Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Předmluva Christine Lagardeové, prezidentky ECB

Rok 2020 byl poznamenán pandemií koronaviru (COVID-19) a následným prudkým hospodářským útlumem. ECB, evropský bankovní dohled a národní vlády svou reakci na tuto krizi koordinovaly a lidem, podnikům i ekonomice jako celku poskytly mimořádnou podporu, aby jim toto těžké období pomohly překonat.

Během stávající krize se projevují výhody evropského jednotného souboru pravidel a jediného orgánu dohledu pro bankovní unii. Udržováním vyššího společného standardu dohledu v celém bankovním sektoru bankovní dohled ECB zajistil, aby byly banky lépe schopny čelit závažným otřesům, jako je tento. V této souvislosti jsem dále velmi ráda, že jsme v bankovní unii v uplynulém roce přivítali Chorvatsko a Bulharsko. Těším se, že využijí výhod harmonizovaných pravidel a jednoho dne i jednotné měny ke své finanční stabilitě, odolnosti a hospodářskému růstu.

Evropské banky tato krize zastihla se solidními kapitálovými a likviditními rezervami a spolehlivými provozními kapacitami. A zatím prokazují velkou odolnost. Zvládly přestát ztráty, udržet podmínky pro poskytování úvěrů víceméně stabilní a přitom zabránit velkému nárůstu případů jejich nesplácení ze stran podniků i domácností.

Jakmile však budou podpůrná opatření v jednotlivých evropských zemích ukončována, objeví se pravděpodobně více zranitelných míst s tím, jak se v ekonomice začne projevovat rostoucí zadluženost. Banky tak budou více vystaveny úvěrovým rizikům, která společně s případným přizpůsobováním cen na trhu mohou oslabit jejich kapitálovou pozici.

Stávající krize zároveň prohloubí strukturální problémy, které v posledních letech negativně ovlivňovaly efektivitu evropského bankovního sektoru. Evropské banky již delší dobu vykazují nevýrazné zisky, což se pravděpodobně nezmění ani v roce 2021, kdy dojde ke zvýšení úvěrových ztrát. Banky tak v důsledku této skutečnosti v kombinaci s nadbytečnou kapacitou v bankovním sektoru budou nuceny nadále posilovat své řízení, zlepšovat hospodárnost a diverzifikovat zdroje příjmů, aby lépe podpořily zotavení ekonomiky.

Přitom musíme nadále hledět dopředu. V roce 2020 jsme zveřejnili všeobecné zásady o klimatických a environmentálních rizicích, čímž jsme se dostali do čela celosvětového boje s riziky spojenými s klimatickou změnou. Pandemie byla rovněž rozhodujícím impulzem pro digitalizaci. V této souvislosti bude muset být jednou z priorit udržet krok s riziky v oblasti kybernetické bezpečnosti a IT.

V neposlední řadě je nutné dokončit bankovní unii. Při řešení náročných úkolů v roce 2020 se osvědčilo upevňování společných evropských přístupů, kdykoli to bylo možné, což bude hrát velice důležitou úlohu, máme-li dosáhnout udržitelného zotavení ekonomiky v příštích letech.

Úvodní rozhovor s Andreou Enriou, předsedou Rady dohledu

Rok 2020 byl bezprecedentní. Co jste si z něj odnesl?

Byl to neobvyklý a velmi náročný rok. Nejenže jsme v důsledku pandemie čelili nevídanému ekonomickému šoku, ale také jsme se, stejně jako zbytek Evropy, náhle ocitli uzavření ve svých domovech a s kolegy jsme mohli komunikovat pouze virtuálně. Mnozí z nás znají někoho, kdo se koronavirem (COVID-19) nakazil, ať už je to někdo z rodiny, přátel, nebo kolegů. Bohužel jsme o některé kolegy během pandemie i přišli.

Navzdory všem obtížím jsme se však k této situaci postavili čelem. Spolupracovali jsme a na šířící se krizi jsme na evropské úrovni pohotově zareagovali. První rozhodnutí jsme oznámili již 12. března 2020, pouhé tři dny po prvním celostátním omezení volného pohybu v Evropě.

Zapůsobilo na mě odhodlání, které nás všechny při práci vedlo. Bylo přítomno na všech úrovních: při práci v Radě dohledu, v rámci různých oddělení i při jejich vzájemné spolupráci, dále při spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, ve společných týmech dohledu (JST) i v širším slova smyslu. Tento náročný rok nám připomněl, jak důležitou roli hrajeme a jak naplňující je společně pracovat pro veřejný zájem – zachování finanční stability v období zvýšené nejistoty a značných obav.

Jak konkrétně evropský bankovní dohled přispěl ke globální reakci na pandemii?

Ze všeho nejdřív bylo nutné zajistit, aby banky nadále finančně podporovaly životaschopné domácnosti a malé i velké podniky, abychom se vyhnuli ničivým sekundárním dopadům úvěrové krize. Z tohoto důvodu jsme museli dohled rychle zaměřit jiným směrem: poskytli jsme bankám dočasnou kapitálovou a provozní úlevu a trochu prostoru, aby mohly nadále domácnostem a malým i velkým podnikům poskytovat úvěry a vyrovnávat se se ztrátami způsobenými jednou z nejhorších recesí vůbec.

Tato opatření ke zmírnění krize byla hodnocena jako projev přání být mírnější. Souhlasíte s tímto pohledem?

Tato opatření nejsou v žádném případě v rozporu s naším úkolem vykonávat přísný a kvalitní bankovní dohled. Po krizi v letech 2008 a 2009 jsme usilovně pracovali na tom, aby si banky v lepších časech vytvořily kapitálové a likviditní rezervy na horší časy. A tyto horší časy s COVID-19 nastaly. Postupujeme tedy v souladu s literou i duchem finančních reforem uplatněných po velké finanční krizi.

Mimo to jsme neustále prováděli pečlivý dohled, v jehož rámci jsme banky žádali, aby řádně měřily a řídily rizika, a nepřetržitě jsme zkoumali jejich hodnocení, abychom zajistili úroveň obezřetnosti přiměřenou zvýšené nejistotě zapříčiněné pandemií.

A jakou roli v tom hraje pragmatický proces dohledu a hodnocení (SREP)?

Jakožto orgán dohledu musíme být agilní. Musíme se situaci přizpůsobit a upravit svou činnost tak, aby byla efektivnější. I když se nadále řídíme obecnými pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví, rozhodli jsme se SREP v roce 2020 zaměřit na to, jak banky čelí náročným úkolům a rizikům pro kapitál a likviditu, kterým jsou v důsledku krize vystaveny. Současně jsme udržovali požadavky v rámci 2. pilíře (P2R) a očekávání v rámci 2. pilíře (P2G) stabilní a rozhodli jsme se neaktualizovat skóre SREP, pokud změny nebudou opodstatněné mimořádnými okolnostmi, které by ovlivňovaly jednotlivé banky. Své obavy jsme bankám sdělovali zejména prostřednictvím kvalitativních doporučení a zaujali jsme cílený přístup ke shromažďování informací pro interní postupy pro hodnocení přiměřenosti kapitálu a likvidity. Pokud bychom SREP provedli stejným způsobem jako v předchozích letech, tj. využili bychom zastaralých informací vztahujících se k minulosti, neplnili bychom v této mimořádné situaci, kterou pandemie COVID-19 vyvolala, účel dohledu.

Jaký dopad měla krize COVID-19 na evropské banky?

Banky pandemie zastihla v mnohem lepší formě než předešlá krize. Když krize propukla, některé banky zavalil vysoký počet žádostí o úvěr, zejména poté, co byly zavedeny programy státní podpory na státem garantované úvěry a moratoria na splácení. Těmto bankám se však podařilo rychle se adaptovat a tak zajistily plynulý příliv úvěrů k podnikům a domácnostem. Počet úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem v roce 2020 nadále rostl, nicméně v třetím čtvrtletí se tento růst zpomalil. Po první vlně pandemie banky vykázaly mnohem mírnější zpřísňování úvěrových standardů než při velké finanční krizi.

Ve druhém čtvrtletí roku 2020 jsme provedli analýzu potenciálních zranitelných míst našeho bankovního sektoru podle různých scénářů. Zjistili jsme, že v rámci středního scénáře s velmi silnou recesí, kdy by HDP v eurozóně klesl v roce 2020 o 8,7 % a v letech 2021 až 2022 by se poměrně solidně zotavil, by bankovní sektor byl schopen dopady tohoto šoku na kvalitu aktiv a kapitál ustát.

Které riziko se během pandemie ukázalo pro banky jako nejnaléhavější?

Krize COVID-19 zvýšila riziko růstu objemu úvěrů se selháním (NPL) v důsledku zhoršení kvality aktiv v rozvahách bank. Vysoká úhrnná úroveň NPL v eurozóně byla zdrojem obav v oblasti dohledu pro rok 2020, tedy ještě před krizí COVID-19. Nyní přibylo riziko, že s ukončováním opatření veřejné podpory dojde k závažným útesovým efektům.

Jak bankovní dohled ECB hodlá toto riziko řešit?

Na začátku krize jsme banky upozornili, že v některých oblastech budeme při provádění všeobecných zásad ECB o NPL flexibilní, abychom jim pomohli přizpůsobit se dopadu hospodářského poklesu. Rovněž jsme bankám s větší kumulací NPL poskytli více času; strategie pro snížení NPL mají předložit do března 2021.

Také jsme se snažili vyjasnit si kvalitu bankovních aktiv a ujistit se, že se banky aktivně zabývají vznikajícími NPL. Jsou povinny uplatňovat přísné strategie sledování a řízení zhoršování kvality úvěrů, aby byly schopny rizika identifikovat již v raném stádiu a aktivně řídit expozice vůči klientům v tísni. Budeme nadále sledovat, jak jsou banky v provádění těchto strategií během krize efektivní, a společně s nimi pracovat na způsobech, jakými jejich znehodnocená aktiva rychle vyřešit.

Jaká další bankovní rizika krize přinesla?

Již při nástupu krize vykazoval evropský bankovní sektor strukturální nedostatky. Evropský bankovní dohled za nejdůležitější prioritní nedostatky označil nízkou ziskovost, nízkou nákladovou efektivitu a obavy ohledně udržitelnosti obchodních modelů bank. Tyto slabiny stejně jako potřebu se jimi zabývat krize ještě více zdůraznila.

Minulý rok jste uvedl, že jedním z možných řešení nízké ziskovosti je konsolidace. Došlo v tomto ohledu k nějakému posunu?

Ano. Myslím si, že ECB a banky se ubírají tím správným směrem.

V roce 2020 jsme zahájili veřejnou konzultaci o všeobecných zásadách o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru. Tyto zásady, jejichž konečné znění bylo zveřejněno na začátku roku 2021, vyjasňují náš přístup a potvrzují, že dobře navržená a dobře provedená spojení podniků podporujeme.

Jsme svědky nadějné tendence zapojování bank do konsolidace. Intesa Sanpaolo a UBI Banca, CaixaBank a Bankia a Unicaja Banco a Liberbank – tyto banky byly v tomto ohledu proaktivní, což otevřelo nové diskuse v rámci rad ostatních bank. Nejenže mohou dobře naplánovaná spojení podniků bankám pomoci vylepšit nákladovou efektivitu, více investovat do digitální transformace a v konečném důsledku zvýšit jejich ziskovost, ale také odstranit přebytečnou kapacitu vzniklou v bankovním systému ještě před velkou finanční krizí.

Jak bankovní dohled ECB řeší klimatická rizika?

Ke klimatickým rizikům by banky měly zaujmout strategický, do budoucna zaměřený a komplexní přístup. Evropské orgány dohledu budou sledovat, zda banky jednají v souladu s očekáváními všeobecných zásad ECB o klimatických a environmentálních rizicích, které byly po veřejné konzultaci zveřejněny v listopadu 2020. V roce 2021 budeme banky žádat, aby ve světle očekávání v oblasti dohledu uvedených v těchto zásadách provedly vlastní hodnocení a na jejich základě vypracovaly akční plány. Vlastní hodnocení a plány bank poté srovnáme a při dohledovém dialogu vzneseme případné námitky. V roce 2022 provedeme kompletní dohledový přezkum postupů bank a v případě potřeby přijmeme konkrétní návazná opatření.

Nový místopředseda Rady dohledu Frank Elderson je také předsedou Sítě pro zelenější finanční systém a spolupředsedou Pracovní skupiny pro finanční rizika spojená s klimatickou změnou Basilejského výboru pro bankovní dohled. Má v úmyslu využít součinnosti, kterou mu výkon těchto dvou funkcí a práce v ECB nabízí.

V červenci 2020 ECB přijala rozhodnutí o navázání úzké spolupráce s centrálními bankami Bulharska a Chorvatska. Co to pro evropský bankovní dohled znamená?

Členské státy mimo eurozónu se k jednotnému mechanismu dohledu připojily vůbec poprvé. Pro Bulharsko a Chorvatsko se jedná o důležitý milník, jelikož si tak dláždí cestu k přijetí eura.

Pro nás to znamená, že od října 2020, kdy jsme uzavřeli příslušná komplexní hodnocení, ECB začala vykonávat přímý dohled nad pěti bankami v Bulharsku a osmi v Chorvatsku. Bulharské a chorvatské orgány dohledu se staly členy příslušných JST a zástupci centrálních bank těchto zemí se stali členy Rady dohledu, přičemž mají stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní členové, včetně hlasovacích práv. Do naší rodiny jsme je přivítali s velkým potěšením.

V roce 2020 ECB přispěla k politické diskuzi o evropském rámci krizového řízení. Jaké byly vaše hlavní body?

Poukázali jsme na některé z problémů, na které jsme v praxi narazili. Jako příklad uvedu překryv mezi opatřeními v oblasti dohledu a opatřeními včasného zásahu. Výsledkem je zmatek a také to, že se k těmto opatřením přistupuje jen zřídka. V právních předpisech by měly být tyto dva soubory nástrojů jasně rozlišovány a pravomoc ECB v oblasti včasného zásahu by měla být ošetřena v některém z nařízení EU, což by zabránilo neodůvodněným rozdílům, které vznikají, když se tato pravidla provádějí do vnitrostátních právních předpisů. Rovněž jsme upozornili na problém bank, které jsou prohlášeny za banky „v selhání, nebo jejichž selhání je pravděpodobné“, ale podle vnitrostátních právních předpisů nesplňují kritéria pro likvidační řízení a řízení pro odnětí licence, a ocitají se tak v naprosto nejasné situaci.

V obecnější rovině jsme argumentovali, že je třeba podniknout důraznější kroky k dokončení bankovní unie, zejména by měl být zaveden evropský systém pojištění vkladů (EDIS) a Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) by měl získat širší správní pravomoci ohledně likvidace bank. Jako vzor by zde mohl posloužit Federální orgán pro pojištění vkladů v USA. Do té doby by však krokem správným směrem mohla být další harmonizace na vnitrostátní úrovni a centralizovanější koordinace na evropské úrovni (například prostřednictvím SRB).

S Edouardem Fernandezem-Bollem jsme se v našem společném blogovém příspěvku vyslovili pro účinnější přístup k řešení problémů v přeshraničních bankách. Pokud by mateřské a dceřiné společnosti bankovních skupin mohly uzavřít formální dohodu o vzájemném poskytování podpory v oblasti likvidity, jež by byla spojená s ozdravnými plány jejich skupin, pomohlo by to zmapovat, jak by se jednotlivé subjekty skupiny mohly s ohledem na místní potřeby a restrikce navzájem podporovat, pokud by se dostaly do potíží. Rovněž by to umožnilo stanovit příslušné spouštěcí mechanismy pro poskytování smluvně dohodnuté podpory v raném stádiu. To by vedlo k podpoře integrovanějšího řízení likvidity v klidných dobách.

Od začátku vašeho funkčního období patří k vašim hlavním cílům zlepšení transparentnosti a předvídatelnosti evropského bankovního dohledu. K jakému pokroku došlo v tomto ohledu?

Jsem přesvědčen, že výstupy našeho dohledu a naše politiky jsou transparentnější.

Transparentní výstupy dohledu jsou prospěšné pro trhy. Když jsme v lednu 2020 poprvé zveřejnili P2R pro jednotlivé banky, reakce byly pozitivní. Individuální požadavky poskytují konkrétní a komplexní porozumění názoru orgánu dohledu na banku, co se týče celkové rizikovosti, což může investorům pomoci přijímat informovanější rozhodnutí. A bankám to pomáhá lépe zhodnotit, jak si ve srovnání s ostatními bankami stojí. Tento postup jsme použili také letos v lednu.

Transparentnost našich politik je přínosná pro naši účelnost a naši dobrou pověst. Je třeba, aby dohlížené banky chápaly, co nás vede k našim rozhodnutím, a my bychom měli být ve svých přístupech konzistentní, aby si mohly utvářet spolehlivá očekávání. Myslím, že dobré úrovně transparentnosti se nám podařilo dosáhnout u opatření na zmírnění krize COVID-19, a to díky písemným i ústním sdělením bankám a komunikaci s veřejností. Tato úroveň transparentnosti by se měla stát novým standardem.

Ke konci roku 2020 došlo ke změnám v organizační struktuře bankovního dohledu ECB. Co vás k tomu vedlo?

Po šesti letech bylo na čase, aby se bankovní dohled ECB posunul z počáteční fáze na úroveň vyspělejší organizace s dohledem více zaměřeným na rizika a hlubší spoluprací mezi různými týmy.

Abychom toho docílili, rozdělili jsme generální ředitelství pro dohled nad konkrétními bankami podle obchodních modelů dohlížených bank. Vytvořili jsme nové ředitelství pro dohledovou strategii a rizika, které má na starosti strategické plánování, návrhy priorit v oblasti dohledu a zajišťování stejného zacházení se všemi bankami. Také jsme vytvořili generální ředitelství pro dohled na místě a generální ředitelství pro horizontální přímo nadřízený dohled jsme pověřili posilováním odborných znalostí JST v oblasti rizik, vedením srovnávacích hodnocení, vytvářením politik a udržováním metodik. Samostatné generální ředitelství pro řízení a operace SSM zase podporuje rozhodování v oblasti dohledu a inovace a řídí povolovací řízení. Tato reorganizace je odpovědí na přání zjednodušit naše postupy a zavést do funkce dohledu technologické inovace napříč různými odděleními.

Jsem velice hrdý na to, že se nám tyto změny podařilo navrhnout a provést, a to vše poté, co proběhly vnitřní diskuse a byl dán prostor podnětům od zaměstnanců. Změny mělo na starost přibližně 60 pracovníků dohledu v roli zprostředkovatelů, kteří společně s vrcholovým vedením kolegům pomáhali si na změny zvyknout, a do velké míry díky nim tak byla reorganizace úspěšná.

1 Bankovní dohled v roce 2020

1.1 Dohlížené banky v roce 2020: plnění úkolů a hlavní rizika

1.1.1 Odolnost bankovního sektoru v eurozóně

Významné instituce vstoupily do krize COVID-19 se silnějšími kapitálovými pozicemi než do poslední finanční krize

Banky v eurozóně vstoupily do koronavirové krize (COVID-19) se silnějšími kapitálovými pozicemi než do velké finanční krize. Jejich celkový poměr kmenového kapitálu tier 1 (Common Equity Tier 1, dále též „CET1“) na konci roku 2019 činil 14,9 % (graf 1) a v průběhu roku 2020 zůstával celkově stabilní, přičemž ve třetím čtvrtletí roku 2020 činil 15,2 %. To bylo částečně důsledkem mimořádných opatření na pomoc v oblasti dohledu, regulace a daní přijatých v reakci na krizi. Bankám bylo rovněž dočasně doporučeno, aby do 1. ledna 2021 nerozdělovaly dividendy ani neprováděly zpětný odkup akcií a aby do 30. září 2021 postupovaly ohledně dividend, zpětného odkupu akcií a proměnlivé části odměňování s mimořádnou obezřetností.[1]

Graf 1

Ukazatele kapitálové přiměřenosti významných institucí (přechodná definice)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.

Během celé pandemie zůstával odolný i celkový ukazatel pákového poměru – ve třetím čtvrtletí roku 2020 činil 5,6 % oproti 5,7 % na konci roku 2019. Je však možné, že se rizika pro kapitálovou přiměřenost projeví v rozvahách bank až později a že budou umocněna útesovými efekty vyplývajícími z ukončení podpůrných opatření zavedených v roce 2020, jako jsou moratoria, systémy nucené dovolené, vládní záruky a jiná přechodná regulační opatření.[2]

Graf 2

Pákový poměr významných institucí

Zdroj: ECB.

Banky v eurozóně zahájily rok s dostatečnými rezervami v oblasti likvidity. V březnu se však začal projevovat silný tlak způsobený otřesem z onemocnění COVID-19.

Banky v eurozóně zahájily rok s většími rezervami v oblasti likvidity než na začátku velké finanční krize, a to v důsledku reforem Basel III. V průběhu března 2020 se však začal projevovat silný tlak způsobený otřesem z onemocnění COVID-19. Na straně poptávky si podnikoví klienti ze sektorů postižených krizí vyžádali od bankovního sektoru výraznou finanční podporu tím, že čerpali své stávající již sjednané úvěrové linky. Kromě toho vyvolaly velký růst volatility na většině finančních trhů výzvy centrálních clearingových protistran k doplnění prostředků na účtu, zatímco fondy peněžního trhu čelily bezprecedentnímu odlivu a požádaly některé banky s mezinárodní působností o odkup jejich nesplacených komerčních cenných papírů.

Likvidita bank byla omezena i na straně nabídky. Klíčové úvěrové trhy během března vyschly a bránily tak bankám emitovat cenné papíry v nezajištěném segmentu trhu bez ohledu na dobu splatnosti, zatímco v zajištěném segmentu (repo) byly schopny získávat finanční prostředky pouze s velmi krátkou splatností. Za těchto okolností se extrateritoriální trhy úvěrů v amerických dolarech staly obzvláště nákladnými, pokud jsou vůbec k dispozici, což dále zhoršilo závislost bank na vnitřních rezervách likvidity a na dodatečných úvěrech ze strany ECB.

V rámci své reakce na krizi COVID-19 bankovní dohled ECB umožnil bankám rovněž využít jejich regulatorní rezervy v oblasti likvidity, a fungovat tedy dočasně bez plnění požadavku na ukazatel krytí likvidity (liquidity coverage ratio, dále též „LCR“).[3] Současně vysoce akomodační nastavení měnové politiky, včetně uvolnění pravidel způsobilosti zajištění, zajistilo bankám pod evropským bankovním dohledem široký přístup k financování nabízenému centrálními bankami. Průměrné nesplacené úvěry poskytnuté Eurosystémem vzrostly z 659 mld. EUR ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 na 1 605 mld. EUR ve třetím čtvrtletí roku 2020 (graf 3).

Graf 3

Vývoj nesplacených úvěrů Eurosystému

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

V důsledku důrazné a koordinované politické reakce se tržní napětí ve druhém čtvrtletí roku postupně zmírnilo. Od dubna 2020 se podmínky financování pro banky začaly zlepšovat. Některé banky byly opět schopny emitovat nezajištěné nástroje, a to také v podřízeném segmentu trhu, i když oproti úrovním před krizí s vyššími výnosy; nárůst vkladů klientů, způsobený většinou opatrnostními úsporami domácností, zároveň všeobecně poskytl dodatečné rezervy v oblasti likvidity. Celkově významné instituce své rezervy likvidity zvýšily, jak dokládá průměrný LCR ve výši 170,94 % ve třetím čtvrtletí roku 2020 oproti 145,91 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019.

Graf 4

Vývoj rezervy v oblasti likvidity a čistý odliv likvidity a LCR

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.

Březnový propad kurzů akcií měl negativní dopad na pozice tržního rizika bank

Propuknutí pandemie COVID-19 v Evropě a ve Spojených státech vedlo v průběhu celého března k propadu kurzů akcií, zvýšené volatilitě a všeobecnému rozšiřování rozpětí mezi státními a podnikovými úvěry. To mělo negativní dopad nejen na rozvahy bank, ale také na jejich kapitálové požadavky týkající se tržního rizika na základě interních modelů a rovněž na jejich obezřetné úpravy oceňování (zejména z důvodu nejistoty tržních cen a modelového rizika), které vykazují korelaci s nedávnou volatilitou. V reakci na tento šok byla přijata opatření spočívající v úlevě od požadavků dohledu s cílem omezit procyklické dopady krize na kapitálové požadavky u tržního rizika a úpravy ocenění (např. vyloučení některých případů překročení při zpětném testování interních modelů, zvýšení přínosů z diverzifikace pro obezřetné úpravy ocenění). Další úlevou bylo, když se tržní podmínky ve druhém a třetím čtvrtletí zlepšily.

Graf 5

Vývoj rizikově vážených aktiv a obezřetné úpravy ocenění tržního rizika

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Celkově zavedená opatření týkající se kapitálu a likvidity ve spojení s mimořádnými opatřeními veřejné podpory, která byla přijata v raných fázích pandemie COVID-19, umožnila bankám zmírnit vývoj úvěrového rizika a nadále poskytovat finanční prostředky reálné ekonomice. Úvěry a zálohy domácnostem a nefinančním podnikům (non-financial corporations, dále též „NFC“) zůstaly od vypuknutí pandemie COVID-19 víceméně stabilní (-1,3 % u NFC a +0,8 % u domácností od března do září 2020). Veřejné záruky měly význam zejména při poskytování finančních prostředků NFC (260 mld. EUR k září 2020).

Mimořádná opatření, která byla zavedena pro usnadnění podmínek financování a podporu domácností a malých i velkých podniků, rovněž přispěla k udržení celkového objemu úvěrů se selháním (non-performing loans, dále též „NPL“) v rozvahách bank po celý rok víceméně na stabilní úrovni. Očekává se však, že se objem NPL v budoucnu zvýší, jakmile budou podpůrná opatření ukončena. V této souvislosti bankovní dohled ECB ve svých červencových a prosincových sděleních[4] zdůraznil, že má pro banky zásadní význam, aby včas poskytovaly vhodná řešení životaschopným dlužníkům v tísni a pomohly tak zmírnit nahromadění problémových aktiv u bank a tam, kde je to možné, minimalizovat útesové efekty. Za tímto účelem by banky měly zajistit, aby bylo riziko v jejich rozvahách odpovídajícím způsobem posuzováno, klasifikováno a měřeno. Měly by mít zavedeny účinné postupy řízení rizik pro identifikaci, hodnocení a provádění řešení, která mohou tyto dlužníky nejlépe podpořit a zároveň chránit banky před případnými nepříznivými účinky úvěrového rizika. Zároveň by banky měly nadále účinně spravovat ty NPL, které existovaly již před vypuknutím pandemie.

Graf 6

Vývoj NPL významných institucí (úvěry celkem)

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: ECB.

Graf 7

Podíl úvěrů, na něž se vztahují podpůrná opatření, na celkových úvěrech

Zdroj: ECB.

Od vypuknutí pandemie COVID-19 se provozní rizika zvýšila. V roce 2020 však dohlížené banky nehlásily žádné významné incidenty související s provozem nebo IT.

Operační rizika se od vypuknutí pandemie COVID-19 zvýšila, což odráží změny v provozních modelech bank a dodatečné složité aspekty provádění vládních podpůrných programů. I přesto však v roce 2020 dohlížené banky nehlásily žádné významné incidenty související s provozem nebo IT. Ačkoli došlo k nárůstu pokusů o kybernetický útok, zejména se jednalo o distribuované odmítnutí služby (distributed denial of service, dále též „DDoS“) a phishing klientů bank, jež pandemie usnadňuje, dopad na dostupnost systémů informačních a komunikačních technologií a na objem ztrát způsobených těmito útoky byl velmi omezený.[5] V raných fázích pandemie významné instituce aktivovaly své plány kontinuity provozu, přičemž procento zaměstnanců pracujících na dálku se znatelně zvýšilo (graf 8). Během léta banky začaly přecházet na systém správy a řízení za „nového normálního stavu“, včetně postupného návratu do kanceláří; opětovné zrychlování tempa šíření nákazy na podzim však tento trend zvrátilo a mnohé banky práci na dálku opět upřednostnily nebo zavedly jako povinnost.

Graf 8

Práce na dálku ve významných institucích

(procento pracovní síly pracující na dálku)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Byl použit konzistentní vzorek významných institucí, které ve sledovaném období vykázaly všechny údaje.

V roce 2020 provedl bankovní dohled ECB analýzu zranitelnosti 86 významných institucí s cílem odhadnout dopad krize COVID-19 na bankovní sektor eurozóny. Souhrnné výsledky byly zveřejněny 28. července 2020.[6] Stejně tak bylo provedeno hodnocení zranitelných míst, pokud jde o úvěrové riziko a riziko likvidity, u méně významných institucí, která by mohla být způsobena zhoršením hospodářské situace.[7]

Výsledky tohoto hodnocení ukázaly, že bankovní sektor eurozóny může víceméně odolat stresu vyvolanému pandemií. Stále však existuje významná nejistota ohledně toho, do jaké míry se kvalita aktiv po ukončení opatření zavádějících moratorium zhorší, zejména v těch nejvíce postižených hospodářských sektorech. Tato nejistota ohledně vývoje kvality aktiv se odráží v různých přístupech uplatňovaných bankami při tvorbě rezerv a zůstává předmětem obav v oblasti dohledu.

V rámci analýzy zranitelnosti byly testovány dva scénáře související s pandemií, které do značné míry zahrnovaly dopad opatření na pomoc v měnové, dohledové a fiskální oblasti přijatých v reakci na krizi COVID-19. Podle středního scénáře, jehož naplnění je podle odborníků Eurosystému nejpravděpodobnější, se průměrný poměr CET1 významných institucí snížil ze 14,5 % na 12,6 %, což potvrzuje, že banky spadající pod evropský bankovní dohled disponují v současné době dostatečným objemem kapitálu, aby odolaly krátkodobé hluboké recesi. Stávající kapitálové polštáře by tomuto sektoru obecně umožnily odolat i dopadu závažného scénáře, který předpokládal hlubší recesi a pomalejší hospodářské oživení při snížení průměrného poměru CET1 bank ze 14,5 % na 8,8 %. Nicméně v tomto scénáři by některé banky musely přijmout opatření, aby i nadále splňovaly své minimální kapitálové požadavky.

Výsledek obou scénářů potvrdil, že banky v eurozóně vstoupily do krize COVID-19 s výrazně vyšší úrovní kapitálu a mnohem větší schopností odolávat neočekávanému finančnímu napětí, než tomu bylo v době velké finanční krize. Výsledky analýzy zranitelnosti kvalitativně přispěly k procesu dohledu a hodnocení (Supervisory Review and Evaluation Process, dále též „SREP“) s cílem pomoci pracovníkům dohledu kriticky posoudit kapitálové prognózy bank, posílit konzistentnost při hodnocení rizik a podporovat obezřetné přístupy k tvorbě rezerv.[8]

Graf 9

Projekce přechodného poměru CET1 pro rok 2022 v jednotlivých scénářích

(v %)

Zdroj: COVID-19 Vulnerability Analysis Results Overview.

1.1.2 Celková výkonnost bank v eurozóně

Pandemie měla v roce 2020 negativní dopad na ziskovost významných institucí, zejména v důsledku nárůstu objemu snížení hodnoty a rezerv

V roce 2020 se ziskovost významných institucí v eurozóně v důsledku pandemie COVID-19 výrazně snížila, přičemž úhrnný anualizovaný poměr kapitálové návratnosti dosahoval úrovně pod náklady na emise akcií, jak je hlásily samotné banky, a v prvních třech čtvrtletích roku 2020 činil 2,1 %[9] oproti 5,2 % na konci roku 2019 (graf 10). Snížení ziskovosti se rovněž promítlo do dalšího poklesu poměrů tržní a účetní hodnoty, které v dubnu 2020 dosáhly nové minimální střední hodnoty 0,3, což významným institucím ztížilo možnost získat nový kapitál na akciových trzích, aniž by výrazně zředily podíly stávajících akcionářů.

