významných institucí podle zemí

(v % celkových aktiv)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Údaje k 30. červnu 2021. Údaje odrážejí nejvyšší úroveň konsolidace s výjimkou Bulharska, Chorvatska a Slovenska. V případě těchto tří zemí zahrnují údaje místní dceřiné společnosti přeshraničních institucí, aby nedošlo k významnému zkreslení tržních podílů významných a méně významných institucí.

Celkový počet méně významných institucí se v roce 2021 snížil[27] navzdory tomu, že po navázání úzké spolupráce mezi ECB a Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) a Hrvatska narodna banka bylo na seznam méně významných institucí ECB přidáno 27 nových méně významných institucí. Na seznamu ECB obsahujícím méně významné instituce bylo na konci prosince 2021 evidováno 2 187 méně významných institucí, což oproti předchozímu roku představuje pokles o 4,2 %. Na konci prosince 2021 mělo 81,5 % všech méně významných institucí sídlo v Německu, Rakousku a Itálii, což odráží existenci velkých decentralizovaných systémů spořitelen a/nebo družstevních záložen v uvedených zemích. Z hlediska podílu na celkových bankovních aktivech méně významných institucí činil podíl Německa 53,6 %, zatímco Rakousko a Itálie měly po 6,5 %.

V souladu s pokračujícími trendy v evropském bankovním sektoru postupovala v roce 2021 konsolidace v sektoru méně významných institucí, i když pomalejším tempem. V roce 2021 došlo k nabytí nebo fúzi celkem 61 méně významných institucí oproti 69 v roce 2020. Vzhledem k většímu počtu německých méně významných institucí měla většina fúzí v posledních dvou letech dopad na jeho sektor méně významných institucí (32 v roce 2020 a 49 v roce 2021). V Itálii byla v roce 2019 dokončena konsolidace sektoru družstevních záložen do dvou hlavních skupin, zatímco v Rakousku se v roce 2020 spojilo 26 méně významných institucí. V roce 2021 v sektorech méně významných institucí v těchto dvou zemích nedošlo k zásadnímu vývoji.

Tabulka 1

Počet méně významných institucí podle zemí

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje odrážejí nejvyšší úroveň konsolidace s výjimkou Bulharska, Chorvatska a Slovenska.

Vybrané činnosti dohledu v případě méně významných institucí

Celkový podíl úvěrů se selháním u méně významných institucí i přes pandemii nadále klesal a v červnu 2021 činil 2,1 % oproti 2,3 % v červnu 2020. Obdobně dále klesl i počet méně významných institucí s vysokým podílem úvěrů se selháním[28] na 217.

I když podíl úvěrů se selháním u méně významných institucí v roce 2021 navzdory pandemii nadále klesal, skutečnost, že řada vnitrostátních podpůrných opatření byla v polovině roku ukončena, vyžaduje další kontrolu v budoucnosti

V rámci své funkce dohledu nad méně významnými institucemi se ECB s podporou vnitrostátních příslušných orgánů zaměřila na posouzení dopadu pandemie a ukončení příslušných vnitrostátních podpůrných opatření na profil úvěrového rizika méně významných institucí i na připravenost méně významných institucí řešit potenciální nárůst expozic se selháním. I když se zdá, že sektor méně významných institucí je vůči negativním vlivům krize víceméně odolný, skutečnost, že většina vnitrostátních podpůrných opatření skončila v polovině roku 2021, vyžaduje další kontrolu v budoucnosti. Činnosti v oblasti úvěrového rizika se proto v roce 2022 budou nadále soustřeďovat na posouzení dopadu pandemie na kvalitu aktiv méně významných institucí a na zajištění konzistentní reakce dohledu ve všech zemích účastnících se SSM.

V roce 2021 zahájila ECB dialog s vnitrostátními příslušnými orgány týkající se nejrychleji rostoucích méně významných institucí v jejich zemích. Vnitrostátní příslušné orgány poskytly hodnocení jednotlivých rychle rostoucích bank a nastínily opatření dohledu, která přijímají s cílem zajistit, aby tyto banky nepodstupovaly přílišná rizika. Bylo dohodnuto, že u dohlížených méně významných institucí bude tento proces probíhat každý rok.

Využívání platforem pro vklady méně významnými institucemi k podpoře vkladů se zvyšuje

Využívání online platforem pro vklady méně významnými institucemi k podpoře vkladů se zvyšuje. ECB úzce spolupracovala s vnitrostátními příslušnými orgány s cílem lépe pochopit, jak banky tyto platformy využívají, a získat více informací o přístupech vnitrostátních příslušných orgánů k dohledu v této oblasti. Účelem práce na online platformách pro vklady je získat větší náhled na tuto problematiku a lépe porozumět souvisejícím rizikům.

Předmětem zájmu dohledu je dlouhodobě správa a řízení. V roce 2021 zahájila ECB ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány tematický přezkum způsobu vnitřního řízení méně významných institucí.

ECB ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány zahájila tematický přezkum způsobu vnitřního řízení méně významných institucí

Tento tematický přezkum se zaměřuje na dvě oblasti a zahrnuje:

  • mechanismy správy a řízení méně významných institucí, pokud jde o složení a fungování řídicího orgánu v jeho funkci dohledu (velikost, odborné znalosti, formální nezávislost, struktura výboru, hierarchické vztahy atd.), i jejich vnitřní kontrolní funkce,
  • postupy dohledu vnitrostátních příslušných orgánů týkající se správy a řízení v méně významných institucích, se zvláštním zaměřením na normotvornou činnost a činnosti dohledu na dálku i na místě.

ECB a rakouský orgán dohledu nad finančním trhem (Finanzmarktaufsicht) schválily v roce 2021 institucionální systém ochrany (dále též „IPS“) společnosti Raiffeisen. Reorganizovaný IPS je pro obezřetnostní účely uznán od 28. května 2021. ECB také dále sledovala hybridní institucionální systémy ochrany, z nichž některé procházejí významnými změnami. V této souvislosti ECB a relevantní vnitrostátní příslušný orgán sledují nápravná opatření, která přijal jeden institucionální systém ochrany s cílem řešit obavy vyjádřené Radou dohledu ECB.

Určení finančních holdingových společností má přímý vliv na rozsah a provádění konsolidovaného dohledu a nabylo dále na významu v souvislosti se zavedením zvláštního schvalovacího režimu v revidované směrnici o kapitálových požadavcích (dále též „CRD V“).[29] V roce 2021 ECB úzce spolupracovala s vnitrostátními příslušnými orgány na zajištění konzistentních a podrobných postupů v této oblasti pro méně významné instituce v rámci celého evropského bankovního dohledu a v roce 2022 pokračovaly individuální a horizontální návazné činnosti.

Zdá se, že sektory méně významných institucí v zemích, které přijímají přicházející méně významné instituce, nebyly brexitem významně dotčeny

V roce 2021 analyzovaly ECB a vnitrostátní příslušné orgány dopad brexitu na sektor méně významných institucí. Z výsledků vyplývá, že sektory méně významných institucí v pěti zemích, které přijaly přibližně 20 přicházejících méně významných institucí, nebyly brexitem významně ovlivněny. Objem rizikově vážených aktiv souvisejících s expozicemi vůči britským úvěrovým institucím vzrostl v důsledku absence rovnocennosti pro Spojené království podle nařízení o kapitálových požadavcích (dále též „CRR“)[30], což však nevedlo k významnějšímu kapitálovému dopadu, a to kvůli omezenému objemu zasažených expozic a objemu kapitálu použitelného k absorbování nárůstu rizikově vážených aktiv. Analýza navíc potvrdila, že pro většinu vnitrostátních sektorů méně významných institucí není podíl mimoburzovních derivátů obchodovaných s ústředními protistranami ve Spojeném království významný.

Metodiky dohledu

Evropský bankovní dohled pokračoval v úsilí zkvalitnit v roce 2021 jednotnou metodiku SREP pro méně významné instituce a v těchto oblastech vyvinul nové prvky zahrnující kontroly úvěrového rizika, posuzování obchodních modelů a očekávání v rámci 2. pilíře. Tyto prvky by měly být uplatňovány od roku 2022.

ECB a vnitrostátní příslušné orgány v roce 2021 společně vytvořily přístupy k měření účinnosti dohledu a dozoru nad méně významnými institucemi

V souladu s širším cílem neustálého zlepšování konzistentnosti výsledků dohledu napříč zeměmi účastnícími se SSM vytvořila ECB společně s vnitrostátními příslušnými orgány v roce 2021 přístupy k měření účinnosti dohledu a dozoru nad méně významnými institucemi. Tyto přístupy se v roce 2022 uplatňují na zkušební bázi a na jejich základě budou probíhat diskuse o tom, jak je lze do budoucna zdokonalovat a používat.

Na méně významné instituce s vysokým rizikem a s velkým dopadem se vztahují častější a podrobnější činnosti dohledu

Od roku 2022 je třeba méně významné instituce klasifikovat odděleně na základě kritérií dopadu a rizik. Méně významné instituce, které splňují jedno z kritérií dopadu, jež zahrnují velikost, důležitost pro místní ekonomiku, složitost a obchodní model, jsou klasifikovány jako méně významné instituce s velkým dopadem. Méně významné instituce jsou klasifikovány jako vysoce rizikové na základě hodnocení rizik vnitrostátními příslušnými orgány a jejich dodržování kapitálových a pákových požadavků. Méně významné instituce zařazené mezi instituce s velkým dopadem podléhají častějším a podrobnějším činnostem dohledu, jako je SREP a kontroly na místě, prováděným vnitrostátními příslušnými orgány. Méně významné instituce s velkým dopadem a vysokým rizikem podléhají také většímu dohledu ze strany ECB, neboť vnitrostátní příslušné orgány jsou povinny informovat ECB o řízeních a rozhodnutích, která hodlají v souvislosti s těmito institucemi přijmout. Seznam méně významných institucí s velkým dopadem pro rok 2022 je uveden v kapitole 2 této zprávy. Seznam vysoce rizikových méně významných institucí nebude zveřejněn.

Nařízení CRR II umožňuje cílená zjednodušení požadavků pro malé a nepříliš složité instituce

Revidované nařízení o kapitálových požadavcích (CRR II)[31] zavedlo nový pojem „malé a nepříliš složité instituce“ (dále též „SNCI“), aby umožnilo cílená zjednodušení požadavků s ohledem na uplatňování zásady proporcionality. Cílená zjednodušení, která mají malé a nepříliš složité instituce k dispozici, zahrnují méně časté a podrobné požadavky na zpřístupňování informací. Jejich cílem je snížit administrativní zátěž malých a nepříliš složitých institucí. Další zjednodušení se týká zjednodušené, méně podrobné verze ukazatele čistého stabilního financování (dále též „sNSFR“). Ukazatel sNSFR snižuje složitost výpočtu, je však nastaven konzervativnějším způsobem, čímž zajišťuje, aby si malé a nepříliš složité instituce ještě udržely dostatek stabilního financování.

1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM[32], v roce 2021 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům.

V roce 2021 ECB obdržela od vnitrostátních orgánů více než 100 makroobezřetnostních oznámení

V roce 2021 obdržela ECB od vnitrostátních orgánů více než 100 oznámení v oblasti makroobezřetnostní politiky. Většina těchto oznámení se týkala čtvrtletních rozhodnutí o stanovení proticyklických kapitálových rezerv (dále též „CCyB“) a rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí (dále též „G-SVI“) anebo jiných systémově významných institucí (dále též „J-SVI“). Několik vnitrostátních orgánů se rozhodlo uvolnit v roce 2020 rezervy s cílem podpořit poskytování úvěrů během pandemie. V roce 2021 se některé vnitrostátní orgány rozhodly znovu zavést požadavky na CCyB s cílem řešit rostoucí cyklická rizika. ECB také vyhodnotila oznámení o jiných makroobezřetnostních opatřeních, například o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika nebo opatřeních zavedených podle článku 458 směrnice o kapitálových požadavcích.

Na základě metodiky vypracované Basilejským výborem pro bankovní dohled označila ECB a vnitrostátní orgány osm G-SVI[33] pod evropským bankovním dohledem, které budou v roce 2023 povinny držet dodatečné kapitálové rezervy v rozmezí od 1,0 % do 2,0 %. U jedné z G-SVI[34] se příslušná sazba kapitálové rezervy v porovnání s určením z předchozího roku zvýšila. V listopadu 2021 Rada pro finanční stabilitu a Basilejský výbor pro bankovní dohled oznámily, že Basilejský výbor přezkoumá v blízké budoucnosti důsledky vývoje spojeného s evropskou bankovní unií pro metodiku G-SIB. Součástí bude cílený přezkum nakládání s přeshraničními expozicemi v rámci bankovní unie.[35]

Vnitrostátní orgány určily a stanovily sazby kapitálových rezerv pro 124 J-SVI. Tyto sazby byly v souladu s metodikou pro limity požadavků na kapitálové rezervy J-SVI, kterou ECB uplatňuje od roku 2016.

V červenci 2021 obdržela ECB od Evropské komise žádost o radu týkající se přezkumu makroobezřetnostního rámce. Žádost byla také určena EBA a ESRB. Evropská komise požádala všechny tři organizace, aby své odpovědi poskytly do konce března 2022.

Bankovní dohled ECB se také v několika oblastech aktivně podílel na činnosti ESRB, která je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU. Patřilo sem průběžné úsilí ESRB týkající se omezení rozdělování výnosů. ESRB přijala v květnu 2020 doporučení ESRB/2020/7[36], v němž vyzvala příslušné orgány, aby požadovaly po finančních institucích ve své působnosti dohledu nerozdělovat výnosy do 1. ledna 2021. ESRB v prosinci 2020 své doporučení přezkoumala a pozměnila; vyzvala v něm, aby rozdělování výnosů zůstalo v rámci konzervativních prahových hodnot.[37] Dne 24. září 2021 ESRB oznámila, že se rozhodla umožnit, aby její doporučení pozbylo na konci září 2021 platnosti.[38] ECB díky úzké spolupráci s ESRB zajistila, aby její vlastní postoj k rozdělování výnosů zůstal plně v souladu s doporučením ESRB.

1.6 Další vývoj: rizika a priority dohledu pro rok 2022

Proces určování rizik a stanovování priorit hraje klíčovou úlohu při vývoji a formulování strategie bankovního dohledu ECB na následující tři roky

Bankovní dohled ECB průběžně vyhodnocuje a sleduje rizika a zranitelná místa, kterým jsou instituce pod jeho přímým dohledem vystaveny. Výsledek tohoto hodnocení poskytuje základ pro vymezení priorit v oblasti dohledu a příslušných činností pro následující tři roky. Průběžné sledování umožňuje uzpůsobit priority, kdykoli to situace vyžaduje.

Tři priority dohledu na období 2022–2024 se zaměřují na řešení hlavních zranitelných míst bank

V roce 2021 bankovní dohled ECB ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány vyhodnotil hlavní rizika a zranitelná místa, kterým významné instituce čelí, a určil tři priority. Cílem těchto priorit je zajistit, aby banky 1) vyšly z pandemie zdravé, 2) využily příležitosti k řešení strukturálních nedostatků prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a řízení a 3) řešily nově vznikající rizika, včetně klimatických a environmentálních rizik, rizik v oblasti IT a kybernetických rizik (viz obrázek 1). Pro každou prioritu vypracoval bankovní dohled ECB soubor strategických cílů a souvisejících pracovních programů na období let 2022–2024 se záměrem řešit nejpodstatnější zranitelná místa zjištěná při hodnocení rizik.

Obrázek 1

Priority v oblasti dohledu na období 2022–2024 zabývající se zranitelnými místy bank

Zdroj: ECB.
Poznámky: Obrázek znázorňuje tři priority v oblasti dohledu a odpovídající zranitelná místa, která je třeba v nadcházejících letech řešit prostřednictvím cílených činností bankovního dohledu ECB. Každé zranitelné místo je spojeno se svou zastřešující kategorií rizik. Činnosti dohledu, které řeší potenciální otřesy úrokových sazeb či úvěrových rozpětí a expozice vůči úvěrovému riziku protistran, by neměly být vnímány odděleně. Budou se doplňovat a vzájemně se informovat s cílem řešit širší obavy týkající se korekce na finančních trzích.

Priorita 1: Zdraví bank po skončení pandemie

Dohlížené instituce byly schopny ustát nepříznivý ekonomický šok vyvolaný propuknutím pandemie a celkově vykázaly vysokou odolnost. Vzhledem k tomu, že pandemie stále nepříznivě působí na hospodářský výhled, je třeba, aby banky byly připraveny vypořádat se s jejími krátkodobými až střednědobými dopady, zejména s možným zhoršením kvality aktiv a korekcemi cen na finančních trzích.

Banky by měly posílit své systémy řízení úvěrového rizika a řešit zjištěné nedostatky

Nebývalá podpůrná opatření hospodářské politiky pomohla zmírnit dopad prudkého poklesu hospodářské aktivity v roce 2020 na kvalitu aktiv bank. Tyto kroky však také zamlžily úvěruschopnost dlužníků a narušily schopnost bank přesně ji vyhodnotit. Řešení nedostatků v bankovních systémech řízení úvěrového rizika, které orgány dohledu označily v loňském roce, proto zůstává pro bankovní dohled ECB jednou z klíčových priorit. Zdrojem hlavních obav je označování a klasifikace dlužníků v tísni, oceňování zajištění a přiměřenost postupů tvorby rezerv. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB spolupracovat s bankami, které vykazovaly významné nedostatky v následných opatřeních v návaznosti na iniciativu „dopis výkonným ředitelům“, a zajistí, aby provedly včasné plány nápravných opatření. Orgány dohledu budou rovněž sledovat a ověřovat provádění obecných pokynů EBA k poskytování a sledování úvěrů, se zvláštním zaměřením na portfolia nemovitostí.

Orgány dohledu zesílí svou pozornost věnovanou expozicím bank vůči zranitelným odvětvím COVID-19, včetně komerčních nemovitostí

Zlepšený hospodářský výhled snížil riziko rozsáhlého počtu případů platební neschopnosti v podnikovém sektoru, alespoň v blízkém horizontu. Vysoce zadlužené podniky v sektorech, které jsou nejvíce citlivé na dopad pandemie COVID-19, však mohou být stále nepříznivě zasaženy postupným ukončováním mimořádných opatření veřejné podpory. V této souvislosti expozice bank vůči zranitelným podnikům – zejména v ubytování, stravování a pohostinství a v odvětví letecké dopravy a cestovního ruchu – nadále vyžadují pečlivou kontrolu ze strany bank a orgánů dohledu. Zvláštní pozornost si zasluhuje také sektor komerčních nemovitostí, který během krize zaznamenal výrazný pokles. Bankovní dohled ECB proto zvýší svou pozornost věnovanou expozicím bank vůči takovým zranitelným podnikům a bude provádět cílené činnosti s cílem porovnat a kriticky ověřit postupy bank při řízení rizik v této oblasti.

