Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Organizace dohledu nad méně významnými institucemi a funkce dozoru

Zatímco dohled nad významnými institucemi (dále též SI) vykonává ECB společně s vnitrostátními příslušnými orgány, v případě méně významných institucí (dále též LSI) ECB pouze dozoruje výkon dohledu příslušnými orgány. Podporujeme vnitrostátní příslušné orgány v jejich každodenním dohledu a prosazujeme konzistentnost jejich přístupů k dohledu a zároveň také zohledňujeme proporcionalitu. ECB však má řadu přímých povinností v oblasti dohledu nad méně významnými institucemi, například pokud jde o povolení k činnosti.

Co jsou to méně významné instituce?

Všechny dohlížené subjekty jsou standardně klasifikovány jako méně významné. Stávají se významnými – a tím se dostávají pod přímý dohled ECB – pouze tehdy, pokud splňují alespoň jedno z kritérií stanovených v nařízení o jednotném mechanismu dohledu (SSM). Kritéria významnosti se mimo jiné týkají velikosti banky, její důležitosti pro hospodářství v její zemi nebo EU jako celku a významu jejích přeshraničních činností. Většina méně významných institucí jsou menší banky, jejichž aktiva nepřesahují 30 mld. EUR.

V souladu s nařízením o rámci SSM ECB stanoví den, kdy převezme přímý dohled, pokud je méně významná instituce klasifikována jako významná instituce. ECB vyrozumí dohlížený subjekt alespoň jeden měsíc předtím, než převezme přímý dohled (jeden týden v případě kritéria veřejné finanční pomoci). ECB převezme přímý dohled nejpozději do 12 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o významu.

V opačném scénáři, tj. pokud byla SI reklasifikována jako LSI, informuje ECB subjekt o svém rozhodnutí ukončit přímý dohled nejméně jeden měsíc před stanoveným datem. Rozhodnutí se přijímají každoročně během přezkumu významu, mohou však být také ad hoc.

V případě, že se LSI stává SI, bude v rámci kontroly finančního zdraví bank, které přecházejí pod přímý dohled ECB, proveden přezkum kvality aktiv a zátěžový test dohledu. Tyto dvě obezřetnostní činnosti budou považovány za dvě nezávislé dohledové činnosti.

Úloha ECB a vnitrostátních příslušných orgánů

Nad méně významnými institucemi vykonávají dohled příslušné vnitrostátní orgány dohledu pod dozorem ECB, zatímco nad významnými institucemi vykonává přímý dohled ECB. Informace o tom, zda je banka klasifikována jako významná nebo méně významná instituce – a tedy, kdo nad ní vykonává dohled – naleznete na seznamu dohlížených subjektů ECB. ECB přezkoumává význam každé banky alespoň jednou ročně.

ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování celého evropského systému bankovního dohledu, který zahrnuje ECB a vnitrostátní příslušné orgány zúčastněných zemí. Při plnění svých funkcí dohledu ECB úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány dohledu s cílem dále harmonizovat provádění pravidel upravujících bankovní dohled a zároveň zajistit, že standardy dohledu jsou konzistentně uplatňovány v celém systému. To napomáhá zabezpečit rovné podmínky pro všechny banky. Ve výjimečných případech může ECB převzít přímý dohled nad méně významnými institucemi, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování vysokých standardů dohledu.

Povolení k činnosti

Za udělování povolení k činnosti bankám v zemích účastnících se SSM je výhradně odpovědná ECB.

Tuto odpovědnost vykonáváme v těsné spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány a bez ohledu na to, zda mají být banky klasifikovány jako významné nebo méně významné. ECB a relevantní vnitrostátní příslušný orgán rovněž spolupracují na posouzení navrhovaného nabytí kvalifikovaných účastí v bankách a na rozhodnutích o něm a oba mají právo iniciovat odnětí bankovní licence.

ECB rovněž odpovídá za schvalování mateřských nebo smíšených finančních holdingových společností nebo za jejich vynětí v kontextu významných institucí, přičemž v případě méně významných institucí tento úkol vykonává relevantní vnitrostátní příslušný orgán.

V neposlední řadě spolupracuje ECB s relevantním vnitrostátním příslušným orgánem na poskytování pasových oznámení významným a méně významným institucím. To, zda konečné rozhodnutí o pasportizaci přijme ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán, závisí na tom, zda je dotyčným subjektem SI nebo LSI.

Více informací o povolovacích řízeních lze nalézt na internetové stránce věnované povolením k činnosti.

Všechny stránky v této části

Oznámení porušení předpisů (whistleblowing)