Graf 10

Úhrnný poměr kapitálové návratnosti významných institucí rozčleněný podle zdroje výnosu/nákladu

(v % vlastního kapitálu)

Zdroj: Dohledové statistiky SSM, nevyvážený vzorek všech významných institucí.

Hlavním faktorem poklesu ziskovosti bylo snižování hodnoty v důsledku úvěrových ztrát vyplývající ze zhoršení makroekonomického prostředí. Tento vývoj nebyl doprovázen nárůstem objemu NPL, nýbrž pouze odrážel zvýšené úvěrové riziko mnoha expozic. Pokles úhrnné ziskovosti zvýraznilo velké jednorázové snížení goodwillu a odložené daňové pohledávky v některých významných institucích.

Graf 11

Poměry mezi náklady a výnosy a indexované složky u významných institucí

(v %)

Zdroj: Dohledové statistiky SSM, nevyvážený vzorek všech významných institucí.

V roce 2020 zůstal úhrnný poměr mezi náklady a výnosy bank beze změny oproti vysoké úrovni v předchozích letech (graf 11). Poklesy na straně příjmů byly částečně kompenzovány snížením nákladů, takže provozní výnosy před snížením hodnoty, tvorbou rezerv a zdaněním zůstaly poměrně stabilní. Pozitivem je, že krize bankám umožnila zvýšit tempo digitalizace, což by mohlo ve střednědobém horizontu vést k efektivnější struktuře nákladů.

S cílem zachovat provozní kontinuitu a konkurenceschopnost vzhledem k vývoji COVID-19 rozšířily významné instituce pro své klienty možnosti digitálního kontaktu a zvýšily rozsah svých služeb, včetně online poradenských služeb a více bezkontaktních plateb. Tento důraz na digitalizaci, mající za cíl uspokojit poptávku zákazníků, usnadnil snižování nákladů. Snižování nákladů bylo také důsledkem uzavření některých poboček, nižších cestovních výdajů a dalších dočasných faktorů. Navzdory nárůstu objemu úvěrů a historicky nízkým sazbám financování nabízeným v rámci nedávných cílených dlouhodobějších refinančních operací se čisté úrokové výnosy významných institucí v roce 2020 dále snížily. Ve většině činností přinášejících poplatky rovněž klesly čisté výnosy z poplatků a provizí.

Ziskovost méně významných institucí v roce 2020 byla rovněž negativně ovlivněna zvýšenou úrovní snížení hodnoty

Stejně jako v případě významných institucí se v roce 2020 snížila ziskovost i méně významných institucí, a to zejména kvůli zvýšenému objemu snížení hodnoty a tvorby rezerv v důsledku zhoršených makroekonomických podmínek. Průměrný poměr kapitálové návratnosti v případě méně významných institucí v červnu 2020 činil 3,5 % oproti 5,1 % na konci roku 2019. Úrokové výnosy, které představují největší složku příjmů méně významných institucí, zůstaly v první polovině roku 2020 oproti předchozímu roku poměrně stabilní (graf 12). Čistý úrokový výnos však mírně klesl, a to v důsledku nárůstu úrokových nákladů. V neposlední řadě výrazně vzrostly rizikové náklady méně významných institucí, měřené jako poměr finančního snižování hodnoty k ziskům před tvorbou rezerv, a to z 12,4 % na konci roku 2019 na 22,4 % v červnu 2020.

Graf 12

Vývoj úrokových výnosů, úrokových nákladů a čistého úrokového výnosu méně významných institucí

(v mld. EUR)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.
Poznámky: Graf vychází z měnícího se vzorku méně významných institucí. Údaje za druhé čtvrtletí roku 2020 jsou anualizovány pomocí metody sledování za čtyři čtvrtletí.

Co se týče nákladů, méně významné instituce pokračovaly ve svém úsilí o snížení celkových výdajů především minimalizací svých administrativních nákladů (graf 13). Poměr mezi náklady a výnosy na konci června 2020 činil u méně významných institucí 72 %, tedy o něco více než na konci roku 2019 (70 %). Hrubý poměr NPL v sektoru méně významných institucí se ve druhém čtvrtletí roku 2020 mírně zvýšil na 2,1 %, což bylo oproti úrovni v prosinci 2019 o 20 bazických bodů více.

Graf 13

Přehled nákladů méně významných institucí

(stupnice vlevo: v mld. EUR; stupnice vpravo: v %)

Zdroj: Statistiky bankovního dohledu ECB.
Poznámky: Graf vychází z měnícího se vzorku méně významných institucí. Údaje za druhé čtvrtletí roku 2020 jsou anualizovány pomocí metody sledování za čtyři čtvrtletí.

1.1.3 Hlavní rizika v bankovním sektoru

Bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány každý rok označuje klíčová rizika, která bankám hrozí v krátkodobém a střednědobém horizontu (dvou až tří let). V roce 2019 byly pro rok 2020 a další léta původně určeny následující klíčové rizikové faktory: i) udržitelnost obchodního modelu, ii) kyberkriminalita a nedostatky v oblasti IT a iii) opětovné objevení se náročných úkolů v oblasti hospodářství, politiky a dluhové udržitelnosti v eurozóně. Mezi další zjištěné rizikové faktory patřilo riziko provádění spojené se strategiemi bank pro NPL, porušení povinností, praní peněz a financování terorismu, brexit a změna klimatu.

Strukturální slabiny v ziskovosti bank zhoršil hospodářský pokles související s pandemií v roce 2020

Pandemie COVID-19 si vyžádala, aby bankovní dohled ECB přesunul své zaměření na naléhavější problémy vyplývající z krize a přijal ad hoc opatření k posílení schopnosti bank působit v novém prostředí.[10] Ale krize COVID-19 kromě bezprostřední zátěže způsobené velmi nejistým hospodářským výhledem v konečném důsledku zhoršila nejvýraznější rizika pro bankovní sektor eurozóny zjištěná ještě před vypuknutím pandemie.

Nízká ziskovost bank v eurozóně a udržitelnost jejich obchodních modelů byly zdrojem obav v oblasti dohledu také v minulých letech, zejména v důsledku rigidní struktury nákladů řady významných institucí a obecných obtíží při vytváření přiměřených ziskových marží v souvislosti s dlouhodobějším prostředím nízkých úrokových sazeb a přebytečnou kapacitou v evropském bankovním sektoru. Hospodářský pokles způsobený COVID-19 vyvíjel dodatečný tlak na ziskovost bank v důsledku nárůstu objemu snížení hodnoty a tvorby rezerv, čímž se zvýšila naléhavost nutnosti řešit strukturální slabiny a urychlit přizpůsobení obchodních modelů potřebám budoucnosti.

Zhoršení kvality aktiv v rozvahách bank je s postupem krize COVID-19 zdrojem znepokojení

Stále vysoká úhrnná úroveň NPL v eurozóně na konci roku 2019 byla také zdrojem obav v oblasti dohledu pro rok 2020. V této souvislosti krize COVID-19 zvýšila riziko dalšího nahromadění NPL v budoucnu, což je odrazem negativního dopadu pandemie na solventnost bankovních dlužníků.

Na počátku evropského bankovního dohledu ECB konstatovala, že je třeba zlepšit rámce správy a řízení bank v eurozóně, a na konci roku 2019 to stále platilo. K oblastem, v nichž byly zjištěny nedostatky, a na něž se bankovní dohled proto zaměřil, patřilo fungování rad bank a jejich organizační rámce, funkce vnitřní kontroly, schopnosti agregace údajů a kvalita jejich dat.

Krize COVID-19 zhoršila slabá místa v několika oblastech správy a řízení rizik, z nichž většina byla zjištěna před vypuknutím pandemie

Krize COVID-19 poskytla další důkazy o těchto slabinách, jmenovitě: i) nedostatky ve výkaznictví a agregaci dat, což může potenciálně ztěžovat rozhodovací procesy bank; ii) nízké zapojení řídicích orgánů do jejich funkce dohledu u strategických rozhodnutí v oblastech vážně postižených krizí, jako je úvěrové riziko a kapitálové plánování, a nedostatečná kontrola těchto rozhodnutí; iii) nedostatečná iniciativa kontrolních složek, zejména řízení rizik a dodržování pravidel, při řešení krize, přičemž některé banky nadále nemají dostatek pracovníků a přiměřené nástroje a procesy v oblasti IT, které by rizika zjišťovaly, měřily a sledovaly.

Turbulence na trhu pozorované v prvním čtvrtletí roku také odhalily tržní rizika, ke kterým jsou banky náchylnější a jejichž kvantifikace a řízení se ukázalo jako náročné, zejména v obdobích vysoké volatility. Ztráty vzniklé v obchodním portfoliu byly často způsobeny úpravami ocenění derivátových pozic směrem dolů, zejména úpravami ocenění úvěrů a úpravami ocenění financování, a také zvýšením bazického rizika obsaženého v arbitrážních obchodech, jako jsou arbitrážní transakce s akciemi. Kromě toho klesající kurzy akcií a rozšiřující se úvěrová rozpětí měly významný dopad na nástroje v bankovním portfoliu účtované v reálné hodnotě, zatímco nízké úrokové sazby měly negativní dopad nejen na ziskovost v hlavních oblastech činnosti, ale také na kvantifikaci penzijních závazků.

Box 1
Opatření přijatá bankovním dohledem ECB k řešení pandemie COVID-19

Od 12. března přijala ECB řadu opatření poskytujících pomoc v oblasti dohledu a provozu, aby zachovala finanční stabilitu a zároveň zajistila, že banky budou nadále plnit svou úlohu při financování reálné ekonomiky.

Od vypuknutí pandemie COVID-19 přijal bankovní dohled ECB komplexní opatření zaměřená na poskytování dočasné kapitálové a provozní pomoci bankám v zúčastněných zemích. Dne 12. března se rozhodl umožnit bankám dočasně působit pod úrovní kapitálu vymezenou v očekávání v rámci 2. pilíře (Pillar 2 guidance, dále též „P2G“) a v požadavku kombinované kapitálové rezervy a také pod úrovní likvidity vymezenou ukazatelem LCR. Tato dočasná opatření byla doplněna vhodným uvolněním proticyklické kapitálové rezervy (countercyclical capital buffer, dále též „CCyB“) vnitrostátními makroobezřetnostními orgány. Bankám bylo rovněž povoleno používat ke splnění části svých požadavků v rámci 2. pilíře (Pillar 2 requirements, dále též „P2R“) kapitálové nástroje, které nejsou považovány za CET1, jako jsou nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 (Additional Tier 1, dále též „AT1“) nebo tier 2 (dále též „T2“). To vedlo ke změně kapitálového složení P2R bank, která měla původně nabýt účinnosti až v lednu 2021, v rámci poslední revize směrnice o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Directive, dále též „CRD“) (CRD V). ECB kromě toho banky informovala o opatřeních, která by mohly přijmout za účelem zvýšení provozní flexibility při provádění svých individuálních dohledových opatření. ECB rovněž plně podpořila rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví (European Banking Authority, dále též „EBA“) o odložení zátěžového testu v celé EU o jeden rok a odklad rozšířila na všechny banky podléhající zátěžovému testu v roce 2020.

Aby banky v bankovní unii mohly i nadále plnit svou úlohu při financování domácností a podniků během trvání šoku spojeného s COVID-19, poskytl ve dnech 20. a 27. března bankovní dohled ECB další podrobnosti o zavedení opatření oznámených 12. března do provozu a oznámil další opatření, jako je umožnění další flexibility v obezřetnostním zacházení s úvěry zajištěnými opatřeními veřejné podpory a poskytování pokynů bankám, jak se vyhnout přílišným procyklickým účinkům při uplatňování účetních standardů IFRS 9. Při uplatňování flexibility se ECB snažila vyvážit potřebu pomoci bankám absorbovat dopad současného hospodářského poklesu na jedné straně a potřebu zachovat správné postupy identifikace rizik a pobídky k řízení rizik na straně druhé a dále zajistit, aby byla udržitelná řešení zavedena pouze pro životaschopné dlužníky v tísni.

V reakci na mimořádnou úroveň volatility zaznamenanou na finančních trzích ECB 16. dubna rovněž vyjasnila, jak by banky mohly zabránit neodůvodněnému zvýšení kapitálových požadavků na tržní riziko tím, že dočasně upraví dohledovou složku těchto požadavků. Kromě vyrovnání procykličnosti mělo toto opatření za cíl udržet schopnost bank poskytovat tržní likviditu a pokračovat v činnostech tvorby trhu. Změna nařízení o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Regulation, dále též „CRR“)[11] („rychlá úprava“ CRR II) zveřejněná 26. června 2020 přinesla příslušným orgánům mimo jiné další flexibilitu při řešení extrémní volatility trhu pozorované během pandemie COVID-19, neboť umožnila, aby ECB povolila bankám vyloučit jakékoli překročení interního modelu tržního rizika, ke kterému došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 a které nevyplývá z nedostatků v interních modelech.

Aby se za výjimečných okolností usnadnilo provádění měnových politik, poskytla „rychlá úprava“ CRR II příslušným orgánům rovněž možnost vlastního uvážení, aby po konzultaci s příslušnou centrální bankou umožnily dočasně vyloučit určité expozice vůči centrální bance z míry celkové expozice pákového poměru. Dne 17. září ECB této možnosti vlastního uvážení využila a oznámila, že bankám pod jejím přímým dohledem je do 27. června 2021 umožněno vyloučit určité expozice vůči centrální bance z míry celkové expozice pákového poměru. Toto rozhodnutí následovalo poté, co Rada guvernérů rozhodla, že v důsledku pandemie COVID-19 nastaly mimořádné okolnosti.

Během celého léta 2020 ECB nadále podporovala banky, aby používaly své kapitálové rezervy a rezervy likvidity pro účely poskytování úvěrů a absorpce ztrát. Ve svém červencovém sdělení ECB zdůraznila, že nebude vyžadovat, aby banky začaly doplňovat své kapitálové rezervy před dosažením vrcholu čerpání kapitálu. ECB se konkrétně zavázala umožnit bankám působit pod úrovní P2G a požadavku kombinované kapitálové rezervy alespoň do konce roku 2022 a pod úrovní LCR alespoň do konce roku 2021, aniž by automaticky zahajovala opatření dohledu. Objasnila, že o přesném harmonogramu bude rozhodnuto v návaznosti na zátěžový test v celé EU provedený v roce 2021 a stejně jako v každém cyklu dohledu případ od případu podle individuální situace každé banky.

Vzhledem k tomu, že bankovní sektor eurozóny vykazoval po celé jaro a na začátku léta 2020 dostatečnou provozní odolnost, v červenci 2020 se ECB rozhodla neprodlužovat šestiměsíční opatření na pomoc v oblasti provozu, která bankám poskytla v březnu 2020, s výjimkou předkládání strategií snižování objemu NPL u bank s vysokou úrovní NPL. Od těchto bank se však očekávalo, že budou nadále své NPL aktivně spravovat. ECB rovněž opět zahájila návazné aktivity s bankami týkající se nápravných opatření po dřívějších rozhodnutích SREP, kontrolách na místě (on-site inspections, dále též „OSI“) a posuzování interních modelů (internal model investigations, dále též „IMI“). Také opět zahájila vydávání rozhodnutí po cíleném přezkumu interních modelů (targeted review of internal models, dále též „TRIM“), přípravu navazujících dopisů po kontrole na místě a rozhodnutí o interních modelech a zaslala bankám dopisy sdělující její očekávání, že by měly mít zavedeny účinné řídicí postupy a dostatečnou provozní kapacitu pro řešení očekávaného nárůstu expozic v tísni[12].

Na konci roku 2020 ECB nadále pečlivě sledovala krizi COVID-19 a její důsledky pro bankovní sektor, a to v úzkém kontaktu s ostatními orgány a dohlíženými bankami, a byla připravena využít flexibilitu v rámci svého souboru nástrojů dohledu, aby v případě potřeby přijala další opatření.

Doporučení týkající se dividend

Vedle opatření na pomoc v oblasti kapitálu, která byla přijata v březnu, podnikl bankovní dohled ECB kroky k zajištění toho, aby si banky podržely kapitál s ohledem na mimořádnou nejistotu způsobenou pandemií COVID-19. Dne 27. března ECB bankám adresovala doporučení týkající se výplaty dividend. S cílem posílit schopnost bank absorbovat ztráty a podporovat poskytování úvěrů domácnostem a malým i velkým podnikům bylo bankám doporučeno, aby za účetní roky 2019 a 2020 nevyplácely dividendy alespoň do 1. října 2020 a zdržely se zpětného odkupu akcií, který má za cíl odměnit akcionáře. To mělo bankám poskytnout dodatečnou kapacitu poskytovat úvěry nebo absorbovat ztráty v době, kdy to bylo zvláště potřebné.

Dne 28. července ECB své doporučení o výplatě dividend prodloužila do 1. ledna 2021, přičemž zdůraznila, že opatření zůstávají dočasná a výjimečná a jsou zaměřena na zachování schopnosti bank absorbovat ztráty a podporovat ekonomiku v prostředí výjimečné nejistoty. Jak dokazuje analýza zranitelnosti, úroveň kapitálu v systému by se mohla výrazně snížit, pokud by se naplnil závažný scénář. ECB bankám rovněž adresovala dopis, ve kterém je požádala, aby postupovaly mimořádně umírněně, pokud jde o výplaty pohyblivých odměn, například snížením celkové výše variabilních platů. Pokud to nebylo možné, bylo bankám doporučeno, aby odložily větší část pohyblivé odměny a zvážily platby v nástrojích, jako jsou vlastní akcie. ECB jako obvykle i nadále hodnotila zásady odměňování bank v rámci procesu SREP, zejména dopad, který by tyto zásady mohly mít na schopnost bank udržet si řádnou kapitálovou základnu. Přístup ECB k dividendám a odměnám byl v souladu se souvisejícím doporučením Evropské rady pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, dále též „ESRB“).

Od třetího čtvrtletí roku 2020 zůstaly k dispozici dostatečné kapitálové rezervy, částečně díky různým opatřením na pomoc v oblasti kapitálu, která přijala ECB a makroobezřetnostní orgány. Úhrnná kapitálová rezerva se od třetího čtvrtletí roku 2020 zvýšila z 2,8 % na 5,3 %, přičemž pomoc v oblasti P2G přispěla 1,1 %, dřívější uplatnění P2R 0,5 % a omezení dividend, přechodná ujednání pro uplatňování IFRS 9 a pomoc v oblasti makroobezřetnostních rezerv podle odhadů vždy dalšími 0,3 %.

Svůj postoj k dividendám a odměnám přezkoumala ECB ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020. Dne 15. prosince 2020 vydala revidované doporučení, ve kterém vyzvala banky, aby ohledně dividend a zpětného odkupu akcií uplatňovaly mimořádnou obezřetnost. Za tímto účelem ECB všechny banky požádala, aby zvážily možnost nevyplácet do 30. září 2021 žádné dividendy v hotovosti a neprovádět žádné zpětné odkupy akcií či takové výplaty omezit. ECB vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně ekonomického dopadu pandemie COVID-19 očekává, že dividendy a zpětný odkup akcií zůstanou nižší než 15 % kumulovaného zisku za období 2019–2020 nebo nepřevýší 20 bazických bodů poměru CET1, podle toho, která hodnota bude nižší. ECB sdělila své očekávání, že vyplácení dividend nebo zpětný odkup akcií by měly zvážit pouze ziskové banky s výrazným vývojem kapitálu a že banky, které zvažují takové rozdělení zisku, by se měly obrátit na svůj společný tým dohledu (Joint Supervisory Team, dále též „JST“) a projednat s ním, zda by úroveň zamýšleného rozdělení byla obezřetná. ECB rovněž v dalším dopise bankám zopakovala svůj postoj k pohyblivé odměně. Doporučení odráželo hodnocení stability finančního systému a bylo provedeno v úzké spolupráci s ESRB.

1.2 Priority a projekty v oblasti dohledu v roce 2020

1.2.1 Priority dohledu pro rok 2020 a pragmatický přístup k SREP

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 přimělo ECB přezkoumat své priority, postupy a činnosti v oblasti dohledu, aby tak podpořila schopnost bank sloužit ekonomice a zároveň řešit náročné provozní úkoly vyvolané pandemií. V této souvislosti společné týmy dohledu přehodnotily své priority ohledně svých dalších kroků a zaměřily se na schopnost bank vyrovnat se s dopadem pandemie.

Za této situace se pracovníci dohledu aktivně zapojili do jednání s bankami, aby diskutovali o jednotlivých opatřeních, jako je úprava harmonogramů, postupů a termínů pro kontroly na místě a posuzování interních modelů. Kromě toho orgány dohledu prodloužily lhůty pro některá opatření v oblasti dohledu bez zásadního významu a žádosti o údaje.

V roce 2020 propuknutí pandemie COVID-19 přimělo ECB přezkoumat své priority, procesy a činnosti v oblasti dohledu. Bankovní dohled ECB zaujal k provádění své každoroční hlavní činnosti, SREP, pragmatický přístup.

Stejně tak bankovní dohled ECB zaujal pragmatický přístup k provádění své každoroční hlavní činnosti, kterou je SREP, a to v souladu s obecnými pokyny EBA[13].

V rámci pragmatického přístupu k SREP v roce 2020 se ECB zaměřila na schopnost bank zvládat náročné úkoly a rizika pro kapitál a likviditu vyplývající z probíhající krize. ECB se obecně rozhodla ponechat kapitálové přirážky (P2R a P2G) beze změny a neaktualizovat skóre SREP, pokud změny nejsou odůvodněny výjimečnými okolnostmi, které se týkají konkrétní banky. ECB se navíc rozhodla řešit obavy v oblasti dohledu prostřednictvím kvalitativních doporučení. Kromě toho společné týmy dohledu použily výsledky analýzy zranitelnosti provedené ECB k identifikaci nových zranitelných míst a ke kritickému posouzení finančních a kapitálových prognóz bank a tyto výsledky byly následně začleněny do hodnocení SREP.

V souladu s úsilím v předchozím roce poskytnout bankám a investorům větší transparentnost zveřejněním (v lednu 2020) dohledových kapitálových požadavků vyplývajících ze SREP zveřejnila ECB v lednu 2021 souhrnné výsledky SREP rozčleněné podle obchodního modelu a podle P2R jednotlivých bank se souvisejícím složením kapitálu.[14] V tomto ohledu byly požadavky a pokyny SREP v roce 2020 pro celkový kapitál, bez systémových rezerv a proticyklické rezervy, udržovány stabilní v průměru na úrovni přibližně 14 %, zatímco kapitálový požadavek CET1 klesl z 10,6 % v roce 2019 na 9,6 % v důsledku nového kritéria týkajícího se kvality kapitálu pro P2R. Bankám bylo rovněž povoleno částečně používat kapitálové nástroje, které nejsou považovány za CET1, aby splnily P2R a uplatnily tak dříve opatření, které mělo původně nabýt účinnosti v lednu 2021 v rámci poslední revize směrnice o kapitálových požadavcích (CRD V). Kromě kapitálových požadavků a pokynů obdržely v roce 2020 všechny banky kvalitativní doporučení. Většina doporučení byla zaměřena na způsob vnitřního řízení (zejména na funkce vnitřní kontroly, řídicí orgán a otázky související s agregací nových a starých dat) a úvěrové riziko (především pokud jde o klasifikaci úvěrů, tvorbu rezerv a útesové efekty). Ve srovnání s předchozím cyklem SREP (v roce 2019) se počet zjištění o složkách úvěrového rizika a obchodního modelu výrazně zvýšil, zatímco zjištění týkající se způsobu vnitřního řízení a kapitálu zůstala celkově stabilní, ačkoli zjištění týkající se způsobu vnitřního řízení byla v roce 2020 v absolutním vyjádření stále nejpočetnější.

1.2.2 Úsilí týkající se kritérií upisování úvěrů

Za účelem posouzení kvality kritérií bank pro upisování úvěrů zahájil bankovní dohled ECB v roce 2019 projekt zaměřený na shromažďování údajů o nových úvěrech poskytnutých bankami v eurozóně v letech 2016 až 2018. Výsledky byly zveřejněny v červnu 2020.[15] Činnost bankovního dohledu ECB v oblasti upisování úvěrů doplňuje pokračující strategické úsilí o řešení stávajících NPL.

Zpráva o významných institucích upozornila na některá slabá místa v tom, jakým způsobem banky poskytovaly a oceňovaly v posledních letech nové úvěry; banky zejména uvolňovaly své úvěrové standardy v případě úvěrů domácnostem. Analýza rovněž zjistila, že banky s vysokou úrovní NPL měly sklon poskytovat úvěry na bydlení konzervativnějším způsobem než ostatní banky a že ne všechny banky věnovaly dostatečnou pozornost ocenění založenému na rizicích, aby bylo zajištěno, že ceny úvěrů přinejmenším pokryjí očekávané ztráty a náklady. Nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že banky, které používají interní modely k výpočtu kapitálových požadavků, uplatňují lepší ocenění založené na riziku.

V roce 2019 zahájil bankovní dohled ECB specializovaný projekt zaměřený na shromáždění údajů o nových úvěrech poskytnutých bankami v eurozóně. Zpráva o významných institucích poukázala na nárůst úvěrů domácnostem, kterému částečně napomáhaly prudce rostoucí ceny nemovitostí, tento vývoj však nebyl plně podpořen nárůstem příjmů domácností.

Objem úvěrů domácnostem se mezi lety 2016 a 2018 znatelně zvýšil, čemuž částečně napomáhaly prudce rostoucí ceny rezidenčních nemovitostí, tento vývoj však nebyl plně podpořen nárůstem příjmů domácností (graf 14). V důsledku toho se klíčové ukazatele rizik založené na příjmech (key risk indicators, dále též „KRI“) u rezidenčních nemovitostí (residential real estate, dále též „RRE“) a úvěry pro spotřební portfolia zhoršily, zatímco cenová rozpětí klesla.

Nové úvěry poskytnuté nefinančním podnikům však ukázaly smíšený obraz. Ukazatele KRI pro portfolio nefinančních protistran se zlepšily (graf 15), i když úvěrové struktury získaly rizikovější charakter a cenová rozpětí v tomto portfoliu poklesla. Společné týmy dohledu provádějí specializovaná následná hodnocení v rámci každodenního dohledu.

Graf 14

Rezidenční nemovitosti: růst úvěrů a makroekonomické faktory

(složená roční míra růstu mezi rokem 2016 a 2018; v %)

Zdroje: Údaje o upisování úvěrů zveřejněné bankovním dohledem ECB v roce 2019, Eurostat.
Poznámky: Údaje o indexu cen nemovitostí za Řecko v roce 2018 nebyly vykázány. Průměry za eurozónu a jednotlivé země jsou založeny na vyvážených údajích.

Souběžně se shromažďováním údajů o upisování úvěrů významnými institucemi provedl bankovní dohled ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány v rámci celého jednotného mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism, dále též „SSM“) horizontální analýzu postupů menších bank při poskytování úvěrů založenou na vzorku méně významných institucí. Shromažďování údajů od méně významných institucí zohlednilo zásadu proporcionality. Výsledky ukazují, že pro většinu méně významných institucí obsažených ve vzorku představuje dostupnost údajů, pokud jde o ukazatele úvěrového rizika, značně náročný úkol. Méně významné instituce vykazovaly mnohem vyšší růst objemu úvěrů než banky ve skupině významných institucí a také výrazný nárůst úvěrové zátěže jejich dlužníků. Intenzivní konkurence na trhu vyvíjela další tlak na úvěrové marže méně významných institucí a donutila je, aby upravily své obchodní a rizikové strategie. Ceny úvěrů méně významných institucí vykazovaly velmi slabou korelaci s podkladovým úvěrovým rizikem. ECB a vnitrostátní příslušné orgány se budou zjištěními v oblasti standardů upisování úvěrů méně významnými institucemi dále zabývat.

Graf 15

Malé a střední podniky (MSP): zlepšování ukazatelů KRI

(průměrný ukazatel TDER vážený NBV, poměr D/E a ICR)

Zdroje: Údaje o upisování úvěrů zveřejněné bankovním dohledem ECB v roce 2019; „European Commission Annual Report on European SMEs 2017/2018“ a „European Commission Annual Report on European SMEs 2018/2019“.
Poznámky: NBV = new business volume (objem nových úvěrů). TDER = total debt-to-EBITDA ratio (poměr celkového dluhu k EBITDA). D/E = debt-to-equity ratio (poměr dluhu k vlastnímu kapitálu). ICR = interest coverage ratio (poměr úrokového krytí). Průměry jsou váženy podle stavu MSP u každé instituce nebo dostupných údajů o NBV a vycházejí z vyvážených údajů.

1.2.3 Úsilí týkající se NPL

Objem NPL v držení významných institucí se v letech 2014 až 2020 snížil přibližně o 50 %

Objem NPL držených významnými institucemi poklesl přibližně z 1 bil. EUR (podíl NPL ve výši 8 %) na počátku evropského bankovního dohledu na konci roku 2014 na 485 mld. EUR (podíl NPL ve výši 2,82 %) na konci září 2020, což odpovídá snížení přibližně o 50 % (graf 16). Obdobně v případě méně významných institucí klesl podíl NPL ze 4,4 % v roce 2016 na 2,1 % v červnu 2020.

Graf 16

Vývoj NPL u významných institucí

(stupnice vlevo: v %; stupnice vpravo: v mld. EUR)

Zdroj: ECB.

V roce 2019 snížily banky s vysokým objemem NPL[16] jejich úroveň o 23 % a překročily svůj cíl pro jejich snížení za rok.

Graf 17

Plánované snížení NPL pro banky s vysokým objemem NPL pro celý rok 2019 oproti skutečnému snížení za uvedený rok

(osa x: zdroje nárůstu a snížení NPL; osa y: v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Vzorek 30 významných institucí.

Propuknutí pandemie COVID-19 přináší bankám značně náročné úkoly. Zaprvé se od významných institucí očekává, že musí vynaložit dodatečné úsilí, aby dále snížily objem svých NPL, ačkoli ten zůstával do června 2020 víceméně na stabilní úrovni a poté klesl ve třetím čtvrtletí roku 2020 z 503 mld. EUR na 485 mld. EUR. Zadruhé se očekává, že nepříznivé dopady pandemie na ekonomiku budou mít za následek zvýšení objemu NPL v budoucnu. V této souvislosti je nezbytné, aby významné instituce docílily správné rovnováhy mezi zamezením nadměrné procykličnosti a zajištěním, aby se rizika, jimž čelí, přiměřeně odrážela v jejich rozvahách.

Zejména existuje riziko, že s ukončováním opatření veřejné podpory dojde k závažným útesovým efektům. Za těchto okolností je nezbytné, aby banky úvěrové riziko správně identifikovaly a zohledňovaly ve svých rozvahách a byly operativně připraveny vypořádat se s nárůstem počtu dlužníků v tísni: zpoždění při rozpoznání a přijetí opatření pro řešení zhoršené kvality aktiv by zesílilo procyklické účinky a omezilo by schopnost bankovního sektoru podporovat hospodářské oživení.

Včasná a životaschopná restrukturalizace maximalizuje splacenou hodnotu a zabraňuje hromadění NPL. Vysoká úroveň NPL vede ke zvýšení nákladů na financování a k menší schopnosti vytvářet výnosy, což rovněž narušuje schopnost bank podporovat hospodářské oživení.

Odložení reklasifikace a přiměřené tvorby rezerv do doby, než budou ukončena opatření uplatňující moratoria, by vedlo k útesovým efektům, výraznějšímu snižování zadluženosti, a v důsledku toho k zesílení procykličnosti. Vnímaná nedostatečnost přístupů bank k oceňování a klasifikaci úvěrů by podkopala důvěru investorů v bankovní sektor a vedla by ke zvýšeným nákladům na financování. Výrazný proces snižování zadluženosti a zvýšené náklady na financování snižují schopnost bank podporovat hospodářské oživení.