Mělo by se zabránit hromadění neřešených rizik spojených s pákovým financováním

Honba za výnosy v prostředí, které se vyznačuje trvale nízkými úrokovými sazbami, vysokým objemem likvidity a masivními podpůrnými opatřeními, přispěla k dalšímu nárůstu rizik na trhu s úvěry za použití pákového efektu. Zejména rostoucí ochota riskovat, kterou projevily některé velké dohlížené banky a která se odrazila v uvolňování úvěrových standardů, doprovázená nárůstem emisí úvěrů využívajících pákový efekt, vyvolává obavy a je třeba, aby ji orgány dohledu pečlivě sledovaly. Bankovní dohled ECB proto zvýší své úsilí s cílem zajistit, aby postupy bank při řízení rizik byly přiměřené a zabránilo se tak hromadění neřešených rizik v oblasti pákového financování. To rovněž banky podpoří při dodržování očekávání v oblasti dohledu stanovených v pokynech ECB k úvěrovaným transakcím.

Banky by měly mít zavedeny zdravé mechanismy k řízení dopadu úrokových šoků a šoků úvěrového rozpětí

Pokračující honba za výnosy podporovaná vysokým objemem likvidity v systému a příznivé podmínky financování vzbuzují obavy, pokud jde o nadhodnocená ocenění v několika segmentech trhu, což by mohlo zvýšit pravděpodobnost přecenění na dluhopisových nebo akciových trzích. Náhlá korekce výnosů vyvolaná změnou očekávání investorů ohledně inflace a úrokových sazeb by mohla způsobit korekce cen aktiv. Je proto nezbytné, aby banky byly na takové korekce připraveny a byly schopny své postupy řízení rizik urychleně upravit. S cílem zajistit, aby byly banky odpovídajícím způsobem připraveny odolat těmto tržním šokům, zvýší bankovní dohled ECB pozornost dohledu vůči rizikům, která vyplývají z nadměrné honby za výnosy, prostřednictvím pravidelného zapojení společných týmů dohledu, cílených přezkumů a kontrol na místě.

Priorita 2: Strukturální nedostatky jsou řešeny prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a řízení

Řešení strukturálních slabin v oblasti digitální transformace a v manažerských schopnostech řídicích orgánů bank má zásadní význam pro podporu odolnosti a udržitelnosti obchodních modelů bank.

Dohlížené instituce by měly provést řádnou digitální transformaci

Změny preferencí klientů a rostoucí konkurence ze strany finančnětechnologických společností a velkých technologických společností vytvářejí další tlak na banky, aby zavádění digitálních technologií urychlily. Dohlížené banky bojují od velké finanční krize také s nízkou ziskovostí v důsledku strukturálních zranitelných míst souvisejících s přebytečnou kapacitou a nákladovou neefektivností. Zrychlení digitální transformace obchodních modelů bank poskytuje bankám dobrou příležitost zlepšit svou udržitelnost a nabízí nové způsoby tvorby výnosů. Orgány dohledu zintenzivní své úsilí v oblasti posuzování digitalizačních strategií bank, aby zajistily, že budou mít zavedena přiměřená opatření ke zvýšení své odolnosti a udržitelnosti obchodních modelů v dlouhodobém horizontu.

Dohlížené banky by měly řešit nedostatky ve fungování a složení svých řídicích orgánů

Dlouhotrvající slabiny v oblasti vnitřní správy a řízení a řízení rizik bank jsou pro orgány dohledu i nadále zdrojem obav. I přes určitý pokrok během posledních několika let velký počet dohlížených institucí nadále vykazuje strukturální nedostatky ve vnitřních kontrolních funkcích, ve fungování řídicích orgánů nebo ve schopnosti shromažďovat údaje v oblasti rizik i v podávání zpráv. Tyto nedostatky by mohly narušit rozhodování a správu rizik a následně vyvolat obavy ohledně efektivnosti řídicích orgánů bank a jejich schopnosti v oblasti strategického řízení. Je nezbytně nutné, aby dohlížené instituce urychleně řešily nedořešená zjištění v oblasti dohledu a posílily účinnost svých představenstev anebo dozorčích rad. V této souvislosti bude bankovní dohled ECB provádět cílené iniciativy, jejichž záměrem je zajistit, aby banky účinně řešily zjištěné nedostatky ve fungování a složení svých řídicích orgánů, se zvláštním zaměřením na jejich kolektivní vhodnost a rozmanitost.

Priorita 3: Nově vznikající rizika jsou řešena

Rizikové prostředí se neustále vyvíjí a v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu přináší řadu vznikajících a stupňujících se rizik pro banky. Orgány dohledu budou mít za cíl zajistit, aby banky aktivně snižovaly klimatická a environmentální rizika, zvyšující se úvěrové riziko protistran vůči rizikovějším a méně transparentním nebankovním finančním institucím, provozní rizika a rizika v oblasti IT.

Banky by měly začlenit klimatická a environmentální rizika do svých obchodních strategií, rámců správy a řízení a systémů řízení rizik

Očekává se, že klimatická a environmentální rizika budou významná, a dohlížené instituce musí přijmout opatření k řešení náročných úkolů vyplývajících z fyzických a přechodných rizik.[39] Je proto nezbytné, aby banky klimatická a environmentální rizika odpovídajícím způsobem zapracovaly do svých obchodních strategií, rámců správy a řízení a systémů řízení rizik. V této souvislosti provede bankovní dohled ECB tematický přezkum za účelem vyhodnocení pokroku bank při dosahování tohoto cíle a provede zátěžový test z hlediska klimatického rizika v zájmu vyhodnocení odolnosti bank a jejich schopnosti řídit rizika v této oblasti.[40] Jelikož banky dosáhly pouze omezeného pokroku při uvádění svých postupů zveřejňování informací v soulad s očekáváními v oblasti dohledu, budou orgány dohledu vývoj[41] a dodržování připravovaných regulatorních požadavků ze strany bank nadále sledovat.

Banky by měly mít zavedeny spolehlivé systémy správy a řízení a řízení rizik, aby mohly čelit zvýšeným expozicím vůči úvěrovému riziku protistrany

Zvýšený objem služeb na kapitálovém trhu, které banky poskytují rizikovějším a méně transparentním nebankovním finančním institucím (např. hedgeovým fondům a rodinným podnikům), i podstatný dopad, který by případné bankroty těchto institucí mohly vyvolat, upozornily na rizika vyplývající ze slabé správy a řízení a z nestandardních postupů řízení rizik v této oblasti. Bankovní dohled ECB bude v oblasti správy a řízení úvěrového rizika protistran provádět cílené přezkumy a kontroly na místě, aby zjistil případné podstatné nedostatky. Zvláštní pozornost bude věnována makléřským službám na primárním trhu vykonávaným několika institucemi, které se této činnosti výrazně účastní. Společné týmy dohledu budou v těchto záležitostech s bankami ve styku, aby byla včas zavedena účinná nápravná opatření.

Orgány dohledu budou podporovat důkladnější mechanismy externího zadávání činností v oblasti IT a větší kybernetickou odolnost v bankách tím, že budou v čím dál větší míře kriticky hodnotit jejich postupy řízení rizik

I když významné instituce prokázaly vysokou provozní odolnost během celé pandemie, počet kybernetických bezpečnostních incidentů oznámených ECB od roku 2020 roste.[42] Vzhledem k urychlení digitálních strategií bank a jejich rostoucí závislosti na informačních technologiích je nezbytné posílit jejich odolnost vůči kybernetickým hrozbám. Navíc rizika externího zadávání činností v oblasti IT společně se vzrůstající závislostí bank na poskytovatelích IT z řad třetích stran vyvolávají obavy, které vyžadují výraznější zaměření dohledu. V této souvislosti se bankovní dohled ECB bude postupně více zaměřovat na posuzování postupů bank v těchto oblastech a aktivně bude spolupracovat s bankami vykazujícími významné nedostatky.

Box 3
Návaznost na všeobecné zásady ECB o klimatických a environmentálních rizicích: posouzení sebehodnocení a akčních plánů bank

Ve svých všeobecných zásadách o klimatických a environmentálních rizicích zveřejněných v listopadu 2020 bankovní dohled ECB sdílel 13 očekávání v oblasti dohledu týkajících se toho, jak by banky pod jejím přímým dohledem měly začlenit klimatická rizika do svých obchodních modelů, správy a řízení, řízení rizik a zveřejňování informací. Po zveřejnění zásad požádala ECB banky, aby z hlediska těchto očekávání provedly sebehodnocení a předložily akční plány s podrobným popisem, jak své postupy sladí se zásadami.

V listopadu 2021 ECB zveřejnila výsledky svého dohledového hodnocení postupů bank ve zprávě o stavu řízení klimatických a environmentálních rizik v bankovním sektoru. Hodnocení zahrnovalo 112 institucí pod přímým dohledem ECB s celkovým objemem aktiv ve výši 24 bil. EUR a poskytlo tak bezprecedentní přehled připravenosti evropských bank přiměřeně řídit a zveřejňovat své expozice vůči klimatickým a environmentálním rizikům.

Zpráva představuje horizontální pohled na současné trendy při řešení a zveřejňování klimatických a environmentálních rizik v bankovním sektoru eurozóny a uvádí některé osvědčené postupy, které jsou v současné době při řízení těchto rizik k dispozici.

Dohledové hodnocení konstatovalo, že přestože instituce podnikly počáteční kroky k zahrnutí klimatických rizik do svých postupů řízení rizik, žádná z nich se neblíží splnění všech očekávání v oblasti dohledu (obrázek A). 90 % institucí, které se hodnocení zúčastnily, je v průměru v souladu s očekáváními ECB v oblasti dohledu pouze částečně nebo vůbec. Řada bank však uznává, že klimatická a environmentální rizika budou mít v příštích třech až pěti letech podstatný dopad na jejich rizikový profil, zejména pokud jde o úvěrové riziko, operační riziko a riziko obchodního modelu.

Téměř všechny instituce připravily prováděcí plány na zlepšení svých postupů. ECB posoudila kvalitu těchto plánů a zejména to, zda řeší stávající nedostatky v postupech institucí. Kvalita těchto plánů se mezi institucemi značně lišila (obrázek A); některé banky uvedly v dotazníku krátké a nezdůvodněné odpovědi, jiné předložily rozsáhlou projektovou dokumentaci podrobně popisující všechny plánované kroky v čase.

Obrázek A

Stav řízení klimatických a environmentálních rizik v bankovním sektoru z hlediska sladěnosti institucí s očekáváními a přiměřenosti jejich plánů na dosažení pokroku v oblasti postupů

(osa y: míra souladu postupů 112 institucí s očekáváními v oblasti dohledu stanovenými ve všeobecných zásadách ECB; osa x: míra přiměřenosti prováděcích plánů 112 institucí s cílem řešit nedostatky v jejich postupech)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vážená průměrná skóre jsou sestavena pro 13 očekávání v oblasti dohledu. Vzorek zahrnuje 112 významných institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci jednotného mechanismu dohledu.

ECB zaslala všem bankám písemnou zpětnou vazbu, v níž je vyzvala k odstranění nedostatků zjištěných při dohledovém hodnocení. V některých případech mohou instituce obdržet kvalitativní požadavek v rámci procesu SREP.

Další kroky

ECB si je vědoma toho, že náročné úkoly spojené se začleněním klimatických a environmentálních rizik do strategií a do mechanismů bank pro správu a řízení a pro řízení rizik se neustále vyvíjejí, a je odhodlána pokračovat s nimi v dialogu na toto téma.

V roce 2021 bankovní dohled ECB také prověřoval zveřejňování informací institucí o klimatických a environmentálních rizicích. Zjištění z šetření budou zveřejněna ve zprávě a každé bance byla poskytnuta individuální zpětná vazba.

ECB rovněž provede úplný přezkum připravenosti bank na řízení klimatických a environmentálních rizik, včetně hloubkových analýz začlenění těchto rizik do jejich strategií a do mechanismů pro správu a řízení a pro řízení rizik. Tento přezkum proběhne v první polovině roku 2022. Bankovní dohled ECB rovněž provede zátěžový test v oblasti dohledu zaměřený na klimatická rizika. Výsledek těchto dohledových činností bude kvalitativního charakteru. Případný dopad na banky bude nepřímý prostřednictvím výsledků SREP týkajících se požadavků v rámci 2. pilíře a výsledky jednotlivých bank nebudou zveřejněny. Kromě toho rozšířená regulatorní ustanovení o environmentálních a sociálních rizicích a rizicích v oblasti správy a řízení, která jsou obsažena v přezkumu bankovních pravidel EU navržených Evropskou komisí, předpokládají jednotné zahrnutí klimatických a environmentálních rizik do obecných pokynů EBA ke společným postupům a metodikám procesu přezkumu a vyhodnocení a zátěžového testování v rámci dohledu. Na tomto základě bude ECB postupně začleňovat klimatická a environmentální rizika do své metodiky SREP, což nakonec ovlivní kapitálové požadavky v rámci 2. pilíře.

2 Povolení k činnosti, vynucovací a sankční řízení

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Roční posouzení významnosti (včetně komplexního hodnocení) a označení méně významných institucí s velkým dopadem

2.1.1.1 Roční posouzení významnosti

Po ročním přezkumu významnosti a hodnoceních

ad hoc

vykonává ECB od 1. ledna 2022 přímý dohled nad 115 bankami

V listopadu 2021 bylo v souladu s nařízením o rámci jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“)[43] dokončeno roční hodnocení, zda banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti[44]. Doplnila je posouzení významnosti ad hoc (jež vedla k 48 rozhodnutím o statusu významnosti), která byla provedena v návaznosti na změny ve struktuře skupin.

V důsledku toho bylo k 30. listopadu 2021 klasifikováno 115 institucí jako významné[45] stejně jako v předchozím posouzení významnosti.

Na základě ročního hodnocení byly v roce 2021 zařazeny na seznam významných dohlížených subjektů tři instituce: Jako významné byly klasifikovány Banca Mediolanum S.p.A. a Finecobank S.p.A., obě usazené v Itálii, a pobočka Danske Bank A/S ve Finsku, neboť jejich aktiva přesáhla 30 mld. EUR. Nad těmito institucemi vykonává ECB přímý dohled od 1. ledna 2022. Pokud jde o pobočku Danske Bank A/S ve Finsku, ECB vykonává pravomoci příslušného orgánu hostitelského členského státu.[46]

Mezitím byly ze seznamu významných subjektů vyňaty tři instituce:

  • Ze seznamu dohlížených institucí byla vyňata BFA Tenedora De Acciones S.A.U., dříve holdingová společnost Bankia S.A., a to v důsledku fúze, kdy CaixaBank S.A. převzala svou jedinou dceřinou společnost Bankia S.A. s účinností od 26. března 2021,
  • ze seznamu dohlížených institucí byla rovněž vyňata Liberbank S.A., a to vzhledem k fúzi s účinností od 30. července 2021 formou převzetí ze strany Unicaja Banco S.A.,
  • C.R.H. - Caisse de Refinancement de l’Habitat byla zařazena mezi méně významné instituce, protože nesplňovala během tří po sobě jdoucích kalendářních let žádné z kritérií významnosti; od 1. ledna 2022 nad ní vykonává přímý dohled Autorité de contrôle prudentiel et de résolution (dále též „ACPR“).

Kromě toho došlo k následujícím změnám ve struktuře skupin, aniž by byl dotčen počet významných dohlížených subjektů:

  • V důsledku fúzí v rámci skupiny přestala Precision Capital S.A. splňovat kritérium významných přeshraničních činností a na základě toho se změnil důvod významnosti na národní hospodářský význam ( příslušné prahové hodnoty splňovala k 31. prosinci 2020),
  • v souvislosti s restrukturalizací skupin byly vyňaty Piraeus Bank S.A. a Alpha Bank AE; tyto instituce se staly finančními holdingovými společnostmi a změnily název na Piraeus Financial Holdings S.A. a ALPHA SERVICES AND HOLDINGS S.A. (dále bylo uděleno povolení dvěma novým úvěrovým institucím Piraeus Bank S.A. a ALPHA BANK S.A. jakožto dceřiným společnostem Piraeus Financial Holdings S.A. a ALPHA SERVICES AND HOLDINGS S.A.).

Seznam dohlížených subjektů je pravidelně aktualizován. Aktuální verze seznamu je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Tabulka 2

Významné a méně významné bankovní skupiny nebo samostatné banky pod evropským bankovním dohledem po ročním hodnocení 2021

Zdroj: ECB.
Poznámky: Položkou „aktiva celkem“ se rozumí celková aktiva subjektů zařazených na seznam dohlížených subjektů zveřejněný v prosinci 2021 (s rozhodným dnem 30. listopadu 2021 pro rozhodnutí o významnosti oznámená dohlíženým institucím na základě ročního posouzení významnosti a 1. listopadu 2021 pro ostatní změny a posuny ve strukturách skupin). Rozhodným dnem pro celková aktiva je 31. prosinec 2020 (nebo nejnovější dostupný den použitý při posledním posouzení významnosti).
1) K 1. listopadu 2021.

2.1.1.2 Komplexní hodnocení

V červenci 2021 dokončila ECB komplexní hodnocení dvou italských družstevních bankovních skupin (Iccrea Banca S.p.A. – Instituto Centrale del Credito Cooperativo a Cassa Centrale Banca – Credito Cooperativo Italiano S.p.A.) a dvou pobaltských bank (Luminor Bank AS v Estonsku a Akciné bendrové Siauliu bankas v Litvě).

V srpnu 2021 ECB navíc zahájila komplexní hodnocení tří bank na základě toho, že každá z nich splňuje kritérium pro přímý dohled ECB: Addiko Bank AG v Rakousku (významné přeshraniční aktivity), Agri Europe Cyprus Limited ve Slovinsku (patří ke třem největším úvěrovým institucím v tomto členském státě) a Barclays Bank Ireland PLC v Irsku (velikost). Hodnocení by mělo být dokončeno koncem prvního pololetí roku 2022.

2.1.1.3 Méně významné instituce s velkým dopadem

Vzhledem k velkému počtu méně významných institucí a rozdílům mezi nimi, pokud jde o velikost, složitost a rizikový profil, klasifikuje evropský bankovní dohled tyto instituce na základě jejich dopadu na finanční systém a jejich rizikového profilu. Od roku 2022 jsou kritéria dopadu a kritéria rizika hodnocena odděleně. Určení méně významných institucí s velkým dopadem je prováděno jednou ročně pro každou zemi účastnící se evropského bankovního dohledu.

Instituce je označena za méně významnou s velkým dopadem, pokud splňuje kterékoli z následujících kritérií.

  • Velikost
    Celková aktiva instituce převyšují 15 mld. EUR.
  • Důležitost pro hospodářství
    Celková aktiva instituce převyšují 15 % HDP dané země nebo se jedná o „jinou systémově významnou instituci“ ve smyslu směrnice o kapitálových požadavcích.
  • Potenciálně významná instituce
    Méně významná instituce je „velká instituce“ ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích II (instituce, která splňuje jedno z kritérií významnosti, ale není klasifikována jako významná).
  • Přeshraniční činnost
    Méně významná instituce vlastní jednu nebo více úvěrových institucí v jedné nebo více dalších zúčastněných zemích.
  • Obchodní model
    Méně významná instituce je infrastruktura finančního trhu s bankovní licencí, centrální spořitelna, centrální družstevní záložna nebo centrální instituce institucionálního systému ochrany.
  • Pravidlo minimálního krytí
    Pokud nejsou v dané jurisdikci určeny na základě výše uvedených kritérií alespoň tři méně významné instituce s velkým dopadem, uplatní se pravidlo minimálního krytí. Toto pravidlo vyžaduje, aby byly vybrány podle velikosti další méně významné instituce, dokud nejsou určeny tři méně významné instituce s velkým dopadem.