Bankovní dohled ECB reagoval na vypuknutí pandemie COVID-19 širokou řadou iniciativ v oblasti úvěrového rizika a externích sdělení.[17] Tím, že ECB dodržovala obecné pokyny EBA týkající se legislativních a nelegislativních moratorií na splácení úvěrů[18], rovněž nabídla bankám flexibilitu při klasifikaci úlevy a hodnocení tísňové restrukturalizace, co se týče expozic v rámci moratorií, která splňují kritéria obecných pokynů EBA.

Cílem dohledových iniciativ a sdělení ECB je zajistit, aby významné instituce uplatňovaly účinné postupy řízení úvěrového rizika a měly dostatečnou provozní kapacitu za účelem zajištění adekvátního hodnocení, klasifikace a měření úvěrového rizika ve svých rozvahách. To by mělo pomoci zabránit zhoršování kvality aktiv v bankách, a tím pokud možno zmírnit útesové efekty. Společné týmy dohledu se aktivně zabývají tím, jak významné instituce uplatňují jejich dohledová očekávání v oblasti úvěrových rizik.

ECB se navíc rozhodla prodloužit lhůtu, kterou měly banky s vysokým objemem NPL pro předložení strategií snižování objemu NPL, o 12 měsíců na březen 2021. Bankovní dohled ECB rovněž objasnil, že očekávání krytí nevýkonných expozic zůstávají pro NPL nahromaděné před vypuknutím pandemie plně v platnosti.

V rámci své funkce dohledu nad méně významnými institucemi ECB nadále hodnotila provádění obecných zásad EBA týkajících se řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou ze strany vnitrostátních příslušných orgánů[19]. Kromě toho s podporou vnitrostátních příslušných orgánů provedla ECB analýzu zranitelnosti v důsledku úvěrového rizika, aby lépe pochopila možný dopad krize COVID-19 na méně významné instituce, přičemž rovněž zohlednila zmírňující účinky vnitrostátních opatření. V roce 2021 budou návazné činnosti zaměřeny mimo jiné na posouzení dopadu ukončení vnitrostátních podpůrných opatření na profily úvěrového rizika méně významných institucí, jakož i na jejich připravenost vypořádat se s možným zvýšením expozic se selháním.

1.2.4 Cílený přezkum interních modelů

Projekt TRIM prováděný v letech 2016 až 2020 měl za cíl vyhodnotit přiměřenost a vhodnost interních modelů institucí a harmonizovat dohledové postupy související s interními modely v rámci celého SSM. Jeho výsledkem byly regulatorní požadavky související s interními modely společně chápané v rámci celého SSM – všeobecné zásady ECB týkající se interních modelů – a přispěl tak ke snížení neodůvodněné (tzn. nezaložené na rizicích) variability rizikově vážených aktiv (risk-weighted assets, dále též „RWA“) a k rovným podmínkám ve všech bankách v zúčastněných zemích.

V rámci TRIM bylo provedeno 200 posuzování modelů na místě v 65 významných institucích

Nyní, o čtyři roky později, se blíží dokončení projektu. V rámci TRIM bylo mezi rokem 2017 a 2019 provedeno 200 posuzování modelů na místě v 65 významných institucích, která zahrnovala interní modely pro riziko úvěrové, tržní a úvěrové riziko protistrany. Pro tato posuzování byl vyvinut společný metodický přístup založený na standardizovaných žádostech o údaje a technikách a nástrojích kontrol. Kromě toho bylo provedeno víceúrovňové zajištění kvality, křížová srovnání a horizontální analýzy s cílem zajistit soudržnost a srovnatelnost výsledků posuzování v rámci TRIM.

Případy nedodržení regulatorních požadavků zjištěných v rámci TRIM vedly k více než 5 800 zjištění týkajících se všech typů rizik, z nichž zhruba 30 % mělo vysokou závažnost.

V důsledku toho projekt TRIM vyžaduje intenzivní dohledovou následnou činnost se zúčastněnými institucemi, od nichž se očekává, že budou zjištěné nedostatky řešit společně se zaváděním nových regulatorních produktů v nadcházejících letech. Po posouzeních v rámci TRIM bylo na konci roku 2020 již vydáno 179 rozhodnutí obsahujících různá dohledová opatření ve formě povinností, doporučení a omezení, z nichž některá mají značný kvantitativní dopad na objemy RWA.

TRIM bude dokončen v první polovině roku 2021

Provozní úleva, kterou institucím poskytl v březnu 2020 bankovní dohled ECB v reakci na vypuknutí pandemie COVID-19, zahrnovala šestiměsíční odklad vydání rozhodnutí TRIM, navazujících dopisů po kontrole na místě a rozhodnutí o interních modelech, která nebyla institucím do uvedeného dne oznámena. V důsledku toho bylo dokončení projektu TRIM odloženo z roku 2020 na první polovinu roku 2021.

1.2.5 Práce na ICAAP a ILAAP

Důkladné interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (internal capital adequacy assessment, dále též „ICAAP“) a interní postupy pro hodnocení přiměřenosti likvidity (internal liquidity adequacy assessment, dále též „ILAAP“) mají zásadní význam pro posílení odolnosti bank a pro to, aby bylo umožněno jejich další fungování v průběhu hospodářského cyklu a aby mohly odolat ekonomickým šokům. Cílem postupů ICAAP i ILAAP je zajistit, aby banky své kapitálové a likviditní riziko adekvátně měřily a řídily strukturovaným způsobem specifickým pro danou instituci.

Klíčem k zajištění odolnosti bank jsou kapitál a likvidita

Bankovní dohled ECB přijal několik opatření na podporu bank při zřizování jejich ICAAP a ILAAP jako hodnotných rámců pro řízení rizik. ICAAP a ILAAP bank jsou pravidelně přezkoumávány v rámci SREP. V roce 2018 ECB zveřejnila všeobecné zásady pro ICAAPILAAP, aby objasnila svá očekávání týkající se těchto postupů. V roce 2019 provedla komplexní analýzu postupů ICAAP v 37 významných institucích v porovnání s očekáváními v oblasti dohledu, která stanovila. Zjištění vyplývající z této analýzy byla zveřejněna v srpnu 2020 ve zprávě ECB o postupech ICAAP uplatňovaných bankami a ukazují, že ačkoli banky v posledních letech své ICAAP výrazně zlepšily, je třeba vyvinout další úsilí, zejména ve třech hlavních oblastech.

Zaprvé, mnoho bank stále uplatňuje nedostatečné rámce pro kvalitu údajů, což by mohlo narušit jejich schopnost činit fundovaná rozhodnutí za pomoci spolehlivých a rychle vyhledatelných údajů.

Zadruhé, mnoho bank nezohledňuje celý soubor rizik, která mohou mít podstatný dopad na jejich vnitřní kapitál. Byly zjištěny slabiny, například v tom, jak banky hodnotí nástroje AT1 a T2 při určování svých interních kapitálových potřeb k zajištění kontinuity provozu (předpoklad kontinuity), a obecněji v tom, jak banky definují skutečnou ekonomickou hodnotu svého kapitálu při krytí svých hospodářských rizik (úvahy o ekonomické hodnotě), jak ukazuje graf 18. V kombinaci s tím, že neurčily a nekvantifikovaly všechna významná hospodářská rizika, může být omezena schopnost bank zajistit ekonomickou přiměřenost svého kapitálu, a v důsledku toho může být oslabena jejich celková finanční odolnost.

Zatřetí, provádění zátěžových testů se prozatím nestalo efektivní a nedílnou složkou postupů bank pro řízení rizik, jak ukazuje graf 19. Pandemie COVID-19 poukázala na to, že banky jsou vystaveny široké škále hrozeb, které se mohou neočekávaně projevit; mnohé instituce však systematicky nesledují ekonomické prostředí, aby identifikovaly nové hrozby, a jejich scénáře a schopnosti zátěžového testování nejsou pravidelně přezkoumávány. To může vážně ohrozit schopnost bank účinně reagovat na zátěžové situace.

Graf 18

Úvahy týkající se předpokladu kontinuity a ekonomické hodnoty při definování vnitřního kapitálu

Úvahy týkající se předpokladu kontinuity a ekonomické hodnoty

Zdroj: „ECB report on banks’ ICAAP practices“, graf 26.

Graf 19

Postup zátěžového testování k identifikaci nových hrozeb pro kapitálovou přiměřenost

Má banka nějaký postup pro sledování a identifikaci nových hrozeb, zranitelných míst a změn prostředí?

Zdroj: „ECB report on banks’ ICAAP practices“, graf 43.

Kvalitní postupy ICAAP jsou v krizi stejně důležité jako jindy

Ačkoli výše uvedená analýza byla provedena před vypuknutím pandemie COVID-19, ECB se domnívá, že kvalitní postupy ICAAP jsou v obdobích velké zátěže stejně důležité jako jindy. Dobře navržené postupy ICAAP mají zásadní význam pro efektivní řízení rizik, finanční zdraví a dlouhodobou udržitelnost.

Hodnocení SREP v roce 2020 odhalilo slabiny v postupech zátěžového testování bank a v plánování kapitálu a likvidity

V souvislosti s pragmatickým přístupem k SREP v roce 2020 zjistil bankovní dohled ECB slabiny v postupech ICAAP a ILAAP bank, které ohrožují spolehlivost jejich výhledových prognóz a mohou oslabit jejich schopnost úspěšně řídit své kapitálové a likviditní pozice v průběhu krize COVID-19. Banky jsou vyzývány, aby ve svém základním a nepříznivém scénáři důsledně zachycovaly dopad a potenciál závažnějších následků vývoje souvisejícího s COVID-19.

V rámci SREP budou postupy ICAAP a ILAAP hrát v budoucnu ještě významnější úlohu

V rámci SREP budou postupy ICAAP a ILAAP hrát v budoucnu významnější úlohu, což by banky mělo přimět k tomu, aby tyto vnitřní procesy neustále zlepšovaly. Přístup bankovního dohledu ECB k určování P2R navíc lépe zohlední rizikové faktory, což by mělo banky motivovat k lepšímu označování různých rizik, kterým jsou vystaveny.

1.2.6 Riziko v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti

V roce 2020 byly kyberkriminalita a nedostatky v oblasti IT opět označeny za hlavní rizikové faktory pro bankovní sektor. Pro posílení odolnosti bank na tomto poli bylo jednou z priorit bankovního dohledu ECB v roce 2020 posoudit riziko v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti pro banky prostřednictvím opatření dohledu, jako jsou kontroly na místě, SREP prováděný každý rok, postup SSM pro hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a další činnosti týkající se jak jednotlivých bank, tak mající horizontální povahu.

Spolehlivost informačních systémů získala zásadní význam, když banky začaly uzavírat pobočky a přecházet na práci na dálku. V této souvislosti bankovní dohled ECB označil riziko v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti za jedno z nejvýznamnějších rizik spojených s COVID-19. Počet významných kybernetických bezpečnostních incidentů, které dohlížené instituce oznámily ECB, se v roce 2020 skutečně zvýšil, zejména těch s nepřátelským záměrem.[20] Důsledkem těchto incidentů byla zatím většinou nedostupnost služeb bank nebo jejich poskytovatelů. Nárůst kybernetických bezpečnostních incidentů však zdůrazňuje, jak je potřebné, aby banky zvýšily svou odolnost v oblasti IT a řešily nedostatky, jako je přehnaně složitá IT architektura a závislost na vysokém počtu systémů informačních a komunikačních technologií na konci životnosti pro vykonávání kritických obchodních funkcí.

V červnu 2020 zveřejnil bankovní dohled ECB svou výroční zprávu o výsledcích z dotazníku o rizicích v oblasti IT v rámci SREP (IT Risk Questionnaire, dále též „ITRQ“)[21], vypracovanou ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány na základě vlastního hodnocení ITRQ bankami. Zpráva předkládá klíčové připomínky k praxi bank na poli rizik v oblasti IT od prvního čtvrtletí roku 2019. Rozpočty bank určené na externí zadávání činností se v průběhu celého roku 2018 až do začátku roku 2019 nadále zvyšovaly, přičemž na významu nabývaly cloudové služby. Je znepokojivé, že se dále zvyšoval také počet zastaralých systémů podporujících činnosti životně důležité pro provoz a řízení kvality údajů zůstává nejméně vyspělou doménou kontroly rizik.

Bankovní dohled ECB rovněž přispěl k publikacím mezinárodních pracovních skupin na tato témata, jmenovitě k účinným postupům Rady pro finanční stabilitu týkajícím se obnovy a reakce na kybernetické bezpečnostní incidenty[22], ke konzultativnímu dokumentu Basilejského výboru pro bankovní dohled o zásadách provozní odolnosti[23] a k obecným pokynům EBA pro řízení rizik v oblasti IKT a bezpečnosti[24], které vstoupily v platnost v červnu 2020.

1.2.7 Brexit

Bankovní dohled ECB bude i nadále sledovat, jak banky provádějí své cílové operační modely po brexitu

Spojené království vystoupilo z Evropské unie dne 1. února 2020 a vstoupilo do přechodného období, během něhož se v rámci Spojeného království a na ně nadále uplatňovalo právo EU. Toto přechodné období skončilo dne 31. prosince 2020. V roce 2020 bankovní dohled ECB usiloval o zajištění toho, aby banky a orgány dohledu byly na konec přechodného období po brexitu připraveny, a pečlivě sledoval, jak banky provádějí své pobrexitové plány.

Dále po celý rok sledoval politická jednání mezi EU a Spojeným královstvím a posuzoval jejich možné důsledky z hlediska dohledu. ECB rovněž poskytla technické podklady pro činnost evropských orgánů dohledu a zajistila tak zohlednění klíčových otázek dohledu.

V rámci průběžného dohledu nad významnými institucemi bankovní dohled ECB podle potřeby aktualizoval své hodnocení dopadu, který by scénář bez dohody a přiznání rovnocennosti měl na konci přechodného období na významné instituce v řadě oblastí, jako jsou investiční služby a obchodní systémy. Bankovní dohled ECB bankám doporučil, aby pokračovaly v přípravě na všechny možné pobrexitové scénáře, a požádal je, aby k řešení možných útesových rizik uplatnily zmírňující opatření. Celkově byly přípravy bank na konec přechodného období vyhodnoceny jako dostatečné a počátkem ledna 2021 nebylo pozorováno žádné narušení trhu v oblasti finančních služeb.

Bankovní dohled ECB nadále sledoval provádění pobrexitových plánů významnými institucemi, na které měl vliv odchod Spojeného království z EU, aby bylo zajištěno, že postupují v souladu s lhůtami, jež byly dříve dohodnuty pro provádění jejich pobrexitových cílových provozních modelů (target operating models, dále též „TOM“). Horizontální monitorování bylo doplněno návaznými opatřeními pro konkrétní banky a v případě zjištění nedostatků byla přijata opatření dohledu. Aby některé banky splnily očekávání ECB v oblasti dohledu bezezbytku, budou ještě muset podniknout kroky, pokud jde o způsob vnitřního řízení, zahájení podnikání, účetní modely a financování, vyřízení nových dokumentů pro klienty v EU a ujednání v rámci skupiny a také IT infrastruktury a vykazování.

V průběhu roku 2020 bankovní dohled ECB nadále informoval o svých očekáváních v oblasti dohledu týkajících se brexitu v několika článcích publikace Supervision Newsletter, v příspěvcích na blogu Supervision Blog a prostřednictvím dvoustranných diskusí s dohlíženými subjekty.[25]

Po brexitu bude bankovní dohled ECB i nadále sledovat, jak banky provádějí své modely TOM, a zaměří se na klíčové otázky dohledu, které mohou vyplynout z přechodu na nový režim. Podle nového rámce spolupráce uzavřeného v roce 2019 budou bankovní dohled ECB a orgány dohledu Spojeného království nadále spolupracovat při dohledu nad bankami, které působí jak v zúčastněných zemích, tak ve Spojeném království.

1.2.8 Finanční technologie a digitalizace

V průběhu roku 2020 bankovní dohled ECB pokračoval v úsilí týkajícím se jeho přístupu k dohledu nad využíváním finančních technologií ze strany významných a méně významných institucí. Bylo vyvinuto úsilí s cílem prohloubit společné porozumění rizikům souvisejícím s finančními technologiemi a poskytovat orgánům dohledu metodickou podporu a nástroje.

Bankovní dohled ECB pokračoval ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, významnými institucemi, méně významnými institucemi a dalšími relevantními účastníky trhu s cílem prohloubit pochopení toho, jak banky využívají inovativní technologie a jaké to přináší důsledky pro jejich obchodní modely a rámce pro řízení rizik. V této souvislosti pokračoval ve sledování vývoje trhu a vznikajících rizik, včetně dopadu pandemie COVID-19 na digitalizaci a inovace napříč bankami. Pandemie ukázala, že banky spadající pod evropský bankovní dohled jsou schopny zůstat operativně odolné, i když se výrazně zvýšila závislost na práci na dálku. V budoucnu zůstanou digitální transformace a inovace i nadále zásadní pro to, aby banky mohly ve vysoce konkurenčním prostředí jít správným směrem, a to vzhledem k úloze, kterou mohou hrát digitalizované systémy při snižování nákladů a plnění očekávání stále více digitálně zaměřených klientů bank.

Dne 27. srpna 2020 ECB zveřejnila reakci ESCB / evropského bankovního dohledu na konzultaci Evropské komise k digitálnímu financování, která obsahovala podrobné odpovědi na otázky týkající se různých prvků, jimiž se má strategie Komise zabývat. ECB obecně podporuje prioritní oblasti, jež Komise určila za účelem podpory rozvoje digitálních financí v EU a jejichž význam se po vypuknutí COVID-19 ještě zvýšil. I když ECB uznává, že digitalizace a inovace mohou přinést značné výhody finančním institucím, finančnímu systému a ekonomice obecně, digitální transformace bankovního sektoru musí rovněž zohlednit všechna související rizika. Pandemie sice urychlila úsilí bank o digitalizaci a zdůraznila význam investic do inovací, zároveň však také poukázala na další náročné úkoly, které vyžadují další sledování a musí být řešeny v rámcích bank pro ochotu riskovat.

ECB je členem různých mezinárodních a evropských skupin a sítí, do nichž přispívá svými zkušenostmi a stanovisky týkajícími se rozvoje regulačních a dohledových rámců v oblasti finančních technologií a digitalizace. Vedle toho přispěl bankovní dohled ECB v roce 2020 také k činnosti ECB v oblasti kryptoaktiv a digitálních měn centrálních bank, přičemž se zabýval aspekty souvisejícími s bankovním dohledem. Podílel se také na interních i externích workshopech, vzdělávacích kurzech a seminářích, aby podpořil společný přístup k dohledu a udržel si přehled o různých oblastech vývoje finančních technologií a digitalizace.

Box 2
Technologie v oblasti dohledu

Prudký nárůst objemu dostupných dat a výpočetního výkonu a rychlé zavádění nových technologií více než kdy jindy přetvářejí finanční situaci ve světě a pro orgány dohledu i dohlížené subjekty představují příležitosti i náročné úkoly. Pandemie COVID-19 tento trend zesílila a dále zvýšila rychlost digitální transformace.

V reakci na to ECB v roce 2019 vytvořila specializované centrum pro dohledové technologie. Toto centrum propojuje interní i externí zúčastněné strany, které zde zkoumají potenciál umělé inteligence a dalších průkopnických technologií dohledu.

Plán digitalizace SSM

Plán digitalizace SSM, který společně vytvořily vnitrostátní příslušné orgány a ECB, poskytuje dlouhodobou vizi a konkrétní akční plán týkající se využívání technologií a digitalizace v SSM. Projekty uvedené v plánu jsou soustředěny okolo šesti oblastí: i) zlepšení dohledového vykazování a výměna informací s bankami prostřednictvím digitalizace mezi koncovými body; ii) využití výkonnosti dat pomocí pokročilých analýz a nejmodernější datové architektury; iii) zlepšení IT systémů SSM podporou zaměření na uživatele, provázanosti a integrace dohledových technologií; iv) zpracování dokumentů a nestrukturovaných dat textovou analýzou využívající umělou inteligenci; v) snížení úkolů prováděných ručně a zvýšení informační kontroly prostřednictvím automatizace procesů a vi) poskytování inteligentních nástrojů spolupráce pro digitální výměnu v rámci celého SSM.

Plán rovněž vymezuje klíčové faktory umožňující bezezbytku uvolnit inovační potenciál SSM, jako je nejmodernější rámec pro řízení inovací, nejpružnější postupy spolupráce pro projekty v rámci celého SSM, výkonný ekosystém pro inovace a iniciativy na podporu digitální kultury, včetně vzdělávacího programu v oblasti digitalizace. Plán rovněž zahrnuje aspekty související s etickým a transparentním využíváním nových technologií a s dodržováním rámce pro ochranu údajů při jejich využívání.

Subjekty v rámci celého SSM řídící digitální agendu

V roce 2020 byl zřízen Řídicí výbor ve složení pro digitální agendu (Steering Committee in its Digital Agenda composition, dále též „SCDA“) z řad členů Rady dohledu s cílem napomoci diskusi o otázkách digitální strategie. Současně bylo zřízeno fórum inovátorů v oblasti dohledu (SuperVision Innovators Forum), ve kterém se setkávají pracovníci dohledu a odborníci na IT z vnitrostátních příslušných orgánů a ECB. Fórum hrálo klíčovou úlohu při určování potřeb dohledu a konkrétního použití nových technologií pro bankovní dohled. Centrum pro dohledové technologie dále zavedlo nové způsoby práce, neboť sdružuje pracovníky ECB a vnitrostátních příslušných orgánů z multidisciplinárního prostředí (např. IT, dohled, datová věda), kteří vytvářejí agilní inovační týmy. První čtyři z těchto týmů byly zřízeny v září 2020 a na rok 2021 je plánován vznik až deseti dalších.

Rozsáhlé osvětové akce

V rámci cíle plánu digitalizace, kterým je podpora digitální kultury, se v roce 2020 uskutečnila řada rozsáhlých akcí. Virtuální setkání k dohledovým technologiím, konané v červnu, a konference inovátorů dohledu, jež se konala v listopadu, umožnily setkání inovátorům dohledu z celého světa, podpořily tak spolupráci a prezentovaly nejnovější vývoj v oblasti nástrojů umělé inteligence.

Nové nástroje dohledových technologií

V roce 2020 dosáhla ECB významného pokroku ve vývoji nástroje pro strojové čtení dotazníků způsobilosti a bezúhonnosti a síťové analýzy vlastnictví soukromého kapitálu v dohlížených subjektech. Nové nástroje dohledových technologií jsou zkoumány i nadále. Patří mezi ně prototyp nástroje převádějícího řeč do psané podoby, který poskytuje automatické přepisy založené na rozpoznávání hlasu, a nástroj pro automatizovanou analýzu tematického modelování a sentimentu, který umožní analýzu kvalitativních dat a zpráv. Nové technologie, jako je zpracování přirozeného jazyka a strojové učení, budou použity k zásadní změně v provádění analýz textu a nestrukturovaných dat při mnoha dohledových úkolech, od kontrol na místě až po horizontální funkce. Kromě toho jeden z vlajkových projektů dohledových technologií, virtuální laboratoř, poskytne modulární platformu pro digitální spolupráci a výměnu v rámci SSM, která umožní například sdílení kódů a modelů.

1.3 Přímý dohled nad významnými institucemi

1.3.1 Dohled na dálku

Bankovní dohled ECB usiluje o dohled nad významnými institucemi přiměřeným způsobem vycházejícím z rizik, který je jak náročný, tak konzistentní. Za tímto účelem vymezuje pro každý rok soubor hlavních činností průběžného dohledu. Tyto činnosti vycházejí ze stávajících regulatorních požadavků, z příručky dohledu SSM a z priorit SSM v oblasti dohledu a jsou zahrnuty do probíhajícího programu dohledových šetření (supervisory examination programme, dále též „SEP)“ pro každou významnou instituci.

Kromě těchto centrálně definovaných hlavních činností mohou být do SEP zahrnuty i další činnosti v oblasti dohledu, které jsou bankám přizpůsobeny na míru a ponechávají společným týmům dohledu prostor k analýze a řešení idiosynkratických rizik.

Činnosti v rámci SEP prováděné na dálku zahrnují i) činnosti spojené s riziky (např. SREP), ii) jiné činnosti spojené s organizačními, správními nebo právně závaznými požadavky (např. roční posouzení významnosti) a iii) další činnosti naplánované společnými týmy dohledu s cílem dále přizpůsobit probíhající SEP na míru specifikům dohlížené skupiny či subjektu (např. analýzy obchodního modelu nebo struktury řízení bank). Zatímco první dva soubory činností jsou definovány centrálně, třetí se týká jednotlivých bank a je definován příslušným společným týmem dohledu.

Proporcionalita

Plánované činnosti dohledu v roce 2020 se řídily zásadou proporcionality a intenzita dohledu byla uzpůsobena systémové významnosti a rizikovému profilu dohlížené banky

SEP se řídí zásadou proporcionality, tzn. že intenzita dohledu závisí na velikosti, systémové významnosti a složitosti každé instituce. V roce 2020 byl průměrný počet plánovaných činností dohledu na jednu významnou instituci dosti podobný úrovni v předchozím roce (graf 20), aby bylo zajištěno, že společné týmy dohledu mají dostatečný prostor pro řešení rizik jednotlivých institucí.

Graf 20

Průměrný počet plánovaných úkolů na jednu významnou instituci v letech 2019 a 2020

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje získané k 31. prosinci.

Přístup založený na rizicích

SEP uplatňuje přístup založený na rizicích a u každé významné instituce se zaměřuje na nejrelevantnější rizikové kategorie. Například procentní podíl úkolů spojených s úvěrovým rizikem je větší u bank s vysokým podílem NPL než u průměrné banky a procentní podíl úkolů souvisejících s tržním rizikem je vyšší u bank s velkými expozicemi vůči tržním a obchodním aktivitám než u průměrné banky (graf 21).

Graf 21

Činnosti SEP v letech 2019 a 2020: činnosti týkající se úvěrového a tržního rizika jako podíl na všech činnostech

Úvěrové riziko

(v %)

Tržní riziko

(v %)

Zdroj: ECB.
Poznámky: V úvahu byly vzaty pouze plánované činnosti spojené s kategoriemi rizik. Údaje získané k 31. prosinci.

Nejvýznamnější události v rámci dohledu na dálku v roce 2020

V důsledku pandemie COVID-19 přezkoumal bankovní dohled ECB své postupy a činnosti v oblasti dohledu s cílem poskytnout bankám dostatečnou provozní úlevu a zajistit, aby se společné týmy dohledu mohly adekvátně zaměřit na sledování schopnosti bank krizi řešit.

Plánovaný soubor činností na dálku pro rok 2020 byl tedy přezkoumán, přičemž některé činnosti byly zrušeny, zjednodušeny nebo odloženy. Mezi hlavní změny patřilo: i) odložení zátěžového testu 2020 prováděného v rámci celé EU na rok 2021 a jeho nahrazení PC analýzou zranitelnosti, která měla za cíl vyhodnotit konkrétní rizika vyplývající z krize COVID-19; ii) zaujetí pragmatického přístupu ke SREP (viz část 1.2); iii) zavedení procesu sledování dopadu COVID-19 na rizikové profily bank (což s sebou neslo větší spolupráci s bankami) a iv) prodloužení lhůt pro všechna dohledová opatření, které zatím neuplynuly, o šest měsíců.

Toto úsilí – společně s akcemi, které podnikly společné týmy dohledu v souvislosti s opatřeními pro konkrétní banky a přesunem zaměření na schopnost bank vyrovnat se s krizí – vyústilo v mírné snížení počtu provedených činností oproti původnímu plánu ze začátku roku 2020 (graf 22).

Graf 22

Průměrný počet úkolů na jednu významnou instituci v roce 2020

Zdroj: ECB.
Poznámka: Údaje získané k 31. prosinci.

Zjištění v oblasti dohledu

„Zjištění v oblasti dohledu“ jsou jedním z hlavních výsledků pravidelných činností dohledu a odrážejí nedostatky, které musí banky napravit. Společné týmy dohledu jsou povinny sledovat, jak banky na tato zjištění naváží. K 31. prosinci 2020 celkový počet zaznamenaných zjištění ve srovnání s předchozími roky poklesl, zejména v důsledku snížení kontrol na místě a posuzování interních modelů v souvislosti s krizí COVID-19. Většina zjištění vzešla z kontrol na místě, z posuzování interních modelů a z aktivit souvisejících s povoleními k činnosti. Největší počet zjištění byl učiněn v oblasti úvěrového rizika (graf 23).

Graf 23

Zjištění v oblasti dohledu

Počet zjištění – meziročně

Zdroj: ECB.
Poznámka: Bylo vyloučeno 58 zjištění starých společných týmů dohledu.

1.3.2 Dohled na místě

V rámci změn organizační struktury ECB oznámených v červenci 2020 byla vytvořena strukturálně nezávislá funkční složka dohledu na místě: generální ředitelství pro kontroly na místě a kontroly interních modelů (GŘ/OMI). Její povinnosti jsou popsány v části 5.1 – Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB.

V reakci na COVID-19 byl zaveden bezpečný, reaktivní a přiměřený přístup k dohledu na místě

Cestovní omezení zavedená v reakci na pandemii COVID-19 významně ovlivnila kontroly na místě a posuzování interních modelů v roce 2020. V březnu 2020 se Výkonná rada ECB rozhodla pozastavit veškeré služební cesty a všechny kontroly na místě a posuzování interních modelů v přípravné fázi. V těch z nich, které byly ve fázi posuzování, se pokračovalo na dálku, pokud to bylo možné, a ty, které byly v závěrečné fázi podání zprávy, byly dokončeny podle plánu.

Byla zavedena přechodná koncepce „posuzování na dálku“ s cílem hodnotit rizika na dálku

S cílem zachovat náležité dohledové kontroly připravil bankovní dohled ECB přechodnou koncepci „posuzování na dálku“ s cílem hodnotit na dálku nejvýraznější rizika spojená s krizí COVID-19, například prováděním rozhovorů s bankami na dálku a využitím nástrojů pro spolupráci na dálku. Cílem je vrátit se, až se zdravotní situace zlepší, k tradičním postupům na místě. Z kontrol na dálku však lze získat užitečné poznatky, které budou zahrnuty do budoucí metodiky bankovního dohledu ECB pro dohled na místě.

Společné týmy dohledu přehodnotily své priority ohledně kontrol na místě a posuzování interních modelů původně plánovaných na rok 2020 na základě svého posouzení nejvýznamnějších rizik bank v kontextu COVID-19 a také schopnosti samotných bank podporovat hodnocení. V důsledku toho program v roce 2020 sestával z 96 kontrol na místě a 83 posouzení interních modelů, z nichž většina musela být vzhledem k bezpečnostním požadavkům v souvislosti s pandemií COVID-19 provedena na dálku.

V roce 2020 bylo vydáno celkem 168 rozhodnutí dohledu po posouzení interního modelu[26].

Graf 24

Snížení počtu posouzení v roce 2020 v důsledku COVID-19

(počet posouzení)

Zdroj: Bankovní dohled ECB.

Školicí program v roce 2020 pro pracovníky SSM, kteří se podílejí na kontrolách na místě, většinou probíhal na dálku a skládal se z 15 školení zahrnujících všechny hlavní typy rizik SREP a postupy relevantní pro kontroly. Díky online formě kurzů byl možný vyšší počet účastníků – zúčastnilo se více než 586 pracovníků provádějících kontroly a dohled.

1.3.2.1 Klíčová zjištění kontrol na místě

Následující analýza poskytuje přehled nejzávažnějších zjištění kontrol na místě.[27]

Způsob vnitřního řízení

Nejzávažnější zjištění odhalila nedostatky v těchto oblastech správy a řízení:

  • Vnitřní kontrolní funkce (včetně dodržování předpisů, řízení rizik a vnitřního auditu): vážné nedostatky v oblasti nezávislosti, zdrojů a rozsahu působnosti všech vnitřních kontrolních funkcí.
  • Podniková struktura a organizace: netransparentní organizační struktura bank v důsledku nepřiměřeného rozdělení odpovědnosti a nejasných hierarchických vztahů, nedostatků v rámcích vnitřní kontroly a nepřiměřených lidských a technických zdrojů.
  • Uplatňování postupů řízení a dozor nad jejich uplatňováním: nedostatečný dozor řídicího orgánu nad uplatňováním obchodních a rizikových strategií bank.
  • Shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích: nedostatečně komplexní rámec pro shromažďování údajů v oblasti rizik a podávání zpráv o rizicích, slabiny v datové architektuře a IT infrastruktuře.
Úvěrové riziko

Zhruba polovina kontrol úvěrového rizika se zaměřila na kvalitu aktiv bank a měla podobu přezkumu úvěrových složek. Ten z obezřetnostní perspektivy odhalil potřebu dodatečných rezerv ve výši více než 2,3 mld. EUR a změnu zatřídění výkonných aktiv mezi nevýkonná aktiva ve výši přibližně 3,1 mld. EUR.[28] Zbývající kontroly se zaměřily na kvalitativní aspekty procesu řízení úvěrového rizika. K nejzávažnějším zjištěním patřilo:

  • Podcenění očekávaných úvěrových ztrát: nadhodnocení zajištění a poměru napravených aktiv se selháním, nevhodný výpočet očekávaných úvěrových ztrát v důsledku nedostatků v parametrech použité metodiky a tvorby rezerv.
  • Nevhodná klasifikace dlužníků: nedostatky ve vymezení nebo identifikaci expozic se selháním nebo nevýkonných expozic, podcenění hrubých expozic ve stádiu 2 a 3 a nedostatky v postupech pro identifikaci úlevy.
  • Slabé monitorovací procesy: nedostatky při zjišťování časných známek zhoršení úvěrů a nedostatečné ratingové systémy, často způsobené nízkou kvalitou údajů, nesouladem údajů mezi jednotlivými IT systémy a přílišnou závislostí na manuálních úpravách.
Riziko v oblasti IT

Většina vysoce závažných zjištění odhalila nedostatky v těchto oblastech:

  • Řízení kontinuity IT: nepřiměřená úroveň kontinuity IT; neefektivní nebo nekvalitní plány kontinuity IT.
  • Řízení kybernetické bezpečnosti: neschopnost opatření týkajících se kybernetické bezpečnosti zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost kritických údajů a včas odhalit kybernetické bezpečnostní incidenty.
  • Řízení rizik v oblasti IT: nedostatečná integrace rizik v oblasti IT do celkového systému řízení rizik.
Regulatorní kapitál a ICAAP

Hlavní zjištění týkající se regulatorního kapitálu (1. pilíř) se týkala nedostatků kontrolního rámce při zjišťování nesprávného použití rizikových vah pro expozice u všech rizik v rámci 1. pilíře a podhodnocení RWA v důsledku zařazení do nesprávné třídy expozic. Další zjištění se týkají toho, že není rozpoznáváno spekulativní financování nemovitostí, a použití nezpůsobilého zajištění u technik snižování úvěrového rizika.

Nejzávažnější problémy zjištěné při kontrolách ICAAP se týkají i) slabin ve vnitřní kvantifikaci, zejména pokud jde o riziko účasti, penzijní riziko a modelování tržního a úvěrového rizika; ii) neexistence důkladného kapitálového plánování na více let dopředu a iii) nekonzistentních propojení mezi strategickými procesy plánování a rámcem pro ochotu riskovat, zejména kvůli neexistenci konzistentních a podrobných limitů pro ochotu riskovat.

Tržní riziko

Nejzávažnější zjištění se týkala měření a řízení rizika ocenění, včetně podstatných nedostatků v měření reálné hodnoty (nedostatečné pokrytí nezávislým ověřováním cen, nedostatečné metodiky pro hierarchii reálné hodnoty, neadekvátní postupy vykazování zisku dne 1, chybějící úpravy reálné hodnoty) a v provádění regulačních technických norem EBA pro obezřetné oceňování.

Úrokové riziko v bankovním portfoliu

Většina nejzávažnějších zjištění se týkala měření, řízení a sledování úrokového rizika v bankovním portfoliu (interest rate risk in the banking book, dále též „IRRBB“): nepřiměřené metody kvantifikace, používání předpokladů a parametrů, které nejsou dostatečně odůvodněné ani spolehlivé, nedostatečně solidní základ pro modelování vkladů bez dohodnuté splatnosti a absence pravidelné validace modelů IRRBB.

Riziko likvidity

Většina vysoce závažných zjištění se týkala slabých míst v rámci pro zátěžové testování (rámec pro scénáře zátěžových testů není dostatečně konzervativní, existují nedostatky při stanovování předpokladů a parametrů používaných ke kvantifikaci dopadů zátěžových testů) a při měření a sledování rizik (nedostatky při odhadování profilů doběhu finančních produktů a chyby při výpočtu LCR).

Operační riziko

Nejzávažnější zjištění se týkala řízení operačních rizik (nedostatky v procesu shromažďování údajů o operačním riziku, nedostatečná opatření pro prevenci a nápravu rizik při řešení událostí spojených s výskytem operačního rizika) a jejich identifikace (neúplné pokrytí a definice významných operačních rizik).

Obchodní modely a ziskovost

Nejzávažnější zjištění se týkala nedostatků v oceňování produktů (nezahrnutí příslušných nákladů a rizik do oceňovacích nástrojů, cenové sazby neschopné dosáhnout udržitelné ziskovosti), ve strategických řídicích schopnostech (nedostatečné činnosti kontroly vedení, pokud jde o provádění obchodní strategie) a v rozdělení výnosů, nákladů a kapitálu (nedostatky v rozdělení zisku, nákladů a kapitálu, což vede ke zkreslenému pohledu na ziskovost).

1.4 Nepřímý dohled nad méně významnými institucemi

Po vypuknutí pandemie COVID-19 ECB zesílila a změnila zaměření své činnosti dohledu nad méně významnými institucemi, aby se aktivně zabývala rostoucími riziky. Zároveň se ECB a vnitrostátní příslušné orgány dohodly, že budou při provádění určitých činností původně plánovaných na rok 2020 uplatňovat jistou flexibilitu.

Zesílené činnosti dohledu nad méně významnými institucemi se změněným zaměřením s cílem řešit rizika vyplývající z krize COVID-19

Posouzení zranitelných míst méně významných institucí v současné krizi

ECB v průběhu celého roku posilovala spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány, a to jak na technické, tak na manažerské úrovni, aby aktivně řešila rizika vyplývající z krize COVID-19. ECB zejména posoudila zranitelná místa v oblasti úvěrového rizika a rizika likvidity u méně významných institucí, která by mohla být způsobena zhoršením hospodářské situace. Toto hodnocení se týkalo koncentrace expozic méně významných institucí vůči hospodářským odvětvím, která jsou více vystavena důsledkům pandemie (např. doprava, ubytování atd.), jakož i možných míst méně významných institucí zranitelných náhlou poptávkou po likviditě nebo šoky u zdrojů financování. Pokud jde o kvalitu aktiv, analýza ukázala, že zhoršení situace v souvislosti s COVID-19 mohou rovněž čelit banky vystavené méně zranitelným odvětvím, zejména pokud do krize vstupovaly s vysokou úrovní NPL. Pokud jde o rizika likvidity, zůstává jim vystaven velký počet malých a středních méně významných institucí. Například mnoho bank má velmi vysokou úroveň sjednaných úvěrových linek ve srovnání s dostupnými vysoce kvalitními likvidními aktivy, v důsledku čehož jsou zranitelné v případě honby podniků za likviditou, jako se to stalo během první fáze krize COVID-19. Další otázka likvidity se týká méně významných institucí, které se výrazně – a v některých případech nadměrně – spoléhají na velkoobchodní financování. Tato závislost by je mohla vystavit volatilitě na velkoobchodních trzích.

Kromě toho ECB poskytla vnitrostátním příslušným orgánům pomoc s cílem podpořit konzistentní uplatňování několika přístupů dohledu v rámci celého SSM, jako je provádění obecných pokynů EBA k pragmatickému přístupu k procesu přezkumu a vyhodnocení orgány dohledu v roce 2020 s ohledem na krizi COVID-19[29], obecných pokynů EBA k legislativním a nelegislativním moratoriím na splácení úvěrů použitým v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19[30] a hodnocení významného převodu rizika u sekuritizačních transakcí s ohledem na provádění systémů veřejné záruky.

ECB upravila svůj systém včasného varování týkající se méně významných institucí, jehož účelem je identifikovat zranitelné méně významné instituce a podpořit dialog s vnitrostátními příslušnými orgány, tím, že do něj začlenila informace o porušování pravidel v oblasti kapitálu a velkých expozic.

ECB nadále vyvíjela úsilí v oblasti institucionálních systémů ochrany

V roce 2020 ECB nadále vyvíjela úsilí v oblasti institucionálních systémů ochrany (institutional protection scheme, dále též „IPS“). V této souvislosti ECB podpořila Banca d’Italia při jejím hodnocení IPS méně významné instituce, a to bank Raiffeisen v regionu Trentino-Alto Adige. IPS je pro obezřetnostní účely uznán od 4. listopadu 2020. ECB rovněž prováděla další sledování hybridních IPS, které částečně procházejí značnými změnami.

Flexibilita pro přizpůsobení priorit dohledu nad méně významnými institucemi krizové situaci

Dokončení implementace metodiky SREP pro méně významné instituce bylo odloženo na rok 2021

V roce 2020 se ECB a vnitrostátní příslušné orgány dohodly na odkladu zavedení nové metodiky SREP pro méně významné instituce na rok 2021.[31] V případech, kdy se vnitrostátní příslušné orgány rozhodly v roce 2020 metodiku uplatňovat na tyto méně významné instituce podle původních plánů, ECB schválila použití pragmatického přístupu k SREP v souladu s obecnými pokyny EBA k pragmatickému přístupu k SREP v roce 2020 s ohledem na krizi COVID-19, který zahrnuje pouze hodnocení podstatných rizik a ponechává platné P2R a P2G víceméně beze změny. Dále byl upraven plán SREP pro méně významné instituce, přičemž některá témata byla z priorit vyňata.

Krize COVID-19 je ukázkou závislosti na informačních systémech (např. vzdálených připojeních, využívání digitálních kanálů bankovními zákazníky), které pro banku představují zvýšená rizika (nedostupnost systému, zvýšená doba odezvy, nižší reaktivita IT podpory atd.). Z tohoto důvodu ECB v roce 2020 doporučila, aby vnitrostátní příslušné orgány věnovaly patřičnou pozornost rizikům v oblasti IT a tomu, jak se méně významné instituce vypořádávají se současnou krizí na provozní/IT úrovni.

V průběhu roku 2020 ECB pokračovala v přípravách plánu postupného zavádění svého systému správy informací dohledu s ohledem na funkce SREP, což v budoucnu umožní vnitrostátním příslušným orgánům zaznamenávat hodnocení SREP pro méně významné instituce v jediném systému v rámci celého SSM.

Vzhledem k pandemii se smysluplným nástrojem pro efektivní výměnu informací s vnitrostátními příslušnými orgány staly videokonference.

Další důležitá témata pro dohled nad méně významnými institucemi

V roce 2020 ECB pokračovala ve svém úsilí identifikovat malé a nepříliš složité instituce. Spolu s vnitrostátními příslušnými orgány byla provedena inventarizace, aby bylo možné zmapovat novou klasifikaci v celém SSM. Mapování bylo také nepřímo podpořeno seznamy malých a nekomplexních institucí, které poskytly vnitrostátní příslušné orgány v souvislosti s novými šablonami FINREP týkajícími se NPL.

Po zřízení poradního výboru EBA pro proporcionalitu (Advisory Committee on Proportionality, dále též „ACP“) ECB přispěla k prvnímu doporučení výboru Radě dohledu EBA o tom, jak by mohl orgán EBA lépe zohlednit proporcionalitu v pěti vybraných tématech svého návrhu pracovního programu na rok 2021. Doporučení se týkalo SREP, způsobu vnitřního řízení, investičních podniků, zveřejňování informací týkajících se klimatu a nákladů na studii o dodržování předpisů. ECB v současné době podporuje EBA a ACP při vývoji metodiky hodnocení dopadu.

1.5 Makroobezřetnostní úkoly ECB

V roce 2020 ECB obdržela od vnitrostátních orgánů více než 100 makroobezřetnostních oznámení

ECB v souladu s makroobezřetnostními úkoly, které jsou jí svěřeny podle článku 5 nařízení o SSM[32], v roce 2020 nadále pokračovala v aktivním přístupu vůči vnitrostátním orgánům.

V roce 2020 obdržela ECB od vnitrostátních orgánů více než 100 oznámení týkajících se makroobezřetnostní politiky, a to také z Bulharska a Chorvatska poté, co s těmito zeměmi byla navázána úzká spolupráce. Většina těchto oznámení se týkala čtvrtletních rozhodnutí o stanovení CCyB a rozhodnutí o označení a úpravě kapitálu globálních systémově významných institucí (G-SVI) anebo jiných systémově významných institucí (J-SVI). Některá rozhodnutí, zejména o stanovení CCyB, se týkala uvolnění kapitálu s cílem usnadnit absorpci úvěrových ztrát a podpořit poskytování úvěrů ekonomice během pandemie COVID-19. A konečně, ECB posoudila oznámení o jiných makroobezřetnostních opatřeních, například o stanovení rezerv ke krytí systémového rizika nebo opatřeních zavedených podle článku 458 CRR.

Na základě metodiky vypracované Basilejským výborem pro bankovní dohled označila ECB a vnitrostátní orgány osm G-SVI v eurozóně[33], které budou v roce 2022 povinny držet dodatečné kapitálové polštáře v rozmezí od 1,0 % do 1,5 %. Vnitrostátní orgány určily a stanovily kapitálové polštáře pro 124 J-SVI. Tyto sazby byly v souladu s metodikou pro limity požadavků na kapitálové polštáře J-SVI, kterou ECB uplatňuje od roku 2016.[34]

Bankovní dohled ECB se také v několika oblastech aktivně podílel na činnosti ESRB, která je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v EU. Patřilo sem úsilí ESRB týkající se omezení rozdělování výnosů. Dne 27. května 2020 přijala ESRB doporučení ESRB/2020/7, ve kterém bylo příslušným orgánům doporučeno, aby vyzývaly finanční instituce, které patří do jejich působnosti v oblasti dohledu, aby se do 1. ledna 2021 zdržely vyplácení dividend, zpětného odkupu kmenových akcií nebo zakotvení povinnosti vyplácet pohyblivou složku odměny pracovníkům odpovědným za činnosti spojené s podstupováním podstatných rizik.[35]

Toto doporučení bylo přezkoumáno a v prosinci 2020 pozměněno. ECB díky úzké spolupráci mezi ESRB a ECB zajistila, aby její vlastní postoj k rozdělení výnosů zůstal plně v souladu s doporučením ESRB.

1.6 Další vývoj: rizika a priority dohledu pro rok 2021

Hodnocení rizik poskytuje včasný obraz stávajících a vznikajících rizik a zranitelných míst a pomáhá určit priority dohledu

Pro účinné plnění svého mandátu v oblasti dohledu bankovní dohled ECB průběžně zjišťuje, vyhodnocuje a sleduje stávající a vznikající rizika a zranitelná místa bankovního sektoru. To mu umožňuje přizpůsobit své činnosti a měnit v jejich rámci priority a rychle přesunout program a zdroje dohledu k řešení vznikajících hrozeb pro dohlížené instituce. V roce 2020 musel bankovní dohled ECB přesunout své zaměření v reakci na mimořádný ekonomický šok vyplývající z pandemie COVID-19, jenž následně výrazně změnil celkovou rizikovou situaci bankovního sektoru. Pokud jde o další vývoj, vzhledem k opětovnému nárůstu infekcí COVID-19 na začátku roku 2021 přetrvává v krátkodobém až střednědobém výhledu značná nejistota. Týká se možnosti dalšího občasného omezení volného pohybu osob, tlumícího finanční aktivity, a také nejasného načasování vakcinace obyvatelstva, a tedy i návratu k obvyklé hospodářské činnosti.

Mapa rizik SSM pro rok 2021 spolu s tabulkou zranitelných míst (graf 25) poskytuje přehled nejnáročnějších úkolů pro bankovní sektor na další dva až tři roky, a to na základě hodnocení bankovního dohledu ECB v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. Mapa rizik SSM zobrazuje nejvýznamnější rizikové faktory, které mohou ovlivnit dohlížené instituce prostřednictvím stávajících interních a externích zranitelných míst, například charakteristik bankovního systému nebo prostředí, v němž banky působí. V souvislosti se současným rizikovým obrazem definují zjištěná zranitelná místa oblasti zvýšeného zájmu dohledu v roce 2021.

Obraz rizik bank utváří vysoká míra nejistoty ohledně makroekonomického výhledu vyvolaná pandemií COVID-19

Vypuknutí pandemie COVID-19 a s ní související omezující opatření vyvolala v roce 2020 bezprecedentní pokles hospodářské aktivity v eurozóně, přičemž se předpokládá, že se reálný HDP bude na úroveň před pandemií vracet pouze postupně až do poloviny roku 2022.[36] Rychlost tohoto oživení bude záviset na vývoji pandemie, délce omezujících opatření, možném ukončování podpůrných opatření a na úspěšném provádění a šíření účinných zdravotnických řešení. Jedním z nejvýznamnějších dodatečných rizik ohrožujících hospodářské oživení je potenciální obnovení geopolitického napětí spojeného především s obchodními konflikty. Takové geopolitické napětí by mohlo dále vést k náhlému přehodnocení rizikových prémií a k obnovení přehodnocování cen na finančních trzích. Očekává se, že ukončení přechodného období po brexitu bude mít omezený dopad jak na ekonomiku eurozóny, tak na bankovní sektor vzhledem k provedeným přípravám dotčených bank, i když se předpokládá, že některé z nich své úsilí v tomto ohledu ještě zintenzivní (viz část 1.2.7).

Graf 25

Mapa rizik SSM a tabulka se zranitelnými místy pro rok 2021

Riziková situace tvořená pandemií COVID-19 a vysokou nejistotou spojenou s makroekonomickým výhledem...

... ovlivní banky z důvodu stávajících zranitelných míst, která vyžadují opatření dohledu.

Zdroje: ECB a vnitrostátní příslušné orgány.
Poznámky: Na rizikové faktory a zranitelná místa nelze pohlížet izolovaně, neboť se mohou vzájemně iniciovat a podporovat. Mapa rizik: Bílé body znamenají rizikové faktory, které by měly v příštích pěti letech výrazně zesílit. „ML/TF“ se rozumí praní peněz a financování terorismu; „NPL“ se rozumí úvěry se selháním. Tabulka se zranitelnými místy: „Vnitřními zranitelnými místy“ jsou místa, která mohou řešit banky samy, zatímco „vnější zranitelná místa“ se týkají prostředí, v němž banky působí.

Zhoršující se kvalita aktiv je jedním z klíčových rizik pro bankovní sektor a může zpochybnit kapitálovou sílu bank

Úvěrové riziko je jedním z nejbezprostřednějších problémů evropského bankovního sektoru. Očekává se, že slabší ekonomické prostředí povede ke zhoršení kvality aktiv, zejména až budou nakonec programy státní podpory uzavřeny. Nefinanční podniky v mnoha sektorech čelí zvýšenému riziku platební schopnosti kvůli prudkému zhoršení zisků, které v některých sektorech zrychlilo v důsledku změny chování zákazníků, zatímco pro schopnost domácností plnit dluhovou službu by mohlo představovat problém možné zhoršení na trhu práce. Zvýšená úroveň soukromého zadlužení nese riziko většího negativního dopadu na banky, neboť životaschopnost podniků s vyšší úrovní zadlužení se může snížit, i když se ekonomické prostředí začne normalizovat. Rizika korekce na trzích komerčních a rezidenčních nemovitostí se zvyšují, protože ceny nemovitostí nadále vykazují známky nadhodnocení. Kromě toho významné zvýšení expozic bank vůči dluhu domácího vládního sektoru má v některých zemích potenciál reaktivovat vzájemné působení negativních vlivů mezi státem a bankami, pokud by ve střednědobém horizontu vyvstaly obavy o udržitelnost veřejného dluhu.

Do budoucna představuje potenciální zhoršení kvality aktiv náročný úkol z hlediska kapitálové přiměřenosti bank. Za těchto okolností musí banky uplatňovat spolehlivé strategie rizik, konkrétně strukturované tak, aby posílily postupy řízení úvěrového rizika. Efektivní monitorování rizik, řádné zjišťování zhoršující se úvěrové kvality (označování úlev a hodnocení úvěrů, které zřejmě nebudou uhrazeny), transparentní a přesná správa aktiv v tísni a v neposlední řadě přiměřené a včasné pokrytí rizik prostřednictvím tvorby rezerv – to vše jsou charakteristické znaky kvalitní strategie rizik.

Současná krize přináší další náročné úkoly z hlediska udržitelnosti obchodních modelů bank

Ziskovost dohlížených institucí by se v roce 2021 měla zotavit pouze mírně, a to na nízkou úroveň doprovázenou bezútěšným ziskovým výhledem. Kromě toho je pravděpodobné, že účinek pandemie povede k potřebě vyšší tvorby rezerv, což bude dále tlumit strukturálně nízkou ziskovost bankovního sektoru. Pravděpodobně zesílí tlak na řešení stávajících zranitelných míst, jako je nadbytečná kapacita v bankovním sektoru a přetrvávající nákladová neefektivnost. Konsolidace v bankovním sektoru však může pomoci tyto strukturální otázky řešit a podpořit udržitelnost obchodních modelů bank. Rostoucí konkurence ze strany nebankovních subjektů a posun na trhu směrem k větší digitalizaci přinášejí příležitosti, ale také zvyšují rizika vyplývající z nedostatků informačních systémů, kyberkriminality a narušení provozu v bankovním sektoru.

Pandemie COVID-19 zdůraznila řadu slabých míst, která v rámcích správy a řízení bank existovala již dříve

Důkladný způsob vnitřního řízení a strategické řízení jsou pro banky nezbytné, aby mohly odpovídajícím způsobem řešit náročné úkoly, které přináší stávající krize. Obtíže, které byly dříve zjištěny v agregaci údajů o rizicích bankami a v jejich schopnostech sledování rizik, patří mezi klíčové otázky, jimiž je třeba se v budoucnu zabývat. Kromě toho určitý počet bank vykazuje potřebu lépe začlenit rámce pro ochotu riskovat do postupů řízení rizik a rozhodovacích procesů a dále nedostatečný dohled řídicích orgánů v rámci jejich funkce dohledu. Slabá správa a řízení a špatná kontrola rizik mají také za následek zhoršování rizika praní peněz a financování terorismu pro banky.

Další oblasti zájmu: fragmentace regulatorního rámce a zvyšování klimatických rizik

Harmonizace regulatorního rámce EU a dokončení bankovní unie jsou zásadními prvky pro zvýšení efektivnosti a odolnosti bankovního sektoru v EU. Tyto dva prvky by přispěly k odstranění překážek pro přeshraniční činnost a konsolidaci mezi bankami. Dopad klimatického rizika je stále hmatatelnější a orgány dohledu de facto zdůrazňují potřebu urychlit rozvoj aktivního řízení rizik a zveřejňování informací o těchto rizicích[37] (viz box 3).

Priority dohledu pro rok 2021 se zaměří na čtyři klíčové oblasti, které jsou významně ovlivněny krizí COVID-19

V této souvislosti se priority dohledu pro rok 2021 zaměřují na čtyři klíčové oblasti, které jsou významně ovlivněny současnou krizí COVID-19:

  • Bankovní dohled ECB zařadí mezi přední priority hodnocení přiměřenosti postupů bank v oblasti řízení úvěrového rizika, operací, sledování a vykazování. Zvláštní důraz bude kladen na schopnost bank identifikovat zhoršení kvality aktiv v rané fázi, odpovídajícím způsobem vykázat včas přiměřené rezervy a přijmout nezbytná opatření k řízení nedoplatků a NPL.
  • Kromě toho je nezbytné, aby banky uplatňovaly řádné postupy kapitálového plánování založené na kapitálových prognózách, které se přizpůsobují dynamicky se měnícímu prostředí, zejména v krizové situaci, jako je současná pandemie. Navíc bude v roce 2021 proveden zátěžový test v celé EU koordinovaný orgánem EBA; test bude důležitým prvkem při měření kapitálové síly bank.
  • Ziskovost a udržitelnost obchodního modelu bank zůstávají pod tlakem hospodářského prostředí, nízkých úrokových sazeb, nadbytečné kapacity, nízké nákladové efektivity a konkurence ze strany bank i nebankovních finančních institucí. Pandemie COVID-19 tyto tlaky zvyšuje. Během roku 2021 bude bankovní dohled ECB pokračovat ve svém úsilí kriticky posuzovat strategické plány bank a s nimi související opatření přijímaná vrcholovým vedením bank s cílem překonat stávající nedostatky.
  • Dohled se bude nadále zaměřovat na správu a řízení a zejména na schopnosti bank agregovat údaje o rizicích a na jejich informační systémy a také na to, jak dobře řídí krizové riziko. Bankovní dohled ECB bude i nadále hodnotit vnitřní kontroly bank mj. s cílem zmírnit rizika praní peněz a financování terorismu (viz box 5).

V roce 2021 budou prováděny další strukturální činnosti přesahující dopady pandemie COVID-19, zejména v souvislosti se sladěním bank s očekáváními stanovenými ve všeobecných zásadách ECB o klimatických a environmentálních rizicích (viz box 3) a s jejich připraveností na provedení dokončeného souboru reforem Basel III. V závislosti na vývoji krize může bankovní dohled ECB priority své činnosti dále změnit.

Tabulka 1

Zranitelná místa v bankovním sektoru a priority dohledu v oblasti SSM pro rok 2021

Zdroj: ECB.

Box 3
Veřejná konzultace o všeobecných zásadách ECB o klimatických a environmentálních rizicích

Klimatická a environmentální rizika budou mít pravděpodobně významný dopad na reálnou ekonomiku a na banky.[38] Rizika jsou dvojího druhu. „Fyzická rizika“ vyplývají z extrémních povětrnostních jevů a pozvolných změn klimatu a také zhoršování životního prostředí. „Přechodová rizika“ vyplývají z procesu přizpůsobování udržitelnější ekonomice produkující nižší emise uhlíku.[39] Jako taková představují tato rizika faktory stávajících kategorií rizik.

V této souvislosti ECB zveřejnila v roce 2020 po veřejné konzultaci své všeobecné zásady o klimatických a environmentálních rizicích. Během konzultací obdržela ECB 49 odpovědí od širokého okruhu zúčastněných stran, a to nejen z bankovního sektoru, ale také od akademických pracovníků a nevládních organizací.

Všeobecné zásady popisují, jak ECB chápe bezpečné a obezřetnostní řízení klimatických a environmentálních rizik ve stávajícím obezřetnostním rámci. Nastiňuje také to, jak ECB očekává, že banky zlepší své zveřejňování informací týkajících se klimatu a životního prostředí.

ECB očekává, že banky zaujmou strategický, na budoucnost zaměřený a komplexní přístup k posuzování klimatických a environmentálních rizik, že posoudí, zda jsou jejich současné postupy bezpečné a obezřetné s ohledem na očekávání, a že je v případě potřeby začnou přizpůsobovat. Pokud jde o méně významné instituce, ve všeobecných zásadách ECB se doporučuje, aby vnitrostátní příslušné orgány používaly tyto všeobecné zásady úměrně.

V roce 2020 ECB zveřejnila zprávu o zveřejňování informací institucemi, pokud jde o klimatická a environmentální rizika, která poskytla přehled o úrovni zveřejňování těchto rizik s ohledem na očekávání dohledu stanovená ve všeobecných zásadách ECB, a zprávu o postupech ICAAP bank, jež zdůrazňovala oblasti, jako jsou klimatická rizika, kde banky potřebují dále rozvíjet své přístupy.[40]

V rámci dohledového dialogu požádá ECB v první polovině roku 2021 banky, aby posoudily své postupy ve srovnání s očekáváními dohledu uvedenými ve všeobecných zásadách a na tomto základě vypracovaly akční plány.

V roce 2022 ECB provede plnohodnotné dohledové hodnocení všech bank pod jejím přímým dohledem a v případě potřeby přijme konkrétní návazná opatření. Kromě toho se na klimatická rizika zaměří dohledový zátěžový test v roce 2022.

ECB pozorně sleduje vývoj, který pravděpodobně ovlivní banky, nad nimiž vykonává dohled, a nadále se podílí na činnosti mezinárodních fór, včetně mimo jiné orgánu EBA, Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologičtější finanční systém a Basilejského výboru pro bankovní dohled.

2 Povolení k činnosti, vynucování a sankce

2.1 Povolení k činnosti

2.1.1 Roční posouzení významnosti

Po ročním přezkumu významnosti a hodnoceních ad hoc vykonává ECB od 1. ledna 2021 přímý dohled nad 115 bankami

V listopadu 2020 bylo v souladu s nařízením o rámci SSM[41] dokončeno roční hodnocení toho, zda některá banka nebo bankovní skupina splňuje některé z kritérií významnosti[42]. Toto roční hodnocení bylo doplněno posouzeními významnosti ad hoc, která byla provedena na základě navázání úzké spolupráce mezi ECB a Българска народна банка (Bulharská národní banka) a Hrvatska narodna banka, změn skupinových struktur a dalšího vývoje v bankovních skupinách. Kromě toho byla zavedena metodická změna, aby se předešlo dvojímu započtení. Nyní se subjekty, které patří mezi tři největší úvěrové instituce v členském státě a zároveň jsou dceřinými společnostmi významných institucí (significant institutions, dále též „SI“), započítávají pouze jednou.

V důsledku toho bylo k 30. listopadu 2020 klasifikováno jako významné 115 institucí[43] oproti 117 v předchozím posouzení významnosti[44].

V roce 2020 bylo do seznamu dohlížených subjektů doplněno pět bankovních skupin.

  • V důsledku ročního posouzení významnosti byly jako významné klasifikovány dvě nové bankovní skupiny: LP Group B.V., usazená v Nizozemsku, byla klasifikována jako významná, protože její aktiva přesahují 30 mld. EUR, a společnost Agri Europe Cyprus Limited byla klasifikována jako významná poté, co se jedna z bank v rámci skupiny, Gorenjska Banka d.d., Kranj, stala třetí největší úvěrovou institucí ve Slovinsku. Obě bankovní skupiny podléhají od 1. ledna 2021 přímému dohledu ECB.
  • Jedna z bank, AS Citadele banka, byla klasifikována jako významná poté, co se stala třetí největší úvěrovou institucí v Lotyšsku. Pod přímým dohledem ECB je od 1. ledna 2021.
  • Po navázání úzké spolupráce mezi ECB, Bulharskou národní bankou a Hrvatska narodna banka zahájila ECB v říjnu 2020 výkon přímého dohledu nad pěti bankami v Bulharsku a osmi bankami v Chorvatsku.
  • Pokud jde o Bulharsko, ECB se dne 1. října 2020 stala odpovědnou za přímý dohled nad úvěrovou institucí DSK Bank AD a čtyřmi dceřinými společnostmi stávajících významných bankovních skupin (UniCredit Bulbank AD, United Bulgarian Bank AD, Eurobank Bulgaria AD a Raiffeisenbank (Bulharsko) EAD).
  • V případě Chorvatska začala ECB dne 1. října 2020 vykonávat přímý dohled nad sedmi dceřinými společnostmi stávajících významných bankovních skupin (Zagrebačka banka d.d., Privredna banka Zagreb d.d., Erste & Steiermärkische Bank d.d., PBZ stambena štedionica d.d., Raiffeisenbank Austria d.d., Raiffeisen stambena štedionica d.d. a Sberbank d.d) a nad dceřinou společností nové významné bankovní skupiny (Addiko Bank d.d.).
  • Po navázání úzké spolupráce mezi ECB a Hrvatska narodna banka byla skupina Addiko Bank AG v Rakousku od 7. října 2020 rovněž klasifikována jako významná, a to z důvodu významných přeshraničních činností. Dohled nad skupinou Addiko Bank AG zahrnuje dohled nad jejími dceřinými společnostmi Addiko Bank d.d. ve Slovinsku a Addiko Bank d.d. v Chorvatsku.