Méně významnou instituci, která je považována za malou a nepříliš složitou instituci ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích II, nelze označit za méně významnou instituci s velkým dopadem, ledaže by se jednalo o největší méně významnou instituci v dané jurisdikci, v níž jsou všechny méně významné instituce malé a nepříliš složité instituce.

2.1.1.4 Důsledky označení za méně významnou instituci s velkým dopadem

Označení méně významné instituce za instituci s velkým dopadem je faktor, který vnitrostátní příslušné orgány berou v úvahu při určování četnosti a míry podrobnosti svých činností dohledu, jako jsou mimo jiné proces dohledu a hodnocení a kontroly na místě. Kromě toho jsou vnitrostátní příslušné orgány povinny v souladu s články 97 a 98 nařízení o rámci SSM informovat ECB o všech podstatných řízeních nebo rozhodnutích v oblasti dohledu, která hodlají ve vztahu k těmto institucím uplatnit.

Následující tabulka uvádí seznam méně významných dohlížených subjektů s velkým dopadem pro rok 2022 přijatý Radou dohledu ECB. V zájmu zajištění transparentnosti klasifikace jsou u každé instituce uvedeny důvody pro status méně významné instituce s velkým dopadem.

Tabulka 3

Seznam méně významných dohlížených subjektů s velkým dopadem pro rok 2022

BelgieBulharskoNěmeckoEstonskoIrskoŘeckoŠpanělskoFrancieChorvatskoItálieKyprLotyšskoLitvaLucemburskoMaltaNizozemskoRakouskoPortugalskoSlovinskoSlovenskoFinsko

1) V prvním čtvrtletí roku 2022 přesáhla celková aktiva instituce 15 mld. EUR.

2.1.2 Povolovací řízení

V roce 2021 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 651 povolovacích řízení

V roce 2021 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 651 povolovacích řízení (viz tabulka 4). Tato oznámení zahrnovala 29 žádostí o licenci, 24 odnětí licence, 52 zániků povolení k činnosti, 111 nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí, 404 pasportizací a 31 povolení pro finanční holdingové společnosti. Poté, co v červnu 2021 vstoupil v platnost nový rámec pro dohled nad investičními podniky, se vnitrostátní příslušné orgány a ECB rovněž podílely na udělování povolení investičním podnikům jakožto úvěrovým institucím.

Tabulka 4

Oznámení o povolovacích řízeních předložená Evropské centrální bance

Zdroj: ECB.

V roce 2021 bylo dokončeno 200 rozhodnutí v rámci řízení o povolení k činnosti[47]. Z toho předložila Rada dohledu 90 návrhů rozhodnutí, které poté schválila Rada guvernérů. Zbývajících 110 návrhů schválilo vrcholové vedení v rámci přenesení pravomocí.[48] Těchto 200 rozhodnutí o povolení k činnosti tvoří 8 % všech jednotlivých rozhodnutí ECB v oblasti dohledu v roce 2021.

Dvě povolovací řízení byla zakončena záporným rozhodnutím. Dále bylo před dokončením rozhodnutí staženo sedm žádostí o licenci a osm oznámení o nabytí nebo zvýšení kvalifikovaných účastí z důvodu negativního posouzení.

V porovnání s rokem 2020 zůstal počet oznámených povolovacích řízení v roce 2021 v podstatě beze změny, zohlední-li se žádosti podané v souvislosti s novým rámcem pro povolování (smíšených) finančních holdingových společností.

2.1.2.1 Vývoj společných postupů

Počet oznámení o společných postupech předložených ECB zůstal na podobné úrovni jako v předchozím roce

Celkově zůstal v roce 2021 počet oznámení o společných postupech pro udělování licencí, kvalifikované účasti a odnětí licencí předložených ECB podobný jako v předchozím roce.

Bankovní dohled ECB posoudil vysoký počet kvalifikovaných účastí. V několika řízeních se žadatelé rozhodli v návaznosti na obavy vyjádřené orgány dohledu během počátečního hodnocení nebo při vydání záporného rozhodnutí ECB vzít svá oznámení zpět či uplatnit své právo být vyslechnut. V jiných případech se žadatelé rozhodli svou žádost stáhnout z důvodu déletrvající nejistoty makroekonomického prostředí nebo z důvodů specifických pro jednotlivé případy. Několik řízení týkajících se kvalifikovaných účastí v souvislosti s vnitřní reorganizací podléhalo zjednodušenému přístupu k hodnocení kvalifikovaných účastí. Podobně jako v předchozích letech byla i přes nově vznikající transformační a aktivní konsolidační dynamiku zaznamenána pouze omezená přeshraniční konsolidace.

Drtivá většina licenčních řízení v roce 2021 souvisela se založením nových méně významných institucí. Stejně jako v předchozích letech bylo hlavní příčinou nových žádostí zvýšené využívání digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (např. finančnětechnologických obchodních modelů).

Od zavedení „specializované bankovní licence“ v roce 2017 nadále rostl počet žádostí o licenci z Litvy. Lietuvos bankas a ECB v této souvislosti nadále podávaly připomínky k obchodním modelům předloženým žadateli, což vedlo k výrazně vyššímu počtu žádostí, které žadatelé stáhli nebo vnitrostátní příslušný orgán zamítl. Kromě toho byly během počátečního hodnocení staženy některé žádosti o licenci v Německu, které zahrnovaly inovativní technologie.

Důvodem několika licenčních řízení týkajících se významných institucí byla především potřeba rozšířit bankovní licence o další regulované činnosti plánované bankami.

Důvodem řízení o odnětí bylo zejména dobrovolné ukončení podnikatelské činnosti, fúze či jiné typy restrukturalizace. Čtyři méně významné instituce opustily trh nedobrovolnými postupy likvidace včetně insolvenčního řízení.

2.1.2.2 Vývoj týkající se pasportizací, obchodníků s cennými papíry a (smíšených) finančních holdingových společností

Obchodníci s cennými papíry zařazení mezi úvěrové instituce podle revidované směrnice nebo nařízení o kapitálových požadavcích poprvé oznámili činnost v oblasti pasportizace podle nového režimu

V roce 2021 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány zabývaly 404 pasportizacemi. Obchodníci s cennými papíry zařazení mezi úvěrové instituce podle revidované směrnice nebo nařízení o kapitálových požadavcích poprvé oznamovali činnost v oblasti pasportizace podle nového režimu.

ECB a vnitrostátní příslušné orgány pokračovaly také v povolovací činnosti týkající se obchodníků s cennými papíry. V červnu 2021 vstoupil v platnost nový rámec pro dohled nad obchodníky s cennými papíry, který zavádí kritéria, podle nichž musí obchodníci s cennými papíry žádat o povolení k činnosti jakožto úvěrové instituce. Toto povolení je třeba získat na základě kritérií jak povahy kvalitativní (vykonávané činnosti), tak kvantitativní (hodnota aktiv), a to buď na individuálním, nebo skupinovém základě. V letech 2021 a 2022 se na obchodníky s cennými papíry způsobilé k získání povolení jakožto úvěrové instituce vztahuje režim na ochranu předchozího stavu. Do působnosti požadavku na bankovní licenci spadá podle předpokladů přibližně 20 institucí. Dosud vnitrostátní příslušné orgány informovaly ECB o 11 podaných žádostech.

Článek 21a směrnice o kapitálových požadavcích zavedl nový režim dohledu nad mateřskými (smíšenými) finančními holdingovými společnostmi[49] v dohlížených skupinách. Tyto finanční holdingové společnosti jsou po schválení odpovědné za plnění obezřetnostních požadavků ze strany dohlížené skupiny na konsolidovaném základě. V případě významných dohlížených skupin je ECB odpovědná za udělení souhlasu nebo vynětí těchto mateřských (smíšených) finančních holdingových společností. V roce 2021 obdržela ECB 31 žádostí a vydala 23 rozhodnutí (zahrnujících jednu nově zřízenou a 22 stávajících (smíšených) finančních holdingových společností v dohlížených skupinách): schváleno bylo 9 (smíšených) finančních holdingových společností a 14 (smíšených) finančních holdingových společností bylo ze schválení vyňato.

2.1.2.3 Portál IMAS

V roce 2021 byl prostřednictvím portálu IMAS zpracován značný podíl postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti

Portál IMAS je online platforma, která usnadňuje interakci a výměnu informací mezi orgány dohledu a dohlíženými subjekty / třetími stranami. Portál IMAS tvoří součást strategie digitalizace procesů dohledu SSM a pokrývá celý cyklus dohledu.[50]

Od ledna 2021 byl prostřednictvím portálu IMAS zpracován značný podíl postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti. V roce 2021 přišla na řadu oznámení o pasportizaci a nabytí/zvýšení kvalifikovaných účastí. V roce 2022 budou na portál IMAS doplněny žádosti o licenci, dobrovolné odevzdání povolení a povolení pro finanční holdingové společnosti. V této souvislosti podávání žádostí a transakce prostřednictvím portálu IMAS stále rostou.

2.2 Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2021 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 2 627 postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti[51] (individuální posouzení členů řídicích a dozorčích rad, držitelů klíčových funkcí[52] a manažerů poboček ze třetích zemí) (tabulka 5).

Tabulka 5

Postupy týkající se způsobilosti a bezúhonnosti předložené Evropské centrální bance

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vzorek zahrnuje všechny významné instituce (v rámci jednotného mechanismu dohledu), které předložily žádost o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti.

Předmětem přibližně 67 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti oznámených v roce 2021 byli členové řídicího orgánu vykonávajícího funkci dohledu. Zbývajících 33 % se týkalo členů řídicího orgánu vykonávajícího řídicí funkci (přibližně 28 %), držitelů klíčových funkcí (4 %) a manažerů poboček ze třetích zemí (1 %).

Celková doba vyřízení postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti dokončených v roce 2021 činila v průměru 3,7 měsíce, což je méně než maximální čtyřměsíční lhůta stanovená v odstavci 179 společných obecných pokynů orgánů ESMA a EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích.

2.2.1 Vývoj hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti

V důsledku přísnějšího a intruzivnějšího přístupu k hodnocením způsobilosti a bezúhonnosti a snaze posílit správu a řízení dohlížených bank vyjádřila ECB obavy ohledně jednoho či více kritérií způsobilosti a bezúhonnosti u 58 % členů posuzovaných řídicích orgánů. Ve srovnání s rokem 2020 se jedná o nárůst o 8 %. Nejběžnější problémy se týkaly zkušeností, střetu zájmů a časových závazků členů představenstev anebo dozorčích rad. V návaznosti na to uložila ECB významným institucím podmínky, povinnosti nebo doporučení s cílem zjištěné obavy napravit.

Při hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti spolupracuje ECB s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a také přímo s dohlíženými subjekty. Vyvstanou-li pochybnosti nebo obavy ohledně vhodnosti vybraného uchazeče, je příslušná žádost o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti často vzata zpět. Díky tomuto dohledovému dialogu s bankami nejsou přijímána záporná rozhodnutí ECB o způsobilosti a bezúhonnosti. V roce 2021 bylo tímto způsobem vzato zpět 52 žádostí, což ve srovnání s rokem 2020 představuje nárůst o 30.

ECB v roce 2021 provedla

17

 přehodnocení

V roce 2021 ECB rovněž provedla 17 přehodnocení u několika členů řídicích orgánů úvěrových institucí. Pět z těchto přehodnocení souviselo s rámcem pro boj proti praní peněz, čtyři s trestními řízeními, dvě s občanskoprávními řízeními a šest s dalšími otázkami, jako je úpadek a podvod.

Při posuzování vhodnosti členů představenstev anebo dozorčích rad byly celkem v 36 žádostech zohledněny i relevantní informace týkající se praní peněz nebo financování terorismu.

ECB usiluje o zefektivnění svých postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti, zejména zkoumáním využití nástrojů dohledové technologie. Užitečným nástrojem pro zvýšení efektivity se ukázal být portál IMAS, který dohlížené subjekty používají k podávání žádostí vnitrostátním příslušným orgánům a ECB o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti.

Box 4
Revidované všeobecné zásady ECB pro hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti

Bankovní dohled ECB nepřetržitě usiluje o zvyšování laťky dohledu v oblasti správy a řízení a transparentnosti v této oblasti. V této souvislosti ECB nedávno revidovala své všeobecné zásady hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a vypracovala nový dotazník ke způsobilosti a bezúhonnosti s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu procesů a hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti.

V revidovaných všeobecných zásadách se zavádí pojem individuální odpovědnost, podle něhož závažná zjištění v oblasti dohledu mohou mít dopad na vhodnost uchazeče, i kdyby za tato zjištění nenesl přímou odpovědnost. Tyto všeobecné zásady navíc podrobně popisují, jakým způsobem bude provedeno přehodnocení členů představenstev anebo dozorčích rad, pokud se objeví nové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o jejich vhodnosti.

Ve všeobecných zásadách jsou také vybízeny určité úvěrové instituce, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů povinny přijmout režim hodnocení ex post, aby před jmenováním výkonných členů řídicího orgánu do funkce poskytly ECB informace týkající se jejich posouzení vhodnosti. V návaznosti na to obdrželo 61 úvěrových institucí v zúčastněných členských státech dopis od ECB, ve kterém je tato výzva formalizována.

V neposlední řadě se ve všeobecných zásadách odkazuje na odborné znalosti členů v oblasti klimatických a environmentálních rizik a na rozmanitost (včetně rozmanitosti genderové), neboť tyto oblasti mají z hlediska zájmu dohledu větší význam.

Dne 15. června 2021 zveřejnila ECB návrhy těchto dokumentů určené ke konzultacím[53] s cílem získat zpětnou vazbu od účastníků trhu a dalších zúčastněných stran. Dne 15. července 2021 se konalo veřejné slyšení s 200 účastníky. Veřejná konzultace skončila 2. srpna 2021.

Konečné znění všeobecných zásad hodnocení způsobilosti a bezúhonnostidotazníku ke způsobilosti a bezúhonnosti bylo zveřejněno 8. prosince 2021, a to spolu s odpovědí na výsledky veřejné konzultace zahrnující více než 700 obdržených připomínek, mimo jiné od úvěrových institucí, tržních a bankovních asociací a poradenských firem. Zveřejnění těchto dokumentů bylo oznámeno v listopadu 2021 ve zpravodaji Supervision Newsletter a dále o nich podrobněji pojednali v několika svých projevech také předseda[54] a další členové Rady dohledu ECB[55] a v prosinci 2021 rovněž podcast místopředsedy[56].

2.3 Whistleblowing, vynucování, sankce a další peněžitá opatření

2.3.1 Vynucovací a sankční opatření

ECB se v roce 2021 zabývala osmi řízeními, z nichž pět bylo na konci roku dokončeno

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato (viz výroční zpráva ECB o činnosti dohledu za rok 2014). Sankce uložené Evropskou centrální bankou v rámci jejích úkolů dohledu jsou v souladu s platným právním rámcem zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Na týchž internetových stránkách jsou zveřejňovány sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány na žádost ECB.

V roce 2021 projednávala ECB osm sankčních řízení, z nichž čtyři probíhala již v roce 2020 (tabulka 6). Těchto osm řízení vedlo k pěti rozhodnutím ECB.

Tabulka 6

Činnost ECB v oblasti vynucování a sankcí v roce 2021

Zdroj: ECB.

V roce 2021 uložila ECB dvě peněžité sankce ve výši 615 000 EUR

Z osmi řízení projednávaných v roce 2021 jich sedm souviselo s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit sedm významných institucí. Dvě z těchto řízení byla v roce 2021 ukončena dvěma rozhodnutími ECB, kterými byla dvěma dohlíženým subjektům stejné bankovní skupiny uložena sankce ve výši 615 000 EUR. Dvě řízení týkající se porušení přímo použitelného práva EU byla v roce 2021 uzavřena, z nichž jedno z důvodu proporcionality a druhé z důvodu, že nebyla zjištěna nedbalost. Další tři řízení na konci roku 2021 stále probíhala.

Zbývající řízení projednávané v roce 2021 se týkalo podezření, že jedna méně významná instituce porušila vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí směrnice EU, a bylo zakončeno žádostí ECB adresovanou relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu o zahájení řízení.

Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2021, podle oblastí porušení zobrazuje graf 18.

Graf 18

Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením v roce 2021

Zdroj: ECB.

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem uložily relevantní vnitrostátní příslušné orgány v roce 2021 dvě peněžité sankce ve výši 24,7 mil. EUR

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem uložily relevantní vnitrostátní příslušné orgány v roce 2021 dvě peněžité sankce ve výši 24,7 mil. EUR.

Podrobné informace, včetně komplexní statistiky sankčních činností v souvislosti s porušením obezřetnostních požadavků prováděných v roce 2021 ze strany ECB a vnitrostátních příslušných orgánů v rámci evropského bankovního dohledu, budou uvedeny ve výroční zprávě o sankční činnosti v rámci SSM v roce 2021. Zpráva bude zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB ve druhém čtvrtletí roku 2022.

2.3.2 Jiná peněžitá opatření

V souladu s nařízením o SSM vykonává ECB za výhradním účelem plnění svých úkolů dohledu také pravomoci, které mají k dispozici vnitrostátní příslušné orgány na základě příslušných vnitrostátních právních předpisů.

V tomto ohledu uložila ECB v roce 2021 dvěma významným dohlíženým subjektům správní opatření, jež má vnitrostátní příslušný orgán k dispozici podle svých vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice o kapitálových požadavcích. Uložená vnitrostátní správní opatření nebyla penalizační a spočívala v úrokových platbách v hodnotě přibližně 21,5 mil. EUR za porušení požadavků na limity velkých expozic. Dohlížené subjekty podaly proti rozhodnutím ECB odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.3.3 Whistleblowing

V roce 2021 obdržela ECB 152 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 27% pokles

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se často nazývá „whistleblowing“). ECB tedy provozuje mechanismus oznamování porušení pravidel, který zahrnuje předem strukturovanou internetovou platformu, jež je přístupná prostřednictvím internetových stránek bankovního dohledu ECB.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2021 obdržela ECB 152 oznámení o porušení pravidel, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 27 %. Z těchto oznámení se 78 týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 72 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 6, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

Nejběžněji hlášenými údajnými porušeními pravidel byly problémy se správou a řízením (72 %) a neadekvátní výpočet vlastního kapitálu a kapitálových požadavků (8 %). Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 19. Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly hlavně řízení rizik, vnitřních kontrol, funkcí řídicích orgánů, požadavků na způsobilost a bezúhonnost a organizační struktury.[57]

Graf 19

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

Zdroj: ECB.

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu pro oznamování porušení pravidel byly uvědomeny relevantní společné týmy dohledu. ECB tyto informace v rámci svých úkolů v oblasti dohledu náležitě zvážila a přijala návazná opatření. Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2021 v souvislosti s oznámeními porušení relevantních právních předpisů EU zahrnovala:

  • vnitřní posouzení založené na stávající dokumentaci (43 %),
  • žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (27 %),
  • žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (19 %).