Mezitím byly ze seznamu významných subjektů vyškrtnuty čtyři banky.

  • I přes splnění kritéria významnosti byly Dexia SA a její dceřiné společnosti Dexia Crédit Local a Dexia Crediop S.p.A. (dceřiná společnost subjektu Dexia Crédit Local) klasifikovány ECB ve shodě s francouzským Orgánem pro obezřetnostní dohled a řešení krizí (Autorité de contrôle prudentiel et de resolution, dále též „ACPR“), Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique a Banca d’Italia jako méně významné, a to v důsledku zvláštních okolností v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení o SSM a článkem 70 nařízení o rámci SSM, jež stanovují zvláštní okolnosti, které vedou ke klasifikaci významného dohlíženého subjektu jako méně významného.
  • Abanka d.d. byla získána stávající významnou bankovní skupinou v čele s Biser Topco S.à.r.l. a později do ní začleněna.
  • Jedné bance, AS PNB Banka, byla odebrána licence na základě hodnocení ECB, že je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné podle čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (Single Resolution Mechanism Regulation, dále též „nařízení o SRM“)[45] a podle rozhodnutí okresního soudu Vidzeme města Riga o insolvenci banky.
  • Banku Unione di Banche Italiane Società per Azioni získala další významná bankovní skupina vedená společností Intesa Sanpaolo S.p.A.

Seznam dohlížených subjektů je aktualizován každý měsíc. Aktuální verze seznamu je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.

Tabulka 2

Významné a méně významné bankovní skupiny nebo samostatné banky pod evropským bankovním dohledem po ročním hodnocení 2020

Zdroj: ECB.
Poznámky: Položkou „aktiva celkem“ se rozumí celková aktiva subjektů zařazených na seznam dohlížených subjektů zveřejněný v prosinci 2020 (s rozhodným dnem 30. listopadu 2020 pro rozhodnutí o významnosti oznámená dohlíženým institucím na základě ročního posouzení významnosti a 1. listopadu 2020 pro ostatní změny a vývoj skupinových struktur). Rozhodným dnem pro celková aktiva je 31. prosinec 2019 (nebo nejnovější dostupný den použitý při posledním posouzení významnosti).

V souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU uzavřela ECB v červnu 2020 komplexní hodnocení UBS Europe SE a Bank of America Merrill Lynch International Designated Activity Company. Obě banky splnily kritérium velikosti pro přímý dohled ECB po přemístění svých činností do eurozóny.

Ve stejném měsíci ECB dokončila komplexní hodnocení pěti chorvatských bank na základě žádosti Chorvatska o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Hrvatska narodna banka. Komplexní hodnocení se vyžaduje v rámci procesu navázání úzké spolupráce mezi ECB a vnitrostátním příslušným orgánem (national competent authority, dále též „NCA“) členského státu EU, jehož měnou není euro.

Dále v srpnu 2020 zahájila ECB komplexní hodnocení dvou italských družstevních bankovních skupin (Iccrea Banca S.p.A. – Istituto Centrale del Credito Cooperativo a Cassa Centrale Banca – Credito Cooperativo Italiano S.p.A.) a dvou pobaltských bank (Luminor Bank AS v Estonsku a Akcinė bendrovė Šiaulių bankas v Litvě). Hodnocení má být dokončeno koncem první poloviny roku 2021.

2.1.2 Povolovací řízení

V roce 2020 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 3 385 povolovacích řízení

Počet řízení

V roce 2020 bylo bankovnímu dohledu ECB oznámeno celkem 3 385 povolovacích řízení (tabulka 3). Tato oznámení zahrnovala 28 žádostí o licenci, 18 odnětí povolení k činnosti, 49 zániků povolení k činnosti, 101 nabytí kvalifikovaných účastí, 361 pasportizací a 2 828 postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti[46] (individuální posouzení členů vedení a dozorčích rad, držitelů klíčových funkcí a manažerů poboček z třetích zemí).

Tabulka 3

Povolovací řízení oznámená ECB

Zdroj: ECB.

V roce 2020 bylo dokončeno přibližně 1 361 rozhodnutí o povolení k činnosti[47]. Z toho předložila Rada dohledu 522 návrhů rozhodnutí, které poté schválila Rada guvernérů. Zbývajících 839 schválilo vrcholové vedení v rámci přenesení pravomocí[48]. Těchto 1 361 rozhodnutí o povolení k činnosti představuje 56,6 % všech individuálních rozhodnutí v oblasti dohledu přijatých ECB.

Počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti v porovnání s rokem 2019 mírně poklesl

Počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti, jakož i počet společných postupů v případě kvalifikovaných účastí a pasportizací v porovnání s rokem 2019 mírně poklesl.

Vývoj společných postupů

V roce 2020 bylo ECB oznámeno méně společných postupů než v roce 2019, neboť některé akvizice a plány na založení bank byly z důvodu makroekonomické nejistoty spojené s krizí COVID-19 odloženy. V menším počtu řízení souvisejících s kvalifikovanými účastmi se žadatelé rozhodli svá oznámení stáhnout poté, co předložili své první návrhy, a to buď z důvodu nejistého makroekonomického prostředí v roce 2020, nebo z konkrétních důvodů, včetně pochybností či obav vznesených orgány dohledu během počátečního hodnocení.

Drtivá většina licenčních řízení v roce 2020 souvisela se založením nových méně významných institucí. Stejně jako v předchozích letech byly dva hlavní důvody nových žádostí bank – vystoupení Spojeného království z EU a rostoucí využívání digitálních inovací k poskytování služeb klientům v EU (finančnětechnologické obchodní modely).

Licenční řízení týkající se významných institucí byla v prvé řadě důsledkem organizační restrukturalizace nebo potřeby rozšířit bankovní licenci na další regulované činnosti plánované bankou. Dvě licenční řízení týkající se významných institucí souvisela s většími transformacemi podniků; v obou případech byly všechny bankovní služby vyčleněny pro nově založené subjekty.

Důvodem řízení o odnětí bylo hlavně dobrovolné ukončení podnikatelské činnosti bankou nebo fúze či jiné typy restrukturalizace. V této souvislosti představovalo vzdání se licence přibližně polovinu všech řízení o odnětí.

Většina řízení týkajících se kvalifikovaných účastí oznámených ECB v roce 2020 souvisela s vnitřními reorganizacemi vlastnické struktury dohlížených subjektů. V prvé řadě bylo cílem těchto reorganizací zjednodušit strukturu skupiny anebo snížit náklady. S nabytím podílů ve významných institucích soukromými kapitálovými investory nebo jinými dohlíženými subjekty souvisel malý počet řízení, ačkoli vůči roku 2019 nebyl pozorován žádný patrný trend. Řízení zahájená koncem roku 2020 naznačují, že dohlížené subjekty stále více usilují o dosažení silné pozice na trhu nebo o posílení jejich již vedoucí pozice na trhu v konkrétních zemích spojením s jinými dohlíženými subjekty. Avšak i přes toto nové směřování k transformaci a aktivní konsolidační dynamice byla zaznamenána pouze omezená přeshraniční konsolidace.

ECB a vnitrostátní příslušné orgány zpracovaly 322 pasportizací. V návaznosti na mnohostrannou dohodu o výměně informací mezi ECB a orgány příslušnými v záležitostech týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu (anti-money laundering and combating the financing of terrorism, dále též „AML/CFT“) nyní existuje zvláštní režim jejich informování o pasportizacích.

Po reorganizaci bankovního dohledu ECB v říjnu 2020 jsou všechny společné postupy posuzovány v rámci reorganizovaného odboru pro povolení k činnosti. Tím je zajištěna ještě větší konzistentnost mezi postupy týkajícími se významných nebo méně významných institucí. Odbor pro povolení k činnosti rovněž odpovídá za pasportizace, posuzování významnosti a vedení seznamu dohlížených subjektů.

Investiční podniky a (smíšené) finanční holdingové společnosti

Ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány se ECB začala připravovat na nadcházející povolování investičních podniků

Ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány se ECB začala připravovat na nadcházející povolování investičních podniků. Nový regulační rámec pro dohled nad investičními podniky vstoupí v platnost v červnu 2021 (čl. 4 odst. 1 bod 1 písm. b) nařízení o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Regulation, dále též „CRR“) ve spojení s článkem 8a směrnice o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Directive, dále též „CRD“)). Tento nový rámec zavádí podmínky, za nichž investiční podnik je povinen držet povolení jako úvěrová instituce. Potřeba povolení je založena na kvalitativních kritériích (vykonávané činnosti) i na kvantitativních kritériích (hodnota aktiv), a to buď samostatně, nebo na základě skupiny. Případně s využitím možnosti vlastního uvážení stanovené v rámci může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodnout, že se v souladu s určitými kritérii stane investiční podnik úvěrovou institucí.

Článek 21a CRD zavedl nový režim dohledu nad některými (smíšenými) finančními holdingovými společnostmi[49] v dohlížených skupinách. Tyto specializované (smíšené) finanční holdingové společnosti budou odpovědné za zajištění souladu dohlížené skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě. U významných dohlížených skupin je ECB odpovědná za udělení schválení těmto specializovaným (smíšeným) finančním holdingovým společnostem nebo za jejich osvobození od schválení ode dne provedení článku 21a CRD do vnitrostátního práva členských států. K tomu mělo dojít do 28. prosince 2020.

Vývoj hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti

V roce 2020 byl ECB oznámen o něco menší počet postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti než v roce 2019. Výroční valné hromady některých bankovních skupin byly kvůli krizi COVID-19 odloženy, takže ECB obdržela vysoký počet žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti později než obvykle.

Předmětem přibližně 74 % všech postupů týkajících se způsobilosti a bezúhonnosti oznámených v roce 2020 byli členové řídicího orgánu vykonávajícího funkci dohledu. Zbývajících 26 % se týkalo členů řídicího orgánu vykonávajícího řídicí funkci (přibližně 23 %), držitelů klíčových funkcí (2,6 %) a manažerů poboček ze třetích zemí (0,4 %).

S cílem posílit správu a řízení dohlížených bank uplatňuje ECB k hodnocením způsobilosti a bezúhonnosti přísnější přístup

Přibližně u 50 % členů řídicích orgánů, kteří byli hodnoceni, měla ECB obavy ohledně jednoho nebo více kritérií způsobilosti a bezúhonnosti. Jedná se o nárůst o 19 % ve srovnání s rokem 2019, což odráží přísnější a intruzivnější přístup ECB k hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a snahu o posílení správy a řízení dohlížených bank. ECB uložila významným institucím podmínky, povinnosti nebo doporučení s cílem zjištěné obavy rozptýlit. Nejběžnější problémy se týkaly zkušeností, střetu zájmů a časových závazků členů představenstev anebo dozorčích rad.

V rámci hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti ECB spolupracuje s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány a samotnými bankami. Vyvstanou-li pochybnosti nebo obavy ohledně vhodnosti kandidáta, o stažení žádosti často rozhodnou buď sami kandidáti, či daná úvěrová instituce. Takové případy tedy nevedou k zápornému rozhodnutí. V roce 2020 bylo tímto způsobem vzato zpět 22 žádostí, což ve srovnání s rokem 2019 představuje nárůst o 45 %. To lze opět přičíst přísnějšímu přístupu k hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti s cílem zlepšit správu a řízení v bankách pod evropským bankovním dohledem. ECB provedla v roce 2020 také několik přehodnocení, což vedlo k odstoupení řady členů představenstev anebo dozorčích rad.

Nový útvar ECB pro dohled nad způsobilostí a bezúhonností funguje od října 2020 a Rada dohledu nedávno schválila komplexní soubor opatření k jeho dalšímu posílení v rámci SSM.

Zaprvé, ECB bude transparentnější, pokud jde o její očekávání v oblasti dohledu z hlediska kvality jmenovaných osob. Za tímto účelem hodlá ECB zveřejnit revidovanou příručku, která nahradí stávající všeobecné zásady hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, a nový dotazník ECB ke způsobilosti a bezúhonnosti.

Zadruhé, ECB zvýší svůj vliv na hodnocení vhodnosti v jeho rané etapě, neboť hodnocení jsou podle některých vnitrostátních právních předpisů prováděna až poté, co příslušná jmenovaná osoba obsadila uvolněnou funkci (tzv. hodnocení ex post). V rámci toho hodlá ECB zavést nový přístup, který bude banky motivovat, aby žádosti o posouzení vhodnosti poskytly ECB před jmenováním člena.

Zatřetí, větší pozornost bude při posuzování vhodnosti věnována individuální odpovědnosti člena představenstva anebo dozorčí rady, například v případech, kdy jmenovaná osoba zastávala funkce v představenstvu či dozorčí radě bank, které obdržely závažná zjištění v oblasti dohledu. Jmenovaná osoba by měla být schopna rozporovat rozhodnutí a vyhýbat se kolektivnímu uvažování, protože členové představenstva anebo dozorčí rady by neměli mít možnost se skrývat za kolektivní odpovědnost těchto orgánů. Tyto faktory budou začleněny do nového přístupu k hodnocení.

Začtvrté, soubor vyjasní proces přehodnocení vhodnosti. Za tímto účelem poskytne ECB podrobnější pokyny k tomu, jak by mohly nové podstatné skutečnosti, a zejména zjištění týkající se praní peněz, ovlivnit vhodnost členů představenstva anebo dozorčí rady.

Portál IMAS

Banky nyní mohou k podávání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti využívat portál IMAS

Schvalovací postupy vyžadují velký objem komunikace mezi bankami a orgány dohledu. Pro usnadnění této komunikace a její větší rychlost a bezpečnost vyvinuly ECB a vnitrostátní příslušné orgány digitální bránu nazvanou portál IMAS (Information Management System). Banky nyní mohou používat online portál k předkládání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, sledování stavu svých žádostí a získávání aktuálních informací. Žadatelé mohou také snadno nahrát doprovodné podklady.

Na návrhu portálu se podílela řada významných bank, jež se také účastnily tříměsíční zaváděcí fáze, která začala 20. října 2020. Tato podpora měla zásadní význam pro další zdokonalení portálu a přípravu zahájení jeho veřejného provozu dne 27. ledna 2021. V průběhu roku 2021 bude portál rozšířen o další postupy, jako je pasportizace, kvalifikované účasti a licenční řízení.

Box 4
Dohledový přístup ECB ke konsolidaci

Konsolidace může pomoci bankám v eurozóně dosáhnout úspor z rozsahu, zvýšit efektivitu a zlepšit schopnost čelit novým výzvám, jako je digitalizace. K prioritám ECB v oblasti dohledu pro rok 2020 patřily ziskovost a udržitelnost obchodních modelů bank. Jsou důležité pro zvýšení odolnosti bank a jejich schopnosti podporovat ekonomiku, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19. I když konsolidace může být výhodná, jsou s ní spojena také rizika samotné realizace a v některých případech by mohla představovat výzvy související se způsobilostí k řešení krize, které je rovněž třeba zohlednit.

Příprava všeobecných zásad ECB o dohledovém přístupu ke konsolidaci

V roce 2020 vypracovala ECB všeobecné zásady o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru (všeobecné zásady) s cílem vysvětlit svůj dohledový přístup ke konsolidačním projektům zahrnujícím banky v zúčastněných členských státech. Jedná se o součást širšího úsilí bankovního dohledu ECB zvýšit transparentnost a předvídatelnost jejího procesu dohledu.[50] Všeobecné zásady stanovují očekávání v oblasti dohledu týkající se obchodního plánu, kapitálových požadavků, systému správy a řízení, interních modelů a informačních systémů nově vytvořených subjektů a popisují, jak bude rámec dohledu použit pro posuzování konsolidačních projektů.

Všeobecné zásady vyzývají strany, které mají v úmyslu realizovat konsolidační proces, aby spolupracovaly s bankovním dohledem ECB již v raném stádiu, a to pokud možno dříve, než veřejně informují účastníky trhu. ECB využije svých nástrojů dohledu, aby usnadnila konsolidační projekty, které jsou považovány za udržitelné. Tyto projekty musí být založeny na věrohodném podnikatelském a integračním plánu, musí zachovat nebo zlepšit udržitelnost obchodního modelu a respektovat vysoké standardy správy a řízení i řízení rizik. Všechny konsolidační projekty budou nadále posuzovány individuálně a ve všech případech bude provádění plánu integrace pozorně sledováno s cílem zajistit, že nově vytvořený subjekt bude rychle směřovat ke standardním činnostem dohledu. Pokud dojde k jednoznačné odchylce od konsolidačního plánu, budou v oblasti dohledu přijata rychlá opatření. ECB bude spolupracovat s Jednotným výborem pro řešení krizí a příslušnými makroobezřetnostními orgány, aby vyhodnotila potenciální problémy spojené se způsobilostí bank k řešení krizí a s finanční stabilitou.

V rámci specializovaného dohledového přístupu k projektům udržitelné konsolidace bude výchozím bodem pro kapitálové požadavky nově vytvořeného subjektu vážený průměr kapitálových požadavků fúzujících bank podle 2. pilíře a očekávání v rámci 2. pilíře před konsolidací. Úpravy směrem nahoru nebo dolů pak mohou být provedeny individuálně, aby odrážely konsolidační rizika či přínosy. Řádně ověřený účetní badwill bude posouzen z obezřetnostního hlediska. ECB očekává, že badwill odrážející existenci slabin v nově spojeném subjektu bude použit k posílení udržitelnosti obchodního modelu. V této souvislosti bankovní dohled ECB očekává, že zisk z badwillu nebude rozdělován akcionářům subjektu vzniklého spojením, dokud nebude důkladně ověřena udržitelnost obchodního modelu.

Všeobecné zásady rovněž stanovují podmínky, za nichž bude bankovní dohled ECB akceptovat dočasné používání stávajících interních modelů konsolidujících se subjektů subjektem vzniklým spojením při dodržení důvěryhodného a konkrétního plánu zavádění.

Veřejná konzultace o všeobecných zásadách ECB o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru

Dne 1. července 2020 zveřejnila ECB ke konzultaci[51] návrh všeobecných zásad ECB o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru s cílem získat odpovědi od účastníků trhu a dalších zainteresovaných stran. Veřejná konzultace skončila dne 1. října 2020. Mezi respondenty veřejné konzultace patřily banky, další finanční instituce, advokátní kanceláře, průmyslová sdružení, investoři a analytici, akademici a think-tanky, ratingové agentury, poradenské firmy a některé veřejné organizace. Konečné znění všeobecných zásad, které náležitě zohledňuje obdržené odpovědi, bylo zveřejněno 12. ledna 2021.

2.2 Whistleblowing, vynucování a sankce

2.2.1 Vynucování a sankce

ECB projednávala v roce 2020 osm řízení, z nichž čtyři byla zakončena jedním rozhodnutím ECB

Podle nařízení o SSM a nařízení o rámci SSM závisí rozdělení pravomocí v oblasti vynucování a sankcí mezi ECB a vnitrostátní příslušné orgány na charakteru údajného porušení pravidel, na odpovědné osobě a na opatření, které má být přijato (viz výroční zpráva ECB o činnosti dohledu 2014). Sankce uložené Evropskou centrální bankou v rámci jejích úkolů dohledu jsou v souladu s platným právním rámcem zveřejňovány na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Na týchž internetových stránkách jsou zveřejňovány sankce uložené vnitrostátními příslušnými orgány v návaznosti na řízení zahájená na základě žádosti ECB.

V roce 2020 projednávala ECB osm sankčních řízení, která probíhala již v roce 2019 (tabulka 4). Všechna tato řízení souvisela s podezřeními na porušení přímo použitelného práva EU (včetně rozhodnutí a nařízení ECB), jichž se mělo dopustit pět významných institucí. Čtyři z těchto osmi řízení byla ukončena v roce 2020 jedním konkrétním rozhodnutím ECB, a to z důvodů proporcionality použitelných na konkrétní řízení. Čtyři zbývající řízení na konci roku 2020 stále probíhala.

Tabulka 4

Činnost ECB v oblasti vynucování a sankcí v roce 2020

Zdroj: ECB.
Poznámka: Čtyři řízení byla řešena v jednom rozhodnutí ECB.

V návaznosti na předchozí žádosti o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem uložily relevantní vnitrostátní příslušné orgány v roce 2020 tři peněžité sankce ve výši 6,8 mil. EUR

V návaznosti na předchozí žádosti ECB o zahájení řízení a po posouzení případů v souladu s vnitrostátním právem uložily relevantní vnitrostátní příslušné orgány v roce 2020 tři peněžité sankce ve výši 6,8 mil. EUR.

Úplné rozčlenění podezření na porušení pravidel, která byla předmětem vynucovacích a sankčních řízení projednávaných ECB v roce 2020, podle oblastí porušení zobrazuje graf 26. Je zřejmé, že se řízení týkají především kapitálových požadavků a velkých expozic.

Graf 26

Podezření na porušení pravidel podléhající vynucovacím a sankčním řízením

Zdroj: ECB.

Má-li ECB důvod se domnívat, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, požádá relevantní vnitrostátní příslušný orgán, aby věc postoupil příslušným orgánům za účelem vyšetřování a případného trestního stíhání v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V této souvislosti byly v roce 2020 předány relevantním vnitrostátním příslušným orgánům tři takové žádosti.

2.2.2 Whistleblowing

V roce 2020 obdržela ECB 208 oznámení o porušení pravidel, což je v porovnání s předcházejícím rokem 56% nárůst

Podle článku 23 nařízení o SSM má ECB povinnost zajistit zavedení účinných mechanismů, které komukoli umožní oznámit porušení příslušných právních předpisů EU (tento proces se často nazývá „whistleblowing“). ECB tedy vytvořila mechanismus oznamování porušení pravidel, který zahrnuje předem strukturovanou internetovou platformu, jež je přístupná prostřednictvím internetových stránek bankovního dohledu ECB.

ECB zajišťuje plné utajení oznámení o porušení pravidel obdržených prostřednictvím internetové platformy nebo jiných kanálů (např. e-mailem či poštou) a při plnění svých úkolů dohledu zohledňuje veškeré dostupné informace.

V roce 2020 obdržela ECB 208 oznámení o porušení pravidel, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 56 %. 126 z nich se týkalo údajného porušení příslušných právních předpisů EU; u 113 z nich se mělo za to, že jsou v působnosti dohledu ECB, a u 13, že jsou v působnosti dohledu vnitrostátních příslušných orgánů. Zbývající oznámení se týkala hlavně údajných porušení jiných než obezřetnostních požadavků (např. ochrany spotřebitele), a spadala tak mimo působnost mechanismu oznamování porušení pravidel.

Nejběžněji hlášenými údajnými porušeními pravidel byly problémy se správou a řízením (76,9 %) a neadekvátní výpočet vlastního kapitálu a kapitálových požadavků (5 %). Úplné rozčlenění je uvedeno v grafu 27. Problémy v oblasti správy a řízení se týkaly hlavně řízení rizik, vnitřních kontrol, funkce řídicích orgánů, požadavků na způsobilost a bezúhonnost a organizační struktury.[52]

Graf 27

Údajná porušení oznámená prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel

(v %)

Zdroj: ECB.

O informacích oznámených prostřednictvím mechanismu oznamování porušení pravidel byly uvědomeny relevantní společné týmy dohledu. Tyto informace byly odpovídajícím způsobem zohledněny (např. posouzením jejich dopadu na rizikový profil dohlížených subjektů) a ECB na ně navázala v rámci svých úkolů dohledu. Hlavní vyšetřovací opatření přijatá v roce 2020 v souvislosti s oznámeními porušení relevantních právních předpisů EU zahrnovala:

  • vnitřní posouzení založená na stávající dokumentaci (75 % případů),
  • žádost o vnitřní audit nebo kontrolu na místě (23 % případů),
  • žádost o dokumenty nebo vysvětlení určenou dohlíženému subjektu (2 % případů).

3 Podíl na krizovém řízení

3.1 Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí

V roce 2020 bankovní dohled ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí (Single Resolution Board, dále též „SRB“) pokračovaly v úzké spolupráci na všech úrovních. Rada dohledu ECB přizvala předsedu výboru SRB jako pozorovatele ke svým zasedáním pro témata týkající se úkolů a povinností výboru SRB a naproti tomu se jako pozorovatel účastnil zástupce ECB výkonných i plenárních zasedání výboru SRB. Kromě toho probíhaly pravidelné výměny informací mezi předsedy a vrcholným vedením ECB a SRB ohledně témat krizového řízení a opatření pro spolupráci a výměnu informací mezi ECB a SRB. V souladu s memorandem o porozumění mezi ECB a SRB pak sdílel bankovní dohled ECB s SRB také rozsáhlý soubor relevantních údajů a informací, čímž přispěl ke zmírnění zpravodajské zátěže bank.

V souladu s regulatorním rámcem bankovní dohled ECB v roce 2020 konzultoval s výborem SRB ozdravné plány předložené 96 významnými institucemi, kde ECB působí jako orgán dohledu na konsolidovaném základě. Bankovní dohled ECB zohlednil zpětnou vazbu SRB při hodnocení těchto plánů a přípravě vlastních odpovědí bankám.

Při konzultaci o plánech SRB na řešení krize nabízí bankovní dohled ECB zpětnou vazbu z hlediska dohledu a nepřetržitého trvání jednotky

Dále výbor SRB konzultoval s bankovním dohledem ECB 100 návrhů plánů řešení krize. Tato konzultace se rovněž týkala stanovení minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky (minimum requirement for own funds and eligible liabilities, dále též „MREL“), hodnocení způsobilosti k řešení krize a v příslušných případech rozhodnutí o udělení interní výjimky z MREL. Zpětná vazba bankovního dohledu ECB poskytnutá výboru SRB se zaměřila na to, jak by plány řešení krize mohly ovlivnit schopnost bank pokračovat v činnosti.

V roce 2020 se ECB a SRB podílely na dvou krizových simulačních cvičeních zaměřených na i) testování koordinace a včasnosti sdílení informací mezi příslušnými orgány před řešením a během řešení krize a ii) zlepšení chápání rozhodovacích a provozních procesů jednotlivých orgánů v případech řešení krizí.

Spolupráce se SRB zahrnovala také výměny názorů na potenciální zlepšení rámce politiky krizového řízení. Stejně jako v předchozích letech konzultoval SRB s bankovním dohledem ECB rovněž výpočet příspěvků ex ante do Jednotného fondu pro řešení krizí, přičemž hodnocení ECB se zaměřilo na možný dopad na významné instituce z hlediska nepřetržitého trvání jednotky.

3.2 Práce na plánování ozdravných postupů

Ozdravné plány mají zajistit odolnost bank vůči vážnému finančnímu napětí

Při hodnocení ozdravných plánů je hlavním cílem ECB zajistit, aby byly banky připraveny a schopny obnovit svou životaschopnost v obdobích vážného finančního napětí. Tyto plány tedy musí zahrnovat důvěryhodné ozdravné postupy, které mohou banky včas provést. Finanční napětí způsobené pandemií COVID-19 ukazuje, jak je důležité, aby měly banky kvalitní ozdravné plány coby jeden z nástrojů krizového řízení v takovýchto zátěžových situacích.

Pandemie měla významný dopad na činnost ECB v oblasti plánování ozdravných postupů v roce 2020. V dubnu poskytla ECB bankám značnou provozní úlevu na vedlejší části jejich ozdravných plánů.[53] Vzhledem k tomu, že připravenost na krize je zásadní pro zmírňování finančního napětí, ECB současně motivovala banky, aby přezkoumaly a posílily základní prvky svých ozdravných plánů, jako jsou ukazatele ozdravení, ozdravné postupy a celková schopnost ozdravení (overall recovery capacity, dále též „ORC“)[54], a aby to zdokumentovaly v ozdravných plánech předložených v posledním čtvrtletí roku 2020.

Klíčovým zjištěním z analýzy ECB o dopadu COVID-19 na ozdravné postupy a ORC bank a jejich schopnost reagovat na takovou mimořádnou událost na základě jejich ozdravných plánů z roku 2019 bylo, že vývoj související s pandemií COVID-19 by mohl celkovou schopnost ozdravení bank významně snížit. Není-li kvůli nepříznivým podmínkám na trhu možné navýšení základního kapitálu a prodej dceřiných společností, mohla by ORC bank poklesnout zhruba o 60 % (graf 28). Zjištění jsou obdobná i v případě likvidity; pokud se velkoobchodní financování stane v krizové situaci nedostupným, schopnost ozdravení v oblasti likvidity by poklesla o 27 %.[55] Některé banky také spoléhají na velmi malý počet ozdravných postupů; u 16 % významných institucí tvoří hlavní ozdravný postup 80 % jejich ORC.

ECB rovněž zjistila, že nastavení některých ukazatelů nebylo pro řešení zátěže související s pandemií COVID-19 účinné. Navzdory skutečnosti, že od vzniku pandemie COVID-19 došlo k četným porušením ukazatelů ozdravení, makroekonomické a tržní ukazatele byly příliš orientované na minulý vývoj, a nevedly tak k včasnému poukázání na porušení ukazatelů.

Při hodnocení ozdravných plánů v roce 2021 se ECB tedy zaměří na kritické posouzení ozdravných postupů a ORC bank, určí oblasti ke zdokonalení (jako je zlepšení proveditelnosti možností a času nezbytného k jejich provedení) a podpoří banky, aby ve svých ozdravných rámcích použily spolehlivější ukazatele orientované více do budoucna. Cílem je získat realističtější pohled na ORC bank v zátěžových scénářích a pomoci zlepšit použitelnost ozdravných plánů bank v krizových situacích.

Graf 28

Schopnost kapitálového ozdravení za pandemických zátěžových podmínek a podle původních předpokladů bank

(osa x: doba v měsících; osa y: CET1 v procentních bodech)

Zdroj: Ozdravné plány předložené významnými institucemi v roce 2019.
Poznámka: Schopnost kapitálového ozdravení se měří jako poměr CET1. Pandemický zátěžový scénář předpokládá, že navýšení základního kapitálu a prodej dceřiných společností nejsou z důvodu zátěže spojené s COVID-19 možné.

3.3 Krizové řízení a evropská integrace

Zdokonalení rámce krizového řízení může vést k větší integraci evropského bankovního trhu

V roce 2020 přispěl bankovní dohled ECB k politické diskusi o možných zlepšeních rámce krizového řízení, se zaměřením na témata relevantní pro bankovní dohled a témata, jež mohou vést k větší integraci evropského bankovního trhu.

V této souvislosti ECB nadále zdůrazňovala význam odstranění překryvu mezi opatřeními v oblasti dohledu a opatřeními včasného zásahu a zavedení pravomocí ECB k včasnému zásahu do nařízení EU. Tím by se staly přímo použitelnými. ECB dále zdůraznila potřebu zajistit, aby neživotaschopné banky, které byly prohlášeny za banky v selhání nebo za banky, jejichž selhání je pravděpodobné, a které nejsou předmětem řešení krize, opustily v poměrně krátké době bankovní sektor a aby orgánu dohledu byla svěřena pravomoc odebrat ve všech případech bankovní licence.

Na téma přeshraniční integrace bankovních skupin předložili ve společném příspěvku na blogu[56] předseda Rady dohledu ECB a Edouard Fernandez-Bollo, člen Rady dohledu, některé konkrétní návrhy k usnadnění účinného přidělování likvidních prostředků v rámci bankovních skupin při současném poskytnutí záruk hostitelským orgánům. Poskytnutí přeshraničních výjimek týkajících se likvidity by mohlo být spojeno s existencí odpovídajících dohod o finanční podpoře jako součásti ozdravných plánů bankovních skupin. V těchto dohodách by se mateřský podnik a dceřiné společnosti zavázaly, že si navzájem poskytnou likvidní podporu, budou-li porušeny určité ukazatele ozdravení. Tato silnější vazba na ozdravný plán skupiny by poskytla další ujištění, pokud jde o podporu skupiny jak na úrovni mateřského podniku, tak na úrovni dceřiné společnosti, neboť ozdravné plány posuzuje bankovní dohled ECB a mohl by být zmocněn, aby dohody obsažené v těchto plánech vynucoval.

V neposlední řadě přispěl bankovní dohled ECB k politické diskusi o tom, jak by bylo lepší s neživotaschopnými bankami, které v současnosti nejsou součástí řešení krize, nakládat uplatněním nástrojů na evropské úrovni nebo alespoň přijetím harmonizovaného přístupu v celé bankovní unii. Jedním z možných řešení by bylo vytvoření správního režimu EU pro likvidaci bank doplněného jednotným systémem pojištění vkladů pro bankovní unii, a to podobně, jako je model Federálního orgánu pro pojištění vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation) ve Spojených státech. V této souvislosti je potřeba dosáhnout dalšího pokroku k zavedení evropského systému pojištění vkladů (European deposit insurance scheme, dále též „EDIS“), který je nezbytným 3. pilířem bankovní unie. EDIS by dále posílil ochranu vkladatelů, podpořil finanční stabilitu a přispěl tak k hlubší integraci jednotného trhu.

Výše uvedeným politickým diskusím a návrhům prospěly také technické výměny a jednání zaměstnanců mezi ECB a SRB.[57]

3.4 Krizové řízení u méně významných institucí

Řízení krize méně významné instituce (less significant institution, dále též „LSI“) vyžaduje úzkou spolupráci mezi relevantním vnitrostátním příslušným orgánem (national competent authority, dále též „NCA“) a ECB, kdy NCA je orgánem přímo odpovědným za úkoly v oblasti dohledu týkajícího se dané méně významné instituce a ECB má funkci dozoru a hraje bezprostřední úlohu v případě rozhodnutí o společných postupech. Nutnost intenzivnější spolupráce nastává ve chvíli, kdy je zjištěno zhoršení finanční situace méně významné instituce, která se začne přibližovat bodu ztráty životaschopnosti. V této fázi musí ECB a vnitrostátní příslušný orgán navázat kontakt ve věci možného odnětí povolení k činnosti, posouzení nabývání či zvýšení kvalifikovaných účastí a udělení nových povolení k činnosti (např. pro překlenovací instituci).

Cílem této úzké spolupráce v oblasti krizového řízení méně významných institucí je podpořit vnitrostátní příslušné orgány a ECB při plnění jejich příslušných úkolů a zajistit dostupnost požadovaných informací, až bude zapotřebí přijmout naléhavá rozhodnutí. Vyměňované informace, přijímaná opatření a spolupráce mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány jsou úměrné rizikům, jež méně významná instituce představuje, a potenciálnímu negativnímu dopadu, a to i s přihlédnutím k řešením v soukromém sektoru, která již určil vnitrostátní příslušný orgán.

V roce 2020 byly vytvořeny koordinační skupiny pro krizové řízení mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány

Po celý rok 2020 se spolupráce mezi vnitrostátními příslušnými orgány a ECB vyznačovala pravidelnou a hladkou výměnou informací. Její součástí bylo mimo jiné ustavení zvláštních koordinačních skupin pro krizové řízení sestávajících z pracovníků ECB a vnitrostátních příslušných orgánů s cílem zajistit účinnou a koordinovanou spolupráci mezi institucemi. Toto prohloubení spolupráce umožňuje přijímat opatření a rozhodnutí dohledu včasně a koordinovaně vždy, když je potřeba.

V roce 2020 vnitrostátní příslušné orgány oznámily ECB 12 nových případů týkajících se zhoršení finanční situace méně významných institucí. V rámci evropského bankovního dohledu ECB a vnitrostátní příslušné orgány dále úzce spolupracovaly a vyměnily si informace přibližně o 40 aktivních případech zhoršení finanční situace méně významných institucí. Jako krizové bylo identifikováno šest případů závažnějšího zhoršení finanční situace, které pak podléhaly intenzivnější spolupráci mezi ECB a vnitrostátními příslušnými orgány. V roce 2020 vnitrostátní příslušné orgány rovněž oznámily ECB deset případů týkajících se odnětí povolení k činnosti. V sedmi z těchto případů přijala ECB rozhodnutí o odnětí licence, zbývající tři případy jsou stále posuzovány.

Hlavními příčinami zhoršení finanční situace méně významných institucí v roce 2020 byly neživotaschopné obchodní modely, dlouhodobě nízká ziskovost vedoucí k porušování regulatorních požadavků (např. minimálních požadavků na kapitál a likviditu a limitu pro velké expozice) a nedostatečné systémy správy a řízení (včetně nedostatků v rámcích proti praní peněz). Kromě toho se jako výrazný faktor zhoršení finanční situace ukázaly být účetní podvody. Vypuknutí pandemie COVID-19 a volatilita trhu na počátku roku 2020 měly na některé méně významné instituce značný negativní dopad, což vedlo ke zhoršení jejich finanční situace.

4 Přeshraniční spolupráce

4.1 Rozšíření SSM prostřednictvím úzké spolupráce

V roce 2020 byla navázána úzká spolupráce s Bulharskou národní bankou a Hrvatska narodna banka

Členské státy EU, jejichž měnou není euro, se mohou účastnit jednotného mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism, dále též „SSM“) na základě žádosti o navázání úzké spolupráce mezi ECB a jejich vnitrostátním příslušným orgánem (national competent authority, dále též „NCA“). Tato koncepce došla naplnění v roce 2020, kdy ECB navázala úzkou spolupráci s Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) a Hrvatska narodna banka, a to po splnění nezbytných předpokladů dohledu a právních náležitostí.[58] Tím velikost SSM vzrostla; celkový počet zúčastněných členských států EU činí 21, což podpoří integrovanější bankovní dohled a zároveň přispěje k zachování a prohloubení vnitřního trhu.

V tomto procesu bylo klíčovým milníkem dokončení komplexního hodnocení

Navázání úzké spolupráce znamenalo úspěšné dokončení procesu, který byl zahájen žádostí Bulharska v roce 2018 a Chorvatska v roce 2019. Dne 5. června 2020 ECB oznámila[59], že dokončila komplexní hodnocení pěti chorvatských bank.[60] Dne 11. září 2020 ECB oznámila[61], že pět bank v Bulharsku a osm bank v Chorvatsku bylo označeno za významné instituce, a proto budou podléhat přímému dohledu ECB.

Od října 2020 ECB odpovídá za dohled nad významnými institucemi v Bulharsku a Chorvatsku a za společné postupy

Zástupci obou vnitrostátních příslušných orgánů byli jmenováni do Rady dohledu a mají stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní členové. Přímý dohled nad významnými institucemi těchto dvou členských států byl zahájen 1. října 2020. ECB se navíc stala orgánem dohledu, který má na starosti společné postupy pro všechny dohlížené instituce, a v obou zemích převzala odpovědnost za dozor nad činností dohledu nad méně významnými institucemi. V rámci úzké spolupráce plní ECB své úkoly v oblasti dohledu tím, že směruje pokyny k oběma vnitrostátním příslušným orgánům, které se poté zabývají rozhodnutími v oblasti dohledu určenými bankám. Bankovní dohled ECB, Bulharská národní banka a Hrvatska narodna banka velmi úzce spolupracovaly, aby zajistily hladkou integraci obou vnitrostátních příslušných orgánů do SSM.

4.2 Evropská a mezinárodní spolupráce

4.2.1 Spolupráce s ostatními orgány dohledu v EU a orgány ze zemí mimo EU

Bankovní dohled ECB spolupracuje ve velkém rozsahu s dalšími orgány dohledu v rámci EU i mimo ni

ECB spolupracuje a pravidelně si vyměňuje informace s orgány členských států EU v souladu s ustanoveními směrnice o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Directive, dále též „CRD“) o spolupráci a výměně informací mezi příslušnými orgány v EU. V případě potřeby také sjednává a uzavírá memoranda o porozumění s vnitrostátními orgány členských států EU odpovědnými za dohled nad trhem.

ECB dále spolupracuje s obezřetnostními orgány zemí mimo EU prostřednictvím memorand o porozumění, účasti v kolegiích dohledu nebo individuálně uzavřených dohod. ECB dosud uzavřela memorandum o porozumění s 18 orgány dohledu zemí mimo EU. V roce 2020 uzavřela ECB memorandum o porozumění s pěti orgány dohledu v zemích mimo EU, včetně jednoho se třemi americkými obezřetnostními orgány, jmenovitě s Radou guvernérů Federálního rezervního systému (Board of Governors of the Federal Reserve System), Úřadem pro obezřetnostní dohled (Office of the Comptroller of the Currency) a Federálním orgánem pro pojištění vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation). Tato memoranda o porozumění se týkala sdílení informací v oblasti dohledu a dalších forem spolupráce důležitých pro plnění příslušných úkolů stran souvisejících s obezřetnostním dohledem nad bankami a bankovními organizacemi v jejich příslušných jurisdikcích.

S cílem dále posílit rámec transparentnosti a odpovědnosti ECB také schválila politiku zveřejňování, která se vztahuje na všechna stávající i budoucí memoranda o porozumění, jež ECB uzavřela nebo uzavře ve své funkci orgánu obezřetnostního dohledu. Na provádění této nové politiky ECB pracuje.

V návaznosti na vnitřní reorganizaci bankovního dohledu ECB byl pak od 1. října 2020 v sekretariátu SSM generálního ředitelství pro řízení a operace SSM zřízen specializovaný odbor pro odpovědnost a spolupráci. Mezi úkoly svěřené novému odboru patří sjednávání a uzavírání memorand o porozumění a vyřizování ad hoc žádostí o výměnu informací s evropskými orgány i orgány mimo EU.

4.2.2 Programy MMF na hodnocení finančního systému

Programy Mezinárodního měnového fondu (MMF) na hodnocení finančního systému (Financial Sector Assessment Programs, dále též „FSAP“) jsou komplexní hloubková hodnocení finančního sektoru v dané zemi.

Bankovní dohled ECB provedl řadu doporučení FSAP MMF pro eurozónu

FSAP MMF pro eurozónu hodnotil v roce 2018 architekturu pro bankovní dohled a řešení krizí v eurozóně. Bankovní dohled ECB již začlenil řadu doporučení MMF do svých postupů dohledu, přičemž legislativní orgány EU se v současné době zabývají doporučeními, která vyžadují změnu právních předpisů EU.

Vnitrostátní FSAP nezahrnují hodnocení evropského bankovního dohledu

V roce 2020 dokončil MMF vnitrostátní FSAP pro Rakousko a Itálii a pokračoval v práci na FSAP pro Lotyšsko. Tyto vnitrostátní FSAP posuzují všechna nebankovní témata (např. rámce pro tuzemské pojištění a makroobezřetnostní rámce) a zahrnují celostní posouzení bankovních otázek, zejména těch, které spadají do působnosti vnitrostátních orgánů, jež dohlížejí na méně významné instituce nebo na aspekty související s bojem proti praní peněz a proti financování terorismu (anti-money laundering and combating the financing of terrorism, dále též „AML/CFT“).

ECB se podílí na vnitrostátních konzultacích MMF podle článku IV

Zapojení ECB do vnitrostátních konzultací MMF podle článku IV v případě zemí účastnících se evropského bankovního dohledu souvisí s mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními otázkami v souladu s povinnostmi ECB v těchto oblastech.

Po vypuknutí pandemie COVID-19 MMF svou práci na FSAP a konzultacích podle článku IV pozastavil. MMF plánuje postupné obnovení svých činností v oblasti dohledu a bankovní dohled ECB se bude na těchto činnostech i nadále podílet v souladu se svými povinnostmi.

4.3 Podíl na vývoji evropského a mezinárodního regulatorního rámce

4.3.1 Podíl na činnosti Rady pro finanční stabilitu

V roce 2020 se bankovní dohled ECB aktivně podílel na činnosti Rady pro finanční stabilitu

V roce 2020 se Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board, dále též „FSB“) zaměřila na zajištění rychlé a koordinované mezinárodní odezvy na náročné úkoly v oblasti finanční stability vyplývající z pandemie COVID-19 s cílem podpořit nepřetržitý tok financování a dalších klíčových finančních služeb do reálné ekonomiky.

Bankovní dohled ECB jako člen FSB se aktivně podílel na návrhu a provádění odezvy na pandemii COVID-19 i na realizaci důležitých milníků předsednictví G20. Byla provedena práce na integraci opatření přijatých napříč zeměmi G20, určení nejúčinnějších reakcí politik a na analýze flexibility norem a souladu opatření politik s mezinárodními normami.

Vedle odezvy na pandemii COVID-19 přispíval bankovní dohled ECB také k širším otázkám činnosti FSB, jako jsou: i) každoroční určení globálních systémově významných bank po konzultaci s Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision, dále též „BCBS“), ii) dokončení souboru nástrojů pro účinné postupy, pokud jde o reakci a obnovení v případě kybernetických bezpečnostních incidentů, iii) hodnocení dopadů reforem týkajících se statusu zaručené záchrany (status „too big to fail“), iv) otázky dohledu související s přechodem na robustnější referenční sazby ve finančních smlouvách, v) v kontextu činností týkajících se řešení fragmentace trhů v souvislosti s mezinárodními bankovními skupinami předběžné umístění kapitálu a likvidních zdrojů v hostitelských jurisdikcích a vi) dopady změny klimatu na finanční stabilitu. V této souvislosti se bankovní dohled ECB zúčastnil plenárních zasedání FSB a zasedání Stálého výboru pro provádění standardů a Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace, jakož i Řídicí skupiny pro řešení krize finančních institucí a regionální konzultační skupiny FSB pro Evropu.

Bankovní dohled ECB bude i nadále přispívat k pracovnímu programu FSB v řadě oblastí, včetně odezvy na pandemii COVID-19, návazných prací na kybernetické odolnosti, dokončení hodnocení týkajícího se statusu zaručené záchrany, klimatické změny a pokroku v oblasti celkové kapacity absorpce ztráty a otázek rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

4.3.2 Podíl na basilejském procesu

Jako člen BCBS podporoval bankovní dohled ECB mezinárodní spolupráci a koordinaci opatření politik, a to i v krizových dobách

V roce 2020 se BCBS zaměřil na zajištění rychlé a mezinárodně koordinované odezvy na pandemii COVID-19. Členové BCBS přijali řadu regulatorních a dohledových opatření, aby zajistili, že banky budou moci reálné ekonomice nadále poskytovat úvěry a další klíčové finanční služby, a zároveň podporovali jejich schopnost řádně absorbovat ztráty.[62] V této souvislosti dohledový orgán Basilejského výboru, skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu (Group of Central Bank Governors and Heads of Supervision, dále též „GHOS“), oznámil odklad provádění konceptu Basel III s cílem zvýšit provozní kapacitu bank a orgánů dohledu v reakci na pandemii COVID-19.[63] Výbor přijal dodatečná opatření ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie koronaviru, zejména pokud jde o přechodná opatření pro regulatorní přístup k vykazování očekávaných úvěrových ztrát.[64] ECB k tomuto úsilí aktivně přispívala.

Basilejský výbor dále pokračoval ve svém strategickém přezkumu zaměřeném na posílení své schopnosti reagovat na budoucí náročné úkoly a příležitosti. Tento přezkum byl dokončen v říjnu 2020 a následně schválen GHOS.[65] ECB k tomuto přezkumu přispěla svými zkušenostmi z dalších evropských a mezinárodních fór a podpořila BCBS, aby se strategičtěji zaměřil na hlavní rizika a získané poučení.

Bankovní dohled ECB se také účastnil pravidelných diskusí o opatřeních politik, poskytoval odborné znalosti v pracovních skupinách BCBS, spolupracoval se členy BCBS v rámci EU i po celém světě a podporoval příslušné analýzy dopadu. Kromě několika pracovních skupin souvisejících s COVID-19 zahrnovala tato činnost i) zahájení konzultací o zásadách operačního rizika a provozní odolnosti, ii) společnou zprávu BCBS a FSB o doporučeních dohledu v souvislosti s přechodem na robustnější referenční sazby a iii) dokončení obecných zásad AML/CFT, pokud jde o spolupráci v oblasti dohledu.

4.3.3 Podíl na činnosti EBA

V roce 2020 bankovní dohled ECB pokračoval v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority, dále též „EBA“) s cílem podporovat konzistentní dohled v celém evropském bankovním sektoru a zvýšit finanční stabilitu. V roce 2020 se tato činnost intenzivně zaměřovala na regulatorní a dohledovou reakci na krizi vyvolanou pandemií COVID-19.

V průběhu krize vyvolané pandemií COVID-19 byly reakce ECB a EBA zcela ve vzájemném souladu

ECB a EBA reagovaly na krizi plně ve vzájemném souladu. O tom svědčí také první dohledová opatření ECB na zmírnění dopadů krize oznámená 12., 20.27. března a stanoviska EBA vyhlášená 12., 25.31. března. ECB plně podpořila rozhodnutí EBA odložit celounijní zátěžový test o jeden rok a toto odložení uplatnit na všechny významné instituce, které byly podrobeny zátěžovému testu ECB v roce 2020. Bankovní dohled ECB se rovněž podílel na vypracování a následném provádění obecných pokynů EBA k legislativním a nelegislativním moratoriím na splácení úvěrů použitým v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19. Kromě toho ECB přispěla k aktualizaci odpovědi EBA na žádost Evropské komise o radu, pokud jde o uplatňování reforem Basel III v konečném znění s ohledem na dopad pandemie COVID-19.

Pokud jde o postup orgánu EBA týkající se zásady „dodržuj, nebo vysvětli“[66], v roce 2020 bankovní dohled ECB informoval orgán EBA o svých záměrech, pokud jde o devět obecných pokynů, jak je uvedeno na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Bankovní dohled ECB dosud soustavně informoval orgán EBA o tom, že se řídí nebo hodlá řídit všemi platnými obecnými pokyny, které orgán EBA či Společný výbor evropských orgánů dohledu vydal.

ECB se rovněž podílela na úspěšném dokončení dvou celounijních akcí v oblasti transparentnosti provedených orgánem EBA v roce 2020 tím, že pro zúčastněné významné instituce zajistila včasné poskytování přesných údajů z oblasti dohledu. Jarní akce zahrnovala 93 významných institucí a poskytla účastníkům trhu podrobné informace o finančních podmínkách bank v EU na konci roku 2019. Podzimní akce zahrnovala 100 významných institucí a poskytla účastníkům trhu aktualizované informace o finančních podmínkách bank v EU, včetně prvotního dopadu krize COVID-19 na bankovní sektor.

ECB se rovněž podílela na dvou mandátech EBA v oblasti vykazování. Prvním mandátem je připravit zprávu o proveditelnosti týkající se integrace vykazování v oblasti statistiky, řešení krizí a obezřetnosti. Po konzultaci s Radou dohledu zveřejnil v září Evropský systém centrálních bank (ESCB) svůj příspěvek ke zprávě EBA.[67] Zpráva považuje společný datový slovník a společný model údajů ve všech oblastech podávání zpráv za nezbytné pro snížení zpravodajské zátěže, zlepšení kvality údajů a přípravu podmínek pro další integraci vykazovacího rámce. Zpráva rovněž doporučuje zřídit společný výbor složený z evropských orgánů a tam, kde to bude vhodné, ze zástupců bankovního sektoru. Úkolem výboru by bylo řídit integrační proces. Druhý mandát EBA se týká studie o nákladech bank na plnění požadavků na vykazování podle čl. 430 odst. 8 nařízení o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Regulation, dále též „CRR“), jejímž cílem je snížit zpravodajskou zátěž v oblasti dohledu alespoň pro malé a nepříliš složité instituce. ECB ve svém doporučení konstatovala, že předpokládaný společný datový slovník a společný datový model by mohly snížit zpravodajskou zátěž, aniž by to bylo na úkor datových potřeb orgánů dohledu.

Box 5
ECB a boj proti praní peněz / financování terorismu

Odpovědnost za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu leží na vnitrostátní úrovni. Úkoly v oblasti dohledu ECB výslovně vylučují dohled nad AML/CFT a podle Smlouvy o fungování Evropské unie nemůže ECB tento úkol plnit.

Je však důležité, aby ECB při plnění svých úkolů obezřetnostního dohledu zvážila výsledky dohledu nad AML/CFT; je to v souladu s nařízením o SSM a novými požadavky zavedenými v revidované směrnici o kapitálových požadavcích, která byla přijata legislativními orgány EU v květnu 2019 a do vnitrostátních právních rámců měla být provedena do prosince 2020.

Na základě mnohostranné dohody podepsané ECB a vnitrostátními orgány odpovědnými za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti AML/CFT podle páté směrnice o AML[68] si bankovní dohled ECB aktivně vyměňuje informace s vnitrostátními orgány dohledu nad AML/CFT, a to jak pravidelně, tak ad hoc. Například dohledové informace shromážděné v rámci kontrol na místě jsou zasílány, pokud jsou související zjištění považována za relevantní, příslušnému orgánu odpovědnému za AML/CFT, který dohlíží na dotčený subjekt. Obdobně orgány odpovědné za AML/CFT zasílají informace ECB, pokud je považují za relevantní a nezbytné pro výkon úkolů stanovených v nařízení o SSM.

V tomto procesu hraje klíčovou úlohu funkční složka pro vnitřní koordinaci AML, vytvořená v rámci bankovního dohledu ECB na konci roku 2018. Metodický rámec bankovního dohledu ECB byl v posledních dvou letech dále posílen, aby rizika praní peněz a financování terorismu lépe zohledňoval v procesech dohledu, které se týkají dohledu na dálku i na místě, povolovacích řízení a hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti. Společné týmy dohledu zvážily zjištění týkající se AML/CFT v SREP 2020, zejména pokud jde o hodnocení způsobu vnitřního řízení a řízení rizik bank, operační riziko, obchodní modely a riziko likvidity.

Nedávné regulační iniciativy se zaměřily na další posílení celounijního rámce pro AML/CFT. V květnu 2020 zveřejnila Evropská komise akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu[69], po němž následovaly závěry Rady přijaté v listopadu 2020. Očekává se, že odpovídající legislativní návrh Komise bude zveřejněn v prvním čtvrtletí roku 2021.

Bankovní dohled ECB zajistí, aby jeho metodiky byly po schválení příslušných obecných pokynů EBA přezkoumány a aktualizovány. V tomto ohledu se ECB ve své funkci orgánu obezřetnostního dohledu aktivně podílela na posilování rámce politik na evropské úrovni.

5 Organizační uspořádání bankovního dohledu ECB

5.1 Reorganizace bankovního dohledu ECB

5.1.1 Kontext a strategické řízení

Předchozí organizační struktura umožnila ECB vybudovat si pověst důrazného a náročného orgánu dohledu

Počáteční organizační struktura bankovního dohledu vznikla v roce 2013, kdy byl zřízen jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism, dále též „SSM“) a úkoly v oblasti mikroobezřetnostního dohledu byly svěřeny ECB nařízením o SSM. Z hlediska počtu zaměstnanců dosáhl v roce 2020 celkový počet schválených pracovních míst přepočtených na ekvivalent plného pracovního úvazku (full-time equivalent, dále též „FTE“) pro bankovní dohled ECB 1 230,5, což ve srovnání s rokem 2019 představuje nárůst o 41,5 místa.

Pokud jde o genderovou rozmanitost, podíl žen mezi všemi stálými zaměstnanci a zaměstnanci na dobu určitou se v roce 2020 v základních organizačních složkách bankovního dohledu ECB zvýšil ze 40,7 % na 41,6 %. Podíl žen ve vedoucích pozicích se v roce 2020 v porovnání s rokem 2019 mírně snížil z 32,2 % na 31,6 %. Podíl žen v nemanažerských pozicích meziročně vzrostl z 38,1 % na 40 % a v podpůrných pozicích poklesl z 98,5 % v roce 2019 na 96,8 % v roce 2020.

I když předchozí struktura byla efektivní a pomohla ECB vybudovat si pověst důrazného a náročného orgánu dohledu, bankovní dohled ECB nyní přechází na vyspělejší způsob uspořádání.

Reorganizace bankovního dohledu ECB zahájená v lednu 2020 měla tři zastřešující cíle: i) zvýšit zapojení a spolupráci napříč všemi funkcemi a úrovněmi zaměstnanců, zaměřit se na strategické priority a řešit nedostatky, na které upozornilo vedení bankovního dohledu a zaměstnanci; ii) zjednodušit klíčové postupy dohledu, zefektivnit správní postupy, zvýšit jejich zaměření na rizika a současně věnovat pozornost zátěži bank v oblasti dodržování předpisů a iii) zlepšit transparentnost, předvídatelnost, srozumitelnost opatření dohledu a účinnou komunikaci.

S cílem podpořit tyto zastřešující cíle se reorganizace snažila:

  • podle možností stavět na synergiích a zvýšit efektivitu sdílením odborných znalostí a sdružováním klíčových úkolů,
  • posílit spolupráci a sdílení vědomostí v rámci každodenního přímo nadřízeného dohledu kombinací funkcí dohledu jak nad jednotlivými podniky, tak na horizontální úrovni, například vytvářením specializovaných skupin odborníků,
  • podporovat konzistentnost a spolehlivost výsledků prostřednictvím formalizace druhé obranné linie,
  • sjednotit rozsah kontroly v rámci bankovního dohledu ECB strukturováním organizačních jednotek na základě obecných zásad organizačního návrhu.[70]

Reorganizace, která byla dokončena bez využití externího poradenství, těžila z výhod úzkého zapojení pracovníků bankovního dohledu ECB, a to i prostřednictvím specializovaných workshopů.

Obrázek 1

Reorganizace bankovního dohledu ECB

5.1.2 Nová organizační struktura

Nová organizační struktura má sedm organizačních složek

Níže je představena nová organizační struktura na vysoké úrovni, včetně odborů v jednotlivých organizačních složkách a rozdělení schváleného počtu zaměstnanců na složku. Při zavádění nové organizační struktury byla věnována zvláštní pozornost zachování těsné spolupráce mezi různými organizačními složkami bankovního dohledu ECB a jejich protistranami ve vnitrostátních příslušných orgánech.

Obrázek 2

Nová organizační struktura bankovního dohledu ECB

Přímo nadřízený dohled

V nové struktuře je přímo nadřízený dohled vykonáván kombinací dohledu podle druhu subjektu a horizontálního přímo nadřízeného dohledu. Každodenní dohled nad jednotlivými bankovními skupinami a úvěrovými institucemi je založen na spolupráci společných týmů dohledu (Joint Supervisory Teams, dále též „JST“), týmů dozoru nad dohledem v případě méně významných institucí (less significant institutions, dále též „LSI“) a odborných týmů horizontálního přímo nadřízeného dohledu.

Dohled podle druhu subjektu

Za dohled podle druhu subjektu odpovídají tři generální ředitelství: generální ředitelství pro systémově významné a mezinárodní banky, generální ředitelství pro univerzální a diverzifikované instituce a generální ředitelství pro speciální instituce a LSI.

Dohlížené banky a instituce jsou soustředěny do skupin podle obchodního modelu, aby vznikla větší součinnost a vzrostla efektivita v rámci společných týmů dohledu a podpořilo se sdílení znalostí.

Horizontální přímo nadřízený dohled

Generální ředitelství pro horizontální přímo nadřízený dohled odpovídá za provádění horizontálního přímo nadřízeného dohledu (včetně krizového řízení), zaměřuje se na dohled založený na rizicích a výsledcích opatření a posiluje podporu, kterou nabízejí odborníci na rizika společným týmům dohledu a týmům pro dozor nad dohledem v případě méně významných institucí. Sdružování odborníků na rizika v této oblasti by mělo přinést další zvýšení efektivity a konzistentnost.

Kontroly na místě a kontroly interních modelů

Všechny funkce související s plánováním a prováděním činností dohledu na místě včetně kontrol na místě (buď u konkrétních institucí, nebo prostřednictvím kampaní), posuzování interních modelů, přezkumů kvality aktiv a kanceláře projektového řízení pro komplexní hodnocení, jsou sdruženy v generálním ředitelství pro kontroly na místě a kontroly interních modelů.

Dohledová strategie a riziko

Ředitelství pro dohledovou strategii a riziko zahrnuje funkce kanceláře pro dohledové riziko, působí jako druhá obranná linie a vykonává funkci strategického plánování a stanovování priorit pro bankovní dohled. Tyto úkoly jsou nezávislé na funkcích dohledu první linie. Ředitelství je podřízeno přímo předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu. Toto uspořádání zajišťuje nezbytnou důvěryhodnost podporující strategické plánování a kritické posouzení výsledků dohledu, neboť spojuje detailní znalosti bankovního sektoru, důkladnou obeznámenost s problémy bankovního dohledu a vysoce kvalitní důležité analýzy.

Ředitelství odpovídá za to, aby klíčové výsledky dohledu byly v souladu s prioritami dohledu a politikou ECB v oblasti tolerance dohledu vůči riziku. Činí tak prostřednictvím kombinace hodnocení ex ante nebo poradenství a přezkumů ex post. Tato funkce hraje klíčovou roli v ustálené organizaci dohledu zaměřené na rizika, v níž je nezbytný dohledový úsudek a zároveň jsou zefektivněny procesy.

Řízení a operace SSM

Generální ředitelství pro řízení a operace SSM vykonává dohled nad vysokým objemem procesů a služeb souvisejících s řízením a operacemi dohledu.

Toto nové generální ředitelství plní úkoly, které jsou obvykle svěřeny řediteli kanceláře pro operace. Odpovídá za velký počet operací souvisejících s rozhodováním Rady dohledu a jejích dílčích struktur a za povolovací řízení. Z provozního hlediska řídí generální ředitelství vývoj a provoz technologické infrastruktury dohledu, včetně systému správy informací dohledu (Information Management System, dále též „IMAS“) (viz část 5.7.2). Jeho úkolem je podporovat spolupráci v rámci evropského bankovního dohledu, zjednodušit postupy dohledu, podporovat řízení znalostí včetně odborné přípravy a provádět obezřetnostní šetření.

5.1.3 Proces provádění

Rozdělení zaměstnanců do nové struktury vycházelo ze tří zásad: provozní potřeby, kontinuita a rovné zacházení s cílem přesunout v největším možném rozsahu celé týmy, aby se maximalizovala efektivnost a umožnil plynulý přechod operací. Po přerozdělení byla zaměstnancům dána příležitost vyjádřit zájem o pracovní mobilitu nebo zprostředkovanou výměnu pracovních míst.

Nová organizační struktura nabyla účinnosti k 1. říjnu 2020. Kromě změny struktury a alokace zaměstnanců se uskutečnila řada činností v rámci řízení změn, které stále probíhají, aby podpořily žádoucí změnu organizační kultury. Probíhající proces změn je založen na třech pilířích: na podpoře kladných vzorů ze strany vyššího vedení, na usnadnění iniciativ na nižších úrovních umožňujících zaměstnancům stát se hybateli změn a na pravidelném měření účinnosti změn.

5.1.4 Akce pracovníků dohledu Supervisors Connect

Celkem se do akce Supervisors Connect zapojilo 1 000 účastníků, z nichž 700 bylo z vnitrostátních příslušných orgánů a národních centrálních bank

Reorganizace byla jedním z témat projednávaných na druhé akci Supervisors Connect. Tato akce týkající se celého SSM, která se koná každé dva roky, proběhla ve dnech 7. a 8. října 2020.

Akce Supervisors Connect vznikla v roce 2018 s cílem podpořit atmosféru sounáležitosti v rámci evropského bankovního dohledu a dále utvářet společnou kulturu dohledu. Druhá akce Supervisors Connect se měla původně fyzicky konat v dubnu 2020 v prostorách ECB, ale v důsledku epidemie COVID-19 byla odložena a její formát upraven. Akce se nakonec konala online (prostřednictvím videokonference) a zúčastnilo se jí více než 1 000 pracovníků dohledu z ECB, vnitrostátních příslušných orgánů a národních centrálních bank, včetně nových kolegů z bulharských a chorvatských orgánů dohledu. Akce se zaměřila na analýzu výsledků SSM a poučení z krize způsobené pandemií COVID-19 (včetně strategie dohledu v novém normálu). Účastníci také diskutovali o nových formách spolupráce mezi vnitrostátními příslušnými orgány.