3 Příspěvky ke krizovému řízení

3.1 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

Během roku 2021 pokračovala úzká spolupráce mezi bankovním dohledem ECB a výborem SRB

V roce 2021 pokračovala na všech úrovních úzká spolupráce mezi bankovním dohledem ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí (dále též „SRB“). Předsedkyně SRB byla Radou dohledu ECB zvána k účasti v roli pozorovatele na jejích zasedáních v případě témat souvisejících s úkoly SRB. Obdobně se jako pozorovatel účastnil zástupce ECB všech výkonných i plenárních zasedání SRB. Kromě toho docházelo k pravidelným výměnám mezi předsedajícími, ale i vrcholovým a středním vedením ECB a SRB ohledně témat společného zájmu, jako jsou proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (dále též „SREP“), plánování ozdravných postupů a řešení krizí a práce na politikách souvisejících s krizovým řízením. V neposlední řadě, v souladu s memorandem o porozumění mezi SRB a ECB, obě organizace vzájemně sdílely rozsáhlý soubor relevantních údajů a informací, které již mají k dispozici. Díky tomu se zmírnila zpravodajská zátěž bank.

ECB a SRB si také vyměňovaly názory na potenciální zlepšení rámce politiky krizového řízení. Příkladem projednávaných témat jsou nástroje, které mají příslušné orgány k dispozici, nebo využití cizích finančních zdrojů při řešení krizí. Tyto pravidelné výměny se SRB také pomohly obohatit vlastní příspěvek ECB k cílené konzultaci Evropské komise o přezkumu rámce krizového řízení bank a pojištění vkladů.[58]

Dále se ECB stejně jako v minulosti účastnila simulací krizí prováděných SRB nanečisto. Jejich cílem bylo vyzkoušet postupy a mezinárodní spolupráci a zlepšit vzájemnou informovanost o rozhodování a provozních procesech jednotlivých orgánů v rámci kolegia k řešení krizí.

Kromě toho se konaly společné vzdělávací akce k různým tématům (např. plánování ozdravných postupů, metodika SREP a revidovaná politika SRB týkající se minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (dále též „MREL“)). Cílem bylo posílit spolupráci a rozvíjet společné porozumění mezi jednotlivými orgány v různých aspektech jejich práce.

Klíčovou součástí spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi byla nadále také pravidelná interakce mezi společnými týmy dohledu ECB a vnitřními týmy SRB příslušnými k řešení krize. Patřila sem úzká spolupráce v oblasti institucí spadajících pod rámec ECB pro krizové řízení, tj. institucí se zhoršujícím se finančním stavem, a účast SRB v příslušných týmech pro krizové řízení s cílem zajistit plnou sladěnost orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize v krizové situaci.

V souladu s regulatorním rámcem byl SRB konzultován ohledně ozdravných plánů předložených významnými institucemi bankovnímu dohledu ECB. Při vyhodnocování těchto plánů a při přípravě odpovědi pro dohlížené subjekty byly zohledněny připomínky SRB. Tyto připomínky se týkaly mj. proveditelnosti variant ozdravných postupů a nastavení prahových hodnot ukazatelů ozdravných postupů souvisejících s MREL.

Výbor SRB také konzultoval s bankovním dohledem ECB návrhy plánů řešení krize v souladu s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí (dále též „SRM“).[59] Stejně jako v minulosti se tato konzultace věnovala mimo jiné stanovení MREL a hodnocení způsobilosti k řešení krize. Stejně jako v předchozích letech konzultoval SRB s bankovním dohledem ECB rovněž výpočet příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí, přičemž hodnocení ECB se zaměřilo na připomínky z hlediska dohledu a nepřetržitého trvání jednotky.

3.2 Krizové řízení u méně významných institucí

Krizové řízení u méně významných institucí vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a ECB. I když za opatření v oblasti dohledu zaměřená na méně významné instituce je přímo odpovědný vnitrostátní příslušný orgán, je potřeba intenzivnější spolupráce a sdílení informací, pokud se méně významná instituce přiblíží k bodu ztráty životaschopnosti. V této fázi ECB jakožto příslušný orgán pro společné postupy spolupracuje s vnitrostátním příslušným orgánem na případném odnětí licence.

V roce 2021 ECB a vnitrostátní příslušné orgány zintenzivnily spolupráci na řešení 15 případů krize méně významných institucí

V roce 2021 ECB a vnitrostátní příslušné orgány úzce spolupracovaly a vyměňovaly si informace o několika méně významných institucích, u nichž bylo zjištěno, že čelí zhoršení finanční situace nebo jsou v krizi. Vnitrostátní příslušné orgány oznámily ECB sedm nových případů týkajících se zhoršení finanční situace méně významných institucí. Pokračovala také úzká spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány a výměna informací o 29 aktivních případech zhoršení finanční situace. 15 případů bylo předmětem intenzivní spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány, přičemž sedm případů vyžadovalo zřízení specializovaných kontaktních skupin pro krizové řízení. Stejně jako v předchozích letech tyto skupiny zajišťovaly, aby opatření a rozhodnutí v oblasti dohledu byla přijímána včas a koordinovaně.

V roce 2021 vnitrostátní příslušné orgány rovněž oznámily ECB 12 případů týkajících se odnětí povolení k činnosti méně významným institucím. Z těchto případů se dva týkaly fúzí nebo integrace, tři souvisely s likvidací a u sedmi z nich šlo o dobrovolné ukončení činnosti. Ve čtyřech z těchto 12 případů přijala ECB rozhodnutí o odnětí licence, zbývajících osm případů je stále posuzováno.

Mezi hlavní příčiny zhoršení finanční situace méně významných institucí v roce 2021 se řadí neživotaschopné obchodní modely, dlouhodobě nízká ziskovost vedoucí k problémům s platební schopností a nedostatky v systémech správy a řízení (včetně nedostatečných rámců proti praní peněz); dalším faktorem zhoršení finanční situace se staly účetní podvody.

4 Přeshraniční spolupráce

4.1 Evropská a mezinárodní spolupráce

4.1.1 ECB a kolegia bankovního dohledu

ECB působí jako orgán bankovního dohledu na konsolidovaném základě pro evropské bankovní skupiny s ústředím v zemi účastnící se jednotného mechanismu dohledu (dále též „SSM“). To umožňuje ECB provádět komplexní a konzistentní dohled na základě rovných podmínek pro všechny subjekty (dceřiné společnosti nebo pobočky) bankovní skupiny, a to i v případě, že se nacházejí v členských státech EU, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní, nebo v mimoevropských zemí.

ECB jako orgán dohledu na konsolidovaném základě pro významné bankovní skupiny zřizuje kolegia pro interakci se všemi relevantními orgány dohledu

Jedním z úkolů ECB je zajistit pravidelnou interakci se všemi relevantními orgány bankovního i nebankovního dohledu. ECB tak činí zřízením kolegií orgánů dohledu. Pokud má bankovní skupina ústředí mimo bankovní unii a ECB vykonává dohled alespoň nad jednou z globálních dceřiných společností nebo poboček skupiny, protože se nachází v členském státě, který se účastní jednotného mechanismu dohledu, ECB postupuje podle dohod o spolupráci s orgány dané země mimo EU. Ve většině případů se konsolidující orgán účastní mezinárodní spolupráce prostřednictvím kolegií orgánů dohledu, ale časové harmonogramy a rozhodovací procesy jednotlivých orgánů se mohou lišit v důsledku místních požadavků a pravidel zachování důvěrnosti.

ECB se jakožto hostitelský orgán účastní kolegií bankovních skupin, jejichž mateřský subjekt je usazen mimo SSM

Průřezový tým složený ze zástupců tří vertikálních generálních ředitelství průběžně podporuje společné týmy dohledu při plnění jejich povinností souvisejících se spoluprací podle evropské právní úpravy a směrnic (např. zmapování subjektů ve skupině, výměna klíčových finančních ukazatelů mezi příslušnými orgány, program dohledových šetření pro kolegia). Průřezový tým také podporuje harmonizaci a prosazuje osvědčené postupy dohledu týkající se mezinárodní spolupráce.

V roce 2021 přispěl tento tým k přezkumu 13 písemných dohod o spolupráci pro kolegia orgánů dohledu s cílem zohlednit změnu statusu orgánu pro obezřetnostní regulaci po brexitu jakožto orgánu ze třetí země.

4.1.2 Posílení spolupráce s orgány třetích zemí

Spolupráce v oblasti dohledu se třetími zeměmi byla v roce 2021 prostřednictvím memorand o porozumění rozšířena na APRA a NYDFS

ECB nepřetržitě sleduje vývoj přeshraničního bankovnictví a vyhodnocuje potřebu posílené spolupráce s orgány obezřetnostního dohledu ze třetích zemí, která může mít formu memorand o porozumění, kolegií orgánů dohledu a individuálních ujednání. V průběhu roku 2021 uzavřela ECB další memoranda o porozumění s Orgánem dohledu státu New York nad finančními službami (NYDFS) a Australským orgánem pro obezřetnostní regulaci (APRA). Tato ujednání jsou považována za relevantní z důvodu významných přeshraničních vazeb mezi bankovními sektory, které podléhají evropskému bankovnímu dohledu, bankovním sektorem státu New York a australským bankovním sektorem.

Obě memoranda o porozumění zajišťují spolupráci mezi orgány pro účely plnění jejich příslušných úkolů dohledu nad přeshraničními úvěrovými institucemi. Podle memorand o porozumění se předpokládá spolupráce na základě metody tzv. nejlepší snahy a může být iniciována na žádost uvedených orgánů nebo v případě potřeby z vlastního podnětu. Zahrnuje všechny druhy informací, které by uvedeným orgánům mohly pomoci a podpořit tak bezpečné a řádné fungování dohlížených subjektů.

4.1.3 Posílení spolupráce s orgány dohledu nad trhem cenných papírů

Memorandum o porozumění se SEC umožnilo, aby se na významné bankovní skupiny vztahoval režim náhradního souladu stanovený SEC

ECB a Americká komise pro cenné papíry a burzy (dále též „SEC“) podepsaly dne 16. srpna 2021 memorandum o porozumění s cílem připravit registraci významných institucí jakožto dealerů se swapy založenými na cenných papírech nebo jakožto hlavních účastníků swapů založených na cenných papírech ve Spojených státech. Právní úprava ve Spojených státech vyžaduje, aby se u SEC zaregistrovali do 1. listopadu 2021, resp. do 1. prosince 2021 dealeři se swapy založenými na cenných papírech a hlavní účastníci swapů založených na cenných papírech s významným podílem obchodů ve Spojených státech, kteří nejsou americkými subjekty. SEC může těmto subjektům povolit, aby splňovaly určité požadavky USA za předpokladu, že splňují srovnatelné požadavky EU a vnitrostátní požadavky. Aby to bylo možné, je třeba, aby SEC a příslušné orgány pro dohled a trhy podepsaly dohody o spolupráci.

Podle tohoto memoranda o porozumění si ECB a SEC budou sdělovat a vyměňovat informace o swapových aktivitách založených na cenných papírech, které subjekty pod dohledem ECB vykonávají ve Spojených státech. Tato spolupráce poskytne příslušným subjektům SSM základ s cílem minimalizovat duplicitní úsilí o dodržování požadavků, nadále se zaměřovat na dodržování požadavků EU a zároveň zajistit soulad s požadavky USA.

Na úrovni EU uzavřela ECB v roce 2021 memorandum o porozumění s Autorité des Marchés Financiers (AMF) jakožto příslušným orgánem odpovědným za trhy finančních nástrojů ve Francii.

4.1.4 Zveřejnění memorand o porozumění v oblasti dohledu

V roce 2021 bylo na internetových stránkách ECB zveřejněno 21 memorand o porozumění v oblasti dohledu

V květnu 2020 schválila ECB politiku zveřejňování stávajících a budoucích memorand o porozumění, která ECB uzavřela jakožto orgán bankovního dohledu. Zveřejnění těchto memorand o porozumění je podmíněno souhlasem smluvních stran, jakož i možnými omezeními přístupu k důvěrným informacím v souladu s příslušnými právními předpisy. Dne 19. února a 30. dubna 2021 zveřejnila ECB na svých internetových stránkách 18 memorand o porozumění, která od roku 2014 uzavřela jakožto orgán bankovního dohledu. Patřila k nim memoranda o porozumění s orgány bankovního dohledu a dohledu nad trhy ve třetích zemích včetně memoranda o porozumění podepsaného v roce 2019 s Bank of England / Úřadem pro obezřetnostní regulaci v souvislosti s brexitem. Kromě toho ECB ve druhém pololetí zveřejnila další tři memoranda o porozumění, která nedávno uzavřela se SEC, NYDFS a AMF.

4.1.5 Úzká spolupráce v rámci SSM

ECB, Hrvatska narodna banka a Bulharská národní banka úzce spolupracovaly na každodenním dohledu

Spolupráce s Bulharskem a Chorvatskem, dvěma nejnovějšími členy bankovní unie, kteří se připojili v říjnu 2020, byla v roce 2021 zcela bezproblémová. Do struktury SSM byly integrovány Hrvatska narodna banka a Българска народна банка (Bulharská národní banka) a jejich zástupci přispívali k rozhodování v Radě dohledu, což vedlo k hladkému průběhu dohledu ECB v celé bankovní unii. Pracovníci těchto dvou vnitrostátních příslušných orgánů se podrobně zabývali každodenním dohledem, a to nejen nad dceřinými společnostmi evropských bank v Bulharsku a Chorvatsku, ale také nad jejich mateřskými subjekty a příslušnými bankovními skupinami. ECB rovněž začlenila bulharské a chorvatské méně významné instituce do svých činností dohledu nad méně významnými institucemi s cílem podpořit konzistentní uplatňování vysoce kvalitních standardů dohledu nad méně významnými institucemi v obou zemích. V průběhu roku se v rámci podpory společných činností konaly semináře a workshopy. Tento dohled založený na spolupráci je pro integrovanější bankovní sektor klíčový.

4.1.6 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnové fondu (dále též „MMF“) na hodnocení finančního systému (dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru dané země.

Bankovní dohled ECB provedl řadu doporučení FSAP MMF pro eurozónu

Program FSAP MMF pro eurozónu hodnotil v roce 2018 architekturu pro bankovní dohled a řešení krizí v eurozóně. Bankovní dohled ECB již začlenil řadu doporučení MMF do svých postupů dohledu; souběžně s tím se spolunormotvůrci EU v současné době zabývají doporučeními, která vyžadují změnu právních předpisů EU.

Vnitrostátní FSAP nezahrnují hodnocení evropského bankovního dohledu

V roce 2021 MMF zahájil vnitrostátní programy FSAP pro Německo, Irsko a Finsko. Tyto vnitrostátní programy FSAP posuzují nebankovní témata (např. rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce) a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež dohlížejí na méně významné instituce nebo na aspekty související s bojem proti praní peněz a proti financování terorismu. MMF navíc v roce 2021 dokončil pravidelný přezkum FSAP, jehož výsledkem byl aktualizovaný seznam jurisdikcí se systémově významnými finančními sektory, které podléhají pravidelnému povinnému hodnocení.

ECB se podílí na vnitrostátních konzultacích MMF podle článku IV

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě zemí účastnících se evropského bankovního dohledu souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s povinnostmi ECB v těchto oblastech.

4.2 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.2.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

V roce 2021 se Rada pro finanční stabilitu (dále též „FSB“) nadále zaměřovala na mezinárodní spolupráci při řešení náročných úkolů vyplývajících z pandemie koronaviru (COVID-19) a zachování finanční stability.

V roce 2021 ECB přispívala do programu FSB v řadě oblastí včetně označení zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19

Bankovní dohled ECB jakožto jeden ze členů FSB aktivně přispíval k označování prvních zkušeností získaných z pandemie COVID-19 v oblasti finanční stability prostřednictvím specializované zprávy.

ECB také přispívala k širším tématům, která jsou na programu FSB, jako je i) každoroční označení globálních systémově významných bank (dále též „G-SIB“) po konzultaci s Basilejským výborem pro bankovní dohled (dále též „BCBS“), včetně plánovaného přezkumu důsledků vývoje v souvislosti s bankovní unií pro metodiku G-SIB, ii) dokončení zprávy o hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, iii) koordinace plánu řešení finančních rizik souvisejících s klimatem a iv) příprava návrhů politik k posílení odolnosti fondů peněžního trhu. V této souvislosti se bankovní dohled ECB účastnil plenárních zasedání FSB a zasedání stálého výboru pro provádění standardů a stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace. Dále působil v řídicí skupině pro řešení krizí a v regionální konzultační skupině FSB pro Evropu.

Bankovní dohled ECB bude nadále přispívat k činnosti FSB v řadě oblastí, včetně mezinárodní spolupráce, koordinace reakce na COVID-19, návazné práce v oblasti digitálních inovací a řešení finančních rizik vyplývajících ze změny klimatu.

4.2.2 Podíl na basilejském procesu

Bankovní dohled ECB jakožto jeden ze členů BCBS podporoval mezinárodní spolupráci a koordinaci opatření politik, například v oblasti finančních rizik souvisejících s klimatem

V roce 2021 skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu, která je orgánem dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS), schválila strategické priority a pracovní program BCBS na roky 2021 a 2022. Vysokou prioritou bylo provádění a hodnocení dříve dohodnutých reforem, sledování a posuzování vznikajících rizik a zranitelných míst (tj. digitalizace a finanční rizika spojená s klimatem) a rozvoj spolupráce v oblasti dohledu. ECB k tomuto úsilí aktivně přispívala.

V této souvislosti ECB spolupředsedá pracovní skupině BCBS pro finanční rizika související s klimatem a skupině BCBS pro politiky a standardy, která odpovídá za přípravu a zavádění společných obezřetnostních standardů.

BCBS dále zahájil práce na přezkumu metodiky hodnocení G-SIB. Bankovní dohled ECB aktivně přispíval k rozhodnutí výboru přezkoumat důsledky vývoje spojeného s bankovní unií pro metodiku G-SIB (tj. se zaměřením zejména na zacházení s přeshraničními expozicemi v rámci bankovní unie).

Bankovní dohled ECB se také účastnil dalších pravidelných diskusí o opatřeních politik, poskytoval odborné znalosti v pracovních skupinách BCBS, spolupracoval se členy BCBS v rámci EU i po celém světě a podporoval příslušné analýzy dopadu. Tato činnost zahrnovala i) hodnocení a rozvoj potenciálních opatření pro řešení finančních rizik souvisejících s klimatem, která ohrožují světový bankovní systém, ii) zveřejnění zásad provozní odolnosti, jejichž cílem je posílit schopnost bank odolat závažným nepříznivým událostem, adaptovat se na ně a zotavovat se z nich, a iii) veřejnou konzultaci o předběžných návrzích v oblasti obezřetného zacházení s expozicemi bank vůči kryptoaktivům.