5.2 Plnění požadavků na odpovědnost

Bankovní dohled ECB v roce 2020 nadále úzce spolupracoval s Evropským parlamentem a Radou EU

Tato výroční zpráva představuje pro bankovní dohled ECB jeden z hlavních kanálů odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu (EP) a Radě Evropské unie, jak je uvedeno v nařízení o SSM. Nařízení stanoví, že úkoly ECB týkající se dohledu podléhají náležitým požadavkům na transparentnost a odpovědnost. ECB přikládá velký význam zachovávání a plnému uplatňování rámce odpovědnosti, který je podrobněji rozveden v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a ECB a v memorandu o porozumění mezi Radou EU a ECB.

Pokud jde o komunikaci s Evropským parlamentem v roce 2020, která v důsledku pandemie COVID-19 probíhala prostřednictvím videokonferencí, předseda Rady dohledu promluvil před parlamentním Hospodářským a měnovým výborem na dvou běžných veřejných slyšeních (dne 5. května a 27. října) a při dvou výměnách názorů ad hoc (dne 14. ledna a 26. března). Jednání s Evropským parlamentem se zaměřila především na opatření bankovního dohledu ECB v reakci na pandemii COVID-19 a na velikost prostoru, který bankám umožňuje dále podporovat domácnosti a malé a střední podniky. Mezi další otázky patřil dopad brexitu na bankovní sektor a přístup dohledu ke klimatickým rizikům.

V souladu s nařízením o SSM a interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem a ECB se Frank Elderson v návaznosti na návrh ECB na jeho jmenování místopředsedou Rady dohledu ECB zúčastnil dne 25. ledna 2021 slyšení v Hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu. Evropský parlament tento návrh ECB schválil dne 8. února 2021 hlasováním v plénu a Frank Elderson byl jmenován prováděcím rozhodnutím Rady EU s účinností od 24. února 2021.

V roce 2020 ECB zveřejnila 22 odpovědí na písemné dotazy poslanců EP

V roce 2020 zveřejnila ECB 22 odpovědí na písemné dotazy poslanců EP týkající se bankovního dohledu a v souladu se svou povinností podávat zprávy vnitrostátním parlamentům také osm odpovědí na písemné otázky poslanců vnitrostátních parlamentů. Odpovědi se mimo jiné zabývaly opatřeními v oblasti dohledu, která ECB přijala s cílem čelit dopadům pandemie COVID-19, významem rizika boje proti praní peněz nebo financování terorismu pro obezřetnostní dohled, úvěrovým rizikem a otázkami správy a řízení a dodržování pravidel v bankovním sektoru.

ECB dále zaslala Evropskému parlamentu zápisy ze zasedání Rady dohledu, jak vyžaduje interinstitucionální dohoda.

Pandemie COVID-19 také ovlivnila zaměření komunikace s Radou EU. Předseda Rady dohledu se prostřednictvím videokonference zúčastnil v roce 2020 dvou zasedání Euroskupiny, která se konala ve dnech 11. června a 3. listopadu. Na těchto zasedáních se předseda zúčastnil výměny názorů na plnění úkolů ECB v oblasti dohledu, se zaměřením na opatření dohledu a rozhodnutí přijatá na podporu domácností, podniků a bank při řešení dopadů pandemie.

V roce 2020 ECB rovněž přispěla k auditům Evropského účetního dvora (EÚD) souvisejícím s bankovním dohledem. Memorandum o porozumění, které podepsaly ECB a EÚD v roce 2019, usnadnilo sdílení informací mezi oběma orgány v souvislosti s následnými audity bankovního dohledu ECB, které EÚD prováděl.

ECB podnikla kroky k řešení nálezů a doporučení EÚD uvedených v jeho zprávách o auditu

Kromě toho ECB nadále pracovala na řešení doporučení obsažených ve zprávě EÚD o krizovém řízení. V této souvislosti vypracoval bankovní dohled ECB přesné akční plány a následná opatření[71] pro většinu z osmi doporučení vydaných EÚD v různých oblastech, včetně spolupráce s externími subjekty, využívání ozdravných plánů pro identifikaci a řízení krizí a pokynů k posouzení včasného zásahu. Přesněji řečeno, bankovní dohled ECB dále rozpracoval své pokyny k posouzení včasného zásahu a zlepšil příslušné ukazatele a prahové hodnoty pro určení možného zhoršení finančního stavu banky. Pokud jde o plánování ozdravných postupů, byly orgánům dohledu poskytnuty další pokyny s cílem podpořit konzistentní přístup vůči bankám s podobnými obchodními modely.

ECB společně s Komisí a Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority, dále též „EBA“) také přispěla k probíhajícímu auditu EÚD zaměřenému na politiku Evropské unie proti praní peněz v bankovním sektoru. ECB rovněž informovala EÚD o opatřeních, která přijala s cílem reagovat na zjištění a doporučení první zprávy EÚD o fungování SSM. ECB stav provádění všech doporučení EÚD pravidelně sleduje a EÚD rovněž provádí následná ověření.

5.3 Transparentnost a komunikace

V roce 2020 bankovní dohled ECB nadále využíval a rozšiřoval své komunikační nástroje a kanály ve snaze včas, transparentně a efektivně šířit informace. Vzhledem ke změněným provozním okolnostem způsobeným pandemií COVID-19 bylo obzvláště důležité najít inovativní způsoby komunikace. Jedním z těchto způsobů byl nově vytvořený blog pro dohled (Supervision Blog), který obsahoval devět blogových příspěvků předsedy, místopředsedy a zástupců ECB v Radě dohledu, aby informoval zúčastněné strany o nejnovějším vývoji a opatřeních dohledu přijatých ECB v reakci na pandemii COVID-19. Bankovní dohled ECB dále rozšířil využívání nástrojů sociálních médií, jako jsou vlákna na Twitteru, témata na Instagramu a nový podcast ECB. Účelem je vysvětlit veřejnosti s různorodou úrovní znalostí dohledová opatření a bankovní pojmy. Tato vrstevnatá komunikační koncepce si klade za cíl oslovit zainteresované skupiny s různorodým vzdělanostním a profesním zázemím a různými úrovněmi znalostí a porozumění.

Kromě využití nových komunikačních nástrojů přednesli v roce 2020 předseda a místopředseda 23 projevů a zástupci ECB v Radě dohledu 19 projevů. Celkem poskytli sdělovacím prostředkům více než 20 individuálních rozhovorů a zveřejnili tři komentáře, z nichž jeden se objevil ve 12 celostátních novinách po celé Evropě. Bankovní dohled ECB zveřejnil 33 tiskových zpráv a 65 dalších dokumentů, včetně dopisů poslancům EP, pokynů bankám a čtvrtletních statistik dohledu. V roce 2020 byla rovněž zveřejněna čtyři další čísla digitálního čtvrtletníku Supervision Newsletter s více než 8 000 odběrateli, který poskytuje pravidelné informace a aktuality týkající se probíhajících projektů, zjištění a zpráv v oblasti dohledu.

Bankovní dohled ECB rovněž zveřejnil výstupy svých hlavních činností, jako jsou souhrnné výsledky procesu dohledu a hodnocení (Supervisory Review and Evaluation Process, dále též „SREP“), a jakožto součást praxe, kterou zahájil v roce 2019, sdělil požadavky v rámci 2. pilíře pro každou banku pod přímým dohledem. Dále zveřejnil a předal výsledky své analýzy zranitelnosti z hlediska COVID-19, jakož i výsledky komplexního hodnocení sedmi chorvatských bank a dvou dalších bank, které v důsledku brexitu přešly pod jeho dohled.

Bankovní dohled ECB uspořádal několik mediálních a analytických briefingů, včetně tiskových konferencí předsedy Rady dohledu o výsledcích SREP za rok 2019 a o nejnovějším vývoji souvisejícím se situací COVID-19. Bankovní dohled ECB také zahájil čtyři veřejné konzultace, mimo jiné o očekáváních v oblasti dohledu týkajících se řízení a vykazování klimatických a environmentálních rizik a o přístupu dohledu ke konsolidaci v bankovním sektoru.

V roce 2020 odpověděla ECB přibližně na 1 500 veřejných dotazů na témata bankovního dohledu, jako jsou obecné informace o dohledu, údaje o jednotlivých bankách, stížnosti nebo oznámení o porušení pravidel a odezva na krizi COVID-19. Vzhledem k pandemii uspořádala ECB v roce 2020 pouze dvě přednášky o bankovním dohledu (oproti 32 v roce 2019). Návštěvnické centrum však od ledna do března 2020 přivítalo více než 2 100 návštěvníků a seznámilo je se základy evropského bankovního dohledu i s dalšími klíčovými úkoly ECB.

5.4 Rozhodování

5.4.1 Zasedání a rozhodnutí Rady dohledu a Řídicího výboru

Rada dohledu ECB sestává z předsedy (jmenovaného na funkční období pěti let, které nelze obnovit), místopředsedy (vybraného z řad členů Výkonné rady ECB), čtyř zástupců ECB a zástupců vnitrostátních příslušných orgánů. Není-li vnitrostátním příslušným orgánem národní centrální banka, může být zástupce vnitrostátního příslušného orgánu doprovázen zástupcem příslušné národní centrální banky. V takových případech jsou pro účely hlasování oba tito zástupci společně považováni za jednoho člena.

V říjnu 2020 přivítala Rada dohledu dva nové členy v souvislosti s navázáním úzké spolupráce s Bulharskem a Chorvatskem: Radoslava Milenkova z Българска народна банка (Bulharská národní banka) a Martinu Drvarovou z Hrvatska narodna banka. Oba zástupci mají stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní členové, včetně hlasovacích práv.

V prosinci 2020 Rada guvernérů ECB navrhla po skončení mandátu Yvese Mersche jmenovat člena Výkonné rady ECB Franka Eldersona místopředsedou Rady dohledu ECB. Dne 24. února 2021 jmenování potvrdila Rada EU.

V roce 2020 zasedala Rada dohledu ECB dvacetčtyřikrát. V důsledku pandemie COVID-19 se ve Frankfurtu nad Mohanem konala zasedání jen v lednu a únoru, všechna ostatní zasedání se konala prostřednictvím videokonference. Skutečnost, že se zasedání od března 2020 konala distančně, neovlivnila účinné rozhodování Rady dohledu.

Rada dohledu

Řídicí výbor[72] Rady dohledu uspořádal v roce 2020 sedm zasedání. Z toho 3 zasedání se konala ve Frankfurtu nad Mohanem a čtyři proběhla prostřednictvím videokonference.

Řídicí výbor uspořádal dalších sedm zasedání se zaměřením na digitalizaci a zjednodušení procesů SSM. Všechna tato zasedání se konala prostřednictvím telekonference a účast byla otevřena všem členům Rady dohledu, kteří projevili zájem.

V roce 2020 vydala ECB 2 643 dohledových rozhodnutí[73] určených konkrétním dohlíženým subjektům (obrázek 3). Z toho 1 019 rozhodnutí bylo přijato vedoucími pracovních útvarů ECB v souladu s obecným rámcem pro přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům týkajícím se úkolů dohledu. 1 387 rozhodnutí přijala Rada guvernérů postupem neuplatnění námitek na základě předlohy návrhu Rady dohledu. Kromě těchto rozhodnutí v oblasti dohledu ECB rovněž implicitně schválila 237[74] operací (např. zřizování poboček) tím, že v zákonných lhůtách nevznesla námitky.

Většina rozhodnutí v oblasti dohledu se týkala postupů hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti (44,1 %), interních modelů (9,3 %), vlastního kapitálu (6,2 %) a kvalifikovaných účastí (3,2 %).

V reakci na krizi způsobenou pandemií COVID-19 musela ECB přijmout také rozhodnutí týkající se konkrétních bank. Cílem bylo provést některá z opatření politik zaměřených na poskytnutí úlev úvěrovým institucím (viz box 1). To zahrnovalo 141 rozhodnutí o poskytnutí kapitálové úlevy změnou výpočtu nebo složení požadavků na kapitál a 116 rozhodnutí o poskytnutí provozní úlevy prodloužením lhůt stanovených v předchozích rozhodnutích v oblasti dohledu a v operativních aktech.

Kromě konečných návrhů rozhodnutí týkajících se jednotlivých bank předložených Radě guvernérů v rámci postupu neuplatnění námitek rozhodla Rada dohledu i o několika horizontálních otázkách, zejména o použití společných metodik a rámců v konkrétních oblastech dohledu. Některá z těchto rozhodnutí byla připravena dočasnými strukturami pověřenými Radou dohledu. Tyto struktury sestávaly z členů vyššího vedení ECB a vnitrostátních příslušných orgánů. Prováděly přípravné práce na tématech, jako je dlouhodobá strategie zátěžových testů a metodika pro stanovení požadavků v rámci 2. pilíře na základě jednotlivých rizik.

Některá rozhodnutí Rady dohledu navíc vedla ke vzniku veřejných všeobecných zásad, jako jsou všeobecné zásady ECB o klimatických a environmentálních rizicích, všeobecné zásady ECB o dohledovém přístupu ke konsolidaci v bankovním sektoru a všeobecné zásady ECB týkající se metodiky hodnocení (ECB Guide on assessment methodology, dále též „EGAM“).

Většinu rozhodnutí přijala Rada dohledu v písemném řízení.[75]

V roce 2020 požádalo 33 z celkového počtu 115 bankovních skupin pod přímým dohledem ECB o zasílání formálních rozhodnutí ECB v jiném úředním jazyce EU než v angličtině (oproti 34 v roce 2019).

Obrázek 3

Rozhodnutí Rady dohledu v roce 2020

Poznámky:
1) Toto číslo zahrnuje písemná řízení týkající se jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu a dalších otázek, jako jsou společné metodiky a konzultace Rady dohledu. Jedno písemné řízení může obsahovat několik rozhodnutí v oblasti dohledu.

2) Jedná se o počet jednotlivých rozhodnutí v oblasti dohledu určených dohlíženým subjektům nebo jejich potenciálním nabyvatelům a instrukcí vnitrostátním příslušným orgánům týkajících se významných či méně významných institucí. Jedno rozhodnutí může obsahovat několik schválení v oblasti dohledu. V důsledku použití rámce pro přenesení pravomocí nebyla všechna rozhodnutí v oblasti dohledu zahrnutá v tomto počtu schválena Radou dohledu a přijata Radou guvernérů. Rada dohledu přijala navíc další rozhodnutí o řadě otázek horizontálních (např. o společných metodikách) i institucionálních.
3) Celkem 1 165 rozhodnutí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti se týká 2 828 jednotlivých řízení (viz část 2.1.2).

5.4.2 Činnost správní revizní komise

V roce 2020 přijala správní revizní komise (Administrative Board of Review, dále též „ABoR“)[76] dvě stanoviska k novým žádostem o správní přezkum podaným u ABoR (tabulka 5). V jednom stanovisku shledala, že byla žádost nepřípustná. Ve druhém stanovisku ABoR navrhla nahradit rozhodnutí rozhodnutím o stejném obsahu.[77] V tomto přezkumu na základě žádosti žadatele ABoR navrhla, aby Rada guvernérů odložila provádění částí napadeného rozhodnutí do doby, než bude přezkum ABoR ukončen, a aby bylo přijato nové rozhodnutí ECB, kterým se sporné rozhodnutí zruší nebo nahradí. Následně v rámci fáze posuzování proběhlo slyšení, které dalo žadateli a ECB dodatečnou příležitost se k napadenému rozhodnutí vyjádřit. Z důvodu pandemie COVID-19 proběhlo toto slyšení prostřednictvím videokonference.

Kromě toho na internetových stránkách ECB zveřejnila ABoR úpravu svých pracovních mechanismů v důsledku pandemie COVID-19. Zejména pokud by se ECB rozhodla odložit uplatňování rozhodnutí o dohledu, ABoR by předtím zpravidla pozastavila také případná odpovídající řízení na dobu trvání tohoto odkladu. Kromě toho může v zájmu řádného procesu ABoR upravit své postupy, které mohou zahrnovat prodloužení období přezkumu.

Tabulka 5

Počet přezkumů vykonaných ABoR

Zdroj: ECB.
* Jedno stanovisko se týkalo dvou rozhodnutí ECB.

Stanoviska dokončená ABoR v roce 2020 se zabývala otázkami souvisejícími s cílenými přezkumy interních modelů ECB a jednou kontrolou na místě, které nevedly k navazujícímu dopisu ani k rozhodnutí dohledu.

5.5 Provádění kodexu chování

V souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o SSM stanovila ECB etický rámec pro vysoce postavené úředníky, řídící pracovníky a zaměstnance ECB. Obsahuje jednotný kodex chování vysoce postavených úředníků ECB, zvláštní kapitolu pravidel pro zaměstnance ECBobecné zásady, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu[78]. Provádění a další rozvoj rámce podporují Etický výbor ECB, kancelář pro compliance, správu a řízení (Compliance and Governance Office, dále též „CGO“) a pracovní skupina pro etiku a compliance (Ethics and Compliance Officers Task Force, dále též „ECTF“).

Etický výbor posoudil prohlášení o zájmech, která předložili všichni členové Rady dohledu; vyplněná prohlášení byla následně zveřejněna na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. V září 2020 začala ECB na svých internetových stránkách zveřejňovat stanoviska Etického výboru týkající se střetu zájmů a výdělečné profesní činnosti po skončení výkonu funkce.[79]

Kromě organizování školení, e-learningových programů a informačních kampaní o etickém rámci odpověděla CGO přibližně na 1 920 dotazů k řadě témat, z nichž přibližně 48 % podali zaměstnanci bankovního dohledu ECB. Téměř 55 % těchto dotazů se týkalo soukromých finančních transakcí zaměstnanců, následovaly dotazy ohledně omezení po skončení pracovního poměru a problematiky střetu zájmů (viz graf 29).

Graf 29

Přehled dotazů od zaměstnanců bankovního dohledu ECB přijatých v roce 2020

Zdroj: ECB.

CGO rovněž pravidelně sledovala, jak zaměstnanci dodržují předpisy týkající se soukromých finančních transakcí. V rámci sledování byl sice zjištěn omezený počet případů neplnění pravidel, z nichž přibližně 36 % souviselo se zaměstnanci bankovního dohledu ECB, avšak žádný z těchto případů nezahrnoval úmyslné porušení povinností nebo jiné závažné případy nedodržení předpisů.

Mezi zaměstnanci zapojenými do bankovního dohledu, kteří v průběhu roku 2020 rezignovali na svou funkci, došlo v jednom případě k zahájení přechodného období v souladu s etickým rámcem.

V rámci svého úsilí o vybudování pevné společné etické kultury se ECTF v roce 2020 zaměřila na harmonizaci etických režimů zavedených ve vnitrostátních příslušných orgánech.

5.6 Uplatňování zásady oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu

V roce 2020 se zásada oddělení úkolů měnové politiky od úkolů dohledu uplatňovala zejména na výměnu informací mezi různými oblastmi politiky.[80]

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu ECB[81] byla uvedená výměna informací podmíněna opodstatněnou potřebou přístupu k informacím: každá oblast politiky musela prokázat, že požadované informace jsou nezbytné pro dosažení cílů jejích politik. Ve většině případů byl přístup k důvěrným informacím poskytnut přímo funkční oblastí ECB, která informace vlastnila. Přístup byl poskytován v souladu s rozhodnutím ECB/2014/39, jež umožňuje udělení přístupu k informacím s anonymizovanými údaji nebo informacím, které nejsou citlivé z hlediska politik, přímo příslušnou funkční oblastí. Zásah Výkonné rady k řešení možných střetů zájmů nebyl potřeba.

V souladu s rozhodnutím ECB/2014/39 bylo zapojení Výkonné rady v několika případech přesto vyžadováno, aby bylo možné zpřístupnit neanonymizované údaje týkající se jednotlivých bank nebo hodnocení citlivá z hlediska politik. Přístup k údajům byl udělen na základě opodstatněné potřeby přístupu k informacím po posouzení případu a na omezenou dobu, aby byl požadavek opodstatněné potřeby přístupu k informacím splněn ve všech relevantních časových okamžicích.

Pokud jde o informace týkající se pandemie COVID-19, Výkonná rada v březnu 2020 aktivovala ustanovení článku 8 rozhodnutí ECB/2014/39 pro naléhavé situace, které stanoví, že pro informace související s konkrétní naléhavou situací není nutné schválení Výkonné rady. Tato aktivace odstranila potřebu schválení Výkonné rady pro sdílení informací souvisejících s pandemií COVID-19 pod podmínkou přísné opodstatněné potřeby přístupu k informacím. Tato výjimka byla uplatněna u několika výměn bankovních údajů shromážděných v souvislosti s pandemií COVID-19, které byly nezbytné pro plnění úkolů žádající organizační složky.

Oddělení na rozhodovací úrovni nevzbudilo obavy a nebyla zapotřebí intervence mediační komise.

5.7 Rámec vykazování údajů a správa informací

5.7.1 Vývoj v rámci vykazování údajů

V souladu s čl. 140 odst. 4 nařízení o rámci SSM odpovídá ECB za uspořádání postupů týkajících se shromažďování a přezkumu kvality údajů vykazovaných dohlíženými subjekty.[82] Hlavním cílem je zajistit, aby jednotný mechanismus dohledu používal spolehlivé a aktuální údaje z oblasti dohledu.

ECB pravidelně přezkoumává kvalitu vykazovaných údajů, včetně včasnosti předložení, jejich úplnosti a správnosti. Za tímto účelem ECB společně s vnitrostátními příslušnými orgány vypracovává dodatečné kontroly kvality údajů s cílem doplnit pravidla pro ověřování platnosti údajů, která zveřejnil orgán EBA. V listopadu 2020 ECB zveřejnila aktualizovaný a rozšířený seznam dodatečných kontrol kvality, jenž je účinný od referenčního období za čtvrté čtvrtletí roku 2020.

Agregované údaje z oblasti dohledu a vybrané informace týkající se 3. pilíře jsou zveřejňovány na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu

V roce 2020 ECB dále zvýšila transparentnost a dostupnost údajů v oblasti dohledu zveřejněných v části věnované údajům z oblasti dohledu na internetových stránkách ECB pro bankovní dohled. Nejprve bylo zavedeno interaktivní uspořádání, které uživatelům umožňuje analýzu a zobrazení agregovaných údajů z oblasti dohledu. Rozsah čtvrtletního zveřejňování byl dále rozšířen o tabulky, v nichž jsou údaje členěny podle klasifikace obchodních modelů. V říjnu 2020 ECB rovněž poprvé zveřejnila informace 3. pilíře na úrovni bank: vedle tří ukazatelů platební schopnosti a pákového poměru se jednalo o informace o zatížených a nezatížených aktivech a přijatém zajištění. Před zveřejněním byly sladěny vybrané údaje z 3. pilíře a regulatorní výkazy, což vedlo k podstatnému zlepšení konzistentnosti údajů. Tato zvýšená úroveň transparentnosti umožňuje zainteresovaným stranám smysluplně porovnávat obezřetnostní kritéria.

V roce 2020 byly po vypuknutí pandemie COVID-19 shromážděny další obezřetnostní informace

Po vypuknutí pandemie COVID-19 byla vyřešena potřeba pečlivě sledovat finanční a obezřetnostní situaci institucí, a to častějším vyžadováním vybraných obezřetnostních informací a mírně rozšířeným vykazováním některých relevantních rozměrů. Rozšířené vykazování se zaměřilo na přijímání opatření uplatňujících moratoria a veřejných záruk (pomocí společné šablony ECB a EBA), využívání sjednaných linek, ukazatele provozní kontinuity a projekce klíčových obezřetnostních indexů. Šablony ECB byly zpracovány prostřednictvím nové platformy ECB pro shromažďování údajů CASPER, která poskytuje větší flexibilitu a odolnost při řízení sběru nových údajů.

V říjnu 2020 byly zahájeny další práce na databázi sběru údajů v rámci SSM

V říjnu 2020 byly zahájeny další práce na databázi[83] sběru údajů v rámci SSM. Cílem je vytvořit systém, který identifikuje duplikáty v žádostech o údaje vyplývajících z SSM a tím napomůže snížit zpravodajskou zátěž bank.

V říjnu 2020 Rada dohledu rovněž schválila vůdčí zásady a následné vysoké provozní požadavky s cílem harmonizovat vnitrostátní postupy v oblasti shromažďování údajů a hodnocení jejich kvality v rámci SSM. Ačkoli významný příspěvek vnitrostátních příslušných orgánů k celkovému procesu shromažďování údajů v oblasti dohledu a posuzování kvality zůstává beze změny, provádění požadavků je prvním krokem v rozvoji osvědčených postupů pro postupný přístup napříč SSM, jehož cílem je vyrovnat podmínky mezi institucemi.

5.7.2 Systém správy informací SSM

Dohlížené banky mohou používat portál IMAS k předkládání informací souvisejících s procesy dohledu, sledovat jejich status a vyměňovat si informace v digitální podobě a bezpečným způsobem s pracovníky dohledu

IMAS je společná IT platforma na podporu každodenních úkolů evropských orgánů bankovního dohledu. V roce 2020 byly pracovní postupy systému IMAS používané všemi společnými týmy dohledu a horizontálními i specializovanými složkami SSM přizpůsobeny tak, aby podpořily sledování situace kolem pandemie COVID-19 a souvisejících dohledových opatření, čímž byla zajištěna souvztažnost a srovnatelnost mezi bankami a v hodnocení SREP. Došlo také k dalším mimořádným strukturálním vylepšením, aby se zvýšila použitelnost a výkonnost systému. IMAS byl rovněž přizpůsoben nové struktuře bankovního dohledu ECB. Služba hlášení údajů IDRA (IMAS Data Reporting and Analytics), která byla spuštěna v roce 2019, byla aktualizována o nové analytické nástroje pro extrakci a průzkum údajů v oblasti dohledu potřebných na podporu SREP. V říjnu 2020 byla spuštěna nová online služba, portál IMAS, s cílem zajistit bezpečný digitální prostor pro dohlížené instituce, ve kterém mohou komunikovat s orgány dohledu při předkládání žádostí o hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti. Portál IMAS zvyšuje transparentnost pro dohlížené instituce, pokud jde o průběh řízení v oblasti dohledu, a orgánům dohledu snižuje provozní riziko a manuální práci.

6 Podávání zpráv o rozpočtovém čerpání

6.1 Náklady za rok 2020

Nařízení o SSM ukládá ECB mít k dispozici přiměřené zdroje k tomu, aby plnila své úkoly dohledu účinně. Uvedené zdroje jsou financovány prostřednictvím poplatků za dohled hrazených subjekty, které podléhají dohledu ECB.

Náklady vynaložené na úkoly dohledu jsou v rámci rozpočtu ECB samostatně identifikovatelné. Tvoří je přímé náklady funkce bankovního dohledu ECB. Funkce dohledu se také opírá o sdílené služby poskytované stávajícími podpůrnými organizačními složkami ECB.[84]

Rozpočtová působnost ECB je svěřena Radě guvernérů. Rada guvernérů přijímá roční rozpočet ECB na základě návrhu Výkonné rady po konzultaci záležitostí souvisejících s bankovním dohledem s předsedou a místopředsedou Rady dohledu. Radě guvernérů napomáhá rozpočtový výbor (Budget Committee, dále též „BUCOM“) složený z členů ze všech národních centrálních bank Eurosystému a z ECB. BUCOM je Radě guvernérů nápomocen tím, že jí poskytuje hodnocení zpráv ECB týkajících se rozpočtového plánování a monitorování.

Skutečné roční náklady ECB na úkoly dohledu za rok 2020 činily 535,3 mil. EUR, což ve srovnání se skutečnými náklady za rok 2019 značí mírný pokles o 0,3 %.

Tabulka 6

Náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu podle funkce (2018–20)

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2019, zveřejněné v březnu 2020, se náklady pro rok 2020 odhadovaly na 603,7 mil. EUR. Jak již bylo uvedeno, ECB musela během roku 2020 z důvodu pandemie COVID-19 značně přehodnotit priority své činnosti. To se odrazilo ve skutečně vynaložených nákladech. Zefektivnily se procesy na místě, jako jsou běžné návštěvy bank a kontroly na místě, v důsledku čehož došlo k významnému snížení obvyklých nákladů, např. nákladů na služební cesty. Také byl odložen plánovaný celounijní zátěžový test, který vede Evropský orgán pro bankovnictví.

Klasifikace v tabulce 6 slouží k určení toho, jak budou rozděleny roční náklady, které se získají zpět prostřednictvím ročních poplatků za dohled od dohlížených subjektů na základě jejich statusu dohledu (významný, nebo méně významný). Metodika vymezená v článku 8 nařízení o poplatcích[85] týkající se rozdělení ročních poplatků za dohled stanoví, že náklady související s horizontálními úkoly a specializovanými službami se rozdělí proporčně na základě plné výše nákladů na dohled nad významnými institucemi a nákladů na výkon dozoru nad činností dohledu nad méně významnými institucemi. U každé skupiny zahrnují vykázané náklady rozdělení sdílených služeb poskytovaných podpůrnými organizačními složkami ECB.

V souladu se závazkem ECB k větší transparentnosti a odpovědnosti byly ve vykazování nákladů ECB na úkoly dohledu provedeny změny. V tabulce 7 jsou k dispozici podrobné informace o nákladech podle vykonávané činnosti, zejména:

  • dohled na dálku, zahrnující náklady na účast ECB ve společných týmech dohledu a dozor nad dohledem nad méně významnými bankami nebo bankovními skupinami,
  • účast ECB na kontrolách na místě, včetně přeshraničních misí,
  • politická, poradní a regulatorní funkce, včetně posouzení významnosti, povolení k činnosti, spolupráce s dalšími agenturami, metodik a plánování, zajišťování kvality dohledu, vynucovacích a sankčních řízení atd.,
  • krizové řízení,

V nákladech ECB se projevuje posun v prioritách v oblasti dohledu, ke kterému během pandemie došlo

  • makroobezřetnostní úkoly, včetně těch, které se vztahují k zátěžovému testování a tvorbě politik v oblasti dohledu,
  • statistika dohledu v souvislosti s rámcem pro vykazování údajů,
  • rozhodování Rady dohledu, jejího sekretariátu a právních služeb.

Tabulka 7

Náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu (podrobný přehled)

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

V roce 2020 došlo k poklesu nákladů na služební cesty a poradenské služby spojené s přímým dohledem nad významnými a méně významnými institucemi, na druhou stranu náklady na správu údajů, rozhodování a funkce v oblasti politik a dozoru se zvýšily. Pokles ostatních provozních nákladů byl částečně kompenzován zvýšením schváleného počtu zaměstnanců, jak je uvedeno v části 5.1.

Náklady ECB na služební cesty se v roce 2020 snížily o více než 80 % a dosáhly 2,4 mil. EUR. Vedle vnitřních zdrojů využívá ECB služby externích poradců za účelem získání buď specializovaných odborných znalostí, nebo integrovaného poradenství pod kvalifikovaným interním vedením v případě, že dojde k dočasnému nedostatku zdrojů. ECB v roce 2020 vynaložila na poradenské služby pro úkoly dohledu celkem 30,4 mil. EUR – o 38,3 mil. EUR méně než v roce 2019. Hlavním důvodem tohoto snížení bylo uzavření cíleného přezkumu interních modelů v roce 2020. Náklady na externí podporu činily v roce 2020 3,3 mil. EUR (34,9 mil. EUR v roce 2019). V roce 2020 bylo rovněž vynaloženo 14,6 mil. EUR na externí zdroje pro komplexní hodnocení a dalších 0,3 mil. EUR bylo vynaloženo na přípravy spojené s brexitem. 4,6 mil. EUR vynaložila ECB na externí zdroje pro výkon pravidelných úkolů dohledu na místě zahrnujících přeshraniční mise. Více informací o těchto činnostech je k dispozici v kapitole 1.