4.2.3 Příspěvek k činnosti EBA

ECB úzce spolupracovala s orgánem EBA na několika projektech, včetně celounijního zátěžového testu 2021

V roce 2021 bankovní dohled ECB nadále úzce spolupracoval s Evropským orgánem pro bankovnictví (dále též „EBA“) s cílem prosazovat konzistentní dohled v celém evropském bankovním sektoru a podporovat bezpečnost a zdraví úvěrových institucí i stabilitu finančního systému. Společné projekty zahrnovaly celounijní zátěžový test 2021 orgánu EBA, u něhož ECB poskytla zajištění kvality. Orgány EBA a ECB také spolupracovaly na následných opatřeních v návaznosti na krizi COVID-19, na přípravě odpovědi na žádost Komise o radu v oblasti digitálních financí a na zprávě EBA o nezávislosti příslušných orgánů v oblasti dohledu. ECB a EBA rovněž v září předložily společný dopis, v němž opětovně potvrdily význam úplného, včasného a poctivého dokončení provádění zbývajících standardů Basel III v EU.

ECB navíc přispěla k dokončení testů transparentnosti v celé EU v roce 2021 provedených orgánem EBA tím, že zajistila včasné poskytnutí přesných údajů z oblasti dohledu u 99 významných institucí pod přímým dohledem ECB. Test poskytl účastníkům trhu podrobné informace o finančním stavu bank účastnících se evropského bankovního dohledu včetně dopadu krize COVID-19.

ECB také pomáhala orgánu EBA plnit jeho mandát při přípravě zprávy o proveditelnosti integrace při vykazování statistických údajů, údajů souvisejících s řešením krizí a obezřetnostních údajů, jak vyžaduje článek 430c nařízení o kapitálových požadavcích (dále též „CRR“). Zpráva, která byla zveřejněna 16. prosince 2021, považuje společný datový slovník ve všech oblastech vykazování za jeden z klíčových stavebních prvků a předpokladů pro zmírnění zpravodajské zátěže bank, zlepšení kvality údajů a vytvoření podmínek pro další integraci rámce vykazování. Zpráva rovněž doporučuje zřídit společný výbor složený z evropských orgánů, vnitrostátních příslušných orgánů a tam, kde to bude vhodné, ze zástupců bankovního sektoru. Úkolem výboru by bylo řídit integrační proces. V této souvislosti ECB spolupracovala s orgánem EBA a dalšími zainteresovanými stranami tak, že podporovala společné porozumění a předkládala konkrétní návrhy na zřízení sémanticky integrovaného datového slovníku s cílem podpořit sbližování požadavků na vykazování.

Pokud jde o postup orgánu EBA týkající se zásady „dodržuj, nebo vysvětli“[60], v roce 2021 bankovní dohled ECB informoval orgán EBA o stavu svého dodržování 23 obecných pokynů, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Bankovní dohled ECB je odhodlán se řídit všemi příslušnými obecnými pokyny vydanými orgánem EBA nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu.

Box 5
Aktualizace politik ECB týkajících se možností a případů vlastního uvážení

Dne 29. června 2021 zahájila ECB veřejnou konzultaci o změnách svých politik a pokynů týkajících se toho, jak ECB při dohledu nad bankami uplatňuje různé možnosti a případy vlastního uvážení podle práva EU. Aktualizace politik ECB týkajících se možností a případů vlastního uvážení byly popsány ve čtyřech návrzích nástrojů politiky:

  • návrh revidovaného znění všeobecných zásad ECB týkajících se možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva EU,
  • návrh nařízení ECB, kterým se mění nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/445 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva EU,
  • návrh doporučení, kterým se mění doporučení ECB/2017/10 o společných specifikacích pro uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva EU vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím,
  • návrh obecných zásad, kterými se mění obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2017/697 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím.

Politika ECB týkající se možností a případů vlastního uvážení byla původně zveřejněna v letech 2016 a 2017. Nutnost jejího přezkumu a revize vznikla především v důsledku přijetí nových právních předpisů od té doby, zejména nařízení o kapitálových požadavcích II (CRR II) a směrnice o kapitálových požadavcích V (dále též „CRD V“), které zavedly řadu nových možností a případů vlastního uvážení a jiné změnily či odstranily. Kromě toho ECB navrhla zavést některé změny do svých politik týkajících se možností a případů vlastního uvážení na základě zkušeností s dohledem získaných od jejich původního zveřejnění.

Konzultace se týkala možností a případů vlastního uvážení v několika oblastech politiky včetně likvidity, kapitálu, rozsahu obezřetnostní konsolidace, pákového poměru a výjimek z limitu pro velké expozice. Největší počet změn se týká politiky likvidity. To je částečně způsobeno tím, že CRR II zavádí ukazatel čistého stabilního financování jako nový soubor pravidel pro závazný požadavek na likviditu, díky němuž musí příslušné orgány uplatňovat několik nových možností a případů vlastního uvážení.

Veřejná konzultace, která skončila 30. srpna 2021, představovala příležitost získat zpětnou vazbu od účastníků trhu a dalších zúčastněných stran. ECB obdržela a vyhodnotila připomínky od deseti respondentů, zejména od sdružení v oboru. Zveřejnění konečného znění revidovaných politik v oblasti možností a případů vlastního uvážení společně s odpovědí na tyto připomínky bylo naplánováno na 28. března 2022.

5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB

5.1 Plnění požadavků na odpovědnost

Bankovní dohled ECB v roce 2021 nadále úzce spolupracoval s Evropským parlamentem a Radou EU

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie (dále též „Rada EU“), jak je uvedeno v nařízení o jednotném mechanismu dohledu (dále též „SSM“). Uvedené nařízení stanoví, že úkoly ECB v oblasti dohledu musí podléhat náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam zachovávání a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB.

V roce 2021 se v důsledku koronavirové pandemie (COVID-19) uskutečnily veškeré interakce mezi Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (dále též „ECON“) a předsedou Rady dohledu ve virtuální podobě. Dne 23. března 2021 předseda Rady dohledu promluvil před výborem ECON na veřejném slyšení, kde představil výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2020, a dále na dvou běžných veřejných slyšeních 1. července a 1. října 2021. Diskuse se většinou zaměřily na dohledová opatření přijatá ECB v reakci na pandemii COVID-19. Kromě toho byly projednávány náročné úkoly v bankovním sektoru, jako je udržitelnost obchodních modelů bank, ziskovost bank, řízení klimatických rizik a dopad digitalizace. Mezi další témata patřilo posílení bankovní unie se zaměřením na provádění Basel III, spory mezi domovskými a hostitelskými orgány, krizové řízení bank, rámec pojištění vkladů a pákové financování.

Předseda Rady dohledu v roce 2021 odpověděl na osm písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu

V roce 2021 předseda Rady dohledu odpověděl na osm písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu, které se týkaly otázek bankovního dohledu, a v souladu s povinností ECB podávat zprávy národním parlamentům podal dvě odpovědi na písemné dotazy poslanců národních parlamentů. Všechny písemné odpovědi byly zveřejněny. Týkaly se řady témat, jako je řízení úvěrového rizika, rizika v oblasti IT, kybernetická rizika, otázky správy a řízení a obezřetnostní sledování institucionálních systémů ochrany.

V souladu s interinstitucionální dohodou ECB poskytla Evropskému parlamentu záznamy ze zasedání své Rady dohledu.

Pokud jde o interakci s Radou EU v roce 2021, předseda Rady dohledu se zúčastnil dvou výměn názorů s Euroskupinou, a to 21. května a 4. října, v obou případech virtuálně. Před jednáním s Euroskupinou zveřejnila ECB přehled svých příslušných dohledových aktivit. K hlavním projednávaným tématům patřila opatření ECB v oblasti dohledu nad úvěrovým rizikem a dalšími vznikajícími riziky, jako jsou rizika související s pákovým financováním.

ECB přispěla k auditu politiky EU v oblasti boje proti praní peněz v bankovnictví

V roce 2021 ECB společně s Komisí a Evropským orgánem pro bankovnictví (dále též „EBA“) také přispěla k auditům Evropského účetního dvora (dále též „EÚD“) týkajícím se bankovního dohledu, jmenovitě k auditu EÚD týkajícímu se politiky Evropské unie v oblasti boje proti praní peněz v bankovním sektoru. Audit byl dokončen v červnu 2021. ECB pracuje na řešení doporučení týkajících se efektivnosti rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále též „AML/CFT“), pokud tento rámec spadá do působnosti jejích funkcí dohledu. Dále ECB v současné době spolupracuje s EÚD na podpoře svého auditu provozní efektivnosti při dohledu nad řízením úvěrů se selháním bankami.

Box 6
ECB a boj proti praní peněz: ECB a návaznost na audit EÚD z roku 2021 týkající se účinnosti a komplexnosti politiky EU v oblasti boje proti praní peněz

I když odpovědnost za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti AML/CFT spočívá na vnitrostátní úrovni a úkoly ECB výslovně vylučují dohled v oblasti AML/CFT, musí ECB při plnění svých úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu zvážit výsledky dohledu v oblasti AML/CFT a relevantní informace získané nebo vytvořené při plnění těchto úkolů sdílet s orgány pro AML/CFT.[61] V této souvislosti byla ECB v roce 2021 předmětem auditu EÚD.

V červnu 2021 zveřejnil EÚD zvláštní zprávu o auditu účinnosti a komplexnosti politiky v oblasti AML/CFT v EU. Ve zprávě EÚD zdůrazňuje dobré výsledky ECB při začleňování rizik praní peněz a financování terorismu do obezřetnostního dohledu a způsob aktivní výměny informací s orgány pro AML/CFT. EÚD dále doporučuje, aby ECB zjednodušila své postupy pro výměnu informací s orgány pro AML/CFT a aktualizovala své vnitřní postupy pro začlenění rizik praní peněz a financování terorismu do obezřetnostního dohledu po zveřejnění revidovaných obecných pokynů EBA k procesu SREP.

ECB se aktivně snaží doporučení EÚD řešit těmito způsoby.

  • Provádí se výrazně zjednodušený postup pro výměnu informací na základě mnohostranné dohody podepsané ECB a vnitrostátními orgány dohledu v oblasti AML/CFT nad úvěrovými a finančními institucemi, a to v souladu s pátou směrnicí o boji proti praní peněz.[62]
  • Kromě toho vnitřní procesy vypracované s cílem usnadnit výměnu informací v rámci kolegií pro AML/CFT, která jsou v současné době ustavována příslušnými orgány dohledu v oblasti AML/CFT a kterých se bude ECB účastnit jako pozorovatel[63], zahrnují zjednodušený rozhodovací postup s cílem zlepšit včasnost a efektivnost výměny informací mezi ECB a orgány dohledu v oblasti AML/CFT. ECB právě formalizuje svou účast ve všech těchto kolegiích na základě statutu, který byl rozeslán všem příslušným orgánům pro AML/CFT.
  • Další činnost v oblasti politik na úrovni orgánu EBA, jako jsou nedávno zveřejněné obecné pokyny pro spolupráci podle čl. 117 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a návrh regulačních technických norem o centrální databázi AML/CFT podle článku 9a nařízení (EU) č. 1093/2010, bude dále upravovat výměnu informací s orgány pro AML/CFT a podporovat ECB při řešení doporučení EÚD.
  • ECB bude svou metodiku SREP aktualizovat po zveřejnění pozměněných obecných pokynů EBA pro SREP.

V této souvislosti ECB velice vítá zveřejnění legislativních návrhů Komise na posílení rámce EU pro AML/CFT.[64] I když řada zlepšení již byla provedena, ECB sdílí názor, že jsou nezbytné další změny, které pomohou zabránit zneužití finančního systému Evropské unie k praní peněz nebo financování terorismu a podpořit postavení EU ve světovém finančním systému. ECB bude k navrhovaným právním předpisům včas vydávat svá stanoviska.

ECB podporuje audit EÚD týkající se provozní efektivnosti ECB při dohledu nad řízením úvěrů se selháním bankami

Memorandum o porozumění, které podepsaly ECB a EÚD v roce 2019, také usnadnilo praktické sdílení informací mezi oběma orgány v souvislosti s následnými audity bankovního dohledu ECB, které EÚD prováděl. ECB se zabývá prováděním doporučení EÚD určených ECB a EÚD také uskutečňuje návazné kroky týkající se provádění dříve vydaných doporučení. V této souvislosti provedl EÚD ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 přezkum kroků přijatých ECB s cílem řešit zjištění a doporučení obsažená v první zprávě EÚD o fungování jednotného mechanismu dohledu a ve druhé zprávě EÚD o krizovém řízení[65].

5.2 Transparentnost a komunikace

ECB častěji využívala vizuálních prvků a jednoduchého a přístupného jazyka a zároveň přepracovala své internetové stránky bankovního dohledu

Vzhledem k přetrvávající pandemii COVID-19 se bankovní dohled ECB v roce 2021 i nadále do značné míry spoléhal na digitální kanály a platformy za účelem včasného, transparentního a efektivního šíření informací. Ve snaze zlepšit kontakt s širší veřejností začala ECB častěji využívat nejen vizuální prvky, ale i jednoduchý a přístupný jazyk. Prostřednictvím různorodých formátů, jakými jsou například příspěvky na sociálních sítích, videa, podcasty a blogové příspěvky, se ECB snažila témata bankovního dohledu a bankovnictví přiblížit lidem s různou vzdělanostní a profesní průpravou a rozdílnou úrovní znalostí a chápání. Jedním z významných mezníků bylo spuštění přepracovaných internetových stránek bankovního dohledu ECB. Nový vzhled je výsledkem moderního digitálního designu se zaměřením na příběhy a vizuální prvky, lepší srozumitelnost a atraktivnější způsob prezentace odborných témat.

Tyto inovativní komunikační nástroje také pomohly zvýšit dosah klíčových sdělení šířených prostřednictvím tradičních prostředků, jakými jsou projevy a rozhovory. V roce 2021 pronesli předseda a místopředseda 26 projevů a zástupci ECB v Radě dohledu pronesli 12 projevů. Rada dohledu celkem poskytla 18 rozhovorů médiím a zveřejnila šest blogových příspěvků a komentářů. Předseda Rady dohledu také uspořádal tiskovou konferenci o výsledcích procesu dohledu a hodnocení za rok 2020 a o nejnovějším vývoji v souvislosti s pandemií COVID-19. Bankovní dohled ECB zveřejnil 23 tiskových zpráv a 44 dalších dokumentů, včetně dopisů poslancům EP, pokynů bankám a statistik dohledu. Čtvrtletní zpravodaj Supervision Newsletter, digitální publikace téměř s 9 000 odběrateli, poskytoval informace a aktuality týkající se probíhajících projektů a zjištění v oblasti dohledu.

Bankovní dohled ECB zveřejnil výsledky zátěžového testu z července 2021 vedeného EBA. Při této příležitosti ECB poprvé zveřejnila makroúdaje týkající se středních bank, které nebyly součástí vzorku EBA. Dále začala ECB zveřejňovat memoranda o porozumění s vnitrostátními a mezinárodními orgány a v roce 2021 takových ujednání o spolupráci zveřejnila 21.

Bankovní dohled ECB také zahájil tři veřejné konzultace, jež se mimo jiné věnovaly aktualizacím politik týkajících se možností a případů vlastního uvážení a dohledu nad způsobilostí a bezúhonností. Fórum ECB o bankovním dohledu, stěžejní konference pořádaná jednou za dva roky, proběhlo v roce 2021 v online formátu a představilo klíčové projevy a odborné diskuse na témata úvěrová a klimatická rizika a bankovní unie.

Ve snaze podpořit dialog mezi bankovním dohledem ECB a odborníky na trh z celého odvětví, kteří se zabývají tématy souvisejícími s bankovním sektorem, ustavila ECB novou kontaktní skupinu bankovního dohledu pro trh (dále též „BSMCG“). Vedoucím této skupiny je předseda Rady dohledu ECB a její první zasedání proběhlo v červenci 2021. Projednává vývoj v bankovním sektoru, strukturální a regulatorní trendy a dopad činností bankovního dohledu ECB. Shromažďuje tak informace o trhu, čímž ECB napomáhá v analýze hlavních rizik a zranitelných míst jednotlivých bank a zároveň slouží jako prostředek vyhrazený ke komunikaci s účastníky trhu v bankovním sektoru. Ve snaze o zachování vyváženého složení skupiny plánuje bankovní dohled ECB zapojit celou řadu institucí a účastníků bankovního trhu a časem její členy obměňovat. Dokumenty související s činností BSMCG, včetně programů zasedání, seznamů účastníků a shrnutí jednotlivých zasedání, budou pravidelně zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

V roce 2021 ECB odpověděla na 1 264 dotazů veřejnosti na témata bankovního dohledu, jakými jsou obecné informace o dohledu, stížnosti týkající se bank nebo údajných porušení evropského práva, povolení k činnosti, zátěžový test z hlediska klimatického rizika či reakce na krizi COVID-19. Díky zavedení virtuálních aktivit v návštěvnickém centru uspořádala ECB šest virtuálních přednášek o bankovním dohledu, jichž se celkem zúčastnilo 176 účastníků, a přivítala 892 virtuálních návštěvníků, kterým přiblížila klíčové úkoly ECB a základy evropského bankovního dohledu.

5.3 Dokončení reorganizace bankovního dohledu ECB

Snaha o řízení změn

S cílem usnadnit provádění nové organizační struktury, jež nabyla účinnosti 1. října 2020, se v rámci řízení změn uskutečnila řada činností. Ty mimo jiné zahrnovaly ustavení skupiny hybatelů změn a náborové činnosti za účelem obsazení všech volných pracovních pozic v nově vzniklé struktuře.

Skupina hybatelů změn sestávala z dobrovolníků ze všech organizačních složek a všech úrovní hierarchie bankovního dohledu ECB. Tito dobrovolníci se podíleli na projektech v rámci čtyř samostatných oblastí činnosti.

  1. Spolupráce s vnitrostátními příslušnými orgány – činnost zaměřená na usnadnění spolupráce s vnitrostátními příslušnými orgány, sdílení odborných znalostí a podporu transparentnosti napříč evropským bankovním dohledem. Provádění projektu v této oblasti se odvíjelo od různých opatření, jakými jsou například neformální semináře přístupné všem pracovníkům evropského bankovního dohledu, výměnné programy mezi ECB a některými vnitrostátními příslušnými orgány, virtuální nástroje pro spolupráci v rámci celého SSM a usnadnění přístupu k IT nástrojům SSM v IT prostředí.
  2. Jasné vymezení povinností a úkolů – činnost zaměřená na vytvoření přehledu všech stabilních pracovních skupin, sítí a skupin odborníků napříč SSM, vymezení cílového provozního modelu a mandátu všech organizačních složek a vytvoření funkčního adresáře pro snazší vyhledávání odborníků v dané oblasti. Provádění cílů v této oblasti činnosti usnadnily funkce sítě SSM, online platformy pro orgány dohledu určené ke sdílení informací a znalostí.
  3. Procesy – činnost zaměřená na vizualizaci klíčových kroků a harmonogramů všech interních procesů bankovního dohledu spolu s informacemi o relevantních nástrojích a odbornících, kteří se těchto procesů účastní. Provádění těchto opatření stále probíhá a závisí na funkcích sítě SSM.
  4. Spolupráce mezi generálními ředitelstvími – činnost zaměřená na zlepšení viditelnosti činnosti různých organizačních složek včetně jejich úspěchů, prolomení překážek bránících spolupráci a podporu týmového ducha napříč organizačními složkami. Splnění těchto cílů se odvíjelo od různých opatření, jakými jsou například putovní prezentace, interaktivní veletrhy a interní pracovní návštěvy.

Jedním z cílů, které v rámci reorganizace vyžadovaly značné úsilí, bylo obsazení volných pracovních pozic v nově vzniklé struktuře. V roce 2021 tak byla zahájena řada náborových činností, včetně několika výzev k zaměstnanecké mobilitě, snazších interních výměnných programů a také interních a externích výběrových řízení. Dalším přínosem těchto náborových činností, kromě nalezení vhodných kandidátů na volné pracovní pozice, byla také možnost v rámci všech organizačních složek bankovního dohledu ECB dosáhnout cílů pro zastoupení žen a mužů stanovených ve strategii ECB pro rovnost žen a mužů.[66]

Graf 20

Počet jmenování v rámci jednotlivých zaměstnaneckých skupin

(od 1. ledna 2021 do 9. prosince 2021)

Zdroj: ECB.

5.4 Integrace SSM

Existují dvě iniciativy s cílem zlepšit integraci napříč SSM: zaměstnanecký výměnný program mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu a středisko SSM

V roce 2021 byly podniknuty další kroky s cílem zlepšit integraci napříč evropským bankovním dohledem formou dvou iniciativ: zaměstnaneckého výměnného programu SSM mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu a střediska SSM.

Výměnný program SSM zahrnuje výměny zaměstnanců mezi bankovním dohledem ECB a vnitrostátními příslušnými orgány a národními centrálními bankami. Tento program usnadní zaměstnaneckou mobilitu v rámci evropského bankovního dohledu a podpoří profesní dráhy v rámci SSM v souladu s výzvou v článku 31 nařízení o SSM k zajištění „přiměřené výměny a dočasného vysílání zaměstnanců“ mezi všemi vnitrostátními příslušnými orgány a ECB a mezi nimi navzájem jako způsobu pro vytvoření společné kultury dohledu. Pro evropský bankovní dohled je mobilita důležitým faktorem nejen z hlediska hlubší spolupráce, všestrannosti a organizační odolnosti, ale i rozmanitosti a inkluze.

Cílem zaměstnaneckého výměnného programu je nejen podpora společné kultury dohledu, ale i zlepšení spolupráce, všestrannosti a organizační odolnosti

V průběhu roku 2021 došlo v rámci prvního pilotního projektu s francouzským Orgánem pro obezřetnostní dohled a řešení krizí (Autorité de contrôle prudentiel et de resolution, dále též „ACPR“) ke vzájemné výměně šesti zaměstnaneckých dvojic ze všech úrovní služebního postavení, a to na předpokládanou dobu dvou let. Na zaměstnance se i nadále vztahují pravidla pro zaměstnance domovské instituce a pravidly hostitelské instituce se řídí v otázkách pracovní doby, práce na dálku a provozních pravidel a postupů. Na konci výměnné doby se zaměstnanci do své domovské instituce vrátí s nabytými dovednostmi a širší perspektivou a své zkušenosti využijí k rozvoji společné kultury dohledu.

První středisko SSM koordinované vnitrostátním příslušným orgánem bylo zřízeno s cílem zajistit, aby banky pod přímým dohledem splňovaly požadavky týkající se ponechání si rizika, transparentnosti a resekuritizace

První středisko SSM koordinované vnitrostátním příslušným orgánem bylo zřízeno v návaznosti na přijetí nových pravomocí ECB umožňujících dohled nad požadavky v oblasti ponechání si rizika, transparentnosti a resekuritizace, jak je uvedeno v článcích 6, 7 a 8 nařízení EU o sekuritizaci. Středisko SSM bylo zřízeno za účelem pomoci ECB při dohledu nad dodržováním těchto požadavků, a to v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení o SSM.[67] Je vedeno zaměstnanci z „koordinujícího vnitrostátního příslušného orgánu“, který se bude časem obměňovat, přičemž zaměstnanci z řad dobrovolných vnitrostátních příslušných orgánů[68] spolu s dalšími zaměstnanci ECB pracují v rámci „společného týmu“.

Středisko SSM bude provádět každodenní dohled a pomáhat ECB při plnění jejích úkolů. Celkovou odpovědnost i nadále ponese ECB, jež je orgánem přijímajícím opatření potřebná ve vztahu k dohlíženým subjektům v rámci svých běžných rozhodovacích procesů, čímž bude zajištěno jednotné uplatňování právních předpisů. Středisko SSM bude také dle potřeby poskytovat technickou podporu a provádět přezkumy konzistentnosti.

Prvním mezníkem bylo vypracování návrhu nezávazných všeobecných zásad pro oznamování sekuritizačních transakcí k veřejné konzultaci. Tyto zásady objasňují očekávání ECB týkající se informací, jež svým orgánům dohledu mají poskytovat banky pod přímým dohledem, které vystupují jako původci nebo sponzoři sekuritizačních transakcí. Banky jsou povinny se všeobecnými zásadami řídit s ohledem na veškeré sekuritizační transakce vydané od 1. dubna 2022, což je také datum zahájení činnosti střediska SSM.

5.5 Rozhodování

5.5.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

Rada dohledu ECB se skládá z předsedy (jmenovaného na období pěti let, které nelze prodloužit), místopředsedy, čtyř zástupců ECB a zástupců vnitrostátních příslušných orgánů. Není-li vnitrostátním příslušným orgánem národní centrální banka, může být zástupce vnitrostátního příslušného orgánu doprovázen zástupcem příslušné národní centrální banky. V takových případech jsou pro účely hlasování oba tito zástupci společně považováni za jednoho člena.

V roce 2021 se uskutečnilo 16 zasedání Rady dohledu, všechna v distančním formátu

V roce 2021 zasedala Rada dohledu ECB šestnáctkrát. V souvislosti s pandemií se všechna formální zasedání konala prostřednictvím videokonference. Virtuální formát zasedání však jednáním a diskusím Rady dohledu nijak nebránil. Rada dohledu navíc na pozvání Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique uspořádala v říjnu 2021 strategické výjezdní zasedání v Bruselu, na němž se v souladu se všemi místními opatřeními proti COVID-19 její členové sešli, aby si vyměnili názory na rizika a priority SSM pro rok 2022, náročné úkoly v oblasti dohledu v prostředí po pandemii a způsob lepší integrace SSM. Pokud jde o posledně jmenované téma, bylo rozhodnuto zahájit některé iniciativy k posílení spolupráce v rámci evropského bankovního dohledu se zaměřením na oblasti, jako jsou společná kultura a profesní dráha, integrované plánování, užší spolupráce během dohledového cyklu a nástroje, technologie a školení.

Řídicí výbor[69] Rady dohledu zasedal v roce 2021 desetkrát, a to vždy prostřednictvím videokonference.

Řídicí výbor uspořádal 10 řádných a 14 dalších zasedání k projednání hlavních témat

Řídicí výbor uspořádal dalších 14 zasedání se zaměřením na digitalizaci a zjednodušení procesů SSM a také integraci SSM. Všechna tato zasedání se konala prostřednictvím videokonference a účast byla otevřena všem členům Rady dohledu, kteří projevili zájem.

Rada dohledu

V roce 2021 vydala ECB 2 362 dohledových rozhodnutí[70] určených konkrétním dohlíženým subjektům (obrázek 2). Z toho 1 162 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 1 200 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Kromě těchto rozhodnutí v oblasti dohledu ECB rovněž implicitně schválila 177[71] operací (např. zřizování poboček) tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala postupů hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (49,2 %), interních modelů (11,2 %), vlastního kapitálu (9,5 %), vnitrostátních pravomocí (9,5 %) a kvalifikovaných účastí (3,8 %).

Rada dohledu rozhodla o několika horizontálních otázkách, zejména o použití společných metodik a rámců ve specifických oblastech dohledu

Kromě konečných návrhů rozhodnutí týkajících se jednotlivých bank předložených Radě guvernérů v rámci postupu neuplatnění námitek rozhodla Rada dohledu i o několika horizontálních otázkách, zejména o použití společných metodik a rámců ve zvláštních oblastech dohledu. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly z výše postavených zástupců ECB a vnitrostátních příslušných orgánů a prováděly přípravné práce týkající se témat, jako jsou požadavky na banky ohledně sekuritizace a vypracování metodik zátěžového testu z hlediska klimatického rizika v roce 2022 s cílem vyhodnotit, jak by mohly mimořádné povětrnostní jevy ovlivnit banky, jak zranitelné jsou banky v důsledku prudkého růstu cen uhlíkových emisí a jak mohou banky během příštích 30 let reagovat na různé transformační scénáře.

Kromě toho některá rozhodnutí Rady dohledu vyústila v přijetí veřejných všeobecných zásad a zpráv, např. všeobecných zásad ECB k hodnocením způsobilosti a bezúhonnosti, všeobecných zásad ke způsobu stanovení správních peněžitých sankcí a zprávy o dohledovém přezkumu přístupů bank k řízení klimatických a environmentálních rizik.

Na základě získaných zkušeností byl v roce 2021 dokončen technický přezkum systémů pro přenesení pravomocí

Za účelem zjednodušení rozhodovacího procesu má ECB několik systémů pro přenesení pravomocí, které se týkají rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti, rozhodnutí o statusu významnosti a kapitálových rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o vnitrostátních pravomocech, pasportizaci a společných postupech. Na základě zkušeností získaných při praktickém provádění stávajících systémů pro přenesení pravomocí od roku 2017 byl v roce 2021 dokončen jejich technický přezkum. Výsledkem bylo zpřesnění několika kritérií pro přenesení pravomocí, rozšíření systémů pro přenesení pravomocí o pokyny v rámci úzké spolupráce a sladění různých systémů, což dále zvýšilo jejich účinnost a konzistentnost. Dále byl přijat nový systém pro přenesení pravomocí pro interní modely a obecně pro prodloužení lhůt.

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.[72]

V roce 2021 požádalo 32 z celkového počtu 115 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB o zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině (oproti 33 v roce 2020).

Obrázek 2

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2021

Poznámky:
1) Toto číslo zahrnuje písemná řízení týkající se jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu a dalších otázek, jako jsou společné metodiky a konzultace Rady dohledu. Jedno písemné řízení může zahrnovat několik rozhodnutí v oblasti dohledu.
2) Jedná se o počet jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu určených dohlíženým subjektům nebo jejich potenciálním nabyvatelům a pokynů vnitrostátním příslušným orgánům týkajících se významných či méně významných institucí. Dále bylo implicitně schváleno 177 operací. Jedno rozhodnutí může obsahovat několik schválení v oblasti dohledu.
3) Těchto 1 249 rozhodnutí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti se týká 2 627 jednotlivých řízení (viz část 2.2).

5.5.2 Činnost správní revizní komise

V roce 2021 přijala správní revizní komise (dále též „ABoR“)[73] jedno stanovisko k žádosti o správní přezkum (viz tabulka 7). V tomto stanovisku ABoR navrhla, aby Rada dohledu napadené rozhodnutí zrušila.

Toto stanovisko se zabývalo otázkami týkajícími se pravomoci ECB přijímat dohledová opatření na základě vnitrostátních právních předpisů, přičemž ABoR zdůraznila nutnost uplatňovat při přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu zásadu proporcionality, jakož i zásadu, že opatření musí být přijato v přiměřené lhůtě.

V roce 2021 došlo ve složení ABoR k několika změnám

V tomto roce dále došlo k několika změnám ve složení ABoR. Po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku EU jmenovala Rada guvernérů k 1. únoru 2022 Penttiho Hakkarainena novým členem a k 1. prosinci 2021 Christiane Campillovou a Damira Odaka novými náhradníky. Složení ABoR je tedy následující: předseda: bude jmenován, místopředsedkyně: Concetta Brescia Morra, členové: Javier Arístegui, André Camilleri, Pentti Hakkarainen a René Smits, náhradníci: Christiane Campill a Damir Odak.

Tabulka 7

Počet přezkumů provedených ABoR

Zdroj: ECB.
* Jedno stanovisko se týkalo dvou rozhodnutí ECB.

5.5.3 Výběr nového zástupce ECB v Radě dohledu

Nástupcem Penttiho Hakkarainena jako zástupce v Radě dohledu byla jmenována Anneli Tuominenová, která se svých povinností ujme v červnu 2022

Vzhledem k tomu, že mandát Penttiho Hakkarainena oficiálně skončil 31. ledna 2022, uvolnila se jedna pozice zástupce ECB v Radě dohledu. Podle nařízení o SSM a rozhodnutí ECB 2014/4[74] byla Rada guvernérů ECB povinna jmenovat nástupce Penttiho Hakkarainena.

Na základě výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v listopadu 2021[75] jmenovala Rada guvernérů 16. prosince 2021 Anneli Tuominenovou, která v současné době zastává funkci generální ředitelky finského orgánu pro finanční dohled (Finanssivalvonta), zástupkyní ECB v Radě dohledu na období pěti let, jež nelze prodloužit. K ostatním zástupcům ECB v Radě dohledu, kterými jsou Edouard Fernandez-Bollo, Elizabeth McCaulová a Kerstin af Jochnicková, se Anneli Tuominenová připojí 1. června 2022.

Anneli Tuominenová bude ve své každodenní činnosti podporovat předsedu a místopředsedu Rady dohledu a na žádost předsedy Rady dohledu reprezentovat bankovní dohled ECB uvnitř i navenek.

5.6 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídící pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje jednotný kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu pravidel pro zaměstnance ECBobecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu[76]. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, kancelář pro compliance, správu a řízení (dále též „CGO“) a pracovní skupina pracovníků pro etiku a compliance (dále též „ECTF“).

Etický výbor v roce 2021 vydal čtyři stanoviska týkající se vysoce postavených úředníků ECB zapojených do bankovního dohledu, z nichž většina souvisela se střetem zájmů

V roce 2021 Etický výbor posoudil v souladu se svým mandátem prohlášení o zájmech předložená členy Rady dohledu před jejich zveřejněním na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. V souladu se svou politikou v oblasti transparentnosti ECB nadále publikovala stanoviska Etického výboru ve všech případech střetu zájmů a v případech výdělečného zaměstnání po skončení funkce[77]. Výbor vydal čtyři stanoviska týkající se vysoce postavených úředníků ECB zapojených do bankovního dohledu, z nichž většina souvisela s jejich soukromými aktivitami.

CGO rovněž provedla svou pravidelnou kontrolu, jak zaměstnanci a vysoce postavení úředníci ECB dodržují předpisy týkající se soukromých finančních transakcí. Kontrola odhalila pouze omezený počet případů neplnění požadavků, z nichž přibližně polovina souvisela se zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Žádný z těchto případů nezahrnoval záměrné porušení povinností či jiná jejich závažná porušení.

Kromě pořádání specializovaných školicích kurzů, e-learningových programů a informačních kampaní týkajících se etického rámce, jako je např. týden informovanosti o etice a dny otevřených dveří pro nové zaměstnance na téma etika, odpověděla CGO přibližně na 2 050 dotazů týkajících se široké škály témat, z nichž přibližně 45 % podali zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Téměř 54 % těchto dotazů se týkalo soukromých finančních transakcí zaměstnanců, následovaly dotazy ohledně omezení po skončení pracovního poměru a externích aktivit (viz graf 21).

Graf 21

Přehled dotazů obdržených od pracovníků bankovního dohledu ECB v roce 2021

Zdroj: ECB.

Mezi zaměstnanci zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2021 rezignovali na svou funkci, došlo v jednom případě k zahájení přechodného období v souladu s etickým rámcem.

Revidované obecné zásady SSM dále posílí a harmonizují etické režimy vnitrostátních příslušných orgánů

V roce 2021 v rámci svého úsilí o vybudování silné jednotné etické kultury podnikla ECTF, jež se mezitím přeměnila na konferenci pro etiku a compliance, aby lépe odrážela rostoucí význam otázek řádného chování a řádné správy a řízení, významné kroky k posílení a harmonizaci etických režimů vnitrostátních příslušných orgánů prostřednictvím podstatné revize obecných zásad, kterými se stanoví etický rámec SSM[78], již přijala Rada guvernérů. S cílem účinněji řešit střety zájmů tyto obecné zásady posilují ustanovení týkající se činnosti před zahájením pracovního poměru a po jeho skončení, jakož i pravidla týkající se soukromých finančních transakcí. ECB a vnitrostátní příslušné orgány tyto nové požadavky provedou do června 2023.

5.7 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu

V roce 2021 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména u výměny informací mezi různými oblastmi politiky.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB[79] byla uvedená výměna informací podmíněna opodstatněnou potřebou přístupu k informacím: každá oblast politiky musela prokázat, že požadované informace jsou nezbytné pro dosažení cílů jejích politik.

Ve většině případů byl přístup k důvěrným informacím udělen přímo funkční oblastí ECB, která informace vlastnila. Přístup byl poskytován v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39, jež umožňuje, aby přístup k informacím s anonymizovanými údaji nebo informacím, které nejsou citlivé z hlediska politik, udělila přímo příslušná funkční oblast. Zásahu Výkonné rady k řešení možných střetů zájmů nebylo třeba.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 bylo zapojení Výkonné rady v několika případech přesto vyžadováno, aby bylo možné zpřístupnit neanonymizované údaje týkající se jednotlivých bank nebo hodnocení citlivá z hlediska politik. Přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím byl splněn ve všech relevantních časových okamžicích.

V roce 2021 bylo použito ustanovení o naléhavých situacích týkající se žádostí o přístup k údajům v souvislosti s COVID-19

Pokud jde o údaje související s pandemií COVID-19, Výkonná rada v březnu 2020 aktivovala ustanovení o naléhavých situacích podle článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39. Nebylo tak nezbytné, aby Výkonná rada schvalovala sdílení informací souvisejících s pandemií COVID-19, ovšem za předpokladu přísně opodstatněné potřeby přístupu k informacím. V roce 2021 se tato výjimka uplatnila u několika výměn údajů o bankách shromažďovaných v souvislosti s COVID-19. Jak bylo uvedeno výše, přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby byl vždy splněn požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebylo zapotřebí zásahu mediační komise.

5.8 Rámec vykazování údajů

5.8.1 Vývoj v rámci vykazování údajů

V návaznosti na regulatorní změny byly zavedeny nové vykazovací rámce

V roce 2021 vedly změny, které byly zavedeny do rámce EU pro podávání zpráv v oblasti dohledu, k nahrazení stávajícího prováděcího nařízení Komise[80] několika novými[81]. ECB ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány úspěšně provedla změny uvedené orgánem EBA v taxonomii 3.0, přičemž také promítla úpravy provedené na úrovni vykazujících bank. Ty umožňují shromažďovat informace mimo jiné o revidovaném pákovém poměru, revidovaném ukazateli čistého stabilního financování, úvěrovém riziku protistrany, nových minimálních požadavcích na celkovou kapacitu absorpce ztrát, na vlastní kapitál a na způsobilé závazky a o základním přezkumu obchodního portfolia.