Graf 30

Náklady na úkoly ECB v oblasti dohledu podle kategorie

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Kromě podrobného přehledu nákladů na činnost dohledu ECB rovněž zavádí nový způsob vykazování rozdělení nákladů podle kategorií v závislosti na nákladech a sdílených službách, které lze přímo připsat bankovnímu dohledu ECB. Tento způsob se zaměřuje na účel nákladů a je podporován účinnějším mechanismem pro rozdělení nákladů, jenž zajišťuje lepší schopnosti pro vykazování.

Přímo připsatelné náklady se skládají z osobních nákladů v oblasti dohledu, iniciativ v oblasti dohledu (včetně nákladů spojených s brexitem a komplexními hodnoceními), ostatních provozních nákladů, jako jsou náklady na služební cesty a školení, a nákladů na specializované informační technologie, jako jsou systém správy informací dohledu (Information Management System, dále též „IMAS“) a platforma pro poskytování účetních podkladů pro účely zátěžových testů (Stress Test Account Reporting, dále též „STAR“).

Do kategorie sdílených služeb zahrnující služby, které využívá jak centrální bankovnictví, tak bankovní dohled, se mimo jiné řadí: správa majetku a zařízení, řízení lidských zdrojů, sdílené informační technologie, sdílené právní, auditní a administrativní služby, komunikace a překladatelské služby. Náklady na tyto služby si jednotlivé funkční složky rozdělují s využitím mechanismu pro rozdělování, který používá standardní oborové metody měření, jako jsou ekvivalent plného pracovního úvazku (full-time equivalent, dále též „FTE“), kancelářské prostory a počet zadaných překladů. Jelikož je ECB odhodlána důsledně prosazovat zvyšování efektivnosti, metody pro rozdělování nákladů neustále zlepšuje.

Přímo připsatelné náklady v roce 2020 činily 284,5 mil. EUR, tj. 53 % skutečných nákladů, které dosáhly 535,3 mil. EUR. Na sdílené služby bylo vynaloženo 250,8 mil. EUR, což je 47 % celkových nákladů. Téměř veškeré náklady za rok 2020 jsou oproti odhadu z předchozího roku nižší, což souvisí právě s přímo připsatelnými náklady. Poptávka po sdílených službách byla neustále vysoká, skutečné náklady tak dosáhly 100 % plánovaných nákladů. Například vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců pracovala na dálku, byly obzvláště poptávány sdílené služby odboru informačních technologií. Obdobně byly velice využívány služby odboru majetku a zařízení. Pro tyto služby jsou stanoveny vysoké fixní náklady a s cílem zajistit bezpečné pracovní prostředí v prostorách ECB byla priorita některých nákladů přehodnocena.

6.2 Výhled v oblasti poplatků za bankovní dohled pro rok 2021

Předpokládá se, že náklady ECB na úkoly v oblasti dohledu se v roce 2021 vrátí k běžným hodnotám

Plánování a priority dohledu pro rok 2021 stále obklopuje nejistota a ECB ve své reakci na vnější činitele zůstává flexibilní. Momentálně se předpokládá návrat k běžným hodnotám nákladů na přímo připsatelné úkoly v oblasti dohledu. Proto se pro rok 2021 očekává nárůst nákladů o 11 % ve srovnání se skutečnými náklady v roce 2020, což je však o 2 % méně než zveřejněný odhad pro rok 2020.

Tabulka 8

Odhadované náklady na bankovní dohled ECB pro rok 2021 podle funkce

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

Roční poplatek za dohled za rok 2021, který má být vybírán v roce 2022, bude znám až na konci období placení poplatku a bude obsahovat skutečné náklady za celý rok očištěné o částky vrácené jednotlivým bankám nebo vybrané od jednotlivých bank za předchozí období placení poplatku, splatné úroky z prodlení a poplatky, jež nelze vybrat. Poměr celkové částky, která má být vyměřena pro každou kategorii institucí, se odhaduje na 93 % v případě významných institucí a 7 % pro méně významné instituce.

Tabulka 9

Odhadované náklady na úkoly ECB týkající se dohledu pro rok 2021

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

6.3 Poplatkový rámec v roce 2020

Nařízení o poplatcích společně s nařízením o SSM vytváří právní rámec, v jehož mezích ECB vyměřuje roční poplatek za dohled za náklady vzniklé ECB v souvislosti s úkoly dohledu. Nařízení o poplatcích a související rozhodnutí[86] stanovují způsoby: i) určování celkové částky ročního poplatku za dohled, ii) výpočtu částky, kterou má uhradit každá dohlížená instituce, a iii) výběru ročního poplatku za dohled.

6.4 Pokrok v zavádění změn do rámce ECB pro poplatky za dohled

ECB v roce 2020 zavedla následné fakturace skutečných nákladů

Rok 2020 byl přechodným rokem pro přechod ECB k následným fakturacím poplatků za dohled, přičemž ECB provedla změny plynoucí z přezkumu rámce ECB pro poplatky za dohled z roku 2019. Tudíž v roce 2020 žádné roční poplatky za dohled za období placení poplatku 2020 fakturovány nebyly. Prozatím je naplánováno tyto poplatky fakturovat v květnu 2021. V rámci přechodu od výběru poplatku předem na následný výběr poplatku bude zohledněn přeplatek vzniklý za období placení poplatku 2019.

V zavádění změn do rámce byl zaznamenán značný pokrok. Brzy budou dokončeny technické změny, jež vyžaduje nový jazykový režim, pod kterým bude ECB vydávat výzvy k zaplacení poplatku za dohled ve všech úředních jazycích EU. Bylo zavedeno opakované použití údajů z oblasti dohledu dostupných v ECB, které ruší oddělené poskytování údajů týkajících se faktorů pro výpočet poplatku pro více než 90 % dohlížených subjektů a skupin. Tento nový proces zahrnuje prodlouženou lhůtu 15 dní pro připomínky, během které mohou banky své údaje týkající se faktorů pro výpočet poplatku ověřovat a nahlašovat jakékoli změny. Ověřování bude probíhat od poloviny ledna 2021. Rovněž byl zaveden nový postup oznamování pro dohlížené skupiny, které nezahrnují při výpočtu svého poplatku aktiva dceřiných společností v nezúčastněných členských státech a třetích zemích. Své rozhodnutí o nezahrnutí těchto aktiv byly skupiny podle rozhodnutí ECB[87] povinny oznámit ECB nejpozději do 30. září 2020. Dne 8. prosince 2020 ECB tento termín výjimečně prodloužila a tím dohlíženým skupinám umožnila tato oznámení podávat do 30. prosince 2020. Tato jednorázová výjimka pro poplatky za dohled za rok 2020 byla uznána při zavedení nového postupu oznamování v revidovaném rámci poplatků za dohled v době, kdy pandemie COVID-19 poznamenala mnoho institucí a narušila jejich pracovní procesy. V roce 2021 se lhůta pro oznámení vrátí zpět k datu 30. září. S cílem zlepšit tento proces v budoucnosti ECB plánuje postup oznamování dále automatizovat.

6.5 Celková částka, která má být vyměřena za období placení poplatku 2020

Za rok 2020 ECB vyměří poplatek za dohled ve výši 514,3 mil. EUR

Roční poplatek za dohled, který mý být vyměřen v roce 2021 za období placení poplatku 2020 činí 514,3 mil. EUR. Tato částka vychází ze skutečných nákladů za rok 2020 ve výši 535,5 mil. EUR očištěných o: i) přebytek ve výši 22,0 mil. EUR převedený z období placení poplatku 2019[88] a ii) částku 1,0 mil. EUR (netto) vrácenou jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku a další úpravy, včetně splatných úroků z prodlení.

Částka, která má být prostřednictvím ročních poplatků za dohled vybrána, je rozdělena do dvou částí. Toto rozdělení souvisí se statusem dohlížených subjektů (významný, nebo méně významný), což odráží různé stupně dohledu ECB.

Tabulka 10

Celkové výnosy z úkolů v oblasti bankovního dohledu

(v mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty a mezisoučty v tabulce vždy souhlasit.

6.6 Jednotlivé poplatky za dohled

Na úrovni bank se poplatky vypočítávají podle významu banky a jejího rizikového profilu za použití faktorů pro výpočet ročního poplatku pro dohlížené banky. Pro většinu bank se referenčním datem pro vykázání údajů rozumí 31. prosinec předchozího roku. U bank, nad nimiž je dohled vykonáván nově na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci období placení poplatku[89], ECB zohledňuje celková aktiva a celkový objem rizikové expozice vykázaný bankou k referenčnímu datu nejbližšímu 31. prosinci a tyto údaje využívá při výpočtu proměnné složky poplatku za všechny měsíce, za něž je poplatek za dohled splatný poplatníkem. Poplatek za dohled rozpočítaný na jednotlivé banky je následně účtován prostřednictvím ročních plateb.

Obrázek 4

Proměnná složka poplatku je určena na základě významu a rizikového profilu banky

Poplatek za dohled se stanoví na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci členských států účastnících se SSM. Sestává z proměnné složky poplatku a minimální složky poplatku. Minimální složka poplatku se uplatňuje na každou banku bez rozdílu a je založena na 10 % z celkové částky, která má být uhrazena. V případě nejmenších významných bank s celkovými aktivy 10 mld. EUR nebo méně je minimální složka poplatku snížena na polovinu. Od roku 2020 se minimální složka poplatku snižuje na polovinu i v případě malých méně významných institucí s celkovými aktivy ve výši 1 mld. EUR nebo méně.

Článek 7 nařízení o poplatcích stanoví, že úpravu příslušného poplatku za dohled vyžadují následující změny v situaci jednotlivých bank: i) změna statusu dohledu dohlíženého subjektu, tzn. u subjektu došlo ke změně klasifikace z významného na méně významný či naopak, ii) bylo vydáno povolení k činnosti nového dohlíženého subjektu nebo iii) došlo k odnětí stávajícího povolení. Změny týkající se předchozích období placení poplatku, které vedly k novým rozhodnutím ECB o poplatku za dohled, představovaly v roce 2020 celkovou částku 1,0 mil. EUR, která bude zahrnuta do ročních poplatků za dohled fakturovaných v roce 2021.

Více informací o poplatcích za dohled je k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB. Tyto stránky jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány ve všech úředních jazycích EU.

6.7 Další výnosy související s úkoly bankovního dohledu

ECB je oprávněna v případě porušení povinností v rámci obezřetnostní regulace bank EU (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu) ukládat dohlíženým subjektům správní sankce. Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Nařízení o poplatcích zajišťuje, aby náhrady škody třetím stranám ani správní sankce splatné dohlíženými subjekty Evropské centrální bance neměly na poplatek za dohled žádný vliv.

Správní sankce týkající se dohlížených subjektů se vykazují jako výnos na účtu zisku a ztráty ECB. V roce 2020 nevznikl ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů žádný výnos, neboť žádné sankce nebyly uloženy.[90]

7 Právní nástroje, jež ECB přijala

ECB přijala právní nástroje, které zahrnují nařízení, rozhodnutí, obecné zásady, doporučení a pokyny ve vztahu k vnitrostátním příslušným orgánům (jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci nařízení o SSM a článku 22 nařízení o rámci SSM). V této části jsou uvedeny právní nástroje týkající se bankovního dohledu, které ECB přijala v roce 2020 a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie anebo na internetových stránkách ECB. Jedná se o právní nástroje přijaté podle čl. 4 odst. 3 nařízení o SSM a jiné příslušné právní nástroje.

7.1 Nařízení ECB

ECB/2020/22Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2020/605 ze dne 9. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2015/534 o vykazování finančních informací v oblasti dohledu (Úř. věst. L 145, 7.5.2020, s. 1)

7.2 Jiné právní nástroje ECB než nařízení

ECB/2020/1Doporučení Evropské centrální banky ze dne 17. ledna 2020 o zásadách pro vyplácení dividend (Úř. věst. C 30, 29.1.2020, s. 1)

ECB/2020/16Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2020/497 ze dne 20. března 2020 o zaznamenávání některých údajů vnitrostátními příslušnými orgány v rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (Úř. věst. L 106, 6.4.2020, s. 3)

ECB/2020/19Doporučení Evropské centrální banky ze dne 27. března 2020 o vyplácení dividend během pandemie COVID-19, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/1 (Úř. věst. C 102I, 30.3.2020, s. 1).

ECB/2020/30Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1015 ze dne 24. června 2020 o navázání úzké spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) (Úř. věst. L 224I, 13.7.2020, s. 1)

ECB/2020/31Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1016 ze dne 24. června 2020 o navázání úzké spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a Hrvatska narodna banka (Úř. věst. L 224I, 13.7.2020, s. 4)

ECB/2020/32Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2020/978 ze dne 25. června 2020 o uplatnění případu vlastního uvážení podle čl. 178 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vnitrostátními příslušnými orgány ve vztahu k méně významným institucím, pokud jde o limit pro posouzení podstatnosti úvěrových závazků po splatnosti (Úř. věst. L 217, 8.7.2020, s. 5)

ECB/2020/35Doporučení Evropské centrální banky ze dne 27. července 2020 o vyplácení dividend během pandemie COVID-19, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/19 (Úř. věst. C 251, 31.7.2020, s. 1).

ECB/2020/39Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1331 ze dne 15. září 2020, o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o způsobilosti a bezúhonnosti, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2017/936 (Úř. věst. L 312, 25.9.2020, s. 34)

ECB/2020/40Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1332 ze dne 15. září 2020 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o významu dohlížených subjektů, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2017/937 (Úř. věst. L 312, 25.9.2020, s. 36)

ECB/2020/41Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1333 ze dne 15. září 2020 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají kapitálová rozhodnutí v přenesené pravomoci, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2018/547 (Úř. věst. L 312, 25.9.2020, s. 38)

ECB/2020/42Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1334 ze dne 15. září 2020 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci na základě pravomocí v oblasti dohledu přiznaných vnitrostátními právními předpisy, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2019/323 (Úř. věst. L 312, 25.9.2020, s. 40)

ECB/2020/43Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1335 ze dne 15. září 2020 o jmenování vedoucích pracovních útvarů, kteří přijímají rozhodnutí v přenesené pravomoci o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2019/1377 (Úř. věst. L 312, 25.9.2020, s. 42)

ECB/2020/44Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1306 ze dne 16. září 2020 o dočasném vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 305, 21.9.2020, s. 30)

ECB/2020/62Doporučení Evropské centrální banky ze dne 15. prosince 2020 o vyplácení dividend během pandemie COVID-19, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/35 (Úř. věst. C 437, 18.12.2020, s. 1).

Změna jednacího řádu Rady dohledu Evropské centrální banky 1/2020 ze dne 23. července 2020 (Úř. věst. C 241, 27.7.2020, s. 43).

© Evropská centrální banka, 2021

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0

Internetové stránky www.bankingsupervision.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Datum uzávěrky pro data použitá v této zprávě bylo 31. prosince 2020.

Specifickou terminologii naleznete v glosáři SSM (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISBN 978-92-899-4721-3, ISSN 2443-597X, doi:10.2866/103989, QB-BU-21-001-CS-Q

  1. Viz „ECB extends recommendation not to pay dividends until January 2021 and clarifies timeline to restore buffers“, tisková zpráva ECB, 28. července 2020 a „ECB asks banks to refrain from or limit dividends until September 2021“, tisková zpráva ECB, 15. prosince 2020. Viz také box 1 – Opatření přijatá bankovním dohledem ECB k řešení pandemie COVID-19.
  2. Více podrobností o vývoji v oblasti kapitálu naleznete v souhrnných výsledcích SREP za rok 2020.
  3. Viz box 1 – Opatření přijatá bankovním dohledem ECB k řešení pandemie COVID-19.
  4. Viz tyto dopisy ECB bankám: „Operational capacity to deal with distressed debtors in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, červenec 2020 a „Identification and measurement of credit risk in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, prosinec 2020.
  5. Více informací o rizicích v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti naleznete v části 1.2.6.
  6. Další informace naleznete v související tiskové zprávědoprovodné prezentaci.
  7. Další podrobnosti k hodnocení sektoru méně významných institucí naleznete v části 1.4.
  8. Viz také část 1.2.1 – Priority dohledu pro rok 2020 a pragmatický přístup k SREP.
  9. Údaj za třetí čtvrtletí roku 2020 je anualizován.
  10. Viz box 1 – Opatření přijatá bankovním dohledem ECB k řešení pandemie COVID-19.
  11. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
  12. Viz dopisy ECB bankám: „Operational capacity to deal with distressed debtors in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, 28. července 2020 a „Identification and measurement of credit risk in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, 4. prosince 2020.
  13. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 23. července 2020 k pragmatickému přístupu k procesu přezkumu a vyhodnocení orgány dohledu v roce 2020 s ohledem na krizi COVID-19 (EBA/GL/2020/10).
  14. Viz souhrnné výsledky SREP za rok 2020požadavek v rámci 2. pilíře (P2R).
  15. Trends and risks in credit underwriting standards of significant institutions in the Single Supervisory Mechanism – main findings from the credit underwriting data collection 2019“, ECB, červen 2020.
  16. Podle pokynů týkajících se NPL jsou významné instituce s vyšší úrovní NPL (označované jako „banky s vysokým objemem NPL“) povinny předkládat své strategie pro snižování NPL a ponechaných aktiv a definovat své cíle pro snížení na úrovni portfolií ve střednědobém horizontu a každoročně je aktualizovat.
  17. Viz následující dopisy ECB bankám: „IFRS 9 in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, duben 2020; „Operational capacity to deal with distressed debtors in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, červenec 2020 a „Identification and measurement of credit risk in the context of the coronavirus (COVID-19) pandemic“, prosinec 2020.
  18. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 2. dubna 2020 k legislativním a nelegislativním moratoriím na splácení úvěrů použitým v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19 (EBA/GL/2020/02).
  19. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 31. října 2018 k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou (EBA/GL/2018/06).
  20. Kybernetický bezpečnostní incident – tj. zjištěné možné porušení bezpečnosti informací (jak v důsledku zlého úmyslu, tak náhodné) – musí být hlášen ECB, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: 1) potenciální finanční dopad činí nejméně 5 mil. EUR nebo 0,1 % CET1; 2) o incidentu byla informována veřejnost nebo incident poškozuje pověst instituce; 3) incident byl postoupen řediteli informačních technologií nad rámec obvyklého vykazování; 4) banka o incidentu uvědomila skupinu pro reakci na počítačové hrozby nebo skupinu pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty, bezpečnostní agenturu či policii; 5) byly spuštěny postupy pro obnovu provozu po havárii či kontinuitu provozu nebo byl vznesen nárok na plnění v rámci pojištění kybernetických rizik; 6) došlo k porušení právních či regulatorních požadavků nebo 7) banka uplatní interní kritéria či odborný úsudek (včetně potenciálního systémového dopadu) a rozhodne se informovat ECB.
  21. Annual report on the outcome of the SREP IT Risk Questionnaire, Feedback to the industry, červen 2020.
  22. Effective Practices for Cyber Incident Response and Recovery“, konzultativní dokument, FSB, 20. dubna 2020.
  23. Principles for operational resilience“, Basilejský výbor pro bankovní dohled, srpen 2020.
  24. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 29. listopadu 2019 pro řízení rizik v oblasti IKT a bezpečnosti (EBA/GL/2019/04).
  25. Viz např. „Brexit: time to move to post-Brexit business models“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, 12. února 2020 a „Brexit: banks should prepare for year-end and beyond“, Supervision Newsletter, bankovní dohled ECB, 18. listopadu 2020.
  26. Včetně rozhodnutí TRIM a nepočítaje návazná rozhodnutí o doplňkových ustanoveních.
  27. Analýza byla provedena na vzorku 134 kontrol na místě, pro které byly zveřejněny závěrečné zprávy v období mezi říjnem 2019 a říjnem 2020.
  28. V porovnání s předchozími roky jsou celkové částky nižší vzhledem k přerušení programu na místě po vypuknutí pandemie COVID-19.
  29. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 23. července 2020 k pragmatickému přístupu k procesu přezkumu a vyhodnocení orgány dohledu v roce 2020 s ohledem na krizi COVID-19 (EBA/GL/2020/10).
  30. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 2. dubna 2020 k legislativním a nelegislativním moratoriím na splácení úvěrů použitým v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19 (EBA/GL/2020/02).
  31. Metodika SREP pro méně významné instituce je založena na obecných pokynech k procesu SREP, které vypracoval orgán EBA, a vychází z přístupu ECB k významným institucím a ze stávajících vnitrostátních metodik. V roce 2019 byla metodika uplatněna na vysoce prioritní méně významné instituce a její uplatnění na všechny méně významné instituce se plánovalo od roku 2020.
  32. Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
  33. BNP Paribas, Deutsche Bank, Groupe BPCE, Groupe Crédit Agricole, ING Bank, Santander, Société Générale a UniCredit.
  34. V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení o SSM může ECB uplatňovat i) vyšší požadavky na příslušné kapitálové polštáře, než uplatňují vnitrostátní orgány, a ii) přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik.
  35. Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 27. května 2020 o omezení rozdělování výnosů v průběhu pandemie COVID-19 (ESRB/2020/7) (Úř. věst. C 212, 26.6.2020, s. 1).
  36. Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému, prosinec 2020.
  37. Viz „ECB publishes final guide on climate-related and environmental risks for banks“, tisková zpráva ECB, 27. listopadu 2020.
  38. Již třetí rok po sobě ECB označila klimatická rizika za klíčový rizikový faktor na rizikové mapě SSM pro bankovní systém.
  39. Viz také hlavní projev předsedy Rady dohledu ECB, který Andrea Enria přednesl na webináři Evropské centrální banky ke klimatickým a environmentálním rizikům dne 17. června 2020.
  40. Viz hloubková analýza klimatických rizik obsažená ve zprávě ECB o postupech ICAAP bank.
  41. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci SSM) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).
  42. Tato kritéria jsou stanovena v čl. 6 odst. 4 nařízení o SSM.
  43. Seznam významných institucí a méně významných institucí (less significant institutions, dále též „LSI“) zveřejněný v prosinci 2020 odráží i) rozhodnutí o statusu významnosti oznámená dohlíženým institucím do 30. listopadu 2020 včetně a ii) další změny a posuny ve strukturách skupin účinné před 1. listopadem 2020.
  44. Pokles počtu dohlížených subjektů je výsledkem metodické změny a týká se konkrétně tří subjektů na Slovensku.
  45. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1). Viz také „ECB has assessed that AS PNB Banka in Latvia was failing or likely to fail“, tisková zpráva ECB, 15. srpna 2019.
  46. Je zde zařazen také omezený počet žádostí o jmenování dalších nevýkonných členů ve vedoucích orgánech.
  47. Některá rozhodnutí se týkají více než jednoho posouzení povolení k činnosti (např. hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti několika členů představenstva anebo dozorčí rady jedné a téže významné instituce či nabytí kvalifikovaných účastí v různých dceřiných společnostech v důsledku jediné transakce). Některá povolovací řízení, například týkající se pasportizace a řízení o zániku, nevyžadují formální rozhodnutí ECB.
  48. Těmito rozhodnutími se rozumí postupy, na něž se vztahují rámce pro přenesení pravomocí schválené podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/935 ze dne 16. listopadu 2016 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost (ECB/2016/42) (Úř. věst. L 141, 1.6.2017) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1376 ze dne 23. července 2019 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o pasportizaci, nabytí kvalifikovaných účastí a odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce (ECB/2019/23) (Úř. věst. L 224, 28.8.2019).
  49. Smíšená finanční holdingová společnost“ je definována v čl. 2 odst. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1) (směrnice o finančních konglomerátech) jako „mateřský podnik jiný než regulovaný podnik, který společně se svými dceřinými podniky, z nichž nejméně jeden je regulovaným podnikem se sídlem ve Společenství, a jinými podniky tvoří finanční konglomerát“. Podle čl. 2 bodu 20 nařízení o rámci SSM se smíšená finanční holdingová společnost považuje za dohlížený subjekt, pokud splňuje podmínky vymezené v čl. 2 bodě 21 písm. b) uvedeného nařízení.
  50. Viz oddíl 5.3 – Transparentnost a komunikace.
  51. ECB launches public consultation on its supervisory approach to consolidation“, tisková zpráva ECB, 1. července 2020.
  52. „Řízení rizik a vnitřní kontroly“ zahrnují mechanismy nebo procesy, které musí mít subjekt zavedeny, aby mohl adekvátně určovat, řídit a oznamovat rizika, jimž je či by mohl být vystaven. Výraz „funkce řídicích orgánů“ označuje, v jakém rozsahu osoby, které účinně řídí podnikatelskou činnost instituce, nebo osoby zmocněné stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a dohlížet na a sledovat rozhodování vedení plní své povinnosti.
  53. Viz „FAQs on ECB supervisory measures in reaction to the coronavirus“, poslední aktualizace 15. prosince 2020.
  54. ORC je rozsah, v němž by ozdravné postupy umožnily bance obnovit svou finanční situaci po zátěžové situaci.
  55. Více informací o dopadu pandemie COVID-19 na ORC bank je k dispozici v článku „COVID-19 exposes weaknesses in banks’ recovery plans“ v publikaci Supervision Newsletter z února 2021.
  56. Viz Enria, A. a Fernandez-Bollo, E., „Fostering the cross-border integration of banking groups in the banking union“, The Supervision Blog, bankovní dohled ECB, říjen 2020.
  57. Viz část 3.1 – Spolupráce s Jednotným výborem pro řešení krizí.
  58. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1015 ze dne 24. června 2020 o navázání úzké spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) (ECB/2020/30) (Úř. věst. L 224l, 13.7.2020, s. 1) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1016 ze dne 24. června 2020 o navázání úzké spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a Hrvatska narodna banka (ECB/2020/31) (Úř. věst. L 224I, 13.7.2020, s. 4). Současně vstoupila v platnost dohoda o přijetí bulharského leva a chorvatské kuny do mechanismu směnných kurzů II.
  59. Viz „ECB concludes comprehensive assessment of five Croatian banks“, tisková zpráva ECB, 5. června 2020.
  60. V případě Bulharska bylo komplexní hodnocení dokončeno 26. července 2019, jak je uvedeno ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2019.
  61. Viz „ECB lists Bulgarian and Croatian banks it will directly supervise as of October 2020“, tisková zpráva ECB, 11. září 2020.
  62. Viz „Basel Committee coordinates policy and supervisory response to Covid-19“, tisková zpráva BCBS, 20. března 2020.
  63. Viz „Governors and Heads of Supervision announce deferral of Basel III implementation to increase operational capacity of banks and supervisors to respond to Covid-19“, tisková zpráva BCBS, 27. března 2020.
  64. Viz „Basel Committee sets out additional measures to alleviate the impact of Covid-19“, tisková zpráva BCBS, 3. dubna 2020.
  65. Viz „Governors and Heads of Supervision commit to ongoing coordinated approach to mitigate Covid-19 risks to the global banking system and endorse future direction of Basel Committee work“, tisková zpráva BCBS, 30. listopadu 2020.
  66. Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
  67. The ESCB input into the EBA feasibility report under article 430c of the Capital Requirements Regulation (CRR 2)“, ECB, Frankfurt nad Mohanem, září 2020.
  68. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).
  69. Communication from the Commission on an Action Plan for a comprehensive Union policy on preventing money laundering and terrorist financing“, Evropská komise, Brusel, 7. května 2020.
  70. Jednou z hlavních zásad organizačního návrhu bylo, že pokud má odbor více než 15 zaměstnanců z přiděleného počtu pracovníků, je třeba zvážit vytvoření sekcí. U organizačních složek, které pracují na přímo nadřízeném dohledu nad konkrétními bankami, může být zřízen úsek pro šest nebo více zaměstnanců. U ostatních organizačních složek v bankovním dohledu platí, že vytvoření samostatné sekce vyžaduje osm až deset zaměstnanců. Tento přístup slaďuje rozsah kontroly pro manažery odpovědné za řízení sekcí a odborů.
  71. Více informací viz příloha 1 zprávy „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“, zvláštní zpráva EÚD č. 2, 2018.
  72. Řídicí výbor podporuje činnosti Rady dohledu a připravuje její zasedání. Sestává z předsedy Rady dohledu, jejího místopředsedy, jednoho zástupce ECB a pěti zástupců vnitrostátních orgánů dohledu. Těchto pět zástupců vnitrostátních orgánů dohledu jmenuje Rada dohledu na období jednoho roku na základě rotačního systému, který zajišťuje spravedlivé zastoupení jednotlivých zemí.
  73. Jedná se o rozhodnutí, která byla dokončena nebo přijata během vykazovaného období (tzn. odchozí rozhodnutí). Počet dohledových rozhodnutí neodpovídá počtu povolovacích řízení, která byla ve vykazovaném období ECB oznámena (tzn. postupů týkajících se příchozích oznámení).
  74. Z toho 196 operací schválilo vrcholové vedení v souladu s rámcem pro přenesení pravomocí.
  75. Na základě čl. 6 odst. 6.7 jednacího řádu Rady dohledu je možné přijímat rozhodnutí i v písemném řízení, nemají-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem. V takových případech je tento bod zařazen na pořad jednání následujícího zasedání Rady dohledu. Při písemném řízení musí mít Rada dohledu na posouzení obvykle alespoň pět pracovních dnů.
  76. ABoR je orgán ECB sestávající z členů, kteří jsou jednotlivě i společně nezávislí na ECB a jsou pověření úkolem přezkoumávat rozhodnutí přijatá Radou guvernérů v záležitostech dohledu na základě přípustné žádosti o přezkum. ABoR tvoří pět členů: Jean-Paul Redouin (předseda), Concetta Brescia Morrová (místopředsedkyně), Javier Arístegui, André Camilleri a Gerd Häusler a dále dva náhradníci: René Smits a Ivan Šramko.
  77. Viz čl. 24 odst. 7 nařízení o SSM.
  78. Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/856 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2015/12) (Úř. věst. L 135, 2.6.2015, s. 29).
  79. Články 11, 12 a 17 jednotného kodexu chování vysoce postavených úředníků ECB.
  80. Rozhodnutí ECB/2014/39 rovněž obsahuje ustanovení týkající se organizačních aspektů.
  81. Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. září 2014 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky (ECB/2014/39) (Úř. věst. L 300, 18.10.2014, s. 57).
  82. Nařízení o kapitálových požadavcích upřesňuje zpravodajské povinnosti úvěrových institucí v rámci finančního výkaznictví (FINancial REPorting, dále též „FINREP“) a společného výkaznictví (COmmon REPorting, dále též „COREP“). Tyto zpravodajské povinnosti jsou podrobněji popsány v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1). FINREP je rámec pro shromažďování finančních informací od bankovních institucí. COREP je rámec pro shromažďování informací v souvislosti s výpočtem podle 1. pilíře.
  83. Databáze sběru údajů v rámci SSM je iniciativou, jejímž cílem je dále zefektivňovat požadavky na vykazování v oblasti dohledu stanovené ECB a vnitrostátními příslušnými orgány a zlepšovat způsob vnitřního řízení. Shromažďuje informace o všech žádostech o údaje zaslaných přímo dohlíženým institucím, přičemž tyto informace jsou využívány ke zvýšení transparentnosti žádostí o údaje zasílaných bankám a k analýze zpravodajské zátěže.
  84. Sdílené služby zahrnují odbory pro správu majetku a zařízení, řízení lidských zdrojů, administrativní služby, rozpočet a kontrolu, účetnictví, právní služby, komunikaci a překladatelské služby, interní audit, statistické služby a informační technologii.
  85. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 ze dne 22. října 2014 o poplatcích za dohled (ECB/2014/41).
  86. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (ECB/2019/38) (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 99).
  87. Viz článek 4 rozhodnutí (EU) 2019/2158.
  88. Částku -22,0 mil. EUR převedenou do období placení poplatku 2020 tvoří -23,1 mil. EUR pro významné subjekty nebo významné skupiny a +1,1 mil. EUR pro méně významné subjekty nebo méně významné skupiny.
  89. U subjektů usazených po 1. říjnu sestává poplatek za dohled z minimální složky poplatku za počet celých měsíců dohledu.
  90. Další informace o vynucování a sankcích lze nalézt v části 2.2 této zprávy.
Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)