Byla zavedena nová platforma pro centralizovaná podání sloužící ke shromažďování údajů

ad hoc

ECB také zavedla nový způsob shromažďování údajů z oblasti dohledu od externích stran prostřednictvím specializované aplikace CASPER (platforma pro centralizovaná podání), která využívá totožnostní portál ECB pro centrální identifikaci, ověřování pravosti a správu účtů uživatelů. CASPER umožňuje externím organizacím bezpečně předkládat ECB strukturované údaje. Údaje jsou automaticky ověřeny a výsledky lze prostřednictvím platformy projednat s příslušnými týmy ECB. ECB bude platformu postupně využívat ke shromažďování ad hoc žádostí od bank v oblasti dohledu, které v současné době různými způsoby shromažďují společné týmy dohledu, například prostřednictvím elektronické pošty nebo sdílených složek. Očekává se, že tento nový prvek výrazně zlepší efektivitu celého procesu shromažďování údajů a jejich validace.

Poté, co Rada dohledu v říjnu 2020 schválila hlavní zásady a požadavky na vysoké úrovni, vypracovala v roce 2021 pracovní skupina pro harmonizaci postupného přístupu[82] podrobné provozní požadavky. Konečné provozní požadavky, které mají ECB a vnitrostátní příslušné orgány uplatňovat, mají za cíl vytvořit minimální soubor společných norem, které by harmonizovaly přístupy ke shromažďování, validaci a šíření údajů z oblasti dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu, a vytvořit rovné podmínky pro dohlížené instituce.

Databáze sběru údajů v rámci SSM[83] má za cíl snížit vykazovací zátěž bank tím, že odstraní duplicitní žádosti o údaje zasílané orgány dohledu v rámci SSM. V roce 2021 byla databáze za účelem další analýzy upravena k získávání dodatečných informací o počtu datových polí jednotlivých žádostí o údaje. S cílem přispět ke snížení vykazovací zátěže dohlížených subjektů a snadněji zjistit duplicitní datová pole byly všechny horizontální žádosti ECB o údaje vypracovány na základě slovníku ECB pro podniková data.

ECB zveřejnila nový interaktivní přehled s klíčovými ukazateli bankovního sektoru a údaji v rámci 3. pilíře týkajícími se opatření použitých v reakci na krizi COVID-19

ECB dále zvýšila transparentnost a dostupnost údajů z oblasti dohledu zveřejňovaných na internetových stránkách bankovního dohledu ECB v sekci o údajích v oblasti dohledu: byl zprovozněn nový interaktivní přehled klíčových ukazatelů pro veřejnost. ECB také poprvé zveřejnila informace v rámci 3. pilíře za jednotlivé subjekty týkající se expozic podléhajících legislativním i nelegislativním moratoriím a nově vzniklých expozic podléhajících systémům veřejné záruky (na základě obecných pokynů EBA k podávání zpráv a zpřístupňování informací o expozicích, které jsou předmětem opatření uplatňovaných v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19). ECB sladila zveřejňování vybraných informací v rámci 3. pilíře a podávání zpráv pro regulatorní účely, což vedlo ke značnému zlepšení konzistentnosti údajů.

5.8.2 Správa informací

Systém správy informací dohledu (dále též „IMAS“) pro SSM je základní informační systém, který podporuje všechny evropské orgány bankovního dohledu v jejich každodenní činnosti a poskytuje informace, jež potřebují. V roce 2021 byl systém IMAS doplněn o několik řízení v oblasti dohledu, včetně nové metodiky pro proces dohledu a hodnocení orgány dohledu, přístupu pro stanovení dodatečných požadavků na kapitál na základě jednotlivých rizik, posouzení spouštěcích mechanismů pro opatření včasného zásahu a nových schvalovacích postupů pro (smíšené) finanční holdingové společnosti.

Portál IMAS je významným krokem v procesu digitalizace SSM, neboť zvyšuje transparentnost vůči dohlíženým institucím

Nový portál IMAS spuštěný v říjnu 2020 umožňuje online interakci a výměnu informací mezi orgány dohledu a dohlíženými subjekty. Od ledna 2021 využívají významné instituce portál IMAS k podávání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, ověřování stavu svých hodnocení online a výměně souvisejících informací s orgány dohledu. V tomto ohledu je portál IMAS velmi důležitým krokem v procesu digitalizace SSM, neboť zvyšuje transparentnost vůči dohlíženým institucím, snižuje operační riziko jak pro orgány dohledu, tak pro banky a zvyšuje efektivitu. Kromě hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti byla v roce 2021 doplněna na portál IMAS další řízení v oblasti dohledu, mezi něž patří předkládání pasportizací, žádostí o nabytí kvalifikovaných účastí a oznámení méně významných změn modelu.

Dále bylo provedeno několik změn modulu pro vykazování a analýzu údajů v rámci systému IMAS (dále též „IDRA“). Cílem těchto změn bylo zpřístupnit nové datové soubory v oblasti dohledu k extrakci a jejich zkoumání a zároveň vybavit modul moderními vykazovacími nástroji pro vizualizaci dat.

V roce 2021 začal bankovní dohled ECB integrovat základní systémy SSM v kontextu digitální agendy SSM s cílem zajistit SSM vedoucí postavení v zavádění pokročilých technologií v bankovním dohledu.

6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

6.1 Náklady za rok 2021

Oproti odhadům byly náklady ECB v roce 2021 mírně nižší

Nařízení o SSM ukládá ECB mít k dispozici přiměřené zdroje, aby plnila své úkoly dohledu účinně. Uvedené zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatků za dohled hrazených subjekty, které podléhají dohledu ECB.

Náklady vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně rozpoznatelné. Tvoří je přímé náklady funkce bankovního dohledu ECB. Funkce dohledu se také opírá o sdílené služby poskytované stávajícími podpůrnými organizačními složkami ECB.[84]

Rozpočtová pravomoc ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá rozpočtový výbor (dále též „BUCOM“) složený ze členů všech národních centrálních bank Eurosystému a ECB. BUCOM je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se plánování a sledování rozpočtu.

V roce 2021 činily skutečné roční náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu 577,5 mil. EUR, což je o 2,9 % méně než odhad 594,5 mil. EUR zveřejněný v březnu 2021.

Hlavní náklady na úkoly v oblasti dohledu byly nadále nižší než před pandemií

Výdaje na hlavní úkoly v oblasti dohledu v roce 2021 nadále dosahovaly nižších než běžných úrovní. Nárůst nákladů o 7,9 % oproti roku 2020 odráží především instalaci nových IT systémů určených pro bankovní dohled, které jsou zařazeny do kategorie horizontální úkoly a specializované služby. Více informací o těchto činnostech je k dispozici v části 5.8.

Tabulka 8

Náklady na úkoly dohledu ECB podle funkčních složek (2019–2021)

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Klasifikace v tabulce 8 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které budou získány zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný). Metodika vymezená v článku 8 nařízení o poplatcích[85] týkající se rozdělení ročních poplatků za dohled stanoví, že náklady související s horizontálními úkoly a specializovanými službami se rozdělí poměrově na základě plné výše nákladů na dohled nad významnými institucemi a nákladů na výkon dozoru nad činností dohledu nad méně významnými institucemi. U každé skupiny zahrnují vykázané náklady rozdělení sdílených služeb poskytovaných podpůrnými organizačními složkami ECB.

V souladu se závazkem ECB k transparentnosti a odpovědnosti byly ve vykazování nákladů ECB na úkoly dohledu provedeny změny. V tabulce 9 jsou k dispozici podrobné informace o nákladech podle vykonávané činnosti, zejména:

  • dohled na dálku, zahrnující náklady na účast ECB ve společných týmech dohledu a činnosti dohledu nad méně významnými bankami nebo bankovními skupinami,
  • účast ECB na kontrolách na místě, včetně přeshraničních misí,
  • politická, poradní a regulatorní funkce, včetně posouzení významnosti, povolení k činnosti, spolupráce s dalšími agenturami, metodik a plánování, zajišťování kvality dohledu a vynucovacích a sankčních řízení,
  • krizové řízení,
  • makroobezřetnostní úkoly, včetně těch, které se vztahují k zátěžovému testování a tvorbě politik v oblasti dohledu,
  • statistika dohledu v souvislosti s rámcem pro vykazování údajů,
  • rozhodování Rady dohledu, jejího sekretariátu a právních služeb.

Tabulka 9

Náklady na úkoly dohledu ECB

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Pokud jde o vývoj informačních systémů, zvýšení nákladů v rámci politických, poradních a regulatorních funkcí i makroobezřetnostních úkolů souvisí se systémem SSM pro správu informací dohledu (dále též „IMAS“) a platformou pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (dále též „STAR“). Nárůst nákladů v části Rada dohledu, sekretariát a právo dohledu byl především důsledkem významných investic do technologií dohledu v roce 2021, které využívají potenciál umělé inteligence a dalších průkopnických dohledových technologií v kontextu bankovního dohledu, a to pro potřeby interních i externích zúčastněných stran.

V případě dočasného nedostatku zdrojů využívá ECB vedle vnitřních zdrojů také externí poradenské podpůrné služby za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením. V roce 2021 ECB vynaložila 38,9 mil. EUR na poradenské služby pro hlavní úkoly dohledu, což je o 8,5 mil. EUR více než v roce 2020. Z této částky souvisí 23,7 mil. EUR s externími zdroji vynaloženými na vývoj systémů IT, 7,9 mil. EUR na komplexní hodnocení a 6,4 mil. EUR na provádění „pravidelných“ úkolů dohledu na místě zahrnujících přeshraniční mise. Více informací o těchto činnostech naleznete v kapitole 1.

V roce 2021 pokračoval pokles nákladů na služební cesty související s přímým dohledem nad významnými a méně významnými institucemi, přičemž tyto výdaje dosáhly 0,3 mil. EUR a odrážely tak pokračující dopady pandemie na cestování.

Ve výroční zprávě o činnosti dohledu za rok 2020 zavedla ECB výkaznictví, které se zaměřuje na účel nákladů a uvádí rozdělení nákladů podle nákladových kategorií na základě nákladů a sdílených služeb, přímo připsatelných bankovnímu dohledu ECB.

Graf 22

Náklady na úkoly dohledu ECB podle nákladových kategorií

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.

Přímo připsatelné náklady se skládají z hlavních osobních nákladů v oblasti dohledu, iniciativ v oblasti dohledu (včetně nákladů spojených s komplexními hodnoceními), ostatních provozních nákladů, jako jsou náklady na služební cesty a školení, a nákladů na specializované informační technologie, jako jsou IMAS a STAR a související projekty, a dohledové technologie.

Do kategorie sdílených služeb zahrnující služby, které využívá jak centrální bankovnictví, tak bankovní dohled, se mimo jiné řadí: správa majetku a zařízení, služby v oblasti lidských zdrojů, sdílené IT služby, sdílené právní, auditní a administrativní služby, komunikační a překladatelské služby a další služby. Náklady na tyto služby si jednotlivé funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování, který uplatňuje standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku (dále též „EPPÚ“), kancelářské prostory a počet zadaných překladů. Jelikož je ECB odhodlána důsledně prosazovat zvyšování efektivnosti, metody pro rozdělování nákladů neustále zlepšuje.

Přímo připsatelné náklady se zvýšily především v důsledku pokračujícího vývoje IT

V roce 2021 činily celkové skutečné náklady 577,5 mil. EUR. Přímo připsatelné náklady činily 337,9 mil. EUR (58,5 % skutečných nákladů) a sdílené služby 239,6 mil. EUR (41,5 %).

Amortizace technologií IMAS a STAR přispěla k vyšším nákladům na přímo připsatelné informační technologie a související projekty, a to ve výši 17,0 mil. EUR. Přímo připsatelné náklady na dohledové technologie představovaly 14,9 mil. EUR.

V roce 2021 se náklady na sdílené služby snížily oproti roku 2020 o 11,2 mil. EUR. Nadále přetrvávala vysoká poptávka po službách správy majetku a zařízení, aby bylo zajištěno zachování bezpečného pracovního prostředí v prostorách ECB. Nad tím však převážil pokles sdílených služeb v oblasti informačních technologií a lidských zdrojů, což odráželo zdokonalené přímé rozdělení služeb.

6.2 Výhled v oblasti poplatků za bankovní dohled v roce 2022

ECB nadále uplatňuje svůj konzervativní přístup k odhadu poplatků za dohled v roce 2022

Na základě nižší úrovně skutečných nákladů na úkoly dohledu, které byly zaznamenány v posledních dvou letech, ECB nadále uplatňovala svůj konzervativní přístup k odhadu nákladů na rok 2022, jehož výsledkem byl odhad poplatků za dohled v roce 2022 ve výši 624,1 mil. EUR. Úplný objem plánovaných nákladů ECB na úkoly dohledu v roce 2022 činí 678,9 mil. EUR. Zohledněn je očekávaný návrat k normálnější úrovni činnosti, pokračující investice do vývoje systémů informačních technologií souvisejících s bankovním dohledem, včetně internalizace nákladů na poradenství v souvislosti s technologií STAR, i vyšší osobní náklady související s 25 EPPÚ schválenými Radou guvernérů v roce 2020 pro SSM a související sdílené služby.

ECB bude v případě, že podmínky umožní obnovit v roce 2022 normálnější úroveň činnosti, nadále reagovat na vnější faktory flexibilně.

V souladu se svým závazkem zvýšit ve střednědobém horizontu stabilitu nákladů ECB předpokládá, že se od roku 2023 plánované náklady na její stávající mandáty související s evropským bankovním dohledem stabilizují.

Tabulka 10

Odhadované náklady na bankovní dohled ECB podle funkce v roce 2022

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Roční poplatek za dohled za rok 2022, který má být vybírán v roce 2023, bude znám až na konci období placení poplatku a bude obsahovat skutečné náklady za celý rok 2022 očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, splatné úroky z prodlení a poplatky, jež nelze vybrat. Poměr celkové částky, která má být vyměřena pro každou kategorii, se odhaduje na 95,6 % v případě významných institucí a 4,4 % pro méně významné instituce.

Tabulka 11

Odhadované náklady ECB na úkoly dohledu v roce 2022

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

6.3 Poplatkový rámec v roce 2021

ECB dokončila provádění nového rámce pro poplatky za dohled

Nařízení o poplatcích společně s nařízením o SSM stanoví právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled na základě nákladů vzniklých ECB při výkonu úkolů týkajících se dohledu. Nařízení o poplatcích a související rozhodnutí[86] stanovují způsoby: i) určování celkové částky ročního poplatku za dohled, ii) výpočtu částky, kterou má uhradit každá dohlížená instituce, a iii) výběru ročního poplatku za dohled.

V roce 2021 ECB dokončila provádění změn vyplývajících z přezkumu jejího rámce pro poplatky za dohled provedeného v roce 2019. V dubnu 2021 byl zaveden nový jazykový režim, v jehož rámci jsou výzvy ECB k zaplacení poplatku za dohled vydávány ve všech úředních jazycích EU. Institucím tak bylo umožněno, aby si zvolily jazyk EU, ve kterém chtějí výzvu k zaplacení poplatku za rok 2020 obdržet. Byl úspěšně automatizován postup související s oznámením záměru nezahrnout aktiva nebo rizikovou expozici dceřiných společností usazených v nezúčastněných zemích, což bankám umožnilo efektivně oznámit ECB svůj záměr ve lhůtě do 30. září 2021. Jelikož ECB nadto přešla v roce 2020 na následnou fakturaci skutečných nákladů, nedochází již k přebytku ani schodku převáděnému z předchozích let.

6.4 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku 2021

Za rok 2021 ECB vyměří poplatky za dohled ve výši 577,5 mil. EUR

Roční poplatek za dohled, který má být vyměřen za období placení poplatku 2021, činí 577,5 mil. EUR. Tato částka se skládá téměř bezezbytku ze skutečných ročních nákladů za rok 2021 ve výši 577,5 mil. EUR s úpravou ve výši 47 000 EUR z titulu přijatých úroků z prodlení.

Roční poplatek za dohled lze rovněž upravit o i) částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku a ii) odepsané částky, které nebylo možné vybrat. V roce 2021 nebyly takové úpravy nutné.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu, kterým ze strany ECB podléhají.

V roce 2021 činí celková částka, která má být vyměřena významným institucím, 546,1 mil. EUR, méně významným institucím pak 31,4 mil. EUR. Alokaci nákladů podporuje zdokonalený systém, který umožňuje náklady přesněji rozdělit do jednotlivých kategorií. V roce 2021 uhradí významné instituce 94,6 % celkových nákladů na bankovní dohled za období placení poplatku a méně významné instituce pak 5,4 %.

Tabulka 12

Celkové příjmy z úkolů v oblasti bankovního dohledu

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

6.5 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni bank se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené banky. Pro většinu bank se referenčním datem pro vykázání údajů rozumí 31. prosinec předchozího roku. ECB v případě bank, nad nimiž začne vykonávat dohled na nejvyšší úrovni konsolidace v období placení poplatku, bere v úvahu celková aktiva a celkovou rizikovou expozici, kterou banka vykázala k referenčnímu datu, jež je nejblíže k 31. prosinci. Tyto údaje pak použije k výpočtu proměnné složky poplatku za všechny měsíce, za něž je poplatek za dohled splatný poplatníkem.[87] Poplatek za dohled vypočítaný pro jednotlivé banky je následně účtován prostřednictvím ročních plateb.

Obrázek 3

Proměnná složka poplatku je určena na základě významu a rizikového profilu banky

Poplatek za dohled se stanoví na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci členských států účastnících se SSM. Sestává z proměnné složky poplatku a minimální složky poplatku. Minimální složka poplatku se uplatňuje na každou banku bez rozdílu a je založena na 10 % z celkové částky, která má být uhrazena. V případě nejmenších významných bank s celkovými aktivy 10 mld. EUR nebo méně je minimální složka poplatku snížena na polovinu. Od roku 2020 je minimální složka poplatku snížena na polovinu rovněž pro menší méně významné banky s celkovými aktivy do 1 mld. EUR.

Článek 7 nařízení o poplatcích stanoví, že následující změny v situaci jednotlivých bank vyžadují úpravu příslušného poplatku za dohled: i) změna statusu dohledu dohlíženého subjektu, tzn. u subjektu došlo ke změně klasifikace z významného na méně významný či naopak, ii) bylo vydáno povolení k činnosti nového dohlíženého subjektu nebo iii) došlo k odnětí stávajícího povolení. Díky přechodu na následnou fakturaci byla většina změn souvisejících s článkem 7, ke kterým došlo v průběhu roku, zahrnuta do standardních výpočtů poplatku. V důsledku toho ECB nepřijala v roce 2021 žádná rozhodnutí o dalších poplatcích za dohled, které by měly být zahrnuty do ročních poplatků za dohled a fakturovány v roce 2022.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány o užitečné, praktické informace, a to ve všech úředních jazycích EU.

6.6 Další výnosy související s úkoly bankovního dohledu

ECB je oprávněna v případě porušení povinností v rámci právní úpravy EU týkající se obezřetnostní bankovní regulace (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu) ukládat dohlíženým subjektům správní sankce. Související příjem není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Nařízení o poplatcích zajišťuje, aby náhrady škody třetím stranám ani správní sankce splatné dohlíženými subjekty Evropské centrální bance neměly na poplatek za dohled žádný vliv. Správní sankce uložené dohlíženým subjektům se vykazují jako výnos ve výkaze zisku a ztráty ECB. V roce 2021 dosáhl výnos ze sankcí uložených dohlíženým subjektům částky 0,6 mil. EUR.

ECB také nahrazuje dohlíženým subjektům dříve uložené správní sankce, pokud je zruší soud. V roce 2021 byly vyplaceny náhrady ve výši 4,8 mil. EUR. Souvisely se správními sankcemi, které ECB dříve uložila třem dohlíženým subjektům v rámci stejné skupiny, neboť soud příslušná rozhodnutí částečně zrušil. Tyto náklady nejsou zahrnuty do výpočtu ročních poplatků za dohled, ale jsou zachyceny ve výkaze zisku a ztráty ECB a snižují její čistý výsledek.

7 Právní nástroje, jež ECB přijala

ECB přijala právní nástroje, které zahrnují nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny ve vztahu k vnitrostátním příslušným orgánům (jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci nařízení o SSM a článku 22 nařízení o rámci SSM). V této části jsou uvedeny právní nástroje týkající se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2021 a jež byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie anebo na internetových stránkách ECB. Obsahují právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM a jiné relevantní právní nástroje.

7.1 Nařízení ECB

ECB/2021/24
Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/943 ze dne 14. května 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2015/534 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (Úř. věst. L 210, 14.6.2021, s. 1)

7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2021/7
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/432 ze dne 1. března 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/1198 o poskytování plánů financování úvěrových institucí vnitrostátními příslušnými orgány Evropské centrální bance (Úř. věst. L 86, 12.3.2021, s. 14)

ECB/2021/8
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/490 ze dne 12. března 2021 o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2020 (Úř. věst. L 101, 23.3.2021, s. 107)

ECB/2021/27
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1074 ze dne 18. června 2021 o dočasném vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19 a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/1306 (Úř. věst. L 230I, 30.6.2021, s. 1)

ECB/2021/31
Doporučení Evropské centrální banky ze dne 23. července 2021, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/62 (Úř. věst. C 303, 29.7.2021, s. 1)

ECB/2021/33
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1437 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/934 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o významu dohlížených subjektů (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 1)

ECB/2021/34
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1438 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/935 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 3)

ECB/2021/35
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1439 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2018/546 o přenesení pravomoci přijímat kapitálová rozhodnutí (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 8)

ECB/2021/36
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1440 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2019/1376 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 14)

ECB/2021/37
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1441 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2019/322 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 17)

ECB/2021/38
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1442 ze dne 3. srpna 2021 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o interních modelech a o prodloužení lhůt (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 22)

ECB/2021/39
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1396 ze dne 13. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí ECB/2014/29 o poskytování údajů z oblasti dohledu, které dohlížené subjekty v souladu s prováděcími nařízeními Komise (EU) č. 680/2014 a (EU) 2016/2070 vykazují vnitrostátním příslušným orgánům, Evropské centrální bance (Úř. věst. L 300, 24.8.2021, s. 74)

ECB/2021/40
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1443 ze dne 26. srpna 2021 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o interních modelech a prodloužení lhůt (Úř. věst. L 314, 6.9.2021, s. 30)

ECB/2021/42
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1486 ze dne 7. září 2021, kterým se přijímají vnitřní pravidla týkající se omezení práv subjektů údajů v souvislosti s úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 328, 16.9.2021, s. 15)

Oprava rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1074 ze dne 18. června 2021 o dočasném vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19 a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/1306 (ECB/2021/27) (Úřední věstník Evropské unie L 230 I ze dne 30. června 2021) (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 102)

© Evropská centrální banka, 2022

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosář SSM (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISBN , ISSN 2443-597X, doi:,


  1. Podrobnější informace o hodnocení celkové schopnosti ozdravení bank viz „Challenging banks' capacity to recover from severe crises“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, srpen 2021.
  2. Viz část 1.2.2. Viz také „COVID-19: gaps in credit risk management identified“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, květen 2021; McCaul, E., „Who pays the piper calls the tune: The need for and benefit of strong credit risk management“, The Supervision Blog, 4. prosince 2020 a McCaul, E., „Credit risk: Acting now paves the way for sound resilience later“, The Supervision Blog, 19. července 2021.
  3. Pro kritéria použitá pro určení jednorázových nákladů v důsledku operačního rizika viz část 3.3.5 zprávy „EBA report on the implementation of selected COVID-19 policies“.
  4. Více informací o rizicích v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti naleznete v části 1.2.3.
  5. Podrobnější informace o ukončení opatření k úlevám v oblasti likvidity viz „ECB will not extend liquidity relief beyond December 2021“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 17. prosince 2021.
  6. Uplatňují se standardní definice výnosů z obchodování v souladu se statistikou bankovního dohledu.
  7. Financial Stability Review“, ECB, listopad 2021.
  8. Guide on the supervisory approach to consolidation in the banking sector“, bankovní dohled ECB, leden 2021.
  9. Viz „SSM-wide stress test 2021 – final results”, bankovní dohled ECB, červenec 2021.
  10. Viz „SSM-wide stress test 2018 – final results”, bankovní dohled ECB, únor 2019.
  11. Komerční nemovitosti, jak je vymezuje doporučení ESRB/2016/14 ve znění doporučení ESRB/2019/3, a vykázané v šabloně FINREP F.18.2. Tato definice zahrnuje expozice vůči dlužníkům v různých sektorech NACE, mimo jiné dlužníky s kódy 41 – Výstavba budov a 68 – Činnosti v oblasti nemovitostí.
  12. Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 19. února 2021 k návrhu nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (CON/2021/4) (Úř. věst. C 152, 29.4.2021, s. 1).
  13. Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 28. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru (CON/2021/15) (Úř. věst. C 244, 22.6.2021, s. 4).
  14. Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. června 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (CON/2021/20) (Úř. věst. C 343, 26.8.2021, s. 1).
  15. Vzhledem k situaci COVID-19 byl rozhodovací proces ECB týkající se posuzování interních modelů dočasně pozastaven od března do září 2020. Rozhodnutí po posouzení interních modelů, která by byla bankám za normálních okolností vydána v roce 2020, tak byla vydána v roce 2021.
  16. Pro snazší orientaci jsou kontroly na místě a posuzování interních modelů v této části souhrnně označovány jako „mise“ nebo „kontroly“.
  17. Vzhledem k pokračování pandemie COVID-19 probíhalo plánování kontrol na místě a posuzování interních modelů v roce 2021 pouze v průběhu tří čtvrtletí. Ačkoli byl tedy celkový počet misí ve srovnání s obdobím před pandemií nižší, je srovnatelný v relativním poměru. V roce 2020 byly kontroly vlivem pandemie zrušeny nebo odloženy. V roce 2021 bylo rychlé zavedení organizačního uspořádání pro provádění kontrol na dálku velice úspěšné, v důsledku čehož byla většina kontrol provedena dle původního plánu a počet zrušených kontrol byl omezený.
  18. Kampaň sdružuje několik kontrol na místě zkoumajících stejné téma a vytváří tak prostor pro koordinaci a spolupráci, v rámci něhož mohou kontrolní týmy sladit své cíle a využívat součinnosti.
  19. Pokud jde o přeshraniční kontrolní tým, jeho vedoucí a alespoň jeden z členů nepocházejí z příslušného domovského/hostitelského vnitrostátního příslušného orgánu.
  20. Pokud jde o smíšený kontrolní tým, jeho vedoucí pochází z příslušného domovského/hostitelského vnitrostátního příslušného orgánu a alespoň dva další členové z příslušného domovského/hostitelského vnitrostátního příslušného orgánu nepocházejí (u menších vnitrostátních příslušných orgánů jeden člen týmu).
  21. Analýza byla provedena na vzorku 89 kontrol na místě, jejichž závěrečné zprávy byly zveřejněny v období mezi říjnem 2020 a zářím 2021.
  22. Některá z nejzávažnějších zjištění týkajících se způsobu vnitřního řízení byla odhalena při kontrolách na místě zaměřených především na specifické rizikové oblasti (např. úvěrové riziko, tržní riziko a riziko v oblasti IT).
  23. Viz „Targeted Review of Internal Models – project report“, ECB, duben 2021.
  24. Obecné pokyny EBA k používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 (EBA/GL/2016/07).
  25. Jedná se o obecné pokyny EBA pro odhad PD, odhad LGD a zacházení s expozicemi v selhání (EBA/GL/2017/16), obecné pokyny EBA k odhadu ztrátovosti ze selhání pro případ hospodářského poklesu („odhad LGD při poklesu“) (EBA/GL/2019/03), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/930 ze dne 1. března 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy vymezující povahu, závažnost a trvání hospodářského poklesu uvedeného v čl. 181 odst. 1 písm. b) a v čl. 182 odst. 1 písm. b) téhož nařízení (Úř. věst. L 204, 10.6.2021, s. 1), a návrh regulačních technických norem v konečném znění „Final Draft Regulatory Technical Standards on the specification of the assessment methodology for competent authorities regarding compliance of an institution with the requirements to use the IRB Approach in accordance with Articles 144(2), 173(3) and 180(3)(b) of Regulation (EU) No 575/2013“ (EBA/RTS/2016/03), který čeká na schválení Evropskou komisí.
  26. Bez návazných rozhodnutí o doplňkových ustanoveních.
  27. Počet méně významných institucí v roce 2021 poklesl také v důsledku brexitu, neboť od 1. ledna 2021 se pobočky ve Spojeném království považují za pobočky ze třetích zemí, což znamená, že již nejsou součástí sektoru méně významných institucí SSM.
  28. Banky s vysokým podílem úvěrů se selháním jsou banky s podílem úvěrů se selháním vyšším než 5 %. Viz obecné pokyny EBA k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou.
  29. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253).
  30. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
  31. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
  32. Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
  33. BNP Paribas, Deutsche Bank, Groupe BPCE, Groupe Crédit Agricole, ING Bank, Santander, Société Générale a UniCredit.
  34. BNP Paribas.
  35. Viz „Basel Committee advances work on addressing climate-related financial risks, specifying cryptoassets prudential treatment and reviewing G-SIB assessment methodology“, tisková zpráva, Basilejský výbor pro bankovní dohled, 9. listopadu 2021 a „FSB publishes 2021 G-SIB list”, tisková zpráva, Rada pro finanční stabilitu, 23. listopadu 2021.
  36. Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 27. května 2020 o omezení rozdělování výnosů v průběhu pandemie COVID-19 (ESRB/2020/7).
  37. Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 15. prosince 2020, kterým se mění doporučení ESRB/2020/07 o omezení rozdělování výnosů v průběhu pandemie COVID-19 (ESRB/2020/15).
  38. The General Board of the European Systemic Risk Board held its 43rd regular meeting on 23 September 2021“, tisková zpráva, ESRB, 24. září 2021.
  39. Financial Stability Review, ECB, květen 2021.
  40. Information on participation in the 2022 ECB Climate Risk Stress Test“, dopis zúčastněným bankám, bankovní dohled ECB, 18. října 2021.
  41. The clock is ticking for banks to manage climate and environmental risks“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, srpen 2021.
  42. IT and cyber risk: a constant challenge“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, srpen 2021.
  43. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).
  44. Tato kritéria jsou stanovena v čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM.
  45. Seznam významných a méně významných institucí zveřejněný v prosinci 2021 odráží i) rozhodnutí o statusu významnosti oznámená dohlíženým institucím před 30. listopadem 2021 a ii) další změny a posuny ve strukturách skupin účinné před 1. listopadem 2021.
  46. Podle článku 14 nařízení o rámci SSM a v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení o SSM.
  47. Některá rozhodnutí se týkají více než jednoho posouzení povolení k činnosti (např. nabytí kvalifikovaných účastí v různých dceřiných společnostech v důsledku jediné transakce). Některá povolovací řízení nevyžadují formální rozhodnutí ECB, včetně pasportizace a řízení o zániku.
  48. Jedná se o postupy, na něž se vztahují rámce pro přenesení pravomocí schválené podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1438 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/935 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost (ECB/2021/34) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1440 ze dne 3. srpna 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2019/1376 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (ECB/2021/36).
  49. „Smíšená finanční holdingová společnost“ je definována v čl. 2 odst. 15 směrnice o finančních konglomerátech (2002/87/ES) – na který odkazuje čl. 2 odst. 5 nařízení o kapitálových požadavcích – jako „mateřský podnik jiný než regulovaný podnik, který společně se svými dceřinými podniky, z nichž nejméně jeden je regulovaným podnikem se sídlem ve Společenství, a jinými podniky tvoří finanční konglomerát“. Podle čl. 2 odst. 20 písm. c) nařízení o rámci SSM se „smíšená finanční holdingová společnost“ považuje za „dohlížený subjekt“, pokud splňuje podmínky vymezené v čl. 2 odst. 21 písm. b) uvedeného nařízení.
  50. Počínaje rokem 2022 začaly orgány dohledu a banky využívat portál IMAS také pro další postupy (např. nevýznamné změny modelu, jak je uvedeno v části 5.8.2).
  51. Je zde zařazen také omezený počet žádostí o jmenování dalších nevýkonných členů ve vedoucích orgánech.
  52. K 30. prosinci 2020 se Itálie připojila k dalším zemím SSM a začala posuzovat držitele klíčových funkcí na základě italských právních předpisů (ministerská vyhláška 169/2020).
  53. Veřejná konzultace k návrhu všeobecných zásad hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a nového dotazníku ke způsobilosti a bezúhonnosti.
  54. Viz např. projev „The effectiveness of European banks’ boards: progress and shortcomings“, který přednesl předseda Rady dohledu ECB Andrea Enria na online semináři Florentské školy bankovnictví a financí s názvem „Banks’ Board Members and Policy Makers: A Conversation“, Frankfurt nad Mohanem, 28. května 2021.
  55. Viz např. projev „What does the ECB expect from banks’ leaders?“, který přednesl Edouard Fernandez-Bollo, člen Rady dohledu ECB, na online semináři Florentské školy bankovnictví a financí s názvem „Fit and Proper Assessment: Better Boards for Better Banks?“, Frankfurt nad Mohanem, 19. února 2021.
  56. „Making sure banks are run by the right people“, The ECB Podcast, epizoda 24, 10. prosince 2021.
  57. „Řízení rizik a vnitřní kontroly“ zahrnují mechanismy nebo procesy, které musí mít subjekt zavedeny, aby mohl adekvátně určovat, řídit a oznamovat rizika, jimž je či by mohl být vystaven. Výraz „funkce řídicích orgánů“ označuje, v jakém rozsahu osoby, které účinně řídí podnikatelskou činnost instituce, nebo osoby zmocněné stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a dohlížet na a sledovat rozhodování vedení plní své povinnosti.
  58. Viz: „ECB contribution to the European Commission’s targeted consultation on the review of the crisis management and deposit insurance framework“, ECB, Frankfurt nad Mohanem, 2021.
  59. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
  60. Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
  61. ECB zejména sdílí informace na základě mnohostranné dohody o praktických postupech pro výměnu informací podle čl. 57a odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.
  62. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).
  63. Viz společné obecné pokyny ke spolupráci a výměně informací pro účely směrnice (EU) 2015/849 mezi příslušnými orgány dohlížejícími úvěrové a finanční instituce (JC 2019 81), Společný výbor evropských orgánů dohledu, 16. prosince 2019.
  64. Soubor legislativních opatření proti praní peněz a financování terorismu“, GŘ pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, Evropská komise, 20. července 2021.
  65. Jednotný mechanismus dohledu – dobrý začátek, jsou však zapotřebí další zlepšení“, zvláštní zpráva EÚD č. 29, 2016 a „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“, zvláštní zpráva EÚD č. 2, 2018.
  66. Údaje o cílech ECB pro zastoupení žen a mužů jsou pravidelně zveřejňovány na internetových stránkách ECB.
  67. Jak bylo schváleno Radou dohledu dne 25. října 2021 (SB/X/21/1110).
  68. ACPR, Banco de España, Banca d’Italia, Deutsche Bundesbank, De Nederlandsche Bank a rakouský Orgán dohledu nad finančním trhem (Finanzmarktaufsicht).
  69. Řídicí výbor podporuje činnosti Rady dohledu a připravuje její zasedání. Sestává z předsedy Rady dohledu, jejího místopředsedy, jednoho zástupce ECB a pěti zástupců vnitrostátních orgánů dohledu. Těchto pět zástupců vnitrostátních orgánů dohledu jmenuje Rada dohledu na období jednoho roku na základě rotačního systému, který zajišťuje spravedlivé zastoupení jednotlivých zemí.
  70. Jedná se o rozhodnutí, která byla dokončena nebo přijata během vykazovaného období (tzn. odchozí rozhodnutí). Počet dohledových rozhodnutí neodpovídá počtu povolovacích řízení, která byla ve vykazovaném období ECB úředně oznámena (tzn. postupů týkajících se příchozích oznámení).
  71. Z toho 146 operací schválilo vrcholové vedení v souladu s rámcem pro přenesení pravomocí.
  72. Na základě čl. 6 odst. 6.7 jednacího řádu Rady dohledu je možné přijímat rozhodnutí i v písemném řízení, nemají-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem. V takovém případě je tento bod zařazen na pořad jednání následujícího zasedání Rady dohledu. Při písemném řízení musí mít Rada dohledu na posouzení obvykle alespoň pět pracovních dnů.
  73. ABoR je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověření úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum.
  74. Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 6. února 2014 o jmenování zástupců Evropské centrální banky do Rady dohledu (ECB/2014/4).
  75. Viz oznámení o výběrovém řízení: zástupce ECB v Radě dohledu.
  76. Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/856 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2015/12) (Úř. věst. L 135, 2.6.2015, s. 29).
  77. Články 11, 12 a 17 jednotného kodexu chování vysoce postavených úředníků ECB.
  78. Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/2256 ze dne 2. listopadu 2021, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2021/50) (Úř. věst. L 454, 17.12.2021, s. 21).
  79. 2014/723/EU: Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. září 2014 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky (ECB/2014/39) (Úř. věst. L 300, 18.10.2014, s. 57).
  80. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014.
  81. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451, prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/453 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/763.
  82. Cílem pracovní skupiny pro harmonizaci postupného přístupu je zajistit rovné podmínky v rámci celého SSM. Činí tak zjištěním osvědčených postupů v jednotlivých zemích a navržením harmonizovaných osvědčených postupů, které mohou přijmout všechny vnitrostátní příslušné orgány a ECB.
  83. Databáze sběru údajů v rámci SSM je iniciativa, jejímž cílem je zefektivňovat požadavky na vykazování v oblasti dohledu stanovené ECB a vnitrostátními příslušnými orgány a zlepšovat způsob vnitřního řízení. Shromažďuje informace o všech žádostech o údaje zasílaných přímo dohlíženým institucím, jež jsou následně využívány ke zvýšení transparentnosti žádostí o údaje zasílaných bankám a k analýze vykazovací zátěže.
  84. Ty se člení na služby odboru majetku a zařízení, služby v oblasti lidských zdrojů, sdílené IT služby, sdílené právní, auditní a administrativní služby, komunikační a překladatelské služby a další služby.
  85. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 ze dne 22. října 2014 o poplatcích za dohled (ECB/2014/41).
  86. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (ECB/2019/38) (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 99).
  87. U subjektů zřízených po 1. říjnu sestává poplatek za dohled pouze z minimální složky poplatku za počet celých měsíců dohledu.
Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)